1

¹ Slovo Hospodinovo, jež se dostalo k Míchovi, Móraštímu , ve dnech Jótháma, Ácháza, Jechizkijjáhúa, králů Júdových, jež uviděl stran Šómrónu a Jerúsaléma.

² Slyšte, národnosti , vy všichni , věnuj pozornost , země a její náplň, a nechť je Pán, Hospodin, za svědka proti vám, Pán ze svého svatého chrámu !

³ Ano, hle, Hospodin se chystá vyjít ze svého místa a bude sestupovat a šlapat po výšinách země,

⁴ i budou hory pod ním tát a nížiny se budou rozpadat , jako vosk od ohně, jako voda rozlitá po svahu .

⁵ Toto vše bude za přestoupení Jákóbovo a za hříchy domu Isráélova; co je přestoupením Jákóbovým ? Zda ne Šómrón? A co výšiny Júdovy? Zda ne Jerúsalém?

⁶ Chci tedy obrátit Šómrón v zříceninu v poli, ano, ve výsadby vinice, a jeho kameny vysypat do průrvy a jeho základy odkrýt,

⁷ a všechny jeho sochy budou rozbíjeny a všechna jeho odměňování budou spalována ohněm a všechna jeho zobrazení budu obracet v spoušť , neboť je z odměňování nevěstky nahromadil a k odměňování nevěstky se budou vracet .

⁸ Stran tohoto budu naříkat a skučet, chodit bos a nahý , vydávat nářek jako šakalové a truchlit jako pštrosice ,

⁹ neboť jeho rány , to je nezhojitelné , vždyť to došlo až k Júdovi, dosáhlo až k bráně mého lidu, až k Jerúsalému.

¹⁰ Nechť nepodáváte zprávu v Gathu, nechť nikterak nepláčete , v Béth-le-afrá se vyválím v prachu ,

¹¹ přejdi si, obyvatelko Šáfíru, v nahotě, v ostudě ; obyvatelka Caanánu nevychází , nářek Béth-ha-écelu od vás odnímá jeho oporu ,

¹² neboť obyvatelka Maróth je naplněna úzkostí o blaho , když k bráně Jerúsaléma od Hospodina sestoupilo neštěstí .

¹³ Připoj vozidlo k běžcům , obyvatelko Láchíše (ona byla dceři Cijjónu počátkem hříchu), neboť v tobě byla shledána přestoupení Isráélova;

¹⁴ proto musíš Mórešeth Gathu dát odbytné . Domy Achzívu budou Isráélovým králům klamem ,

¹⁵ tobě však, obyvatelko Maréši, chci přivést dědice ; sláva Isráélova bude vcházet až do Adullámu .

¹⁶ Vyhol se a ostříhej se nad dětmi své rozkoše , rozšiř svou lysinu jako sup , neboť od tebe byly odvedeny .

2

¹ Běda vymýšlejícím na svých lůžkách špatnost a připravujícím zlo, jež za světla jitra uskutečňují , neboť je to v moci jejich ruky;

² ano, jsou-li chtiví polí, uchvacují je, i domů, a odnímají je; tak utiskují muže i jeho dům, ano, člověka i jeho vlastnictví .

³ Proto řekl Hospodin takto: Hle, já - zamýšlím proti tomuto druhu zlo, z něhož nebudete moci svá hrdla vytáhnout , aniž budete chodit povýšeně , neboť to bude doba zla.

⁴ V onen den se bude o vás pronášet průpověď a bude se lkát lkavým lkáním ; bude se říkat : Zničeni , jsme zničeni , podíl mého lidu se mění - jak se mi odnímá ! Naše pole , to se rozděluje odvrátivším se !

⁵ Proto nebudeš mít v sejití Hospodinově losem vrhajícího provaz .

⁶ Nechť nekážete , káží ; nebudou-li těmto kázat , nebude nic z urážek ustávat .

⁷ Zda se říká, dome Jákóbův: Zda Duch Hospodinův ztratil trpělivost ? Jsou-li toto jeho skutky ? Zda má slova nečiní dobře při chodícím v tom, co je správné ?

⁸ Ale od nedávna se můj lid jako nepřítel pozdvihuje, z předu plášťů bezstarostně mimojdoucích, od války se odvracejících , stahujete cenné věci ;

⁹ ženy mého lidu vyháníte z domů jejích rozkoší , z jejích batolat navždy berete mou čest .

¹⁰ Vstaňte a jděte, neboť toto není místo odpočinku ; příčinou znečištění ono poškozuje , a poškození je nenapravitelné .

¹¹ Jestliže kdo bude chodit s větrem a jme se klamat lží , řka: Budu ti kázat o víně aneb o čemkoli opojném , to bude kazatel tohoto lidu!

¹² Jistotně tě chci posbírat , Jákóbe, tebe celého , jistotně chci shromáždit zbytek Isráéle, učinit jej jedním , jako drobný dobytek z Bocry , jako stádo vprostřed jeho pastviště ; budou z příčiny množství lidí hlučet .

¹³ Vystoupí ten, jenž bude před jejich tváří prolamovat ; prolomí a projdou branou a vyjdou jí, a před jejich tváří projde jejich král a v jejich čele Hospodin.

3

¹ I řekl jsem: Slyšte, prosím , hlavy Jákóbovy a vůdcové domu Isráélova: Zda není pro vás znát právo ,

² vy nenávidící dobro a milující zlo, strhující z nich jejich kůži a z jejich kostí jejich maso ,

³ ano, ti, kteří jedí maso mého lidu a jejich kůži z nich stahují , a jejich kosti lámou a rozkouskovávají tak, jako v hrnec a jako maso vprostřed kotle .

⁴ Potom budou křičet k Hospodinu, ale nebude jim odpovídat, nýbrž před nimi bude v onen čas zakrývat svou tvář podle toho, jak svými skutky páchali zlo .

⁵ Takto řekl Hospodin stran proroků , již můj lid nechávají bloudit , již , koušou-li svými zuby, volají : Pokoj; a kdo jim k jejich ústům nic nedává, pak proti němu prohlašují válku .

⁶ Proto budete mít noc bez vidění a budete mít tmu bez věštění ; a nad proroky zajde slunce a den se nad nimi zatmí ;

⁷ i budou vidoucí zostuzeni a věštci se začervenají , a oni všichni si zahalí knír , neboť nebude Boží odpovědi .

⁸ Avšak já jsem pln síly skrze Ducha Hospodinova , a práva a hrdinství k oznámení Jákóbovi jeho přestoupení , ano, Isráélovi jeho hříchu.

⁹ Slyšte, prosím , toto, hlavy domu Jákóbova a vůdcové domu Isráélova, již si ošklivíte právo (ano, oni křiví vše přímé ),

¹⁰ budujíce Cijjón krví a Jerúsalém bezprávím .

¹¹ Jeho hlavy soudí za úplatky a jeho kněží vyučují za odměnu a jeho proroci věští za peníze , ale spoléhají na Hospodina s výrokem: Zda není Hospodin vprostřed nás? Nemůže na nás přijít nic zlého.

¹² Proto bude vaší příčinou Cijjón orán jako pole a Jerúsalém bude zříceninami , a hora domu bude za výšiny lesa .

4

¹ Ale v posledku dní se stane , že hora domu Hospodinova bude upevněna na temeni hor, i bude ona vyzdvižena mezi pahrbky a národnosti se k ní pohrnou ,

² ano, půjdou mnohé národy a budou říkat: Pojďte, ať vystupujeme na horu Hospodinovu a k domu Boha Jákóbova, ať nás může vyučovat stran svých cest, i budeme chodit jeho stezkami . Neboť zákon bude vycházet z Cijjóna, ano, slovo Hospodinovo z Jerúsaléma.

³ I bude rozsuzovat mezi mnohými národnostmi a domlouvat mocným národům až do daleka, takže své meče překují na motyky a svá kopí na vinařské nože; národ nebude na národ pozvedat meč, aniž se ještě budou učit boji ,

⁴ nýbrž budou sedět každý pod svou révou a každý pod svým fíkovníkem a nebude nahánějícího strach , neboť promluvila ústa Hospodina zástupů .

⁵ Ano, všechny národnosti chodí každá ve jménu svých bohů , my však chodíme ve jménu Hospodina, našeho Boha, navždy a věčně .

⁶ V onen den, prohlášeno Hospodinem, chci posbírat tu, jež kulhá , ano, shromáždit tu, jež je zahnána a již jsem potrápil ,

⁷ a tu, jež kulhá , učinit zbytkem , ano, tu, jež je vzdálena , mocným národem , i bude nad nimi na hoře Cijjónu od nynějška a navždy kralovat Hospodin.

⁸ A ty, věži stáda , pevnosti dcery Cijjóna, až k tobě se bude dostavovat , ano, dceři Jerúsaléma bude přicházet dřívější vláda , kralování.

⁹ Proč nyní tolik křičíš ? Zda v tobě není krále? Zhynul-li tvůj rádce , že se tě zmocňuje svíjení jako rodičky?

¹⁰ Svíjej se a povij , dcero Cijjóna, jako rodička, neboť nyní budeš muset vyjít z hradiště a usadíš se v poli, i přijdeš až do Bávelu ; tam budeš moci být vyproštěna, tam tě Hospodin bude chtít vykoupit z dlaně všech tvých nepřátel.

¹¹ Nyní se však proti tobě hromadí mnohé národy , jež říkají: Nechť je znesvěcována a nechť naše oči hledí na Cijjón!

¹² Ale oni neznají myšlenek Hospodinových, aniž chápou jeho rozhodnutí , že je shromáždí jako pokos na mlat;

¹³ vstaň a mlať , dcero Cijjóna, neboť tvé rohy chci učinit železem a tvá kopyta chci učinit mosazí , i rozdupáš mnohé národnosti , i chci učinit jejich zisk odevzdaným Hospodinu, ano, jejich bohatství PÁNU vší země.

5

¹ Nyní se musíš shluknout , dcero hloučku , zřídili proti nám obléhací věž ; holí na líce bijí soudce Isráélova.

² A ty, Béth-lecheme, Efráthá , nepatrný , aby ses dostal mezi tisíce Júdovy, z tebe mi má vyjít jeden, aby se stal vládcem v Isráéli, jehož zdroje jsou od pradávna, ode dní věčnosti .

³ Proto je chce vydat až do času, kdy rodička porodí, a pozůstatek jeho bratrů, ti se budou moci vrátit k dětem Isráélovým.

⁴ I stane a bude pást v síle Hospodinově, ve velebnosti jména Hospodina, svého Boha, i budou bydlet, neboť nyní on bude veliký až do posledních končin země.

⁵ A tento se stane Pokojem; až Aššúr bude přicházet v naši zem a až bude vkročovat v naše paláce , pak budeme moci proti němu postavit sedm pastýřů a osm vladařů z lidí ;

⁶ ti budou pást zem Aššúrovu mečem, ano, zem Nimródovu na vstupech do ní , a bude se vyprošťovat od Aššúra, až se bude přicházet v naši zem, ano, až se bude vkročovat v naše území .

⁷ I stane se zbytek Jákóba vprostřed mnohých národností jakoby rosou z blízkosti Hospodina, jakoby prškami na bylinstvo , jež na nikoho nečeká , aniž doufá v děti lidí ;

⁸ ano, zbytek Jákóba se stane mezi národy , vprostřed mnohých národností , jakoby lvem mezi zvířaty lesa, jakoby hřivnatcem mezi stády drobného dobytka, jenž, jestliže prochází a skočí , pak rve a není vyprošťujícího.

⁹ Tvá ruka se bude vyvyšovat nad tvé protivníky , ano, všichni tvoji nepřátelé budou muset být vyhubeni .

¹⁰ A v onen den se bude dít , prohlášeno Hospodinem, že budu zprostřed tebe hubit tvé koně a ničit tvá vozidla,

¹¹ a hubit města tvé země a vyvracet všechny tvé pevnosti ,

¹² a vytínat čarodějnictví z tvé ruky, aniž budeš mít předpovídače ,

¹³ a vytínat zprostřed tebe tvé sochy a tvé sloupy , aniž se ještě budeš klanět dílu svých rukou;

¹⁴ a budu zprostřed tebe vyrvávat tvé ašéry a plenit tvá města .

¹⁵ A v hněvu a v popuzení vykonám pomstu při národech, jež neposlouchají .

6

¹ Nuže , slyšte, co praví Hospodin: Vstaň, při se před horami a nechť pahrbky slyší tvůj hlas;

² slyšte, hory, při Hospodinovu, ano, vy pevně stojící , základy země, že Hospodin má při se svým lidem, ano, s lidem Isráélovým se soudí .

³ Můj lide, co jsem ti učinil a čím jsem tě pohněval ? Vypovídej proti mně!

⁴ Vždyť jsem tě vyvedl ze země Egypta, ano, z domu nevolníků jsem tě vykoupil a poslal jsem před tvou tváří Mojžíše, Áróna a Marii;

⁵ můj lide, nuže , vzpomeň si, co za úmysl pojal Balák, král Móáva, a čím mu odpověděl Bileám, syn Beórův, abys, od Šittím až po Gilgál, poznal spravedlivé činy Hospodinovy.

⁶ S čím mám předstoupit před Hospodina , uklánět se Bohu výsosti? Zda mám před něho předstoupit s vzestupnými obětmi , s telaty ročními ?

⁷ Zda bude Hospodin mít zálibu v tisících beranů, v desetitisících potoků oleje? Zda mám za své přestoupení dát svého prvorozeného, plod svého těla za hřích své duše? -

⁸ Oznámil ti, člověče, co je dobré - ano, co Hospodin od tebe vyhledává , než uskutečňování práva a milování laskavosti a pokoru, chození s tvým Bohem?

⁹ K městu volá hlas Hospodinův, a rozumnost má v úctě tvé jméno - slyšte prut a toho, kdo jej obstaral !

¹⁰ Zda ještě jsou v domě zlovolného poklady zlovůle a prokletá éfá úbytí ?

¹¹ Zda bych mohl být čist s vahami zlovůle a s váčkem klamných závaží ?

¹² Přičemž jsou jeho boháči plni násilí a jeho obyvatelé mluví lež a jejich jazyk je lstí v jejich ústech,

¹³ takže i já tě úderem nemoci zasáhnu a poplením stran tvých hříchů .

¹⁴ Ty budeš jíst, ale nebudeš se moci nasytit, takže ve svém nitru budeš mít hlad , a budeš odnášet , ale nebudeš moci zabezpečit , a co zabezpečovat budeš , budu vydávat meči.

¹⁵ Ty budeš sít, ale nebudeš žnout; ty budeš šlapat olivy , ale nebudeš se natírat olejem, i mošt, ale nebudeš pít vína;

¹⁶ vždyť se zachovávají ustanovení Omrího a všechny skutky domu Acheávova a chodíte v jejich úradách , abych tě musel učinit hrůzou a tvé obyvatele sykotem , i ponesete potupu mého lidu.

7

¹ Běda mi, neboť jsem se octl jakoby při sběrech letního ovoce , jakoby při paběrcích po vinobraní - není hroznu , má duše touží po jedení raného plodu .

² Ze země vyhynuli laskaví a mezi lidmi není upřímného , oni všichni číhají na krev , honí , každý svého bratra, se sítí -

³ obě dlaně na zlo k vykonání ho dobře . Kníže žádá a soudce - za odměnu, a kdo je mocný , ten vyslovuje žádost své duše, i překrucují to .

⁴ Jejich nejlepší je jako pichlavé křoví, upřímný - nad plot z trní; přichází den tvých pozorovatelů , tvého navštívení , nyní bude nastávat jejich zmatený útěk .

⁵ Nechť nedůvěřujete v bližního , nechť se neubezpečujete v příbuzném , před spočívající v tvé náruči chraň otvírání svých úst,

⁶ neboť syn znevažuje otce, dcera povstává proti své matce, snacha proti své tchyni , a lidé domu člověka jsou jeho nepřáteli .

⁷ Ale já chci upírat pozornost na Hospodina, doufání obracet k Bohu své záchrany ; můj Bůh mě bude slyšet.

⁸ Nechť se mi neraduješ, má nepřítelkyně , padnu-li, povstanu, sedím-li ve tmě, je mi světlem Hospodin.

⁹ Ponesu Hospodinovu nevoli , neboť jsem vůči němu zhřešil , až než se on bude přít mou pří a uplatňovat mé právo , vyvádět mě ke světlu; budu nahlížet v jeho spravedlnost.

¹⁰ To má nepřítelkyně bude vidět, i bude ji pokrývat ostuda , tu, jež ke mně říkala: Kde je Hospodin, tvůj Bůh? Mé oko na ni bude hledět - nyní bude k rozšlapání jako bahno ulic.

¹¹ Den budování tvých zdí ! Onoho dne se bude uvolňovat omezení ;

¹² onoho dne se až k tobě bude přicházet od Aššúru a měst Egypta a od Egypta až po Řeku , a od moře po moře a od pohoří po pohoří .

¹³ Ale země se bude stávat spouští , stran svých obyvatel , za ovoce jejich skutků.

¹⁴ Pas svou holí svůj lid, stádo tvého vlastnictví , pobývající o samotě v lese, vprostřed Karmelu; nechť spásají Bášán a Gileád jako v dávné dni !

¹⁵ Jako v dni tvého vycházení ze země Egypta mu budu ukazovat divy ;

¹⁶ budou je vidět národy a budou zostuzovány za všechno své hrdinství ; budou klást ruku na ústa, jejich uši budou ohlušovány,

¹⁷ budou lízat prach jako had, jako plouživci země budou s chvěním vylézat ze svých úkrytů ; půjdou ohromeni k Hospodinu, našemu Bohu, ano, budou před tebou mít úctu .

¹⁸ Kdo je BOHEM podobným tobě , odpouštějícím nepravost a přecházejícím mimo přestoupení zbytku svého vlastnictví , jenž ne stále podržuje svůj hněv, neboť oblibuje laskavost ?

¹⁹ Bude se opět slitovávat nad námi, zmocňovat se našich nepravostí a všechny jejich hříchy vrhat v hloubky moře;

²⁰ budeš prokazovat věrnost Jákóbovi, laskavost Abráhámovi, jak jsi od dní pradávna přisáhl našim otcům.