1 Pavel a Silvanus a Timotheos shromáždění Thessaloničanů v Bohu Otci a Pánu Ježíši Kristu: Milost vám a pokoj.
2 Vždy za všechny vás Bohu děkujeme, konajíce o vás zmínku při svých modlitbách,
3 bez přestání před tím, jenž je náš Bůh a Otec , pamatujíce na vaši práci víry a lopotu lásky a trpělivost naděje v našeho Pána Ježíše Krista,
4 vědouce, bratři od Boha milovaní , o vašem vyvolení.
5 Vždyť naše blahá zvěst se k vám dostala nejen ve slovu, nýbrž i v moci a v Svatém Duchu a v naprosto plné jistotě . Víte přece , jakými jsme se mezi vámi pro vás stali ,
6 a vy jste se stali našimi a Páně napodobiteli, přijavše slovo ve veliké tísni s radostí Svatého Ducha,
7 takže jste se stali vzory všem věřícím v Makedonii a v Achaii .
8 Ano, slovo Páně se rozezvučelo od vás; vaše víra, víra vůči Bohu se rozhlásila nejen v Makedonii a v Achaii , nýbrž na každém místě, takže my nemáme zapotřebí něco říkat,
9 neboť oni sami o vás podávají zprávu , jakého se nám dostalo vstupu k vám a jak jste se od model obrátili k Bohu, byste byli nevolníky Bohu živému a pravému
10 a očekávali z nebes jeho Syna, jehož vzkřísil zprostřed mrtvých, Ježíše, našeho Vysvoboditele od přicházejícího hněvu .
1 Sami přece víte, bratři, o tom našem vstupu, jejž jsme měli k vám, že k němu nedošlo naprázdno,
2 nýbrž že jsme se, předtím trpěvše a byvše ztýráni, jak víte , ve Filippech, v našem Bohu osmělili ve velikém zápase k vám promluvit Boží blahou zvěst.
3 Naše výzva ovšem nebyla z podvodu ani z nečistoty ani ve lsti,
4 nýbrž podle toho, jak jsme byli od Boha schváleni , by nám blahá zvěst byla svěřena, tak mluvíme, ne jako zalibující se lidem, nýbrž Bohu, jenž zkoumá naše srdce.
5 Vždyť jsme ani nikdy nebyli shledáni jako lidé úlisné řeči , jak víte , ani s nějakou záminkou pro hrabivost - svědkem je Bůh -
6 ani že by nám šlo o slávu zprostřed lidí, ani od vás ani od druhých, když jsme jako Kristovi apoštolové mohli být zatížením ,
7 nýbrž jsme se uprostřed vás ukázali laskavými , jako by kojící žena něžně chovala vlastní děti.
8 Tak nám, prahnoucím po vás, bylo slastí podělit se s vámi nejen o Boží blahou zvěst, nýbrž i o vlastní žití , protože jste se nám stali milovanými.
9 Pamatujete se přece, bratři, na naši lopotu a dřinu - nocí i dnem pracujíce, abychom někoho z vás nezatížili, jsme vám kázali Boží blahou zvěst;
10 vy jste svědky, i Bůh, jak zbožně a spravedlivě a bez závady jsme se k vám, kteří věříte, zachovali -
11 právě tak , jak víte, jak jsme vás, každého jednotlivce z vás, jako otec své děti napomínali a konejšili
12 a zapřísahali , abyste chodili důstojně Boha, jenž vás povolává do vlastního království a slávy.
13 A pro tuto příčinu i my bez přestání Bohu děkujeme, že když se vám od nás dostalo slova Boží zprávy, přijali jste ne slovo lidí, nýbrž, jak opravdu je, slovo Boží, jež ve vás, kteří věříte, i vyvíjí svou činnost .
14 Ano, vy, bratři, jste se stali napodobiteli Božích shromáždění, jež jsou v Júdsku v Kristu Ježíši, neboť jste i vy od svých vlastních soukmenovců vytrpěli tytéž věci jako i oni od Židů,
15 kteří i Pána Ježíše zabili i proroky, i nás vyštvali, a Bohu se nelíbí a jsou proti všem lidem,
16 bráníce nám promlouvat k národům, aby byly zachráněny; tím vždy doplňují své hříchy. Přikvačil však na ně svrchovaný hněv .
17 My však, bratři, byvše od vás nakrátko osiřením odloučeni - tváří, ne srdcem - jsme ve veliké touze vyvinuli tím usilovnější snahu uvidět vaši tvář.
18 Proto jsme si umínili k vám přijít, totiž já, Pavel, i jednou i dvakrát, a Satan nám zabránil .
19 Kdopak je naše naděje nebo radost nebo věnec chlouby ? Ne-li i vy před naším Pánem Ježíšem při jeho příchodu?
20 Naše sláva a radost jste přece vy.
1 Proto, nemohouce se již zdržet , jsme uznali za dobré zůstat v Athénách sami
2 a poslali jsme Timothea, našeho bratra a spolu s námi Božího dělníka v blahé zvěsti o KRISTU , k upevnění vás a povzbuzení [vás] stran vaší víry,
3 by v těchto tísních nikdo nekolísal (sami přece víte, že jsme k tomuto určeni ,
4 vždyť i když jsme u vás byli, předpovídali jsme vám, že brzy tísněni budeme , jak se i stalo a jak víte).
5 Pro tuto příčinu jsem se já již také nemohl zdržet , i poslal jsem, abych poznal vaši víru, zda vás snad nepokoušel pokušitel, a naše lopota aby nevyšla naprázdno.
6 Timotheos však k nám od vás právě přišel a přinesl nám blahou zvěst o vaší víře a lásce a že na nás vždy máte dobrou vzpomínku, vroucně toužíce nás uvidět, právě tak jako i my vás.
7 Pro tuto příčinu jsme byli z vás, bratři, při vší naší strasti a tísni potěšeni skrze vaši víru,
8 protože nyní žijeme, držíte-li se vy v Pánu.
9 Ano, jakým děkováním se můžeme Bohu za vás odplatit, za všechnu tu radost, jíž se pro vás před naším Bohem radujeme,
10 nocí i dnem nadmíru úpěnlivě prosíce, abychom mohli uvidět vaši tvář a zdokonalit , čeho se nedostává vaší víře ?
11 Sám však ten, jenž je náš Bůh a Otec , a náš Pán Ježíš kéž usměrní naši cestu k vám,
12 vám pak kéž Pán dá rozmoci se a oplývat láskou k sobě navzájem a ke všem, právě tak jako i my k vám,
13 k upevnění vašich srdcí, aby byla bez závady v svatosti před tím, jenž je náš Bůh a Otec , při příchodu našeho Pána Ježíše se všemi jeho svatými.
1 Nu a ostatně, bratři, vás v Pánu Ježíši žádáme a vyzýváme podle toho, jak jste od nás přijali poučení, jak máte chodit a líbit se Bohu, podle toho, jak i chodíte, abyste se rozmáhali ještě více.
2 Víte přece, jaké jsme vám skrze Pána Ježíše dali pokyny.
3 Ano, toto je Boží vůle : Vaše posvěcení , byste se stranili smilstva;
4 by každý jednotlivec z vás uměl svou nádobu vlastnit v posvěcení a cti,
5 (ne ve vášni chtivosti právě tak jako i národy, jež neznají Boha ,)
6 takže by se v té záležitosti nedopouštěl přestoupení a neubližoval svému bratru , protože Pán je mstitelem všech těchto věcí podle toho, jak jsme vám i předtím řekli a plně dosvědčili.
7 Bůh nás přece nepovolal k nečistotě, nýbrž v posvěcení ;
8 proto tedy kdo si toto zlehčuje , zlehčuje si ne člověka, nýbrž Boha, jenž vám i dal svého Svatého Ducha.
9 O bratrské náklonnosti pak vám netřeba psát, neboť jste vy sami Bohem vyučeni , abyste se navzájem milovali;
10 vždyť to i činíte vůči všem bratrům, kteří jsou v celé Makedonii, vybízíme vás však, bratři, byste se rozmáhali ještě více
11 a jako o věc cti se snažili chovat se tiše a hledět si svých věcí a pracovat svýma rukama podle toho, jak jsme vám nakázali,
12 abyste vůči těm, kdo jsou venku, chodili počestně a nikoho neměli zapotřebí.
13 Neradi bychom však, bratři, byste byli neznalí stran těch, kteří jsou zesnulí, abyste se nermoutili tak , jako i ostatní, kteří nemají naděje.
14 Věříme-li přece, že Ježíš umřel a opět vstal, přivede s ním tak Bůh i ty, kteří skrze Ježíše zesnuli.
15 (Slovem Páně vám totiž pravíme toto: že my, žijící, pozůstalí do příchodu Páně, nikterak ty, kteří zesnuli, nepředstihneme ,
16 protože Pán sám se svolávajícím povelem , s hlasem archanděla a s Boží troubou sestoupí z nebe a nejprve vstanou mrtví v Kristu;
17 potom budeme my, žijící, pozůstalí , zároveň s nimi uchváceni v oblacích vstříc Pánu do vzduchu a tak vždy budeme s Pánem.
18 Těmito slovy se tedy navzájem povzbuzujte .)
1 Stran časů a období však, bratři, nemáte zapotřebí psaní vám ,
2 vždyť sami dopodrobna víte, že den Páně přichází tak, jako zloděj v noci;
3 až budou říkat: pokoj a bezpečí, tehdy je přepadne nenadálá zhouba právě tak jako bolest těhotnou, i neuniknou nikterak.
4 Vy však, bratři, nejste ve tmě, aby vás ten den přepadl jako zloděj,
5 všichni vy jste přece synové světla a synové dne; nenáležíme noci ani tmě .
6 Tak tedy nespěme jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízlivi;
7 vždyť ti, kdo spí , spí v noci, a kdo jsou opilí, jsou opilí v noci,
8 my však, náležejíce dni , buďme střízlivi, odějíce se kyrysem víry a lásky a jako přilbou nadějí záchrany ,
9 protože nás Bůh neurčil k hněvu , nýbrž k nabytí záchrany skrze našeho Pána Ježíše Krista,
10 jenž za nás umřel, abychom, ať bdíme, ať spíme , spolu s ním ožili .
11 Proto se navzájem povzbuzujte a jeden druhého budujte tak , jak i činíte.
12 Žádáme vás však, bratři, byste znali ty, kteří se mezi vámi lopotí a jsou vaši představení v Pánu a napomínají vás,
13 a přenesmírně si jich v lásce vážili pro jejich práci. Mezi sebou zachovávejte pokoj .
14 Vybízíme vás však, bratři: Napomínejte nepořádné , potěšujte malodušné, podpírejte slabé, buďte vůči všem shovívaví ;
15 hleďte, by někdo někomu za zlo neodplatil zlem, nýbrž se vždy žeňte za dobrem , vůči sobě navzájem a vůči všem.
16 Vždy se radujte,
17 bez přestání se modlete,
18 ve všem děkujte, neboť toto je vůči vám Boží vůle v Kristu Ježíši;
19 Ducha neuhašujte,
20 proroctví nepodceňujte,
21 vše však ověřujte : správné podržujte ,
22 každého druhu špatnosti se straňte .
23 Sám Bůh pokoje pak nechť vás veskrze posvětí a kéž je ve své celistvosti uchráněn váš duch i duše i tělo bez úhony při příchodu našeho Pána Ježíše Krista.
24 Věren je ten, jenž vás povolává , jenž tak i učiní.
25 Bratři, modlete se za nás.
26 Pozdravte všechny bratry svatým polibkem .
27 Zapřísahám vás Pánem, by tento list byl přečten všem [svatým] bratrům.
28 Milost Pána Ježíše Krista s vámi.