1

¹ Zjevení Ježíše Krista, jež mu Bůh dal, by svým nevolníkům ukázal věci, jež se vbrzku musí stát; i vyjevil je znameními skrze vyslání svého anděla svému nevolníku Janovi,

² jenž dosvědčil Boží slovo a svědectví Ježíše Krista, kterékoli věci uviděl.

³ Blažený, kdo čte, a ti, kdo slyší slova proroctví a jsou bedlivi těch věcí, jež v něm jsou napsány, neboť ta doba je blízko.

⁴ Jan sedmi shromážděním, jež jsou v Asii : Milost vám a pokoj od toho, jenž je a jenž byl a jenž má přijít , a od sedmi Duchů, kteří jsou před jeho trůnem,

⁵ a od Ježíše Krista, jenž je věrný svědek, prvorozený mrtvých a vládce králů země. Tomu, jenž nás miluje a umyl nás od našich hříchů svou krví

⁶ a učinil nás královstvím, kněžími tomu, jenž je jeho Bůh a Otec , jemu sláva a moc na věky věků. AMÉN.

⁷ Hle, přichází s oblaky a uvidí ho každé oko, i ti, kteří ho probodli; a všechny kmeny země pro něho budou bědovat. Ano; AMÉN.

⁸ Já jsem Alfa a Ómega , praví PÁN, Bůh , jenž je a jenž byl a jenž má přijít , Všemocný .

⁹ Já, Jan, váš bratr a spoluúčastník v strasti a království a trpělivosti v Ježíšovi, jsem se pro Boží slovo a Ježíšovo svědectví octl na ostrově, jenž se nazývá Patmos.

¹⁰ V Pánův den jsem se octl v Duchu a za sebou jsem uslyšel silný hlas jakoby trouby,

¹¹ pravící : Co vidíš , zapiš do knihy a pošli sedmi shromážděním: do Efesu a do Smyrny a do Pergamu a do Thyateiry a do Sard a do Filadelfie a do Laodikeje.

¹² I obrátil jsem se, bych viděl ten hlas, jenž se mnou mluvil , a když jsem se obrátil, uzřel jsem sedm zlatých lamp

¹³ a uprostřed těch [sedmi] lamp kohosi podobného Synu člověka , oděného v roucho sahající po paty a na prsou opásaného zlatým opaskem;

¹⁴ a jeho hlava a vlasy bílé jako bílá vlna, jako sníh, a jeho oči jako plamen ohně

¹⁵ a jeho nohy podobné ušlechtilé mosazi, jakoby rozpálené v peci, a jeho hlas jako hlas mnoha vod.

¹⁶ A ve své pravé ruce měl sedm hvězd a z jeho úst vycházel ostrý dvojsečný meč , a jeho obličej jako když slunce svítí ve své síle.

¹⁷ A když jsem ho uzřel , padl jsem k jeho nohám jako mrtvý; i položil na mne svou pravici, říkaje: Neboj se. Já jsem První a Poslední

¹⁸ a Živý ; i stal jsem se mrtvým, a hle, jsem živ na věky věků a mám klíče smrti i hádu .

¹⁹ Zapiš tedy ty věci, jež jsi uzřel , a ty, jež jsou, a ty, jež se budou dít po nich .

²⁰ Tajemství těch sedmi hvězd, jež jsi uzřel v mé pravici, i těch sedm zlatých lamp : Těch sedm hvězd jsou andělé těch sedmi shromáždění a těch sedm lamp je sedm shromáždění.

2

¹ Andělu shromáždění, jež je v Efesu, napiš: Tyto věci praví ten, jenž ve své pravici drží těch sedm hvězd, jenž se prochází uprostřed těch sedmi zlatých lamp :

² Vím o tvých činech a o [tvé] lopotě a o tvé trpělivosti , a že nemůžeš snést zlé lidi; a ty, kteří o sobě říkají, že jsou apoštolové, a nejsou, jsi přezkoušel a shledal je lháři;

³ a máš trpělivost a pro mé jméno jsi mnoho snesl a nezemdlel jsi.

⁴ Ale mám proti tobě, že jsi nechal své první lásky.

⁵ Pamatuj tedy, odkud jsi padl, a dej se na pokání a do konání prvních činů ; pakli ne, přicházím k tobě , a nedáš-li se na pokání, pohnu tvou lampou z jejího místa.

⁶ Ale toto máš, že nenávidíš činy mikulášovců, jež nenávidím i já.

⁷ Kdo má ucho, poslyš , co Duch praví shromážděním. Tomu, kdo vítězí, dám mu jídat z dřeviny života, jež je v Božím ráji.

⁸ A andělu shromáždění, jež je ve Smyrně, napiš: Tyto věci praví První a Poslední , jenž se stal mrtvým a ožil:

⁹ Vím o tvé strasti a chudobě , - ale jsi bohat, - a o spílání od těch, kteří o sobě říkají, že jsou Židé, a nejsou, nýbrž synagoga Satanova.

¹⁰ Nic se neboj těch věcí, jež brzy budeš trpět; hle, ďábel brzy bude některé z vás uvrhovat do vězení, abyste byli přezkoušeni, a budete mít strast deset dní. Buď věrný až do smrti a dám ti věnec života.

¹¹ Kdo má ucho, poslyš , co Duch praví shromážděním: Kdo vítězí, tomu nikterak nebude ublíženo od té druhé smrti.

¹² A andělu shromáždění, jež je v Pergamu, napiš: Tyto věci praví ten, jenž má ten ostrý dvojsečný meč :

¹³ Vím, kde sídlíš, kde je trůn Satanův, a přidržuješ se mého jména a nezapřel jsi mou víru ani v dnech, v nichž byl Antipas, můj věrný svědek, jenž byl zabit mezi vámi , kde sídlí Satan.

¹⁴ Ale mám proti tobě několik věcí: že tam máš takové, kteří se přidržují nauky Balaama, jenž Baláka učil před Israélovy syny položit léčku , by se dali do jedení věcí modlám obětovaných a do smilnění;

¹⁵ tak i ty máš takové, kteří se podobně přidržují nauky mikulášovců.

¹⁶ Dej se tedy na pokání; pakli ne, přicházím k tobě rychle a mečem svých úst s nimi budu válčit .

¹⁷ Kdo má ucho, poslyš , co Duch praví shromážděním. Tomu, kdo vítězí, dám mu skryté many, a dám mu bílý kamínek a na ten kamínek napsané nové jméno, jež nezná nikdo, leč ten, kdo je dostává .

¹⁸ A andělu shromáždění, jež je v Thyateiře, napiš: Tyto věci praví Boží Syn, jenž má své oči jako plamen ohně, a jeho nohy jsou podobné ušlechtilé mosazi:

¹⁹ Vím o tvých činech a lásce a víře a službě a o tvé trpělivosti , a že tvých posledních činů je více než prvních.

²⁰ Ale mám proti tobě, že povoluješ té ženě , Jezabeli; to je ta, jež si říká prorokyně, i vyučuje a svádí mé vlastní nevolníky, by se dali do smilnění a do jedení věcí modlám obětovaných.

²¹ I poskytl jsem jí čas, aby se dala na pokání, a nechce se jí ze svého smilstva na pokání se dát.

²² Hle, vrhám ji do lože, a ty, kdo s ní cizoloží, do veliké strasti , nedají-li se z jejích činů na pokání,

²³ a její děti pobiji smrtí , i poznají všechna shromáždění, že já jsem ten, jenž zpytuje ledviny a srdce a dám vám každému podle vašich činů .

²⁴ Vám však, ostatním , kteří jste v Thyateiře, kteříkoli nemají tuto nauku, kteří , jak praví, nepoznali Satanovy hloubky , pravím: Další tíže na vás neuvrhuji,

²⁵ avšak co máte, toho se přidržte dotud, než přijdu.

²⁶ A kdo vítězí a kdo je až do konce bedliv mých činů , dám mu pravomoc nad národy

²⁷ a bude je pást železnou holí , - rozbíjejí se jako hrnčířské zboží, - jako jsem ji i já dostal od svého Otce.

²⁸ A dám mu jitřní hvězdu.

²⁹ Kdo má ucho, poslyš , co Duch praví shromážděním.

3

¹ A andělu shromáždění, jež je v Sardách, napiš: Tyto věci praví ten, jenž má těch sedm Božích Duchů a těch sedm hvězd: Vím o tvých činech , že máš jméno, že žiješ, a jsi mrtev.

² Buď bdělý a upevňuj zbývající věci, jež se chystají umřít; neshledalť jsem, že by tvé činy byly před mým Bohem úplné .

³ Pamatuj tedy, jak jsi přijal a slýchal , a buď toho bedliv a dej se na pokání. Neprobudíš-li se tedy, přijdu [na tebe] jako zloděj a nikterak nepoznáš, v kterou hodinu na tebe přijdu.

⁴ Ale máš v Sardách několik jmen těch, kteří své šatstvo nepotřísnili i budou se se mnou procházet v bílém , protože jsou toho hodni.

⁵ Kdo vítězí, ten bude oblečen v bílé šatstvo a jeho jméno nikterak nevymaži z knihy života, a vyznám jeho jméno před svým Otcem a před jeho anděly.

⁶ Kdo má ucho, poslyš , co Duch praví shromážděním.

⁷ A andělu shromáždění, jež je ve Filadelfii, napiš: Tyto věci praví Svatý , Pravdomluvný , jenž má Davidův klíč, jenž otvírá - a nikdo nezamkne , a zamyká - a nikdo neotevře .

⁸ Vím o tvých činech . Hle, postavil jsem před tebou otevřené dveře , jež nikdo nemůže zamknout , protože máš malou moc a mé slovo jsi zachoval a mé jméno jsi nezapřel.

⁹ Hle, dopouštím, aby ze Satanovy synagogy těch, kteří o sobě říkají, že jsou Židé, a nejsou, nýbrž lžou - hle, přiměji je, aby přišli a před tvýma nohama se poklonili a poznali, že já jsem tě miloval .

¹⁰ Protože jsi zachoval slovo mé trpělivosti , zachovám tě i já od hodiny zkoušky, jež má nastávat na celém obydleném světě k přezkoušení těch, kdo bydlí na zemi.

¹¹ Přicházím rychle; přidržuj se toho, co máš, aby tvůj věnec nikdo nevzal.

¹² Kdo vítězí, učiním ho sloupem v chrámě mého Boha, i nevyjde již nikdy ven a napíši na něho jméno mého Boha a jméno města mého Boha, nového Jerúsaléma, - to je to, jež sestupuje z nebe od mého Boha, - a své nové jméno.

¹³ Kdo má ucho, poslyš , co Duch praví shromážděním.

¹⁴ A andělu shromáždění, jež je v Laodikei, napiš: Tyto věci praví ten, jenž je AMÉN, věrný a pravdomluvný svědek, počátek Božího stvoření :

¹⁵ Vím o tvých činech , že nejsi ani studený ani vřelý - kéž bys byl studený anebo vřelý!

¹⁶ Takto, protože jsi vlažný a ani studený ani vřelý, tě hodlám ze svých úst vyvrátit.

¹⁷ Protože říkáš: Jsem bohat a oplývám bohatstvím a ničeho nemám zapotřebí, a nevíš, že ten, jenž je bídný, a ten, jenž je politováníhodný a chudý a slepý a nahý, jsi ty,

¹⁸ radím ti koupit ode mne zlato přepálené ohněm , abys zbohatl , a bílé šatstvo, aby ses oblékl a aby se přestala jevit hanba tvé nahoty, a oční mast k vetření do tvých očí, abys viděl .

¹⁹ Já kárám a kázni podrobuji , kterékoli mám rád ; nabuď tedy horlivosti a dej se na pokání.

²⁰ Hle, stojím u dveří a klepám; jestliže někdo zaslechne můj hlas a otevře dveře , vejdu k němu a budu večeřet s ním a on se mnou .

²¹ Kdo vítězí, dám mu zasednout se mnou na mém trůně, jako jsem i já zvítězil a zasedl se svým Otcem na jeho trůně.

²² Kdo má ucho, poslyš , co Duch praví shromážděním.

4

¹ Po těchto věcech jsem uzřel , a hle, v nebi otevřené dveře , a ten dřívější hlas, jejž jsem uslyšel, jakoby hlas se mnou mluvící trouby, pravící : Vystup sem a ukáži ti věci, jež se musí stát po těchto věcech.

² Hned jsem se octl v Duchu; a hle, v nebi stál trůn a na tom trůně kdosi sedící,

³ a ten sedící na pohled podobný jaspisovému kameni a sardu , a okolo trůnu duha na pohled podobná smaragdu.

⁴ A okolo trůnu čtyřiadvacet trůnů , a na těch trůnech sedících čtyřiadvacet starších, oblečených v bílé šatstvo, a na jejich hlavách zlaté věnce .

⁵ A z toho trůnu vycházejí blesky a hlasy a hromy; a sedm ohnivých svítilen , hořících před trůnem, jež jsou sedm Božích Duchů.

⁶ A před trůnem jakoby skleněné moře, podobné křišťálu, a uprostřed trůnu a vůkol trůnu čtyři živé bytosti, zpředu i zezadu poseté očima;

⁷ a první živá bytost podobná lvu a druhá živá bytost podobná teleti a třetí živá bytost mající tvář jakoby člověka a čtvrtá živá bytost podobná létajícímu orlu,

⁸ a ty čtyři živé bytosti, každá z nich sama o sobě mající po šesti křídlech, jsou okolo a zevnitř posety očima a dnem ani nocí nepřestávají říkat : Svatý, svatý, svatý PÁN, Bůh , Všemocný , jenž byl a jenž je a jenž má přijít .

⁹ A když ty živé bytosti budou vzdávat slávu a čest a dík tomu, jenž sedí na trůně, jenž žije na věky věků,

¹⁰ padne těch čtyřiadvacet starších před tím, jenž sedí na trůně, a budou se tomu, jenž žije na věky věků, klanět a před trůn házet své věnce říkajíce:

¹¹ Jsi hoden, náš Pane a Bože, přijmout slávu a čest a moc, neboť všechny věci jsi stvořil ty, i jsou a stvořeny byly pro tvou vůli .

5

¹ I uviděl jsem na pravici toho, jenž seděl na trůně, knihu popsanou zevnitř i zezadu, zapečetěnou sedmi pečetěmi;

² a uviděl jsem silného anděla, prohlašujícího mohutným hlasem : Kdo je hoden otevřít tu knihu a zrušit její pečeti?

³ I nemohl nikdo, v nebi ani na zemi ani pod zemí, tu knihu otevřít ani na ni hledět;

⁴ a já jsem velmi plakal, protože nikdo nebyl shledán hodným tu knihu otevřít ani na ni hledět.

⁵ A jeden z těch starších mi praví: Neplač; hle, lev, jenž je z kmene Júdova, kořen Davidův, zvítězil, takže může tu knihu a jejích sedm pečetí otevřít.

⁶ I uviděl jsem uprostřed toho trůnu a těch čtyř živých bytostí a uprostřed těch starších stát Beránka jakoby zabitého , majícího sedm rohů a sedm očí; to je sedm Božích Duchů, vyslaných do celé země.

⁷ I přišel a vzal ji z pravice toho, jenž seděl na trůně;

⁸ a když tu knihu vzal, padly ty čtyři živé bytosti a těch čtyřiadvacet starších před tím Beránkem , majíce každý harfu a zlaté číše , naplněné kouřidly; to jsou modlitby svatých.

⁹ I zpívají novou píseň, říkajíce: Jsi hoden vzít tu knihu a otevřít její pečeti, protože jsi byl zabit a za svou krev jsi Bohu koupil lidi z každého kmene a jazyka a lidu a národa

¹⁰ a učinil jsi je našemu Bohu králi a kněžími, i budou kralovat nad zemí.

¹¹ I uviděl jsem, a uslyšel jsem hlas mnoha andělů vůkol trůnu a těch živých bytostí a těch starších; a jejich počet byl desetitisíce desetitisíců a tisíce tisíců,

¹² pravících mohutným hlasem: Hoden je ten Beránek , jenž byl zabit , přijmout moc a bohatství a moudrost a sílu a čest a slávu a požehnání .

¹³ A každého tvora, jenž je v nebi a na zemi a pod zemí a [ty, jež jsou] na moři, a všechny věci v nich, jsem uslyšel pravit: Tomu, jenž sedí na trůně, a Beránkovi požehnání a čest a sláva a vláda na věky věků.

¹⁴ A ty čtyři živé bytosti pravily: AMÉN. A ti starší padli a jali se klanět .

6

¹ I uviděl jsem, když ten Beránek otevřel jednu z těch sedmi pečetí, a zaslechl jsem jednu z těch čtyř živých bytostí pravit jako hlas hromu: Pojď [a pohleď ] .

² I uviděl jsem, a hle, bílý kůň, a ten, jenž na něm seděl, měl luk, a byl mu dán věnec , i vyšel vítězně a aby zvítězil.

³ A když otevřel druhou pečeť, zaslechl jsem druhou živou bytost pravit: Pojď [a pohleď ] .

⁴ I vyšel další kůň, ryšavý , a tomu, jenž na něm seděl, bylo mu dáno odnít ze země mír, a aby se navzájem pobili a byl mu dán veliký meč .

⁵ A když otevřel třetí pečeť, zaslechl jsem třetí živou bytost pravit: Pojď [a pohleď ] . I uviděl jsem, a hle, černý kůň, a ten, jenž na něm seděl, měl ve své ruce váhy;

⁶ i uslyšel jsem uprostřed těch čtyř živých bytostí jakoby hlas pravící: Choinix pšenice za denár a tři choinixy ječmene za denár , a olej a víno nepoškozuj .

⁷ A když otevřel čtvrtou pečeť, zaslechl jsem čtvrtou živou bytost pravit : Pojď [a pohleď ] .

⁸ I uviděl jsem, a hle, plavý kůň, a ten, jenž na něm seděl - jeho jméno Smrt, a následoval ho hádés , a byla mu nad čtvrtinou země dána pravomoc zabíjet mečem a hladem a smrtí a skrze zvířata země .

⁹ A když otevřel pátou pečeť, uviděl jsem pod oltářem duše těch, kdo byli pobiti pro Boží slovo a pro svědectví, jehož se drželi ;

¹⁰ i zvolali silným hlasem, pravíce: Až dokdy, Panovníče , Svatý a pravý , nesoudíš a nemstíš naši krev na těch, kdo sídlí na zemi?

¹¹ I bylo jim každému dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, aby se ještě na malou chvíli upokojili , než budou doplněni i jejich spolunevolníci i jejich bratři, kteří mají být zabíjeni jako i oni.

¹² I uviděl jsem, když otevřel šestou pečeť, i nastalo veliké zemětřesení a slunce se stalo černým jako žíněný pytel a měsíc se celý stal takovým jako krev

¹³ a hvězdy nebe napadaly na zem jako když fíkovník, jsa zmítán velikým větrem , shazuje své nezralé ovoce;

¹⁴ a nebe bylo odsunuto jako svinovaná kniha a každou horou a ostrovem bylo pohnuto z jejich míst.

¹⁵ A králové země a velmožové a vojevůdcové a boháči a siláci a každý nevolník i svobodný se skryli do jeskyní a do skal hor

¹⁶ a praví těm horám a těm skalám: Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, jenž sedí na trůně, a před hněvem toho Beránka ,

¹⁷ protože přišel ten veliký den jeho hněvu, a kdo může obstát?

7

¹ A po tomto jsem uviděl na čtyřech koncích země stát čtyři anděly, zadržující čtyři větry země, aby žádný vítr nedul na zemi ani na moři ani na žádný strom;

² a od východu slunce jsem uviděl vystupovat dalšího anděla, majícího pečeť živého Boha, i zavolal silným hlasem na ty čtyři anděly , jimž bylo dáno poškozovat zemi a moře,

³ pravě: Nepoškozujte zemi ani moře ani stromy, než nevolníky našeho Boha na jejich čelech označíme pečetí .

⁴ I uslyšel jsem počet těch, kteří byli pečetí označeni , sto čtyřiačtyřicet tisíc označených pečetí , z každého kmene Israélových synů:

⁵ z kmene Júdova dvanáct tisíc označených pečetí , z kmene Rúbénova dvanáct tisíc, z kmene Gadova dvanáct tisíc,

⁶ z kmene Asérova dvanáct tisíc, z kmene Nefthalímova dvanáct tisíc, z kmene Manasséova dvanáct tisíc,

⁷ z kmene Simeónova dvanáct tisíc, z kmene Leviho dvanáct tisíc, z kmene Issacharova dvanáct tisíc,

⁸ z kmene Zabúlónova dvanáct tisíc, z kmene Josefova dvanáct tisíc, z kmene Benjamínova dvanáct tisíc označených pečetí .

⁹ Po těchto věcech jsem uviděl, a hle, veliký dav, jejž nikdo nemohl spočítat , z každého národa a kmenů a národností a jazyků, i stáli před trůnem a před Beránkem oblečení v bílá roucha a v jejich rukou palmové ratolesti ,

¹⁰ a volají silným hlasem, pravíce: Záchrana našemu Bohu, jenž sedí na trůně, a Beránkovi .

¹¹ A všichni andělé stáli okolo trůnu a těch starších a těch čtyř živých bytostí; i padli před trůnem na své tváře a jali se Bohu klanět ,

¹² pravíce: AMÉN, velebení a sláva a moudrost a dík a čest a moc a síla našemu Bohu na věky věků. AMÉN.

¹³ A jeden z těch starších odvětil, pravě mi: Tito, kteří jsou oblečeni v ta bílá roucha, kdo jsou a odkud přišli?

¹⁴ I řekl jsem mu: Pane, to víš ty. I pověděl mi: To jsou ti, kteří přicházejí z té veliké tísně a vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi.

¹⁵ Pro tuto příčinu jsou před Božím trůnem a konají mu dnem i nocí svatou službu v jeho chrámě, a ten, jenž sedí na trůně, nad nimi rozestře svůj stan .

¹⁶ Nebudou již hladovět, aniž ještě budou žíznit ani na ně nikterak nebude dotírat slunce ani žádný žár,

¹⁷ protože Beránek , jenž je vprostřed trůnu, bude jejich pastýřem a dovede je k pramenům vod života, a Bůh z jejich očí vytře každou slzu.

8

¹ A když otevřel sedmou pečeť, nastalo v nebi asi na půl hodiny mlčení.

² I uviděl jsem sedm andělů, kteří stojí před Bohem, a bylo jim dáno sedm trub.

³ A přišel další anděl a postavil se k oltáři, maje zlatou kadidelnici, i bylo mu dáno mnoho kouřidel, aby dodal účinnosti modlitbám všech svatých u zlatého oltáře , jenž byl před trůnem;

⁴ a dým těch kouřidel vystoupil před Bohem s modlitbami svatých z ruky toho anděla.

⁵ A ten anděl tu kadidelnici vzal a naplnil ji z ohně oltáře a shodil na zem , i nastaly hlasy a hromy a blesky a zemětřesení .

⁶ A těch sedm andělů, kteří měli těch sedm trub, se připravilo, aby troubili .

⁷ I zatroubil první a nastalo krupobití a oheň, smíšené s krví , a bylo to shozeno na zem , i byla spálena třetina země a byla spálena třetina stromů a byla spálena všechna zelená tráva.

⁸ A zatroubil druhý anděl a do moře byla shozena jakoby veliká hora, planoucí ohněm, i stala se třetina moře krví

⁹ a pomřela třetina tvorů, kteří byli v moři, kteří měli žití , a byla zničena třetina lodí.

¹⁰ A zatroubil třetí anděl a z nebe padla veliká hvězda, planoucí jako pochodeň , a padla na třetinu řek a na prameny vod.

¹¹ A jménu té hvězdy se říká Pelyněk, i stala se třetina vod pelyňkem a mnozí z lidí z těch vod pomřeli, protože zhořkly.

¹² A zatroubil čtvrtý anděl a byla udeřena třetina slunce a třetina měsíce a třetina hvězd, aby třetina jich byla zatemněna a aby se po třetinu své doby neukázal den a podobně noc.

¹³ I uviděl jsem, a zaslechl jsem jednoho orla letícího v středu nebe, pravícího silným hlasem: Běda, běda, běda těm, kdo sídlí na zemi, pro zbývající hlasy trub těch tří andělů, kteří mají troubit .

9

¹ A zatroubil pátý anděl, i uviděl jsem hvězdu z nebe padlou na zem a byl jí dán klíč od šachty bezedna.

² I otevřela šachtu bezedna a z té šachty vystoupil dým jako dým z veliké pece, a od toho dýmu z té šachty bylo zatemněno slunce i vzduch.

³ A z toho dýmu vyšly na zem kobylky a byla jim dána schopnost jako mají schopnost štíři země;

⁴ a bylo jim řečeno, aby neubližovaly trávě země ani ničemu zelenému ani žádnému stromu, jen lidem, kteří nemají na svých čelech Boží pečeť.

⁵ A bylo jim dáno, aby je nezabíjely, nýbrž aby byli po pět měsíců mučeni; a jejich muka byla jako muka od štíra, když člověka zraní .

⁶ I budou lidé v oněch dnech vyhledávat smrt a nikterak ji nebudou nacházet, a budou toužit umřít - a smrt od nich prchá.

⁷ A podoby těch kobylek byly podobny koním připraveným do války a na jejich hlavách jakoby věnce podobné zlatu a jejich tváře jako tváře lidí;

⁸ a měly vlasy jako vlasy žen a jejich zuby byly jako lvů,

⁹ a měly kyrysy jako kyrysy železné a zvuk jejich křídel byl jako zvuk vozů s mnoha koňmi běžícími do války .

¹⁰ A mají ocasy podobné štírům a žahadla, a v těch jejich ocasech byla jejich schopnost ubližovat lidem po pět měsíců.

¹¹ Mají nad sebou krále, anděla bezedna; jeho jméno je hebrejsky Abaddón , a v řečtině má jméno Apollyón .

¹² První běda pominulo - hle, po těchto věcech přichází ještě dvojí běda.

¹³ A zatroubil šestý anděl, i uslyšel jsem od čtyř rohů zlatého oltáře, jenž je před Bohem, jeden hlas,

¹⁴ pravící tomu šestému andělu, jenž měl troubu: Uvolni ty čtyři anděly, kteří jsou svázáni u té veliké řeky Eufratu.

¹⁵ I byli uvolněni ti čtyři andělé, kteří jsou připraveni k hodině a dni a měsíci a roku, aby zabíjeli třetinu lidí.

¹⁶ A počet vojsk na koních byl dvakrát deset tisíc desetitisíců; ten jejich počet jsem uslyšel.

¹⁷ A tak jsem ve vidění uzřel koně a ty, kdo na nich seděli, mající ohnivé a hyacintové a sírové kyrysy ; a hlavy těch koní byly jako hlavy lvů a z jejich tlam vychází oheň a dým a síra.

¹⁸ Těmito třemi pohromami byla zabita třetina lidí, od ohně a dýmu a síry, jež vychází z jejich tlam.

¹⁹ Schopnost těch koní je totiž v jejich tlamě a v jejich ocasech, neboť jejich ocasy jsou podobny hadům a mají hlavy a jimi ubližují .

²⁰ A zbývající z lidí, kteří skrze tyto pohromy zabiti nebyli, se nedali na pokání z činů svých rukou, aby se přestali klanět démonům a zlatým a stříbrným a mosazným a kamenným a dřevěným modlám, jež nemohou ani hledět ani slyšet ani chodit,

²¹ a nedali se na pokání ze svých vražd ani ze svých kouzelnictví ani ze svého smilstva ani ze svých krádeží.

10

¹ I uviděl jsem z nebe sestupovat dalšího silného anděla, oblečeného v oblak a na jeho hlavě duha, a jeho tvář jako slunce a jeho nohy jako ohnivé sloupy ;

² a ve své ruce měl otevřenou knížku. I postavil svou pravou nohu na moři a levou na zemi

³ a volal mohutným hlasem, právě tak jako řve lev. A když zavolal , vydalo své hlasy sedm hromů.

⁴ A když těch sedm hromů promluvilo , chystal jsem se psát; i uslyšel jsem z nebe hlas pravící: Zapečeť ty věci, jež těch sedm hromů promluvilo, a nezapisuj je.

⁵ A ten anděl, jehož jsem uviděl stát na moři a na zemi, pozvedl svou pravou ruku k nebi

⁶ a přisáhl při tom, jenž žije na věky věků, jenž stvořil nebe i věci, jež jsou v něm, a zemi i věci, jež jsou na ní, a moře i věci, jež jsou v něm, že již nebude odkladu ,

⁷ nýbrž ve dnech hlasu sedmého anděla, až se bude chystat troubit , bude i dovršeno Boží tajemství, jak oznámil blahou zvěst svým nevolníkům, prorokům.

⁸ A ten hlas, jejž jsem uslyšel z nebe, se mnou opět mluvil a pravil : Jdi, vezmi tu knížku, jež je otevřená v ruce toho anděla, jenž stojí na moři a na zemi.

⁹ I odešel jsem k tomu andělu a pravil jsem mu, by mi tu knížku dal. I praví mi: Vezmi a sněz ji, i učiní tvé břicho hořkým , ale v tvých ústech bude sladká jako med.

¹⁰ I vzal jsem tu knížku z ruky toho anděla a snědl jsem ji, i byla v mých ústech jako med, sladká, a když jsem ji dojedl, zhořklo mé břicho.

¹¹ I bylo mi řečeno : Musíš opět prorokovat o národnostech a národech a jazycích a mnoha králích .

11

¹ A byla mi dána třtina, podobná holi , se slovy : Vstávej a změř Boží chrám a oltář a ty, kdo se v něm klanějí;

² a nádvoří, jež je vně chrámu, vynechej venku a neměř je, protože bylo vydáno národům, i budou po svatém městě dvaačtyřicet měsíců šlapat .

³ I dám moc dvěma svým svědkům, a budou tisíc dvě stě šedesát dní prorokovat, jsouce oblečeni v pytle.

⁴ To jsou ty dvě olivy a ty dvě lampy , jež stojí před Pánem země;

⁵ a chce-li jim kdo ublížit, vychází z jejich úst oheň a stravuje jejich nepřátele. A chce-li jim kdo ublížit, musí být takto zabit.

⁶ Ti mají pravomoc zamknout nebe, aby po dni jejich prorokování nepršel déšť, a mají pravomoc nad vodami, obracet je v krev, a zemi udeřit jakoukoli pohromou , kolikrátkoli se jim zachce .

⁷ A až své svědectví dokončí , povede to zvíře, jež vystupuje z bezedna, s nimi válku a přemůže je a zabije je

⁸ a jejich mrtvola bude na ulici toho velikého města, jež se duchovně nazývá Sodoma a Egypt, kde i jejich Pán byl ukřižován,

⁹ a lidé z národností a kmenů a jazyků a národů jejich mrtvolu po tři a půl dne vídají a nedopouštějí jejich mrtvoly položit do hrobky;

¹⁰ a ti, kdo sídlí na zemi, se nad nimi radují a veselí a budou si navzájem posílat dary, protože tito, ti dva proroci, těm, kdo sídlí na zemi, způsobili muka .

¹¹ A po těch třech a půl dnech do nich vstoupil duch života z Boha a postavili se na své nohy; i padla na ty, kteří na ně patřili , veliká bázeň.

¹² A uslyšel jsem z nebe silný hlas, pravící jim: Vystupte sem. I vystoupili v oblaku do nebe a jejich nepřátelé je spatřili .

¹³ A v oné hodině nastalo veliké zemětřesení a desetina toho města padla, a v tom zemětřesení bylo zabito sedm tisíc jmen lidí; a zbývající byli naplněni bázní a vzdali slávu Bohu nebe.

¹⁴ Druhé běda pominulo - hle, rychle přichází třetí běda.

¹⁵ I zatroubil sedmý anděl a v nebi zazněly silné hlasy, pravící: Nastalo světové království našeho PÁNA a jeho KRISTA, i bude kralovat na věky věků.

¹⁶ A těch čtyřiadvacet starších, kteří sedí na svých trůnech před Bohem, padlo na své tváře, i jali se Bohu klanět ,

¹⁷ pravíce: Děkujeme ti, PANE, Bože , Všemocný , jenž jsi Ten, jenž je a jenž byl , že ses chopil své veliké moci a ujal ses kralování.

¹⁸ A národy se rozhněvaly, i přišel tvůj hněv a doba mrtvých, by byli souzeni , a čas dát odměnu tvým nevolníkům, prorokům, a svatým a těm, kteří se bojí tvého jména, malým i velikým, a zničit ty, kdo ničí zemi.

¹⁹ A Boží chrám v nebi byl otevřen a ukázala se v jeho chrámě schrána jeho úmluvy , i nastaly blesky a hlasy a hromy a zemětřesení a veliké krupobití.

12

¹ A v nebi se ukázalo veliké znamení: žena oblečená v slunce a pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě věnec dvanácti hvězd;

² a jsouc těhotná, křičela, svíjejíc se a trpíc muka porodu .

³ A ukázalo se v nebi další znamení, a hle, veliký ohnivý drak, mající sedm hlav a deset rohů, a na jeho hlavách sedm čelenek ;

⁴ a jeho ocas vleče třetinu hvězd nebe, i svrhl je na zem . A ten drak stanul před tou ženou, jež se chystala porodit, aby, až porodí, její dítě pohltil .

⁵ I porodila syna mužského pohlaví, jenž má všechny národy pást železnou holí , a to její dítě bylo uchváceno k Bohu a k jeho trůnu;

⁶ a ta žena prchla do pustiny, kde má od Boha připravené místo, aby ji tam tisíc dvě stě šedesát dní živili.

⁷ I nastala v nebi válka : Michaél a jeho andělé se jali válčit s tím drakem, a drak se jal bojovat , i jeho andělé,

⁸ a nedosáhl převahy , aniž se ještě v nebi našlo jejich místo;

⁹ i byl ten veliký drak, ten starý had, jenž se nazývá Ďábel a Satan, jenž svádí celý obydlený svět, svržen , byl svržen na zem , a s ním byli svrženi jeho andělé.

¹⁰ A v nebi jsem uslyšel silný hlas, pravící: Teď nastalo vysvobození a síla a království našeho Boha a pravomoc jeho KRISTA, protože žalobce našich bratrů, jenž je před naším Bohem dnem i nocí obžalovával , byl svržen ;

¹¹ a oni nad ním zvítězili pro Beránkovu krev a pro slovo svého svědectví, a své žití nemilovali až do smrti.

¹² Pro tuto příčinu se veselte, vy nebesa i vy, kteří v nich bydlíte . Běda zemi a moři, protože ďábel sestoupil k vám a má veliký vztek, věda, že má málo času .

¹³ A když ten drak uviděl, že byl svržen na zem , jal se tu ženu, jež porodila to dítě mužského pohlaví, pronásledovat.

¹⁴ I byla té ženě dána dvě křídla velikého orla, aby mohla letět do pustiny na své místo, kde je pryč od toho hada po dobu a doby a půl doby živena.

¹⁵ A had za tou ženou vypustil ze svých úst vodu jako řeku, aby ji učinil kořistí řeky .

¹⁶ A té ženě pomohla země; i otevřela země svá ústa a tu řeku, již drak ze svých úst vypustil, pohltila .

¹⁷ A drak se na tu ženu rozhněval a odešel vést válku se zbývajícími z jejího semene, kteří jsou bedlivi Božích příkazů a drží se Ježíšova svědectví.

¹⁸ I postavil jsem se na písek moře

13

¹ a uviděl jsem z moře vystupovat zvíře mající deset rohů a sedm hlav, a na jeho rozích deset čelenek a na jeho hlavách jména rouhání .

² A to zvíře, jež jsem uviděl, bylo podobno levhartici, a jeho nohy jako medvědí a jeho ústa jako ústa lva; a ten drak mu dal svou sílu a svůj trůn a velikou pravomoc .

³ A jedna z jeho hlav byla jakoby ubitá k smrti; a ta jeho smrtelná rána byla uzdravena a celá země se s obdivem dala za tím zvířetem.

⁴ I jali se klanět drakovi, protože tomu zvířeti dal pravomoc, a jali se klanět tomu zvířeti, říkajíce: Kdo je tomu zvířeti podoben a kdo s ním může válčit ?

⁵ I byla mu dána ústa mluvící veliké věci a rouhání ; a byla mu dána pravomoc působit po dvaačtyřicet měsíců.

⁶ I otevřelo svá ústa k rouháním vůči Bohu, by se rouhalo jeho jménu a jeho stanu a těm, kteří svůj stan mají v nebi;

⁷ a bylo mu dáno vést válku se svatými a zvítězit nad nimi . A byla mu dána pravomoc nad každým kmenem a lidem a jazykem a národem;

⁸ a budou se mu klanět všichni, kdo sídlí na zemi, každý, jehož jméno není od založení světa zapsáno v knize života zabitého Beránka .

⁹ Má-li kdo ucho, poslyš.

¹⁰ [Odvádí]-li kdo do zajetí , jde do zajetí; bude-li kdo mečem zabíjet, musí být mečem zabit. Zde je trpělivost a víra svatých.

¹¹ A ze země jsem uviděl vystupovat další zvíře, i mělo dva rohy podobné beránkovi a mluvilo jako drak;

¹² a vykonává všechnu pravomoc toho prvního zvířete před ním, a zemi a ty, kdo v ní sídlí, má k tomu , aby se jali klanět tomu prvnímu zvířeti, jehož smrtelná rána byla uzdravena.

¹³ A koná veliká znamení, takže působí i sestupování ohně z nebe na zem před lidmi,

¹⁴ a ty, kdo sídlí na zemi, svádí pro ta znamení, jež mu bylo dáno před tím zvířetem vykonat , a nařizuje těm , kdo sídlí na zemi, zhotovit tomu zvířeti, jež má ránu od meče a ožilo, obraz;

¹⁵ a bylo mu dáno dát tomu obrazu zvířete dech , aby ten obraz zvířete i promluvil a způsobil , aby všichni, kteří se tomu obrazu zvířete nepokloní , byli zabiti.

¹⁶ A působí , aby všem, malým i velikým a bohatým i chudým a svobodným i nevolníkům , dali na jejich pravé ruce nebo na jejich čela značku

¹⁷ a aby nikdo nemohl nic koupit nebo prodat , leč ten, kdo tu značku má, jméno toho zvířete nebo číslo jeho jména.

¹⁸ Zde je moudrost: kdo má důvtip , nechť číslo toho zvířete spočítá; je to totiž číslo člověka a jeho číslo je šest set šestašedesát.

14

¹ A uviděl jsem, a hle, na hoře Siónu stanul Beránek a s ním sto čtyřiačtyřicet tisíc majících na svých čelech napsané jeho jméno a jméno jeho Otce.

² I uslyšel jsem z nebe hlas jako hlas mnoha vod a jako hlas velikého hromu, a ten hlas, jejž jsem uslyšel - jako by harfeníci hráli na své harfy;

³ i zpívají před trůnem a před těmi čtyřmi živými bytostmi a těmi staršími novou píseň, a té písni se nikdo nemohl naučit, leč těch sto čtyřiačtyřicet tisíc, kteří jsou koupeni ze země.

⁴ To jsou ti, kteří se nepotřísnili s ženami, neboť jsou panicové; to jsou ti, kteří jdou za Beránkem , kamkoli se ubírá. Ti byli z lidí koupeni jako prvotiny Bohu a Beránkovi

⁵ a v jejich ústech se nenašla lež, [neboť ] jsou bezúhonní.

⁶ A v středu nebe jsem uviděl letět dalšího anděla, majícího věčnou blahou zvěst, by blahou zvěst přinesl těm , kdo jsou usedlí na zemi, a každému národu a kmeni a jazyku a lidu ,

⁷ i pravil silným hlasem: Ulekněte se Boha a vzdejte mu slávu, neboť přišla hodina jeho soudu, a pokloňte se tomu, jenž učinil nebe a zemi a moře a prameny vod.

⁸ A za ním se objevil další, druhý anděl, pravící: Padl, padl veliký Babylón, jenž všechny národy napojil z vína popuzení svého smilstva.

⁹ A za nimi se objevil další, třetí anděl, pravící silným hlasem : Jestliže se kdo klaní tomu zvířeti a jeho obrazu a přijímá na svém čele nebo na svou ruku značku ,

¹⁰ bude i on pít z vína popuzení Božího, jež je bez smíšení namícháno v kalichu jeho hněvu, a bude před svatými anděly a před Beránkem mučen v ohni a síře;

¹¹ a dým jejich muk vystupuje na věky věků, i nemají ti, kteří se klanějí tomu zvířeti a jeho obrazu, a přijímá-li kdo značku jeho jména, dnem ani nocí oddechu .

¹² Zde je trpělivost svatých, kteří jsou bedlivi Božích příkazů a víry v Ježíše.

¹³ I zaslechl jsem z nebe hlas, pravící: Zapiš: Blaženi mrtví, kteří od nynějška umírají v Pánu. Ano, praví Duch, aby si oddechli od svých lopot, neboť jejich činy je následují.

¹⁴ A uviděl jsem, a hle, bílý oblak, a na tom oblaku kdosi sedící, podobný Synu člověka, mající na své hlavě zlatý věnec a ve své ruce ostrý srp;

¹⁵ a z chrámu vyšel další anděl a volal silným hlasem na toho , jenž seděl na tom oblaku: Pošli svůj srp a žni , protože přišla hodina žatvy , protože žeň země vyschla .

¹⁶ A ten, jenž seděl na tom oblaku, přiložil svůj srp na zem, i byla země požata.

¹⁷ A z chrámu, jenž je v nebi, vyšel další anděl, a i on měl ostrý srp;

¹⁸ a z oltáře vyšel další anděl, jenž má pravomoc nad ohněm, a ozval se silným hlasem k tomu, jenž měl ten ostrý srp, pravě: Pošli svůj ostrý srp a očesej hrozny vinné révy země, neboť její bobule plně dozrály.

¹⁹ I přiložil ten anděl svůj srp k zemi a očesal vinnou révu země a hrozny naházel do velikého lisu Božího popuzení.

²⁰ A ten lis byl šlapán vně města, i vyšla z toho lisu krev až po udidla koní na vzdálenost tisíce šesti set stadií .

15

¹ A uviděl jsem v nebi další znamení, veliké a podivuhodné: sedm andělů, majících sedm pohrom, posledních, neboť v nich je Boží popuzení dovršeno .

² A uviděl jsem jakoby skleněné moře, smíšené s ohněm, a ty, kdo zvítězili nad tím zvířetem a nad jeho obrazem a nad číslem jeho jména, na tom skleněném moři stojící, mající Boží harfy;

³ i zpívají píseň Mojžíše, Božího nevolníka, a píseň Beránkovu říkajíce: Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, PANE, Bože , Všemocný , spravedlivé a důvěryhodné jsou tvé cesty, Králi národů.

⁴ Kdožpak by se tě neulekl , PANE, a neoslavoval tvé jméno? Ano , jen ty jsi svatý ; ano , všechny národy přijdou a před tebou se pokloní , protože tvé spravedlnosti vyšly najevo.

⁵ A po těchto věcech jsem uviděl, i byl chrám stanu svědectví v nebi otevřen

⁶ a těch sedm andělů, kteří měli těch sedm pohrom, z toho chrámu vyšlo, a byli oděni čistým skvoucím plátnem a okolo hrudí opásáni zlatými opasky.

⁷ A jedna z těch čtyř živých bytostí dala těm sedmi andělům sedm zlatých číší naplněných popuzením Boha, jenž žije na věky věků;

⁸ a chrám byl naplněn dýmem od Boží slávy a od jeho moci, a nikdo do chrámu nemohl vstoupit, než se těch sedm pohrom těch sedmi andělů dokončilo .

16

¹ I zaslechl jsem z chrámu silný hlas, pravící těm sedmi andělům: Jděte a vylijte těch sedm číší Božího popuzení k zemi .

² I odešel první a vylil svou číši na zem i přišla na lidi , kteří měli značku toho zvířete a kteří se klaněli jeho obrazu, zlá a bolestivá vředovitost .

³ A druhý vylil svou číši do moře, i stalo se krví jakoby mrtvého a každá živá duše v moři umřela.

⁴ A třetí vylil svou číši do řek a [do] pramenů vod, i staly se krví ;

⁵ i zaslechl jsem anděla vod, jak praví: Spravedlivý jsi ty, jenž jsi a jenž jsi byl, Svatý , že jsi tyto věci usoudil,

⁶ protože krev svatých a proroků vylévali , i dal jsi jim krev pít ; jsou toho hodni.

⁷ A zaslechl jsem oltář, jak praví: Ano, PANE, Bože , Všemocný , důvěryhodné a spravedlivé jsou tvé soudy.

⁸ A čtvrtý vylil svou číši na slunce , i bylo mu dáno pálit lidi ohněm ;

⁹ i byli lidé páleni velikým pálením a jali se rouhat jménu Boha, jenž měl nad těmito pohromami moc , a nedali se na pokání, by mu vzdali slávu.

¹⁰ A pátý vylil svou číši na trůn toho zvířete, i stalo se jeho království zatmělým; i kousali se bolestí do svých jazyků

¹¹ a jali se pro své bolesti a pro své vředy rouhat Bohu nebe a nedali se ze svých činů na pokání.

¹² A šestý vylil svou číši na tu velikou řeku Eufrat , i vyschla její voda, aby byla připravena cesta králů od východu slunce.

¹³ A uviděl jsem z úst toho draka a z úst toho zvířete a z úst toho nepravého proroka tři nečisté duchy, jako žáby;

¹⁴ to totiž jsou duchové démonů, konající znamení , kteří se vypravují ke králům celého obydleného světa, shromáždit je k válce [onoho] velikého dne Boha, Všemocného .

¹⁵ (Hle, přicházím jako zloděj; blažen, kdo bdí a dbá na své šatstvo, aby nechodil nahý a aby neviděli jeho hanbu.)

¹⁶ I shromáždil je na místo , jež se hebrejsky nazývá Armagedón.

¹⁷ A sedmý vylil svou číši na ovzduší , i vyšel od chrámu nebe, od trůnu, silný hlas, pravící: Stalo se .

¹⁸ I nastaly blesky a hlasy a hromy, a nastalo veliké zemětřesení, jaké nenastalo od té doby, co na zemi povstali lidé - takové zemětřesení, tak veliké.

¹⁹ A to veliké město se rozpadlo na tři části a města národů padla ; a před Bohem bylo vzpomenuto na veliký Babylón, by mu byl dán kalich vína popuzení jeho hněvu.

²⁰ A každý ostrov prchl a hory se nenašly;

²¹ a z nebe na lidi sestupuje veliké krupobití, ztíží asi talentu . A lidé se pro pohromu toho krupobití jali rouhat Bohu, protože ta pohroma od něho je nesmírně veliká.

17

¹ I přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli těch sedm číší , a promluvil se mnou, pravě: Pojď , ukáži ti odsouzení té veliké nevěstky, jež sedí na mnoha vodách,

² s níž smilnili králové země; a ti, kdo obývají zemi, byli vínem jejího smilstva opiti .

³ I odnesl mě v duchu do pustiny a uviděl jsem ženu sedící na šarlatovém zvířeti , posetém jmény rouhání , majícím sedm hlav a deset rohů.

⁴ A ta žena byla oblečená v purpur a šarlat a ošperkovaná zlatem a drahým kamením a perlami a ve své ruce měla zlatý pohár, naplněný ohavnostmi a nečistými věcmi jejího smilstva ,

⁵ a na svém čele napsané jméno: Tajemství, veliký Babylón, matka nevěstek a ohavností země.

⁶ A tu ženu jsem uviděl opilou krví svatých a krví svědků Ježíšových; a když jsem ji uviděl, podivil jsem se velikým podivením.

⁷ A ten anděl mi řekl: Proč ses podivil? Já ti povím tajemství té ženy a toho zvířete, jež ji nese, jež má těch sedm hlav a těch deset rohů.

⁸ To zvíře, jež jsi uviděl, bylo a není a má vystupovat z bezedna a odcházet do záhuby; a ti, kdo sídlí na zemi, jejichž jména nejsou od založení světa napsána do knihy života, se budou divit, vidouce to zvíře, že bylo a není a bude přítomno .

⁹ Zde je důvtip , jenž s sebou nese moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí.

¹⁰ A je sedm králů; pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel, a až přijde, musí zůstat jen nakrátko ;

¹¹ a to zvíře, jež bylo a není, je i sám osmý i je z těch sedmi a odchází do záhuby.

¹² A těch deset rohů, jež jsi uviděl, je deset králů, kteří ještě království nedostali, ale pravomoc jako králové dostávají v jednu hodinu s tím zvířetem.

¹³ Ti mají jedno mínění a dávají svou sílu a pravomoc tomu zvířeti;

¹⁴ ti budou válčit s Beránkem a Beránek je přemůže , protože je Pán pánů a Král králů, a ti s ním jsou povolaní a vyvolení a věrní .

¹⁵ I praví mi: Ty vody, jež jsi uviděl, kde ta nevěstka sedí, jsou národnosti a davy a národy a jazyky;

¹⁶ a těch deset rohů, jež jsi uviděl, a to zvíře, ti tu nevěstku pojmou v nenávist a učiní ji opuštěnou a nahou, a budou jíst její maso a budou ji spalovat v ohni ,

¹⁷ neboť Bůh dal do jejich srdcí, by vykonali jeho mínění a zachovali se jednomyslně a dali své království tomu zvířeti, než budou Boží slova uskutečněna .

¹⁸ A ta žena, již jsi uviděl, je to veliké město, jež má království nad králi země.

18

¹ Po těchto věcech jsem uviděl z nebe sestupovat dalšího anděla, majícího velikou pravomoc, a od jeho slávy byla osvětlena země.

² I zvolal mocným hlasem , pravě: Padl, padl veliký Babylón, a stal se sídlem démonů a skrýší každého nečistého ducha a skrýší každého nečistého a nenáviděného ptáka,

³ protože z vína popuzení jeho smilstva se napily všechny národy, i smilnili s ním králové země a z moci jeho rozmařilosti obchodníci země zbohatli.

⁴ A z nebe jsem uslyšel další hlas, pravící: Vyjděte z něho, můj lide, abyste se nestali spoluúčastnými jeho hříchů a aby se vám nedostalo z jeho pohrom,

⁵ protože jeho hříchy byly na sebe nakupeny až do nebe a Bůh si vzpomněl na jeho nepravosti .

⁶ Odplaťte mu tak, jak odplácel on, a zdvojnásobte [mu] dvojnásobně podle jeho činů ; v kalichu, jejž míchal , mu namíchejte dvojnásobek.

⁷ Nakolik se naoslavoval sám sebe a užil rozmařilosti , tolik mu dejte muk a hoře. Protože ve svém srdci praví: Sedím jako královna a vdova nejsem a hoře nikterak neuvidím -

⁸ pro tuto příčinu přijdou v jeden den jeho pohromy, smrt a hoře a hlad, i bude spálen v ohni , protože PÁN, Bůh , jenž jej soudil , je silný .

⁹ A králové země, kteří s ním smilnili a rozmařilosti užívali , se nad ním, až budou hledět na dým jeho požáru, dají do pláče a nářku ,

¹⁰ stojíce pro bázeň z jeho muk zdaleka, a budou říkat: Běda, běda - to veliké město, Babylón, to silné město, neboť jedné hodiny přišel tvůj soud!

¹¹ I obchodníci země nad ním pláčí a hořekují, protože jejich náklad již nikdo nekupuje,

¹² náklad zlata a stříbra a drahého kamení a perel a kmentu a purpuru a hedvábí a šarlatu, ani žádné thujové dřevo ani žádné nářadí slonovinové ani žádné nářadí z nejcennějšího dřeva a mosazi a železa a mramoru,

¹³ ani skořici a amómon a kouřidla a voňavku a kadidlo a víno a olej a jemnou mouku a pšenici a dobytek a ovce, ani z koní a vozů a těl , ani duše lidí.

¹⁴ A zralé ovoce, jež bylo tužbou tvé duše, ti ušlo, a všechny blahobytné a skvoucí věci se ti ztratily a již nikdy jich nikdo nenajde .

¹⁵ Obchodníci s těmito věcmi , kteří z něho zbohatli, budou pro bázeň z jeho muk stát zdaleka, plačíce a hořekujíce,

¹⁶ a budou říkat: Běda, běda - to veliké město, oblečené v kment a purpur a šarlat a ošperkované zlatem a drahým kamením a perlami,

¹⁷ neboť takovéto bohatství bylo jedné hodiny zpustošeno ! A každý kormidelník a každý, kdo pluje na nějaké místo, i námořníci a kteříkoli jsou zaměstnáni na moři, stanuli zdaleka

¹⁸ a křičeli, hledíce na dým jeho požáru, a říkali: Které město je podobno tomuto velikému městu?

¹⁹ I nasypali na své hlavy zeminu a křičeli, plačíce a hořekujíce, a říkali: Běda, běda - to veliké město, v němž všichni, kdo měli na moři lodi, zbohatli z jeho nádhery , neboť jedné hodiny bylo zpustošeno !

²⁰ Vesel se nad ním nebe, i svatí a apoštolové a proroci, protože Bůh na něm rozsoudil váš soud .

²¹ A jeden silný anděl zvedl kámen, jako veliký žernov , a svrhl jej do moře, pravě: Tak bude násilím svržen Babylón, to veliké město, a již vůbec nikdy se nenajde;

²² a již vůbec nikdy se v tobě neuslyší hlas harfeníků a hudebníků a pištců a trubačů, a již vůbec nikdy se v tobě nenajde žádný řemeslník žádného řemesla , a již vůbec nikdy se v tobě neuslyší zvuk žernovu ,

²³ a již vůbec nikdy v tobě nezasvítí světlo lampy, a již vůbec nikdy se v tobě neuslyší hlas ženicha a nevěsty, protože velmožové země byli tvými obchodníky, protože všechny národy byly svedeny tvým kouzelnictvím .

²⁴ A našla se v něm krev proroků a svatých a všech na zemi zabitých .

19

¹ Po těchto věcech jsem v nebi uslyšel jakoby silný hlas početného davu, pravícího : HALLÉLÚJA! Záchrana a sláva a moc našeho Boha,

² protože jeho soudy jsou důvěryhodné a spravedlivé, protože soudil tu velikou nevěstku, jež svým smilstvem kazila zemi, a z její ruky pomstil krev svých nevolníků.

³ I řekli podruhé: HALLÉLÚJA! A její dým vystupuje na věky věků.

⁴ A těch čtyřiadvacet starších padlo, i ty čtyři živé bytosti, a jali se klanět Bohu, jenž sedí na trůně , pravíce: Amen, HALLÉLÚJA!

⁵ A z trůnu vyšel hlas, pravící: Chvalte našeho Boha, všichni vy jeho nevolníci [a] vy, kdo se ho bojíte, malí i velicí!

⁶ I uslyšel jsem jakoby hlas početného davu a jakoby hlas mnoha vod a jakoby hlas silných stromů, pravících: HALLÉLÚJA, protože PÁN, náš Bůh, Všemocný , se ujal kralování!

⁷ Radujme se a jásejme a vzdejme mu slávu, protože přišla Beránkova svatba a jeho žena se připravila;

⁸ i bylo jí dáno, aby si oblékla kment , skvoucí [a] čistý, neboť ten kment jsou spravedlnosti svatých.

⁹ I praví mi: Zapiš: Blaženi ti, kteří jsou pozváni k večeři Beránkovy svatby. A praví mi: Toto jsou pravdivá Boží slova.

¹⁰ I padl jsem před jeho nohama, bych se mu klaněl ; a praví mi: Hleď to nečinit; jsem tvůj spolunevolník, i tvých bratrů, kteří se drží Ježíšova svědectví. Klaněj se Bohu. Duch proroctví je totiž Ježíšovo svědectví.

¹¹ I uviděl jsem nebe otevřené, a hle, bílý kůň, a ten, jenž na něm sedí , [zvaný] Věrný a Pravý , i soudí a válčí v spravedlnosti .

¹² A jeho oči jsou plamen ohně a na jeho hlavě mnoho čelenek ; a má napsané jméno, jež nezná nikdo než on,

¹³ a je oblečený v šat smočený v krvi a jeho jméno je nazváno Boží Slovo.

¹⁴ A vojska, jež jsou v nebi, jela na bílých koních za ním, a byli odění v bílý čistý kment ;

¹⁵ a z jeho úst vychází ostrý [dvojsečný ] meč , aby jím udeřil na národy. A železnou holí je bude pást on, a on šlape vinný lis popuzení hněvu Boha, Všemocného .

¹⁶ A na šatu a na stehně svém má napsané jméno Král králů a Pán pánů.

¹⁷ I uviděl jsem v slunci stát jednoho anděla, i zvolal silným hlasem, pravě všem ptákům, kteří létají v středu nebe: Pojďte , shromážděte se k veliké Boží večeři ,

¹⁸ abyste se najedli masa králů a masa vojevůdců a masa siláků a masa koní a těch, kdo na nich sedí , a masa všech, i svobodných i nevolníků a malých a velikých.

¹⁹ A uviděl jsem to zvíře a krále země a jejich vojska, shromážděná k vedení války s tím, jenž seděl na tom koni , a s jeho vojskem.

²⁰ I bylo to zvíře chyceno , i ten nepravý prorok, jenž byl s ním, jenž před ním konal znamení, jimiž sváděl ty, kdo přijali značku toho zvířete, a ty, kdo se klanějí jeho obrazu; oba byli zaživa uvrženi do jezera ohně, jež hoří sírou .

²¹ A ostatní byli pobiti mečem toho, jenž seděl na tom koni , mečem, jenž vychází z jeho úst, a jejich masem byli všichni ptáci nasyceni .

20

¹ I uviděl jsem z nebe sestupovat anděla, majícího klíč od bezedna a na své ruce veliký řetěz;

² i zmocnil se toho draka, toho starého hada, jenž je ďábel a Satan, a svázal ho na tisíc let

³ a uvrhl ho do bezedna a nad ním zamkl a zapečetil, aby již národy nesváděl , než se těch tisíc let ukončí. Po těchto věcech musí být na krátký čas uvolněn.

⁴ A uviděl jsem trůny, i usedli na ně a byl jim dán soud, a duše sťatých pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, a ti, kteří se tomu zvířeti ani jeho obrazu nepoklonili a na čelo a na svou ruku nepřijali značku , i ožili a na tisíc let se s KRISTEM ujali kralování ;

⁵ ostatní z mrtvých neožili, než se těch tisíc let ukončilo. Toto je první opětovné vstání;

⁶ blažený a svatý, kdo v tom prvním opětovném vstání má podíl - nad těmi nemá druhá smrt pravomoci, nýbrž budou Božími a KRISTOVÝMI kněžími a budou s ním tisíc let kralovat.

⁷ A až se těch tisíc let ukončí, bude Satan ze svého vězení uvolněn

⁸ a vyjde svést národy, jež jsou ve čtyřech koutech země, Góga a Magóga, shromáždit je k válce ; a jejich počet je jako písek moře.

⁹ I vystoupili na šíři země a obklíčili tábor svatých a to milované město; a z nebe [od Boha] sestoupil oheň a strávil je.

¹⁰ A ďábel, jenž je sváděl , byl uvržen do jezera ohně a síry, kde je i to zvíře i ten nepravý prorok; i budou na věky věků dnem i nocí mučeni.

¹¹ A uviděl jsem veliký bílý trůn a toho, jenž na něm seděl , od jehož tváře prchla země i nebe, a nenašlo se pro ně místa;

¹² a uviděl jsem před tím trůnem stát mrtvé, veliké a malé, i byly otevřeny knihy ; a byla otevřena další kniha , jež je kniha života, a mrtví byli souzeni na základě věcí zapsaných v těch knihách podle jejich činů .

¹³ A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, a smrt a hádés vydaly mrtvé, kteří byli v nich, i byli souzeni , každý podle svých činů .

¹⁴ A smrt a hádés byly uvrženy do jezera ohně: toto je ta druhá smrt , jezero ohně.

¹⁵ A nebylo-li o někom shledáno, že je zapsán v knize života, byl do toho jezera ohně uvržen.

21

¹ A uviděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země zašly a moře již není.

² A uviděl jsem z nebe od Boha sestupovat svaté město, nový Jerúsalém, připravené jako nevěstu ozdobenou pro svého muže .

³ A zaslechl jsem z nebe silný hlas, pravící: Hle, Boží stan je s lidmi, i usídlí se s nimi a oni budou jeho lidem a Bůh sám bude s nimi, jejich Bůh,

⁴ a vytře z jejich očí každou slzu; a smrti již nebude, ani hoře ani křiku ani bolesti již nebude, protože první věci zašly .

⁵ A ten, jenž seděl na trůně, řekl: Hle, činím všechny věci novými. A praví [mi]: Piš , protože tato slova jsou spolehlivá a pravdivá .

⁶ A řekl mi: Stalo se . Já jsem Alfa a Ómega , počátek a konec; já tomu, kdo žízní, zdarma dám z pramene vody života.

⁷ Kdo vítězí, zdědí tyto věci, i budu mu Bohem a on mi bude synem,

⁸ zbabělým však a nevěřícím [a hříšníkům] a ohavnostmi poskvrněným a vrahům a smilníkům a kouzelníkům a modlářům a všem lhářům jejich podíl v jezeře, jež hoří ohněm a sírou; to je ta druhá smrt.

⁹ I přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli těch sedm číší , naplněných sedmi posledními pohromami, a promluvil se mnou, pravě: Pojď , ukáži ti nevěstu, Beránkovu ženu.

¹⁰ I odnesl mě v Duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jerúsalém, sestupující z nebe od Boha, mající Boží slávu.

¹¹ Jeho jas byl podoben nejcennějšímu kameni, jakoby křišťálovitému kameni jaspisovému;

¹² mělo velikou a vysokou zeď; mělo dvanáct bran a na těch branách dvanáct andělů a napsaná jména, jež jsou [jména] dvanácti Israélových synů.

¹³ Od východu tři brány a od severu tři brány a od jihu tři brány a od západu tři brány ;

¹⁴ a zeď města měla dvanáct základů a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.

¹⁵ A ten, jenž se mnou mluvil, měl jako míru zlatou třtinu, aby změřil to město a jeho brány a jeho zeď;

¹⁶ a to město leží jako čtyřúhelník a jeho délka je právě taková jako šířka. I změřil to město tou třtinou - dvanáct tisíc stadií ; jeho délka a šířka a výška jsou stejné.

¹⁷ A změřil jeho zeď, sto čtyřiačtyřicet loket , míra člověka, to jest anděla.

¹⁸ A stavivem jeho zdi byl jaspis, a město čisté zlato, podobné čistému sklu.

¹⁹ Základy zdi města byly ozdobené všemi drahými kameny ; první základ jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,

²⁰ pátý sardonyx, šestý sard , sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint , dvanáctý ametyst.

²¹ A těch dvanáct bran - dvanáct perel, každá jednotlivá z těch bran byla z jedné perly, a ulice města čisté zlato, jako průzračné sklo.

²² A chrám jsem v něm neuviděl, neboť jeho chrámem je PÁN, Bůh , Všemocný , a Beránek .

²³ A to město nemá zapotřebí slunce ani měsíce, aby mu svítily, neboť je osvětlila Boží sláva a jeho lampou je Beránek ;

²⁴ a v jeho světle budou chodit národy, a králové země do něho nesou svou slávu.

²⁵ A jeho brány se ve dne nikterak nebudou zamykat ; noci tam ovšem nebude.

²⁶ I zanesou do něho slávu a čest národů

²⁷ a nikterak do něho nevstoupí nic obecného a provozujícího ohavnost a lež, nýbrž jen ti, kteří jsou zapsáni v knize Beránkova života.

22

¹ I ukázal mi řeku vody života, jasnou jako křišťál, vycházející z Božího a Beránkova trůnu;

² uprostřed jeho ulice a té řeky, z té i z oné strany , dřevina života, rodící dvanáctero ovoce, poskytující své ovoce každého měsíce, a listí té dřeviny k uzdravování národů,

³ i nebude již žádné kletby. A bude v něm Boží a Beránkův trůn a jeho nevolníci mu budou konat svatou službu

⁴ a budou vidět jeho tvář a na jejich čelech bude jeho jméno.

⁵ A nebude již noci a nebude zapotřebí lampy a světla slunce, protože na ně bude svítit PÁN, Bůh , a budou na věky věků kralovat.

⁶ A řekl mi: Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá a PÁN, Bůh duchů proroků, vyslal svého anděla, by jeho nevolníkům ukázal věci, jež se vbrzku musí stát.

⁷ A hle, přicházím rychle; blažen, kdo je bedliv slov proroctví této knihy .

⁸ A já, Jan, jsem byl ten, jenž tyto věci slyšel a viděl ; a když jsem uslyšel a uviděl , padl jsem, bych se klaněl před nohama toho anděla, jenž mi tyto věci ukazoval.

⁹ I praví mi: Hleď to nečinit; jsem tvůj spolunevolník, i tvých bratrů, proroků, a těch, kteří jsou bedlivi slov této knihy . Klaněj se Bohu.

¹⁰ A praví mi: Slova proroctví této knihy nezapečeťuj; ta doba je blízko.

¹¹ Kdo křivdí , nechť ještě křivdí , a špinavý nechť se ještě zašpiní a spravedlivý nechť ještě spravedlnost provozuje a svatý nechť se ještě posvětí.

¹² Hle, přicházím rychle a se mnou má odměna, bych každému odplatil, jaká bude jeho činnost .

¹³ Já jsem Alfa a Ómega , první a poslední, počátek a konec.

¹⁴ Blaženi, kdo perou svá roucha, aby měli právo na dřevinu života a aby branami vstoupili do města.

¹⁵ Vně jsou psi a kouzelníci a smilníci a vrahové a modláři a každý, kdo oblibuje a provozuje lež.

¹⁶ Já, Ježíš, jsem poslal svého anděla, by vám tyto věci ve shromážděních dosvědčil. Já jsem kořen a potomek Davidův, skvoucí [a] jitřní hvězda.

¹⁷ A Duch a nevěsta praví: Přicházej . A kdo slyší, nechť řekne: Přicházej . A kdo žízní, nechť přichází ; kdo chce , nechť si zdarma nabere vody života.

¹⁸ Každému, kdo slyší slova proroctví této knihy , dosvědčuji já: Přidá-li kdo k těmto věcem, přidá mu Bůh pohrom, o nichž je v této knize napsáno ;

¹⁹ a odejme-li kdo od slov knihy tohoto proroctví, odejme Bůh jeho podíl od dřeviny života a ze svatého města, o nichž je v této knize napsáno .

²⁰ Ten, jenž tyto věci dosvědčuje, praví: Ano, přicházím rychle. - AMÉN, přicházej , Pane Ježíši.

²¹ Milost Pána Ježíše Krista se všemi svatými.