1 Břímě , jež uviděl Habakkúk , prorok.
2 Až dokdy, Hospodine, budu volat o pomoc a nebudeš slyšet? Křičím k tobě: Násilí ! - a nevysvobozuješ !
3 Nač mi ukazuješ špatnost a pohlížíš na strast ? Ano, přede mnou je plenění a násilí a nastala váda a pozvedá se spor ;
4 proto zákon ochabuje a právo se nikdy neuplatňuje , neboť zlovolný úklady obkličuje spravedlivého; proto právo vychází převrácené .
5 Popatřte mezi národy a pohleďte a upadněte v ustrnutí , ustrňte , neboť ve vašich dnech se uskutečňuje skutek - nebudete věřit, až se bude vyprávět ,
6 neboť hle, já - chystám se vzbudit Kasdím , národ , jenž je rozhořčený , ano, jenž je prudký , jenž chodí po širokostech země k zaujímání sídel , ne jeho .
7 On je strašný , ano, obávaný , od něho vychází jeho právo a jeho důstojnost
8 a jeho koně jsou hbitější než levharti a rychlejší než vlci za večera, a jeho jezdci na koních poskakují, ano, jeho jezdci na koních přicházejí z daleka, letí jako sup , jenž spěchá k žrádlu.
9 On všechen přichází k násilí , houf jejich tváří - k východnímu větru, a sbírá zajaté jako písek.
10 A z králů si on tropí šašky a knížata jsou mu předmětem posměchu , on se směje každé pevnosti , i nakupí zeminy a dobude jí,
11 potom se dále požene jako vítr a přejde a proviní se - tato jeho moc bude jeho +bohem.
12 Zda ty nejsi od pradávna, Hospodine, můj Bože, můj Svatý? Nebudeme umírat, Hospodine, ustanovil jsi jej k soudu , ano, Skálo, k ukázňování jsi jej určil ;
13 jsi v očích čistější než abys spatřoval zlo , aniž můžeš pohlížet na útisk - proč pohlížíš na nevěrně se chovající , mlčíš, když zlovolný pohlcuje spravedlivějšího než on ?
14 A činíš lidi jakoby rybami moře, jakoby plazivým tvorstvem - není vládnoucího nad ním ,
15 všechny je vytahuje udicí , odvléká je ve své síti , ano, sbírá je ve svém čeřenu ; proto se raduje a jásá,
16 proto své síti obětuje a svému čeřenu zakuřuje , neboť jimi je jeho podíl tučný , ano, jeho pokrm mastný .
17 Zda proto má svou síť vyprazdňovat a ustavičně národy zabíjet, nešetřit ?
1 Budu stát na své stráži , ano, chci se postavit na hradbě a vyhlížet , abych spatřil , co bude ke mně promlouvat a čím budu moci odpovídat na svou výtku .
2 I odpověděl mi Hospodin a řekl: Popiš vidění , ano, vyryj na desky, aby čtoucí je mohl běžet ,
3 neboť vidění je ještě na určenou dobu , i kvapí ke konci a nemůže selhat ; bude-li otálet , čekej na ně, neboť jistotně musí přijít, nebude se opožďovat .
4 Hle, nadutá je, není upřímná jeho duše v něm , ale spravedlivý bude žít ze své věrnosti ;
5 a nadto, jak je víno zrádné , zpupný muž , jenž nezůstává doma , jenž svou dychtivost rozšiřuje jako šeól , ano, on je jako smrt, jež se nemůže nasytit, i posbírá k sobě všechny národy , ano, shromáždí k sobě všechny národnosti -
6 zda se tito - oni všichni - nebudou na něho ujímat průpovědí a záhadných řečí , vtipů , vůči němu? I bude se říkat: Běda , ten, jenž si pořizuje mnoho ne svého - až dokdy? - a nakládá na sebe břímě zabaveného majetku !
7 Zda nebudou náhle povstávat ti, kdo tě budou kousat , a procitat ti, kdo tebou budou lomcovat ? I dostaneš se jim v olupování ;
8 protože tys poplenil mnohé národy , budou, všechen pozůstatek národností , plenit tebe, za krev lidí a násilí na zemi, hradišti a všech bydlících v něm.
9 Běda , dychtící po nespravedlivém zisku zlém pro svůj dům k umístění svého hnízda ve výši k vyklouznutí z dlaně zla !
10 Zosnoval jsi pro svůj dům ostudu, skoncování s mnoha národnostmi , a tvá duše hřeší;
11 ano, kámen ze stěny bude křičet a krokev ze dřeva bude odpovídat.
12 Běda , budující město krví , jenž hradiště upevňuje bezprávím !
13 Zda to, hle, není z blízkosti Hospodina zástupů , že se lidé namáhají pro oheň a davy se nadarmo unavují ?
14 Vždyť země bude naplňována poznáním slávy Hospodinovy, jako jsou vody pokrytím na moři !
15 Běda , napájející své bližní ! Přimícháváš své popuzení a tak i opojení, za účelem pohlížení na jejich obnažování ;
16 sytil ses více hanbou než ctí - pij i ty a ukaž svou předkožku , bude se k tobě obracet číše pravice Hospodinovy a veliká hanba na tvou čest .
17 Ano, bude tě zaplavovat násilí Levánónu a týrání zvířat , jež je straší , za krev lidí a násilí na zemi, hradišti a bydlících v něm.
18 Čím prospěje socha , jestliže ji její ztvárňovatel vytesá ? Slitina, ano, učitel klamu , jestliže ztvárňovatel spolehne stran zhotovování němých model na svůj výtvor ?
19 Běda , říkající dřevu: Procitni! mlčícímu kameni: Probuď se! Bude on učit? Hle, je potažen zlatem a stříbrem, ale žádného ducha v jeho nitru není.
20 Ale Hospodin je ve svém svatém chrámě , zmlkni , všechna země, před jeho tváří !
1 Modlitba Habakkúka , proroka, na Šigjónóth .
2 Hospodine, uslyšel jsem tvou zvěst ; zhrozil jsem se ! Hospodine, tvůj skutek - uveď jej v život vprostřed let , kéž jej chceš vprostřed let oznámit, kéž si v rozhněvání připomínáš slitování!
3 +Bůh přichází z Témánu , ano, Svatý z hory Páránu, seláh , jeho velebnost pokrývá nebesa a zem naplňuje jeho chvála .
4 I nastává jas jako světlo ; ze své ruky on má paprsky ; ano, tam je skrýše jeho síly.
5 Před jeho tváří jde mor a u jeho nohou vychází plamen .
6 Stanul a jal se měřit zem , popatřil a vyplašil národy , i byly odvěké hory rozmetány , zhroutily se věčné pahrbky - on má věčné cesty .
7 Uviděl jsem stany Kúšánovy postiženy neštěstím , koberce země Midjána se třásly.
8 Zda Hospodin plane proti řekám? Je-li proti řekám jeho hněv, tvé-li překypění proti moři, že jedeš na svých koních, na svých vozidlech záchrany ?
9 Tvůj luk se zplna odkrývá - přísahy větvím slovem ; seláh . Řekami brázdíš zem.
10 Uviděly tě hory, svíjejí se ; přešel příval vod, hlubina vydala svůj hlas, vysoko vznesla své ruce.
11 Slunce, měsíc - to při světle tvých šípů stanulo ve svém bydlišti , ucházely při jasu , bleskotu tvého kopí.
12 V rozhorlení kráčíš zemí, v hněvu roztíráš národy ,
13 vyšel jsi k zachraňování svého lidu, zachránit svého pomazaného , odštípl jsi hlavu od domu zlovolného odkrytím základu až po krk . Seláh .
14 Hlavu jeho vojevůdců jsi probodal jeho holemi ; bouřlivě se hnali rozprášit mě , jejich hlahol byl jako při požírání chudého v úkrytu .
15 Vkročil jsi v moře se svými koňmi, v záplavu mnohých vod.
16 Uslyšel jsem a mé nitro se roztřáslo, při tom hlasu se zachvěly mé rty, v mé kosti vnikal rozklad a na svém místě jsem se třásl, zatímco bych byl měl klidně čekat na den tísně , na vzestup vojensky přepadajícího lid vůči němu .
17 Ano, nechť fíkovník nekvete a na révách nechť není plodu , úrodnost oliv nechť zklame , a obilná pole , to nechť nepřináší pokrmu, drobný dobytek nechť se z ohrady pohlcuje a skotu v stájích nechť není ,
18 já však se budu veselit v Hospodinu, budu jásat v Bohu svého zachraňování .
19 Hospodin, Pán, je mou silou a činí mé nohy takovými jako nohy laní , i dává mi vkročit na mé výšiny . Řediteli hudby , při mých strunových nástrojích.