1

¹ Pavel, apoštol, ne od lidí ani skrze člověka, nýbrž skrze Ježíše Krista a Boha Otce, jenž ho vzkřísil zprostřed mrtvých,

² a všichni bratři se mnou, shromážděním Galatie:

³ Milost vám a pokoj od Boha Otce a našeho Pána Ježíše Krista,

⁴ jenž sám sebe dal za naše hříchy , tak aby si nás vytrhl z nynějšího zlého věku , podle vůle toho, jenž je náš Bůh a Otec ,

⁵ jemuž sláva na věky věků. AMÉN.

⁶ Žasnu, že tak rychle od toho, jenž vás v milosti Kristově povolal, přebíháte k jiné blahé zvěsti,

⁷ jež není druhá blahá zvěst , ledaže jsou jacísi , kteří vás znepokojují a rádi by blahou zvěst o KRISTU převrátili.

⁸ Ale jestliže vám třebas i my nebo anděl z nebe bude jako blahou zvěst hlásat cokoli mimo to, co jsme vám jako blahou zvěst ohlásili, budiž proklet;

⁹ jak jsme předtím řekli, pravím opět i teď: Hlásá-li vám kdo jako blahou zvěst cokoli mimo to, co jste přijali, budiž proklet.

¹⁰ Kohopak teď chci uspokojit , lidi či Boha? Anebo se usiluji zalibovat lidem? Kdybych se ještě lidem zaliboval , nebyl bych nevolník Kristův.

¹¹ Uvádím vám však, bratři, v známost, pokud jde o blahou zvěst, jež byla ode mne zvěstována , že ona není podle člověka,

¹² neboť já jsem ji ani nepřijal ani jí nebyl vyučen od člověka, nýbrž skrze zjevení Ježíše Krista.

¹³ Slýchali jste přece, jaké kdysi bylo v Židovství mé vlastní chování , že jsem Boží shromáždění nadmíru pronásledoval a vyhlazoval je

¹⁴ a v Židovství činil pokroky nad mnohé své vrstevníky ve svém rodu, jsa převelmi horliv stran podání svých otců .

¹⁵ Když však Bůh, jenž si mě vyhradil již od útrob mé matky a povolal svou milostí, uznal za dobré

¹⁶ zjevit ve mně svého Syna, abych ho v blahé zvěsti hlásal mezi národy, zachoval jsem se hned tak, že jsem se neuchýlil o radu k masu a krvi,

¹⁷ aniž jsem vyšel do Jerúsaléma k těm, kteří byli apoštoly přede mnou, nýbrž jsem odešel do Arabie a zase jsem se vrátil zpět do Damašku.

¹⁸ Nato jsem po třech letech do Jerúsaléma vyšel , bych se seznámil s Petrem , a pozdržel jsem se u něho patnáct dní;

¹⁹ jiného z apoštolů jsem však neuviděl, leč Jakuba, bratra Páně.

²⁰ Nuže, co vám píši, hle, před Bohem, že nelžu.

²¹ Nato jsem přišel do oblastí Syrie a Kilikie;

²² shromážděním Júdska, jež jsou v Kristu, však jsem byl osobně neznám,

²³ nýbrž se jim jen dostávalo v sluch : Ten, jenž nás kdysi pronásledoval, nyní v blahé zvěsti hlásá tu víru, již kdysi vyhlazoval .

²⁴ A oslavovali pro mne Boha.

2

¹ Nato jsem za čtrnáct let opět do Jerúsaléma vystoupil s Barnabou, přibrav s sebou i Tita.

² To jsem vystoupil podle zjevení a předložil jsem jim svou blahou zvěst, již káži mezi národy, stranou však těm, kteří jsou uznáváni , abych snad neběžel nebo nebyl běžel naprázdno,

³ (ale ani Titus, jenž byl se mnou, ač byl Řek, nebyl nucen dát se obřezat;)

⁴ a to vzhledem k těm kradmo dovnitř uvedeným nepravým bratrům, kteří kradmo vnikli , by vyslídili naši svobodu, již máme v Kristu Ježíši, aby nás bídně zotročili .

⁵ Těm jsme ani na hodinu povolně neustoupili, aby pravda blahé zvěsti u vás trvale zůstala .

⁶ Od těch však, kdo byli uznáváni , že něčím jsou - ať již byli čímkoli , nic mi po tom není , Bůh nepřijímá osobu člověka; mně totiž ti uznávaní nic navíc neuložili ,

⁷ nýbrž naopak, vidouce, že jsem pověřen blahou zvěstí pro neobřízku , tak jako Petr pro obřízku ,

⁸ (neboť ten, jenž působil v Petrovi co do apoštolství obřízky, působil i ve mně co do národů,)

⁹ a poznavše milost, jež mi byla dána, podali Jakub a Kéfas a Jan, kteří byli uznáváni , že jsou sloupy, mně a Barnabovi pravice společenství, abychom my šli k národům a oni k obřízce .

¹⁰ Jedině abychom pamatovali na chudé; a to, právě toto, jsem se také vynasnažil vykonat.

¹¹ Když však Petr přišel do Antiochie, postavil jsem se mu do tváře na odpor, protože byl hoden odsouzení .

¹² Předtím totiž, než přišli někteří od Jakuba, jídal spolu s lidmi z národů ; když však přišli, stahoval se zpět a odlučoval , boje se těch z obřízky,

¹³ a s ním se jali pokrytecky si počínat i ostatní Židé, takže tím jejich pokrytectvím byl spolu stržen i Barnabas.

¹⁴ Ale když jsem uviděl, že nekráčejí přímě podle pravdy blahé zvěsti, řekl jsem Petrovi přede všemi: Žiješ-li ty, jsa Žid, po způsobu národů a ne po židovsku, jak to, že nutíš národy požidovšťovat se ?

¹⁵ My, přirozeností Židé a ne hříšníci z národů,

¹⁶ vědoucí však, že člověk není ospravedlňován na základě činů podle zákona , nýbrž jedině věrou v Ježíše Krista, i my jsme v Krista Ježíše uvěřili, abychom byli ospravedlněni na základě víry v Krista a ne na základě činů podle zákona , protože na základě činů podle zákona žádné maso ospravedlněno nebude.

¹⁷ Nuže, byli-li jsme, usilujíce o ospravedlnění v Kristu, sami také shledáni hříšníky, je pak Kristus služebníkem hříchu? Pryč s takovou myšlenkou !

¹⁸ Vždyť jestliže ty věci, jež jsem zbořil , opět buduji, prohlašuji sám sebe za přestupníka;

¹⁹ vždyť jsem já skrze zákon zákonu umřel, abych žil Bohu,

²⁰ jsem s Kristem ukřižován a žiji ne již já, nýbrž ve mně žije Kristus, a co nyní v mase žiji, žiji ve víře, víře v Božího Syna, jenž mě miloval a za mne vydal sám sebe.

²¹ Tu Boží milost nezamítám , vždyť je-li spravedlnost skrze zákon, pak Kristus umřel nadarmo.

3

¹ Ó, zpozdilí Galaté, kdo vás uřkl, vás, jimž byl Ježíš Kristus před očima vymalován jako [mezi vámi] ukřižovaný?

² Jen toto bych se od vás rád dověděl : Dostali jste Ducha na základě činů podle zákona či na základě zprávy víry?

³ Tak zpozdilí jste? Započavše v Duchu, chcete se nyní stát dokonalými v mase?

⁴ Tolik věcí jste vytrpěli zbytečně, ačli i vskutku zbytečně?

⁵ Ten tedy, jenž vám hojně poskytuje Ducha a působí mezi vámi projevy moci , činí tak na základě činů podle zákona či na základě zprávy víry?

⁶ Tak jako Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo započítáno k spravedlnosti ;

⁷ vězte tedy, že ti, kdo jsou na základě víry, ti jsou Abrahamovi synové.

⁸ A Písmo, předvídajíc, že Bůh ospravedlňuje národy na základě víry, předem Abrahamovi ohlásilo blahou zvěst : V tobě přijde požehnání na všechny národy.

⁹ Požehnání tedy docházejí s věřícím Abrahamem ti, kdo jsou na základě víry,

¹⁰ neboť kolik jich je na základě činů podle zákona , jsou pod zlořečením, je přece psáno : Zlořečení na každého , kdo nesetrvává ve všech věcech, jež jsou napsány v knize zákona, by je vykonal.

¹¹ Že však zákonem nikdo před Bohem ospravedlňován není , je zřejmé, protože : Spravedlivý bude žít z víry;

¹² zákon však není z víry, nýbrž : Kdo tyto věci vykoná, bude žít jimi .

¹³ Kristus nás ze zlořečení zákona vykoupil, neboť se stal zlořečením za nás, (protože je psáno : Zlořečení na každého , kdo visí na dřevě,)

¹⁴ aby Abrahamovo požehnání dospělo v Kristu Ježíši k národům , abychom skrze víru dostali příslib Ducha.

¹⁵ Bratři, mluvím po způsobu člověka: Dokonce ani lidskou úmluvu , nabyvší pravoplatnosti, nikdo neodvolává , aniž k ní přidává další ustanovení.

¹⁶ Abrahamovi však byly dány přísliby, i jeho semeni; nepraví: A semenům, jakoby o mnohých, nýbrž jakoby o jednom: A tvému semeni , jímž je Kristus.

¹⁷ I pravím toto: Úmluvu , předem pravoplatnosti nabyvší od Boha, nezbavuje pravoplatnosti zákon, - jenž byl zaveden po čtyřech stech a třiceti letech, - takže by zrušil příslib.

¹⁸ Je-li přece dědictví na základě zákona, není již na základě příslibu, Bůh je však Abrahamovi uštědřil skrze příslib.

¹⁹ Proč tedy zákon? Byl přidán vzhledem k přestupováním , než by símě, jemuž byl příslib učiněn , přišlo, byv ustanoven skrze anděly v ruce prostředníka.

²⁰ Prostředník však není prostředníkem jednoho, Bůh pak je jeden.

²¹ Je tedy zákon proti Božím příslibům? Ani pomyšlení ! Ano, kdyby byl dán zákon, jenž by mohl oživit, byla by spravedlnost skutečně na základě zákona,

²² ale Písmo všechno spolu zamklo pod hřích, aby na základě víry v Ježíše Krista byl příslib dán těm, kdo věří.

²³ Předtím však, než víra přišla, jsme byli opatrováni pod zákonem, jsouce spolu zamknut k víře , jež měla být zjevena ,

²⁴ takže se zákon stal naším vychovatelem ke Kristu , abychom byli ospravedlněni na základě víry;

²⁵ když však víra přišla, nejsme již pod vychovatelem.

²⁶ Vždyť jste všichni skrze víru v Krista Ježíše Boží synové;

²⁷ ano, kolik vás bylo pokřtěno pro Krista, oděli jste se Kristem;

²⁸ není Žida ani Řeka, není nevolníka ani svobodného , není mužského ani ženského pohlaví, jsteť všichni vy v Kristu Ježíši jeden.

²⁹ Jste-li vy však Kristovi, pak jste Abrahamovo símě, dědicové podle příslibu.

4

¹ I pravím: Pokud je dědic nezletilý , neliší se nic od nevolníka, ač je všeho pánem;

² ale je až do dne určeného od otce pod poručníky a správci.

³ Tak i my: Když jsme byli nezletilí , byli jsme podrobeni v nevolnictví pod živly světa;

⁴ když však přišlo naplnění času, vyslal Bůh od sebe svého Syna, přišedšího z ženy, přišedšího pod zákon,

⁵ aby ty, kdo byli pod zákonem, vykoupil, abychom obdrželi synovství .

⁶ Protože však jste synové, vyslal Bůh od sebe do vašich srdcí Ducha svého Syna, volajícího ABBA, Otče;

⁷ již tedy nejsi nevolník, nýbrž syn, jestliže však syn, pak i dědic skrze Boha .

⁸ Ale tehdy jste ovšem, o Bohu nevědouce , nevolnicky sloužili těm, kteří přirozeností nejsou bohové;

⁹ nyní však, poznavše Boha, - lépe však : byvše od Boha poznáni , - jak to, že se zase navracíte k bezmocným a nuzáckým živlům , jimž byste se zase rádi dali nově do nevolnické služby ?

¹⁰ Dáváte si záležet na dodržování dní a měsíců a období a let -

¹¹ bojím se o vás, abych se snad pro vás nebyl nalopotil zbytečně.

¹² Stávejte se takovými jako já, protože i já jsem se stal takovým jako vy, bratři, prosím vás. Neukřivdili jste mi v ničem,

¹³ vždyť víte , že jsem vám blahou zvěst poprvé ohlásil za slabosti masa,

¹⁴ a mé pokušení, jež bylo v mém mase, jste si neznevážili, aniž zošklivili , nýbrž jste mě přijali jako Božího anděla, jako Krista Ježíše.

¹⁵ Nuže, jaká [byla] vaše blaženost? Ano, dosvědčuji vám, že byste, kdyby to bylo bývalo možné, byli vyloupali a dali mi své oči.

¹⁶ Stal jsem se tedy vaším nepřítelem, říkaje vám pravdu?

¹⁷ Jsou pro vás horlivi - ne správně , nýbrž před vámi chtějí zamknout , abyste byli horlivi pro ně;

¹⁸ v správném se horlivě snažit je však správné vždy a nejen když jsem u vás přítomen -

¹⁹ mé dětičky, pro něž opět mám porodní bolesti , než ve vás bude vytvarován Kristus,

²⁰ a chtěl bych být u vás přítomen teď a změnit svůj hlas, protože jsem stran vás zmaten .

²¹ Povězte mi, vy, kteří chcete být pod zákonem: Neslyšíte zákon?

²² Je přece psáno , že Abrahamovi se dostalo dvou synů, jednoho ze služky a jednoho ze svobodné paní,

²³ ale ten ze služky byl zplozen podle masa a ten ze svobodné paní skrze příslib.

²⁴ Tyto věci mají obrazný význam ; jsou to totiž dvě úmluvy , jedna z hory Sinaje, plodící k nevolnictví, to je Agar;

²⁵ Agar je totiž hora Sinaj v Arabii a shoduje se s tím Jerúsalémem , jenž je nyní, neboť je se svými dětmi v nevolnictví .

²⁶ Ten Jerúsalém však, jenž je nahoře, je svobodný ; to je naše matka.

²⁷ Je přece psáno : Rozvesel se, neplodná, jež nerodíš , propukni ve výskot ty, jež nemáš porodních bolestí , protože dětí opuštěné je více než té, jež má muže.

²⁸ Vy však, bratři, jste děti příslibu podle vzoru Isáka;

²⁹ ale jako tehdy ten, jenž byl zplozen podle masa, pronásledoval toho zplozeného podle Ducha, právě tak i nyní.

³⁰ Ale co praví Písmo ? Vyžeň tu služku i toho jejího syna, syn služky přece nikterak nebude dědit se synem svobodné paní.

³¹ Nejsme tedy, bratři, děti služky , nýbrž svobodné paní.

5

¹ K té svobodě nás vysvobodil Kristus; držte se tedy a nezaplétejte se zase ve jho nevolnictví.

² Hle, pravím vám já, Pavel, že budete-li se dávat obřezávat , nebude vám Kristus nic platný;

³ a dále svědčím každému člověku, jenž se obřezávat dává , že je povinen vykonat celý zákon.

⁴ Vy, kteříkoli se dáváte ospravedlňovat zákonem , jste přišli o veškerý užitek z KRISTA, vypadli jste z milosti;

⁵ my přece naději spravedlnosti vyčkáváme Duchem na základě víry,

⁶ neboť v Kristu Ježíši nic nezmůže ani obřízka ani neobřízka , nýbrž víra projevující svou působnost skrze lásku.

⁷ Běželi jste dobře ; kdo vás zarazil , byste nebyli povolni pravdě?

⁸ Ta povolnost není z toho, jenž vás povolává;

⁹ trocha kvasu zkvašuje celé těsto.

¹⁰ Já jsem o vás v Pánu přesvědčen , že nijak jinak smýšlet nebudete, a kdo vás znepokojuje , ponese vinu , ať je to kdokoli .

¹¹ Já však, bratři, káži-li ještě obřízku, proč jsem ještě pronásledován? Pak je urážka kříže odklizena !

¹² Kéž se ti, kteří vás pobuřují , sami odříznou !

¹³ Vy jste přece byli povoláni ke svobodě , bratři, jen tu svobodu neobracejte v záminku pro maso , nýbrž si v lásce buďte nevolníky navzájem;

¹⁴ všechen zákon je přece splněn v jednom slovu : Budeš milovat toho, jenž je ti blízko , jako sám sebe.

¹⁵ Jestliže se však navzájem hryžete a požíráte, hleďte, byste jedni od druhých nebyli pohlceni .

¹⁶ Pravím však: Choďte v Duchu a nikterak nebudete uskutečňovat tužbu masa,

¹⁷ neboť maso svou tužbou směřuje proti Duchu a Duch proti masu a tyto věci si navzájem odporují, abyste nekonali ty věci, jež si přejete ;

¹⁸ jste-li však vedeni Duchem , nejste pod zákonem.

¹⁹ Činy masa pak jsou všeobecně známy : Jsou to smilstvo, nečistota, bezuzdnost,

²⁰ modlářství, kouzelnictví, nepřátelství , sváry, řevnivost , vztek , hádky , rozepře , strany ,

²¹ závist , vraždy, opilství , hodokvasy a tomu podobné věci, o nichž vám předem pravím , tak jako jsem i předtím řekl, že ti, kteří takovéto věci páší, Boží království nezdědí.

²² Ovoce Ducha však je láska, radost, pokoj, shovívavost , vlídnost, dobrota , věrnost ,

²³ tichost , sebekázeň - proti takovýmto věcem není zákona;

²⁴ ti však, kdo jsou KRISTOVI, maso s vášněmi i chtivostmi ukřižovali.

²⁵ Žijeme-li Duchem , Duchem se i řiďme ;

²⁶ nestávejme se prázdnými vychloubači, navzájem se vyzývajícími, navzájem si závidícími.

6

¹ Bratři, i když bude nějaký člověk zastižen v nějakém provinění , napravujte takovéhoto v duchu tichosti vy, kteří jste duchovní ; přitom se měj sám na pozoru , bys nebyl pokoušen i ty.

² Neste vzájemně své těžkosti , a tak splňte zákon KRISTŮV .

³ Domnívá-li se totiž někdo, že něco je, nejsa nic, klame v mysli sám sebe;

⁴ každý nechť však ověřuje své dílo a potom bude mít chloubu jen sám vzhledem k sobě a ne k jinému,

⁵ neboť každý ponese svůj vlastní náklad .

⁶ Ten pak, kdo je vyučován ve slovu, nechť se s tím, kdo vyučuje, ve všech dobrých věcech sdílí .

⁷ Nemylte se , Bohu se nelze pošklebovat ; ano, cokoli bude člověk sít, to bude i žnout,

⁸ protože kdo seje pro své maso , bude z masa žnout zkázu , kdo však seje pro Ducha , bude z Ducha žnout věčný život.

⁹ Neklesejme však na mysli , konajíce to, co je správné , vždyť nebudeme-li umdlévat , budeme svým časem žnout;

¹⁰ tak tedy, jak máme příležitost , působme to, co je dobré , vůči všem, zejména však vůči příslušníkům domácnosti víry.

¹¹ Pohleďte, jak dlouhý list jsem vám vlastní rukou napsal.

¹² Kteříkoli se chtějí pěkně ukázat v mase, ti vás nutí dávat se obřezávat , jen aby nebyli pronásledováni pro KRISTŮV kříž ,

¹³ vždyť ani sami ti, kdo se obřezávat dávají , zákon nezachovávají, ale chtějí , byste se vy dávali obřezávat , aby se mohli pochlubit ve vašem mase .

¹⁴ Mně však nechť se nestane , bych se chlubil, leč v kříži našeho Pána Ježíše Krista, skrze něhož je svět ukřižován mně a já světu;

¹⁵ vždyť [v Kristu Ježíši] ani obřízka nic není ani neobřízka , nýbrž nové stvoření,

¹⁶ a kteříkoli se budou řídit tímto pravidlem , pokoj na ně a smilování, i na Božího Israéle.

¹⁷ Ostatně nechť mi nikdo nepůsobí nepříjemností ; jáť na svém těle nosím značky Pána Ježíše.

¹⁸ Milost našeho Pána Ježíše Krista s vaším duchem, bratři. AMÉN.