1 I dostalo se k Jónovi, synu Amittajovu, slovo Hospodinovo, výrok:
2 Vstaň, jdi do Nínívé, toho velikého města, a provolávej k němu , neboť jejich zlo vystoupilo před mou tvář.
3 Ale Jóná vstal k útěku z přítomnosti tváře Hospodinovy do Taršíše ; sestoupil tedy do Jáfó , kde zastihl loď, jež do Taršíše měla plout , i zaplatil jízdné na ní a sestoupil v ni k plavbě s nimi z přítomnosti tváře Hospodinovy do Taršíše .
4 Ale Hospodin na moře přihnal veliký vichr , takže na moři nastala veliká bouře a loď byla v nebezpečí roztříštění ;
5 a námořníci se báli a křičeli každý k svým bohům , a vyhazovali náčiní , jež byla v lodi, do moře k ulehčení od těch, jež byla při nich . Ale Jóná byl sestoupil do vnitřku plavidla a ulehl a tvrdě usnul;
6 i přiblížil se k němu kapitán lodi a řekl mu: Co je s tebou , ospalče ? Vstaň, volej k svému bohu , snad se ten bůh ráčí na nás rozpomenout , ať nemusíme zahynout.
7 I řekli jeden k druhému : Pojďte a vrhejme losy, ať víme, čí příčinou máme toto neštěstí . Jali se tedy vrhat losy a los padl na Jónu;
8 i řekli k němu: Nuže , oznam nám ty, pro něhož máme toto neštěstí , co je tvým zaměstnáním a odkud přicházíš, která je tvá země a z kterého lidu ty jsi?
9 I řekl k nim: Já jsem Hebrej a mám já v úctě Hospodina, Boha nebes, jenž zřídil moře i souš.
10 Ti muži se tedy ulekli velikým leknutím a řekli k němu: Co jsi toto učinil? - neboť ti muži věděli , že on utíká z přítomnosti tváře Hospodinovy, neboť jim to byl oznámil ;
11 i řekli k němu: Co s tebou máme učinit, aby se moře zpřed nás muselo uklidnit? Neboť moře se stávalo stále bouřlivějším .
12 I řekl k nim: Vezměte mě a hoďte mě do moře a moře se zpřed vás bude muset uklidnit, neboť já vím, že tato veliká bouře je proti vám mou příčinou.
13 Ale ti muži se jali usilovně veslovat k návratu na souš, ale nebyli toho schopni, neboť moře stále bouřilo proti nim .
14 Jali se tedy volat k Hospodinu a říkat: Ach, Hospodine, kéž, prosíme , nemusíme zahynout za žití tohoto muže, a kéž na nás neuvaluješ nevinnou krev, neboť ty, Hospodine, jednáš podle toho, co oblibuješ !
15 A Jónu vzali a hodili do moře, a moře ustalo od svého zuření ,
16 i báli se ti muži Hospodina velikou bázní a jali se Hospodinu obětovat oběť a slibovat sliby.
1 A Hospodin zjednal velikou rybu k pohlcení Jóny, i pobyl Jóná v břiše té ryby tři dni a tři noci;
2 a jal se Jóná z břicha té ryby modlit k Hospodinu, svému Bohu,
3 a řekl: Ze své tísně jsem se jal volat k Hospodinu, i odpověděl mi, o pomoc jsem křičel z lůna šeólu - uslyšel jsi můj hlas,
4 když jsi mě byl hodil v hloubku srdce moří a obklopovalo mě vodstvo ; přešly nade mnou všechny tvé příboje a tvé vlny .
5 A já jsem řekl: Jsem zavržen zpřed tvých očí, přece však opět chci pohledět na tvůj svatý chrám .
6 Vody mě obemkly až po duši, obklopuje mě hlubina , k mé hlavě se přivíjí mořská tráva .
7 K základům hor jsem sestoupil, země, její nejzazší hranice - navždy za mnou, vynesl jsi však můj život z propasti , Hospodine, můj Bože!
8 Při zemdlívání své duše ve mně jsem vzpomněl Hospodina a má modlitba vešla k tobě do tvého svatého chrámu .
9 Ctitelé lží marnosti opouštějí svou laskavost ,
10 já však ti s hlasem děkování budu obětovat, co jsem slíbil, chci splnit . Záchrana je Hospodinova !
11 A Hospodin rozkázal té rybě, i vyvrhla Jónu na souš.
1 A k Jónovi se podruhé dostalo slovo Hospodinovo, výrok:
2 Vstaň, jdi do Nínívé, toho velikého města, a provolávej k němu to provolání, jež k tobě budu vyslovovat .
3 A Jóná vstal a odešel podle slova Hospodinova do Nínívé; a Nínívé bylo před Bohem veliké město, cesty tří dní,
4 a když Jóná počal cestou prvního dne v to město vcházet, jal se provolávat a říkat: Ještě čtyřicet dní a Nínívé bude podvráceno !
5 A muži Nínívé uvěřili v Boha a provolali půst, i oblékli se v pytloviny, od jejich největšího až po jejich nejmenšího ;
6 a když to slovo dospělo ke králi Nínívé, povstal ze svého trůnu a složil ze sebe svůj plášť a pokryl se pytlovinou a usedl na popel,
7 a rozhlásil a pronesl v Nínívé výnosem krále a jeho velikánů výrok: Nechť lidé ani dobytek , skot ani drobný dobytek, neokoušejí ničeho, nechť se nepasou ani vody nechť nepijí ,
8 a nechť se pokrývají pytlovinami, lidé i dobytek , a nechť volají usilovně k Bohu a odvracejí se každý od své zlé cesty a od násilí , jež je v jeho dlaních.
9 Kdo ví? Bůh se může obrátit a slitovat se a odvrátit se od žáru svého hněvu, takže nebudeme muset zahynout.
10 A Bůh viděl jejich činy , že se odvrátili od své zlé cesty, i jal se Bůh litovat stran toho neštěstí , o němž byl promluvil, že jim je způsobí , a nezpůsobil .
1 To na Jónu učinilo nelibý dojem veliké nelibosti , i rozhněval se
2 a když se modlil k Hospodinu, řekl : Ach, Hospodine, zda toto nebyla má řeč za mého pobytu na mé půdě ? Proto jsem pospíšil utéci do Taršíše, neboť jsem věděl , že ty jsi BŮH milostivý a soucitný , zdlouhavý k hněvu a oplývající laskavostí a slitovávající se stran neštěstí .
3 Nyní tedy , Hospodine, vezmi, prosím , mou duši ode mne, neboť má smrt bude lepší než můj život .
4 A Hospodin řekl: Zda je dobře , že ses rozhněval ?
5 A Jóná vyšel z města a usedl od východu vůči městu a zřídil si tam budku a usedl pod ni v stín, aby viděl, co se ve městě bude dít .
6 A Hospodin, Bůh, zjednal skočec a dal mu vzrůst shora vůči Jónovi, takže nad jeho hlavou nastal stín jemu k úlevě od jeho obtíže , i zaradoval se Jóná stran toho skočce velikou radostí.
7 A nazítří při vzcházení úsvitu zjednal Bůh červa, jenž ten skočec poškodil , takže uschl ,
8 a za vycházení slunce se stalo , že Bůh zjednal vítr , žhavý východní vítr , a slunce bilo na Jónovu hlavu, takže zemdlel a pojal pro svou duši přání umřít, i řekl: Má smrt bude lepší než můj život .
9 A Bůh k Jónovi řekl: Zda je dobře , že ses rozhněval stran toho skočce ? I řekl: Je dobře , že jsem se rozhněval , až na smrt!
10 A Hospodin řekl: Ty máš soucit se skočcem , na němž ses nenalopotil , aniž jsi jej vypěstoval , jenž se vyskytl jako syn noci a jako syn noci zahynul;
11 a já bych neměl mít soucit s Nínívé , tím velikým městem, v němž je více než dvanáct myriád lidí , kteří nerozeznávají mezi svou pravicí a svou levicí , a mnohý dobytek ?