1

¹ Slovo Hospodinovo, jež se dostalo k Hóšéovi, synu Beerího, ve dnech Uzzijji, Jótháma, Ácháze, Jechizkijji, králů Júdových , a ve dnech Jároveáma, syna Jóášova, krále Isráélova .

² Počátek slova Hospodinova skrze Hóšéu: I řekl Hospodin k Hóšéovi: Jdi, vezmi si ženu smilstev a dítky smilstev , neboť tato země ohavně smilní, pryč od následování Hospodina .

³ I odebral se a vzal si Gómer, dceru Divlájimovu, i otěhotněla a porodila syna,

⁴ a Hospodin k němu řekl: Nazvi jeho jméno Jizreel , neboť ještě málo a budu navštěvovat krev Jizreele na domě Jéhúově a skoncovávat s královstvím Isráélovým ;

⁵ a v onen den se stane , že budu v údolí Jizreel luk Isráélův lámat .

⁶ A ještě otěhotněla a porodila dceru, i řekl mu: Nazvi její jméno Ló-ruchámá , neboť již nadále nebudu mít s domem Isráélovým slitování , že bych jim ještě jakkoli měl odpouštět ;

⁷ ale s domem Júdovým slitování mít budu a budu je vysvobozovat v Hospodinu, jejich Bohu , aniž je budu vysvobozovat lukem ani mečem ani bojem , koňmi ani jezdci .

⁸ A když Ló-ruchámu odstavila, otěhotněla a porodila syna;

⁹ i řekl: Nazvi jeho jméno Ló-ammí , neboť vy nejste můj lid a já nejsem pro vás .

¹⁰ Ale počet synů Isráélových bude jako množství písku moře, jenž nemůže být změřen ani spočítán, i stane se , že na místě , kde se jim říkalo: Vy nejste můj lid, se jim bude říkat: Synové živého BOHA;

¹¹ i shromáždí se synové Júdovi a synové Isráélovi v jedno a ustanoví si jednu hlavu a vystoupí ze země, neboť den Jizreele je veliký.

2

¹ Řekněte svým bratrům: Ammí ! a svým sestrám: Ruchámá !

² Veďte při proti své matce, veďte při , neboť ona není mou ženou, aniž jsem já jejím manželem , a nechť odvrhuje svá smilstva od své tváře a svá cizoložství zprostřed svých prsů,

³ abych ji nemusel svléci do naha a vystavit ji jako v den jejího narození a učinit ji jakoby pustinou, ano, udělat ji jakoby zemí sucha a usmrtit ji žízní.

⁴ A s jejími dětmi nebudu mít slitování , neboť ony jsou děti smilstev ,

⁵ ano, jejich matka smilnila , ta, jež jimi otěhotněla, se chovala hanebně , neboť řekla: Půjdu za svými milovníky, dávajícími mi můj chléb a mou vodu, mou vlnu a můj len , můj olej a mé nápoje.

⁶ Proto hle, já , chystám se tvou cestu oplotit trním a budu ji pro ni obezdívat zídkou , takže nebude moci najít svých pěšin ;

⁷ i bude honit své milovníky, aniž jich bude moci dostihnout, a bude je hledat , aniž jich bude moci najít; i řekne si : Musím jít a vrátit se k svému prvnímu manželu , neboť tehdy mi bylo lépe než nyní .

⁸ A ona neví , že jsem jí já dával obilí a mošt a olej a rozmnožoval jí stříbro a zlato; toho používali pro Baala .

⁹ Proto se chci vrátit a pobrat své obilí v jeho čas a svůj mošt v jeho určeném období a opět odejmout svou vlnu a svůj len k zakrytí její nahoty;

¹⁰ a nyní budu před očima jejích milovníků odhalovat její hanbu , aniž ji kdo bude moci vyprostit z mé ruky.

¹¹ Chci také zrušit všechny její radovánky , její slavnosti , její novy měsíce, její soboty , ano, všechny její svátky ,

¹² a zpustošit její vinnou révu a její fíkovníky , o nichž říká : Ty jsou mi odměnou , již mi dali moji milovníci, a obrátit je v les, ať je ožere živočišstvo pole,

¹³ a navštívit na ní dni Baalím , jimž zakuřuje , kdy se ozdobuje svými náušnicemi a svými náhrdelníky a chodí za svými milovníky a na mne zapomněla, prohlášeno Hospodinem.

¹⁴ Proto já, hle, se chystám ji vyvábit a povedu ji do pustiny a budu mluvit k jejímu srdci,

¹⁵ a odtamtud jí chci dát její vinice a údolí Áchór jako vchod naděje , i rozezpívá se tam jako v dnech svého mládí a jako ve dnech svého vzestupu ze země Egypta.

¹⁶ A v onen den se stane , prohlášeno Hospodinem, že mě budeš nazývat: Můj Manžel , aniž mi ještě budeš dávat název můj Baal ,

¹⁷ neboť jména Baalím budu odstraňovat z jejich úst, takže již nebudou svými jmény připomínáni.

¹⁸ A chci pro ně v onen den uzavřít smlouvu s živočišstvem pole a s letounstvem nebes a plazivým tvorstvem půdy , a luk a meč a válku ze země vylámat a dát jim v bezpečí uléhat,

¹⁹ a zasnoubit si tě navždy , ano, zasnoubit si tě v spravedlnosti a v právu a v laskavosti a v slitování ,

²⁰ ano, zasnoubit si tě ve věrnosti , takže poznáš Hospodina.

²¹ A v onen den se stane , že budu vyslýchat , - prohlášeno Hospodinem, - vyslýchat nebesa a ona budou vyslýchat zem,

²² a země bude vyslýchat obilí a mošt a olej , a ony budou vyslýchat Jizreel .

²³ I budu si ji v zemi rozsévat a budu mít slitování s Ló-ruchámou, a Ló-ammímu budu říkat: Ty jsi můj lid, a on bude říkat: Můj Bože!

3

¹ A Hospodin ke mně řekl: Ještě jdi a miluj ženu milovanou přítelem a cizoložící, jako Hospodin miluje děti Isráélovy , ač se ony otáčejí k jiným bohům a milují koláče z hroznů .

² Zjednal jsem si ji tedy za patnáct stříbrných a chómer ječmene a lethech ječmene

³ a řekl jsem k ní: Po mnoho dní budeš zůstávat pro mne , nesmíš smilnit, aniž smíš být pro jiného muže ; tak budu i já k tobě.

⁴ Ano, po mnoho dní budou děti Isráélovy zůstávat bez krále a bez vůdce a bez oběti a bez pamětního sloupu a bez přehozu a domácích bůžků ;

⁵ potom se děti Isráélovy budou vracet a hledat Hospodina, svého Boha, a Dávída, svého krále, a v posledku dní půjdou ohromeni k Hospodinu a k jeho dobrotě.

4

¹ Slyšte slovo Hospodinovo, děti Isráélovy, neboť Hospodin má s obyvateli této země rozepři , vždyť v této zemi není pravdy a není laskavosti a není poznání Boha;

² proklínání a lhaní a zabíjení a kradení a cizoložení - tato zla se rozmohla , a krveprolévání stíhají krveprolévání .

³ Proto bude země truchlit a každý v ní bydlící zemdlívat s živočišstvem pole a s letounstvem nebes, ba i ryby moře budou odnímány .

⁴ Avšak nechť se nikdo nepře a nikdo nechť nekárá , neboť tvůj lid je jako ti, kdo se přou s knězem;

⁵ i budeš klopýtat ve dne a i prorok bude s tebou klopýtat v noci, a tvou matku zahubím .

⁶ Můj lid, ti hynou pro nedostatek poznání; protože ty jsi poznání zavrhl , také tě zavrhnu od zastávání kněžství mně; jak jsi zapomněl na zákon svého Boha, budu i já zapomínat na tvé děti -

⁷ podle svého množství , tak hřešili vůči mně; budu měnit jejich slávu v hanbu.

⁸ Jedí hříchy mého lidu a svou duši povznášejí k jejich nepravostem ;

⁹ i stane se jak lidu, tak knězi, že na něm budu navštěvovat jeho cesty a jeho skutky mu odplácet .

¹⁰ I budou jíst a nebudou se moci nasytit, budou smilnit a nebudou se rozmáhat , neboť přestali dbát Hospodina;

¹¹ smilstvo a víno a mošt berou srdce.

¹² Můj lid se s otázkami obrací na svá dřeva a zprávy mu podává jeho hůl, neboť duch smilstev nechává bloudit , a oni odešli smilnit zpod svého Boha ;

¹³ obětují na temenech hor a zakuřují na pahorcích pod duby a topoly a terebinty , neboť stín toho je dobrý, proto vaše dcery smilní a vaše snachy cizoloží.

¹⁴ Nebudu na vašich dcerách navštěvovat to, že smilní, ani na vašich snachách to, že cizoloží, neboť oni sami se uchylují do ústraní s nevěstkami a obětují s chrámovými smilnicemi ; a lid, jenž nechápe , dospívá k pádu.

¹⁵ Smilníš-li ty, Isráéli, nechť se neproviňuje Júdá; nechť nevstupujete v Gilgál a nechť nevystupujete v Béth-Áven , a nechť nepřísaháte : Jako že je živ Hospodin!

¹⁶ Vždyť Isráél je vzdorovitý jako vzdorovitá kráva; nyní jej bude Hospodin pást jako ovci na prostrannosti .

¹⁷ Efrájim je spojen s modlami , nechej ho ;

¹⁸ jejich pití se zvrhlo , zplna se oddali smilnění , milují : Dejte! Jejich ochráncové jsou hanbou ;

¹⁹ vichr je stěsná ve svá křídla , i budou se stydět za své oběti .

5

¹ Slyšte toto slovo, vy kněží, a věnujte pozornost , dome Isráélův, a nastavte uši , dome králův, neboť vůči vám je soud , neboť jste se v Micpě stali pastí a na Távóru rozprostřenou sítí;

² ano, vražednictví odpadlíků - v tom zašli hluboko, a já - kázeň jim všem !

³ Já znám Efrájima a Isráél není přede mnou utajen, že ty nyní smilníš , Efrájime, že Isráél je znečištěn;

⁴ jejich skutky jim nedávají vrátit se k svému Bohu, neboť v jejich nitru je duch smilstev , aniž poznali Hospodina,

⁵ a v tvář Isráélovu svědčí jeho pýcha , i budou Isráél a Efrájim ve své nepravosti klopýtat, klopýtne s nimi i Júdá.

⁶ Se svým drobným dobytkem a se svým skotem půjdou Hospodina hledat, aniž ho budou moci najít - odtáhl se od nich.

⁷ Dopustili se nevěrnosti proti Hospodinu, neboť naplodili nepatřičných dětí ; nyní je nov měsíce bude sžírat z jejich podíly .

⁸ V Givei trubte na troubu , v Rámě na pozoun, v Béth-Ávenu křičte : Za tebou , Benjámíne!

⁹ Efrájim se v den důtky bude stávat zpustlinou ; stran kmenů Isráélových jsem dal na vědomí, co je spolehlivé .

¹⁰ Vůdcové Júdovi se stali jakoby posouvajícími pomezí ; jako vodu na ně budu vylévat překypění svého hněvu .

¹¹ Efrájim bude zdrcen , zkrušen v soudu ; když se mu zalíbilo , jal se chodit podle rozkazů lidí,

¹² a já budu Efrájimovi jako mol a domu Júdovu jako požírání červy ;

¹³ a když Efrájim zpozoruje svou nemoc a Júdá svou ránu , odebere se Efrájim do Aššúru a pošle ke svárlivému králi , ale on vám nebude moci přinést vyhojení, aniž bude umět ránu vyléčením od vás odstranit ,

¹⁴ neboť já budu Efrájimovi jakoby ryčícím a domu Júdovu jakoby hřivnatcem ; já - já budu rvát a odcházet , odnášet a nebude vyprošťujícího,

¹⁵ budu odcházet a vracet se na své místo , než budou uznávat svou vinu a hledat mou tvář; ve své tísni mě budou pilně vyhledávat :

6

¹ Pojďte, ať se vracíme k Hospodinu; ano, on rval , ale bude nás hojit, zraňoval , ale bude nás obvazovat;

² po dvou dnech nás bude oživovat, v třetí den nám bude dávat vstát, i budeme žít před jeho tváří

³ a poznávat - hnát se za poznáním - Hospodina. Jeho vycházení je zajištěno jako úsvit , i bude k nám přicházet jako příval , jako déšť pozdní i raný na zemi .

⁴ Co mám s tebou učinit , Efrájime? Co mám s tebou učinit , Júdo? Vždyť vaše dobrota je jako oblak jitra a jako časně se objevující kapky rosy, to, co mizí !

⁵ Proto jsem se jal otesávat je skrze proroky, porážet je výroky svých úst, aby tvá odsouzení vycházela jako světlo ;

⁶ vždyť oblibuji dobrotu a nikoli oběti , a poznání Boha nad vzestupné oběti ,

⁷ oni však , jako lidé , přestoupili smlouvu; tehdy se proti mně dopustili nevěrnosti .

⁸ Gileád je hradiště dopouštějících se nepravosti , poznačené stopami od krve,

⁹ a jako bandy záškodníků na někoho číhají , tak společenství kněží, ti na cestě do Šechemu vraždívají - ano, páší hanebnost .

¹⁰ V domě Isráélově jsem uviděl děsivou věc: Je tam smilstvo Efrájimovo , Isráél je znečištěn;

¹¹ i tobě, Júdo, je určena žeň - při mém odvracení zajetí mého lidu.

7

¹ Při mém hojení Isráéle , tu vyšla najevo nepravost Efrájimova a zla Šómrónu, neboť se dopouštějí podvodu , i vloupávají se zloději a venku řádí bandy záškodníků ,

² aniž říkají svým srdcím , že si všechna jejich zla připomínám , nyní je jejich skutky obklíčily - octly se před mou tváří.

³ Svým zlem rozveselují krále a svými lžemi knížata ;

⁴ oni všichni jsou cizoložníci, podobní peci rozpálené od pekaře, jenž ustává od prohrabování od zamísení těsta až do jeho vykynutí.

⁵ V den našeho krále mu knížata přivodila onemocnění rozohněním z vína; podal si ruku s posměvači -

⁶ ano, při svém číhání učinili své srdce téměř jakoby pecí , jejich pekař celou noc spí, ráno ono hoří jako planoucí oheň .

⁷ Oni všichni jsou horoucí jako pec a sžírají své soudce , všichni jejich králové padli; není mezi nimi volajícího ke mně.

⁸ Efrájim, ten se plete mezi národnosti ; Efrájim se stal plackou neobracenou ,

⁹ jeho sílu sžírají cizáci , aniž on ví , i šediny se na něm tu a tam ukazují , aniž on ví ,

¹⁰ a proti tváři Isráélově svědčí jeho pýcha , aniž se stran všeho tohoto vracejí k Hospodinu, svému Bohu, aniž ho hledají .

¹¹ A Efrájim se stal jakoby bláhovou holubicí bez rozumu : Volají Egypt, chodí v Aššúr ;

¹² jak půjdou, budu na ně rozprostírat svou síť, jako ptactvo nebes je budu srážet; budu je podrobovat kázni podle zvěsti jejich shromáždění .

¹³ Běda jim, neboť ode mne utekli, pustošení jim , neboť se proti mně vzepřeli , a já jsem je chtěl osvobodit , ale oni se jali proti mně vyslovovat lži ,

¹⁴ aniž ke mně ve svém srdci křičí , když na svých lůžkách skučí; srocují se pro obilí a mošt, odvracejí se proti mně,

¹⁵ ač jsem já vyučoval , posiloval jejich paže, ale zamýšlejí proti mně zlo.

¹⁶ Vracejí se, nikoli do výše ; stali se jakoby klamným lukem , jejich vůdcové budou padat mečem pro zlost svého jazyka; toto bude předmětem výsměchu jim v zemi Egypta.

8

¹ Troubu k tvým ústům ! Jakoby orel proti domu Hospodinovu , protože přestoupili mou smlouvu a proti mému zákonu se vzepřeli !

² Budou ke mně křičet : Můj Bože, známe tě, Isráél ! -

³ Ale Isráél zavrhl dobro; bude ho nepřítel pronásledovat .

⁴ Oni dosazují krále , ne však ode mne, dosazují knížata , jichž neuznávám ; své stříbro a své zlato si činí modlami , takže bude muset být zničeno .

⁵ Tvé tele , Šómróne , zavrhl ; vzplál proti nim můj hněv - až dokdy budou neschopni nevinnosti ?

⁶ Vždyť i ono je z Isráéle, zhotovil je zlatník , takže ono není Bůh - ano, tele Šómrónu bude na kusy .

⁷ Neboť rozsévali vítr , i budou žnout bouři ; nebude to mít osení , výhonky nebudou vytvářet mouku ; co snad budou moci vytvořit , budou pohlcovat cizáci .

⁸ Isráél byl pohlcen; nyní se mezi národy stali jakoby nádobou , v níž není zalíbení .

⁹ Vždyť vystoupili v Aššúr ; divoký osel si zůstává o samotě , Efrájim, ti si najali milovníky;

¹⁰ i když mezi národy najímají, budu je nyní shromažďovat, ať se začnou zmenšovat od břemene krále knížat .

¹¹ Vždyť Efrájim rozmnožil oltáře - k hřešení se mu dostaly oltáře, k hřešení!

¹² Psal jsem pro něho deset tisíc věcí ze svého zákona - byly počteny za tolik jako něco nepatřičného .

¹³ Oběti darů mně ? Obětují a jedí maso - Hospodin je blahovolně nepřijímá , nyní si bude připomínat jejich nepravosti a bude navštěvovat jejich hříchy; oni se budou vracet v Egypt.

¹⁴ Ano, Isráél zapomněl na svého Zhotovitele a jal se budovat chrámy , a Júdá rozmnožil opevněná města, vypustím však v jeho města oheň, jenž sežere jeho paláce .

9

¹ Nechť se neveselíš , Isráéli, až k jásotu, jako národnosti , neboť jsi zpřed tváře svého Boha chodil smilnit , zamiloval sis odměňování na všech obilných mlatech .

² Mlat a lis je nebudou moci uživit a mošt v něm bude selhávat ;

³ nebudou bydlet v zemi Hospodinově, nýbrž se Efrájim vrátí v Egypt a v Aššúru budou jíst nečisté.

⁴ Nebudou Hospodinu lít víno , aniž mu budou příjemní ; jejich oběti jim budou jakoby chlebem zármutku , všichni jídající jej se budou znečišťovat, neboť jejich chléb bude pro ně samy , nebude přicházet v dům Hospodinův.

⁵ Co budete činit v den svátku a v den slavnosti Hospodinovy?

⁶ Vždyť, hle, odešli od pustošení ; Egypt je bude sbírat , Móf je bude pohřbívat, jejich cennosti ve stříbře - bude se jich zmocňovat plevel , v jejich stanech bude trní .

⁷ Přišly dni navštívení , přišly dni odplaty , Isráél, ti budou poznávat: Prorok je pomatený , muž Ducha je šílený , pro množství tvé nepravosti a mnohou nevraživost.

⁸ Je Efrájim pozorovatelem při mém Bohu? Prorok - na všech jeho cestách je past čižebníka a v domě jeho Boha nevraživost.

⁹ Hluboko zašli, zvrhli se jako za dní Givey ; bude si připomínat jejich nepravost , bude navštěvovat jejich hříchy.

¹⁰ Našel jsem Isráéle jako hrozny v pustině, uviděl jsem vaše otce jako raný plod na fíkovníku v jeho počátku ; zašli k Baal-Peórovi a oddělili se k ostudě , i stali se ohavnostmi jako jejich láska .

¹¹ Efrájim - jejich sláva odlétá jako letounstvo , není rození , není těhotenství , není početí ;

¹² jestliže přece své děti vychovávají , pak je budu o děti připravovat - nebude člověka, ano, běda i jim při mém odvrácení od nich.

¹³ Efrájim, jak vidím stran Córu , byl zasazen na nivě , své děti však má Efrájim na vyvádění k zabíječi .

¹⁴ Dej jim, Hospodine, - co budeš dávat? - dej jim potrácející dělohu a vyschlé prsy!

¹⁵ Všechno jejich zlo, - v Gilgále , ano, tam jsem je pojal v nenávist pro zlo jejich skutků; chci je odehnat od svého domu, nebudu je nadále milovat, - všichni jejich vůdcové jsou vzbouřenci .

¹⁶ Efrájim je zbit , jejich kořen vyschl , neponesou plodu; byť i plodili, pak předmět touhy jejich lůna budu usmrcovat.

¹⁷ Můj Bůh je bude zavrhovat , neboť ho neposlouchali , a budou tuláky mezi národy .

10

¹ Isráél je bující réva, ovoce nasazuje sobě; podle množství svého ovoce zřídil množství oltářů , podle dobroty země dobrem dařili pamětní sloupy .

² Jejich srdce se rozdělilo ; nyní ponesou svou vinu , on bude jejich oltáře rozbíjet , jejich pamětní sloupy porážet ;

³ ano, nyní budou říkat: Nemáme krále, neboť jsme neměli Hospodina v úctě , a král - co by pro nás mohl učinit?

⁴ Vyslovovali slova křivým přísaháním při uzavírání smlouvy , takže jako jedovatá bylina na brázdách pole vypučí soud .

⁵ Osídlenci Šómrónu budou mít strach o telata Béth-Ávenu , ano, jeho lid nad tím upadne v zármutek, i jeho popové , již nad tím jásali, nad slávou toho , neboť od nich odejde do vyhnanství ;

⁶ i ona bude přinášena Aššúrovi , dar svárlivému králi , Efrájim bude muset přijmout hanbu a Isráél bude mít ostudu ze svého rozhodnutí .

⁷ Šómrón zhyne , jeho král bude jako tříska na tváři vody,

⁸ a výšiny Ávenu , hřích Isráéle, budou vypleněny , na jejich oltářích bude vzcházet trní a bodláčí , i budou říkat horám: Přikryjte nás! a pahorkům: Padněte na nás!

⁹ Ode dní Givey hřešíš , Isráéli, tam se zastavili , nestačil je v Givei dostihnout boj proti synům zločinu ;

¹⁰ až si budu přát , pak je budu trestat , i shrnou se proti nim národnosti za jejich připoutání k jejich dvěma nepravostem .

¹¹ A Efrájim je vycvičená jalovice, milující mlácení , já však přejdu přes půvab její šíje - chci Efrájima zapřáhnout , Júdá bude orat, Jákób mu bude vláčet.

¹² Rozsévejte si k spravedlnosti, žněte podle příkazu laskavosti , obdělejte si neobdělané , neboť je čas vyhledávat Hospodina, než bude přicházet, aby vám vštěpoval spravedlnost .

¹³ Orali jste zlovůli, žali jste nepravost , jedli jste ovoce lži , neboť ses jal důvěřovat ve svou cestu, v množství svých siláků ,

¹⁴ i povstane mezi zástupy tvého lidu vřava a všechny tvé pevnosti budou pustošeny , jako Šalmanovo pustošení Béth-Arbelu v den bitvy - matky s dětmi byly rozráženy .

¹⁵ Takto učiní Béth-Él vám z příčiny zla vašeho zla; za úsvitu král Isráélův bezpodmínečně zhyne .

11

¹ Když Isráél byl dítětem , tu jsem ho miloval a povolal jsem svého syna z Egypta;

² jak je povolávali , tak od jejich tváře odcházeli , obětovali Baalím a zakuřovali sochám .

³ A já jsem Efrájima stavěl na nohy braním jich za jejich paže, aniž věděli , že jsem je hojil ;

⁴ přitahoval jsem je provazy lidí , lany lásky, a byl jsem jim jakoby nadnášejícími jho nad jejich čelisti a nakláněl jsem se k němu, krmil jsem ho.

⁵ Nebude se vracet do země Egypta, nýbrž jeho králem bude on - Aššúr , neboť odmítli vrátit se ,

⁶ a v jeho městech bude kroužit meč , i zničí a sežere jeho závory z příčiny jejich záměrů .

⁷ A můj lid, ti jsou náchylní k odpadnutí ode mne; ač volají do výše , nepozvedají se , nikdo .

⁸ Jak bych se tě mohl vzdát, Efrájime, vydat tě na pospas , Isráéli? Jak bych se tě mohl vzdát jako Admy , naložit s tebou jako s Cevójím ? Mé srdce se ve mně převrátilo , spolu se vznítily city soucitu ;

⁹ nebudu uplatňovat žár svého hněvu, nebudu se vracet k hubení Efrájima, vždyť já jsem BŮH a ne člověk , Svatý uvnitř tebe, aniž budu vstupovat ve žhavosti rozhorlení .

¹⁰ Nechť jdou za Hospodinem - bude řvát jako lev; když on bude řvát, budou s chvěním přispěchávat děti od západu ,

¹¹ jako ptáče budou s chvěním přispěchávat z Egypta a jako holubice ze země Aššúrovy , i budu je ubytovávat v jejich domech , prohlášeno Hospodinem.

¹² Efrájim mě obklopoval lží a dům Isráélův klamem , když Júdá ještě kráčel s BOHEM a se svatými věcmi, jsa věren . -

12

¹ Efrájim se pase větrem , ano, honí východní vítr , celý den množí lež a násilí , i uzavírají smlouvu s Aššúrem a Egyptu se přináší olej.

² A Hospodin má rozepři s Júdou, stran uvalení trestu na Jákóba podle jeho cest, bude mu vracet podle jeho skutků;

³ v lůně se držel za patu svého bratra a ve své síle bojoval s Bohem,

⁴ ano, dostal se v boj proti Andělu a přemohl , plakal a úpěl k němu; v Béth-Élu ho uměl najít a tam s námi mluvil,

⁵ totiž Hospodin, Bůh zástupů , Hospodin je jeho svaté jméno .

⁶ Ty nechť se tedy skrze svého Boha chceš vrátit, dbej laskavosti a práva a ustavičně ve svého Boha doufej .

⁷ Kupectví ! V jeho ruce jsou klamné váhy , zamiloval se do vydírání ,

⁸ i praví Efrájim: Zbohatl jsem přece, dopracoval jsem se pro sebe majetku , všechna má lopota - nebudou mi v ní moci najít nepravosti , jež by byla hříchem.

⁹ Ale já, Hospodin, od země Egypta tvůj Bůh, tě ještě budu ubytovávat ve stanech, jako v dni svátku ;

¹⁰ vždyť jsem promlouval k prorokům , ano, já jsem rozhojňoval vidění a mluvil jsem skrze proroky v podobenstvích .

¹¹ Je-li Gileád špatností , pak se stanou nicotou ; v Gilgále obětují hovězí dobytčata - věru, jejich oltářů je jako hromad kamenů na brázdách pole.

¹² A Jákób utekl na území Aráma , ano, Isráél sloužil za ženu, ano, za ženu střežil ;

¹³ a skrze proroka Hospodin vyvedl Isráéle z Egypta a skrze proroka byl ustřežen .

¹⁴ Efrájim velmi hořce dráždí , i bude jeho Pán jeho krev vrhat na něho a jeho potupu mu vracet.

13

¹ Jak Efrájim promluvil - hrůza , vzbuzoval ji on v Isráélovi, ale provinil se při Baalovi a umřel,

² a nyní oni nadále hřeší a hotoví si ze svého stříbra slitiny podle svého rozumu , modly , ony všechny jsou dílem zlatníků ; o nich říkají oni, obětující z lidí : Telata - nechť je líbají !

³ Proto budou jako oblak jitra a jako časně se objevující kapky rosy, to, co mizí , jako pleva, jež je vichřicí smítána s mlatu, a jako dým z otvoru ;

⁴ já však jsem Hospodin, od země Egypta tvůj Bůh, a nebudeš znát bohů, jediné mne, mimo mne Vysvoboditele není.

⁵ Já jsem tě znal v pustině, v zemi velikého žáru ;

⁶ za svého pasení , to se nasytili - nasytili se a jejich srdce se pozvedlo, pročež na mne zapomněli.

⁷ Budu tedy vůči nim podoben ryčícímu , budu vyhlížet jako levhart na cestě,

⁸ potkávat je jako medvědice o mláďata připravená a trhat příkrov jejich srdce , a tam je budu sžírat jako lev , bude je rvát živočišstvo pole.

⁹ Zahubilo tě, Isráéli, že jsi proti mně, proti pomoci sobě ;

¹⁰ kdepak je tvůj král, aby tě mohl vysvobodit ve všech tvých městech, a tvoji soudcové , o nichž jsi řekl: Dej mi krále a knížata -?

¹¹ Krále jsem ti dával ve svém hněvu a bral ve svém překypění .

¹² Nepravost Efrájimova je zavázána , jeho hřích je uschován ;

¹³ budou na něho přicházet bolesti rodičky; on je nemoudrý syn, neboť se včas neuměl dostavit v otvor dětí .

¹⁴ Chci je osvobodit z moci šeólu , vykoupit je ze smrti - kde jsou, smrti, tvé nákazy ? Kde je, šeóle , tvůj mor ? Lítost se bude před mýma očima skrývat.

¹⁵ Byť on byl plodný mezi bratry, bude přicházet východní vítr , od pustiny bude vystupovat vítr Hospodinův a jeho zřídlo bude vysušeno , ano, jeho pramen bude schnout ; on bude drancovat poklad všeho žádoucího náčiní .

¹⁶ Šómrón ponese svou vinu , že se vzepřel proti svému Bohu; budou padat mečem, jejich malé děti budou rozráženy a jejich těhotné budou rozparovány .

14

¹ Vrať se, Isráéli, k Hospodinu, svému Bohu, neboť jsi klopýtl o svou nepravost ;

² vezměte s sebou slova a vraťte se k Hospodinu, řekněte k němu: Kéž odpouštíš všechnu nepravost , i dej , co je dobré, a budeme odplácet býky - svými rty .

³ Aššúr nás nebude moci zachránit , nebudeme jezdit na koních , aniž ještě budeme dílu svých rukou říkat: Naši bohové, ježto sirotek dochází slitování v tobě.

⁴ Chci zhojit jejich odpadlictví , miluji je z vlastního popudu , ano, můj hněv se od něho odvrátil;

⁵ chci být Isráélovi jakoby rosou, nechť pučí jako lilie a vyráží kořeny jako Levánón .

⁶ Jeho výmladky budou vzcházet a jeho krása bude jako olivy a vůni bude mít jako Levánón ;

⁷ budou se vracet, kdo sedávali v jeho stínu, budou oživovat obilí a pučet jako réva, jejíž pověst je jako vína z Levánónu .

⁸ Efrájime, co je mi ještě do model ? Já ho budu vyslýchat a budu mu věnovat pozornost ; já jsem jako zelený cypřiš, tvé ovoce se najde ze mne.

⁹ Kdo je moudrý a chápe tyto věci, chápavý a zná je? Vždyť cesty Hospodinovy jsou správné a spravedliví po nich chodí, ale vzpírající se budou po nich klopýtat.