1 Slovo Hospodinovo, jež se dostalo k Jóélovi, synu Pethúélovu.
2 Slyšte toto, vy staří, ano, nastavte uši , všichni obyvatelé této země: Zda toto bývalo ve vašich dnech nebo v dnech vašich otců?
3 Vypravujte o tom svým dětem a vaše děti svým dětem a jejich děti dalšímu pokolení:
4 Pozůstatek po gázámech požrali arbehové , a pozůstatek po arbezích požrali jelekové , a pozůstatek po jelecích požrali chásílové .
5 Procitněte, opilci, a plačte, ano, skučte, všichni pijanové vína , pro mošt , neboť byl odňat od vašich úst;
6 vždyť na mou zem vystoupil národ, mohutný , jemuž není počtu ; jeho zuby - zuby lva, ano, má chrup lvice ,
7 obrátil mou révu v zpustlinu a můj fíkovník v roští , úplně jej zbavil listí a odhodil jej, jeho větve zbělely .
8 Lkej jako panna opásaná pytlovinou pro manžela svého mládí ;
9 z domu Hospodinova je odňata oběť daru a úlitba , kněží, obsluhující Hospodina, upadli v zármutek.
10 Pole jsou zničena , půda upadla v zármutek, neboť je zničeno obilí, mošt vyschl , oliva zchřadla .
11 Styďte se , rolníci , skučte, vinaři, pro pšenici a pro ječmen , neboť žeň pole zanikla ,
12 réva vyschla a fíkovník zchřadl , granátovník i palma a jabloň , všechny stromy pole vyschly ; ano, vyschlo veselí od dětí lidí .
13 Opásejte se a naříkejte , vy kněží, skučte, obsluhující oltář, přijďte, přenocujte v pytlovinách, obsluhující mého Boha, neboť od domu vašeho Boha je oběť daru a úlitba zadržena;
14 zasvěťte půst, svolejte slavnostní schůzi, shromážděte starší, všechny obyvatele země, v dům Hospodina, vašeho Boha, a křičte k Hospodinu:
15 Běda stran tohoto dne, neboť den Hospodinův je blízek a přichází jako zkáza od Všemocného ;
16 zda před našima očima nebyl odňat pokrm, od Božího domu radost a jásot?
17 Osivo se scvrklo pod svými hroudami , stodoly zpustly , sýpky se hroutí , neboť obilí vyšlo nazmar .
18 Co se navzdychá dobytek ! Stáda skotu bloudí , neboť nemají pastvy, i stáda drobného dobytka trpí ;
19 k tobě, Hospodine, volám, neboť pastviště pustiny sežral oheň a plamen sežehl všechny stromy pole.
20 I zvířata pole k tobě volají , neboť potůčky vod vyschly a pastviště pustiny sežral oheň.
1 Trubte na Cijjónu na troubu , ano, křičte na mé svaté hoře , nechť se všichni obyvatelé země třesou , neboť přichází den Hospodinův, ano, je blízek,
2 den tmy, ano, hluboké tmy , den mrákav a černavy . Jako jitro prostírající se nad horami - národ početný a mocný ; jemu podobný nebyl od věčnosti přivoláván , aniž po něm ještě bude až do let pokolení a pokolení .
3 Před jeho tváří sžírá oheň a za ním žhne plamen, země je před jeho tváří jako zahrada Édenu a za ním je pustinou, spouští , a ani úniku mu není ;
4 jeho vzezření je jako vzezření koní a běhají tak jako jezdci na koních ,
5 skáčí jako zvuk vozidel na temenech hor, jako zvuk plamene ohně, sžírajícího slámu , jako mocný lid, seřazený k bitvě .
6 Před jeho tváří jsou zástupy lidu plny úzkosti , všechny tváře stahují červeň ;
7 běhají jako siláci , jako bojovníci slézají zeď a jdou každý svými cestami, aniž si pletou své stezky ,
8 aniž na sebe navzájem narážejí , jdou každý svou drahou a vrhají se mezi oštěpy ; nejsou zraňováni .
9 Po městě pobíhají sem-tam , běhají po zdi , vystupují v domy, vnikají okny jako zloděj;
10 před jeho tváří se země třese , nebesa se chvějí , slunce a měsíc se zatmívají a hvězdy snímají svou záři ;
11 a Hospodin před tváří své vojenské moci vydává svůj hlas, neboť jeho tábor je velmi početný, ano , ten, jenž uskutečňuje své slovo, je mocný ; ano , den Hospodinův je veliký a velmi hrozný , ba, kdo jej bude moci snést ?
12 Ale i takto , prohlášeno Hospodinem, se až ke mně celým svým srdcem a s postem a s pláčem a s nářkem vraťte
13 a roztrhněte své srdce a nikoli svá roucha, ano, vraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť on je milostivý a soucitný , zdlouhavý k hněvu a oplývající laskavostí a lítost mající nad neštěstím .
14 Kdo ví? Snad se vrátí ; pak nabude lítosti a zanechá za sebou požehnání, oběť daru a úlitbu Hospodinu, vašemu Bohu.
15 Trubte na Cijjónu na troubu , zasvěťte půst, svolejte slavnostní schůzi,
16 shromážděte lid, zasvěťte sejití , sezvěte starší, shromážděte batolata a sající u prsů, nechť ženich vychází ze svého pokoje a nevěsta ze své komnaty ;
17 nechť kněží, vykonavatelé služby Hospodinu , mezi předsíní a oltářem pláčí a říkají : Slituj se, Hospodine, nad svým lidem , a kéž své vlastnictví nevydáváš potupě , vládě národů nad nimi ! Nač mají mezi národy říkat: Kde je jejich Bůh?
18 A Hospodin se rozhorlí pro svou zem a projeví se šetrným vůči svému lidu ,
19 i odpoví Hospodin a řekne svému lidu: Hle, já , chystám se poslat vám obilí a mošt a olej , i budete se tím moci nasytit, aniž vás ještě budu vydávat za potupu mezi národy;
20 a chci zpřed vás vzdálit toho od severu a zahnat jej do země sucha a spouště , jeho tvář k východnímu moři a jeho zadní voj k moři nejzazšímu , i bude vystupovat jeho zápach, ano, bude vystupovat jeho puch , neboť se holedbal stran svého působení . -
21 Nechť se nebojíš , půdo , jásej a raduj se, neboť velikým stran svého působení se ukazuje Hospodin!
22 Nechť se nebojíte , zvířata pole, neboť pastviště pustiny se zelenají , neboť stromoví nese své ovoce, fíkovník a réva vydávají svou sílu .
23 A vy, děti Cijjónu, jásejte a radujte se v Hospodinu, svém Bohu, neboť vám dává raný déšť v náležité míře , ano, sesílá vám lijavec , raný i pozdní - na počátku - déšť;
24 a mlaty se naplní zrním a nádrže budou přetékat moštem a olejem .
25 A vynahradím vám léta, kdy požírali arbehové , jelekové a chasílové a gázámové , má veliká vojenská moc , již jsem mezi vás poslal,
26 i budete jíst v hojnosti a k nasycení, a budete velebit jméno Hospodina, svého Boha, jenž s vámi podivuhodně nakládal ; a můj lid, ti nebudou nikdy muset být zostuzeni .
27 I zvíte, že vprostřed Isráéle jsem já, a že vaším Bohem jsem já, Hospodin, a jiného není, a můj lid, ti nebudou nikdy muset být zostuzeni .
28 A potom se bude dít : Budu na všechno maso vylévat svého Ducha, takže se vaši synové a vaše dcery jmou prorokovat, vaši starci budou snívat sny, vaši jinoši budou zřívat vidění ;
29 ba i na nevolníky a na služky budu v oněch dnech svého Ducha vylévat,
30 a na nebesích a na zemi budu ukazovat zázraky, krev a oheň a sloupy dýmu.
31 Před příchodem dne Hospodinova, velikého a hrozného , se bude slunce obracet v tmu a měsíc v krev.
32 A bude se dít : Každý, kdo bude vzývat jméno Hospodinovo, bude moci vyváznout, neboť na hoře Cijjónu a v Jerúsalémě bude únik podle toho, co řekl Hospodin, ano, mezi přeživšími , jež Hospodin povolá.
1 Neboť, hle, v oněch dnech a v onom čase, kdy budu odvracet zajetí Júdy a Jerúsaléma,
2 budu i shromažďovat všechny národy a dávat jim sestoupit do údolí Jehóšáfát a tam se s nimi soudit o svůj lid a své vlastnictví , Isráéle, jejž rozmetali mezi národy, a mou zem rozdělili,
3 a o můj lid vrhali los a dávali hocha za nevěstku a dívku prodávali za víno, jež vypili. -
4 A také, co mi chcete vy, Córe a Cídóne a všechny kraje Pelešeth ? Zda mi vy chcete odplatou vracet ? Chcete-li mi vy však odplácet , budu moci rychle - spěšně - vaši odplatu uvrhnout zpět na hlavu vaši,
5 kteří jste pobrali mé stříbro a mé zlato, a mé krásné žádoucí věci jste dopravili do svých chrámů ,
6 a děti Júdovy a děti Jerúsaléma jste rozprodali synům Jáváním za účelem vzdálení jich z blízkosti jejich území .
7 Hle, já , chystám se povzbudit je z místa , kam jste je rozprodali, a budu vaši odplatu vrhat zpět na vaši hlavu
8 a vaše syny a vaše dcery rozprodávat v ruku synů Júdových; ti je rozprodají Ševáím , do dalekého národa, neboť promluvil Hospodin.
9 Provolejte toto mezi národy, posvěťte válku , povzbuďte hrdiny , přiveďte blíže všechny bojovníky , nechť vystupují ,
10 překujte své motyky na meče a své vinařské nože na kopí , slabý nechť praví : Já jsem silák .
11 Přikvačte , přitáhněte , vy všechny národy ze všech stran , a shromážděte se . Tam, Hospodine, sešli své hrdiny .
12 Národy se musejí vzbudit a vystoupit do údolí Jehóšáfát, neboť tam budu sedět k souzení všech národů ze všech stran .
13 Přiložte srp, neboť žeň dozrála, přijďte, sestupte, neboť lis se naplnil a nádrže přetékají , neboť jejich zlo je mnohé.
14 Spousty , spousty v údolí rozhodování ! Ano, v údolí rozhodování je blízký den Hospodinův,
15 slunce a měsíc se zatmí a hvězdy sejmou svou záři
16 a Hospodin bude z Cijjónu řvát, ano, z Jerúsaléma vydávat svůj hlas, a nebesa i země se rozechvějí ; a Hospodin bude útočištěm svému lidu, ano, pevností dětem Isráélovým,
17 i budete vědět, že vaším Bohem jsem já, Hospodin, pobývající na Cijjónu, své svaté hoře , a Jerúsalém se bude stávat svatým , aniž v něj ještě budou přecházet cizáci .
18 A v onen den se bude dít : Hory budou kropit moštem a pahrbky potečou mlékem a všechna řečiště Júdova potečou vodami, a z domu Hospodinova bude vycházet pramen, jenž bude svlažovat údolí Šittím .
19 Egypt se bude stávat spouští , i Edóm se bude stávat pustinou, spouští , pro týrání dětí Júdových, že v jejich zemi prolévali nevinnou krev;
20 ale Júdá bude navždy zůstávat, i Jerúsalém, do pokolení a pokolení,
21 a za nevinnou uznám jejich krev, již jsem za nevinnou neuznal . I bude Hospodin pobývat na Cijjónu.