1

¹ V třetím roce kralování Jehójákíma , krále Júdova , přibyl k Jerúsalému Nevúchadneccar, král Bávelu , a zahájil proti němu obléhání

² a Pán vydal v jeho ruku Jehójákíma, krále Júdova , a z části zařízení Božího domu, jež dopravil v zem Šineáru, v dům svých bohů, ano, dopravil ta zařízení v dům pokladu svých bohů.

³ A král přikázal Ašpenazovi, představenému svých komorníků , přivést ze synů Isráélových a ze semene království a z velmožů

⁴ mladíky , na nichž by nebylo žádné chyby a sličné vzezřením a zběhlé ve všemožné moudrosti a bohaté věděním a chápající vědomosti , a při nichž by byla způsobilost stát v paláci krále, a naučit je písmu a jazyku Kasdím .

⁵ A král pro ně určil z králova pokrmu a z vína, jež on pil , dávku dne v její den k jejich výživě po tři léta, aby po uplynutí jich mohli stanout před tváří krále.

⁶ I dostali se mezi ně ze synů Júdových Dánijjél, Chananjá, Míšáél a Azarjá,

⁷ a vedoucí komorníků jim přisoudil jména: Dánijjélovi přisoudil jméno Béltešaccar a Chananjovi Šadrach a Míšáélovi Méšach a Azarjovi Avéd-negó.

⁸ Ale Dánijjél si položil na srdce, že se nebude poskvrňovat pokrmem královým a vínem, jež on pil , a jal se vyprošovat si od vedoucího komorníků , aby se nemusel poskvrňovat .

⁹ Bůh pak byl uvedl Dánijjéla před tváří vedoucího komorníků k laskavosti a k slitování ;

¹⁰ vedoucí komorníků tedy Dánijjélovi řekl: Já se bojím svého pána, krále, jenž určil vaše jídlo a váš nápoj , vždyť nač by měl vidět vaše tváře přepadlejší než tváře mladíků , kteří jsou jako vy ? I uvalili byste na mou hlavu vinu vůči králi.

¹¹ Dánijjél tedy řekl k Melcarovi, jehož vedoucí komorníků určil nad Dánijjélem, Chananjou, Míšáélem a Azarjou:

¹² Podrob, prosím , své nevolníky zkoušce na deset dní, takže nechť nám dávají trochu luštěnin , ať jíme, a vodu, ať pijeme;

¹³ pak se naše vzezření budou moci ukázat před tvou tváří, i vzezření mladíků , kteří budou jíst pokrm krále, i nalož se svými nevolníky podle toho, co budeš vidět.

¹⁴ I vyhověl jim stran této věci a na deset dní je zkoušce podrobil

¹⁵ a po uplynutí deseti dní se ukázalo, že jejich vzezření byla lepší a masem plnější než všech mladíků , již jedli pokrm krále;

¹⁶ Melcar se tedy jal odnášet jejich pokrm a víno, jejich nápoj , a dávat jim luštěniny .

¹⁷ A tito čtyři mladíci - Bůh jim dal vědomosti a rozhled stran všemožného písma a moudrosti, a Dánijjél byl znalcem stran všemožného vidění a snů ;

¹⁸ a v čas po uplynutí dní, když král přikázal přivést je , tu je vedoucí komorníků před tvář Nevúchadneccarovu přivedl,

¹⁹ a když je král oslovil , nebyl mezi nimi všemi shledán nikdo jako Dánijjél, Chananjá, Míšáél a Azarjá, i stanuli před tváří krále,

²⁰ a v kterékoli věci moudrosti a chápavosti , již král od nich vyžadoval , je shledal o deset pídí nade všemi písmaři a zaříkávači , kteří byli ve všem jeho království.

²¹ A Dánijjél zůstal až po první rok krále Kóreše .

2

¹ A v druhém roce kralování Nevúchadneccarova dostal Nevúchadneccar sny, takže se jeho duch rozrušil a jeho spánek na něho padl ;

² i přikázal král povolat písmaře a zaříkávače a čarodějníky a Kasdím k oznámení králi jeho snů. I přišli a stanuli před tváří krále

³ a král jim řekl: Dostal jsem sen a můj duch je rozrušen stran poznání toho snu.

⁴ I promluvili ke králi jeho služebníci, Kasdím , arámsky : Ó králi, žij na věky ! Řekni ten sen svým nevolníkům a budeme moci vyjevit jeho výklad.

⁵ Král odpověděl a řekl ke Kasdejcům : Vyšel ode mne tento příkaz : Jestliže mi nedáte na vědomí ten sen a jeho výklad, budete na kusy rozsekáni a vaše domy budou učiněny hnojištěm;

⁶ jestliže však ten sen a jeho výklad vyjevíte , obdržíte z mé strany dary a odměnu a velikou čest . Proto mi ten sen a jeho výklad vyjevte .

⁷ Opětovně odpověděli a řekli: Nechť král řekne ten sen a vyjevíme jeho výklad.

⁸ Král odpověděl a řekl: Já s jistotou vím, že vy chcete získat čas pro tu příčinu, že víte , že ten příkaz ode mne vyšel,

⁹ že jestliže mi ten sen nedáte na vědomí, je pro vás ta jedna vyhláška , neboť jste si připravili řeč lživou a zkaženou ku pronášení přede mnou, než by se čas změnil . Proto mi ten sen řekněte, ať vím, že mi můžete vyjevit jeho výklad.

¹⁰ Kasdejci před králem odpověděli a řekli: Není na zemi člověka , jenž by mohl královu věc vyjevit , takže žádný král, mocnář ani vladař nežádal takovouto věc u žádného písmaře ani zaříkávače ani Kasdího ,

¹¹ neboť věc , již král žádá , je vzácná a není jiného , kdo by ji mohl před králem vyjevit , leč bohové, jejichž bydliště není s masem .

¹² Pro tuto příčinu se král rozzuřil, ano, velmi se rozzlobil a přikázal všechny mudrce Bávelu vyhubit,

¹³ takže vyšla vyhláška , aby mudrci byli pozabíjeni ; i hledali k zabíjení Dánijjéla a jeho druhy .

¹⁴ Vtom Dánijjél s rozumností a obezřelostí odvětil Arjóchovi, veliteli královy osobní stráže , jenž vyšel zabíjet mudrce Bávelu ;

¹⁵ ujal se slova a řekl Arjóchovi, královu zmocněnci : Nač ta přísná vyhláška ze strany krále ? Tehdy Arjóch dal tu věc Dánijjélovi na vědomí

¹⁶ a Dánijjél vstoupil a vyprosil od krále, že mu dal čas, aby mohl výklad králi vyjevit .

¹⁷ Pak Dánijjél šel do svého domu a dal tu věc na vědomí Chananjovi, Míšáélovi a Azarjovi, svým druhům ,

¹⁸ aby se jali ze strany Boha nebes vyprošovat slitování stran tohoto tajemství, aby Dánijjél a jeho druhové nemuseli s ostatkem mudrců Bávelu zahynout.

¹⁹ Tehdy bylo to tajemství ve vidění noci Dánijjélovi zjeveno , tehdy se Dánijjél jal Boha nebes velebit ;

²⁰ ujal se Dánijjél slova a řekl: Nechť je Boží jméno velebeno od věčnosti až po věčnost , neboť moudrost a moc - ano, jsou jeho,

²¹ a on mění doby a časy, odstraňuje krále a nastoluje krále , dává moudrost moudrým a poznání znajícím chápavost ;

²² on zjevuje věci nevyzpytatelné a skryté, ví, co je ve tmě, neboť s ním sídlí světlo .

²³ Já tobě, Bože mých otců, děkuji a vychvaluji tě, jenž jsi mi dal moudrost a moc a nyní jsi mi dal poznat, co jsme si od tebe vyprošovali , neboť jsi nám dal poznat královu věc .

²⁴ Pro tuto příčinu vstoupil Dánijjél k Arjóchovi , jehož král určil k vyhubení mudrců Bávelu ; přišel a oslovil ho takto: Nemusíš mudrců Bávelu hubit; uveď mě před krále, ať mohu ten výklad králi vyjevit .

²⁵ Tehdy Arjóch Dánijjéla spěšně uvedl před krále a toho takto oslovil , že: Objevil jsem muže z vyhnanců Júdových , jenž bude umět dát králi na vědomí ten výklad.

²⁶ Král odpověděl a řekl Dánijjélovi, jehož jméno bylo Béltešaccar: Zda jsi schopen dát mi na vědomí ten sen, jejž jsem uviděl , a jeho výklad?

²⁷ Dánijjél před králem odpověděl a řekl: Tajemství, jež král požaduje , nemohou mudrci, zaříkávači , písmaři , věštci králi vyjevit ;

²⁸ ale v nebesích je Bůh, zjevující tajemství , jenž králi Nevúchadneccarovi dal na vědomí, co že se bude dít v posledku dní. Tvůj sen a vidění tvé hlavy na tvém lůžku, ono bylo toto:

²⁹ Ty, ó králi, - na tvém lůžku vzcházely tvé myšlenky , co že se bude dít po tomto, a Zjevovatel tajemství ti dal na vědomí, co že se bude dít ;

³⁰ a já, - ne v moudrosti , jež by byla ve mně nad kohokoli živého, mi toto tajemství bylo zjeveno , nýbrž proto , aby mohli ten výklad dát králi na vědomí a aby sis uvědomil myšlenky svého srdce.

³¹ Ty, ó králi, jsi uviděl , že hle, jakási veliká socha ; tato mohutná socha , jejíž lesk byl skvělý , se tyčila naproti tobě a její vzhled byl děsivý .

³² Ona, ta socha - její hlava byla z dobrého zlata, její hruď a její paže ze stříbra, její břicho a její bedra z mosazi ,

³³ její dolní končetiny ze železa, její nohy zčásti ze železa a zčásti z hlíny.

³⁴ Hleděl jsi , až než se odtrhl kámen, jenž nebyl v rukou, a udeřil do té sochy na jejích nohou ze železa a hlíny a rozdrtil je,

³⁵ vtom bylo stejně rozdrceno vše : železo, hlína, mosaz , stříbro a zlato, a stalo se jakoby plevami od mlatů v létě , i odnesl je vítr , takže se pro ně nenašlo žádného místa. A ten kámen, jenž udeřil do té sochy , se stal mohutnou horou a naplnil všechnu zem.

³⁶ Toto byl ten sen; nyní před králem musíme říci jeho výklad.

³⁷ Ty, ó králi, jsi králem králů, jemuž Bůh nebes dal kralování, moc a sílu a čest ,

³⁸ a kdekoli bydlí děti člověka , dal v tvou ruku zvířata pole a letounstvo nebes a dal ti vládu nad nimi všemi . Ona, ta hlava ze zlata, jsi ty.

³⁹ A po tobě bude povstávat jiné království, nižší než ty , a třetí, další , z mosazi , jež bude vládnout nade vší zemí;

⁴⁰ a čtvrté království bude tvrdé jako železo; bude, právě tak, jako železo vše drtí a hmoždí , tříštit a drtit , ano, jako železo, jež tříští tyto všechny věci .

⁴¹ A že jsi viděl její nohy a jejich prsty zčásti z hlíny hrnčíře a zčásti ze železa, bude to království rozděleno , ale bude v něm něco z pevnosti železa, takže jsi viděl v hlíně, v jílu, vmíšené železo;

⁴² a že prsty jejích nohou byly zčásti ze železa a zčásti z hlíny, bude to království z jedné stránky silné a zčásti zranitelné .

⁴³ Jako jsi viděl železo vmíšené v hlíně, v jílu, budou se vměšovat v símě lidí , ale nebudou spjati jeden s druhým , tak jako se železo nemísí s hlínou.

⁴⁴ A Bůh nebes v dnech oněch králů vzbudí království, jež na věky nebude moci být vyvráceno , aniž to království bude přenecháno jinému lidu; rozdrtí a k zániku přivede všechna tato království a samo bude na věčné věky stát .

⁴⁵ Tím, že jsi viděl , že z té hory se odtrhl kámen, jenž nebyl v rukou, a rozdrtil železo, mosaz , hlínu, stříbro i zlato, dal veliký Bůh králi na vědomí, co že se bude dít po tomto, a ten sen je jistý a jeho výklad spolehlivý .

⁴⁶ Vtom král Nevúchadneccar padl na svůj obličej a jal se Dánijjélovi klanět a přikázal obětovat mu oběť daru a líbezné vůně ;

⁴⁷ Dánijjélovi král odpověděl a řekl: Podle pravdy , že váš Bůh - on je Bůh bohů a Pán králů a Zjevovatel tajemství , neboť ty jsi toto tajemství mohl vyjevit .

⁴⁸ Tehdy král Dánijjéla učinil velikým a dal mu přemnohé významné dary, a učinil ho vládcem nade vším krajem Bávelu a představeným místodržících nade všemi mudrci Bávelu .

⁴⁹ Ale Dánijjél od krále vyprosil , aby nad záležitostmi kraje Bávelu ustanovil Šadracha, Méšacha a Avéd-nega; a Dánijjél byl v bráně králově.

3

¹ Nevúchadneccar, král, pořídil sochu ze zlata, její výška byla šedesát loket a šířka šest loket , vztyčil ji v rovině Dúrá v kraji Bávelu ,

² a poslal Nevúchadneccar, král, k soustředění vladařů , místodržících a zmocněnců , soudců , pokladníků, právníků , rádců a všech správců krajů , k dostavení se k odevzdání sochy , již Nevúchadneccar, král, vztyčil .

³ Nato byli vladaři , místodržící a zmocněnci , soudcové , pokladníci, právníci , rádcové a všichni správcové krajů soustředěni k odevzdání sochy , již Nevúchadneccar, král, vztyčil , a naproti soše , již Nevúchadneccar, král, vztyčil , se postavili .

⁴ A hlasatel zvučně volal: Přikazuje se vám, národnosti , rody a jazyky:

⁵ V té chvíli , kdy budete slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby , musíte padnout a klanět se soše ze zlata, již vztyčil Nevúchadneccar, král;

⁶ a kdokoli, kdo padat a klanět se nebude, bude v oné hodině muset být uvržen doprostřed planoucí ohnivé pece.

⁷ Pro tuto příčinu v onen čas, když zástupy lidí uslyšely zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta a všemožných druhů hudby , padly všechny národnosti , rody a jazyky, klanějíce se soše ze zlata, již vztyčil Nevúchadneccar, král.

⁸ Za tohoto stavu věcí v onen čas přistoupili někteří Kasdejci a jali se obžalovávat Júdovce ;

⁹ ujali se slova a řekli Nevúchadneccarovi, králi: Ó králi, žij na věky !

¹⁰ Ty, ó králi, jsi vydal nařízení , že každý člověk , jenž bude slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby , musí padnout a klanět se soše ze zlata,

¹¹ a kdokoli, kdo padat a klanět se nebude, bude muset být uvržen doprostřed planoucí ohnivé pece.

¹² Jsou někteří Júdovci, jež jsi ustanovil nad záležitostmi kraje Bávelu , Šadrach, Méšach a Avéd-negó; tito muži na tebe, ó králi, neobrátili zřetel , tvým bohům neslouží a soše ze zlata, již jsi vztyčil , se neklanějí .

¹³ Nato Nevúchadneccar v hněvu a popuzení přikázal Šadracha, Méšacha a Avéd-nega předvést ; nato tyto muže předvedli před krále.

¹⁴ Nevúchadneccar se ujal slova a řekl jim: Zda úmyslně, Šadrachu, Méšachu a Avéd-negó, jste tací, že mým bohům nesloužíte a soše ze zlata, již jsem vztyčil , se neklaníte ?

¹⁵ Nuže, jste-li hotovi, abyste v té chvíli , kdy budete slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby , padali a klaněli se soše , již jsem pořídil …; pakli se klanět nebudete, budete v oné hodině muset být uvrženi doprostřed planoucí ohnivé pece, a kdo je onen Bůh , jenž by vás mohl z mé ruky vysvobodit?

¹⁶ Šadrach, Méšach a Avéd-negó odpověděli a řekli králi Nevúchadneccarovi: My nemáme zapotřebí stran této věci ti odporovat .

¹⁷ Má-li tak být, může nás Bůh, jemuž my sloužíme , vysvobodit z planoucí ohnivé pece , ano, umí nás vysvobodit z tvé ruky , ó králi;

¹⁸ pakli ne, nechť je ti známo, ó králi, že tací nebudeme, že bychom sloužili tvým bohům, aniž se soše ze zlata, již jsi vztyčil , klanět budeme.

¹⁹ Nato byl Nevúchadneccar naplněn popuzením a výraz jeho obličeje se vůči Šadrachovi, Méšachovi a Avéd-negovi změnil ; ozval se a přikázal rozpálit pec sedmkrát nad to, jak bývalo vidět ji rozpalovat,

²⁰ a přikázal mužům , zdatným silákům , kteří byli v jeho vojsku , spoutat Šadracha, Méšacha a Avéd-nega k uvržení do planoucí ohnivé pece.

²¹ Nato byli tito muži ve svých pláštích , svých tunikách , svých turbanech , ano, ve svých oblečeních, spoutáni a uvrženi doprostřed planoucí ohnivé pece.

²² Za tohoto stavu věcí , proto , že králův příkaz byl přísný a pec důkladně rozpálená, zabil ony muže , kteří Šadracha, Méšacha a Avéd-nega vynesli , plamen ohně;

²³ a tito tři muži , Šadrach, Méšach a Avéd-negó, padli spoutáni doprostřed planoucí ohnivé pece.

²⁴ Tehdy se Nevúchadneccar, král, zděsil , i vstal spěšně , ozval se a řekl svým ministrům : Zda jsme neuvrhli tři muže spoutané doprostřed ohně? Odpověděli a řekli králi: Zajisté, ó králi.

²⁵ Odpověděl a řekl: Hle, já vidím čtyři muže volné , chodící vprostřed ohně, a není při nich úrazu , a vzhled jeho, toho čtvrtého, je podoben vzhledu syna Božího .

²⁶ Nato Nevúchadneccar přistoupil k otvoru planoucí ohnivé pece, ujal se slova a řekl: Šadrachu, Méšachu a Avéd-negó, nevolníci Boha, Nejvyššího , vyjděte a představte se ! Nato Šadrach, Méšach a Avéd-negó zprostřed ohně vyšli

²⁷ a soustředění vladaři , místodržící , zmocněnci a královi ministři uviděli tyto muže , nad jejichž těly neměl oheň moci , aniž byl vlas jejich hlavy sežehnut, aniž byly jejich pláště změněny , aniž na ně byl přešel pach ohně.

²⁸ Nevúchadneccar se ujal slova a řekl: Budiž veleben jejich Bůh, Šadrachův, Méšachův a Avéd-negův, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své nevolníky, kteří na něho spolehli a zvrátili králův příkaz , i vydali svá těla, aby nemuseli sloužit ani se klanět žádnému bohu, leč Bohu svému!

²⁹ I vydává se ode mne nařízení : Kdo z kteréhokoli lidu, rodu a jazyka bude pronášet nepravdu proti jejich Bohu , Šadrachovu, Méšachovu a Avéd-negovu, bude na kusy rozsekán a jeho dům se stane rovným hnojišti, vždyť přece není jiného Boha , jenž by mohl takto vyprošťovat .

³⁰ Nato král zařídil, aby se Šadrachovi, Méšachovi a Avéd-negovi v kraji Bávelu šťastně vedlo.

³¹ Nevúchadneccar, král, všem národnostem , rodům a jazykům, jež bydlí na vší zemi: Nechť se rozhojňuje vaše blaho !

³² Ukázalo se mi žádoucím vyjevit znamení a divy, jež Bůh, Nejvyšší , se mnou uskutečnil .

³³ Jeho znamení - jak velmi jsou veliká ! A jeho divy - jak jsou mocné ! Jeho kralování - kralování věčné , jeho vláda - za pokolení a pokolení!

4

¹ Já, Nevúchadneccar, jsem byl kliden ve svém domě, ano, svěží ve svém paláci.

² Dostal jsem sen, jež mě vystrašil , a představy na mém lůžku a vidění mé hlavy mě rozrušila ;

³ i bylo ode mne vydáno nařízení uvést přede mne všechny mudrce Bávelu , aby mi mohli dát na vědomí výklad toho snu.

⁴ Nato vstoupili písmaři , zaříkávači , Kasdejci a věštci a já jsem ten sen před nimi řekl, ale neuměli mi jeho výklad dát na vědomí.

⁵ A k posledku přede mne vstoupil Dánijjél, jehož jméno je Béltešaccar, podle jména mého boha, a v němž je duch svatých bohů, a před ním jsem řekl ten sen:

⁶ Béltešaccare, představený písmařů , o němž jsem poznal, že je v tobě duch svatých bohů a žádné tajemství tě netísní , řekni mi vidění mého snu, jejž jsem dostal , totiž jeho výklad.

⁷ A vidění mé hlavy na mém lůžku - uviděl jsem , že hle, vprostřed země strom , a jeho výška byla veliká ;

⁸ ten strom rostl a mohutněl , takže jeho výška dosahovala k nebesům a jeho viditelnost ke konci vší země.

⁹ Jeho listí bylo krásné a jeho ovoce hojné , a v něm strava pro vše ; zvěř pole pod ním vyhledávala stín a ptáci nebes se usazovali mezi jeho větvemi, i živilo se z něho všechno maso .

¹⁰ Ve viděních své hlavy na svém lůžku jsem uviděl , že hle, z nebes se snesl strážce , ano, svatý;

¹¹ zvolal zvučně a řekl takto: Skácejte ten strom a poodtínejte jeho větve, setřeste jeho listí a roztruste jeho ovoce , nechť se rozprchne zvěř zpod něho a ptáci z jeho větví;

¹² avšak pařez při jeho kořenech ponechejte v zemi, a to v poutech ze železa a mosazi v zeleni pole , ať se smáčí rosou nebes, ať jeho úděl je se zvěří v býlí země.

¹³ Jeho srdce nechť se z lidského změní a nechť je mu dáno srdce zvířete a nechť nad ním přejde sedm dob .

¹⁴ Ta věc je podle rozhodnutí strážců a usnesení - výroku svatých, proto , aby živí poznali , že v království lidí vládne Nejvyšší a dává je komukoli, komu si přeje , a nastoluje nad ním nejnižšího z lidí .

¹⁵ Tento sen jsem já, král Nevúchadneccar, dostal , a ty, Béltešaccare, řekni jeho výklad, pro tu příčinu, že nikdo z mudrců mého království mi nemohl jeho výklad dát na vědomí; ale ty jsi schopen, neboť v tobě je duch svatých bohů.

¹⁶ Tehdy Dánijjél, jehož jméno bylo Béltešaccar, byl po jednu hodinu ohromen a jeho myšlenky ho rozrušovaly ; král se ozval a řekl: Béltešaccare, nechť tě ten sen a jeho výklad nerozrušuje . Béltešaccar odpověděl a řekl: Můj pane , ten sen nechť je o nenávidících tě a jeho výklad o tvých odpůrcích .

¹⁷ Ten strom , jejž jsi uviděl , jenž rostl a mohutněl , takže jeho výška dosahovala k nebesům a jeho viditelnost ke vší zemi,

¹⁸ že jeho listí bylo krásné a jeho ovoce hojné , a v něm strava pro vše , zvěř pole se pod ním usazovala a ptáci nebes sídlili mezi jeho větvemi -

¹⁹ to jsi ty, ó králi, jenž jsi vzrostl a zmohutněl , neboť tvá velikost vzrostla a dosáhla k nebesům a tvá vláda ke konci země.

²⁰ A že král uviděl strážce , ano, svatého, snášejícího se z nebes a pravícího: Skácejte ten strom a zničte jej, avšak pařez při jeho kořenech ponechejte v zemi, a to v poutech ze železa a mosazi , v zeleni pole , ať se smáčí rosou nebes, ať jeho úděl je se zvěří pole , než nad ním přejde sedm dob -

²¹ toto je výklad toho , ó králi, a rozhodnutí Nejvyššího je to , co přijde na mého pána krále:

²² že tě zaženou od lidí a tvé bydliště bude se zvěří pole a býlím jako skot tě budou krmit a rosou nebes tě nechají smáčet; tak bude nad tebou přecházet sedm dob , až než budeš moci poznat , že v království lidí vládne Nejvyšší a dává je komukoli, komu si přeje .

²³ A že přikázali pařez toho stromu při jeho kořenech ponechat, bude tvé kralování zajištěno , odkdy si budeš vědom , že vládnou nebesa.

²⁴ Proto, ó králi, kéž je má rada před tebou vhodná : Nuže , zbavuj se svých hříchů spravedlností a svých nepravostí smilováváním nad chudými , má-li nastat prodloužení tvého poklidu .

²⁵ To vše na Nevúchadneccara, krále, došlo .

²⁶ Po uplynutí dvanácti MĚSÍCŮ se jal procházet před palácem království Bávelu ;

²⁷ ozval se král a řekl: Zda toto není on , ten veliký Bável , jejž jsem já zbudoval pro dům království silou své moci a pro čest svého veličenství ?

²⁸ Ještě byla ta řeč v ústech krále; z nebes padl hlas: Tobě se praví, Nevúchadneccare, jenž jsi králem: Kralování od tebe odešlo,

²⁹ i zaženou tě od lidí a tvé bydliště bude se zvěří pole , býlím jako skot tě budou krmit ; tak bude nad tebou přecházet sedm dob , až než budeš moci poznat , že v království lidí vládne Nejvyšší a dává je komukoli, komu si přeje .

³⁰ V oné hodině se ta řeč na Nevúchadneccarovi splnila, takže byl zahnán od lidí a jedl býlí jako skot a jeho tělo bylo smáčeno rosou nebes, až než jeho vlas vzrostl jako orlů a jeho nehty jako ptáků .

³¹ A po uplynutí dní jsem já, Nevúchadneccar, své oči pozvedl k nebesům a můj rozum se ke mně vrátil, i jal jsem se velebit Nejvyššího a vychvalovat a vyvyšovat Živého do věčnosti , jehož vláda - vláda věčná a jeho kralování - za pokolení a pokolení;

³² a všichni obyvatelé země platí za nic a on jedná podle svého přání mezi vojskem nebes i obyvateli země, aniž je, kdo by ho mohl klepnout po ruce a říci mu: Co děláš ?

³³ V onen čas se ke mně vrátil můj rozum a pro čest mého království se ke mně vrátilo mé veličenství a můj lesk , a moji ministři a moji velmožové mě hledali , i byl jsem dosazen k svému kralování a byla mi přidána skvělá velikost .

³⁴ Nuže, já, Nevúchadneccar, vychvaluji a vynáším a vyvyšuji Krále nebes, jehož všechny činy jsou pravda a jeho stezky právo , a chodící v pýše může ponižovat.

5

¹ Bélšaccar, král, uspořádal velikou hostinu pro své velmože - tisíc! - a před tím tisícem pil víno;

² při pochutnávání si na tom víně Bélšaccar přikázal dopravit nádoby ze zlata a stříbra, jež vynesl Nevúchadneccar, jeho otec, z chrámu , jenž byl v Jerúsalémě, aby z nich mohli pít, král a jeho velmožové , jeho manželky a jeho souložnice .

³ Nato dopravili nádoby ze zlata, jež byly vyneseny z chrámu Božího domu, jenž byl v Jerúsalémě, a pili z nich, král a jeho velmožové , jeho manželky a jeho souložnice ;

⁴ pili víno a vychvalovali bohy ze zlata, stříbra, mosazi , železa, dřeva a kamene.

⁵ V oné hodině vyšly prsty ruky člověka a jaly se psát naproti svícnu na omítku stěny králova paláce, a král tu část ruky, jež psala, uviděl ;

⁶ tehdy král - jasné rysy jeho tváře se změnily a jeho myšlenky ho rozrušovaly a klouby jeho kyčle se uvolnily , takže jeho kolena o sebe klepala .

⁷ Král se jal vší silou volat o uvedení zaříkávačů , Kasdejců a věštců ; ujal se král slova a řekl mudrcům Bávelu : Kdo, kterýkoli člověk , jenž bude umět přečíst toto písmo a vyjevit mi jeho výklad, bude si oblékat červený purpur a na jeho šíji bude řetěz ze zlata a bude jako třetí vládnout v království.

⁸ Tehdy všichni královi mudrcové vstoupili , ale to písmo přečíst ani jeho výklad králi na vědomí dát nebyli schopni;

⁹ tehdy byl král Bélšaccar velmi rozrušen a jasné rysy jeho tváře se na něm změnily , i jeho velmožové byli zmateni .

¹⁰ Příčinou záležitostí krále a jeho velmožů vstoupila do domu hostiny královna ; slova se ujala královna a řekla: Ó králi, žij na věky ! Nechť tě tvé myšlenky nerozrušují a jasné rysy tvé tváře nechť se nemění !

¹¹ V tvém království je muž , v němž je duch svatých bohů, a ve dnech tvého otce se v něm shledávalo osvícení a pochopení a moudrost jako moudrost bohů; a král Nevúchadneccar, tvůj otec, ho povýšil za představeného písmařů , zaříkávačů , Kasdejců , věštců - tvůj otec, ó králi! -

¹² pro tu příčinu, že v něm, v Dánijjélovi, jemuž král určil jméno Béltešaccar, byl shledán skvělý duch a rozum a pochopení; vykládal sny, objasňování záhad , a řešil nesnáze . Nuže, Dánijjél se může dát zavolat, ať vyjevuje výklad.

¹³ Nato byl Dánijjél uveden před krále; král se ujal slova a řekl Dánijjélovi: Jsi ty onen Dánijjél, jenž jsi z vyhnanců Júdových , jež král, můj otec, z Júdy dopravil ?

¹⁴ Uslyšel jsem totiž o tobě, že v tobě je duch bohů a že v tobě bylo shledáno osvícení a pochopení a skvělá moudrost.

¹⁵ Nuže tedy , byli před mne uvedeni mudrci, zaříkávači , aby mohli přečíst toto písmo a dát mi na vědomí jeho výklad, ale nebyli schopni výklad té věci vyjevit ;

¹⁶ a já jsem o tobě uslyšel, že umíš výklady podávat a nesnáze řešit . Nuže, jestliže umíš to písmo přečíst a jeho výklad mi dát na vědomí, budeš si oblékat červený purpur a na tvé šíji bude řetěz ze zlata a budeš jako třetí vládnout v království.

¹⁷ Nato Dánijjél odpověděl a řekl před králem: Tvé dary nechť zůstávají tobě a své odměny dej jiným , ale to písmo chci přečíst a jeho výklad králi na vědomí dát.

¹⁸ Ty, ó králi, - Bůh, Nejvyšší , dal Nevúchadneccarovi, tvému otci, království a velikost a čest a veličenství ,

¹⁹ a z příčiny velikosti , již mu dal , se před ním všechny národnosti , rody a jazyky rozechvěly a bály se ; koho si přál , zabíjel , a koho si přál , nechával naživu , a koho si přál , vyzdvihoval , a koho si přál , ponižoval .

²⁰ Ale když se jeho srdce pozdvihovalo a jeho duch mohutněl k nadutosti , byl z trůnu svého kralování sesazen a jeho čest od něho odňali,

²¹ i byl zahnán od synů lidí a jeho srdce se stalo rovným zvířecímu a jeho bydliště bylo s divokými osly, krmili ho býlím jako skot a jeho tělo bylo smáčeno rosou nebes, až než poznal , že v království lidí vládne Bůh, Nejvyšší , a nastoluje nad ním kohokoli, koho si přeje .

²² Ale ty, jeho syn, Bélšaccare, jsi neponížil své srdce, třebaže jsi toto vše věděl,

²³ nýbrž ses proti Pánu nebes pozdvihl , a když před tebe dopravili nádoby z jeho domu, pili jste, ty a tvoji velmožové , tvé manželky a tvé souložnice , z nich víno, a vychvaloval jsi bohy ze stříbra a zlata, mosazi , železa, dřeva a kamene, kteří nevidí , aniž slyší, aniž co vědí, a Boha, v jehož ruce je tvůj dech a jehož jsou všechny tvé cesty, jsi nevyvýšil .

²⁴ Vtom byla z jeho strany poslána ta část ruky a bylo zaznamenáno toto písmo ,

²⁵ a to písmo , jež bylo zaznamenáno , je toto: Mené , mené , tekél úfarsín ;

²⁶ a výklad té věci je tento: Mené - Bůh tvé kralování spočetl a ukončil je;

²⁷ tekél - byl jsi zvážen na vahách a shledán nevyhovujícím ;

²⁸ perés - tvé království bylo rozlámáno a vydáno Mádajovi a Persii .

²⁹ Nato Bélšaccar přikázal , ať Dánijjélovi oblečou červený purpur , a na jeho šíji řetěz ze zlata, a prohlásili o něm, že bude jako třetí vládnout v království.

³⁰ V onu noc byl Bélšaccar, král Kasdejců , zabit

³¹ a kralování se ujal Dárjáveš , Mádajovec , jsa ve věku šedesáti a dvou let.

6

¹ Dárjávešovi se ukázalo žádoucím , aby nad královstvím nastolil sto a dvacet vladařů , kteří měli být po všem království ,

² a nad ně výše tři vrchní, z nichž jeden byl Dánijjél, aby se dělo tak, že by jim tito vladaři vydávali počet , aby král netrpěl škodu .

³ Tehdy se tento Dánijjél projevil vynikajícím nad ty vrchní a ty vladaře pro tu příčinu, že v něm byl skvělý duch , takže král pojal úmysl nastolit ho nade vším královstvím.

⁴ Tehdy se ti vrchní a ti vladaři jali usilovat o nalezení záminky vůči Dánijjélovi po stránce království , ale žádnou záminku, ani že by se byl zvrhl , nalézt nemohli, jelikož on byl věrný , aniž se na něm dal nalézt jakýkoli přečin , ani že by se byl zvrhl .

⁵ Tehdy si tito muži řekli : Nenajdeme proti tomuto Dánijjélovi žádnou záminku, leč bychom ji proti němu mohli najít stran zákona jeho Boha.

⁶ Tehdy se tito vrchní a vladaři sběhli před krále a takto mu řekli: Dárjáveši, ó králi, žij na věky !

⁷ Všichni vrchní v království, místodržící a vladaři , ministři a zmocněnci se uradili stran králova stanovení ustanovení a pevného zavedení zákazu, že každý, kdo až do třiceti dní bude cokoli vyprošovat od kteréhokoli boha nebo člověka leč od tebe, ó králi, bude muset být uvržen do jámy lvů.

⁸ Nuže, ó králi, kéž ráčíš ustanovit ten zákaz a podepsat jeho zápis , aby se nedal změnit , podle zákona Mádaje a Persie , že se nebude moci odvolat.

⁹ Král Dárjáveš tudíž ten zápis a ten zákaz podepsal .

¹⁰ A Dánijjél, jakmile se dověděl, že ten zápis byl podepsán , vstoupil do svého domu - a okna ve svém pokoji měl otevřená naproti Jerúsalému - a třikrát za den klekal na svá kolena a modlil se a děkoval před svým Bohem právě tak, jak se jal činit od doby před touto.

¹¹ Tehdy se tito muži sběhli a shledali Dánijjéla před svým Bohem se modlícího a úpěnlivě prosícího ;

¹² nato přistoupili a pravili před králem stran králova zákazu: Zda jsi nepodepsal zákaz, že každý člověk , jenž až do třiceti dní bude něco vyprošovat od kteréhokoli boha aneb člověka , leč od tebe, ó králi, musí být uvržen do jámy lvů? Král odpověděl a řekl: Ta věc je jistá, podle zákona Mádaje a Persie , že se nemůže odvolat.

¹³ Nato odpověděli a řekli před králem, že: Dánijjél, jenž je z vyhnanců Júdy , neobrátil zřetel na tebe, ó králi, ani na zákaz, jejž jsi podepsal , nýbrž si třikrát za den svou prosbou cosi vyprošuje .

¹⁴ Tehdy král, jakmile uslyšel tuto řeč , se sám nad sebou velmi rozmrzel a upřel srdce na Dánijjéla stran jeho vysvobození, a jal se až do zacházení slunce o jeho vyproštění se namáhat .

¹⁵ Nato se ke králi sběhli tito muži a řekli králi: Věz, ó králi, že je zákon Mádaje a Persie , že žádný zákaz ani ustanovení, jež král stanoví , se nedá změnit .

¹⁶ Nato král přikázal , ať předvedou Dánijjéla a uvrhnou ho do jámy lvů; král se ujal slova a řekl Dánijjélovi: Tvůj Bůh, jemuž ty s horlivostí sloužíš , on tě bude umět vysvobodit.

¹⁷ A byl dopraven jeden kámen a položen na ústí té jámy, a král jej zapečetil svým prstenem a prstenem svých velmožů , aby se uložení stran Dánijjéla nemohlo změnit .

¹⁸ Tehdy král přišel do svého paláce a přenocoval s postem, aniž před něho bylo uvedeno jaké rozptýlení , a jeho spánek nad ním uletěl .

¹⁹ Nato král vstával za ranních červánků , za úsvitu , a s chvátáním přišel k jámě lvů,

²⁰ a za svého přistupování k té jámě, k Dánijjélovi, se jal křičet zarmouceným hlasem. Král se ujal slova a řekl Dánijjélovi: Dánijjéli, služebníče živého Boha, dokázal tě Bůh, jehož ty uctíváš , před lvy vysvobodit?

²¹ Tehdy Dánijjél s králem promluvil : Ó králi, žij na věky !

²² Můj Bůh poslal svého anděla , jenž zavřel ústa lvů, takže mi neuškodili , pro tu příčinu, že před ním byla na mně shledána nevinnost, a ani před tebou , ó králi, jsem nespáchal nic zlého .

²³ Nato se král nad ním velmi zaradoval a přikázal Dánijjéla z jámy vytáhnout ; i byl Dánijjél z jámy vytažen , aniž při něm byl shledán jakýkoli úraz , neboť věřil ve svého Boha.

²⁴ A král přikázal , ať předvedou ony muže , kteří Dánijjéla obžalovali , a do jámy lvů uvrhnou je, jejich děti a jejich ženy; a ještě nedopadli na dno jámy, když se jich lvi zmocnili a všechny jejich kosti rozdrtili .

²⁵ Nato Dárjáveš, král, napsal všem národnostem , rodům a jazykům, jež bydlely na vší zemi: Nechť se rozhojňuje vaše blaho !

²⁶ Ze své strany vydávám nařízení , aby se ve všem panství mého království rozechvívali a v bázeň upadali před Bohem Dánijjélovým, neboť on je Bůh živý a na věky trvající a jeho království, to nemůže být zničeno , a jeho vláda - až do konce ;

²⁷ vysvobozující a vyprošťující a působící znamení a divy v nebesích a na zemi, jenž Dánijjéla vysvobodil z moci lvů.

²⁸ A tento Dánijjél se měl dobře za kralování Dárjávešova i za kralování Kóreše , Peršana .

7

¹ V prvním roce Bélšaccara , krále Bávelu , dostal Dánijjél sen a vidění své hlavy na svém lůžku; nato ten sen vypsal, podstatu věcí oznámil .

² Dánijjél se ujal slova a řekl: Ve svém vidění za noci jsem uviděl , že hle , na širém moři se rozpoutávaly čtyři větry nebes

³ a z moře vystupovala čtyři převeliká zvířata , lišící se jedno od druhého .

⁴ To první bylo jako lev a mělo křídla orla ; i hleděl jsem , až než jeho křídla byla vyrvána a bylo nadzvednuto od země a na nohy jako člověk postaveno , a bylo mu dáno srdce člověka .

⁵ A hle , jiné zvíře , druhé, podobné medvědu, a postavilo se na jedné straně, a v jeho ústech mezi jeho zuby tři žebra; a takto mu řekli: Vstaň , nažer se mnoha masa!

⁶ Po tomto jsem uviděl , že hle , jiné , jako levhart, a mělo na svém hřbetu čtyři křídla ptactva ; to zvíře mělo i čtyři hlavy a byla mu dána vláda .

⁷ Po tomto jsem ve viděních noci uviděl , že hle , čtvrté zvíře , děsivé a hrozné a nadmíru silné , jež mělo převeliké zuby ze železa a požíralo a drtilo a zbytek svýma nohama rozdupávalo ; a to se lišilo ode všech zvířat , jež byla před ním, a mělo deset rohů.

⁸ Jal jsem se stran těch rohů uvažovat , a hle, mezi nimi vzešel další , malý , a tři z předchozích byly před ním vyvraceny , a hle, na tomto rohu oči jako oči člověka a ústa mluvící příliš veliké věci .

⁹ Hleděl jsem , až než byly přistaveny trůny a usedl Pradávný dní; jeho oblečení bylo bílé jako sníh a vlas jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn - plameny ohně, a jeho kola - hořící oheň,

¹⁰ z jeho strany proudila řeka ohně, tisíc tisíců ho obsluhovalo a deset tisíc desetitisíců stálo před ním, zasedl soud a byly otevřeny knihy.

¹¹ Vtom jsem se jal hledět , z příčiny hlasu příliš velikých řečí , jež promlouval ten roh, jal jsem se hleděti , až než to zvíře bylo zabito, i bylo jeho tělo zničeno, neboť bylo odevzdáno planutí ohně.

¹² A zbytek těch zvířat - jejich vládu odňali, ale stran jejich životů jim bylo až do času a doby dáno prodloužení.

¹³ I uviděl jsem ve viděních noci, že hle , s oblaky nebes se jal přicházet jakoby syn člověka , i došel až k Pradávnému dní a dali mu před něho přistoupit

¹⁴ a byla mu dána vláda a čest a kralování, aby mu všechny národnosti , rody a jazyky sloužily ; jeho vláda - vláda věčná , jež nebude odcházet, a jeho kralování, to nemůže být zrušeno .

¹⁵ Můj duch byl zraněn - můj, Dánijjélův , - vprostřed těla , a vidění mé hlavy mě zneklidňovala ;

¹⁶ přistoupil jsem k jednomu ze stojících tam a vyprošoval jsem si od něho pravdivé vysvětlení stran tohoto všeho. I řekl mi a dával mi na vědomí výklad těch věcí :

¹⁷ Tato převeliká zvířata , ona, jež jsou čtyři, jsou čtyři králové; budou povstávat ze země,

¹⁸ ale kralování budou muset převzít svatí Nejvyššího a budou kralování zaujímat až po věčnost , ano, až po věčnost věčností .

¹⁹ Tehdy jsem zatoužil po pravdivém vysvětlení stran toho čtvrtého zvířete , jež se ukázalo lišícím se od nich všech , nadmíru děsivého , jeho zuby byly ze železa a jeho drápy z mosazi , požíralo, drtilo a zbytek svýma nohama rozdupávalo ;

²⁰ a stran těch deseti rohů, jež byly na jeho hlavě, a toho dalšího , jenž vzešel a tři zpřed něho padly, ano, onoho rohu, jenž měl oči a ústa mluvící příliš veliké věci , a jeho vzhled byl mohutnější než vzhled jeho druhů;

²¹ uviděl jsem , že onen roh vedl boj se svatými a přemáhal je,

²² až než se dostavil Pradávný dní a svatým Nejvyššího byl odevzdán soud a došel čas, aby se svatí ujali kralování.

²³ Řekl takto: To čtvrté zvíře , to bude čtvrté království na zemi, jež se ode všech království bude lišit , i bude požírat všechnu zem a rozdupávat a drtit ji.

²⁴ A těch deset rohů: z něho, z toho království, bude povstávat deset králů a po nich povstane další , a ten se bude lišit od předchozích a tři krále bude umět ponížit,

²⁵ a bude promlouvat řeči proti Nejvyššímu a svaté Nejvyššího bude potírat a bude zamýšlet měnit časy a zákon , i budou vydáni v jeho ruku po dobu a doby a půl doby.

²⁶ Pak zasedne soud , i budou jeho vládu odnímat k vyvracení a k ničení jí až do konce ,

²⁷ a kralování a vláda a velikost království pod všemi nebesy bude dána lidu svatých Nejvyššího ; jeho kralování - kralování věčné , a všechna panství mu budou sloužit a poslušnost prokazovat .

²⁸ Až potud konec té věci . Já, Dánijjél - mé myšlenky mě velmi zneklidňovaly a jasné rysy mé tváře se na mně měnily , ale uchoval jsem tu věc ve svém srdci.

8

¹ V třetím roce kralování Bélšaccara, krále, se mi - mně, Dánijjélovi - ukázalo vidění , po tom, jež se mi ukázalo na počátku ;

² a ve vidění jsem zřel , že se v mém zření stalo , že jsem já byl v Šúšánu , v paláci, v kraji Élámu, a ve vidění jsem zřel , že jsem se já octl u řeky Úlaje.

³ I pozvedl jsem své oči a uviděl jsem, že hle, před řekou stál jeden beran, jenž měl dva rohy, a ty dva rohy byly vysoké, ale jeden byl vyšší než druhý , a ten vyšší vzrůstal později .

⁴ Viděl jsem toho berana trkajícího k západu a k severu a k jihu , takže žádná zvířata před ním nemohla obstát a nebylo vyprošťujícího z jeho dosahu , i choval se podle své libosti a stal se velikým.

⁵ A když jsem se já jal uvažovat , hle , od západu na tvář vší země přicházel kozel, aniž zavadil o zem, ten kozel - mezi jeho očima byl nápadný roh ;

⁶ i přišel až k tomu beranovi, vládnoucímu těmi dvěma rohy, jehož jsem uviděl stojícího před řekou , a rozběhl se proti němu v popuzení své síly.

⁷ I uviděl jsem ho dorazivšího vedle toho berana, i vrhl se rozhořčeně na něho a udeřil toho berana a zlámal jeho dva rohy, aniž se v tom beranu projevila síla k obstání před ním , nýbrž ho shodil na zem a jal se ho pošlapávat a nevyskytl se vyprošťující berana z jeho moci .

⁸ A ten kozel se stal nesmírně velikým, a když nabyl moci , zlámal se ten veliký roh a místo něho vzrostly čtyři nápadné rohy ke čtyřem větrům nebes;

⁹ a z jednoho z nich vyšel jeden maličký roh , jenž se mimořádně zvětšil k jihu a ke vzcházení a k okrase ,

¹⁰ ano, zvětšil se až k osazenstvu nebes a z toho osazenstva posrážel na zem, i z hvězd, a pošlapal je,

¹¹ a vzepjal se až ke Knížeti toho osazenstva , takže od něho odňal ustavičnou oběť a základ jeho svatyně byl shozen ,

¹² a proti ustavičné oběti bylo v bezbožnosti vypravováno vojsko , i jal se na zem shazovat pravdu , a když tak jednal , měl úspěch.

¹³ I uslyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a jiný svatý tomu dotyčnému , jenž mluvil, řekl: Až dokdy - toto vidění o ustavičné oběti , a ta pustošící bezbožnost , vydávání i svatyně i osazenstva v pošlapávání ?

¹⁴ A řekl k němu: Až do dvou tisíc a tří set večerů-jiter ; pak bude svatyně očištěna .

¹⁵ A když jsem já, Dánijjél, uzřel to vidění a chtěl jsem zvědět jeho význam , stalo se , že hle, naproti mně stálo jakoby vzezření muže

¹⁶ a uslyšel jsem hlas člověka nad Úlajem , jenž zavolal a řekl: Gavríéli, dej tomuto pochopit to vidění !

¹⁷ I přišel vedle mého stanoviště a při jeho příchodu jsem strnul leknutím a padl jsem na svou tvář, i řekl ke mně: Rozuměj , synu člověka, že to vidění je o čase konce.

¹⁸ A při jeho mluvení se mnou jsem na své tváři k zemi klesl omámen, i sáhl na mne a postavil mě na mém stanovišti

¹⁹ a řekl: Hle, já , dávající ti na vědomí, co se bude dít v posledku doby rozhorlení , neboť konec nastane k určenému času .

²⁰ Ten beran, jehož jsi uviděl, vládnoucí těmi dvěma rohy, toť králové Mádaje a Persie ,

²¹ a ten chlupatý kozel, jehož jsi uviděl, toť král Jávána , a ten veliký roh, jenž byl mezi jeho očima, to je první král.

²² A že se zlámal a místo něho se postavily čtyři, budou z toho národa povstávat čtyři království, ne však s jeho silou ;

²³ a v posledku jejich kralování , až bezbožní naplní míru , bude povstávat král sveřepý v tváři a znalý pletich

²⁴ a jeho síla bude nabývat moci , ale nikoli jeho silou, a bude podivuhodně působit zhoubu a nabude úspěchu, když se jme tak jednat, a pohubí mocné a lid svatých.

²⁵ A na základě svého důvtipu umožní svou rukou i úspěch klamu a ve svém srdci se bude činit velikým; a znenadání bude mnohé hubit , a bude se stavět i proti Knížeti knížat , ale bude muset být bez ruky rozdrcen .

²⁶ A to vidění o večerech a jitrech , jak bylo řečeno, to je pravda ; ty však to vidění ukryj , neboť je na mnohé dni .

²⁷ A já, Dánijjél, jsem byl zdrcený a na několik dní jsem onemocněl; pak jsem vstal a jal jsem se vykonávat své zaměstnání u krále, ale byl jsem pln hrůzy nad tím viděním , a nebylo chápajícího .

9

¹ V prvním roce krále Dárjáveše, syna Achašvéróšova , ze semene Mádajova , jenž byl uveden v kralování nad Kasdím ,

² v prvním roce jeho kralování , jsem já, Dánijjél, z knih nabyl pochopení o počtu let, o nichž se slovo Hospodinovo dostalo k Jeremjovi, proroku , stran vyplnění rumišť Jerúsaléma - sedmdesáti let.

³ I obrátil jsem svou tvář k Pánu, Bohu, k vyhledávání ho modlitbou a úpěnlivými prosbami v postu a pytlovině a popele,

⁴ i jal jsem se modlit Hospodinu, svému Bohu, a vyznávat se, a řekl jsem: Ach, Pane, BOŽE veliký a hrozný , dbající smlouvy a laskavosti vůči milujícím ho a vůči dbajícím jeho rozkazů,

⁵ hřešili jsme a bezpráví jsme se dopouštěli a zlovolně jsme jednali a bouřili jsme se , - ach, odvracet se od tvých rozkazů a od tvých práv ! -

⁶ aniž jsme obraceli sluch k tvým nevolníkům, prorokům, již mluvili v tvém jménu k našim králům, našim knížatům a našim otcům a ke všemu lidu země.

⁷ Tvá , Pane, je spravedlnost, nám však patří ostuda tváří, jako tohoto dne, mužům Júdovým a obyvatelům Jerúsaléma a všemu Isráéli, blízkým i vzdáleným, ve všech zemích, kam jsi je zahnal pro jejich věrolomnost , jíž se proti tobě věrolomně dopustili .

⁸ Nám, Pane, patří ostuda tváří, našim králům, našim knížatům a našim otcům, protože jsme vůči tobě hřešili ;

⁹ slitování a odpouštění jsou Páně , našeho Boha, neboť jsme se proti němu bouřili ,

¹⁰ aniž jsme poslouchali na hlas Hospodina, svého Boha, stran chození v jeho zákonech , jež předkládal naší tváři skrze své nevolníky , proroky.

¹¹ Ano, oni, všechen Isráél, překračovali tvůj zákon v odvracení se , aby nebylo poslouchání na tvůj hlas, i musela se na nás vylít kletba a přísaha, jež je zapsána v zákoně Mojžíše, Božího nevolníka, neboť jsme vůči němu hřešili

¹² a on potvrdil svá slova, jež vyslovil proti nám a proti našim soudcům , kteří nás soudili , uváděním veliké pohromy na nás, ježto pod všemi nebesy se nečinilo , jak se činilo v Jerúsalémě ;

¹³ jak je psáno v zákoně Mojžíšově o vší této pohromě : Přišla na nás, aniž jsme se Hospodina, svého Boha, jali uprošovat při odvrácení od našich nepravostí a při nabytí rozumnosti tvou věrností .

¹⁴ A Hospodin bděl nad touto pohromou a uvedl ji na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je při všem svém konání, jež koná , spravedlivý, a neposlouchali jsme na jeho hlas,

¹⁵ a nyní, Pane, náš Bože, jenž jsi svůj lid silnou rukou vyvedl ze země Egypta a zřídil sis věhlas , jako tohoto dne, jsme hřešili a zlovolně jsme jednali !

¹⁶ Pane, podle všech tvých spravedlivých skutků , kéž se, prosím , odvrací tvůj hněv a tvé popuzení od tvého města Jerúsaléma, tvé svaté hory , vždyť pro naše hříchy a pro nepravosti našich otců se stal Jerúsalém a tvůj lid potupou všemu našemu okolí !

¹⁷ Nuže tedy , náš Bože, obrať sluch k modlitbě svého nevolníka a k jeho úpěnlivým prosbám a rozsvěť svou tvář nad svou svatyní , jež je zpustlá , pro Pána!

¹⁸ Nachyl své ucho a slyš, otevři své oči a viz naše zpustošení , i město, nad nímž se děje dovolávání tvého jména , vždyť my ne pro své spravedlivé skutky dávame svým úpěnlivým prosbám padat před tvou tvář, nýbrž pro tvá mnohá slitování .

¹⁹ Pane, slyš, Pane, odpusť ! Pane, věnuj pozornost a jednej, kéž nemeškáš - pro sebe , můj Bože, neboť nad tvým městem a nad tvým lidem se děje dovolávání tvého jména !

²⁰ A ještě jsem já mluvil, ano, modlil se a vyznával své hříchy a hříchy svého lidu, Isráéle, a před tvář Hospodina, svého Boha, dával padat své úpěnlivé prosbě za svatou horu svého Boha,

²¹ ano, ještě jsem já mluvil v modlitbě, když na mne za času večerní oběti daru sahal ten muž Gavríél, jehož jsem byl zřel ve vidění na počátku , jsa velmi vysílen ,

²² a jal se dávat pochopení a mluvit se mnou, i řekl: Dánijjéli, vyšel jsem nyní poučit tě o významu toho .

²³ Na počátku tvých úpěnlivých proseb vyšlo slovo , takže jsem já přišel podat zprávu , neboť ty jsi velmi cenný , chápej tedy stran toho slova , ano, buď pozorný stran toho vidění .

²⁴ Pro tvůj lid a pro tvé svaté město je určeno sedmdesát sedmic ke skoncování s bezbožností a k naplnění míry hříchů a k učinění zadost za nepravosti a k uvedení věčné spravedlnosti a ke zpečetění vidění a proroctví a k pomazání Nejsvětějšího .

²⁵ Nechť tedy víš a nabýváš rozhledu : od vyjití slova o obnovení a o budování Jerúsaléma až po Pomazaného, Panovníka , bude sedm sedmic a šedesát a dvě sedmice ; bude obnovováno a zbudováno prostranství a ulice, byť v tísni časů .

²⁶ A po těch šedesáti a dvou sedmicích bude Pomazaný muset být zabit, aniž bude co mít , a město a svatyni bude ničit lid panovníka , jenž přijde, a konec toho - jako v záplavě , a až do konce boj , určená pustošení .

²⁷ Na jednu sedmici však vzhledem k mnohým upevní smlouvu, a v polovině té sedmice bude zastavovat oběti , i oběť daru , a k dovršení ohavností tam bude pustošitel , a to až než se na pustošícího bude vylévat zhouba , a to určená .

10

¹ V třetím roce Kóreše, krále Persie , byla Dánijjélovi, jehož jméno bylo nazváno Béltešaccar, zjevená jistá věc , a ta věc byla pravdivá , ale strast veliká; i pochopil tu věc , ano, nabyl pochopení stran toho vidění .

² V oněch dnech jsem já, Dánijjél, na celé tři týdny upadl v truchlivost ;

³ nepojedl jsem žádoucího pokrmu , aniž maso aneb víno vešlo do mých úst, aniž jsem se vůbec pomazal , až do vyplnění celých tří týdnů .

⁴ A v dvacátý a čtvrtý den prvního měsíce , když jsem se já octl na břehu veliké řeky, - to byl Hiddekel , -

⁵ tu jsem pozvedl své oči a uviděl jsem, že hle, jeden muž, oblečený plátěnými rouchy , a jeho kyčle byly přepásány zlatem z Úfázu

⁶ a jeho tělo bylo jako chrysolit a jeho tvář vzezřením jako blesk a jeho oči jako ohnivé pochodně a jeho paže a jeho nohy vzhledem jako blýskavá mosaz , a zvuk jeho slov jako zvuk davu .

⁷ A to vidění jsem viděl já, Dánijjél, samoten , neboť muži, kteří byli se mnou, to vidění neuviděli, avšak padlo na ně veliké zděšení , takže utekli, aby se skryli ,

⁸ a já jsem zbyl samoten a toto veliké vidění jsem uviděl, ale nezbylo ve mně síly, neboť má životnost se obrátila v neduživost , aniž jsem sílu udržel .

⁹ I uslyšel jsem zvuk jeho slov, a za svého slyšení zvuku jeho slov, tu jsem se já omámen octl na své tváři, ano, svou tváří k zemi;

¹⁰ a hle, sáhla na mne ruka, jež mě pozvedla na má kolena a na dlaně mých rukou,

¹¹ a řekl ke mně: Dánijjéli, muži velmi cenný , buď pozorný stran slov, jež já k tobě vyslovuji, a postav se na svém stanovišti , neboť jsem nyní byl k tobě vyslán . A při jeho mluvení touto řečí se mnou jsem stál , třesa se ;

¹² i řekl ke mně: Nechť se nebojíš , Dánijjéli, neboť od prvního dne, co jsi své srdce odevzdal věnování pozornosti a sebeponižování před tváří svého Boha, byla tvá slova vyslýchána a já jsem na tvá slova přišel;

¹³ po dvacet a jeden den však naproti mně stál kníže království Persie , ale hle, pomoci mi přišel Mícháél, jeden z předních knížat , takže jsem já tam, u králů Persie , převládl ,

¹⁴ i přišel jsem dát ti pochopit , co se bude v posledku dní přiházet tvému lidu, neboť to vidění je ještě na mnohé dni.

¹⁵ A při jeho mluvení se mnou těmito slovy jsem sklopil svou tvář k zemi a oněměl jsem,

¹⁶ a hle, na mé rty sahal kdosi podobou jako synové lidí , i otevřel jsem svá ústa a promluvil jsem, a řekl jsem k tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, v tom vidění se mé úzkosti obrátily proti mně , aniž jsem sílu udržel .

¹⁷ A jak by mohl nevolník tohoto mého pána mluvit s tímto mým pánem? a já, od té doby ve mně nezůstává síla a nezbylo ve mně dechu .

¹⁸ A opět na mne sáhl , vzezřením jako člověk , a posilnil mě

¹⁹ a řekl: Nechť se nebojíš , muži velmi cenný , pokoj tobě, buď silný, ano, buď silný! A při jeho mluvení se mnou jsem si dodal odvahy a řekl jsem: Nechť můj pán pronáší výrok , neboť jsi mě posilnil.

²⁰ I řekl: Zda víš , nač jsem k tobě přišel? A nyní se budu vracet k bojování s knížetem Persie , a když já budu odcházet , hle , přijde kníže Jávána ;

²¹ avšak chci ti oznámit , co je zaznamenáno v zápise pravdy , ač není ani jednoho dodavšího si se mnou odvahy proti těmto , leč Mícháél, váš kníže .

11

¹ A já, v prvním roce Dárjáveše, Mádajovce , bylo mé postavení být mu posilujícím a pevností .

² Nyní ti tedy budu oznamovat pravdu : Hle, Persii budou ještě v čele stát tři králové, a čtvrtý bude bohatnout mnohem více než všichni a ve své síle skrze své bohatství bude moci všechny pohnout proti království Jávána .

³ I povstane mocný král , jenž bude vládnout mohutnou vládou a jednat podle své libovůle ,

⁴ a za jeho povstání se jeho království bude lámat a dělit ke čtyřem větrům nebes, ale ne pro jeho potomstvo ani podle jeho vládnutí , jímž vládl , nýbrž se jeho království bude vyvracet pro jiné , mimo tyto.

⁵ A sílit bude král jihu , jenž bude z jeho knížat , a bude sílit nad něho a vládnout , jeho vláda bude mohutnou vládou ;

⁶ a na konci let se budou spojovat, když dcera krále jihu se bude dostávat ke králi severu, k uskutečnění společné dohody , ona však nebude moci udržet sílu paže, aniž bude moci obstát on a jeho paže, a vydávána bude ona i ti, kdo ji přivedli, i ten, jenž ji zplodil, i ten, jenž ji posílil v oněch časech.

⁷ Ale na jeho místě povstane z odnože jejích kořenů jeden, jenž bude přicházet k vojsku a přicházet v pevnost krále severu, i dá se v působení proti nim a nabude převahy

⁸ a bude i jejich bohy s jejich vladaři , s cenným náčiním ze stříbra a zlata, v zajetí dopravovat do Egypta; a on bude zaujímat své postavení více let než král severu.

⁹ Ten přijde v království krále jihu , ale vrátí se na svou půdu .

¹⁰ Jeho synové však budou začínat válku a shromáždí spoustu mohutných sil , a jeden se přižene a provalí se a přelije se , i bude se vracet a povedou válku až po pevnost .

¹¹ A král jihu bude upadat v rozhořčení a vytáhne a dá se s ním, s králem severu, do boje ; a ten postaví mohutnou spoustu , ale ta spousta bude dána v jeho ruku;

¹² a když tu spoustu pobere , pozvedne se jeho srdce, i svrhne desetitisíce, ale nebude silný.

¹³ A král severu se vrátí a postaví spoustu mohutnější než ta první , a ke konci časů let se bude moci přihnat s velikým vojskem a s hojným jměním ;

¹⁴ a v oněch časech budou proti králi jihu mnozí povstávat , a loupeživí synové tvého lidu se budou pozvedat k potvrzení vidění , ale klopýtnou.

¹⁵ A král severu bude přicházet a navršovat násep a dobude dobře opevněného města , a paže jihu nebudou moci obstát, totiž jeho vybraný lid, neboť k obstání nebude síly;

¹⁶ a ten, jenž proti němu přijde, bude jednat podle své libovůle a nebude schopného obstát před jeho tváří; i stane v zemi okrasy a v jeho ruce bude zhouba .

¹⁷ I bude upírat svou tvář na vstup v mocnosti veškerého svého království, a upřímní s ním, a učiní tak; a bude mu dávat dceru žen , aby působila zkázu , ale ona nebude při tom stát a nebude pro něho .

¹⁸ I bude obracet svou tvář zpět k ostrovům a mnohých dobude, ale jistý velmož zarazí jeho posměch jemu; bez posměchu sobě mu jej bude vracet.

¹⁹ Bude tedy obracet svou tvář zpět k pevnostem své země, ale klopýtne a padne a nebude moci být nalezen.

²⁰ A na jeho místě povstane kdosi posílající nádherou království vymahače daní , ale v několika dnech bude muset být rozdrcen , a to ne v hněvu ani v boji .

²¹ A na jeho místě povstane opovrženíhodný , na něhož nevloží velebnost kralování, nýbrž on přijde znenadání a kralování se zmocní lichotkami ,

²² i budou paže záplavy zpřed jeho tváře odplavovány a tříštěny ; tak i vládce smlouvy.

²³ Od připojení se někoho k němu se bude dopouštět klamu , i vyvýší se a nabude moci s trochou lidu ;

²⁴ poklidně bude vcházet v nejúrodnější oblasti kraje a bude činit , co nečinili jeho otcové ani otcové jeho otců: bude jim kořist, lup a jmění rozhazovat, a proti pevnostem bude plánovat své plány , a to až do času.

²⁵ I bude povzbuzovat svou moc a své srdce proti králi jihu s velikým vojskem ; i král jihu se bude rozněcovat k boji s vojskem velikým a nesmírně mocným , nebude však moci obstát, neboť proti němu budou plánovat plány ;

²⁶ ano, ničit ho budou pojídači jeho pokrmu , jeho vojsko bude odplývat a mnozí zabití padnou.

²⁷ A oba tito králové - jejich srdce budou pro páchání zla a u jednoho stolu budou mluvit lež, ale nebude se dařit, neboť konec bude až v určený čas .

²⁸ I vrátí se s velikým jměním ve svou zem a jeho srdce bude proti svaté smlouvě ; učiní tedy tak, ano, vrátí se ve svou zem.

²⁹ V určený čas bude zase přicházet na jih , aniž bude i naposled jako poprvé ,

³⁰ neboť proti němu zasáhnou lodi z Kittím , takže zmalomyslní a vrátí se a rozhorlí se proti svaté smlouvě ; tak učiní, ano, vrátí se a bude upírat pozornost na opouštějící svatou smlouvu .

³¹ I budou z něho povstávat paže , jež zneuctí svatyni pevnosti a odstraní ustavičnou oběť a zavedou pustošící ohavnost .

³² A zlovolně jednající stran smlouvy budou hladkými řečmi sváděni k odpadnutí , ale lid znajících svého Boha, ti budou silni a budou jednat,

³³ a rozvážně si počínající z lidu budou mnohým věnovat pozornost , když budou po mnoho dní padat mečem a plamenem a v zajetí a za kořist,

³⁴ a při jejich padání se jim bude pomáhat trochou pomoci, ale mnozí se k nim připojí s lichotkami ;

³⁵ padat budou i někteří z rozvážně si počínajících k pročišťování při nich a k tříbení a k bělení až do času konce, neboť to bude ještě až do určeného času .

³⁶ A ten král bude jednat podle své libovůle a sebe vyzdvihovat a velikým činit nad každého BOHA, a proti BOHU BOHŮ vyslovovat podivné věci, i bude nabývat úspěchu až než bude rozhorlení dokonáno , neboť co je určeno , bude uskutečněno ;

³⁷ aniž bude upínat pozornost na boha svých otců ani na tužbu žen , aniž bude upínat pozornost na jakéhokoli +boha, neboť nade vše velikým bude činit sebe.

³⁸ Ale na místě toho bude slávu vzdávat +bohu pevností , ano, +bohu, jehož jeho otcové nepoznali, bude slávu vzdávat zlatem a stříbrem a drahými kameny a jinými cennostmi ;

³⁹ tak bude činit v nejpevnějších pevnostech s +bohem ciziny ; kdo ho uzná , toho slávu bude množit a bude jim dávat nad mnohými vládnout a půdu jim za poplatek rozdělovat.

⁴⁰ Ale v době konce se s ním bude trkat král jihu , i bude se na něho král severu řítit s vozy a s jezdci a s mnoha loděmi , a přijde v jeho země a provalí se a přelije se ,

⁴¹ i přijde v zem okrasy a mnohé země budou dospívat k pádu , a z jeho ruky budou moci vyváznout tyto : Edóm a Móáv a výběr dětí Ammónových.

⁴² Bude svou ruku vztahovat i po jiných zemích, aniž bude země Egypta unikat ;

⁴³ a zavládne poklady zlata a stříbra a všemožnými cennostmi Egypta a v jeho průvodu budou Lubbím a Kuším .

⁴⁴ Budou ho však znepokojovat zvěsti od vzcházení a od severu, takže vyjde ve velikém vzteku k vymycování a v odevzdání uvádění mnohých;

⁴⁵ a stany svého paláce rozestaví mezi mořem a horou okrasy svatosti , ale dojde k svému konci a pomoci mu nebude.

12

¹ V onen čas bude povstávat Mícháél, veliký kníže , jenž stojí při dětech tvého lidu; a nastane čas tísně , jaká nebyla vyvolána od vzniku národa až po onen čas, a v onen čas bude tvůj lid moci vyváznout , každý, kdo bude shledán jako zapsaný v knize.

² A mnozí ze spících v prachu půdy budou procitat, tito k věčnému životu a tito k potupě a k odporu věčnému ,

³ a rozvážně si počínající budou zářit jako záře oblohy , a mnohé k spravedlnosti přivádějící jako hvězdy navždy a věčně .

⁴ Ty však , Dánijjéli, ukryj tato slova, ano, zapečeť tuto knihu až do času konce; mnozí budou sem-tam probíhat a vědění se bude množit.

⁵ A já, Dánijjél, jsem pohleděl, a hle, jiní dva stáli, jeden tamto na břehu řeky a jeden tamto na břehu řeky ,

⁶ a řekli tomu muži oblečenému plátěnými rouchy , jenž byl shora vůči vodám řeky : Až dokdy, než bude konec těchto divů ?

⁷ I uslyšel jsem toho muže oblečeného plátěnými rouchy , jenž byl shora vůči vodám řeky , když pozvedl svou pravici a svou levici k nebesům, jak přisáhl skrze Živého věčně , že k určenému času , určeným časům a polovině , a až se dovrší roztříštění moci svatého lidu , budou se všechny tyto věci končit .

⁸ To jsem já uslyšel, ale nechápal ; i řekl jsem: Můj pane, co bude posledkem těchto věcí?

⁹ A řekl: Jdi, Dánijjéli, neboť tato slova jsou ukryta , ano, zapečetěna až do času konce;

¹⁰ a mnozí budou tříbeni a běleni , ano, budou pročišťováni , a zlovolní budou zlovolně jednat , aniž kteří zlovolní budou chápat , ale rozvážně si počínající chápat budou.

¹¹ A od času odstranění ustavičné oběti , totiž aby byla zavedena pustošící ohavnost , bude tisíc dvě stě a devadesát dní;

¹² blaho toho, kdo bude vyčkávat a bude moci dosáhnout k tisíci třem stům třiceti a pěti dnům!

¹³ Ty však jdi ke konci, i budeš moci spočinout a ke konci dní k svému údělu povstat .