1

¹ Slova Jeremji , syna Chilkijjáhúa z kněží, kteří byli v Anáthóth v zemi Benjámínově,

² k němuž se dostalo slovo Hospodinovo v dnech Jóšijjáhúa, syna Ámónova, krále Júdova , v třináctém roce jeho kralování ;

³ dostávalo se i v dnech Jehójákíma, syna Jóšijjáhúova, krále Júdova , až do skončení jedenáctého roku Cidkijjáhúa , syna Jóšijjáhúova, krále Júdova , až do odvedení Jerúsaléma v pátém měsíci.

⁴ I dostalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:

⁵ Dříve než jsem tě v lůně ztvárňoval , znal jsem tě, a dříve než jsi vycházel z dělohy, jsem tě posvětil, učinil jsem tě prorokem národů .

⁶ I řekl jsem: Ach , Pane, Hospodine, hle, neumím mluvit, vždyť já jsem hoch .

⁷ A Hospodin ke mně řekl: Nesmíš říkat: Já jsem hoch , neboť půjdeš všude , kam tě budu posílat, a vše, co ti budu rozkazovat, budeš mluvit.

⁸ Nemusíš před jejich tváří bázeň pociťovat , vždyť s tebou budu já k vyprošťování tě - prohlášeno Hospodinem.

⁹ A Hospodin vztáhl svou ruku a sáhl na má ústa; i řekl Hospodin ke mně: Hle, dal jsem v tvá ústa své slovo;

¹⁰ viz, ustanovil jsem tě dnes nad národy a nad královstvími k odervávání a k boření a k hubení a k vyvracení , k budování a k vysazování .

¹¹ I dostalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok: Co ty vidíš, Jeremjo? A řekl jsem: Já vidím prut mandloně.

¹² A Hospodin ke mně řekl: Správně jsi uviděl , ano, já bdím nad svým slovem k jeho uskutečnění .

¹³ A podruhé se ke mně dostalo slovo Hospodinovo, výrok: Co ty vidíš? A řekl jsem: Já vidím kypící kotel , a jeho předek je ze strany na sever.

¹⁴ A Hospodin ke mně řekl: Ze severu se na všechny obyvatele země bude rozpoutávat pohroma ,

¹⁵ neboť hle, já , - budu povolávat všechny čeledi království , jež jsou na sever, - prohlášeno Hospodinem, - i přijdou a umístí každý svůj trůn ke vchodu do bran Jerúsaléma a proti všem jeho zdem vůkol a proti všem městům Júdovým ,

¹⁶ i budu s nimi mluvit o svých právech stran všeho jejich zla , že mě opustili a jali se zakuřovat jiným bohům a klanět se dílům svých rukou.

¹⁷ Ty tedy musíš opásat své boky a povstat a promlouvat k nim vše, co ti já budu rozkazovat; nesmíš se před jejich tváří strachovat , jinak bych tě mohl jejich tváří vystrašit .

¹⁸ A já, hle, jsem tě dnes učinil opevněným městem a sloupem ze železa a zdmi z mosazi proti vší zemi , vůči králům Júdovým , vůči jejím hodnostářům , vůči jejím kněžím a vůči lidu země;

¹⁹ i budou proti tobě bojovat , ale nic vůči tobě nebudou zmáhat , vždyť s tebou budu já, - prohlášeno Hospodinem, - k vyprošťování tě.

2

¹ I dostalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:

² Jdi , ať voláš v uši Jerúsaléma výrokem: Takto řekl Hospodin: Vzpomínám na tebe - laskavost tvého mládí , lásku tvých zásnub , tvé chození za mnou v pustině, v neosévané zemi.

³ Isráél byl svatostí, pro Hospodina , prvotina jeho výnosu ; všichni sžírající jej musejí nést vinu , musí na ně přijít pohroma - prohlášeno Hospodinem.

⁴ Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákóbův, ano, všechny čeledi domu Isráélova;

⁵ takto řekl Hospodin: Co při mně vaši otcové shledali za křivdu , že se zpřed mne vzdálili a odešli za nicotností a jali se nicotně si počínat ,

⁶ aniž řekli: Kde je Hospodin, jenž nás vynesl ze země Egypta, jenž nás vodil pustinou, zemí stepí a propadlišť , zemí sucha a stínu smrti , zemí, jíž nikdo neprošel, aniž tam člověk bydlel ?

⁷ A uvedl jsem vás do země sadů k okoušení jejího ovoce a jejího blaha ; ale když jste vstoupili, znečistili jste mou zem a mé dědictví jste učinili ošklivostí .

⁸ Kněží neřekli: Kde je Hospodin, aniž mě znali zaměstnávající se zákonem a pastýři se proti mně vzpírali a proroci prorokovali skrze Baala a chodili za věcmi, jež neprospívají.

⁹ Proto se s vámi ještě budu přít , - prohlášeno Hospodinem, - i s dětmi vašich dětí se budu přít ;

¹⁰ ano, přejděte ostrovy Kittím a vizte, pošlete do Kédára a velmi pozorně uvažte a vizte, zda nastalo něco jako toto,

¹¹ zda národ zaměnil bohy (ač oni nejsou bohové)? A můj lid zaměnil svou slávu za to, co neprospívá!

¹² Zhrozte se nad tímto, nebesa , a zděste se, ztrňte velmi, - prohlášeno Hospodinem, -

¹³ neboť můj lid spáchal dvojí zlo : Mne opustili, zřídlo živých vod, aby si vykopali cisterny , popraskané cisterny , jež nemohou vodu podržet .

¹⁴ Zda je Isráél nevolníkem? Je-li on zrozencem domu ? Proč se stal kořistí ?

¹⁵ Řvali na něho hřivnatci , vydávali svůj hlas a jeho zem učinili zpustlinou , jeho města jsou sežehnuta , takže jsou bez obyvatel ,

¹⁶ dokonce ti synové Nófu a Tachpanchésu spásají témě hlavy.

¹⁷ Zda ti tak nečiní toto: Tvé opouštění Hospodina, tvého Boha, v době, kdy tě cestou vodí?

¹⁸ Nuže tedy , co je s tebou stran cesty do Egypta k pití vod ze Šichóru ? A co je s tebou stran cesty do Aššúru k pití vod z Řeky ?

¹⁹ Nechť tě napravuje tvé zlo a tvá odpadlictví nechť ti domlouvají ; věz pak a viz, že zlé a hořké je tvé opouštění Hospodina, a že není při tobě strach ze mne - prohlášeno Pánem, Hospodinem zástupů .

²⁰ Vždyť jsem odedávna zlomil tvé jho a strhal tvá pouta, i řekla jsi: Nebudu přestupovat ; a přece ses ty na každém vysokém pahrbku a pod každým zeleným stromem rozvalovala , nevěstko!

²¹ A já jsem tě vysadil jako ušlechtilou révu, veskrze pravé símě ; jak to tedy , že ses mi zvrhla v zrůdné výhonky cizokrajného vinného keře?

²² Ano, byť ses myla louhem a brala si mnoho žíraviny , je tvá nepravost patrna před mou tváří - prohlášeno Pánem, Hospodinem;

²³ jak můžeš říkat: Nejsem znečištěna, nechodila jsem za Baalím ? Viz svou cestu průrvou , uvědom si, cos učinila, rychlá velbloudice, své cesty střídající ,

²⁴ divoká oslice, zvyklá pustině, jež v žádostivosti své duše lapá vítr ; její říje - kdo ji může odvrátit? Nikdo z hledajících ji se nemusí unavovat ; budou ji moci v jejím měsíci najít.

²⁵ Uchovávej svou nohu, aby nebyla bosa , a své hrdlo před žízní ! Ale řekla jsi: Beznadějné - nikoli, neboť jsem si zamilovala cizáky a za nimi půjdu.

²⁶ Jako ostudou zloděje, když je dopadán , tak budou zostuzeni , dům Isráélův, oni, jejich králové, jejich hodnostáři a jejich kněží a jejich proroci,

²⁷ říkající dřevu: Ty jsi můj otec, a kameni: Tys mě porodil , neboť ke mně otočili šíji a ne tvář, ale v čas svého neštěstí říkají: Vstaň a vysvoboď nás!

²⁸ Ale kde jsou tvoji bohové, jichž sis nazhotovoval ? Nechť vstávají , mohou-li tě vysvobodit , vždyť tvoji bohové jsou počtem jako tvá města , Júdo!

²⁹ K čemu si chcete na mne stěžovat ? Vy všichni jste se proti mně vzepřeli - prohlášeno Hospodinem;

³⁰ nadarmo jsem zbil vaše syny, nevzali si ponaučení , vaše proroky sežral váš meč jako dravý lev.

³¹ Vy, toto pokolení, si všímejte slova Hospodinova: Zda jsem se Isráélovi stal pustinou? Zemí-li temnoty ? Proč říkají , můj lid: Dali jsme se na potulky , již k tobě nebudeme přicházet?

³² Zda panna zapomíná svých ozdob , nevěsta svých šerp ? Ale můj lid, ti mne zapomněli - dni , jimž není počtu.

³³ Co přikrášluješ svou cestu k hledání lásky? Proto jsi také svým cestám vyučila zlé ženy ;

³⁴ i na tvých cípech byla nalezena krev nevinných ubohých duší; ne vloupáním jsem ji našel, nýbrž na nich všech .

³⁵ Ale řekla jsi: Že jsem nevinna , jistě se jeho hněv ode mne odvrátí - hle, já , budu se s tebou soudit pro tvůj výrok: Nezhřešila jsem.

³⁶ Co tak spěšně odcházíš měnit svou cestu? I Egyptem se musíš zklamat , jako ses zklamala Aššúrem ;

³⁷ i z jeho blízkosti budeš vycházet , majíc své ruce na své hlavě , neboť Hospodin se postavil zamítavě proti předmětům tvé důvěry , takže jim nemůžeš dodat zdaru .

3

¹ Je výrok: Jestliže muž odesílá svou ženu a ona z jeho blízkosti odejde a dostane se jinému muži, zda se k ní ještě bude vracet? Zda by nebyla ona země velmi znesvěcována ? A ty ses nasmilnila s mnoha milovníky ; a vrátit se ke mně? - prohlášeno Hospodinem.

² Povznes své oči na holé pahrbky a viz, kde jsi nebyla zprzněna ! Sedala jsi pro ně na cestách jako Arab v pustině a znesvětila jsi zem svými smilstvy a svým zlem ,

³ takže byly zadrženy pršky a pozdní déšť nenastával , a tys měla čelo nevěstky , zpěčovala ses stydět se .

⁴ Zda od nynějška na mne nevoláš : Můj Otče, ty jsi vůdcem mého mládí !

⁵ Zda se bude navždy horšit ? Bude-li do nekonečna číhat ? Hle, mluvíš , ale pášeš ta zla , jak se dá .

⁶ A v dnech krále Jóšijjáhúa ke mně Hospodin řekl: Vidíš , co činí odpadlice Isráél? Ta chodí na každou vysokou horu a pod každý zelený strom a smilní tam;

⁷ i řekl jsem po jejím spáchání všech těchto věcí: Smíš se ke mně vrátit, ale nevrátila se. To viděla její nevěrná sestra, Júdá;

⁸ a když jsem odpadlici Isráéle pro všechny příčiny toho, že zcizoložila, odeslal a dal jí listinu rozluky s ní, viděl jsem , že její nevěrně jednající sestra Júdá se nezalekla , nýbrž i ona dále smilnila ,

⁹ a křiklavostí jejího smilstva se stalo, že znesvětila zem, neboť cizoložila s kamenem a s dřevem,

¹⁰ a ani při tomto všem se její nevěrná sestra Júdá ke mně nevrátila celým svým srdcem, nýbrž s klamem - prohlášeno Hospodinem.

¹¹ A Hospodin ke mně řekl: Odpadlice Isráél ospravedlnila svou duši nad nevěrnici Júdu ;

¹² jdi a provolej tato slova na sever a řekni: Vrať se, odpadlice Isráéli, prohlášeno Hospodinem; nechci svou tvář zachmuřit proti vám, neboť já jsem soucitný , prohlášeno Hospodinem, nebudu se navždy horšit ,

¹³ jen poznej svou nepravost , že ses vzepřela proti Hospodinu, svému Bohu, a své cesty rozvětvila k cizákům pod každý zelený strom a na můj hlas jste neuposlechli.

¹⁴ Vraťte se, odvrácené děti , prohlášeno Hospodinem, neboť já pro vás jsem Manželem a chci vás vzít, jednoho z města a dva z čeledi , a přivést vás na Cijjón,

¹⁵ a dát vám pastýře podle svého srdce, kteří vás vezmou na pastvu v poznání a prozíravosti .

¹⁶ A až se budete v té zemi v oněch dnech množit a stávat plodnými, bude se dít - prohlášeno Hospodinem -: Nebudou již říkat: Skříňka smlouvy Hospodinovy, aniž bude vystupovat na srdce, aniž na ni budou vzpomínat ani myslit , aniž ještě bude zhotovována .

¹⁷ V oné době budou Jerúsalému dávat název Trůn Hospodinův, i shrnou se do něho všechny národy ke jménu Hospodinovu, k Jerúsalému, aniž budou ještě chodit za umíněností svého zlého srdce.

¹⁸ V oněch dnech půjdou, dům Júdův s domem Isráélovým , a budou spolu přicházet ze země severu k zemi, již jsem dal za dědictví vašim otcům.

¹⁹ A já jsem si řekl : Jak tě mám zařadit mezi děti a dát ti žádoucí zem , krásné dědictví zástupů národů ? I řekl jsem si : Budeš mi dávat název Můj Otec, aniž se budeš odvracet od následování mne …

²⁰ Ba - jako žena nevěrně jedná stran svého milovníka , tak jste se nevěrně zachovali ke mně, dome Isráélův - prohlášeno Hospodinem.

²¹ Na holých pahrbcích je slyšet hlas, pláč, úpěnlivé prosby Isráélových dětí , neboť zkřivili své cesty, zapomněli Hospodina, svého Boha.

²² Vraťte se, odvrácené děti , chci zhojit vaše odvrácení … Hle, my - dostavili jsme se k tobě, neboť ty jsi Hospodin, náš Bůh;

²³ věru jen klamně od pahrbků, množství hor - věru jen v Hospodinu, našem Bohu, je vysvobození Isráéle.

²⁴ Ale ostuda sežrala lopotu našich otců od našeho mládí , jejich drobný dobytek a jejich skot, jejich syny a jejich dcery,

²⁵ ležíme ve své ostudě a pokrývá nás naše hanba , neboť jsme hřešili vůči Hospodinu, našemu Bohu, my i naši otcové od našeho mládí a až po tento den, aniž jsme uposlechli na hlas Hospodina, našeho Boha.

4

¹ Chceš-li se vrátit, Isráéli, prohlášeno Hospodinem, musíš se vrátit ke mně, a chceš-li své hnusnosti od mé tváře odstranit , pak nesmíš okolkovat ;

² a budeš přísahat: Jako že je živ Hospodin, v pravdě , v právu a v spravedlnosti, a národy si budou v něm žehnat a v něm se budou honosit .

³ Neboť Hospodin mužům Júdovým a Jerúsalému řekl takto: Obdělejte si neobdělané , ať nerozséváte do trní,

⁴ dejte se Hospodinu obřezat a odstraňte předkožky svého srdce, muži Júdovi a obyvatelé Jerúsaléma, aby nemuselo jako oheň vyjít mé popuzení a rozhořet se , takže by nebylo hasícího, pro zlo vašich skutků.

⁵ Rozhlaste v Júdovi a v Jerúsalémě zvěstujte a říkejte, a trubte v zemi na troubu , volejte naplno a říkejte: Shromážděte se a vstupujme do opevněných měst ,

⁶ pozvedněte prapor k Cijjónu, vyhledejte útočiště , nesmíte stát, neboť já se chystám od severu přivést pohromu , ano, velikou zkázu .

⁷ Lev vystoupil ze svého houští a zhoubce národů nastoupil cestu , vyšel ze svého místa učinit tvou zem zpustlinou , tvá města budou pustnout , protože nebude obyvatele.

⁸ Pro toto se opásejte pytlovinami, naříkejte a skučte, neboť žár hněvu Hospodinova se od nás neodvrátil.

⁹ A v onen den se stane , prohlášeno Hospodinem: Královo srdce bude hynout, i srdce hodnostářů , a kněží se zhrozí a proroci se budou děsit .

¹⁰ I řekl jsem: Ach , Pane, Hospodine, věru jsi velmi oklamal tento lid výrokem: Budete mít pokoj - a meč zasahuje až k duši!

¹¹ V oné době se bude tomuto lidu a Jerúsalému říkat: Suchý vítr od holých pahrbků v pustině na cestu dcery mého lidu, ne k převívání ani ku pročišťování ,

¹² vítr příliš silný na tyto věci mi přichází, nyní i já budu vyslovovat rozsudky proti nim .

¹³ Hle, vystupuje jako oblaky, jeho vozidla jako vichřice, jeho koně jsou rychlejší než orlové . Běda nám, neboť jsme zničeni !

¹⁴ Umyj své srdce od zla , Jerúsaléme, abys mohl být zachráněn ! Až dokdy budeš ve svém nitru přechovávat myšlenky své špatnosti ?

¹⁵ Vždyť od Dána hlas oznamuje a neštěstí zvěstuje z pohoří Efrájimova!

¹⁶ Připomeňte národům , hle, zvěstujte proti Jerúsalému: Z daleké země přicházejí oblehači a pozvedají svůj hlas proti městům Júdovým ;

¹⁷ jako hlídači pole jsou proti němu ze všech stran , neboť se stal neposlušným mne, prohlášeno Hospodinem.

¹⁸ Tvá cesta a tvé skutky ti způsobily tyto věci, toto je tvé zlo ; ano, je to trpké, ano, zasahuje to až k srdci!

¹⁹ Mé útroby, mé útroby! Svíjím se ! Stěny mého srdce! Mé srdce mi zvučí , nemohu mlčet , neboť jsi uslyšela , má duše, zvuk trouby , válečný poplach .

²⁰ Ohlašuje se zkáza na zkázu , neboť celá země je zničena , náhle byly zničeny mé stany, znenadání mé koberce ;

²¹ až dokdy budu vídat prapor , slýchat zvuk trouby ?

²² Vždyť můj lid je pošetilý , neznají mě, oni jsou potrhlé děti , ano, oni nejsou chápaví ; oni jsou moudří k páchání zla, ale dobře činit neumějí .

²³ Pohleděl jsem na zem, a hle, pustota a prázdnota , a na nebesa, a neměla světla;

²⁴ pohleděl jsem na hory, a hle, třásly se a všechny pahrbky zakolísaly ;

²⁵ pohleděl jsem, a hle, nebylo člověka a všechno letounstvo nebes, ti utekli ,

²⁶ pohleděl jsem, a hle, co bývalo sadem, bylo pustinou, a všechna města toho byla zbořena od Hospodina , od žáru jeho hněvu.

²⁷ Ano, takto řekl Hospodin: Všechna země se bude stávat spouští , ač skoncování nebudu uskutečňovat ;

²⁸ nad tímto bude země truchlit a nebesa shora budou temnět , protože jsem promluvil, umínil jsem si, aniž lituji , aniž se od toho budu odvracet.

²⁹ Pro hluk od jezdců a střelců z luku bude každé město utíkat , vejdou v lesní houští a vylezou v skalní dutiny , každé město bude opuštěno a nebude v něm nikoho bydlícího. -

³⁰ A ty, zničená , co chceš činit? Když se oblékáš v šarlat , když se ozdobuješ ozdobami ze zlata, když své oči rozšiřuješ černí , nadarmo se činíš půvabnou , záletníci se postaví zamítavě proti tobě , budou hledat tvé žití .

³¹ Ano, uslyšel jsem hlas jakoby té, jež pracuje k porodu , úzkosti jakoby prvorodičky , hlas dcery Cijjónu, jež sténá , rozprostírá své dlaně : Ach , běda mi, neboť má duše únavou podléhá zabíječům!

5

¹ Nuže , proběhněte ulicemi Jerúsaléma a zjišťujte a zvídejte a pátrejte na jeho prostranstvích ; budete-li moci někoho najít, je-li kdo uskutečňující právo , vyhledávající pravdu , pak mu chci odpustit,

² ale byť říkali: Jako že je živ Hospodin, zajisté přísahají křivě .

³ Hospodine, nejsou tvé oči na věrnosti ? Zbil jsi je, aniž pocítili bolest , jal ses je hubit - odmítli si vzít ponaučení , nad skalisko tvrdšími učinili své tváře, odmítli vrátit se.

⁴ A já jsem řekl: Jsou to jen chudáci , chovají se bláznivě , neboť neznají cestu Hospodinovu, právo svého Boha;

⁵ musím si zajít k významným a oslovit je , neboť ti cestu Hospodinovu, právo svého Boha znají . Jenže ti vesměs zlomili jho, strhali pouta;

⁶ proto je skolí lev z lesa, bude je ničit večerní vlk , nad jejich městy bude číhat levhart, každý, kdo z nich bude vycházet , bude rozerváván, neboť se rozmnožila jejich přestoupení , rozmohla se jejich odpadlictví .

⁷ Proč bych ti měl stran tohoto odpouštět? Tvoji synové mě opustili a jali se přísahat při nebozích ; a sytil jsem je, ale cizoložili a hromadně se hrnuli v dům nevěstky.

⁸ Byli jako dobře živení potulující se koně; řehtali každý k ženě svého bližního .

⁹ Zda pro tyto věci nemám navštěvovat - prohlášeno Hospodinem -? A nemá-li se má duše mstít na národu , jenž je jako tento?

¹⁰ Vystupte na jeho hradby a hubte , ale skoncování nebudete uskutečňovat ; odstraňujte jeho výstřelky , neboť ty nejsou Hospodinovy .

¹¹ Vždyť dům Isráélův a dům Júdův se proti mně velmi nevěrně zachovali , prohlášeno Hospodinem,

¹² dopustili se zapření proti Hospodinu a říkali : Ne on , takže na nás nebude přicházet pohroma , aniž budeme zakoušet meč a hlad;

¹³ a proroci se musejí projevit větrem , neboť v nich není slova; a tak nechť se jim činí .

¹⁴ Proto Hospodin, Bůh zástupů , řekl takto: Pro vaše vyslovování tohoto slova , hle, já , - chystám se svá slova v tvých ústech učinit ohněm a tento lid dřívím , i bude je sžírat .

¹⁵ Hle, já , - chystám se na vás přivést národ z dálky, dome Isráélův, prohlášeno Hospodinem; je to národ tvrdý , je to národ odedávna , národ - neznáš jeho jazyk, aniž rozumíš , co mluví ,

¹⁶ jeho toulec - otevřený hrob, oni všichni jsou hrdinové .

¹⁷ I bude jíst tvou žeň a tvůj chléb, jejž by měli jíst tvoji synové a tvé dcery, bude jíst tvůj drobný dobytek a tvůj skot, bude objídat tvou vinnou révu a tvůj fíkovník, mečem bude rozvracet tvá opevněná města , v něž ty důvěřuješ .

¹⁸ Ale ani v oněch dnech - prohlášeno Hospodinem - nebudu uskutečňovat skoncování s vámi.

¹⁹ A bude se dít , když budete říkat: Zač nám Hospodin, náš Bůh, učinil všechny tyto věci, že k nim budeš říkat: Podle toho, jak jste mě opustili a jali jste se sloužit bohům ciziny ve své zemi, tak budete sloužit cizákům v zemi, jež není vaše .

²⁰ Oznamte toto v domě Jákóbově a zvěstujte to v Júdovi výrokem:

²¹ Nuže , slyšte toto, lide pošetilý a bez srdce: Máte oči a nevidíte, máte uši a neslyšíte:

²² Zda se mne nebojíte - prohlášeno Hospodinem -? Nejste-li plni úzkosti před tváří mou , jenž jsem trvalým ustanovením učinil písek hranicí moře , ať ji nepřekračuje; i zmítají se, ale nic nemohou zmoci, hučí jeho vlny, ale nemohou ji překročit?

²³ Ale tento lid má vzdorovité a neposlušné srdce; odvrátili se a odešli,

²⁴ aniž si ve svém srdci řekli : Mějme přece v úctě Hospodina, našeho Boha, jenž dává lijavec, i raný i pozdní , v jeho čas, zachovává nám ustanovené týdny žně.

²⁵ Vaše nepravosti odvedly tyto věci, ano, vaše hříchy před vámi zadržely, co je dobré;

²⁶ neboť mezi mým lidem se našli zlovolní, vyhlíží se jako uléháním ptáčníků , nastavují past , lapají lidi .

²⁷ Jako klec plná ptactva , tak jsou jejich domy plny podvodu ; proto se stali významnými a zbohatli;

²⁸ ztučněli, lesknou se , také pomíjejí nepříjemné věci - soudní věc nerozsuzují , soudní věc sirotků , a mají se dobře , a právo nemajetných - těm právo nezjednávají .

²⁹ Zda pro tyto věci nemám navštěvovat - prohlášeno Hospodinem -? Nemá-li se má duše mstít na národu , jenž je jako tento?

³⁰ V zemi se děje věc otřesná a děsivá:

³¹ Proroci prorokují lživě , neboť nad jejich rukou panují kněží , a můj lid, ti jsou tak spokojeni ; ale co budete činit k posledku toho ?

6

¹ Vyhledejte útočiště , děti Benjámínovy, zprostřed Jerúsaléma, a v Tekói zatrubte na troubu a nad Béth-hakkeremem pozvedněte korouhev , neboť od severu se snáší pohroma , ano, veliká zkáza ,

² zahubím půvabnou a zhýčkanou , dceru Cijjóna.

³ Budou k ní přicházet pastýři a jejich stáda, vůkol proti ní postaví své stany; budou spásat každý svou stranu ;

⁴ posvěťte proti ní válku , povstaňte, ať můžeme o polednách vystoupit ! Běda nám, že se den obrátil , že se protahují stíny večera -

⁵ povstaňte, ať můžeme vystoupit v noci a zpustošit její paláce !

⁶ Vždyť Hospodin zástupů řekl takto: Povytínejte její stromoví a navršte proti Jerúsalému násep; to je město, jež bude vydáno k navštívení ; ono všechno - jen útisk je uvnitř něho ;

⁷ jako vypouští studna své vody , tak vypouští své zlo , je v něm slyšet o násilí a plenění ; před mou tváří je ustavičně bída a rány .

⁸ Dej se poučit , Jerúsaléme, aby se od tebe má duše nemusela odloučit , abych tě nemusel učinit spouští , zemí neobývanou.

⁹ Takto řekl Hospodin zástupů : Jako vinnou révu budou důkladně paběrkovat zbytek Isráéle; přilož opět jako vinař svou ruku na větévky !

¹⁰ Ke komu mám mluvit a svědčit, aby slyšeli? Hle, jejich ucho je neobřezané , takže nemohou naslouchat ; hle, slovo Hospodinovo je jim k potupě, nelibují si v něm.

¹¹ I jsem pln popuzení Hospodinova, stalo se mi obtížným snášet je - vylít na batole v ulici a na sejití jinochů spolu! Ano, i muž s ženou musejí být polapeni , stařec s tím, jenž naplnil dni,

¹² a jejich domy přejdou k jiným , pole a ženy spolu, neboť budu na obyvatele této země napřahovat svou ruku - prohlášeno Hospodinem.

¹³ Vždyť od nejmenšího z nich až po největšího z nich , každý je zplna oddán nespravedlivému zisku , a od proroka až po kněze, každý se dopouští klamu ,

¹⁴ a úraz mého lidu se jali hojit lehkovážně s výrokem: Je dobře , je dobře ; ale není dobře .

¹⁵ Pocítili ostudu , že se dopouštějí ošklivosti ? Ani trochu ostudy necítí , ani zahanbení neznají ; proto budou padat mezi padajícími, v čas, kdy je navštívím , budou klopýtat , řekl Hospodin.

¹⁶ Takto řekl Hospodin: Postavte se na cesty a vizte, a vyptejte se na dávné pěšiny , kde je toto: Cesta, jež je dobrá, ať po ní jdete, a najděte klid pro své duše ! Ale řekli: Nepůjdeme.

¹⁷ Ustanovil jsem tedy nad vámi dozorce : Naslouchejte zvuku trouby ! Ale řekli: Nebudeme naslouchat .

¹⁸ Proto slyšte, národy , a věz, shromáždění , co je mezi nimi ;

¹⁹ slyš, země: Hle, já se chystám přivést na tento lid pohromu , ovoce jejich myšlenek, neboť neupínají sluch na má slova, a můj zákon - ba, postavili se proti němu zamítavě .

²⁰ K čemu je mi toto - z Ševy přichází kadidlo a z daleké země libovonná třtina , vaše vzestupné oběti nejsou k blahovolnému přijetí , aniž jsou mi vaše ostatní oběti příjemné ;

²¹ proto řekl Hospodin takto: Hle, já , - chystám se klást před tento lid překážky , aby o ně klopýtali , otcové a synové spolu, soused i jeho přítel budou muset zahynout.

²² Takto řekl Hospodin: Hle, ze země severu přichází lid, od nejzazších končin země se pozvedá veliký národ ;

²³ chápou se luku a oštěpu, je on krutý, aniž se slitovávají ; jejich hlas řve jako moře, i jedou na koních, seřazeni jako mužstvo do boje proti tobě , dcero Cijjónu!

²⁴ Uslyšeli jsme zvěst o tom , naše ruce ochably, zachvátila nás úzkost , svíjení jako rodičku;

²⁵ nechť nevycházíte do pole, aniž chodíte po cestě, neboť - meč nepřítele , strach ze všech stran !

²⁶ Dcero mého lidu, opásej se pytlovinou a válej se v popele, zaveď si smutek jako pro jedináčka, nářek veliké hořkosti , neboť na nás náhle přichází ničitel !

²⁷ Učinil jsem tě ve svém lidu zkoumatelem , pevností , abys poznával a zkoumal jejich cestu;

²⁸ oni všichni jsou nejodvrácenější z odporujících , chodí jako utrhači , mosaz a železo , jsou zkázonosní , oni všichni .

²⁹ Měch shořel , olovo z ohně vymizelo , nadarmo se tavením tavilo , neboť zlí nebyli odstraněni ;

³⁰ dají jim název zamítnutého stříbra, neboť se Hospodin proti nim zamítavě postavil .

7

¹ Slovo, jež se k Jeremjovi dostalo z blízkosti Hospodinovy , výrok:

² Postav se v bránu domu Hospodinova, ať tam provoláš toto slovo a budeš říkat: Slyšte slovo Hospodinovo, všechen Júdo, kteří v tyto brány vstupujete klanět se Hospodinu:

³ Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Polepšete své cesty a své skutky, ať vás mohu nechat sídlit v tomto místě ;

⁴ nechť neupínáte svou důvěru k slovům, jež jsou klam , výroku: Chrámem Hospodinovým, chrámem Hospodinovým, chrámem Hospodinovým jsou ony !

⁵ Nýbrž , chcete-li veskrze polepšit své cesty a své skutky, chcete-li řádně vykonávat soud mezi kýmkoli a mezi jeho bližním ,

⁶ cizince , sirotka a vdovu nebudete utiskovat ani nevinnou krev v tomto místě prolévat ani za jinými bohy sobě ke škodě chodit,

⁷ pak vás v tomto místě budu nechávat sídlit , v zemi, již jsem vašim otcům dal, totiž od věku až do věku .

⁸ Hle, vy svou důvěrou spočíváte na slovech, jež jsou klam , k žádnému prospěchu.

⁹ Krást, vraždit, cizoložit a křivě přísahat, a zakuřovat Baalovi a chodit za jinými bohy, jichž neznáte ,

¹⁰ i vcházíte a před mou tvář se postavujete v tomto domě, nad nímž se děje dovolávání mého jména , a říkáte: Jsme vyproštěni - za účelem páchání všech těchto ošklivostí !

¹¹ Zda se tento dům, nad nímž se děje dovolávání mého jména , stal ve vašich očích doupětem lupičů ? I já, hle, vidím , prohlášeno Hospodinem.

¹² Ano, jen si zajděte k mému místu , jež bylo v Šíle, kde jsem nejprve dal usídlit své jméno, a vizte, co jsem s ním učinil pro zlo svého lidu, Isráéle!

¹³ Nuže tedy , pro vaše činění všech těchto vašich činů , prohlášeno Hospodinem (a promlouval jsem k vám časným promlouváním, aniž jste slyšeli , a volal jsem vás, aniž jste odpovídali ),

¹⁴ ano, učiním s domem , nad nímž se děje dovolávání mého jména , v nějž vy důvěřujete , a s místem , jež jsem dal vám a vašim otcům, jak jsem učinil se Šílem ,

¹⁵ a chci vás odhodit zpřed své tváře , jako jsem odhodil všechny vaše bratry, všechno símě Efrájimovo.

¹⁶ A ty nechť se za tento lid nemodlíš , ano, nechť za ně nevznášíš křik ani modlitbu, ani nechť se u mne nepřimlouváš , neboť tě nebudu slyšet .

¹⁷ Zda nevidíš , co oni ve městech Júdových a v ulicích Jerúsaléma provádějí ?

¹⁸ Děti sbírají dříví a otcové zapalují oheň a ženy hnětou těsto ku přípravě koláčů pro královnu nebes a nalévání úliteb jiným bohům za účelem dráždění mne.

¹⁹ Zda oni dráždí mne - prohlášeno Hospodinem -? Zda ne sami sebe k ostudě svých tváří?

²⁰ Proto Pán, Hospodin, řekl takto: Hle, k tomuto místu se bude vylévat můj hněv a mé popuzení, na lidi a na dobytek a na stromoví pole a na plody půdy , i rozhoří se a nebude hasnout.

²¹ Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Přidejte své vzestupné oběti k svým ostatním obětem a jezte maso!

²² Vždyť jsem s vašimi otci v den vyvedení jich ze země Egypta nepromluvil, aniž jsem jim rozkázal stran věci vzestupných a jiných obětí ,

²³ nýbrž jsem jim rozkázal tuto věc, výrokem: Poslouchejte na můj hlas a stanu se vám Bohem a vy mi budete lidem , ať chodíte každou cestou, již vám budu přikazovat, aby vám bylo dobře.

²⁴ Ale neuposlechli, aniž nachýlili své ucho, nýbrž se jali chodit podle záměrů , podle umíněnosti, svého zlého srdce, a ukázali záda a ne tvář .

²⁵ Stran celé doby ode dne, kdy vaši otcové vyšli ze země Egypta, až po tento den, to jsem se k vám naposílal všech svých nevolníků, proroků, denně, časným posíláním,

²⁶ ale neobrátili ke mně sluch , aniž nachýlili své ucho, nýbrž zatvrdili svou šíji; zachovali se hůře než jejich otcové .

²⁷ I budeš k nim vyslovovat všechna tato slova, aniž k tobě budou obracet sluch , ano, zavoláš na ně, aniž ti budou odpovídat ;

²⁸ i budeš k nim říkat: Toto je ten národ těch, kteří neposlouchají na hlas Hospodina, svého Boha, aniž přijímají kázeň ; pravda se ztratila , ano, je vyťata z jejich úst.

²⁹ Ostříhej a zahoď svůj vlas a na holých pahrbcích vznes žalozpěv , neboť Hospodin zamítl a zavrhl pokolení výbuchu svého hněvu .

³⁰ Vždyť synové Júdovi se dopouštějí zla v mých očích, prohlášeno Hospodinem, v domě, nad nímž se děje dovolávání mého jména , nakladli svých hnusností k jeho znečištění

³¹ a vybudovali výšiny Tófeth, jež je v průrvě syna Hinnómova, k spalování svých synů a svých dcer ohněm , což jsem nerozkázal, aniž na mé srdce vystoupilo .

³² Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy se již nebude říkat Tófeth, a průrva syna Hinnómova, nýbrž průrva zabíjení , neboť v Tófeth budou pro nedostatek místa pohřbívat;

³³ a mrtvoly tohoto lidu budou potravou ptactvu nebes a zvěři země, a nebude odhánějícího .

³⁴ A z měst Júdových a z ulic Jerúsaléma chci dát přestat hlasu jásotu a hlasu radosti, hlasu ženicha a hlasu nevěsty , neboť země bude rumištěm .

8

¹ V oné době, prohlášeno Hospodinem, budou vynášet kosti králů Júdových a kosti jeho hodnostářů a kosti kněží a kosti proroků a kosti obyvatel Jerúsaléma z jejich hrobů

² a rozkládat je vůči slunci a vůči měsíci a vůči všemu osazenstvu nebes, těm, jež milovali a jimž sloužili a za nimiž chodili a jež vyhledávali a jimž se klaněli ; nebudou sbírány , aniž budou pohřbívány; budou za hnůj na tváři půdy .

³ A všemu zbytku těch, již budou zbývat z této zlé čeledi , těch, již budou zbývat ve všech místech , kam je zaženu , bude milejší smrt než život , prohlášeno Hospodinem zástupů .

⁴ I řekneš jim: Takto řekl Hospodin: Zda mají padat a nepovstávat? Mají-li se odvracet a nevracet ?

⁵ Proč se tento lid Jerúsaléma odvrátil trvalým odpadlictvím ? Drží se podvodu , odmítají vrátit se;

⁶ jal jsem se naslouchat a uslyšel jsem - nemluví správně, není nikoho majícího nad svým zlem lítost s výrokem: Co jsem to spáchal ? Každý se vrací ve svůj způsob života , jako se kůň řítí v boj .

⁷ I čáp v nebesích zná svá určená období a hrdlička a vlaštovka a jeřáb dbají času svého příletu; a můj lid nezná právo Hospodinovo.

⁸ Jak můžete říkat: My jsme moudří a je při nás zákon Hospodinův? Avšak, hle, lživé pisátko písmařů působí ke lži .

⁹ Moudří jsou zostuzeni , zmateni a polapeni - hle, postavili se zamítavě proti slovu Hospodinovu, co za moudrost tedy mají ?

¹⁰ Proto chci dát jejich ženy jiným , jejich pole uchvatitelům , vždyť od nejmenšího až po největšího , každý je zplna oddán nespravedlivému zisku , od proroka až po kněze, každý se dopouští klamu ,

¹¹ a úraz dcery mého lidu se jali hojit lehkovážně s výrokem: Je dobře , je dobře ; ale není dobře .

¹² Pocítili ostudu , že se dopouštějí ošklivosti ? Ani trochu ostudy necítí a styděti se neumějí ; proto budou padat mezi těmi, již padají, v čas svého navštívení budou klopýtat , řekl Hospodin.

¹³ Veskrze je chci posbírat , prohlášeno Hospodinem; na vinné révě není hroznů a na fíkovníku není fíků a listí uvadlo ; dám to těm , kteří je míjejí .

¹⁴ Nač my sedíme? Shromážděte se a vstupujme do opevněných měst a mlčme tam, neboť nás k mlčení určil Hospodin, náš Bůh, a napojil nás vodou-žlučí , neboť jsme vůči Hospodinu hřešili .

¹⁵ Doufat v pokoj? Ale nic dobrého! V čas uzdravení? Ale hle, hrůza!

¹⁶ Z Dána je slyšet frkání jeho koní, od zvuku řehtání jeho hřebců se všechna země třese , i přijdou a sežerou zem a její náplň, město a ty, kdo v něm bydlí ,

¹⁷ neboť hle, já , chystám se mezi vás vypustit hady, kobry , vůči nimž není zaříkávání , i budou vás štípat, prohlášeno Hospodinem.

¹⁸ Rozveselení pro mne proti sklíčenosti , jež je na mně ! Mé srdce je neduživé -

¹⁹ hle, hlas volání dcery mého lidu o pomoc ze země dálek: Zda není Hospodina na Cijjónu? Není-li na něm jeho Krále? Proč mě dráždili svými sochami , nicotnostmi ciziny ?

²⁰ Přešla žeň, skončilo léto a my nejsme vysvobozeni ;

²¹ jsem zdrcen nad zdrcením dcery mého lidu, jsem začerněn , zachvátila mě hrůza .

²² Zda v Gileádu není balzámu ? Není-li tam ranhojiče? Proč tedy nevzešlo hojení dcery mého lidu?

9

¹ Kéž by byla má hlava vodou a mé oči zřídlem slz , abych za dne i v noci mohl oplakávat zabité mého lidu!

² Kéž bych měl v pustině hostinec pro pocestné , abych mohl svůj lid opustit a z jejich blízkosti odejít! Vždyť oni všichni jsou cizoložníci, sebranka nevěrně jednajících ,

³ a ohýbají svůj jazyk, luk lži, ale pro pravdu se v zemi nezachovali jako hrdinové , neboť postupují od zla k zlu a mne neznají , prohlášeno Hospodinem.

⁴ Mějte se na pozoru , každý před svým bližním , a nechť ne na každém bratru důvěrou spočíváte , neboť kterýkoli bratr může kdykoli obelstít a kterýkoli bližní může chodit jako utrhač ;

⁵ oni si každý ze svého bližního tropí blázny, aniž mluví pravdu , naučili svůj jazyk mluvit lež, unavili se pácháním nepravosti .

⁶ Tvé bydlení je vprostřed podvodu , podvodem se zpěčují poznat mě, prohlášeno Hospodinem;

⁷ proto Hospodin zástupů řekl takto: Hle, já , chystám se přetavovat je, ano, budu je podrobovat zkoušce - vždyť jak mám jednat z příčiny dcery mého lidu?

⁸ Jejich jazyk je vražedný šíp, řeč v jejich ústech podvod ; s bližním se mluví o pokoji , ale ve svém nitru klade svou zálohu .

⁹ Zda pro tyto věci nemám navštěvovat - prohlášeno Hospodinem -? Nemá-li se má duše mstít na národu , jenž je jako tento? -

¹⁰ Budu vznášet pláč a lkání nad horami a žalozpěv nad pastvišti pustiny, neboť jsou sežehnuta , takže jsou bez kohokoli přecházejícího, aniž tam uslyší hlas dobytka ; od letounstva nebes až po zvěř , ti utekli, odešli. -

¹¹ A Jerúsalém učiním hromadami , doupětem šakalů, a města Júdova budu činit spouští , takže budou bez obyvatel .

¹² Kdo je tím moudrým mužem, jenž toto chápe a k němuž mluví ústa Hospodinova, aby to oznamoval ? Proč země zhynula, je sežehnuta jako pustina, takže je bez přecházejícího?

¹³ A Hospodin řekl: Pro jejich opuštění mého zákona , jejž jsem předložil jejich tváři, a že neposlouchali na můj hlas , aniž v něm chodili ,

¹⁴ nýbrž chodili za umíněností svého srdce a za Baalím , čemuž je naučili jejich otcové.

¹⁵ Proto Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Hle, já , chystám se je, tento lid, nakrmit pelyňkem a budu je napájet vodou-žlučí ,

¹⁶ a budu je rozptylovat mezi národy , jichž nepoznali oni ani jejich otcové, a vypouštět za nimi meč až do mého skoncování s nimi.

¹⁷ Takto řekl Hospodin zástupů : Pouvažujte a povolejte naříkačky , ať přicházejí, a pošlete k moudrým ženám, ať přicházejí,

¹⁸ ať spěchají a vznášejí lkání nad námi, ať se naše oči rozplývají slzami , ať naše oční víčka roní vodu,

¹⁹ neboť z Cijjóna je slyšet hlas lkání: Jak jsme zničeni ! Velmi jsme zostuzeni , neboť jsme opustili zem, neboť pobořili naše obydlí !

²⁰ Slyšte tedy, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť vaše ucho přijímá slovo jeho úst, a učte své dcery lkání a každá žena svou přítelkyni žalozpěvu ,

²¹ neboť v naše okna vystoupila , v naše paláce vešla smrt vytínat batole v ulici, jinochy na prostranstvích .

²² Mluv: Takto je prohlášeno Hospodinem: Ano, mrtvoly lidí budou padat jako hnůj na tváři pole a jako pokos zpoza žence , a sbírajícího nebude.

²³ Takto řekl Hospodin: Nechť se moudrý nehonosí svou moudrostí a silák nechť se nehonosí svou silou , bohatý nechť se nehonosí svým bohatstvím ,

²⁴ nýbrž nechť se ten, kdo se honosí , honosí tímto : Pochopením a poznáním mne, že já jsem Hospodin, uskutečňující laskavost , právo a spravedlnost v zemi, neboť v těchto věcech si libuji , prohlášeno Hospodinem.

²⁵ Hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy budu zakročovat proti každému obřezanému s předkožkou ,

²⁶ proti Egyptu a proti Júdovi a proti Edómu a proti synům Ammónovým a proti Móávu a proti všem ostříhaným na spáncích , již bydlí v pustině, neboť všechny tyto národy jsou neobřezány , i všechen dům Isráélův, neobřezány srdcem .

10

¹ Slyšte slovo Hospodinovo, jež Hospodin vyslovuje proti vám , dome Isráélův;

² takto řekl Hospodin: Nesmíte se učit cestě národů ani se strachovat před znameními nebes, třebaže se národy před nimi strachují .

³ Vždyť ustanovení národností , to je nicotnost ; ano, vytne se to , strom z lesa - práce rukou drvoštěpa , sekerou ;

⁴ ozdobuje se to stříbrem a zlatem, upevňují je hřebíky a kladivy, ať to nekolísá .

⁵ Ona jsou jako vysoustruhovaná palma a nemluví, nutně se musejí nosit , neboť neumějí vykročit. Nemusíte před nimi pociťovat bázeň , neboť nemohou páchat zlo ani při nich není konání dobra ,

⁶ protože není podobného tobě , Hospodine, ty jsi veliký a veliké je tvé jméno v moci !

⁷ Kdo by se nebál tebe , Králi národů , vždyť tobě to přísluší , ano, protože mezi všemi mudrci národů a ve všech jejich královstvích není podobného tobě ,

⁸ nýbrž jsou do jednoho hloupí a blázniví . Poučení o těch nicotnostech : Je to dřevo,

⁹ přiváží se roztepané stříbro z Taršíše a zlato z Úfázu , dílo kovodělníka a rukou zlatníka, jejich oblečení - modrý purpur a červený purpur , ony všechny jsou dílo zručných .

¹⁰ Ale pravý Bůh je Hospodin, on, Bůh živý a věčný Král ; před jeho rozhněváním se země třese a jeho rozhorlení nemohou národy vydržet .

¹¹ Takto jim musíte říci: Bohové, kteří nezhotovili nebe a zem, budou muset ze země a zpod tohoto nebe zahynout.

¹² Zhotovivší zem ve své moci , zřídivší svět ve své moudrosti , on ve své obezřelosti roztáhl nebesa;

¹³ na hlas, jejž vydá , - spousta vod v nebesích, i způsobí vystupování výparů od okraje země, k dešti přičiní blesky a ze svých skladišť vyvede vítr .

¹⁴ Každý člověk je hloupý , dalek poznání, každý zlatník bude svými sochami zostuzen , neboť jeho slitiny jsou klam a není v nich ducha ;

¹⁵ ony jsou nicotnost , dílo výsměchu ; v čas jejich navštívení budou muset zhynout.

¹⁶ Podíl Jákóbův není jako ony , neboť on je Ztvárnitel všeho a Isráél je kmenem jeho dědictví , jeho jméno je Hospodin zástupů .

¹⁷ Posbírej ze země své věci , ty, jež sedíš v obležení ,

¹⁸ neboť Hospodin řekl takto: Hle, já , tentokrát se chystám z praku vystřelit obyvatele této země a uvedu na ně tíseň , aby je mohli najít .

¹⁹ Běda mi pro mou ránu , mé zbití je bolestné; ale já jsem si řekl : Ano, toto je utrpení, ale musím je snášet ,

²⁰ můj stan je zničen a všechny mé provazy jsou zpřetrhány , mé děti mi odešly a není jich, není již roztahujícího můj stan ani vyzdvihujícího mé koberce ,

²¹ neboť pastýři zhloupli a nevyhledávají Hospodina; proto si nepočínají rozvážně a všechna jejich stáda jsou rozehnána .

²² Hlas zvěsti ! Hle, přichází, a veliký hřmot ze země severu, k učinění měst Júdových spouští , doupětem šakalů.

²³ Vím , Hospodine, že člověku nepatří jeho cesta , nikomu chodícímu nelze i řídit svůj krok;

²⁴ napravuj mě, Hospodine, ale podle práva , ne ve svém hněvu, abys mě nepokořoval .

²⁵ Vylij své popuzení na národy , jež tě neznají , a na čeledi , jež nevzývají tvé jméno , neboť sežraly Jákóba , ano, sežraly ho, ano, zahubily ho a jeho příbytek zpustošily .

11

¹ Slovo, jež se k Jeremjovi dostalo z blízkosti Hospodinovy , výrok:

² Slyšte slova této smlouvy a promluvte k mužům Júdovým a na obyvatele Jerúsaléma!

³ A řekneš k nim: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Budiž proklet každý , kdo neposlouchá slov této smlouvy,

⁴ již jsem přikázal vašim otcům v den mého vyvedení jich ze země Egypta, z pece ze železa, výrokem: Poslouchejte na můj hlas a vykonávejte je podle všeho, co vám rozkazuji, a stanete se mi lidem a já vám budu Bohem ,

⁵ za účelem dodržení přísahy, jíž jsem vašim otcům přisáhl dát jim zem přetékající mlékem a medem, jako tohoto dne. I odpověděl jsem a řekl jsem: Ámén , Hospodine!

⁶ A Hospodin ke mně řekl: Provolej všechna tato slova ve městech Júdových a v ulicích Jerúsaléma výrokem: Slyšte slova této smlouvy a vykonávejte je,

⁷ neboť jsem proti vašim otcům naléhavě svědčil časným svědčením, v den mého vyvedení jich ze země Egypta až po tento den, výrokem: Poslouchejte na můj hlas !

⁸ Ale neposlouchali , aniž své ucho nachýlili , nýbrž chodili každý v umíněnosti svého zlého srdce, i přivedu na ně všechna slova této smlouvy, již jsem rozkázal vykonávat, ale nevykonávali .

⁹ A Hospodin ke mně řekl: Mezi muži Júdovými a mezi obyvateli Jerúsaléma se zjistilo spiknutí,

¹⁰ vrátili se k nepravostem svých praotců , kteří odmítli poslouchat má slova; ano, oni odešli za jinými bohy sloužit jim; zrušili, dům Isráélův a dům Júdův, mou smlouvu, již jsem uzavřel s jejich otci.

¹¹ Proto řekl Hospodin takto: Hle, já , chystám se na ně přivést pohromu , před níž nebudou moci ujít ; i budou ke mně křičet , aniž k nim budu obracet sluch .

¹² I půjdou města Júdova a obyvatelé Jerúsaléma a budou křičet k bohům, jimž oni zakuřují , kteří jim v čas jejich pohromy nikterak nebudou moci přinést vysvobození .

¹³ Tvých bohů, Júdo, je tolik jako tvých měst, a tolik jako ulic v Jerúsalémě jste nastavěli oltářů Ostudě , oltářů k zakuřování Baalovi .

¹⁴ A ty nechť se za tento lid nemodlíš , ani nechť za ně nevznášíš křik ani modlitbu, neboť nebudu slyšet v čas jejich volání ke mně pro jejich pohromu .

¹⁵ Co je s předmětem mého milování v mém domě ? Její provádění pletichářství s mnohými - a svaté maso ? Mohou ony věci z tebe sejít ? Vždyť při svém páchání zla - tehdy jásáš!

¹⁶ Zelená oliva, pěkná, vzhledného ovoce , nazval Hospodin tvé jméno; při zvuku velikého rámusu na tom zanítil oheň a její větve se polámaly ,

¹⁷ neboť Hospodin zástupů , jenž tě zasadil , proti tobě vyslovil zlo příčinou zla domu Isráélova a domu Júdova, jež si napáchali k dráždění mne, totiž zakuřování Baalovi .

¹⁸ A Hospodin mě uvědomil, takže vím ; tehdy jsi mi ukázal jejich skutky,

¹⁹ a já jsem byl jako dobytče , krotké , jež je vedeno k poražení , aniž jsem věděl , že proti mně ukládají úklady : Zkazme strom s jeho ovocem , ano, vytněme jej ze země živých, ať se jeho jméno již nepřipomíná.

²⁰ Kéž však , Hospodine zástupů , soudící v spravedlnosti, zkoušce podrobující ledviny i srdce, smím vidět tvou pomstu při nich , neboť tobě jsem vyjevil svou při .

²¹ Proto Hospodin takto řekl o mužích z Anáthóth , již hledají tvé žití s výrokem: Nesmíš prorokovat ve jménu Hospodinově, ať nemusíš naší rukou umřít -

²² proto Hospodin zástupů řekl takto: Hle, já , chystám se proti nim zakročit , jinoši musejí pomřít mečem, jejich synové a jejich dcery musejí pomřít hladem,

²³ a nebude z nich zbytku , neboť budu na muže z Anáthóth v roce jejich navštívení přivádět pohromu .

12

¹ Ty budeš spravedlivý, Hospodine, jestliže budu vůči tobě v rozepři , jen nechť s tebou smím promluvit o právech : Proč je cesta zlovolných zdárná , klidu se těší všichni hanebně se zpronevěřující ?

² Zasadil jsi je, také se zakořenili, daří se , také nesou ovoce, ty jsi blízek v jejich ústech, ale dalek od jejich ledvin .

³ A ty, Hospodine, mě znáš , umíš mě prohlédat, zkoušce jsi podrobil mé srdce, jež je s tebou; urvi je jako drobný dobytek k porážce a odděl je ke dni zabíjení .

⁴ Dokdy bude země truchlit a bylinstvo každého pole vadnout ? Pro zlo bydlících v ní vymizela zvěř a ptactvo , neboť říkají: Nevidí naši budoucnost.

⁵ Jestliže běžíš s pěšími a unaví tě, jak potom chceš závodit s koňmi? A cítíš se ty bezpečně v pokojné zemi ? Jak si potom budeš počínat v nádheře u Jordánu ?

⁶ Vždyť i tvoji bratři a dům tvého otce, i oni se proti tobě nevěrně zachovali , i oni se jali zplna za tebou pokřikovat ; nesmíš v ně věřit , byť k tobě pronášeli libá slova.

⁷ Opustil jsem svůj dům, zavrhl jsem své dědictví , vydal jsem milovanou své duše v dlaň jejích nepřátel,

⁸ mé dědictví se mi stalo jakoby lvem v lese, dovoluje si na mne svým hlasem ; proto jsem je pojal v nenávist.

⁹ Mé dědictví je mi pestrým supem , supové vůkol - na ně : Pojďte, shromážděte se, všechno zvířectvo pole, přivádějte k žrádlu!

¹⁰ Mnozí pastýři zkazili mou vinici, rozdupali můj díl, učinili můj žádoucí díl pustinou , spouští ;

¹¹ obrátili jej v spoušť , zpustlý truchlí přede mnou, zpustošena je všechna země, neboť není nikoho kladoucího si to na srdce.

¹² Na všechny holé pahrbky v pustině přišli ničitelé , neboť Hospodin má meč sžírající od okraje země až po okraj země, žádné maso nemá pokoje.

¹³ Zaseli pšenici a sežnou trní ; natrápili se - nebudou mít prospěchu , i budou zostuzeni vašimi výtěžky , pro žár hněvu Hospodinova.

¹⁴ Takto řekl Hospodin: Proti všem mým zlým sousedům , kteří sahají na dědictví , jež jsem dal zdědit svému lidu, Isráélovi: Hle, já , chystám se vyrvat je z povrchu půdy a dům Júdův vyrvat z jejich středu,

¹⁵ a po mém vyrvání jich se bude dít : Budu se vracet a litovat jich a přivádět je zpět , každého do jeho dědictví a každého do jeho země.

¹⁶ A bude se dít : Budou-li se pilně učit cestám mého lidu, přísahat při mém jménu: Jako že je živ Hospodin, jako učili můj lid přísahat při Baalovi , že budou vbudováváni v střed mého lidu,

¹⁷ pak-li nebudou poslouchat, budu onen národ vyrvávat , veskrze a hubením - prohlášeno Hospodinem.

13

¹ Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a opatři si opasek ze lnu a vsaď jej na své boky, ale do vody jej nebudeš vnášet.

² I opatřil jsem ten opasek podle slova Hospodinova a vsadil na své boky;

³ a podruhé se ke mně dostalo slovo Hospodinovo, výrok:

⁴ Vezmi ten opasek, jejž jsi opatřil , jenž je na tvých bocích, a vstaň, jdi k Peráthu a ukryj jej tam v rozštěpu skaliska .

⁵ I odešel jsem a při Peráthu jsem jej ukryl podle toho, co mi Hospodin rozkázal.

⁶ A po uplynutí mnoha dní se stalo , že ke mně Hospodin řekl: Vstaň, jdi k Peráthu a vezmi odtamtud ten opasek, jejž jsem ti rozkázal tam ukrýt .

⁷ I odešel jsem k Peráthu a ten opasek jsem vyhledal a vzal z toho místa , kam jsem jej ukryl , a hle, ten opasek byl zkažený , nehodil se k ničemu .

⁸ I dostalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:

⁹ Takto řekl Hospodin: Tak budu kazit pýchu Júdovu a pýchu Jerúsaléma, jež je veliká .

¹⁰ Tento zlý lid, ti zpěčující se slyšet mé slovo, kteří chodí v umíněnosti svého srdce a odešli za jinými bohy sloužit jim a klanět se jim, ano, bude jako tento opasek, jenž se k ničemu nehodí .

¹¹ Ano, jako opasek lpí na bocích někoho , tak jsem dal všemu domu Isráélovu a všemu domu Júdovu ulpět na mně, - prohlášeno Hospodinem, - aby se mi stali lidem a věhlasem a chválou a ozdobou ; ale neuposlechli.

¹² I budeš k nim pronášet toto slovo: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Každý měch se naplňuje vínem; a když k tobě řeknou: Zda přece nevíme , že se každý měch naplňuje vínem?

¹³ musíš k nim říci: Takto řekl Hospodin: Hle, já , chystám se všechny obyvatele této země i krále, kteří sedí místo Dávida na jeho trůně, i kněží a proroky a všechny obyvatele Jerúsaléma naplnit opilostí,

¹⁴ i budu je rozrážet jednoho o druhého a otce i syny spolu, prohlášeno Hospodinem, nebudu šetřit , aniž budu mít soucit, aniž se budu slitovávat , takže bych je nezničil .

¹⁵ Slyšte, ano, nastavte uši , nechť se nevyvyšujete , neboť promluvil Hospodin;

¹⁶ vzdejte čest Hospodinu, svému Bohu, dříve než bude působit tmu a dříve než se budou vaše nohy obrážet o hory za soumraku, a zatímco budete čekat na světlo, obrátí je v hlubokou temnotu , bude je měnit v černavu .

¹⁷ A nechcete-li to slyšet, bude má duše v úkrytech plakat, z příčiny vaší domýšlivosti , ano, mé oko bude hořce slzet a slzami se rozplývat , neboť stádo Hospodinovo bude zajato.

¹⁸ Řekni králi a královně-matce : Snižte se a tak sedněte , neboť sejde , co je na vašich hlavách , koruna vaší nádhery ,

¹⁹ města jihu jsou uzamknuta a není otvírajícího; Júdá bude odvedena , ona všechna , bude odvedena - plný počet .

²⁰ Povznes své oči a viz ty, kteří přicházejí od severu! Kde je stádo, jež ti bylo dáno, tvůj nádherný drobný dobytek ?

²¹ Co budeš říkat, až bude proti tobě zakročovat , že jsi je ty naučila za náčelníky nad sebou jako hlavu ? Zda tě nebudou zachvacovat bolesti, tak jako ženu při porodu ?

²² A jestliže si budeš ve svém srdci říkat : Proč mě potkaly tyto věci? - Pro velikost tvé nepravosti byly odhaleny tvé podolky, násilí utrpěly tvé paty.

²³ Zda umí Kúší změnit svou pleť aneb levhart své skvrny? Pak i vy můžete činit dobře, jsouce naučeni činit zle;

²⁴ i budu je rozptylovat jako slámu pomíjející ve větru pustiny.

²⁵ Toto je tvůj los, podíl tvých výměr ode mne , - prohlášeno Hospodinem, - ježto jsi na mne zapomněla a jala ses důvěřovat v klam ,

²⁶ takže i já vyhrnu tvé podolky nad tvou tvář a ukáže se tvá hanba.

²⁷ Tvá cizoložství, tvá řehtání, necudnost tvého smilstva na pahrbcích, v poli, shledal jsem tvé hnusnosti . Běda tobě, Jerúsaléme, nemůžeš být očištěn ; po jaké době ještě ?

14

¹ Co se dostalo slovem Hospodinovým k Jeremjovi stran věci sucha :

² Júdá truchlí , její brány chřadnou , zčernaly až k zemi, a vystupuje křik Jerúsaléma,

³ a jejich vznešení posílají své nepatrné pro vodu; přijdou k jamám - vodu nenajdou, vracejí se , jejich nádoby jsou prázdné; jsou zklamáni a zahanbeni a zakrývají své hlavy.

⁴ Příčinou půdy - je rozrušená , neboť lijavec v zemi nenastal , - jsou zklamáni a své hlavy zakrývají rolníci;

⁵ ano i laň v poli rodí s opouštěním, neboť se neukázala zeleň ,

⁶ a divocí oslové stojí na holých pahrbcích, lapají vítr jako šakalové, jejich oči hynou , neboť není bylinstva .

⁷ Vypovídají-li naše nepravosti proti nám , Hospodine, jednej vzhledem ke jménu svému! Ano, mnohá jsou naše odpadlictví , vůči tobě jsme hřešili ,

⁸ naděje Isráélova, vysvobozující v čas úzkosti ; nač bys měl být jako cizinec v zemi, ano, jako pocestný, jenž se uchyluje k přenocování?

⁹ Nač bys měl být jako někdo zakřiknutý , jako hrdina , jenž nemůže vysvobodit ? Vždyť ty jsi v našem středu , Hospodine, a nad námi se děje dovolávání tvého jména , kéž nás nezanecháváš !

¹⁰ Takto řekl Hospodin o tomto lidu: Tak si zamilovali potulování , nešetřili svých nohou, že je Hospodin blahovolně nepřijme ; nyní si bude připomínat jejich nepravosti a navštěvovat jejich hříchy.

¹¹ A Hospodin ke mně řekl: Nechť se za tento lid nemodlíš k dobru,

¹² když se budou postit , nebudu obracet sluch k jejich křiku , a když budou vznášet vzestupnou oběť a oběť daru , nebudu je blahovolně přijímat , nýbrž se já chystám mečem a hladem a morem s nimi skoncovat .

¹³ I pravil jsem: Ach , Pane, Hospodine, hle, proroci jim praví: Nebudete zakoušet meče, aniž budete mít hlad, nýbrž vám chci v tomto místě dát pravdivý pokoj .

¹⁴ A Hospodin ke mně řekl: Ti proroci v mém jménu prorokují lež , neposlal jsem je, aniž jsem jim rozkázal, aniž jsem k nim promluvil; lživé vidění a věštbu a nicotu a podvod svého srdce si vám oni dovolují prorokovat .

¹⁵ Proto Hospodin takto řekl o těch prorocích, kteří prorokují v mém jménu, a já jsem je neposlal, ale oni říkají: Meč ani hlad v této zemi nebude: Mečem a hladem onino proroci budou muset skonat ,

¹⁶ a lid, ti, jimž oni prorokují , budou od meče a hladu poházeni po ulicích Jerúsaléma a nebudou mít pohřbívajícího je, jejich ženy ani jejich syny ani jejich dcery, neboť na ně budu vylévat jejich zlo .

¹⁷ I řekneš k nim toto slovo: Nechť se mé oči nocí i za dne rozplývají slzami a neustávají , neboť panenská dcera mého lidu je zdrcena velikým zdrcením , velmi bolestným zbitím .

¹⁸ Vyjdu-li do pole, pak , hle - zabití mečem ; pakli vstoupím do města, pak , hle - neduhy z hladu; ano, i prorok i kněz odcestovali do země, již neznají .

¹⁹ Zda jsi Júdu zcela zamítl ? Pociťuje-li tvá duše ošklivost proti Cijjónu? Proč nás biješ , takže pro nás není vyhojení? Doufat v pokoj? Ale nic dobrého! V čas uzdravení? Ale hle, hrůza!

²⁰ Uznáváme , Hospodine, svou zlovůli, nepravost našich otců, že jsme vůči tobě hřešili ,

²¹ kéž neopovrhuješ , vzhledem k svému jménu, kéž neznevažuješ trůn své slávy , pamatuj, kéž nerušíš svou smlouvu s námi!

²² Zda jsou mezi nicotnostmi národů působcové lijavce? A mohou-li nebesa dávat pršky ? Zda ty nejsi ON , Hospodin, náš Bůh? I chceme doufat v tebe, neboť všechny tyto věci činíš ty.

15

¹ A Hospodin ke mně řekl: Byť se stavěl Mojžíš a Samúél před mou tvář, nebyla by má duše pro tento lid ; vypusť je zpřed mé tváře , ať vycházejí .

² A jestliže k tobě budou říkat: Kam máme vycházet ? bude se dít , že budeš říkat k nim: Takto řekl Hospodin: Kdo patří smrti, k smrti, a kdo patří meči, k meči , a kdo patří hladu, k hladu, a kdo patří zajetí, do zajetí.

³ A budu proti nim zakročovat čtyřmi čeleděmi , prohlášeno Hospodinem: Mečem k zabíjení a psy k odvlékání a ptactvem nebes a zvěří země k požírání a k ničení ,

⁴ a vydat je k hrůze všem královstvím země, příčinou Menaššéa, syna Jechizkijjáhúova, krále Júdova , pro to, co v Jerúsalémě učinil.

⁵ Ano, kdo na tebe bude mít ohled, Jerúsaléme, a kdo ti bude projevovat soustrast , a kdo se bude stranou obracet , aby se otázal , jak se ti vede ?

⁶ Ty jsi zavrhl mne, prohlášeno Hospodinem, odcházel jsi zpět, chci tedy na tebe napřáhnout svou ruku a zničit tě; stalo se mi obtížným mít lítost;

⁷ i odvěji je věječkou v branách země, o děti připravím , pohubím svůj lid - nevracejí se ze svých cest,

⁸ jejich vdovy se mi rozhojnily nad písek moří; přivedu jim, na matky jinochů , o polednách ničitele , náhle na ně uvrhnu horečný děs a neštěstí .

⁹ Zchřadne , jež porodila sedm, vydechne svou duši, její slunce zašlo ještě za dne, byla zostuzena a zahanbena ; a zbytky jich budu vydávat meči před tváří jejich nepřátel, prohlášeno Hospodinem.

¹⁰ Běda mně, má matko, že jsi mě porodila, muže vády a muže sváru pro všechnu zem ! Nepůjčoval jsem , aniž půjčovali mně ; každý mi zlořečí .

¹¹ Hospodin řekl: Neuvolním-li tě k dobrému, nepřiměji-li nepřítele vyjít vstříc naproti tobě v čas pohromy a v čas úzkosti ! -

¹² Zda se může zlámat železo, železo ze severu, a mosaz ?

¹³ Tvé bohatství a tvé poklady budu přidávat ke kořisti, ne za odškodné , nýbrž za všechny tvé hříchy, a to uvnitř všech tvých hranic ,

¹⁴ to budu přepravovat s tvými nepřáteli v zem, již neznáš , neboť v mém hněvu vzplál oheň, jenž bude planout na vás .

¹⁵ Ty víš , Hospodine, připomeň si mě a ujmi se mne a pomsti se pro mne na mých pronásledovatelích , kéž mě, jsa zdlouhavý k svému hněvu, neodnímáš ; uvědom si mé snášení potupy pro tebe.

¹⁶ Došlo k tvým slovům a já jsem je snědl; to se mi - tvá slova - stalo potěšením a radostí mého srdce, neboť nade mnou bylo prohlášeno tvé jméno , Hospodine, Bože zástupů !

¹⁷ Nesedávám v sejití bavících se , abych se poveselil, pro tvou ruku sedávám osamělý, neboť jsi mě naplnil nevolí .

¹⁸ Proč je má trýzeň trvalá a mé zbití zhoubné , zpěčuje se dát se vyhojit? Chceš pro mne opravdu být podoben klamnému potoku , vodám, jež nejsou spolehlivé ?

¹⁹ Proto řekl Hospodin takto: Chceš-li se vrátit, pak tě budu vracet; budeš stát před mou tváří, a budeš-li oddělovat drahocenné od všedního , budeš jako má ústa. Nechť se oni obracejí k tobě, ale ty se nebudeš obracet k nim;

²⁰ ano, chci tě tomuto lidu učinit zdí z mosazi , nepřístupnou . I budou proti tobě bojovat , ale nic vůči tobě nebudou zmáhat , vždyť s tebou budu já k vysvobozování tě a k vyprošťování tě, - prohlášeno Hospodinem, -

²¹ ano, budu tě vyprošťovat z ruky zlých a osvobozovat tě z dlaně ukrutníků .

16

¹ A dostalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:

² Nebudeš si brát ženu, aniž budeš mít syny a dcery v tomto místě ,

³ neboť takto řekl Hospodin o synech a o dcerách, jež se rodí v tomto místě , a o jejich matkách, jež je rodí, a o jejich otcích, již je plodí v této zemi:

⁴ Budou umírat smrtelnými neduhy , nebudou oplakáváni ani pohřbíváni, budou za hnůj na tváři půdy ; budou docházet konce mečem a hladem a jejich mrtvoly se stanou potravou ptactvu nebes a zvěři země.

⁵ Hospodin tedy řekl takto: Nechť nevstupuješ v dům křiku a nechť nechodíš k oplakávání a nechť jim neprojevuješ soustrast , neboť odejmu z blízkosti tohoto lidu svůj pokoj, prohlášeno Hospodinem, laskavost i slitování ,

⁶ a velicí i malí v této zemi pomřou, nebudou pohřbíváni, aniž pro ně budou plakat ani se řezat ani se vyholovat pro ně ,

⁷ aniž pro ně budou při truchlení lámat k utěšování někoho nad mrtvým , aniž je budou napájet číší útěchy nad otcem někoho aneb nad matkou někoho .

⁸ Aniž budeš vstupovat v dům hostiny k sedění s nimi k jedení a k pití,

⁹ neboť Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Hle, já , chystám se dát přestat z tohoto místa před vašima očima a ve vašich dnech hlasu jásotu a hlasu radosti, hlasu ženicha a hlasu nevěsty .

¹⁰ A až budeš všechna tato slova oznamovat tomuto lidu, bude se dít , že k tobě řeknou: Nač Hospodin proti nám mluvil o všem tomto velikém neštěstí , a co je naší nepravostí a co je naším hříchem, jímž jsme zhřešili vůči Hospodinu, našemu Bohu?

¹¹ I budeš k nim říkat: Protože mě vaši otcové opustili, prohlášeno Hospodinem, a jali se chodit za jinými bohy a sloužit jim a klanět se jim, a mne opustili a mého zákona přestali dbát ;

¹² a vy jste se v počínání zachovali hůře než vaši otcové , neboť , hle vás, chodíte každý za umíněností svého zlého srdce bez obracení sluchu ke mně ;

¹³ i chci vás odmrštit z povrchu této země na zem , již neznáte vy ani vaši otcové, ať tam za dne i v noci sloužíte jiným bohům, kde vám nebudu prokazovat milost .

¹⁴ Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy se již nebude říkat: Jako že je živ Hospodin, jenž vyvedl děti Isráélovy ze země Egypta,

¹⁵ nýbrž: Jako že je živ Hospodin, jenž vyvedl děti Isráélovy ze země severu a ze všech zemí, kam je zahnal , neboť je budu zpět přivádět na půdu , již jsem dal jejich otcům.

¹⁶ Hle, já , chystám se poslat pro mnoho rybářů, prohlášeno Hospodinem, ať je vyrybaří , a potom chci poslat pro mnoho lovců, ať je vyloví z povrchu každé hory a z povrchu každého pahrbku a z rozštěpů skalisk .

¹⁷ Vždyť na všech jejich cestách jsou mé oči, ony nejsou skryty před mou tváří , aniž jsou zpřed mých očí schovány jejich nepravosti ,

¹⁸ i chci nejprve dvojnásob odplatit jejich nepravost a jejich hřích, pro jejich znesvěcení mé země mrtvolami svých hnusností , že mé dědictví naplnili svými ošklivostmi .

¹⁹ Hospodine, má sílo a má posilo , mé útočiště v den úzkosti , k tobě budou přicházet národy od posledních končin země a budou říkat: Naši otcové zdědili jen klam , nicotu ; v tom není nic prospěšného;

²⁰ zda si může člověk hotovit bohy? Vždyť to nejsou bohové!

²¹ Proto hle, já , chystám se dát jim poznat, tentokrát jim budu dávat poznat svou ruku a svou moc , ať vědí, že mé jméno je Hospodin .

17

¹ Hřích Júdův je zaznamenán pisátkem ze železa, vyryt hrotem z diamantu na desku jejich srdce a na rohy vašich oltářů,

² takže si jejich děti pamatují jejich oltáře a jejich ašéry , na zelené stromoví , na vyvýšené vyvýšeniny .

³ Mé pohoří v poli! Tvé bohatství a všechny tvé poklady budu přidávat ke kořisti, tvé výšiny za hřích, uvnitř všech tvých hranic ,

⁴ a budeš, a to skrze sebe , muset upustit od svého dědictví , jež jsem ti dal; ano, chci tě učinit obsluhujícím tvé nepřátele v zemi, již neznáš , neboť jste v mém hněvu dali vzplát ohni; jenž bude planout navždy .

⁵ Takto řekl Hospodin: Budiž proklet muž , jenž důvěřuje v člověka a svou paží činí maso , a od Hospodina jeho srdce odstupuje !

⁶ Ten bude jako nahý ve stepi , aniž bude pociťovat , že přichází dobro, nýbrž bude osidlovat vyprahlá místa v pustině, zem, jež je země slaná a neobývaná.

⁷ Budiž požehnán muž , jenž důvěřuje v Hospodina! Ano, předmětem jeho důvěry je Hospodin;

⁸ ten bude jako strom zasazený při vodách, jenž při potůčku vysílá své kořeny. Ten nebude pociťovat , že přichází horko, nýbrž jeho listí bude zelené; ani v roce sucha nebude mít starostí , aniž bude selhávat stran přinášení ovoce.

⁹ Nade vše lstivé je srdce, ano, ono je zhoubné , kdo je zná ?

¹⁰ Já, Hospodin, zpytující srdce a zkoušce podrobující ledviny , a to k dání každému podle jeho cesty, podle ovoce jeho skutků.

¹¹ Koroptev líhne , co nenakladla ; nadělavší si bohatství, ne však právem , bude je v polovici svých dní muset opustit a ve svém posledku se projevit bláznem .

¹² Trůne slávy , výsosti od prvopočátku , místo naší svatyně !

¹³ Hospodine, naděje Isráélova, všichni opouštějící tě musejí být zostuzeni . - Ano, odstupující ode mne musejí být zapsáni v zem, neboť opustili zřídlo živých vod, Hospodina.

¹⁴ Uzdrav mě, Hospodine, ať smím být uzdraven, vysvoboď mě, ať smím být vysvobozen , neboť mou chválou jsi ty!

¹⁵ Hle, oni ke mně praví: Kde je slovo Hospodinovo? Nuže , nechť přichází !

¹⁶ A já jsem nechvátal od následování tě jako pastýř , aniž jsem byl dychtiv zhoubného dne; ty víš ; vyjadřování mých rtů nastávalo před tvou tváří.

¹⁷ Kéž se mi nestáváš zkázou , ty, mé útočiště v zlý den;

¹⁸ kéž jsou zostuzováni moji pronásledovatelé, aniž budu zostuzován já, kéž se strachují oni, aniž se budu strachovat já! Přivést na ně den pohromy , ano, rozdrť je dvojnásobným rozdrcením !

¹⁹ Hospodin ke mně řekl takto: Jdi a postav se v bráně synů lidu, jíž vstupují králové Júdovi a jíž vycházejí , a ve všech branách Jerúsaléma,

²⁰ a budeš k nim říkat: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Júdovi a všechen Júdo a všichni obyvatelé Jerúsaléma, kteří vstupujete v tyto brány :

²¹ Takto řekl Hospodin: Dejte si pozor sami na sebe , nechť nenosíte a v brány Jerúsaléma nevnášíte břemen v den soboty,

²² aniž smíte v den soboty břemena vynášet ze svých domů, aniž smíte vykonávat jakékoli zaměstnání , nýbrž musíte den soboty světit podle toho, co jsem rozkázal vašim otcům;

²³ ale neuposlechli, aniž nachýlili své ucho, nýbrž zatvrdili svou šíji, aby nebylo slyšícího a aby nebylo přijímání ponaučení .

²⁴ A stane se , budete-li ke mně pilně obracet sluch , prohlášeno Hospodinem, aby nebylo vnášení břemen v brány tohoto města v den soboty, ano, k svěcení dne soboty, aby v něm nebylo vykonávání jakéhokoli zaměstnání ,

²⁵ že v brány tohoto města budou vstupovat králové a knížata , sedící na trůně Dávidově, vozící se na vozech a na koních, oni a jejich knížata , muži Júdovi a obyvatelé Jerúsaléma, a toto město zůstane navždy obýváno.

²⁶ I přijdou z měst Júdových a z okolí Jerúsaléma a ze země Benjámínovy a z nížiny a z pohoří a z Negevu , přinášejíce vzestupné a jiné oběti a oběti daru a kadidlo , ano, přinášejíce děkovné oběti v dům Hospodinův.

²⁷ A nebudete-li ke mně obracet sluch k svěcení dne soboty tak , aby nebylo nošení břemen při vstupování v brány Jerúsaléma v den soboty, pak v jeho branách zanítím oheň, jenž sežere paláce Jerúsaléma, aniž bude hasnout.

18

¹ Slovo, jež se dostalo z blízkosti Hospodinovy k Jeremjovi, výrok:

² Vstaň a sestup v dům hrnčíře a tam ti budu zvěstovat svá slova.

³ I sestoupil jsem v dům hrnčíře , a hle ho, konal práci na kruzích ;

⁴ a když se nádoba , již on hotovil , v hlíně , v ruce hrnčířově pokazila , zpracoval ji zase v jinou nádobu , podle toho, co bylo v očích hrnčířových správné zhotovit .

⁵ I dostalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:

⁶ Zda nemohu jako tento hnčíř činit s vámi , dome Isráélův - prohlášeno Hospodinem -? Hle, jako hlína v ruce hrnčířově , tak vy v ruce mé, dome Isráélův.

⁷ Hned mohu mluvit stran národa aneb stran království o rvaní a o boření a o hubení ,

⁸ ale odvrátí-li se onen národ od svého zla , protože jsem proti němu promluvil, budu mít lítost nad zlem , jež učinit mu jsem pojal úmysl .

⁹ A hned mohu mluvit stran národa aneb stran království o budování a o vysazování ,

¹⁰ ale jme-li se páchat , co je v mých očích zlé, bez poslouchání na můj hlas, budu mít lítost nad blahem , jímž jsem slíbil oblažit jej.

¹¹ Nuže nyní tedy prones k mužům Júdovým a před obyvateli Jerúsaléma výrok: Takto řekl Hospodin: Hle, já se chystám proti vám zosnovat zlo a ukládám proti vám úklad , nuže , vraťte se každý ze své zlé cesty a polepšete své cesty a své skutky.

¹² Řeknou však : Beznadějné, neboť půjdeme za svými úmysly a budeme uskutečňovat každý umíněnost svého zlého srdce.

¹³ Proto řekl Hospodin takto: Nuže , otažte se mezi národy , kdo uslyšel takovéto věci! Panna Isráélova spáchala věc velmi děsivou.

¹⁴ Zda může sníh Levánónu sejít ze skály pole ? Mohou-li selhat cizí vody, studené, řinoucí se ?

¹⁵ Kdežto můj lid na mne zapomněl, zakuřují marnosti ; ty způsobily jejich klopýtání na jejich cestách, dávných stezkách , k chození pěšinami cesty nenasypané ,

¹⁶ k obrácení jejich země v hrůzu , trvalý sykot - každý po ní přecházející se bude hrozit a svou hlavou potřásat ;

¹⁷ jako vítr od východu je budu rozptylovat před tváří nepřítele, v den jejich zhouby se na ně budu dívat šíjí a ne tváří .

¹⁸ I řekli: Pojďte a plánujme na Jeremju plány , nemůže se přece ztratit zákon od kněze ani rada od moudrého ani slovo od proroka; pojďte a ubíjejme ho jazykem a nechť neupínáme sluch k žádným jeho slovům.

¹⁹ Upínej, Hospodine, sluch ke mně, ano, naslouchej hlasu mých odpůrců !

²⁰ Zda má za dobro být odpláceno zlem? Vždyť mé duši vykopali propadliště ! Vzpomeň na mé stání před tvou tváří k přimlouvání za dobro pro ně, k odvrácení tvého popuzení od nich!

²¹ Proto vydej jejich děti hladu, vyžeň je v moc meče, ať se jejich ženy stanou bezdětnými a vdovami a jejich muži nechť jsou poráženi smrtí, jejich jinoši pobíjeni mečem v boji ;

²² nechť je z jejich domů slyšet křik , až na ně náhle budeš přivádět bandu záškodníků , neboť vykopali propadliště k mému polapení , mým nohám tajně nastražili pasti.

²³ A ty, Hospodine, znáš všechny jejich záměry proti mně k smrti, kéž nedáváš přikrytí na jejich nepravost , ano, kéž jejich hřích nevymazáváš z přítomnosti své tváře a kéž jsou před tvou tváří svrhováni ; jednej s nimi v čas svého hněvu!

19

¹ Takto řekl Hospodin: Jdi a sežeň džbán z hlíny od hrnčíře a některé ze starších lidu a starších z kněží,

² a vyjdi do průrvy syna Hinnómova, jež je u vchodu do brány Hrnčířství , a provolej tam slova, jež k tobě budu vyslovovat,

³ ano, řekni: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Júdovi a obyvatelé Jerúsaléma: Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Hle, já , chystám se na toto místo přivést zlo , o němž kdokoli bude slyšet, budou znít jeho uši,

⁴ protože mě opustili a toto místo odcizili a jali se v něm zakuřovat jiným bohům, jichž neznali oni ani jejich otcové ani králové Júdovi , a toto místo naplnili krví nevinných .

⁵ Také vybudovali výšiny Baalovy k spalování svých dětí ohněm vzestupných obětí Baalovi , což jsem nerozkázal, aniž vyslovil, aniž na mé srdce vystoupilo .

⁶ Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy se tomuto místu již nebude dávat název Tófeth, ani průrva syna Hinnómova, nýbrž průrva zabíjení ,

⁷ a zmařím záměr Júdy a Jerúsaléma v tomto místě a budu je nechávat padat mečem před tváří jejich nepřátel a rukou hledajících jejich žití a jejich mrtvoly budu dávat za potravu ptactvu nebes a zvěři země

⁸ a toto město budu obracet v hrůzu a v sykot ; každý mimo ně přecházející se bude hrozit a syčet nade všemi jeho ranami .

⁹ A budu jim dávat jíst maso jejich synů a maso jejich dcer a budou jíst každý maso svého bližního , v obležení a v sevření , jímž jim jejich nepřátelé a hledající jejich žití budou působit úzkost .

¹⁰ A před očima mužů, kteří půjdou s tebou, budeš rozbíjet ten džbán

¹¹ a budeš k nim říkat: Takto řekl Hospodin zástupů : Tak budu rozbíjet tento lid a toto město, jako se rozbíjí nádoba od hrnčíře , jež již nemůže být opravena , takže pro nedostatek místa k pohřbívání budou pohřbívat v Tófethu.

¹² Tak budu nakládat s tímto místem , prohlášeno Hospodinem, a s jeho obyvateli , a to k učinění tohoto města jakoby Tófethem ;

¹³ neboť domy Jerúsaléma a domy králů Júdových se stanou znečištěnými, jako místo Tófethu, totiž všechny domy, na jejichž střechách zakuřovali všemu osazenstvu nebes s naléváním úliteb jiným bohům.

¹⁴ A když Jeremjá přišel z Tófethu, kde ho Hospodin poslal prorokovat , stanul v nádvoří domu Hospodinova a řekl ke všemu lidu:

¹⁵ Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Hle, já , chystám se na toto město a na všechna jeho města přivést všechno zlo , o němž jsem proti němu promluvil, neboť zatvrdili svou šíji, aby nebylo slyšení mých slov.

20

¹ I uslyšel Pašchúr, syn Immérův, kněz (a on byl v domě Hospodinově vrchním dozorcem ), Jeremju, když prorokoval tyto věci;

² a Pašchúr Jeremju, proroka, zbil a dal ho do klády, jež byla v horní bráně Benjáminově, jež byla při domě Hospodinově.

³ A nazítří se stalo , že Pašchúr Jeremju z klády vyvedl , a Jeremjá k němu řekl: Tvé jméno nazval Hospodin ne Pašchúr, nýbrž Mágór-missávív ;

⁴ ano, takto Hospodin řekl: Hle, já , chystám se učinit tě strachem tobě i všem tvým přátelům , i budou padat mečem svých nepřátel, což tvé oči budou vidět, a veškerého Júdu chci vydat v ruku krále Bávelu , i bude je odvádět v Bável a porážet mečem.

⁵ A chci vydat všechno jmění tohoto města a všechnu jeho lopotu a každou jeho drahocennost a všechny poklady králů Júdových chci vydat v ruku jejich nepřátel; ti je budou drancovat a brát je a přinášet je v Bável .

⁶ A ty, Pašchúre, a všichni obyvatelé tvého domu půjdou v zajetí, a budeš muset přijít v Bável a tam umřít a tam být pohřben, ty i všichni tvoji přátelé , jimž jsi lživě prorokoval .

⁷ Přemlouval jsi mě, Hospodine, i dal jsem se přemluvit , projevil ses silnějším mne a přemohl jsi; jsem každý den k smíchu, každý se mi vysmívá,

⁸ neboť kdykoli mluvím, křičím , volám o násilí a plenění ; vždyť je mi slovo Hospodinovo každý den k potupě a k pohaně.

⁹ I řekl jsem si : Nebudu ho připomínat, aniž budu ještě mluvit v jeho jménu; ale v mém srdci bylo jako by hořel oheň, uzavřený v mých kostech; to se mi stalo obtížným snášet , ba nemohl jsem,

¹⁰ neboť slýchám šuškání mnohých - strach ze všech stran -: Udejte , ať ho můžeme udat ! Každý člověk mého pokoje , ti číhají na můj pád : Snad se může dát svést , takže na něho budeme moci, a budeme moci dosíci své pomsty na něm .

¹¹ Ale se mnou je Hospodin jako mohutný Hrdina , proto moji pronásledovatelé budou klopýtat a nic nebudou moci; budou velmi zostuzeni , neboť nedosáhnou úspěchu - trvalá hanba , jež se nezapomíná.

¹² Kéž však , Hospodine zástupů , zkoušce podrobující spravedlivého, prohlédající ledviny i srdce, budu moci vidět tvou pomstu na nich , neboť tobě jsem vyjevil svou při .

¹³ Zpívejte Hospodinu, velebte Hospodina, neboť vyprošťuje duši ubohého z ruky pachatelů zla!

¹⁴ Budiž proklet den, v němž jsem se narodil, nechť den, kdy mě má matka porodila, není požehnán,

¹⁵ budiž proklet muž, jenž mého otce zpravil výrokem: Narodilo se ti dítě mužského pohlaví, aby ho velmi rozradostnil,

¹⁶ a nechť je onen muž jako města, jež Hospodin podvrátil , aniž lítost pocítil, a nechť slýchá z jitra křik a v čas poledne poplach ,

¹⁷ že mě neusmrtil v děloze , aby se mi má matka stala mým hrobem a její děloha trvale těhotnou !

¹⁸ Nač toto? Z dělohy jsem vyšel vidět strast a zármutek , aby mé dni skončily v ostudě ?

21

¹ Slovo, jež se k Jeremjovi z blízkosti Hospodinovy dostalo , když král Cidkijjáhú k němu poslal Pašchúra, syna Malkijjova, a Cefanju , syna Maasejova, kněze, s výrokem:

² Vyptej se , prosím , za nás Hospodina, neboť proti nám bojuje Nevúchadreccar, král Bávelu , snad bude Hospodin s námi jednat podle všech svých divů , aby musel zpřed nás odtáhnout .

³ A Jeremjá k nim řekl: Takto musíte říci k Cidkijjáhúovi:

⁴ Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Hle, já , chystám se obrátit válečné zbraně , jež jsou ve vašich rukou, jimiž bojujete s králem Bávelu a s Kasdím , již proti vám zahájili obléhání zevně vůči zdi , a budu je shromažďovat doprostřed tohoto města;

⁵ i já budu s vámi bojovat napřaženou rukou a silnou paží, ano, v hněvu a v popuzení a ve velikém rozhořčení ,

⁶ a budu bít obyvatele tohoto města, i lidi i dobytek , takže budou umírat velikým morem.

⁷ A potom, prohlášeno Hospodinem, chci vydat Cidkijjáhúa, krále Júdova , a jeho služebníky a jeho lid a ty, kdo v tomto městě budou zbývat po moru, po meči a po hladu, v ruku Nevúchadreccara, krále Bávelu , a v ruku jejich nepřátel a v ruku hledajících jejich žití , i bude je bít ostřím meče, nebude pro ně mít soucitu, aniž bude šetřit ani se slitovávat .

⁸ A tomuto lidu budeš říkat: Takto řekl Hospodin: Hle, já , kladu před vaši tvář cestu života a cestu smrti:

⁹ Kdo zůstane v tomto městě, bude muset umřít mečem aneb hladem aneb morem, kdo však vyjde a padne před Kasdím , již proti vám zahájili obléhání , bude žít a jeho žití mu bude kořistí ,

¹⁰ neboť proti tomuto městu upřu svou tvář k zlu a ne k dobru, prohlášeno Hospodinem; musí být vydáno v ruku krále Bávelu , jenž je bude vypalovat ohněm .

¹¹ A stran domu krále Júdova slyšte slovo Hospodinovo:

¹² Dome Dávidův, takto řekl Hospodin: Za jitra právní věci rozsuzujte a vyprošťujte olupovaného z ruky utiskujícího , aby nemuselo jako oheň vyjít mé popuzení a rozhořet se , takže by nebylo hasícího, pro zlo vašich skutků.

¹³ Hle, já , jsem proti tobě , obyvatelko údolí , skály v rovině , prohlášeno Hospodinem, vy, kteří říkáte: Kdo může sejít proti nám , a kdo může vniknout v naše příbytky ?

¹⁴ Ba, budu proti vám zakročovat podle ovoce vašich skutků, prohlášeno Hospodinem, a v jejím lese zanítím oheň, jenž sežere všechna její okolí .

22

¹ Takto řekl Hospodin: Sestup v dům krále Júdova a vyslov tam toto slovo

² a řekni: Slyš slovo Hospodinovo, králi Júdův , jenž sedíš na trůně Dávidově, ty i tvoji služebníci i tvůj lid, kteří vstupují v tyto brány :

³ Takto řekl Hospodin: Uskutečňujte právo a spravedlnost a vyprošťujte olupovaného z ruky utiskujícího , a cizince , sirotka a vdovu nesmíte postihovat ubližováním ani násilím ani nevinnou krev v tomto místě prolévat ,

⁴ neboť budete-li vpravdě uskutečňovat toto slovo, pak budou v brány tohoto domu vstupovat králové, sedící místo Dávida na jeho trůně, vozící se na vozech a na koních, on , jeho služebníci a jeho lid;

⁵ a nebudete-li tato slova uskutečňovat , přisáhl jsem sám při sobě, prohlášeno Hospodinem, že tento dům bude rumištěm .

⁶ Ano, takto řekl Hospodin o domě krále Júdova : Ty jsi mi Gileádem , temenem Levánónu - nebudu-li tě činit pustinou, městy neobývanými!

⁷ A budu proti tobě zasvěcovat škůdce , každého s jeho výstrojí , i budou výkvět tvých cedrů vytínat a na oheň házet;

⁸ a mnohé národy budou mimo toto město přecházet a říkat jeden k druhému : Proč Hospodin takto naložil s tímto velikým městem ?

⁹ A budou říkat: Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, a jali se klanět jiným bohům a sloužit jim.

¹⁰ Nechť nepláčete pro mrtvého a nechť pro něho soustrast neprojevujete ; plačte usedavě pro odešedšího, neboť ten se již nebude vracet a vidět zem svého příbuzenstva ,

¹¹ neboť Hospodin takto řekl o Šallúmovi , synu Jóšijjáhúa, králi Júdovu , který kraloval místo Jóšijjáhúa, svého otce, jenž vyšel z tohoto místa : Nebude se tam již vracet,

¹² nýbrž v místě , kam ho odvedli , musí umřít, takže tuto zem již vidět nebude.

¹³ Běda budujícímu svůj dům s nespravedlností a své horní pokoje s neprávem , jenž na svého bližního uvaluje službu zdarma a jeho plat mu nedává,

¹⁴ jenž říká: Buduji si rozměrný dům a prostranné horní pokoje; a prolamuje si v něm okna, a je to obloženo cedrovým dřevem a nátěrem červení .

¹⁵ Zda kraluješ, abys ty horlil o vynikání cedrovým dřevem ? Zda tvůj otec nejedl a nepil ? Ale uskutečňoval právo a spravedlnost - tehdy mu bylo dobře;

¹⁶ rozsuzoval soudní věc sužovaného a nemajetného - tehdy bylo dobře. Zda to nebylo poznání mne - prohlášeno Hospodinem -?

¹⁷ Ale tvé oči a tvé srdce není než pro tvůj nespravedlivý zisk a pro nevinnou krev k prolévání a pro útisk a pro zkrušování k páchání .

¹⁸ Proto Hospodin takto řekl o Jehójákímovi, synu Jóšijjáhúovu, králi Júdovu : Nebudou ho oplakávat: Ach , můj bratře, a ach , má sestro! Nebudou ho oplakávat: Ach , pane, a ach , jeho veličenstvo !

¹⁹ Bude pohřbíván pohřbem osla, odvlečením a vyhozením z druhé strany bran Jerúsaléma.

²⁰ Zlez Levánón a křič a v Bášánu vydej svůj hlas, a křič od Avárím , neboť všichni milující tě jsou rozdrceni !

²¹ Mluvíval jsem k tobě v tvé bezstarostnosti ; říkala jsi : Nechci slyšet; toto byla tvá cesta od tvého mládí , že jsi neposlouchala na můj hlas.

²² Všechny tvé pastýře bude spásat vítr a milující tě půjdou v zajetí; ano, tehdy budeš zostuzována a zastydíš se za všechno své zlo .

²³ Má bydlící na Levánónu , má uhnízděná mezi cedry, jak budeš hodna politování při příchodu bolestí na tebe, svíjení jako rodičky!

²⁴ Jako že jsem živ já, prohlášeno Hospodinem, byť byl Konjáhú , syn Jehójákímův, král Júdův , pečetním prstenem na mé pravé ruce, přece bych tě odtamtud strhával ,

²⁵ ano, chci tě vydat v ruku hledačů tvého žití a v ruku těch, před jichž tváří jsi ty pln hrůzy , totiž v ruku Nevúchadreccara, krále Bávelu , a v ruku Kasdím ,

²⁶ a odmrštit tebe i tvou matku, jež tě porodila, na jinou zem, kde jste se nenarodili, a tam budete muset umřít,

²⁷ a na zem, kam oni povznášejí své duše k návratu tam, tam se vracet nebudou.

²⁸ Zda je tento člověk , Konjáhú , čímsi bezcenným , rozbitým ? Nádobou-li , v níž není záliby ? Proč byli odmrštěni, on i jeho símě, a vyhozeni na zem, jíž neznají ?

²⁹ Země, země, země, slyš slovo Hospodinovo!

³⁰ Takto řekl Hospodin: Zapište tohoto člověka jako bezdětného, muže , jemuž se v jeho dnech nebude dařit , neboť nikomu z jeho semene se nebude moci podařit , aby seděl na trůně Dávidově a vládl ještě v Júdovi .

23

¹ Běda pastýřům hubícím a rozptylujícím stádo mé pastvy - prohlášeno Hospodinem -!

² Proto Hospodin, Bůh Isráélův, takto řekl proti pastýřům , kteří pasou můj lid: Vy jste mé stádo rozptýlili a rozehnali je , aniž jste se o ně starali ; hle, já , chystám se na vás se postarat o zlo vašich skutků, prohlášeno Hospodinem;

³ a budu já shromažďovat zbytek svého stáda ze všech zemí, kam jsem je zahnal , a přivádět je zpět k jejich ovčinci , i budou se stávat plodnými a rozmnoží se,

⁴ a budu nad nimi ustanovovat pastýře, kteří je budou pást, i nebudou se již bát ani strachovat , aniž budou čeho postrádat , prohlášeno Hospodinem.

⁵ Hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy chci Dávidovi vzbudit spravedlivý Výhonek, i ujme se kralování - Král! - a bude si rozvážně počínat a zavádět na zemi právo a spravedlnost.

⁶ V jeho dnech bude Júdá moci být vysvobozen a Isráél bude v bezpečí sídlit ; a toto bude jeho jméno, jímž se bude nazývat: Hospodin, naše spravedlnost .

⁷ Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy již nebudou říkat: Jako že je živ Hospodin, jenž vyvedl děti Isráélovy ze země Egypta,

⁸ nýbrž: Jako že je živ Hospodin, jenž vyvedl a jenž přivedl símě domu Isráélova ze země severu a ze všech zemí, kam jsem je zahnal , a zabydlí se na své půdě .

⁹ O prorocích: Mé srdce je zlomeno v mém nitru, všechny mé kosti se rozdrkotaly , stal jsem se jakoby někým opilým, ano, mužem - proteklo jím víno, před Hospodinem a před slovy jeho svatosti.

¹⁰ Vždyť se země naplnila cizoložníky (takže z příčiny kletby země truchlí , pastviště pustiny jsou vysušena ), jejich způsob života je zlý, jejich síla není správná ;

¹¹ ba i prorok i kněz jsou znesvěceni , i ve svém domě jsem shledal jejich zlo , prohlášeno Hospodinem.

¹² Proto budou mít svou cestu jako kluzká místa, budou hnáni v hlubokou tmu a padnou v ní, neboť na ně budu v roce jejich navštívení přivádět pohromu , prohlášeno Hospodinem.

¹³ I mezi proroky v Šómrónu jsem zpozoroval cosi nenáležitého ; prorokovali skrze Baala a zavedli můj lid, Isráéle, na scestí ;

¹⁴ ale mezi proroky v Jerúsalémě jsem zpozoroval cosi děsivého, cizoložství a chození ve lži , a posilují ruce pachatelů zla, aby se, nikdo , od svého zla neodvrátili; stali se pro mne , oni všichni , jakoby Sodomou, a jeho obyvatelé jakoby Gomorou.

¹⁵ Proto Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, takto řekl proti těm prorokům : Hle, já , chystám se nakrmit je pelyňkem a budu je napájet vodou-žlučí , neboť z blízkosti proroků Jerúsaléma vychází znesvěcení do vší země.

¹⁶ Takto řekl Hospodin zástupů : Nesmíte obracet sluch na slova těch proroků, kteří vám prorokují , oni vás svádějí k nicotnosti , mluví k vám o vidění svého srdce, ne z úst Hospodinových;

¹⁷ stále říkají těm, kdo mnou opovrhují : Slovo Hospodinovo : Budete mít pokoj; a každého chodícího podle umíněnosti svého srdce osloví : Nebude na vás přicházet zlo.

¹⁸ Kdo však stanul v tajné radě Hospodinově a postřehl a uslyšel jeho slovo? Kdo pozorně vyslechl mé slovo, když je uslyšel ?

¹⁹ Hle, vyšla vichřice Hospodinova, popuzení, ano, vířící vichr ; bude vířit na hlavě zlovolných.

²⁰ Hněv Hospodinův se nebude odvracet až do jeho vykonání , až do jeho uskutečnění úmyslů jeho srdce; v posledku dní se v tom budete moci dokonale vyznat .

²¹ Ty proroky jsem neposlal, ale oni se dali do běhu; nepromluvil jsem k nim, ale oni se jali prorokovat ,

²² ale byli-li by stanuli v mé tajné radě a jali se zvěstovat mému lidu má slova, pak by je odvraceli od jejich zlé cesty a od zla jejich skutků.

²³ Zda jsem já Bůh z blízka - prohlášeno Hospodinem - a ne Bůh z daleka?

²⁴ Může-li se kdo v úkrytech ukrýt, takže bych ho já neviděl - prohlášeno Hospodinem -? Zda nebesa a zem nenaplňuji já - prohlášeno Hospodinem -?

²⁵ Slyšel jsem , co říkali ti proroci, již prorokují v mém jménu lež , výrokem: Dostal jsem sen , dostal jsem sen !

²⁶ Až dokdy? Zda je co v srdci těch proroků, prorokujících lež ? Ano, proroků podvodu svého srdce,

²⁷ již zamýšlejí můj lid k zapomenutí mého jména přimět svými sny, jež vyprávějí jeden druhému , jako jejich otcové na mé jméno zapomněli skrze Baala .

²⁸ Prorok, při němž byl sen, nechť vypráví sen, a při kom bylo mé slovo, nechť pravdivě vyslovuje mé slovo. Co má sláma se zrním - prohlášeno Hospodinem -?

²⁹ Zda mé slovo není takové jako oheň - prohlášeno Hospodinem - a jako kladivo rozbíjející skalisko ?

³⁰ Proto, hle, já , jsem proti těm prorokům , - prohlášeno Hospodinem, - kradoucím jeden z blízkosti druhého má slova,

³¹ hle, já , jsem proti těm prorokům , - prohlášeno Hospodinem, - již používají svého jazyka, aby prohlašovali : Prohlášeno !

³² Hle, já , jsem proti prorokujícím lživé sny , - prohlášeno Hospodinem, - kteří je vyprávějí , aby můj lid svými lžemi a svou domýšlivostí zavedli na scestí , ale já jsem je neposlal, aniž jsem jim rozkázal, takže tomuto lidu nikterak nemohou prospět - prohlášeno Hospodinem.

³³ A až se tě bude ptát tento lid nebo prorok nebo kněz výrokem: Jaké je břímě Hospodinovo? - pak k nim budeš říkat: Jaké břímě ? Že vás chci zavrhnout - prohlášeno Hospodinem;

³⁴ a prorok aneb kněz aneb lid, jenž bude říkat: Břímě Hospodinovo - ano, budu zakročovat vůči onomu člověku i na jeho domě .

³⁵ Jeden na druhého a vůči sobě navzájem budete mluvit takto: Čím Hospodin odpověděl ? aneb: Co Hospodin promluvil?

³⁶ A břímě Hospodinovo již připomínat nebudete , neboť každému bude břemenem jeho slovo, protože jste slova živého Boha, Hospodina zástupů , našeho Boha, převraceli .

³⁷ Vůči proroku budeš mluvit takto: Čím Hospodin odpověděl ? aneb: Co Hospodin promluvil?

³⁸ A budete-li říkat : Břímě Hospodinovo, pak tedy Hospodin řekl takto: Pro vaše vyřčení tohoto slova, břímě Hospodinovo, ač jsem k vám poslal výrok: Nebudete říkat: Břímě Hospodinovo,

³⁹ proto, hle, já , ano, zanechám vás v bloudění a chci zavrhnout zpřed své tváře vás i město, jež jsem dal vám a vašim otcům

⁴⁰ a uvést na vás trvalou potupu a trvalou hanbu , jež nebude zapomínána.

24

¹ Hospodin mi ukázal, a hle, před chrámem Hospodinovým byly postaveny dva koše fíků, po odvedení Jechonjáhúa , syna Jehójákímova, krále Júdova , a hodnostářů Júdových a kovářů a zámečníků Nevúchadreccarem, králem Bávelu , z Jerúsaléma; a uvedl je v Bável .

² Jeden koš - velmi dobré fíky, jako fíky rané, a jeden koš - velmi špatné fíky, jež se nemohly jíst pro špatnou jakost .

³ A Hospodin ke mně řekl: Co ty vidíš, Jeremjo? A řekl jsem: Fíky - ty fíky, jež jsou dobré, jsou velmi dobré, a ty špatné jsou velmi špatné , takže se nemohou jíst pro špatnou jakost .

⁴ I dostalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:

⁵ Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Jako tyto fíky, jež jsou dobré, tak budu k dobru uznávat odvedenectvo Júdovo , ty, jež jsem z tohoto místa odeslal v zem Kasdím ,

⁶ a budu na ně k dobru upírat své oči a přivádět je zpět na tuto zem a budovat je a ne vyvracet , a zasazovat je a ne vyrvávat .

⁷ A chci jim dát srdce k poznání mne, že já jsem Hospodin , i stanou se mi lidem a já jim budu Bohem , neboť se celým svým srdcem budou ke mně vracet.

⁸ A jako ty fíky, jež jsou špatné , jež se nemohou jíst pro špatnou jakost , - ano, takto řekl Hospodin, - tak chci vydat Cidkijjáhúa, krále Júdova , a jeho knížata a zbytek Jerúsaléma, ty, již zbývají v této zemi, i ty, již bydlí v zemi Egypta,

⁹ i budu je vydávat k hrůze , k zlu všem královstvím země, k potupě a za přísloví a k posměchu a k zlořečení ve všech místech , kam je budu zahánět ,

¹⁰ a budu mezi ně vysílat meč, hlad a mor až do jejich vymizení z povrchu půdy , již jsem dal jim a jejich otcům.

25

¹ Slovo, jež se dostalo na Jeremju o všem lidu Júdově , ve čtvrtém roce Jehójákíma, krále Júdova (to byl první rok Nevúchadreccara, krále Bávelu ),

² jež Jeremjá, prorok, vyslovil o všem lidu Júdově a ke všem obyvatelům Jerúsaléma, výrok:

³ Od třináctého roku Jóšijjáhúa, syna Ámónova, krále Júdova , až po tento den, jenž je v třiadvacátém roce, se ke mně dostávalo slovo Hospodinovo a promlouval jsem k vám časným promlouváním, aniž jste slyšeli ;

⁴ a Hospodin k vám časným posíláním posílal všechny své nevolníky, proroky, aniž jste slyšeli , aniž jste k slyšení nachýlili své ucho,

⁵ s výrokem: Odvraťte se každý od své zlé cesty a od zla vašich skutků a bydlete na půdě , již Hospodin dal vám a vašim otcům, totiž odedávna a navždy ,

⁶ a nechť nechodíte za jinými bohy sloužit jim a klanět se jim, a nesmíte mě dráždit díly svých rukou, a nebudu vám škodit .

⁷ Ale neobrátili jste ke mně sluch , prohlášeno Hospodinem, abyste mě mohli dráždit díly svých rukou sobě ke škodě ;

⁸ proto Hospodin zástupů řekl takto: Protože jste neuposlechli mých slov,

⁹ hle, já , chystám se poslat a budu přihánět všechny čeledi severu, prohlášeno Hospodinem, a k Nevúchadreccarovi, králi Bávelu , mému služebníku, a budu je přivádět na tuto zem a na její obyvatele a na všechny tyto národy vůkol a budu je činit odevzdanými a obracet v hrůzu a v sykot a v trvalá rumiště ,

¹⁰ a budu zprostřed nich odstraňovat hlas jásotu a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty , zvuk žernovů a světlo lampy.

¹¹ I bude celá tato země rumištěm , hrůzou , a tyto národy budou po sedmdesát let obsluhovat krále Bávelu .

¹² A až se vyplní sedmdesát let, bude se dít : Budu navštěvovat na králi Bávelu a na onom národu , prohlášeno Hospodinem, jejich nepravost , i na zemi Kasdím , a obracet ji v trvalou spoušť .

¹³ I budu na onu zem uvádět všechna svá slova , jež jsem proti ní vyslovil, vše, co je psáno v této knize , co Jeremjá prorokoval proti všem národům .

¹⁴ Ano, i oni, - budou si jimi sloužit mnohé národy a velicí králové, i budu jim odplácet podle jejich působení a podle díla jejich rukou.

¹⁵ Neboť Hospodin, Bůh Isráélův, ke mně řekl takto: Vezmi z mé ruky tuto číši vína popuzení a napoj jím všechny národy , mezi něž tě já posílám,

¹⁶ ať se napijí a potácejí a poblázní se před mečem , jejž se já chystám mezi ně poslat .

¹⁷ Vzal jsem tedy z ruky Hospodinovy tu číši a napojil jsem všechny národy , k nimž mě Hospodin poslal,

¹⁸ Jerúsalém a města Júdova a jeho krále a jeho hodnostáře , učinit je rumištěm a hrůzou a sykotem a zlořečením , jako tohoto dne,

¹⁹ faraona, krále Egypta, a jeho služebníky a jeho knížata a všechen jeho lid,

²⁰ a všechnu směs a všechny krále země Úc a všechny krále země Pelištím a Aškelón a Gazu a Ekrón a zbytek Ašdódu

²¹ a Edóma a Móáva a všechny syny Ammónovy

²² a všechny krále Córu a všechny krále Cídónu a krále ostrovů , jež jsou na druhé straně moře,

²³ a Dedána a Tému a Búze a všechny ostříhané na spáncích ,

²⁴ a všechny krále Arabie a všechny krále směsi , již bydlí v pustině,

²⁵ a všechny krále Zimrí a všechny krále Élámu a všechny krále Mádáje

²⁶ a všechny krále severu, blízké i daleké, jednoho k druhému , a všechna království země, jež jsou na tváři půdy , a král Šéšachu bude pít po nich.

²⁷ A budeš k nim říkat: Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Pijte a opijte se a zvracejte a padněte a nebudete vstávat pro meč , jejž se já chystám mezi vás poslat .

²⁸ A jestliže se budou zpěčovat vzít tu číši z tvé ruky k pití, bude se dít , že jim budeš říkat: Takto řekl Hospodin zástupů : Ovšemže pít musíte !

²⁹ Vždyť, hle, já začínám město, nad nímž se děje dovolávání mého jména , postihovat pohromou , a vy byste měli zůstávat zcela bez trestu ? Nebudete bez trestu zůstávat , neboť já se chystám zavolat meč na všechny obyvatele země, prohlášeno Hospodinem zástupů .

³⁰ A ty budeš proti nim prorokovat všemi těmito slovy a říkat k nim: Hospodin bude z výsosti řvát , ano, ze sídla své svatosti bude vydávat svůj hlas, mocně bude řvát na svůj příbytek , bude se ozývat výskotem jako šlapači proti všem obyvatelům země.

³¹ Zkáza dospěje až po okraj země, neboť Hospodin má spor s národy , on má soud stran všeho masa, a zlovolní - vydá je meči, prohlášeno Hospodinem.

³² Takto řekl Hospodin zástupů : Hle, zlo vychází od národa k národu a od nejzazších končin země se pozvedá veliký vichr ,

³³ a zabitých Hospodinem bude v onen den od okraje země až po okraj země, aniž budou oplakáváni ani sbíráni ani pohřbíváni; budou za hnůj na tváři půdy .

³⁴ Skučte, pastýři, a křičte a válejte se, vůdcové stáda , neboť se naplnily vaše dni do zabití a vašeho rozehnání , i budete padat jako oblíbená nádoba ,

³⁵ i ztratí se před pastýři útočiště, ano, únik před vůdci stáda -

³⁶ hlas křiku pastýřů, ano, skučení vůdců stáda , neboť Hospodin ničí jejich pastviště

³⁷ a pro žár hněvu Hospodinova ztichnou příbytky pokoje.

³⁸ Opustil jako hřivnatec svůj stánek , neboť země se stala zpustlinou od žáru Toho, jenž působí pohromy , ano, od žáru jeho hněvu.

26

¹ Na počátku kralování Jehójákíma, syna Jóšijjáhúova, krále Júdova , se událo z blízkosti Hospodinovy toto slovo, výrok:

² Takto řekl Hospodin: Staň v nádvoří domu Hospodinova a vyslov ke všem městům Júdovým , jež přicházejí klanět se v domě Hospodinově, všechna slova, jež ti rozkáži vyslovit k nim; nechť nic neubíráš ;

³ snad budou poslouchat a odvracet se každý od své zlé cesty, abych měl lítost stran zla , jež já zamýšlím jim učinit z příčiny zla jejich skutků;

⁴ i budeš k nim říkat: Takto řekl Hospodin: Nebudete-li ke mně obracet sluch , abyste chodili v mém zákoně , jejž jsem předložil vaší tváři,

⁵ abyste obraceli sluch na slova mých nevolníků, proroků, jež k vám já posílám, ano, časným posíláním, ale neposlouchali jste jich,

⁶ pak se tohoto domu chci vzdát jako Šíla a toto město učinit zlořečením všem národům země.

⁷ A kněží a proroci a všechen lid uslyšeli Jeremju vyslovujícího tato slova v domě Hospodinově,

⁸ a když Jeremjá dokončil vyslovování všeho, co Hospodin rozkázal vyslovit ke všemu lidu, stalo se , že ho kněží a proroci a všechen lid polapili s výrokem: Jistotně musíš umřít!

⁹ Proč jsi ve jménu Hospodinově prorokoval výrokem: Tento dům bude jako Šíló, a: Toto město bude muset zpustnout , takže nebude obyvatele? I sešel se všechen lid proti Jeremjovi v dům Hospodinův,

¹⁰ a když hodnostáři Júdovi uslyšeli o těchto věcech , vystoupili z domu králova v dům Hospodinův a zasedli ve vchodu do nové brány Hospodinovy.

¹¹ A kněží a proroci pronesli k hodnostářům a ke všemu lidu výrok: Pro tohoto muže je rozsudek smrti, neboť prorokoval proti tomuto městu , jak jste svýma ušima uslyšeli.

¹² A Jeremjá ke všem hodnostářům a ke všemu lidu pronesl výrok: Prorokovat proti tomuto domu a proti tomuto městu mě poslal Hospodin všemi slovy , jež jste uslyšeli,

¹³ nuže tedy polepšete své cesty a své skutky a poslouchejte na hlas Hospodina, svého Boha, aby měl Hospodin lítost stran zla , o němž proti vám promluvil;

¹⁴ a já, hle, já , jsem ve vaší ruce, učiňte mi podle toho, co je dobré a podle toho, co je správné ve vašich očích,

¹⁵ avšak nechť spolehlivě víte , že chystáte-li se vy mě usmrtit , zajisté se vy chystáte na sebe a stran tohoto města a stran jeho obyvatel uvést nevinnou krev , neboť mě v pravdě Hospodin poslal proti vám vyslovit ve vaše uši všechna tato slova.

¹⁶ A hodnostáři a všechen lid řekli ke kněžím a k prorokům: Pro tohoto muže není rozsudek smrti, neboť k nám mluvil ve jménu Hospodina, našeho Boha.

¹⁷ A povstali muži ze starších země a pronesli ke všemu sejití výrok:

¹⁸ V dnech Chizkijjáhúa, krále Júdova , byl prorokem Míchajá, Móraští , jenž ke všemu lidu Júdovu pronesl výrok : Takto řekl Hospodin zástupů : Cijjón bude polem, jež bude oráno , a Jerúsalém bude zříceninami a hora tohoto domu bude jako výšiny lesa.

¹⁹ Zda ho snad Chizkijjáhú, král Júdův , a všechen Júdá usmrtil? Zda nebyl ctitelem Hospodina, takže se jal u Hospodina přimlouvat ? A Hospodin se dal pohnout k lítosti stran zla , o němž proti nim promluvil. A my se chystáme spáchat veliké zlo proti svým duším!

²⁰ A vyskytl se ještě někdo vystupující jako prorok ve jménu Hospodinově, Úrijjáhú, syn Šemaejáhúův z Kirjath-jeárím, jenž prorokoval proti tomuto městu a proti této zemi tak, jaká byla všechna slova Jeremjova;

²¹ a když jeho slova uslyšel král Jehójákím a všichni jeho hrdinové a všechna jeho knížata , jal se král usilovat o jeho usmrcení; to když uslyšel Úrijjáhú, ulekl se a utekl a přišel do Egypta.

²² A král Jehójákím do Egypta poslal muže , Elnáthána, syna Achbórova, a jiné muže s ním, do Egypta,

²³ ti Úrijjáhúa z Egypta vyvedli a přivedli ho ke králi Jehójákímovi. Ten ho skolil mečem a jeho mrtvolu hodil do hrobů dětí lidu . -

²⁴ Avšak s Jeremjou byla ruka Achíkáma, syna Šáfánova , aby nebylo vydání ho v ruku lidu k jeho usmrcení.

27

¹ Na počátku kralování Cidkijjáhúa , syna Jóšijjáhúova, krále Júdova , se k Jeremjovi z blízkosti Hospodinovy dostalo toto slovo, výrok:

² Takto ke mně řekl Hospodin: Zhotov si pouta a jařma a dej je na svůj krk

³ a odešli je ke králi Edóma a ke králi Móáva a ke králi Ammóna a ke králi Córu a ke králi Cídónu skrze posly , kteří přišli v Jerúsalém k Cidkijjáhúovi, králi Júdovu ,

⁴ a rozkaž jim říci k svým pánům: Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Takto budete říkat k svým pánům:

⁵ Já jsem zhotovil zem, lidstvo a zvěř , jež je na tváři země, svou velikou mocí a svou napřaženou paží, a dávám to , komu mám za správné ve svých očích;

⁶ a nyní jsem já dal všechny tyto země v ruku Nevúchadreccara, krále Bávelu , svého služebníka, ba i zvířectvo pole jsem mu dal , jemu k službě ,

⁷ i budou ho obsluhovat všechny národy , i jeho syna a syna jeho syna, až do příchodu času jeho země, kdy i on - budou si jím sloužit mnohé národy a velicí králové.

⁸ A bude se dít : Národ a království, již jeho, Nevúchadreccara, krále Bávelu , nebudou obsluhovat , a co nebude chtít vložit svůj krk ve jho krále Bávelu , proti onomu národu budu zakročovat mečem, hladem a morem, prohlášeno Hospodinem, až do mého úplného zničení jich skrze něho .

⁹ A vy nechť neobracíte sluch k svým prorokům ani k svým věštcům ani k svým snům ani k svým předpovídačům ani k svým čarodějníkům , kteří k vám pronášejí výrok: Nebudete muset obsluhovat krále Bávelu ,

¹⁰ neboť oni vám prorokují lež za účelem vzdálení vás z povrchu vaší půdy , abych vás rozehnal , abyste museli zahynout.

¹¹ Ale národ , jenž bude chtít zavést svůj krk ve jho krále Bávelu a obsluhovat ho, ano, budu jej ponechávat na jeho půdě , ať ji může obdělávat a bydlet na ní.

¹² I promluvil jsem k Cidkijjáhúovi, králi Júdovu , podle všech těchto slov výrokem: Zaveďte své krky ve jho krále Bávelu a obsluhujte ho a jeho lid a žijte!

¹³ Nač byste měli mřít, ty a tvůj lid, mečem, hladem a morem, podle toho, co promluvil Hospodin k národu , jenž nechce krále Bávelu obsluhovat ?

¹⁴ A nechť neobracíte sluch k prorokům, již k vám pronášejí výrok: Nemáte obsluhovat krále Bávelu ! Vždyť oni vám prorokují lež !

¹⁵ Neposlal jsem je přece já, prohlášeno Hospodinem, ale oni v mém jménu prorokují lživě za účelem mého rozehnání vás, ať musíte zahynout vy i ti proroci, již vám prorokují .

¹⁶ A ke kněžím a ke všemu tomuto lidu jsem promluvil výrokem: Takto řekl Hospodin: Nechť neobracíte sluch k slovům proroků, již vám prorokují výrokem: Hle, náčiní domu Hospodinova budou nyní chvatem z Bávelu přinášena zpět ! Vždyť oni vám prorokují lež .

¹⁷ Nechť k nim neobracíte sluch ; obsluhujte krále Bávelu a žijte; nač by se mělo toto město stávat rumištěm ?

¹⁸ Ale jsou-li oni proroci a je-li při nich slovo Hospodinovo, nechť se, prosím , u Hospodina zástupů přimlouvají , aby do Bávelu nepřišla náčiní , jež pozůstávají v domě Hospodinově a v domě krále Júdova a v Jerúsalémě,

¹⁹ neboť takto řekl Hospodin zástupů o sloupech a stran moře a stran stojanů a stran pozůstatku náčiní , jež pozůstávají v tomto městě,

²⁰ jež Nevúchadreccar, král Bávelu , nevzal při odvádění Jechonji , syna Jehójákímova, krále Júdova , z Jerúsaléma do Bávelu , i se všemi urozenými Júdy a Jerúsaléma, -

²¹ ano, takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, stran náčiní , jež pozůstávají v domě Hospodinově a v domě krále Júdova a v Jerúsalémě:

²² V Bável budou muset přijít a tam budou až do dne mého navštívení jich, prohlášeno Hospodinem, kdy je budu vyzvedat a přinášet zpět na toto místo .

28

¹ A v onom roce, na počátku kralování Cidkijjáhúa, krále Júdova , ve čtvrtém roce, v pátém měsíci, se stalo : V domě Hospodinově, před očima kněží a všeho lidu, ke mně Chananjá, syn Azzúrův, prorok, jenž byl z Giveónu, pronesl výrok:

² Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, výrokem: Zlomím jho krále Bávelu ;

³ ještě v celých dvou letech se já chystám zpět na toto místo přinést všechna náčiní domu Hospodinova, jež Nevúchadreccar, král Bávelu , z tohoto místa vzal a zanesl je v Bável ,

⁴ a Jechonju , syna Jehójákímova, krále Júdova , a všechno odvedenectvo Júdovo , ty, již přišli do Bávelu , se já chystám zpět na toto místo přivést , prohlášeno Hospodinem, neboť chci zlomit jho krále Bávelu .

⁵ A Jeremjá, prorok, řekl k Chananjovi, proroku, před očima kněží a před očima všeho lidu, těch, již stáli v domě Hospodinově,

⁶ ano, Jeremjá, prorok, řekl: Ámén , kéž tak Hospodin chce učinit, kéž chce Hospodin potvrdit tvá slova, jimiž jsi zaprorokoval , zpět přinést náčiní domu Hospodinova a vše, co bylo odvedeno , z Bávelu na toto místo .

⁷ Avšak slyš, prosím , toto slovo, jež se já chystám vyslovit v tvé uši a v uši všeho lidu:

⁸ Proroci, kteří odedávna bývali , přede mnou a před tebou , ti prorokovávali stran mnohých zemí a proti velikým královstvím o bojích a o pohromách a o moru;

⁹ prorok, jenž prorokuje o pokoji, - ten prorok je poznáván, že ho v pravdě poslal Hospodin, při dojití na slovo toho proroka.

¹⁰ A Chananjá, prorok, vzal jařmo z krku Jeremji, proroka, a zlomil je

¹¹ a před očima všeho lidu pronesl Chananjá výrok: Takto řekl Hospodin: Tak chci zlomit jho Nevúchadreccara, krále Bávelu , ještě v celých dvou letech , z krku všech národů . A Jeremjá, prorok, odešel po své cestě.

¹² A po zlomení jařma z krku Jeremji, proroka, Chananjou, prorokem, se k Jeremjovi dostalo slovo Hospodinovo, výrok:

¹³ Jdi a prones k Chananjovi výrok: Takto řekl Hospodin: Jařma ze dřeva jsi zlámal , ale místo nich zhotovíš jařma ze železa,

¹⁴ neboť Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Jho ze železa dám na krk všech těchto národů k obsluhování Nevúchadreccara, krále Bávelu , a budou ho obsluhovat ; ba i zvířectvo pole jsem mu dal .

¹⁵ A Jeremjá, prorok, k Chananjovi, proroku, řekl: Slyš, prosím , Chananjo: Neposlal tě Hospodin, ale ty jsi přiměl tento lid spočívat důvěrou na lži ;

¹⁶ proto řekl Hospodin takto: Hle, já , chystám se zapudit tě z povrchu tváře půdy - tohoto roku ty umřeš , neboť jsi mluvil o zvratu proti Hospodinu .

¹⁷ A Chananjá, prorok, v onom roce v sedmém měsíci umřel.

29

¹ A toto jsou slova dopisu , jejž poslal Jeremjá, prorok, z Jerúsaléma k pozůstatku starších vyhnanectva a ke kněžím a k prorokům a ke všemu lidu, jež Nevúchadneccar odvedl z Jerúsaléma v Bável ,

² po vyjití Jechonji , krále, a královny-matky a komorníků a hodnostářů Júdy a Jerúsaléma a kovářů a zámečníků z Jerúsaléma,

³ skrze Eleásu, syna Šáfánova, a Gemarju, syna Chilkijjáhúova (jež poslal Cidkijjáhú, král Júdův , k Nevúchadreccarovi, králi Bávelu , v Bável ), výrok:

⁴ Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, všemu vyhnanectvu , jež jsem dal odvést z Jerúsaléma v Bável :

⁵ Budujte domy a zabydlujte se a vysazujte zahrady a jezte jejich ovoce,

⁶ a berte si ženy a ploďte syny a dcery a pro své syny berte ženy a své dcery dávejte mužům, ať rodí syny a dcery, ano, množte se tam a nechť vás neubývá ,

⁷ a vyhledávejte dobro města, kam jsem vás dal odvést , a modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho dobru bude dobře vám.

⁸ Ano, takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Nechť vás neklamou vaši proroci, kteří jsou ve vašem středu , a vaši věštci, a nechť neobracíte pozornost k svým snům, jež si rádi vysníváte ,

⁹ vždyť oni vám lživě prorokují v mém jménu - neposlal jsem jich, prohlášeno Hospodinem.

¹⁰ Neboť takto řekl Hospodin, že při vyplnění Bávelu , sedmdesáti let, vás chci navštívit a potvrdit na vás své dobré slovo o přivedení vás zpět na toto místo ;

¹¹ já přece znám myšlenky , jimiž na vás myslím , prohlášeno Hospodinem, myšlenky blaha a ne k neštěstí , dát vám budoucnost s nadějí.

¹² I budete mě volat a půjdete a budete se ke mně modlit a já k vám budu obracet sluch ;

¹³ a budete mě hledat a budete mě moci najít, jestliže mě budete vyhledávat celým svým srdcem,

¹⁴ i dám se vám najít, prohlášeno Hospodinem, a budu odvracet vaše zajetí a shromažďovat vás zprostřed všech národů a ze všech království, kam jsem vás zahnal , prohlášeno Hospodinem, a přivádět vás zpět na místo , odkud jsem vás dal odvést .

¹⁵ Jestliže říkáte : Hospodin nám v Bávelu vzbudil proroky -

¹⁶ nuže, takto řekl Hospodin o králi, jenž sedí na trůně Dávidově, a o všem lidu, jenž bydlí v tomto městě, vašich bratrech, kteří s vámi nevyšli ve vyhnanství ,

¹⁷ takto řekl Hospodin zástupů : Hle, já , chystám se proti nim vypustit meč, hlad a mor a chci je učinit jakoby špatnými fíky , jež se pro špatnou jakost nedají jíst,

¹⁸ a chci za nimi vyrazit s mečem , s hladem a s morem , a vydat je všem královstvím země k hrůze , ke kletbě a k úžasu a k sykotu mezi všemi národy, kam je zaženu ,

¹⁹ za to , že neobraceli sluch k mým slovům, prohlášeno Hospodinem, jichž jsem se k nim časným posíláním naposílal skrze své nevolníky, proroky, aniž jste uposlechli, prohlášeno Hospodinem.

²⁰ Ale vy slyšte slovo Hospodinovo, všechno vyhnanectvo , jež jsem odeslal z Jerúsaléma v Bável :

²¹ Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, o Acheávovi, synu Kólájovu, a o Cidkijjáhúovi, synu Maaséjovu, již vám v mém jménu prorokují lež : Hle, já , chystám se vydat je v ruku Nevúchadreccara, krále Bávelu , jenž je před vašima očima pobije ,

²² a podle nich bude pro všechno vyhnanectvo , jež je v Bávelu , převzato zlořečení výrokem: Kéž tě Hospodin chce učinit jakoby Cidkijjáhúem a jakoby Acheávem, jež král Bávelu upražil v ohni,

²³ protože v Isráélovi páchali bezbožnost , neboť cizoložili s ženami svých bližních a v mém jménu vyslovovali slova lži , což jsem jim nerozkázal, a já jsem Ten, jenž to ví, a jsem svědkem, prohlášeno Hospodinem.

²⁴ A k Šemaejáhúovi, Nechelámímu , budeš pronášet výrok:

²⁵ Takovýto pronesl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, výrok: Protože jsi ty ve svém jménu rozposlal dopisy ke všemu lidu, jenž je v Jerúsalémě, a k Cefanjovi, synu Maaséjovu, knězi, a ke všem kněžím, s výrokem:

²⁶ Hospodin tě učinil knězem místo Jehójády, kněze, abyste byli dozorci domu Hospodinova stran každého muže šíleného a činícího se prorokem , a máš ho dát do klády a do svěráku ;

²⁷ nuže tedy , proč ses neobořil na Jeremju, Anáthóthího , jenž si dovoluje vám prorokovat ?

²⁸ Vždyť přece k nám v Bável poslal výrok: Bude to dlouhé - budujte domy a zabydlujte se a vysazujte zahrady a jezte jejich ovoce. -

²⁹ A Cefanjá, kněz, tento dopis přečetl v uši Jeremji, proroka;

³⁰ a k Jeremjovi se dostalo slovo Hospodinovo, výrok:

³¹ Pošli ke všemu vyhnanectvu výrok: Takto řekl Hospodin o Šemaejovi, Nechelámím : Protože vám Šemaejá prorokoval , aniž jsem já ho poslal a přiměl vás důvěrou spočívat na lži ,

³² proto řekl Hospodin takto: Hle, já , chystám se proti Šemaejovi, Nechelámímu , a proti jeho semeni zakročit : Nebude mít nikoho bydlícího vprostřed tohoto lidu, aniž bude nahlížet v blaho , jež já se chystám zřídit svému lidu, prohlášeno Hospodinem, neboť mluvil o zvratu proti Hospodinu .

30

¹ Slovo, jež se z blízkosti Hospodinovy dostalo k Jeremjovi, výrok:

² Takovýto pronesl Hospodin, Bůh Isráélův, výrok: Zapiš si všechna slova, jež jsem k tobě vyslovil, do knihy ,

³ neboť, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy odvrátím zajetí svého lidu, Isráéle a Júdy, řekl Hospodin, a budu je přivádět zpět do země, již jsem dal jejich otcům, i zmocní se jí.

⁴ A toto jsou slova, jež Hospodin vyslovil o Isráélovi a o Júdovi,

⁵ neboť Hospodin řekl takto: Uslyšeli jsme hlas zděšení , je strach a není pokoje.

⁶ Nuže , otažte se a pohleďte, zda rodí mužské pohlaví? Proč vidím každého muže - jeho ruce na jeho bocích , jako rodičku, a všechny tváře se změnily v bledost ?

⁷ Běda , neboť onen den je veliký, takže mu není podobného , a je to čas úzkosti Jákóbovy , ale musí z ní být vysvobozen .

⁸ A v onen den se bude dít - prohlášeno Hospodinem zástupů -: Budu lámat jho z tvého krku a strhávat tvá pouta, aniž si tebou ještě budou sloužit cizáci ,

⁹ nýbrž budou obsluhovat Hospodina , svého Boha, a Dávida, svého krále , jehož jim chci vzbudit .

¹⁰ A ty se nemusíš bát , můj nevolníče Jákóbe, prohlášeno Hospodinem, ani se strachovat , Isráéli, neboť hle, já , chystám se vysvobodit tě z dáli a tvé símě ze země jejich zajetí, i bude se Jákób vracet a mít klid a žít v nerušeném pokoji, a nebude působícího zděšení .

¹¹ Vždyť s tebou budu já, prohlášeno Hospodinem, k vysvobozování tě, neboť při všech národech , kam jsem tě rozptýlil , budu uskutečňovat skoncování , avšak s tebou skoncování uskutečňovat nebudu, ač tě budu podle práva ukázňovat , takže tě nebudu zcela bez trestu ponechávat .

¹² Ano, takto řekl Hospodin: Zoufalé je to s tvým úrazem , bolestné je tvé zbití ,

¹³ není rozsuzujícího tvou soudní věc k obvázání , léků, náplasti nemáš .

¹⁴ Všichni tvoji přátelé na tebe zapomněli, nevyhledávají tě, neboť jsem tě zbil zbitím od nepřítele, ukázňováním od krutého pro množství tvých nepravostí ; tvé hříchy se rozmohly .

¹⁵ Co křičíš nad svým úrazem ? Tvá strast je nezhojitelná ; tyto věci jsem ti učinil pro množství tvých nepravostí , že se tvé hříchy rozmohly .

¹⁶ Proto všichni sžírající tě budou sžíráni a všichni tvoji protivníci , oni všichni , půjdou v zajetí, a olupující tě se dostanou v olupování a všechny vykořisťující tě budu vydávat za kořist ,

¹⁷ neboť budu působit vzcházení tvého hojení a z tvých ran tě budu uzdravovat , prohlášeno Hospodinem, protože ti dali název Zahnaná - to je Cijjón, není zajímajícího se o něj .

¹⁸ Takto řekl Hospodin: Hle, já , chystám se odvracet zajetí stanů Jákóbových a budu litovat jeho obydlí , i bude město zbudováno na svém návrší a palác bude zůstávat podle svého řádu ,

¹⁹ a z nich bude vycházet děkování a hlas bavících se , i budu je množit, aniž jich bude ubývat, a budu je poctívat , aniž se budou stávat bezvýznamnými ,

²⁰ a jeho děti budou jako předtím a jeho shromáždění bude ustavováno před mou tváří a proti všem utiskujícím ho budu zakročovat .

²¹ A z něho bude jeho Vznešený , ano, jeho Vládce bude vycházet zprostřed něho , a budu si ho přibližovat , i bude ke mně přistupovat ; vždyť kdo je ten, jenž by dal v sázku své srdce k přistoupení ke mně - prohlášeno Hospodinem -?

²² I stanete se mi lidem a já vám budu Bohem .

²³ Hle, vyšla vichřice Hospodinova, popuzení, strhující vichr ; bude vířit na hlavě zlovolných.

²⁴ Žár hněvu Hospodinova se nebude odvracet až do jeho vykonání , až do jeho uskutečnění úmyslů jeho srdce; v posledku dní se v tom budete moci vyznat .

31

¹ V onen čas, prohlášeno Hospodinem, budu Bohem všem čeledím Isráélovým a ony mi budou lidem .

² Takto řekl Hospodin: V pustině našel milost lid, ti přeživší od meče , - jdi k jeho uvedení v odpočinutí , Isráéli,

³ z daleka se mi ukázal Hospodin: Ano, miluji tě věčným milováním , proto jsem tě přitáhl laskavostí .

⁴ Ještě tě budu budovat, takže budeš vybudována, panno Isráélova, ještě se budeš ozdobovat svými tamburínami a vyjdeš v tanečním reji veselících se ,

⁵ ještě budeš v horách Šómrónu vysazovat vinice, vysazovači vysadí a začnou užívat .

⁶ Vždyť bude den, kdy strážcové v pohoří Efrájimově budou volávat : Vstávejte, ať můžeme vystupovat na Cijjón k Hospodinu, našemu Bohu!

⁷ Ano, takto řekl Hospodin: S radostí plesejte pro Jákóba , ano, pokřikujte v hlavě národů , zvěstujte , velebte a říkejte: Vysvoboď , Hospodine, svůj lid, zbytek Isráéle!

⁸ Hle, já , chystám se přivést je ze země severu a budu je shromažďovat od nejzazších končin země, mezi nimi slepého a chromého, těhotnou a rodící pospolu; budou se sem vracet - veliké sejití .

⁹ Budou přicházet s pláčem , ano, povedu je s úpěnlivými prosbami , budu je vodit k potokům vod přímou cestou, nebudou na ní klopýtat , neboť jsem se stal Isráélovi otcem a Efrájim, on je můj prvorozený.

¹⁰ Slyšte slovo Hospodinovo, národy , a oznamujte na ostrovech z dáli a říkejte: Ten, jenž Isráéle rozehnal , jej shromažďuje a opatruje jej jako pastýř své stádo,

¹¹ neboť Hospodin Jákóba osvobodil , ano, vykoupil jej z ruky silnějšího než on ,

¹² i přijdou a rozplesají se na výsosti Cijjónu, a nahrnou se k blahu od Hospodina , na obilí a na mošt a na olej a na mláďata drobného dobytka a skotu, i stane se jejich duše jakoby zavlaženou zahradou a nebudou již nadále strádat .

¹³ Tehdy se bude panna radovat v tanečním reji, i jinoši a starci pospolu, neboť jejich smutek budu obracet v jásot a budu je utěšovat a rozradostňovat je stran jejich žalu ;

¹⁴ a duši kněží budu zahrnovat tučností , a můj lid, ti budou syceni mou dobrotou , prohlášeno Hospodinem.

¹⁵ Takto řekl Hospodin: V Rámě je slyšet hlas, lkání, pláč veliké hořkosti , Ráchél plačící nad svými dětmi , jež odmítá dát se nad svými dětmi utěšit , že jich není.

¹⁶ Takto řekl Hospodin: Zdrž svůj hlas od pláče a své oči od slz , neboť odměna za tvou práci je, prohlášeno Hospodinem, oni se ze země nepřítele vrátí,

¹⁷ ano, pro tvou budoucnost je naděje, prohlášeno Hospodinem, že se tvé děti vrátí na své území .

¹⁸ Zřetelně jsem uslyšel Efrájima stěžujícího si na sebe sama : Podrobil jsi mě kázni , i dal jsem se kázni podrobit jako tele nenaučené ; obrať mě, ať mohu být obrácen, neboť ty jsi Hospodin, můj Bůh;

¹⁹ ano, po svém odvrácení jsem pocítil lítost a po svém uvědomění jsem se jal pleskat po stehně , byl jsem zostuzen , ba věru, zastyděl jsem se , že nesu potupu svého mládí .

²⁰ Zda je mi Efrájim drahým synem? Dítkem-li k rozkoši ? Ale kdykoli za svého promlouvání proti němu si jej stále musím znova připomínat ; proto mé útroby pro něho zvučí ; slitováním , slitováním ho musím obdařit , prohlášeno Hospodinem.

²¹ Navztyčuj si ukazatelů cesty , navsazuj si milníků, upři své srdce k silnici , cestě, jíž jsi přišla ; vrať se, panno Isráélova, vrať se k těmto svým městům!

²² Až dokdy chceš sem-tam uhýbat , odpadlá dcero? Neboť Hospodin stvoří na zemi novou věc: Ženské pohlaví bude obcházet muže .

²³ Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Ještě budou v zemi Júdově a v jeho městech, až přivedu zpět jejich zajatectvo , říkat toto slovo: Kéž ti žehná Hospodin, příbytku spravedlnosti, horo svatosti!

²⁴ A v tom se zabydlí , Júdá a všechna jeho města pospolu, rolníci a ti, kdo vycházejí se stády ;

²⁵ neboť zemdlenou duši zavlažím a každou duši strádající naplním . -

²⁶ Na toto jsem procitl a pohleděl jsem, a můj spánek mi byl příjemný .

²⁷ Hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy budu dům Isráélův a dům Júdův osévat semenem lidí a semenem dobytka ,

²⁸ a bude se dít : Jak jsem nad nimi byl horliv ke rvaní a k boření a k vyvracení a k hubení a k působení zla, tak budu nad nimi horliv k budování a k vysazování , prohlášeno Hospodinem.

²⁹ V oněch dnech nebudou již říkat: Otcové jídali kyselé hrozny a trnou zuby synů,

³⁰ nýbrž bude každý za svou nepravost umírat, každý člověk, jenž jídá kyselý hrozen - trnout budou jeho zuby.

³¹ Hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy s domem Isráélovým a s domem Júdovým budu uzavírat smlouvu novou;

³² ne jako smlouvu, již jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je měl uchopeny za ruku k vyvedení jich ze země Egypta, kteroužto mou smlouvu oni zrušili, ač jsem já pro ně byl Manželem , prohlášeno Hospodinem;

³³ nýbrž smlouva, již s domem Isráélovým po oněch dnech budu uzavírat , bude tato - prohlášeno Hospodinem -: Dám svůj zákon v jejich nitro a chci jej napsat na jejich srdce, a stanu se jim Bohem a oni mi budou lidem ,

³⁴ aniž budou ještě jeden druhého a navzájem se učit s výrokem: Poznejte Hospodina, neboť oni všichni mě budou znát, totiž od nejmenšího z nich až po největšího z nich , prohlášeno Hospodinem, neboť budu odpouštět stran jejich nepravosti , aniž ještě budu vzpomínat na jejich hřích.

³⁵ Takto řekl Hospodin, dávající slunce za světlo ve dne, ustanovení měsíce a hvězd za světlo v noci, bouřící moře, takže jeho vlny hlučí , jehož jméno je Hospodin zástupů :

³⁶ Budou-li moci tato ustanovení z přítomnosti mé tváře pominout , prohlášeno Hospodinem, bude i símě Isráélovo moci před mou tváří na všechny dni přestat být národem .

³⁷ Takto řekl Hospodin: Budou-li nebesa odshora moci být změřena a základy země dolů prozkoumány , budu se i já zamítavě stavět proti všemu semeni Isráélovu za vše, co napáchali , prohlášeno Hospodinem.

³⁸ Hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy město Hospodinovo bude vybudováno od věže Chananeélovy až po bránu Nároží,

³⁹ a šňůra míry bude dále vycházet přímo na pahrbek Gárev a stáčet se ke Gói;

⁴⁰ a všechno údolí mrtvých těl a popela a všechny nivy až po potok Kidrón, až po nároží brány Koní ke vzcházení , bude svaté Hospodinu, nebude se otrhávat , aniž se ještě kdy bude vyvracet .

32

¹ Slovo, jež se z blízkosti Hospodinovy dostalo k Jeremjovi v desátém roce Cidkijjáhúa, krále Júdova , to byl rok osmnácti let Nevúchadreccarových

² a vojenská moc krále Bávelu , ti tehdy proti Jerúsalému leželi v obléhání a Jeremjá, prorok, byl zavřen v nádvoří věznice, jež byla v domě krále Júdova ,

³ kam ho Cidkijjáhú, král Júdův , zavřel s výrokem: Proč ty prorokuješ výrokem: Takto řekl Hospodin: Hle, já , chystám se toto město vydat v ruku krále Bávelu , takže ho musí dobýt,

⁴ a Cidkijjáhú, král Júdův , nebude z ruky Kasdím moci vyváznout, nýbrž jistotně musí být v ruku krále Bávelu vydán, takže jeho ústa budou mluvit s ústy jeho a jeho oči budou vidět oči jeho,

⁵ a povede Cidkijjáhúa v Bável a tam bude, až než ho navštívím , prohlášeno Hospodinem; jestliže s Kasdím bojujete , nebudete mít zdaru -?

⁶ A Jeremjá řekl: Dostalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok:

⁷ Hle, přichází k tobě Chanameél, syn Šalluma, tvého strýce, s výrokem: Kup si mé pole, jež je v Anáthóth , neboť ty máš právo , nárok výkupce na koupení .

⁸ A podle slova Hospodinova ke mně Chanameél, syn mého strýce, do nádvoří věznice přišel a řekl ke mně: Kup , prosím , mé pole, jež je v Anáthóth , jež je v zemi Benjámínově, neboť ty máš právo na vlastnictví , ano, ty máš nárok výkupce , kup si. I poznal jsem, že to bylo slovo Hospodinovo,

⁹ a to pole, jež je v Anáthóth , jsem od Chanameéla, syna mého strýce, koupil a odvážil jsem mu peníze , sedmnáct šeklů stříbra ,

¹⁰ a napsal jsem záznam , ten jsem zapečetil, a na svědectví jsem vzal svědky a na vahách jsem odvážil peníze ,

¹¹ a vzal jsem záznam o koupi , ten, jenž byl zapečetěný - nařízení a zvyklosti - a ten, jenž byl otevřený ,

¹² a dal jsem záznam o koupi před očima Chanameéla od mého strýce a před očima svědků, již zapisovali v záznam o koupi , a před očima všech Júdovců , již seděli v nádvoří věznice, Bárúchovi, synu Nérijji, syna Machséjova,

¹³ a před jejich očima jsem Bárúchovi přikázal výrokem:

¹⁴ Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Vezmi tyto záznamy , tento záznam o koupi , i ten, jenž je zapečetěný, i tento záznam , jenž je otevřený , a dej je v nádobu z hlíny , aby zůstávaly po mnohé dni,

¹⁵ neboť Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Ještě se v této zemi budou kupovat domy, pole a vinice .

¹⁶ A poté, co jsem záznam o koupi dal Bárúchovi, synu Nérijjovu, jsem se jal k Hospodinu modlit výrokem:

¹⁷ Ach , Pane, Hospodine, ty jsi svou velikou mocí a svou napřaženou paží zřídil nebesa a zem, žádná věc pro tebe není příliš divná ;

¹⁸ prokazuješ laskavost tisícům a nepravost otců odplácíš do záňadří jejich dětí po nich, ty, jenž jsi BŮH, jenž jsi mocný , jehož jméno je Hospodin zástupů ,

¹⁹ veliký v záměrech a bohatý v činu , co jsou tvé oči otevřené na všechny cesty dětí lidí k dání každému podle jeho cesty a podle ovoce jeho skutků,

²⁰ jenž představuješ znamení a zázraky, v zemi Egypta a až po tento den, i v Isráéli a v lidstvu , takže sis zřídil věhlas , jako tohoto dne;

²¹ a svůj lid, Isráéle, jsi znameními a zázraky a silnou rukou a napřaženou paží a velikou hrůzou vyvedl ze země Egypta

²² a dal jsi jim tuto zem, již jsi jejich otcům přisáhl jim dát, zem přetékající mlékem a medem.

²³ I přišli a zmocnili se jí, aniž uposlechli na tvůj hlas, aniž se jali v tvých zákonech chodit; nic , co jsi jim rozkázal činit, nečinili ; i postihl jsi je vší touto pohromou -

²⁴ hle, k městu se přiblížily náspy k jeho dobytí a město je skrze meč, hlad a mor vydáno v ruku Kasdím , již proti němu bojují ; ano, stalo se , co jsi promluvil, jak - hle, ty , - vidíš!

²⁵ A ty jsi, Pane, Hospodine, ke mně řekl: Kup si za peníze pole a na svědectví vezmi svědky - a město je vydáno v ruku Kasdím !

²⁶ I dostalo se k Jeremjovi slovo Hospodinovo, výrok:

²⁷ Hle, já jsem Hospodin, Bůh všeho masa - zda je kterákoli věc pro mne příliš divná ?

²⁸ Proto Hospodin řekl takto: Hle, já , chystám se toto město vydat v ruku Kasdím , ano, v ruku Nevúchadreccara, krále Bávelu , takže ho bude moci dobýt

²⁹ a Kasdím , již proti tomuto městu bojují , vstoupí a zažehnou toto město ohněm a vypálí je , i domy, na jejichž střechách zakuřovávali Baalovi a nalévali úlitby jiným bohům za účelem dráždění mne.

³⁰ Ano, synové Isráélovi a synové Júdovi byli v mých očích od svého mládí pachateli zla , neboť mě synové Isráélovi jen dráždili díly svých rukou, prohlášeno Hospodinem.

³¹ Vždyť toto město je mi jen pro můj hněv a pro mé popuzení, již ode dne, kdy je vybudovali, až po tento den, abych je odstranil zpřed své tváře

³² pro všechno zlo synů Isráélových a synů Júdových, jež napáchali k dráždění mne, oni, jejich králové, jejich hodnostáři , jejich kněží a jejich proroci a muži Júdy a obyvatelé Jerúsaléma,

³³ ano, otočili ke mně šíji a ne tvář, a při vyučování jich, časném vyučování, neslyšeli k přijetí ponaučení ,

³⁴ nýbrž v domě, nad nímž se děje dovolávání mého jména , nakladli svých hnusností k jeho znečištění.

³⁵ A vybudovali výšiny Baalovy , jež jsou v průrvě syna Hinnómova, k přepouštění svých synů a svých dcer Mólechovi , což jsem nerozkázal, aniž na mé srdce vystoupilo páchání této ošklivosti za účelem svádění Júdy k hřešení.

³⁶ A proto nyní Hospodin, Bůh Isráélův, takto řekl o tomto městě , o němž vy říkáte: Je mečem, hladem a morem vydáno v ruku krále Bávelu :

³⁷ Hle, já , chystám se shromáždit je ze všech zemí, kam jsem je ve svém hněvu a ve svém popuzení a ve velikém rozhořčení zahnal , a chci je přivést zpět na toto místo a dát jim bydlet v bezpečí ,

³⁸ i stanou se mi lidem a já jim budu Bohem ,

³⁹ a chci jim dát jedno srdce a jednu cestu: Mít mě po všechny dni v úctě k blahu sobě a svým dětem po sobě.

⁴⁰ A chci vzhledem k nim uzavřít trvalou smlouvu , že se zpoza nich nebudu odvracet při oblažování jich, a úctu ke mně chci dát v jejich srdce, aby nebylo odstupování zpřed mne ,

⁴¹ i budu nad nimi při oblažování jich jásat a v pravdě je v této zemi vysazovat vším svým srdcem a vší svou duší,

⁴² neboť Hospodin řekl takto: Jako jsem na tento lid přiváděl všechno toto veliké zlo , tak se já chystám na ně přivést všechno blaho , o němž já k nim mluvím.

⁴³ I bude se v této zemi kupovat pole, o němž vy říkáte: Je to spoušť , takže není lidí a dobytka , bylo dáno v ruku Kasdím ;

⁴⁴ budou za peníze kupovat pole se zapisováním v záznam a pečetěním a braním svědků na svědectví, v zemi Benjámínově a v okolích Jerúsaléma a ve městech Júdových a v městech pohoří a ve městech nížiny a ve městech Negevu , neboť chci odvrátit jejich zajetí , prohlášeno Hospodinem.

33

¹ A podruhé se k Jeremjovi, když on ještě byl zadržený v nádvoří věznice, dostalo slovo Hospodinovo, výrok:

² Takto řekl Hospodin, Zřizovatel toho , Hospodin, ztvárnivší to k upevnění toho , jeho jméno je Hospodin :

³ Volej ke mně a budu ti odpovídat a oznamovat ti veliké a nepochopitelné věci - neznáš jich,

⁴ neboť takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův, o domech tohoto města a o domech králů Júdových , jež byly strhány proti náspům a proti meči :

⁵ Přicházejí bojovat s Kasdím a vyplňovat je mrtvými těly lidí , jež jsem ve svém hněvu a ve svém popuzení pobil a pro jejichž všechno zlo jsem skryl svou tvář před tímto městem .

⁶ Hle, já , chystám se dát mu vzejít hojení a uzdravení, ano, chci je uzdravit a zjevit jim hojnost pokoje a věrnosti

⁷ a odvrátit zajetí Júdovo a zajetí Isráélovo a vybudovat je jako poprvé

⁸ a očistit je ode vší jejich nepravosti , jíž vůči mně zhřešili, ano, odpustit stran všech jejich nepravostí , jimiž vůči mně zhřešili a jimiž se proti mně vzepřeli .

⁹ To se mi stane věhlasem jásotu , chválou a ozdobou vůči všem národům země, jež budou slyšet o všem blahu , jímž já je budu dařit , a budou se strachovat a chvět nade vším blahem a nade vším pokojem , jejž já mu budu zjednávat .

¹⁰ Takto řekl Hospodin: Ještě se v tomto místě , o němž vy říkáte: Ono je rozvráceno , takže není lidí a není dobytka , ve městech Júdových a v ulicích Jerúsaléma, jež jsou zpustošené , takže není lidí a není obyvatel a není dobytka , bude slyšet

¹¹ hlas jásotu a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas říkajících: Chvalte Hospodina zástupů , neboť Hospodin je dobrý, neboť jeho laskavost trvá navždy , od přinášejících děkovné oběti v dům Hospodinův, neboť chci zpět přivést zajatectvo země, jako poprvé, řekl Hospodin.

¹² Takto řekl Hospodin zástupů : Ještě bude v tomto místě , jež je rozvráceno , takže není lidí , ani dobytka , a ve všech jeho městech příbytek pastýřů ukládajících drobný dobytek.

¹³ Ve městech pohoří , ve městech nížiny a ve městech Negevu a v zemi Benjámínově a v okolích Jerúsaléma a ve městech Júdových budou ještě - drobný dobytek - procházet přes ruce počítajícího, řekl Hospodin.

¹⁴ Hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy budu uskutečňovat dobré slovo, jež jsem vyslovil o domě Isráélově a nad domem Júdovým .

¹⁵ V oněch dnech a v onen čas chci Dávidovi způsobit vyhnání Výhonku spravedlnosti, jenž bude na zemi zavádět právo a spravedlnost;

¹⁶ v oněch dnech bude Júdá moci být vysvobozen a Jerúsalém bude v bezpečí sídlit , a toto bude název, jenž se mu bude dávat : Hospodin je naší spravedlností .

¹⁷ Ano, takto řekl Hospodin: Nebude Dávidovi vytínán nikdo sedící na trůně domu Isráélova,

¹⁸ aniž bude lévíovským kněžím z přítomnosti mé tváře vytínán někdo vznášející vzestupnou oběť a v kouř obracející oběť daru a po všechny dni vykonávající obětování .

¹⁹ A k Jeremjovi se dostalo slovo Hospodinovo, výrok:

²⁰ Můžete-li zrušit mou smlouvu stran dne a mou smlouvu stran noci, aby nebylo nastávání dne a noci v jejich čas,

²¹ může být zrušena i má smlouva s Dávidem, mým nevolníkem, aby neměl syna, kralujícího na jeho trůně, i s lévíovskými kněžími obsluhujícími mě;

²² jako nemůže být sečteno osazenstvo nebes ani změřen písek moře, tak chci rozmnožit símě Dávida, mého nevolníka, i Lévíovce , obsluhující mě.

²³ A k Jeremjovi se dostalo slovo Hospodinovo, výrok:

²⁴ Zda sis nevšiml , co oni, tento lid, promlouvají výrokem: Dvě čeledi , v nichž Hospodin našel zálibu , a zavrhl je ? Tak pohrdají mým lidem, že před jejich tváří již není národem !

²⁵ Takto řekl Hospodin: Není-li mé smlouvy stran dne a noci , neurčil-li jsem ustanovení stran nebes a země,

²⁶ chci i símě Jákóba a Dávida, mého nevolníka, zavrhnout , takže z jeho semene nebudu brát za vládce pro símě Abráháma, Isáka a Jákóba; vždyť chci odvrátit jejich zajetí , neboť jich lituji .

34

¹ Slovo, jež se z blízkosti Hospodinovy , když Nevúchadreccar, král Bávelu , a všechna jeho vojenská moc a všechna království země pod vládou jeho ruky a všechny národnosti bojovali proti Jerúsalému a proti všem jeho městům , dostalo k Jeremjovi, výrok:

² Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Jdi a řekni k Cidkijjáhúovi, králi Júdovu , ano, řekni k němu: Takto řekl Hospodin: Hle, já , chystám se vydat toto město v ruku krále Bávelu , ať je vypaluje ohněm ,

³ a ty nebudeš moci ujít před jeho rukou , nýbrž jistotně budeš muset být polapen a vydán v jeho ruku , takže tvé oči budou vidět oči krále Bávelu a jeho ústa budou mluvit s tvými ústy, a v Bável budeš vcházet.

⁴ Ale poslyš slovo Hospodinovo, Cidkijjáhú, králi Júdův : Takto o tobě řekl Hospodin: Nebudeš umírat mečem,

⁵ budeš umírat v pokoji, a páleními pro tvé otce, dřívější krále, kteří byli před tebou , tak budou pálit tobě a budou pro tebe plakat : Ach , pane! Ano, já jsem vyslovil slovo, prohlášeno Hospodinem.

⁶ A Jeremjá, prorok, vyslovil v Jerúsalémě všechna tato slova k Cidkijjáhúovi, králi Júdovu ;

⁷ a vojenská moc krále Bávelu , ti bojovali proti Jerúsalému a proti všem městům Júdovým , jež pozůstávala, proti Láchíši a proti Azéce , neboť ona zbyla z měst Júdových , měst opevněných .

⁸ Slovo, jež se k Jeremjovi dostalo z blízkosti Hospodinovy po uzavření smlouvy králem Cidkijjáhúem se vším lidem, jenž byl v Jerúsalémě, o provolání jim svobody,

⁹ aby každý propustil svého nevolníka a každý svou služku, Hebreje a Hebrejku , svobodné, aby nebylo uvalování nevolnictví na ně, nikým na Júdovce , svého bratra.

¹⁰ To když uslyšeli všichni hodnostáři a všechen lid, kteří vstoupili v tu smlouvu, aby každý propustil svého nevolníka a každý svou služku, svobodné, aby již nebylo uvalování nevolnictví na ně, uposlechli a propustili je,

¹¹ ale potom obrátili a nevolníky a služky, jež propustili svobodné, přiměli k návratu a podrobili si je za nevolníky a za služky.

¹² I dostalo se slovo Hospodinovo k Jeremjovi z blízkosti Hospodinovy , výrok:

¹³ Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Já jsem s vašimi otci v den, kdy jsem je měl vyvedeny ze země Egypta, z domu nevolníků, uzavřel smlouvu výrokem:

¹⁴ Po uplynutí sedmi let budete propouštět každý svého bratra, Hebreje , jenž ti bude prodáván; když ti odslouží šest let, propustíš ho svobodného ze své blízkosti . Ale vaši otcové ke mně neobrátili sluch , aniž nachýlili své ucho.

¹⁵ A vy jste tohoto dne obrátili a učinili, co bylo v mých očích správné , totiž provolání svobody, každého vůči svému bližnímu , a před mou tváří jste uzavřeli smlouvu v domě, nad nímž se děje dovolávání mého jména ;

¹⁶ ale zase jste obrátili a znesvětili jste mé jméno, když jste každý svého nevolníka a každý svou služku, jež jste podle jejich tužby propustili svobodné, přiměli k návratu a podrobili jste si je, aby vám byli nevolníky a služkami .

¹⁷ Proto řekl Hospodin takto: Vy jste ke mně neobrátili sluch stran provolání svobody, každý svému bratru a každý svému bližnímu ; hle, já , provolávám vůči vám svobodu, prohlášeno Hospodinem, meči, moru a hladu, a chci vás vydat k hrůze všem královstvím země;

¹⁸ a chci vydat ty muže, kteří přestoupili mou smlouvu, neboť neuskutečnili slova smlouvy, již uzavřeli před mou tváří teletem, jež rozťali na dvé a prošli mezi jeho polovicemi ,

¹⁹ hodnostáře Júdovy a hodnostáře Jerúsaléma a komorníky a kněží a všechen lid země, kteří prošli mezi polovicemi telete,

²⁰ ano, chci je vydat v ruku jejich nepřátel a v ruku hledajících jejich žití a jejich mrtvoly budou potravou ptactvu nebes a zvěři země.

²¹ I Cidkijjáhúa, krále Júdova , a jeho knížata chci vydat v ruku jejich nepřátel a v ruku hledajících jejich žití a v ruku vojenské moci krále Bávelu , těch, kteří zpřed vás odtáhli ;

²² hle, já , chystám se rozkázat , prohlášeno Hospodinem, a chci je přivést zpět k tomuto městu, ať se proti němu dají do boje a dobudou ho a vypálí je ohněm ; i města Júdova chci učinit spouští , neboť nebude obyvatel .

35

¹ Slovo, jež se dostalo k Jeremjovi z blízkosti Hospodinovy ve dnech Jehójákíma, syna Jóšijjáhúova, krále Júdova , výrokem:

² Jdi do domu Rechávím a oslov je a uveď je v dům Hospodinův, do jednoho z pokojů , a napoj je vínem.

³ Přivedl jsem tedy Jaazanju, syna Jeremji, syna Chavaccinjova, a jeho bratry a všechny jeho syny a všechen dům Rechávím

⁴ a uvedl jsem je v dům Hospodinův, do pokoje synů Chánána, syna Jigdaljáhúova, Božího muže, jenž byl vedle pokoje hodnostářů , jenž byl shora vůči pokoji Maaséjáhúa, syna Šallumova, strážce prahu,

⁵ a před tvář synů domu Rechávím jsem dal poháry plné vína a řekl jsem k nim: Pijte víno.

⁶ I řekli: Nebudeme pít vína, neboť Jónádáv , syn Rechávův , náš otec, o nás dal příkaz výrokem: Nesmíte pít vína, vy ani vaše děti , nikdy ,

⁷ aniž smíte budovat dům ani símě zasévat ani vinici vysazovat ani ji mít , nýbrž budete po všechny své dni bydlet ve stanech, abyste žili mnoho dní na tváři půdy , kde vy jste cizinci .

⁸ Posloucháme tedy na hlas Jehónádáva, syna Rechávova , našeho otce, stran všeho, co nám přikázal, nepít vína po všechny naše dni, my, naše ženy, naši synové a naše dcery,

⁹ ani budovat domy k našemu bydlení, aniž máme vinici, pole aneb símě,

¹⁰ takže bydlíme ve stanech a posloucháme a chováme se podle všeho, co přikázal Jónádáv , náš otec.

¹¹ Ale při vystoupení Nevúchadreccara, krále Bávelu , do této země se stalo , že jsme si řekli : Pojďte a vejděme před tváří vojenské moci Kasdím a před tváří vojenské moci Arámovy v Jerúsalém, takže bydlíme v Jerúsalémě.

¹² A k Jeremjovi se dostalo slovo Hospodinovo, výrok:

¹³ Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Jdi a řekni mužům Júdovým a obyvatelům Jerúsaléma: Zda si nechcete vzít ponaučení k obrácení sluchu k mým slovům - prohlášeno Hospodinem -?

¹⁴ Slova Jehónádáva, syna Rechávova , jimiž přikázal svým synům nepít vína, jsou uskutečňována , takže až po tento den vína nepijí , nýbrž poslouchají příkazu svého otce; a já jsem se k vám časným mluvením namluvil, aniž jste ke mně sluch obrátili ,

¹⁵ a naposílal jsem se k vám časným posíláním všech svých nevolníků proroků s výrokem: Nuže , odvraťte se každý od své zlé cesty a polepšete své skutky, ať nechodíte za jinými bohy sloužit jim, a budete smět bydlet na půdě , již jsem dal vám a vašim otcům, ale nenachýlili jste své ucho, aniž jste obrátili sluch ke mně.

¹⁶ Ano, synové Jehónádáva, syna Rechávova , uskutečňují příkaz svého otce, jímž jim přikázal, ale tento lid ke mně neobrátil sluch ;

¹⁷ proto Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Hle, já , chystám se na Júdu a na všechny obyvatele Jerúsaléma přivést všechnu pohromu , o níž jsem proti nim promluvil, protože jsem se k nim namluvil, aniž uposlechli, a navolal jsem se na ně, aniž odpověděli .

¹⁸ A o domě Rechávím Jeremjá řekl: Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Protože jste poslušni stran příkazu Jehónádáva, svého otce, a všech jeho příkazů dbáte a chováte se podle všeho, co vám přikázal,

¹⁹ proto Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Jehónádávovi, synu Rechávovu , nebude vytínán nikdo stojící po všechny dni před mou tváří.

36

¹ A ve čtvrtém roce Jehójákíma, syna Jehóšijjáhúova, krále Júdova , se stalo : Z blízkosti Hospodinovy se k Jeremjovi dostalo toto slovo, výrok:

² Vezmi si svitek knihy a zapiš do něho všechna slova, jež jsem k tobě proslovil proti Isráélovi a proti Júdovi a proti všem národům ode dne mého promluvení k tobě, ode dní Jóšijjáhúových až po tento den.

³ Snad budou, dům Júdův, chápat všechno zlo , jež já jim zamýšlím provést , aby se odvraceli každý od své zlé cesty, takže bych mohl odpustit stran jejich nepravosti a stran jejich hříchu.

⁴ A Jeremjá zavolal Bárúcha, syna Nérijjova, a Bárúch na svitek knihy zapsal z úst Jeremjových všechna slova Hospodinova, jež k němu proslovil,

⁵ a Jeremjá Bárúchovi přikázal výrokem: Já jsem zadržen , nemohu vstupovat v dům Hospodinův,

⁶ můžeš však vstoupit ty, i přečti z toho svitku, co jsi zapsal z mých úst, slova Hospodinova, v uši lidu v domě Hospodinově v den postu a také je budeš číst v uši všeho Júdy, těch, již přicházejí ze svých měst.

⁷ Snad bude před tvář Hospodinovu padat jejich úpění a budou se odvracet každý od své zlé cesty, neboť veliký je hněv a popuzení, o němž Hospodin mluvil k tomuto lidu.

⁸ A Bárúch, syn Nérijjův, se zachoval podle všeho, co mu přikázal Jeremjá, prorok, stran čtení slov Hospodinových z té knihy v domě Hospodinově.

⁹ A v pátém roce Jehójákíma, syna Jehóšijjáhúova, krále Júdova , v devátém měsíci, se stalo : Pro všechen lid v Jerúsalémě a pro všechen lid těch, již v Jerúsalém přicházeli z měst Júdových , provolali půst před tváří Hospodinovou;

¹⁰ a Bárúch se jal z té knihy v uši všeho lidu číst slova Jeremjova v domě Hospodinově, v podloubí Gemarjáhúa, syna Šáfánova, písmaře , v horním nádvoří u vchodu do nové brány domu Hospodinova.

¹¹ A když všechna slova Hospodinova z té knihy uslyšel Míchajhú, syn Gemarjáhúa, syna Šáfánova,

¹² sestoupil v dům králův k pokoji kancléře , a hle, tam seděli všichni hodnostáři , Elíšámá, kancléř , a Delájáhú, syn Šemaejáhúův, a Elnáthán, syn Achbórův, a Gemarjáhú, syn Šáfánův, a Cidkijjáhú, syn Chananjáhúův, a všichni hodnostáři ,

¹³ a Míchajhú jim oznámil všechna slova, jež uslyšel při Bárúchově čtení z té knihy v uši lidu.

¹⁴ A všichni hodnostáři poslali k Bárúchovi Jehúdího, syna Nethanjáhúa, syna Šelemjáhúa, syna Kúšího, s výrokem: Ten svitek, z něhož jsi četl v uši lidu, vezmi v svou ruku a pojď. A Bárúch, syn Nérijjáhúův , ten svitek v svou ruku vzal a přišel k nim;

¹⁵ a řekli k němu: Nuže sedni a čti to v naše uši. Bárúch se tedy jal v jejich uši číst

¹⁶ a za jejich slyšení všech těch slov se stalo , že ustrašeně pohleděli jeden na druhého a řekli k Bárúchovi: Všechna tato slova musíme nutně oznámit králi.

¹⁷ A otázali se Bárúcha výrokem: Nuže , oznam nám, jak jsi napsal všechna tato slova z jeho úst?

¹⁸ A Bárúch jim řekl: Ze svých úst ke mně všechna tato slova pronášel a já jsem psal černidlem na knihu .

¹⁹ A hodnostáři k Bárúchovi řekli: Jdi, skryj se, ty i Jeremjá, nechť nikdo neví , kde vy jste.

²⁰ A vstoupili ke králi do nádvoří , ale ten svitek uložili v pokoji Elíšámy, kancléře , a všechna ta slova oznámili v uši královy;

²¹ a král poslal Jehúdího vzít ten svitek, i vzal jej Jehúdí z pokoje Elíšámy, kancléře , a jal se číst v uši královy a v uši všech hodnostářů , již stáli před králem .

²² A král seděl v zimním domě , v devátém měsíci , a před jeho tváří bylo hořící ohniště ;

²³ a jak Jehúdí přečetl tři aneb čtyři sloupce , stalo se , že rozřezával knihu nožíkem a jal se házet do ohně, jenž byl na ohništi , až do strávení celého svitku na ohni, jenž byl na ohništi ,

²⁴ aniž se ulekli , aniž roztrhli svá roucha, král ani nikdo z jeho služebníků, již slyšeli všechna tato slova.

²⁵ A ač Elnáthán a Delájáhú a Gemarjáhú na krále naléhali , aby nebylo spálení svitku, on k nim neobrátil sluch ;

²⁶ a král rozkázal Jerachmeélovi, synu Hammelechovu , a Serájáhúovi, synu Azríélovu, a Šelemjáhúovi, synu Abdeélovu, přivést Bárúcha, písaře , a Jeremju, proroka, ale Hospodin je ukryl.

²⁷ A po králově spálení svitku a slov, jež Bárúch zapsal z úst Jeremjových, se k Jeremjovi dostalo slovo Hospodinovo, výrok:

²⁸ Ještě si vezmi jiný svitek a napiš na něj všechna první slova, jež byla na tom prvním svitku , jejž Jehójákím, král Júdův , spálil ,

²⁹ a proti Jehójákímovi, králi Júdovu , musíš říci: Takto řekl Hospodin: Ty jsi tento svitek spálil s výrokem: Proč jsi na něj napsal výrok: Jistotně musí přijít král Bávelu a zpustošit tuto zem a způsobit vymizení lidí i dobytka z ní?

³⁰ Proto Hospodin proti Jehójákímovi, králi Júdovu , řekl takto: Nebude mít sedícího na trůně Dávidově a jeho mrtvola bude vyhozená horku ve dne a mrazu v noci

³¹ a budu na něm a na jeho semeni a na jeho služebnících navštěvovat jejich nepravost a přivádět na ně a na obyvatele Jerúsaléma a k mužům Júdovým pohromu , o níž jsem se k nim namluvil, aniž uposlechli.

³² A Jeremjá vzal jiný svitek a dal jej Bárúchovi, synu Nérijjáhúovu , písaři ; ten na něj napsal všechna slova knihy, již Jehójákím, král Júdův , spálil v ohnil , a ještě k nim bylo přidáno mnoho slov podobných .

37

¹ A místo Konjáhúa , syna Jehojákímova, se kralování ujal Cidkijjáhú, syn Jóšijjáhúův, jehož v zemi Júdově králem učinil Nevúchadreccar, král Bávelu ,

² aniž on a jeho služebníci a lid země obrátili sluch k slovům Hospodinovým , jež promluvil skrze Jeremju, proroka .

³ I poslal král Cidkijjáhú Jehúchala, syna Šelemjova, a Cefanjáhúa, syna Maaséjova, kněze, k Jeremjovi, proroku, s výrokem: Modli se, prosím , za nás k Hospodinu, našemu Bohu.

⁴ A Jeremjá vstupoval a vycházel vprostřed lidu, neboť ho nedali v dům uvěznění ;

⁵ a z Egypta vytáhla vojenská moc faraonova, což když uslyšeli Kasdím , kteří proti Jerúsalému leželi v obléhání , odtáhli zpřed Jerúsaléma .

⁶ A k Jeremjovi, proroku, se dostalo slovo Hospodinovo, výrok:

⁷ Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Takto musíte říci ke králi Júdovu , jenž vás ke mně poslal dotazovat se mne: Hle, vojenská moc faraonova, jež vám vytáhla k pomoci, se vrátí do své země, Egypta,

⁸ a vrátí se Kasdím a dají se do boje proti tomuto městu a dobudou ho a vypálí je ohněm .

⁹ Takto řekl Hospodin: Nechť neklamete sami sebe výrokem: Kasdím jistě zpřed nás odcházejí, neboť neodcházejí,

¹⁰ neboť kdybyste pobili všechnu vojenskou moc Kasdím , kteří s vámi bojují , a zbyli by mezi nimi muži těžce ranění , každý ve svém stanu, uměli by povstat a toto město by ohněm vypálili .

¹¹ A když vojenská moc Kasdím zpřed Jerúsaléma před tváří vojenské moci faraonovy odtáhla , stalo se ,

¹² že Jeremjá vyšel z Jerúsaléma k odchodu v zem Benjámínovu ujmout se odtamtud podílu vprostřed lidu.

¹³ A když se on dostal v bránu Benjámínovu, byl tam důstojník stráže , jehož jméno bylo Jirijá, syn Šalmeji, syna Chananjova; ten Jeremju, proroka, polapil s výrokem: Ty chceš přeběhnout ke Kasdím !

¹⁴ A Jeremjá řekl: Lež ! Nepřebíhám na stranu Kasdím ! Ale Jirijá k němu neobrátil sluch , nýbrž Jeremju polapil a přivedl ho k hodnostářům ,

¹⁵ a hodnostáři se na Jeremju rozzlobili a zbili ho a dali ho v dům žaláře , dům Jehónáthána, písaře , neboť jej učinili domem uvěznění .

¹⁶ Když Jeremjá přišel do domu té díry a do sklepení a zůstal tam Jeremjá mnoho dní,

¹⁷ pak král Cidkijjáhú poslal a dal ho přivést , a jal se ho král ve svém domě potají dotazovat a řekl: Zda je slovo z blízkosti Hospodinovy ? A Jeremjá řekl: Je . A řekl: Musíš být vydán v ruku krále Bávelu .

¹⁸ A Jeremjá řekl ke králi Cidkijjáhúovi: Čím jsem zhřešil vůči tobě a vůči tvým služebníkům a vůči tomuto lidu, že jste mě dali do domu uvěznění ?

¹⁹ A kde jsou vaši proroci, kteří vám prorokovali výrokem: Král Bávelu nebude přicházet na vás a na tuto zem ?

²⁰ Nyní však slyš, prosím , můj pane, králi, kéž, prosím , mé úpění padá před tvou tvář a kéž mě neposíláš zpět v dům Jehónáthána, písaře , ať tam nemusím umřít.

²¹ A král Cidkijjáhú rozkázal, aby Jeremju umístili v nádvoří věznice a dávat mu denně bochník chleba z ulice pekařů až do strávení všeho chleba z města; i zůstal Jeremjá v nádvoří věznice.

38

¹ Ale Šefatjá, syn Mattánův, a Gedaljáhú, syn Pašchúrův, a Júchal, syn Šelemjáhúův , a Pašchúr, syn Malkijjův, uslyšeli slova , jež Jeremjá vyslovil ke všemu lidu výrokem:

² Takto řekl Hospodin: Kdo zůstane v tomto městě, bude muset umřít mečem, hladem aneb morem, kdo však vyjde ke Kasdím , bude žít a jeho žití mu bude kořistí , ano, bude žít.

³ Takto řekl Hospodin: Toto město jistotně musí být vydáno v ruku vojenské moci krále Bávelu , takže ho musí dobýt.

⁴ I řekli ti hodnostáři ke králi: Tento muž by, prosíme , měl být usmrcen, protože přece působí ochabování rukou bojovníků , kteří v tomto městě zbývají, a rukou všeho lidu, promlouváním k nim slovy jako tato ; vždyť tento muž - on se nepídí po pokoji pro tento lid , nýbrž po neštěstí .

⁵ A král Cidkijjáhú řekl: Hle, on je ve vaší ruce, neboť král s vámi nic nezmůže .

⁶ Vzali tedy Jeremju a hodili ho do cisterny Malkijjáhúa, syna Hammelechova , jež byla v nádvoří věznice, a spustili Jeremju po provazech; a v té cisterně nebylo vody, nýbrž bahno, a v to bahno se Jeremjá ponořil .

⁷ I uslyšel Eved-melech, Kúší , kleštěnec , jenž byl v domě králově, že Jeremju dali do té cisterny ; a když král seděl v bráně Benjámínově,

⁸ vyšel Eved-melech z králova domu a promluvil ke králi výrokem:

⁹ Můj pane, králi, tito muži spáchali zlo při všem, co učinili Jeremjovi, proroku , jehož hodili do cisterny , a tam, kde je , bude muset hladem umřít, vždyť ve městě již není chleba.

¹⁰ I rozkázal král Eved-melechovi, Kúšímu , výrokem: Vezmi si k ruce třicet mužů odtud a vytáhni Jeremju, proroka, z té cisterny dříve než bude umírat.

¹¹ Eved-melech si tedy k ruce vzal ty muže a vstoupil v dům králův pod skladiště a nabral odtamtud cárů z obnošených oděvů a cárů starých hader a spustil je po provazech k Jeremjovi do cisterny ,

¹² a řekl Eved-melech, Kúší , k Jeremjovi: Nacpi , prosím , těch cárů z obnošených oděvů a cárů starých hader do svých podpaždí zespod, na provazy! A Jeremjá tak učinil

¹³ a po provazech Jeremju vytáhli a vyzvedli ho z cisterny , a Jeremjá zůstal v nádvoří věznice.

¹⁴ A král Cidkijjáhú poslal a dal Jeremju, proroka, přivést k sobě do třetího vchodu , jenž byl v domě Hospodinově, a řekl král k Jeremjovi: Já se chystám na něco se tě otázat , nechť přede mnou nic nezatajuješ .

¹⁵ A Jeremjá k Cidkijjáhúovi řekl: Jestliže ti budu oznamovat , zda mě jistě nebudeš chtít usmrtit? A jestliže ti budu radit , nebudeš ke mně obracet sluch .

¹⁶ A král Cidkijjáhú Jeremjovi tajně přisáhl výrokem: Jako že je živ Hospodin, jenž nám zřídil toto žití : Budu-li tě chtít usmrtit, aneb budu-li tě chtít vydat v ruku těchto mužů, kteří tvé žití hledají !

¹⁷ A Jeremjá k Cidkijjáhúovi řekl: Takto řekl Hospodin, Bůh zástupů , Bůh Isráélův: Chceš-li vskutku vyjít k vojevůdcům krále Bávelu , pak bude tvá duše žít a toto město nebude ohněm vypalováno a budeš žít ty i tvůj dům;

¹⁸ nechceš-li však k vojevůdcům krále Bávelu vyjít , pak musí toto město být vydáno v ruku Kasdím , i budou je vypalovat ohněm a ty nebudeš moci před jejich rukou uniknout.

¹⁹ A král Cidkijjáhú k Jeremjovi řekl: Já se obávám Júdovců , kteří přeběhli ke Kasdím , aby mě nechtěli vydat v jejich ruku, ti by si ze mne tropili posměch .

²⁰ A Jeremjá řekl: Nebudou tě chtít vydat; poslechni, prosím , na hlas Hospodina, o němž já k tobě mluvím, a bude ti dobře a tvá duše bude žít,

²¹ budeš-li ty však odmítavý k vyjití , toto je slovo, jež mi Hospodin ukázal:

²² Že , hle, všechny ženy, jež zbudou v domě krále Júdova , budou vyvedeny k vojevůdcům krále Bávelu , a ony budou říkat: Tvoji důvěrní přátelé tě navedli a vzmohli se vůči tobě ; když se tvé nohy ponořily v bažinu , ustoupili zpět.

²³ Budou tedy všechny tvé ženy a všechny tvé děti vyvedeny ke Kasdím a ty nebudeš moci ujít před jejich rukou , nýbrž musíš být polapen rukou krále Bávelu , a budeš vypalovat toto město ohněm .

²⁴ A Cidkijjáhú k Jeremjovi řekl: Nechť o těchto slovech nikdo neví , ať nemusíš umřít,

²⁵ a jestliže hodnostáři budou slyšet, že jsem s tebou promluvil, a přijdou k tobě a řeknou k tobě: Nuže , oznam nám, co jsi promluvil ke králi, nechť to před námi nezatajuješ , a nebudeme tě chtít usmrtit, a co promluvil král k tobě,

²⁶ pak k nim řekneš : Já jsem před tvář královu dával padnout svému úpění , aby mě neposílal zpět v dům Jehónáthánův umřít tam. -

²⁷ I přišli všichni hodnostáři k Jeremjovi a jali se ho dotazovat, a podal jim zprávu podle všech těchto slov, jak král rozkázal, i odvrátili se od něho mlčky, neboť ta řeč nebyla uslyšena,

²⁸ a Jeremjá zůstal v nádvoří věznice až do dne, kdy bylo Jerúsaléma dobyto.

39

¹ I stalo se , když bylo Jerúsaléma dobyto (v devátém roce Cidkijjáhúa, krále Júdova , v desátém měsíci, přitáhl Nevúchadreccar, král Bávelu , a všechna jeho vojenská moc k Jerúsalému a zahájili proti němu obléhání ;

² v jedenáctém roce Cidkijjáhúově , ve čtvrtém měsíci, v devátý den měsíce byl do města učiněn průlom ),

³ že vstoupila všechna knížata krále Bávelu , i usedli v prostřední bráně : Nérgal-šareécer, Samgar-névú, Sarsechím, rav-sárís (Nérgal-šareécer byl rav-mág ), a všechna ostatní knížata krále Bávelu ,

⁴ a když je uviděl Cidkijjáhú, král Júdův , a všichni jeho bojovníci , stalo se , že utekli, ano, v noci vyšli z města cestou u královy zahrady branou mezi dvěma zdmi - tudy se vyšlo cestou k stepi .

⁵ Ale vyrazili - vojenská moc Kasdím - za nimi a v stepích Jerícha Cidkijjáhúa dostihli a chytili ho a vyvedli ho k Nevúchadreccarovi, králi Bávelu , do Rivly v zemi Chamáthu; ten vyslovil rozsudek , co s ním;

⁶ i utratil král Bávelu syny Cidkijjáhúovy v Rivle před jeho očima, i všechny urozené Júdovy král Bávelu utratil

⁷ a oči Cidkijjáhúovy oslepil a spoutal ho mosaznými okovy k zavedení ho do Bávelu .

⁸ A Kasdím ohněm vypálili dům králův a domy lidu a zdi Jerúsaléma strhli ;

⁹ a pozůstatek lidu, ty, již ve městě zbyli, a přeběhlíky , kteří přeběhli k němu, a pozůstatek lidu, ty, kdo zbyli, odvedl Nevúzar-adán, velitel osobní stráže , v Bável .

¹⁰ A z lidu ponechal Nevúzar-adán, velitel osobní stráže , v zemi Júdově nuzné , kteří vůbec nic neměli , a dal jim v onen den vinice a role .

¹¹ A stran Jeremji rozkázal Nevúchadreccar, král Bávelu , skrze Nevúzar-adána, velitele osobní stráže , výrokem:

¹² Přiveď ho a upři na něho své oči, ať mu nečiníš pranic zlého, nýbrž s ním zacházej podle toho, co k tobě bude mluvit.

¹³ I poslal Nevúzar-adán, velitel osobní stráže , a Nevúšazbán, rav-sárís , a Nérgal-šareécer, rav-mág , a všichni velmožové krále Bávelu ,

¹⁴ ti poslali a dali přivést Jeremju z nádvoří věznice a odevzdali ho Gedaljáhúovi, synu Achíkáma, syna Šáfánova, k vyvedení ho do jeho domu; i ubytoval se vprostřed lidu.

¹⁵ A k Jeremjovi, když byl zadržený v nádvoří věznice, se dostalo slovo Hospodinovo, výrok:

¹⁶ Jdi a prones k Eved-melechovi, Kúšímu , výrok: Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Hle, já , chystám se na toto město přivést všechna svá slova k pohromě a ne k blahu , i budou se dít v onen den před tvou tváří,

¹⁷ chci tě však v onen den vyprostit, prohlášeno Hospodinem, aniž tě chci vydat v ruku mužů, před jichž tváří jsi ty pln hrůzy ,

¹⁸ nýbrž tě jistotně chci zachránit , takže nebudeš muset padnout mečem a tvé žití ti bude kořistí , neboť důvěřuješ ve mne, prohlášeno Hospodinem.

40

¹ Slovo, jež se z blízkosti Hospodinovy dostalo k Jeremjovi po jeho propuštění Nevúzar-adánem, velitelem osobní stráže , z Rámy , když ho byl přivedl , a on byl spoután okovy vprostřed všeho odvedenectva z Jerúsaléma a z Júdy , kteří měli být odvedeni v Bável ,

² a velitel osobní stráže dal Jeremju přivést a řekl k němu: Hospodin, tvůj Bůh, mluvil o tomto zlu stran tohoto místa ,

³ jež i uvedl a uskutečnil podle toho, co mluvil , neboť jste vůči Hospodinu hřešili , aniž jste poslouchali na jeho hlas , takže se vám stala tato věc.

⁴ A nyní, hle, dnes jsem tě uvolnil z okovů , jež byly na tvé ruce; je-li v tvých očích dobré vejít se mnou v Bável , vejdi a budu na tebe upírat své oko; ale je-li v tvých očích zlé se mnou v Bável vejít, nechej tak, viz, všechna země je před tvou tváří, kam je v tvých očích dobré a kam správné jít, tam jdi.

⁵ (A když se on ještě neuměl vracet :) Vrať se ke Gedaljáhúovi, synu Achíkáma, syna Šáfánova, jehož král Bávelu pověřil dozorem nad městy Júdovými , a bydli s ním vprostřed lidu, nebo jdi, kamkoli je v tvých očích správné jít. A velitel osobní stráže mu dal stravu a dar a propustil ho,

⁶ a Jeremjá přišel ke Gedaljáhúovi, synu Achíkámovu, do Micpy, a ubytoval se s ním vprostřed lidu, těch, již zbývali v zemi.

⁷ A všichni velitelé vojenských oddílů , jež byly v poli , oni a jejich muži, uslyšeli, že král Bávelu pověřil dozorem nad zemí Gedaljáhúa, syna Achíkámova, a že mu svěřil muže , ženy a drobotinu, totiž z nuzných země, z těch, kteří nebyli odvedeni do Bávelu ,

⁸ a přišli ke Gedaljáhúovi do Micpy, totiž Jišmáél, syn Nethanjáhúův, a Jóchánán a Jónáthán, synové Káréachovi, a Serájá, syn Tanchumethův, a synové Óféa , Netófáthího , a Jaazanjáhú, syn Maachathího , oni a jejich muži,

⁹ a Gedaljáhú, syn Achíkáma, syna Šáfánova, přisáhl jim a jejich mužům výrokem: Nemusíte pociťovat bázeň před službou Kasdím , ubytujte se v zemi a obsluhujte krále Bávelu a bude vám dobře.

¹⁰ A já, hle, já , bydlím v Micpě, abych stál před tváří Kasdím , kteří k nám budou přicházet , ale vy sklízejte víno a letní ovoce a olej a dávejte ve své nádoby a bydlete ve svých městech, jichž se zmocníte .

¹¹ A uslyšeli i všichni Júdovci , kteří byli v Móávu a mezi syny Ammónovými a v Edómu , a kteří byli ve všech zemích, že král Bávelu ponechal z Júdy zbytek a že nad nimi dozorem pověřil Gedaljáhúa, syna Achíkáma, syna Šáfánova,

¹² a všichni tito Júdovci se vrátili ze všech míst , kam byli zahnáni , a přišli v zem Júdovu ke Gedaljáhúovi do Micpy a sklidili víno a letní ovoce , veliké množství.

¹³ A Jóchánán, syn Káréachův, a všichni velitelé vojenských oddílů , jež byly v poli , přišli ke Gedaljáhúovi do Micpy a řekli k němu:

¹⁴ Zda vůbec víš, že Baalís , král synů Ammónových, poslal Jišmáéla, syna Netanjova, ubít tvé žití ? Ale Gedaljáhú, syn Achíkámův, jim neuvěřil ,

¹⁵ a Jóchánán, syn Káréachův, ke Gedaljáhúovi v Micpě potají pronesl výrok: Nechť, prosím , smím jít a Jišmáéla, syna Nethanjova, skolit , takže nikdo nebude vědět; nač má ubíjet tvé žití , aby všichni Júdovci , již jsou k tobě shromážděni, byli rozehnáni a zbytek Júdův aby zahynul?

¹⁶ Ale Gedaljáhú, syn Achíkámův, k Jóchánánovi, synu Káréachovu, řekl: Nechť nečiníš tuto věc, neboť ty o Jišmáélovi mluvíš lež.

41

¹ A v sedmém měsíci se stalo , že přišel Jišmáél, syn Nethanjáhúa, syna Elíšámova ze semene království , a královi velmožové a deset mužů s ním ke Gedaljáhúovi, synu Achíkámovu, do Micpy a pospolu tam, v Micpě, pojedli chleba ;

² i povstal Jišmáél, syn Nethanjáhúův, a těch deset mužů, kteří byli s ním, a skolili Gedaljáhúa, syna Achíkáma, syna Šáfánova, mečem, ano, usmrtili toho, jehož král Bávelu pověřil dozorem nad zemí,

³ i všechny Júdovce , kteří s ním, s Gedaljáhúem, byli v Micpě, a Kasdím , kteří se tam našli, bojovníky , Jišmáél pobil .

⁴ A v druhý den po usmrcení Gedaljáhúa (aniž kdo zvěděl) se stalo ,

⁵ že přišli muži ze Šechemu, ze Šíla a ze Šómrónu, osmdesát mužů, ostříhaných na bradách , s roztrženými rouchy a pořezavších se , a v jejich ruce oběť daru a kadidlo k přinesení v dům Hospodinův,

⁶ a Jišmáél, syn Nethanjáhúův, jim z Micpy vyšel vstříc, jda a při chůzi pláče ; a jak je potkal, stalo se , že k nim řekl: Pojďte ke Gedaljáhúovi, synu Achíkámovu.

⁷ A jak přišli doprostřed města, stalo se , že je Jišmáél, syn Nethanjáhúův, utratil doprostřed cisterny , on a muži, kteří byli s ním.

⁸ Našlo se však mezi nimi deset mužů, kteří k Jišmáélovi řekli: Nechť nás neusmrcuješ , neboť my máme v poli skryté zásoby pšenice a ječmene a oleje a medu; i nechal a neusmrtil je vprostřed jejich bratrů.

⁹ A ta cisterna , kam Jišmáél naházel všechna mrtvá těla mužů, jež pobil vedle Gedaljáhúa , byla ta , již zřídil král Ásá z příčiny Baeši, krále Isráélova ; Jišmáél, syn Nethanjáhúův, ji naplnil zabitými .

¹⁰ A všechen zbytek lidu, jenž byl v Micpě, Jišmáél, syn Nethanjáhúův, zajal, dcery královy a všechen lid, ty, již v Micpě zbývali, nad nimiž Nevúzar-adán, velitel osobní stráže , dozorem pověřil Gedaljáhúa, syna Achíkámova, ano, Jišmáél, syn Nethanjáhúův, je zajal a odebral se přejít k synům Ammónovým.

¹¹ A když uslyšel Jóchánán, syn Káréachův, a všichni velitelé vojenských oddílů , kteří byli s ním, o všem zlu , jež Jišmáél, syn Nethanjáhúův, napáchal ,

¹² přivedli všechny muže a odešli s Jišmáélem, synem Nethanjáhúovým, bojovat , a zastihli ho při velikých vodách , jež jsou v Giveónu.

¹³ A jak všechen lid, jenž byl s Jišmáélem, uviděl Jóchánána, syna Káréachova, a všechny velitele vojenských oddílů , kteří byli s ním, stalo se , že se zaradovali

¹⁴ a obrátili se, všechen lid, jejž Jišmáél zajal z Micpy, ano, vrátili se a odebrali se k Jóchánánovi, synu Káréachovu,

¹⁵ a Jišmáél, syn Nethanjáhúův, před tváří Jóchánána, syna Káréachova, s osmi muži ušel a odebral se k synům Ammónovým.

¹⁶ A Jóchánán, syn Káréachův, a všichni velitelé vojenských oddílů , kteří byli s ním, vzali všechen zbytek lidu, jejž přivedli zpět z blízkosti Jišmáéla, syna Nethanjáhúova , z Micpy, poté, co skolil Gedaljáhúa, syna Achíkámova, muže-bojovníky , ženy, drobotinu a kleštěnce , jež přivedli zpět z Giveónu,

¹⁷ i odebrali se a ubytovali se v noclehárně Kimhámově, jež byla vedle Béth-lechemu, k odchodu ke vstupu v Egypt

¹⁸ před tváří Kasdím , neboť před jejich tváří pociťovali bázeň , neboť Jišmáél, syn Nethanjáhúův, skolil Gedaljáhúa, syna Achíkámova, jehož král Bávelu pověřil dozorem nad zemí.

42

¹ I přistoupili všichni velitelé vojenských oddílů a Jóchánán, syn Káréachův, a Jezanjá, syn Hóšaejův, a všechen lid, od nejmenšího až po největšího ,

² a řekli k Jeremjovi, proroku: Nechť, prosím , smí naše úpění padnout před tvou tvář a modli se za nás k Hospodinu, svému Bohu, za všechen tento zbytek , neboť jsme zbyli, jak nás tvé oči vidí, maličko z množství,

³ ať nám Hospodin, tvůj Bůh, oznámí cestu, jíž se máme ubírat, a co máme činit .

⁴ A Jeremjá, prorok, k nim řekl: Uslyšel jsem; hle, já , budu se modlit k Hospodinu, vašemu Bohu, podle vašich slov, a bude se dít : Kterékoli slovo, jímž vám bude Hospodin odpovídat, vám budu oznamovat , nebudu před vámi nic zatajovat.

⁵ A oni k Jeremjovi řekli: Nechť je Hospodin mezi námi svědkem pravdivým a věrným : Nebudeme-li činit tak, podle kteréhokoli slova, jež k tobě - k nám - bude Hospodin, tvůj Bůh, posílat!

⁶ Dobré-li či zlé-li , na hlas Hospodina, našeho Boha, k němuž tě my posíláme, chceme poslouchat, aby bylo s námi dobře, jestliže na hlas Hospodina, našeho Boha, poslouchat budeme.

⁷ A po uplynutí deseti dní se stalo , že se k Jeremjovi dostalo slovo Hospodinovo,

⁸ i povolal Jóchánána, syna Káréachova, a všechny velitele vojenských oddílů , kteří byli s ním, a všechen lid , totiž od nejmenšího až po největšího ,

⁹ a řekl k nim: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův, k němuž jste mě poslali nechat padnout vaše úpění před jeho tvář:

¹⁰ Chcete-li vskutku bydlet v této zemi, pak vás vybuduji, aniž budu vyvracet a budu vás vysazovat a ne rvát , neboť mám lítost stran zla , jež jsem vám učinil.

¹¹ Nemusíte pociťovat bázeň před tváří krále Bávelu , před jehož tváří jste vy plni bázně ; nemusíte před jeho tváří bázeň pociťovat , prohlášeno Hospodinem, vždyť jsem s vámi já k vysvobození vás a k vyproštění vás z jeho ruky

¹² a chci vám dát slitování , ať vás polituje a nechá vás vrátit se na vaši půdu .

¹³ Budete-li však říkat : Nebudeme bydlet v této zemi, aby nebylo poslouchání na hlas Hospodina, vašeho Boha,

¹⁴ s výrokem: Ne, nýbrž chceme vstoupit v zem Egypta, kde nebudeme zakoušet válku ani slyšet zvuk trouby ani hladovět po chlebě, ano, tam budeme bydlet,

¹⁵ nuže tedy slyšte proto slovo Hospodinovo, zbytku Júdův: Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Upíráte-li vy pevně svou tvář na vstup v Egypt a chcete-li vstoupit k pobývání tam,

¹⁶ pak se bude dít , že meč, před nímž jste vy plni bázně , vás bude dostihovat tam, v zemi Egypta, a hlad, před nímž máte strach , se tam, v Egyptě, za vámi potáhne a tam budete umírat.

¹⁷ To budou všichni muži, kteří upírají svou tvář na vstup v Egypt k pobývání tam: Budou umírat mečem, hladem a morem a nebudou mít přeživšího ani uniknuvšího před zlem , jež já na ně budu přivádět.

¹⁸ Neboť Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Jako se vylil můj hněv a mé popuzení na obyvatele Jerúsaléma, tak se mé popuzení bude vylévat na vás , až vstoupíte v Egypt, i stanete se kletbou a hrůzou a zlořečením a potupou , aniž ještě toto místo budete vidět.

¹⁹ Hospodin proti vám promluvil: Nechť, zbytku Júdův, nevstupujete v Egypt, nechť si dobře uvědomujete , že jsem proti vám dnes vyslovil napomenutí .

²⁰ Vždyť jste se zavedení na scestí dopustili proti svým duším , když jste mě vy poslali k Hospodinu, svému Bohu, výrokem: Modli se za nás k Hospodinu, našemu Bohu, a podej nám zprávu tak, podle kteréhokoli slova, jež bude Hospodin, náš Bůh, říkat; tak učiníme.

²¹ Dnes vám tedy zprávu podávám , aniž jste uposlechli na hlas Hospodina, svého Boha, a stran čehokoli , co k vám poslal;

²² nuže tedy nechť jistotně víte , že v místě, kam jste pojali přání vstoupit k pobývání tam, budete mečem, hladem a morem umírat.

43

¹ A jak Jeremjá skončil s promlouváním ke všemu tomu lidu všemi slovy Hospodina, jejich Boha, s nimiž ho Hospodin, jejich Bůh, k nim poslal, všemi těmito slovy, stalo se ,

² že řekl Azarjá , syn Hóšaejův, a Jóchánán, syn Káréachův, a všichni opovážliví muži říkali k Jeremjovi: Ty vyslovuješ lež , Hospodin tě k nám neposlal říci: Nesmíte vstupovat v Egypt k pobývání tam,

³ nýbrž Bárúch, syn Nérijjův, tě proti nám navádí za účelem vydání nás v ruku Kasdím k usmrcení nás aneb k odvedení nás v Bável .

⁴ Neuposlechl tedy Jóchánán, syn Káréachův, a nikdo z velitelů vojenských oddílů a nikdo z lidu na hlas Hospodina stran zůstávání v zemi Júdově,

⁵ nýbrž vzal Jóchánán, syn Káréachův, a všichni velitelé vojenských oddílů všechen zbytek Júdy, ty, kteří se k pobývání v zemi Júdově vrátili zprostřed všech národů , kam byli zahnáni ,

⁶ muže a ženy a drobotinu a dcery královy a každou osobu , již Nevúzar-adán, velitel osobní stráže , zanechal s Gedaljáhúem, synem Achíkáma, syna Šáfánova, i Jeremju, proroka, a Bárúcha, syna Nérijjáhúova ,

⁷ a přišli v zem Egypta, neboť neuposlechli na hlas Hospodinův, a přišli až po Tachpanchés .

⁸ A v Tachpanchésu se k Jeremjovi dostalo slovo Hospodinovo, výrok:

⁹ Vezmi v svou ruku veliké kameny a v cihelně , jež je při vchodu do domu faraonova v Tachpanchésu , je před očima Júdovců ukryj v maltě

¹⁰ a řekni k nim: Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Hle, já , chystám se poslat a dám přivést Nevúchadreccara, krále Bávelu , svého služebníka, a shora vůči těmto kamenům, jež jsem dal ukrýt , budu zakládat jeho trůn, i roztáhne nad nimi svůj baldachýn ;

¹¹ a když přijde, porazí zem Egypta - kdo patří smrti, k smrti, a kdo patří zajetí, do zajetí, a kdo patří meči, k meči ,

¹² a v domech bohů Egypta dám zanítit oheň, jenž je vypálí ; i pozajímá je a ovine si zem Egypta, jako si pastýř ovíjí své roucho, a vyjde odtamtud v pokoji.

¹³ A roztříští sloupy v Béth-šemeši , jenž je v zemi Egypta a domy bohů Egypta bude vypalovat ohněm .

44

¹ Slovo, jež se dostalo k Jeremjovi stran všech Júdovců , již bydleli v zemi Egypta, již bydleli v Migdólu a v Tachpanchésu a v Nófu a v zemi Pathrósu , výrok:

² Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Vy jste zakusili všechno zlo , jež jsem uvedl na Jerúsalém a na všechna města Júdova , a hle je , tohoto dne jsou rumištěm a není v nich obyvatele

³ z příčiny jejich zla , jež napáchali k dráždění mne, stran chození k zakuřování , k sloužení jiným bohům, jichž neznali oni, vy ani vaši otcové.

⁴ A časným posíláním jsem se k vám naposílal všech svých nevolníků, proroků, s výrokem: Nechť přece nepášete tuto věc, jež je ošklivostí , již nenávidím ;

⁵ ale neuposlechli, aniž nachýlili své ucho k odvrácení od svého zla , aby nebylo zakuřování jiným bohům,

⁶ i vylilo se mé popuzení a rozhořel se můj hněv ve městech Júdových a v ulicích Jerúsaléma, takže se staly rumištěm , spouští , jako tohoto dne.

⁷ Nuže tedy Hospodin, Bůh zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Nač vy pášete veliké zlo na svých duších k povytínání vám mužů i žen , nemluvňat i kojenců zprostřed Júdy, aby nebylo pozůstavení vám zbytku ,

⁸ totiž dráždění mne díly svých rukou a zakuřování jiným bohům v zemi Egypta, kam jste vy přišli pobývat za účelem povytínání sobě a abyste se stali zlořečením a potupou mezi všemi národy země?

⁹ Zda jste zapomněli na zlo vašich otců a na zlo králů Júdových a na zlo jejich žen a na zlo vaše a na zlo vašich žen, jež napáchali v zemi Júdově a v ulicích Jerúsaléma?

¹⁰ Až do tohoto dne nejsou zdrceni a nebojí se , aniž chodí v mém zákoně a v mých ustanoveních , jež jsem vydal před jejich tváří a před tváří jejich otců.

¹¹ Proto Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Hle, já , chystám se upřít svou tvář proti vám k zlu , ano, k povytínání všeho Júdy,

¹² i chci uchvátit zbytek Júdy, ty, kteří svou tvář upřeli na vstoupení v zem Egypta k pobývání tam, oni budou všichni muset vymizet , v zemi Egypta budou padat, mečem, hladem budou mizet , od nejmenšího až po největšího budou mečem a hladem umírat, i stanou se kletbou a hrůzou a zlořečením a potupou ,

¹³ neboť proti těm , již bydlí v zemi Egypta, budu zakročovat , jako jsem zakročil proti Jerúsalému , mečem, hladem a morem,

¹⁴ takže zbytek Júdy, těch, již tam, v zemi Egypta, přišli pobývat , nebude mít uniknuvšího ani přeživšího k návratu v zem Júdovu, kam oni povznášejí své duše k návratu k bydlení tam, avšak nebudou se moci vrátit, leč uniknuvší .

¹⁵ I odpověděli Jeremjovi všichni muži, již věděli, že jejich ženy zakuřují jiným bohům, a všechny ženy, jež tam stály, veliké sejití , a všechen lid, ti, již bydleli v zemi Egypta, v Pathrósu , výrokem:

¹⁶ Slovo, jež jsi k nám vyslovil ve jménu Hospodinově, - nebudeme k tobě obracet sluch ,

¹⁷ nýbrž jistotně budeme vykonávat každé slovo, jež vyšlo z našich úst, totiž zakuřovat královně nebes a nalévat jí úlitby podle toho, jak jsme činívali my i naši otcové, naši králové a naši hodnostáři ve městech Júdových a v ulicích Jerúsaléma, neboť jsme byli nasycováni chlebem a byli jsme na tom dobře , aniž jsme zakoušeli zlo ,

¹⁸ ale odkdy jsme zakuřování královně nebes a nalévání jí úliteb zanechali , máme všeho nedostatek a zanikáme mečem a hladem. -

¹⁹ A když my zakuřujeme královně nebes a při nalévání jí úliteb , zda bez našich mužů jí připravujeme koláče k zobrazení jí s naléváním jí úliteb ?

²⁰ A Jeremjá ke všemu lidu, stran mužů a stran žen a stran všeho lidu, těch , kteří mu slovem odpovídali, pronesl výrok:

²¹ To zakuřování , jímž jste zakuřovali ve městech Júdových a v ulicích Jerúsaléma vy a vaši otcové, vaši králové a vaši hodnostáři , - zda si je Hospodin nepřipomíná ? Ba, vystoupilo to na jeho srdce!

²² To již Hospodin nemohl snášet - z příčiny zla vašich skutků, z příčiny ošklivostí , jež jste napáchali , proto se vaše země stala rumištěm a spouští a zlořečením , takže není obyvatele, jako tohoto dne!

²³ Z té příčiny , že jste zakuřovali a že jste vůči Hospodinu hřešili a neuposlechli jste na hlas Hospodinův, aniž jste chodili v jeho zákoně a v jeho ustanoveních a v jeho svědectvích, - proto vás potkalo toto zlo , jako tohoto dne!

²⁴ A Jeremjá řekl ke všemu tomu lidu a ke všem těm ženám: Slyšte slovo Hospodinovo, všechen Júdo, jenž jsi v zemi Egypta,

²⁵ Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, pronesl takovýto výrok: Vy, i vaše ženy, jste i svými ústy vyslovili i svýma rukama splnili výrok: Jistotně budeme vykonávat své sliby, jimiž jsme slíbili zakuřovat královně nebes a nalévat jí úlitby ; nechť jen své sliby uskutečňujete , ano, nechť jen své sliby vykonáváte !

²⁶ Proto slyšte slovo Hospodinovo, všechen Júdo, vy, již bydlíte v zemi Egypta: Hle, já , přisáhl jsem ve svém velikém jménu, řekl Hospodin: Bude-li se ještě kdekoli v zemi Egypta dít dovolávání mého jména ústy kohokoli z Júdy, pravícího: Jako že je živ Pán, Hospodin!

²⁷ Hle, já , bdím nad nimi k zlu a ne k dobru, takže všichni muži Júdovi, kteří jsou v zemi Egypta, budou mizet mečem a hladem až do jejich vyhubení .

²⁸ Ale uniknuvší meči se ze země Egypta budou vracet v zem Júdovu, mužů nemnoho , i poznají, všechen zbytek Júdův, těch, již přišli do země Egypta pobývat tam, čí slovo musí obstát , moje či jejich ,

²⁹ a znamením vám, prohlášeno Hospodinem, že se já chystám v tomto místě proti vám zakročit , abyste věděli, že nepochybně musejí obstát má slova k zlu pro vás , bude toto:

³⁰ Takto řekl Hospodin: Hle, já , chystám se faraona Chofru, krále Egypta, vydat v ruku jeho nepřátel, ano, v ruku hledajících jeho žití , jako jsem vydal Cidkijjáhúa, krále Júdova , v ruku Nevúchadreccara, krále Bávelu , jeho nepřítele, ano, hledajícího jeho žití .

45

¹ Slovo, jež vyslovil Jeremjá, prorok, k Bárúchovi, synu Nérijjovu, při jeho zapisování těchto slov na knihu z úst Jeremjových ve čtvrtém roce Jehójákíma, syna Jóšijjáhúova, krále Júdova , výrok:

² Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův, o tobě, Bárúchu:

³ Řekl jsi: Ach , běda mi, neboť Hospodin k mé strasti přidal zármutku , unavil jsem se svým vzdycháním a odpočinku nenacházím .

⁴ Takto k němu musíš říci: Takto řekl Hospodin: Hle, co jsem vybudoval, sám vyvracím , a co jsem vysadil , sám vyrvávám , a to všechnu tuto zem, a ona patří mně ;

⁵ a ty si chceš hledat veliké věci? Nemusíš hledat , neboť hle, já , chystám se na všechno maso uvést zlo , prohlášeno Hospodinem, ale tobě na všech místech, kam půjdeš, budu dávat za kořist tvé žití .

46

¹ Slovo Hospodinovo, jež se k Jeremjovi, proroku, dostalo proti národům .

² O Egyptě, proti vojenské moci faraona Nechóa, jež se dostala nad řeku Peráth v Karkemíši, již Nevúchadreccar, král Bávelu , porazil ve čtvrtém roce Jehójákíma, syna Jóšijjáhúova, krále Júdova .

³ Připravte veliké štíty a malé štíty a přistupte k bitvě ,

⁴ přistrojte koně a vysedejte , jezdci , postavte se s přílbami , vyleštěte oštěpy, vezměte na sebe pancíře!

⁵ Proč to vidím ? Oni jsou zlomeni , ustupují zpět, a jejich hrdinové jsou potíráni a úprkem se rozprchli, aniž se ohlédli - strach se všech stran , prohlášeno Hospodinem.

⁶ Nebude rychlý moci uprchnout ani hrdina vyváznout - k severu, na břeh řeky Peráthu , klopýtnou a padnou.

⁷ Kdo je tento, vystupující jako Níl ? Jeho vody se vzdouvají jako řeky -

⁸ Egypt jako Níl vystupuje a vody se jako řeky vzdouvají ; i řekl: Chci vystoupit a pokrýt zem, zahubit město a bydlící v něm ,

⁹ vystupujte , koně, a zuřte , vozy , a nechť vycházejí hrdinové , Kúš a Pút , uchopující štít , a Lúdím , uchopující , napínající luk .

¹⁰ Ale onen den patří Pánu, Hospodinu zástupů , den pomsty, pomstění na jeho protivnících , takže požírat a sytit se a jejich krví se opájet bude meč, neboť v zemi severu, u řeky Peráthu , má Pán, Hospodin zástupů , oběť .

¹¹ Vystup v Gileád a přines si balzám , panenská dcero Egypta, nadarmo množíš léky, není pro tebe náplasti .

¹² O tvé hanbě uslyší národy a tvůj křik naplní zem, neboť klopýtnou , hrdina o hrdinu , a pospolu padnou oni oba.

¹³ Slovo, jež Hospodin vyslovil k Jeremjovi, proroku, o příchodu Nevúchadreccara, krále Bávelu , ke zbití země Egypta:

¹⁴ Rozhlaste v Egyptě a zvěstujte v Migdólu a zvěstujte v Nófu a v Tachpanchésu ; říkejte: Postav se a zjednej si přípravu , neboť kolkolem tebe bude požírat meč.

¹⁵ Proč bylo smeteno tvé rekovné mužstvo ? Neobstálo, neboť je Hospodin srazil ;

¹⁶ rozmnožil klopýtání , dokonce padal jeden na druhého , i řekli: Vstaň, ať se můžeme vrátit k svému lidu a do země svého příbuzenstva z příčiny meče , jenž působí pohromy .

¹⁷ Volali tam: Farao, král Egypta - jen povyk , nechal minout určený čas .

¹⁸ Jako že já jsem živ, prohlášeno Králem, jehož jméno je Hospodin zástupů , ano, jako Távór mezi horami a jako Karmel při moři, tak bude přicházet!

¹⁹ Zřiď si, obyvatelko, dcero Egypta, zavazadla do vyhnanství , neboť Nóf bude zpustlinou a bude sežeháno , takže nebude obyvatele.

²⁰ Egypt je velmi pěkná jalovice, ale od severu přijde střeček , přijde ;

²¹ i jeho námezdníci jsou uvnitř něho jako krmná telata , ale i oni se otočí , pospolu prchnou , neobstojí , neboť na ně přijde den jejich zhouby , čas jejich navštívení .

²² Jeho hlas - jako hlas hada , jenž se klidí , neboť budou kráčet s vojenskou mocí a přijdou vůči němu se sekerami jako sekající dříví ;

²³ povytínají jeho les, prohlášeno Hospodinem, jenž nemůže být prozkoumáván , ale oni jsou četnější než kobylky , ano, není jim počtu.

²⁴ Dcera Egypta bude zostuzena , bude vydána v ruku lidu severu.

²⁵ Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl: Hle, já , chystám se zakročit stran Ámóna z Nó a proti faraonovi a proti Egyptu a proti jeho bohům a proti jeho králům , ano, proti faraonovi a proti těm , již v něho důvěřují ,

²⁶ ano, budu je vydávat v ruku hledajících jejich žití , totiž v ruku Nevúchadreccara, krále Bávelu , a v ruku jeho služebníků; a potom bude osídlován jako za dní předtím, prohlášeno Hospodinem.

²⁷ A ty se nemusíš bát , můj nevolníče Jákóbe, ani se strachovat , Isráéli, neboť hle, já , chystám se vysvobodit tě z dáli a tvé símě ze země jejich zajetí, i bude se Jákób vracet a mít klid a žít v nerušeném pokoji, a nebude působícího zděšení .

²⁸ Ty se nemusíš bát , můj nevolníče Jákóbe, prohlášeno Hospodinem, vždyť s tebou budu já, neboť při všech národech , kam jsem tě zahnal , budu uskutečňovat skoncování , ale s tebou skoncování uskutečňovat nebudu, ač tě budu podle práva ukázňovat , takže tě nebudu zcela bez trestu ponechávat .

47

¹ Slovo Hospodinovo, jež se k Jeremjovi, proroku, dostalo vůči Pelištím dříve než farao porazil Gazu.

² Takto řekl Hospodin: Hle, od severu vystupují vody a stávají se přetékajícím tokem , ano, zaplavují zem a její náplň, město a bydlící v něm , a lidé křičí , ano, všichni obyvatelé země skučí

³ pro zvuk dupotu kopyt jeho hřebců , pro hřmot jeho vozů , rachot jejich kol. Otcové se pro ochablost rukou neohlížejí na děti

⁴ před dnem přicházejícím ke zničení všech Pelištím , k odtětí každého přeživšího pomáhajícího Córu a Cídónu, neboť Hospodin se chystá zničit Pelištím , zbytek z ostrova Kaftóru .

⁵ Na Gazu přišla plešatost , Aškelón je vyhuben , zbytek z jejich nížiny ; až dokdy se budeš řezat ?

⁶ Ach , meči Hospodinův , až dokud nebudeš mít klidu ? Zmiz do své pochvy, utiš se a mlč ! -

⁷ Jak můžeš mít klid ? Vždyť mu Hospodin dal rozkaz proti Aškelónu a proti pobřeží moře; tam jej pověřil úkolem .

48

¹ O Móávu . Takto řekl Hospodin zástupů , Bůh Isráélův: Běda pro Nevó, neboť bude zničeno , Kirjáthájim bude zostuzeno , bude ho dobyto, výšina bude zostuzena a vystrašena ,

² nebude již chlouby Móávu . V Chešbónu proti němu zosnují zlo : Pojďte a vytínejme jej , aby nebyl národem ! I ty, Madmén, budeš zanikat , půjde za tebou meč.

³ Hlas křiku z Chórónájim: Plenění a veliké potření ,

⁴ potřen bude Móáv , jeho maličcí se budou ozývat svým křikem ,

⁵ vždyť vzestup Luchíth bude s pláčem zlézat pláč , vždyť na svahu Chórónajim uslyší tíseň křiku pro potření !

⁶ Prchněte, zachraňte své žití , ať jste jako jalovec v pustině;

⁷ ano, pro tvé důvěřování v tvá díla a v tvé poklady musíš i ty být polapen a Kemóš odejde ve vyhnanství , jeho kněží a jeho hodnostáři pospolu,

⁸ a do každého města bude přicházet ničitel a město nebude moci vyváznout, a údolí bude hynout a rovina bude pleněna , jak řekl Hospodin.

⁹ Dejte Móávovi křídla , neboť chce letem ujít , ano, jeho města se stávají zpustlinou , takže není obyvatele.

¹⁰ Proklet budiž vykonávající práci Hospodinovu nedbale, ano, proklet budiž zdržující svůj meč od krve!

¹¹ Od svého mládí žil Móáv v nerušeném pokoji, ano, on měl klid na svých kvasnicích, aniž byl přeléván z nádoby do nádoby , aniž odešel ve vyhnanství ; proto v něm zůstala jeho chuť , aniž se jeho vůně změnila .

¹² Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy mu pošlu převraceče , kteří jej převrátí a jeho nádoby budou vyprazdňovat a džbány k nim rozrážet ,

¹³ i bude Móáv zostuzen Kemóšem , jako byl dům Isráélův zostuzen Béth-Élem , předmětem své důvěry .

¹⁴ Jak můžete říkat: My jsme hrdinové , zdatní muži k boji ?

¹⁵ Móáv je zničen , v jeho města se vystoupí a výkvět jeho jinochů , ti sejdou k porážce , prohlášeno Králem, jehož jméno je Hospodin zástupů .

¹⁶ Zhouba Móáva je blízka příchodu , ano, jeho pohroma si velmi pospíší ,

¹⁷ projevujte mu soustrast , všichni kolkolem něho a všichni znající jeho jméno; řekněte: Jak se zlomila silná tyč , ozdobná hůl !

¹⁸ Sejdi ze slávy a seď v žízni, obyvatelko, dcero Dívónu, neboť proti tobě vystoupí ničitel Móáva , jenž způsobí zkázu tvých pevností ;

¹⁹ postav se k cestě a vyzvídej , obyvatelko Aróéru, dotazuj se prchajícího a vyváznuvší, řekni: Co bylo způsobeno ?

²⁰ Móáv je zostuzen , ano, je zhroucen ; skuč a křič , oznamujte v Arnónu, že Móáv je zničen !

²¹ I na zem roviny přijde soud , na Chólón a na Jáhac a proti Méfáath

²² a proti Dívónu a proti Nevó a proti Béth-divláthájim

²³ a proti Kirjáthájim a proti Béth-gámúlu a proti Béth-meónu

²⁴ a proti Kerijjóth a proti Bocře a proti všem městům země Móávovy , vzdáleným i blízkým .

²⁵ Roh Móávův je odseknut, jeho paže zlomena , prohlášeno Hospodinem;

²⁶ opijte jej, neboť se činil velikým proti Hospodinu , ať sebou Móáv plácne ve svůj vývratek a bude k smíchu i on.

²⁷ Ano, nebyl-li tobě tím předmětem smíchu Isráél? Byl-li zastižen mezi zloději, že jsi za každé své řeči o něm potřásal hlavou ?

²⁸ Opusťte města a usídlete se mezi skalisky , obyvatelé Móáva , a buďte jako holubice, jež hnízdí po stranách ústí propasti .

²⁹ Slýchali jsme o pýše Móávově , - je velmi pyšný , - o jeho pozvednutí a jeho pýše a jeho zpyšnělosti a vysokosti jeho srdce;

³⁰ já znám jeho nabubřelost , prohlášeno Hospodinem, a nepravdivost jeho prázdných řečí; ne tak jednají .

³¹ Proto budu nad Móávem skučet a pro Móáva , jeho celek , křičet , stran mužů Kír-cheresu se bude vzdychat ;

³² nad pláč pro Jaezér budu plakat pro tebe , révo Sibmy; tvé výstřelky překročily moře, dosáhly až po moře Jaezéru, na tvé letní ovoce , na tvé vinobraní vpadl ničitel ,

³³ i byla ze sadu a ze země Móávovy odňata radost a jásot, neboť jsem učinil přítrž vínu z lisů, nešlape se - výskot? Výskot není výskotem ;

³⁴ od křiku Chešbónu až po Eleálé, až po Jáhac vydávají svůj hlas, od Cóaru až po Chórónajim, Eglath-šelíšijjáh, vždyť i vody Nimrím se stávají zpustošeninami .

³⁵ I učiním v Móávu přítrž , prohlášeno Hospodinem, vznášejícímu oběti na výšině a zakuřujícímu bohům.

³⁶ Proto mé srdce pro Móáva zvučí jako píšťaly , ano, jako píšťaly zvučí mé srdce stran mužů Kír-cheresu, protože pozůstatky , jichž se dosáhlo , se ztratily .

³⁷ Ano, každá hlava - plešatost , a každá brada ostříhána, na všech rukou zářezy a na bocích pytlovina;

³⁸ na všech střechách Móáva a na jeho prostranstvích , to vše - nářek , neboť jsem Móáva roztříštil jako nádobu , v níž není záliby , prohlášeno Hospodinem.

³⁹ Jak se zhroutil ! Skučte, jak otočil šíji Móáv , zostudil se ! Tak je Móáv k smíchu a ke zděšení všem kolkolem sebe .

⁴⁰ Neboť takto řekl Hospodin: Hle, letí jako orel a rozpíná svá křídla proti Móávovi ,

⁴¹ Kerijjóth bude dobyto a pevnosti budou zaujaty a srdce hrdinů Móáva se v onen den stane jakoby srdcem ženy v tíseň upadší ,

⁴² a Móáv bude popleněn , takže nebude lidem , neboť se činil velikým proti Hospodinu ;

⁴³ postrach a propast a past na tebe , obyvateli Móáva , prohlášeno Hospodinem,

⁴⁴ ten, jenž bude prchat před postrachem , bude padat do propasti , a ten, jenž vyjde z propasti , bude muset uváznout v pasti, neboť na ně , na Móáva , budu uvádět rok jejich navštívení , prohlášeno Hospodinem.

⁴⁵ Prchající bezmocně stanou ve stínu Chešbónu, ale z Chešbónu vyjde oheň, ano, plamen zprostřed Síchóna , a stráví spánky Móáva a témě hlavy synů povyku .

⁴⁶ Běda tobě, Móáve ! Lid Kemóšův zahyne , neboť tvoji synové budou vzat v zajetí a tvé dcery mezi zajatectvo .

⁴⁷ Ale v posledku dní chci utrpení Móáva odvrátit , prohlášeno Hospodinem. Až potud soud o Móávu .

49

¹ O dětech Ammónových: Takto řekl Hospodin: Zda Isráél nemá synů? Nemá-li on dědice ? Proč se Gáda zmocnil Malkám a v jeho městech bydlí jeho lid?

² Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy do Rabby dětí Ammónových dám zaznít válečnému poplachu , i stane se kupou spouště a její dcery budou sežehány ohněm a Isráél se zmocní zmocnivších se ho , řekl Hospodin.

³ Skuč, Chešbóne, neboť Aj je zničena , křičte , dcery Rabby, opásejte se pytlovinou, naříkejte a pobíhejte sem-tam mezi ohradami, neboť Malkám půjde ve vyhnanství ; zároveň jeho kněží a jeho hodnostáři .

⁴ Co se honosíš nížinami ? Tvá nížina se rozplývá , odpadlá dcero, jež důvěřuješ ve své poklady : Kdo si může na mne přijít?

⁵ Hle, já , chystám se na tebe uvést , prohlášeno Pánem, Hospodinem zástupů , strach přede všemi kolkolem tebe , i budete zaháněni , každý rovnou před sebe , a rozutekší se nebudou mít shromažďujícího.

⁶ Ale potom chci utrpení dětí Ammónových odvrátit , prohlášeno Hospodinem.

⁷ O Edómu : Takto řekl Hospodin zástupů : Zda již není v Témánu moudrosti? Vyhynula rada zprostřed rozumných ? Vytratila se jejich moudrost?

⁸ Prchněte, otočte se , hluboko zalezte k bydlení, obyvatelé Dedánu , neboť na Esáva v čas, kdy ho navštívím , uvedu jeho zhoubu .

⁹ Přijdou-li k tobě oběrači hroznů , nenechávají zbývat paběrky , zloději-li v noci, zařádí si do své sytosti;

¹⁰ jestliže já odkryji Ésáva, odhalím jeho úkryty, pak se nebude moci schovat, jeho símě bude zničeno , i jeho bratři a jeho spoluobyvatelé , a nebude ho.

¹¹ Opusť své sirotky, budu je naživu chovat já, a tvé vdovy nechť důvěrou spočívají na mně.

¹² Ano, Hospodin řekl takto: Hle, ti, jichž rozsudkem nebylo pít z číše , budou z ní jistotně muset pít, a jsi ty ten , jenž by měl být považován za veskrze nevinného ? Nebudeš považován za nevinného , nýbrž jistotně budeš muset pít.

¹³ Vždyť jsem skrze sebe přisáhl, prohlášeno Hospodinem, že se Bocrá musí stát zpustlinou , potupou , rozvrácením a zlořečením , a všechna její města se musejí stát trvalými rumišti .

¹⁴ Z blízkosti Hospodinovy jsem uslyšel zvěst , že mezi národy byl poslán vyslanec : Shromážděte se a pojďte proti němu a povstaňte k boji ,

¹⁵ neboť, hle, učinil jsem tě malým mezi národy , pohrdaným mezi lidmi ;

¹⁶ tvá hrozivost tě oklamala , nadutost tvého srdce. Ty, přebývající v rozsedlinách skalisk , zaujímající výsost pahrbků , byť jsi své hnízdo jako orel vysoko zakládal, mohu tě odtamtud stáhnout, prohlášeno Hospodinem.

¹⁷ A Edóm se musí stát hrůzou , každý mimo něj přecházející se bude hrozit a syčet nad všemi jeho ranami ,

¹⁸ jako při podvrácení Sodomy a Gomory a jejích sousedů , řekl Hospodin; nebude tam nikdo bydlet, aniž v něm bude syn člověka jako cizinec pobývat .

¹⁹ Hle, bude vystupovat jako lev z nádhery při Jordánu proti trvanlivému příbytku ; v okamžiku ho budu moci odtamtud přimět k běhu , a kdo je vyvolen , chci ho nad tím pověřit . Vždyť kdo je mi podoben a kdo mě bude předvolávat a kdopak je pastýřem, jenž může obstát před mou tváří?

²⁰ Proto slyšte rozhodnutí Hospodinovo, jak se rozhodl stran Edóma , a jeho úmysly , jež v mysli pojal stran obyvatel Témánu: Nebudou-li je odvlékat nepatrní od drobného dobytka , nebude-li se nad nimi jejich pastviště hrozit !

²¹ Zvukem jejich pádu se zatřese země, křik - jeho zvuk se uslyší při moři Rákosí .

²² Hle, vzlétá jako orel a rozpíná svá křídla nad Bocrou , a srdce hrdinů Edóma bude v onen den jako srdce ženy v tíseň upadší .

²³ O Damašku. Zostuzen je Chamáth i Arpád, neboť uslyšeli zlou zvěst , jsou rozechvěni ; v moři je nepokoj , nemůže se uklidnit ,

²⁴ Damašek zmalátněl , otočil se k uprchnutí, zmocnilo se ho sevření , zachvátila jej úzkost a bolesti jako rodičku.

²⁵ Jak by nebylo opuštěno město chlouby , hradiště mého jásotu !

²⁶ Proto budou jeho jinoši na jeho prostranstvích padat a všichni bojovníci budou v onen den muset zhynout , prohlášeno Hospodinem zástupů ,

²⁷ a mezi zdmi Damašku zanítím oheň, jenž sežere paláce Ben-Hadádovy.

²⁸ O Kédáru a o královstvích Chácóru , jež Nevúchadreccar, král Bávelu , porazil . Takto řekl Hospodin: Vstaňte, vystupte do Kédára a zničte syny východu;

²⁹ nechť berou jejich stany a jejich drobný dobytek, jejich koberce a všechno jejich nářadí , i jejich velbloudy nechť si odvádějí , a nechť nad nimi volají : Strach se všech stran !

³⁰ Prchejte, kliďte se daleko , hluboko zalezte k bydlení, obyvatelé Chácóru , prohlášeno Hospodinem, neboť Nevúchadreccar, král Bávelu , se rozhodl rozhodnutím proti vám a v mysli pojal úmysl proti vám .

³¹ Vstaňte a vystupte ke klidnému národu , bydlícímu v bezpečí , - prohlášeno Hospodinem, - jenž nemá dveří ani závor ; ti sídlí v samotě;

³² a nechť se stanou jejich velbloudi kořistí a spousta jejich dobytka lupem a do všech větrů rozeženu ostříhané na spáncích a jejich zhoubu budu přivádět ze všech jejích stran , prohlášeno Hospodinem.

³³ A Chácór bude doupětem šakalů, spouští navždy , nebude tam nikdo bydlet, aniž v něm bude syn člověka pobývat .

³⁴ Slovo Hospodinovo, jež se k Jeremjovi, proroku, dostalo stran Élámu na počátku kralování Cidkijjáhúa, krále Júdova , výrok:

³⁵ Takto řekl Hospodin zástupů : Hle, já , chystám se zlomit luk Élámu , význačnost jejich hrdinství ,

³⁶ a budu na Élám přivádět čtyři větry od čtyř okrajů nebes a rozhánět je do všech těchto větrů , takže nebude národa , kam by zahnaní z Élámu nepřicházeli,

³⁷ a budu Élám strašit tváří jejich nepřátel a tváří hledajících jejich žití a přivádět na ně zlo , žár svého hněvu, prohlášeno Hospodinem, a vypouštět za nimi meč až do mého skoncování s nimi .

³⁸ A chci v Élámu umístit svůj trůn a pohubit odtamtud krále i knížata , prohlášeno Hospodinem.

³⁹ Ale v posledku dní se bude dít , že budu utrpení Élámu odvracet .

50

¹ Slovo, jež vyslovil Hospodin stran Bávelu , stran země Kasdím , skrze Jeremju, proroka .

² Rozhlaste mezi národy a zvěstujte , pozvedněte prapor , zvěstujte , nechť nezatajujete ; říkejte: Bávelu je dobyto, Bél je zostuzen , Meródach se zřítil , zostuzena jsou jeho zobrazení , zřítila se jeho neřádstva ,

³ neboť proti němu vystoupil národ od severu, ten jeho zem činí zpustlinou , takže v ní není obyvatele, od lidí až po dobytek se odklidili , odešli.

⁴ V oněch dnech a v onen čas, prohlášeno Hospodinem, budou přicházet synové Isráélovi, oni a synové Júdovi spolu, půjdou v ustavičném pláči a budou hledat Hospodina, svého Boha;

⁵ budou se tázat na Cijjón, na cestu, se svými tvářemi tam: Pojďte a připojme se k Hospodinu věčnou smlouvou , jež se nebude zapomínat.

⁶ Můj lid, ti se stali stádem ztracených, jejich pastýři je zavedli na scestí , na odpadlické hory , i jali se chodit od hory k pahrbku, zapomněli na místo svého ukládání

⁷ (všichni zastihovavší je je sžírali a jejich protivníci říkali : Neproviňujeme se , protože zhřešili vůči Hospodinu), na pastviště spravedlnosti, a na naději svých otců, Hospodina .

⁸ Kliďte se zprostřed Bávelu , nechť vycházíte ze země Kasdím , a buďte jako kozlové před stádem ,

⁹ neboť, hle, já se chystám proti Bávelu vzbudit a vyvést sejití velikých národů ze země severu, jež se vůči němu seřadí ; odtamtud ho bude dobýváno, jejich šípy jako šípy hrdiny o děti připravujícího , jenž se nevrací s prázdnou.

¹⁰ I bude Kasdím lupem , všichni loupící ji se budou moci nasytit, prohlášeno Hospodinem,

¹¹ ano, můžete se radovat, ano, můžete jásat, olupovači mého dědictví , ano, můžete poskakovat jako mlátící jalovice , řehtat jako hřebci ;

¹² vaše matka bude velmi zostuzena , zahanbena bude vaše rodička - hle, budoucnost národů : Pustina, sucho a step ,

¹³ pro rozhněvání Hospodinovo nebude obývána, nýbrž bude spouští , ona všechna ; každý přecházející mimo Bável se bude hrozit a syčet nad všemi jeho ranami .

¹⁴ Seřaďte se proti Bávelu ze všech stran , všichni napínající luk, střílejte na něj , na šípech nemusíte šetřit , neboť zhřešil vůči Hospodinu,

¹⁵ pokřikujte proti němu vůkol; podal svou ruku , jeho opory padly, jeho zdi jsou vyvráceny , neboť to je pomsta Hospodinova - pomstěte se na něm ; podle toho, jak se zachoval , zachovejte se vůči němu ,

¹⁶ vytněte z Bávelu rozsevače i uchopujícího srp v čas žně; z příčiny meče , jenž působí pohromy , se otáčejí každý k svému lidu a prchají každý do své země.

¹⁷ Isráél je rozprášené stádo , rozehnali jej lvi; jako první jej pohltil král Aššúru a teď jako poslední mu kosti ohlodal Nevúchadreccar, král Bávelu .

¹⁸ Proto Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Hle, já , chystám se zakročit proti králi Bávelu a proti jeho zemi , jako jsem zakročil proti králi Aššúru ,

¹⁹ a Isráéle budu přivádět zpět k jeho pastvišti , i bude se pást na Karmelu a Bášánu a jeho duše se bude sytit v pohoří Efrájimově a v Gileádu.

²⁰ V oněch dnech a v onen čas, prohlášeno Hospodinem, bude vyhledávána nepravost Isráélova a nebude jí, a hřích Júdův, a nebude moci být nalezen, neboť těm, jež chci nechat zbýt, budu odpouštět.

²¹ Vystup proti zemi Meráthajim , proti ní , a na obyvatele Pekódu , vymycuj a v odevzdání uváděj za nimi , prohlášeno Hospodinem, a jednej podle všeho, co jsem ti rozkázal.

²² Zvuk boje a veliké potření v zemi!

²³ Jak bylo rozbito a rozdrceno kladivo vší země! Jak se stal Bável zpustlinou mezi všemi národy !

²⁴ Políčil jsem na tebe a také ses chytil , Báveli , aniž jsi ty zvěděl , byl jsi dopaden a také polapen , neboť ses pustil do sporu s Hospodinem .

²⁵ Hospodin otevřel svou zásobárnu a vynesl nástroje svého rozhorlení , neboť to je práce , již má Pán, Hospodin zástupů , v zemi Kasdím .

²⁶ Vejděte k němu do jednoho , otevřete jeho stodoly a nasypávejte jej tak jako hromady a čiňte jej odevzdaným , nechť nemá zbytku ,

²⁷ vymyťte všechny jeho býky , nechť sestupují k porážce ; běda pro ně , neboť přišel jejich den, čas jejich navštívení !

²⁸ Hlas prchajících a unikajících ze země Bávelu k rozhlášení na Cijjónu pomsty Hospodina, našeho Boha, pomsty za jeho chrám !

²⁹ Svolejte proti Bávelu střelce , všechny napínající luk, položte se vůkol proti němu , nechť není úniku, odplaťte mu podle jeho působení, podle všeho, co učinil , učiňte jemu , neboť se nadmul proti Hospodinu , proti Svatému Isráélovu .

³⁰ Proto budou jeho jinoši na jeho prostranstvích padat a všichni jeho bojovníci budou v onen den muset zhynout , prohlášeno Hospodinem.

³¹ Hle, já , jsem proti tobě , nadutosti , prohlášeno Hospodinem zástupů , neboť přišel tvůj den, čas, kdy tě navštívím ,

³² a nadutost klopýtne a padne a nebude mít pozdvihujícího , i zanítím v jejích městech oheň, jenž sežere vše kolkolem ní .

³³ Takto řekl Hospodin zástupů : Synové Isráélovi a synové Júdovi byli stejně podrobeni útisku a všichni zajavší je si je drží , zpěčují se propustit je;

³⁴ jejich Výkupce je silný, jeho jméno - Hospodin zástupů , bude se vytrvale přít jejich pří , aby v odpočinutí uvedl zem a odpočinutí odňal obyvatelům Bávelu .

³⁵ Mečem na Kasdím , prohlášeno Hospodinem, a do obyvatel Bávelu a do jeho hodnostářů a do jeho moudrých,

³⁶ mečem do prázdných mluvků, ať se ukáží bláznivými , mečem do jeho hrdinů , ať upadnou v strach ,

³⁷ mečem do jeho koní a do jeho vozů a do vší směsi , jež je vprostřed něho , i stanou se jakoby ženami, mečem do jeho pokladů , i budou vydrancovány ,

³⁸ sucho do jeho vod, takže budou vysušeny , neboť je to země soch a oni se blázní za svými strašidly .

³⁹ Proto v ní budou bydlet obyvatelé stepí s hyenami a pštrosicemi , aniž bude ještě kdy obývána ani osídlována až do pokolení a pokolení;

⁴⁰ jako při Božím podvrácení Sodomy a Gomory a jejích sousedů , prohlášeno Hospodinem, nebude tam nikdo bydlet ani syn člověka v ní jako cizinec pobývat .

⁴¹ Hle, od severu přijde lid, ano, veliký národ , od nejzazších končin země se pozvedají mnozí králové;

⁴² chápou se luku a oštěpu, jsou oni krutí, aniž se slitovávají ; jejich hlas řve jako moře, i jedou na koních, seřazeni jako mužstvo do boje proti tobě , dcero Bávelu .

⁴³ Zvěst o nich uslyší král Bávelu a jeho ruce ochabnou, zachvátí ho úzkost , svíjení jako rodičku.

⁴⁴ Hle, bude vystupovat jako lev z nádhery při Jordánu proti trvanlivému příbytku ; v okamžiku je budu moci odtamtud přimět k běhu , a kdo je vyvolen , chci ho nad tím pověřit . Vždyť kdo je mi podoben a kdo mě bude předvolávat a kdopak je pastýřem, jenž může obstát před mou tváří?

⁴⁵ Proto slyšte rozhodnutí Hospodinovo, jak se rozhodl stran Bávelu , a jeho úmysly , jež v mysli pojal stran země Kasdím : Nebudou-li je odvlékat nepatrní od drobného dobytka : Nebude-li se nad nimi pastviště hrozit !

⁴⁶ Voláním : Bável je podmaněn ! se zatřese země a mezi národy se uslyší křik .

51

¹ Takto řekl Hospodin: Hle, já , chystám se proti Bávelu a na obyvatele srdce povstalců proti mně vzbudit zkázonosný vítr ,

² i budu do Bávelu vysílat cizáky , kteří jej budou odvívat a vylidňovat jeho zem, neboť se v den neštěstí na něj dostanou ze všech stran ;

³ nechť napínač svého luku jej napíná proti tomu , jenž napíná , a proti tomu , jenž se holedbá ve svém pancíři; a nechť nejste šetrní vůči jeho jinochům , všechen jeho zástup učiňte odevzdaným ,

⁴ ať v zemi Kasdím padají zabití , ano, těžce ranění v jejích ulicích.

⁵ Isráél ani Júdá přece není opuštěn od svého Boha, od Hospodina zástupů , když jejich země je před Svatým Isráélovým plna provinění .

⁶ Prchněte zprostřed Bávelu , zachraňte každý své žití , nechť nehynete v jeho nepravosti , neboť to je pro Hospodina čas pomsty, on se mu chystá splatit odměnu .

⁷ Bável - číše ze zlata v ruce Hospodinově, opojivší všechnu zem, z vína v ní se napily národy ; proto se národy pobláznily ;

⁸ Bável náhle padl a byl rozdrcen - skučte nad ním , na jeho bolest přineste balzám , snad bude moci být vyléčen . -

⁹ Jali jsme se Bável léčit, aniž byl vyléčen , opusťte jej a pojďme každý do své země, neboť jeho odsouzeníhodnost dosáhla k nebesům, ano, pozvedla se až po oblaka .

¹⁰ Hospodin vyjevil naše spravedlnosti ; pojďte a vyprávějme na Cijjónu činy Hospodina, našeho Boha!

¹¹ Vyleštěte šípy, naplňte toulce ; Hospodin vzbudil ducha králů Mádáje , neboť jeho úmysl je proti Bávelu k jeho zkáze , neboť je to pomsta Hospodinova, pomsta za jeho chrám ;

¹² proti zdem Bávelu pozvedněte prapor , posilněte stráž , postavte strážce , připravte zálohy, neboť Hospodin si i umínil i vykoná , co promluvil proti obyvatelům Bávelu .

¹³ Ty, sídlící na hojných vodách, hojná poklady , přišel tvůj konec, míra tvého nespravedlivého zisku .

¹⁴ Hospodin zástupů přisáhl při sobě samém : Zajisté tě naplním lidmi jako housenkami , ti se budou výskotem ozývat proti tobě .

¹⁵ Zhotovivší zem ve své moci , zřídivší svět ve své moudrosti , on ve své obezřelosti roztáhl nebesa;

¹⁶ na hlas, jejž vydá , - spousta vod v nebesích, i způsobí vystupování výparů od okraje země, k dešti přičiní blesky a ze svých skladišť vyvede vítr .

¹⁷ Každý člověk je hloupý , dalek poznání, každý zlatník bude svými sochami zostuzen , neboť jeho slitiny jsou klam a není v nich ducha ;

¹⁸ ony jsou nicotnost , dílo výsměchu ; v čas jejich navštívení budou muset zhynout.

¹⁹ Podíl Jákóbův není jako ony neboť on je Ztvárnitel všeho, i kmene svého dědictví , jeho jméno je Hospodin zástupů .

²⁰ Ty jsi mi kyjem , výzbrojí do boje , tebou budu rozrážet národy a tebou budu působit zkázu království ,

²¹ ano, budu tebou rozrážet koně i jezdce na něm a budu tebou rozrážet vůz i jezdce na něm

²² a budu tebou rozrážet muže i ženu a budu tebou rozrážet starce i hocha a budu tebou rozrážet jinocha i pannu

²³ a budu tebou rozrážet pastýře i jeho stádo a budu tebou rozrážet oráče i jeho spřežení a budu tebou rozrážet vladaře a místodržící ;

²⁴ a budu Bávelu a všem obyvatelům Kasdím před vašima očima odplácet všechnu jejich hanebnost , již spáchali na Cijjónu, prohlášeno Hospodinem.

²⁵ Hle, já , proti tobě , horo zkázy , prohlášeno Hospodinem, jež kazíš všechnu zem, já proti tobě napřáhnu svou ruku a budu tě koulet ze skalisk a činit tě horou na vypálení ,

²⁶ aniž z tebe budou brát kámen do nároží ani kámen do základů, nýbrž budeš trvalou spouští , prohlášeno Hospodinem.

²⁷ Pozvedněte v zemi prapor , trubte mezi národy na troubu , posvěťte proti němu národy , svolejte proti němu království , Arárat, Minní a Aškenáz, pověřte nad nimi tifsára , vyveďte koně jako chlupaté housenky ;

²⁸ posvěťte proti němu národy , krále Mádáje , jeho vladaře a všechny jeho místodržící , všechnu zem pod jeho vládou ;

²⁹ i bude se země třást a svíjet , neboť proti Bávelu trvají úmysly Hospodinovy obrátit zem Bávelu v zpustlinu , takže nebude obyvatele.

³⁰ Hrdinové Bávelu ustali v bojování , zůstávají v pevnostech , jejich hrdinství selhalo , stali se jakoby ženami, jeho obydlí sežehli , jeho závory jsou zlámány ;

³¹ běžec běží vstříc běžci a oznamovatel vstříc oznamovateli oznámit králi Bávelu , že města bylo ze všech stran dobyto,

³² že brody jsou obsazeny a rákosí ohněm popálili a bojovníci jsou bezradní ,

³³ neboť Hospodin zástupů , Bůh Isráélův, řekl takto: Dcera Bávelu je jako mlat, je čas ušlapávání jí, ještě málo a přijde jí čas žně.

³⁴ Nevúchadreccar, král Bávelu , mě pohltil , zmátl mě , učinil mě prázdnou nádobou , spolkl mě jako netvor , naplnil své břicho mými lahůdkami , mne odstrčil .

³⁵ Mé a mého masa násilí na Bável , nechť praví obyvatelka Cijjónu, a: Má krev na obyvatele Kasdím , nechť praví obyvatelka Jerúsaléma.

³⁶ Proto řekl Hospodin takto: Hle, já , chystám se přít se tvou pří a budu se mstít tvou pomstou a budu vysušovat jeho moře a vyschlými činit jeho prameny

³⁷ a Bável bude hromadami , doupětem šakalů, hrůzou a sykotem , takže nebude obyvatele.

³⁸ Budou pospolu řvát jako hřivnatci , rozskřečí se jako mláďata lvů;

³⁹ při uhřátí jich budu hostinu pro ně připravovat a opíjet je, aby se veselili a usínali věčným spánkem a neprobouzeli se, prohlášeno Hospodinem.

⁴⁰ Povedu je dolů jako jehňata k poražení , jako berany s kozly .

⁴¹ Jak bylo Šéšachu dobyto, polapena chlouba vší země! Jak se stal Bável hrůzou mezi národy !

⁴² Proti Bávelu vystoupilo moře, spoustou jeho vln je Bável pokryt ,

⁴³ jeho města se stala zpustlinou , zemí sucha, stepí , zemí - není v nich obyvatele, žádného člověka , aniž mezi nimi syn člověka prochází;

⁴⁴ a budu v Bávelu zakročovat proti Bélovi a z jeho úst vynášet, co pohltil , aniž se ještě národy k němu pohrnou ; i zeď Bávelu padla .

⁴⁵ Vyjděte zprostřed něho , můj lide, a zachraňte každý svou duši, před žárem hněvu Hospodinova,

⁴⁶ a ne aby vaše srdce malomyslnělo a abyste se báli při zvěsti , jež se bude v zemi slyšet, když během roku přijde jedna zvěst a potom během roku jedna zvěst , a v zemi bude násilí , vládce proti vládci .

⁴⁷ Proto, hle, přicházejí dni, kdy budu zakročovat proti sochám Bávelu , takže všechna jeho zem bude zostuzována a vprostřed něho budou padat všichni jeho zabití

⁴⁸ a nebesa a země, i vše, co je v nich, budou nad Bávelem plesat, neboť od severu mu budou přicházet ničitelé , prohlášeno Hospodinem.

⁴⁹ I Bável je na padnutí , vy zabití Isráéle, i Bávelu padnou, vy zabití vší země!

⁵⁰ Uniknuvší před mečem , odejděte, nechť nestojíte , pamatujte z daleka na Hospodina a nechť na vaše srdce vystupuje Jerúsalém! -

⁵¹ Jsme zostuzeni , neboť slyšíme tupení, naši tvář pokryla hanba , neboť na svatyně domu Hospodinova vstoupili cizáci . -

⁵² Proto, hle, přicházejí dni, prohlášeno Hospodinem, kdy budu zakročovat proti jeho sochám , i budou ve vší jeho zemi kvílet smrtelně ranění ;

⁵³ byť Bável vystupoval v nebesa a byť upevňoval výsost své síly, budou k němu z mé blízkosti přicházet ničitelé , prohlášeno Hospodinem.

⁵⁴ Hlas křiku z Bávelu , ano, veliká zkáza ze země Kasdím ,

⁵⁵ neboť Hospodin ničí Bável a dusí silný hlas z něho , když jejich vlny hučí jako veliké vody, jejichž hlas působí ryk ,

⁵⁶ neboť na něj , na Bável , přišel ničitel , i pochytali jeho hrdiny , polámalo jejich luky, neboť BŮH odvet , Hospodin, bude zplna odplácet .

⁵⁷ I budu opíjet jeho hodnostáře a jeho mudrce , jeho vladaře a jeho místodržící a jeho hrdiny , takže budou usínat věčným spánkem , aniž se budou probouzet, prohlášeno Králem, jehož jméno je Hospodin zástupů .

⁵⁸ Takto řekl Hospodin zástupů : Zdi Bávelu - ta široká musí být veskrze zbořena a její vysoké brány ohněm sežehnuty , a lidé se budou namáhat nadarmo a davy pro oheň , i unaví se .

⁵⁹ Slovo, jež Jeremjá, prorok, přikázal Serájovi, synu Nérijji, syna Machséjova, při jeho odchodu s Cidkijjáhúem, králem Júdovým , v Bável ve čtvrtém roce jeho kralování (a Serájá byl ubytovatelem ).

⁶⁰ A Jeremjá zapsal do jedné knihy všechno zlo , jež mělo přijít na Bável , všechna tato slova, jež jsou napsána proti Bávelu ,

⁶¹ a Jeremjá řekl k Serájovi: Až přijdeš v Bável , nechť přihlédneš k tomu, abys všechna tato slova přečetl

⁶² a řekl: Hospodine, ty jsi promluvil proti tomuto místu stran jeho vytětí , aby v něm nebylo obyvatele, to jest od člověka až po dobytek , neboť se musí stát trvalou spouští .

⁶³ A za tvého skončení čtení této knihy se bude dít : Musíš na ni přivázat kámen a hodit ji doprostřed Peráthu

⁶⁴ a říci: Takto bude Bável muset klesnout a nebude moci povstat z příčiny zla , jež se já na něj chystám uvést , nýbrž podlehnou . Potud slova Jeremjova.

52

¹ Při započetí svého kralování byl Cidkijjáhú ve věku dvaceti a jednoho roku; kraloval v Jerúsalémě jedenáct let a jméno jeho matky Chamútal, dcera Jeremjova z Livny.

² A činil , co bylo zlé v očích Hospodinových, podle všeho, co činil Jehójákím;

³ ano, tak se dělo pro hněv Hospodinův proti Jerúsalému a proti Júdovi, než je odvrhl zpřed své tváře . A Cidkijjáhú se proti králi Bávelu vzepřel

⁴ a v devátém roce jeho kralování , v desátém měsíci, v desátém dni měsíce se stalo , že přitáhl Nevúchadreccar, král Bávelu , on a všechna jeho vojenská moc , proti Jerúsalému a utábořil se před ním a zbudoval vůkol proti němu obléhací val,

⁵ takže město bylo až do jedenáctého roku krále Cidkijjáhúa v obležení .

⁶ A ve čtvrtém měsíci, v devátý den měsíce , když se ve městě vzmohl hlad a lidu země se nedostávalo chleba,

⁷ tu byl do města učiněn průlom a všichni bojovníci utíkali a v noci z města vyšli po cestě branou mezi dvěma zdmi , jež byla u královy zahrady (a vůkol před městem byli Kasdím ), a odešli cestou k stepi .

⁸ Ale za králem vyrazili - vojenská moc Kasdím - a v stepích Jerícha Cidkijjáhúa dostihli a jeho všechna vojenská moc , ti se z jeho přítomnosti rozutekli ;

⁹ a krále se zmocnili a vyvedli ho ke králi Bávelu do Rivly v zemi Chamáthu; ten vyslovil rozsudek , co s ním;

¹⁰ a král Bávelu utratil syny Cidkijjáhúovy před jeho očima a také všechny hodnostáře Júdovy v Rivle utratil

¹¹ a oči Cidkijjáhúovy oslepil a spoutal ho mosaznými okovy a zavedl ho král Bávelu v Bável a dal ho v dům stráží až po den jeho smrti.

¹² A v pátém měsíci, v sedmý den měsíce (to byl rok devatenácti let krále Nevúchadreccara, krále Bávelu ), přišel v Jerúsalém Nevúzar-adán, velitel osobní stráže , jenž stával před tváří krále Bávelu ,

¹³ a vypálil dům Hospodinův a dům králův a všechny domy v Jerúsalémě, i všechny domy velikánů vypálil ohněm ;

¹⁴ a všechna vojenská moc Kasdím , jež byla s velitelem osobní stráže , ti vůkol zbořili všechny zdi Jerúsaléma,

¹⁵ a z nuzných lidu, totiž ostatek lidu, těch, již ve městě zbývali, a přeběhlíky , kteří přeběhli ke králi Bávelu , a ostatek davu Nevúzar-adán, velitel osobní stráže , odvedl ,

¹⁶ ale z nuzných země ponechal Nevúzar-adán, velitel osobní stráže , za vinaře a za rolníky .

¹⁷ A sloupy z mosazi , jež patřily domu Hospodinovu, a stojany a moře z mosazi , jež bylo v domě Hospodinově, Kasdím roztříštili a mosaz z toho odnesli do Bávelu ,

¹⁸ a pobrali hrnce a lopatky a utěradla a okříny a pánve a všechna náčiní z mosazi , jimiž sloužívali ;

¹⁹ a mísy a zhášedla a okříny a hrnce a svícny a pánve a podnosy , ze zlata, jež byly ze zlata, a ze stříbra, jež byly ze stříbra , pobral velitel osobní stráže .

²⁰ Dva sloupy, jedno moře a dvanáct kusů skotu z mosazi , jež byly naspodu, a stojany, jež zhotovil král Šalomoun pro dům Hospodinův , - nebylo váhy mosazi všech těchto předmětů .

²¹ Sloupy - výška jednoho sloupu osmnáct loket a mohl jej obepnout provázek dvanácti loket , jeho tlouštka čtyři prsty, byl dutý

²² a na něm hlavice z mosazi , výška té hlavice pět loket a na té hlavici vůkol mřížkování a granátová jablíčka, to vše z mosazi , a taková měl druhý sloup, totiž granátová jablíčka.

²³ A těch granátových jablíček bylo devadesát a šest do vzduchu , všech granátových jablíček na mřížkování vůkol bylo sto.

²⁴ A velitel osobní stráže vzal Seráju, hlavního kněze , a Cefanjáhúa, kněze druhého řádu , a tři strážce prahu

²⁵ a z města vzal jednoho komorníka , jenž byl pověřencem nad bojovníky , a sedm mužů zvídavších tvář královu, kteří byli ve městě nalezeni, a písaře , velitele vojska , jenž do zbraně povolával lid země, a šedesát mužů z lidu, již byli ve městě nalezeni,

²⁶ Nevúzar-adán, velitel osobní stráže , je tedy vzal a zavedl je ke králi Bávelu do Rivly

²⁷ a král Bávelu je v Rivle, v zemi Chamáthu, skolil a usmrtil je. Tak byl Júdá odveden z povrchu své půdy .

²⁸ Toto je lid, jejž Nevúchadreccar odvedl : V sedmém roce tři tisíce a dvacet a tři Júdovce ,

²⁹ v osmnáctém roce Nevúchadreccarově osm set a třicet a dvě osoby z Jerúsaléma,

³⁰ v třiadvacátém roce Nevúchadreccarově odvedl Nevúzar-adán, velitel osobní stráže , sedm set čtyřicet a pět osob z Júdovců , všech osob bylo čtyři tisíce a šest set.

³¹ A v třicátém a sedmém roce vyhnanství Jehójáchína, krále Júdova , v dvanáctém měsíci, v dvacátém a sedmém dni měsíce , se stalo , že Evíl-Meródach, král Bávelu , v roce započetí svého kralování pozvedl hlavu Jehójáchína, krále Júdova , a vyvedl ho z domu žaláře

³² a mluvil s ním vlídně a postavil jeho sedadlo výše než sedadla králů, kteří byli s ním v Bávelu ,

³³ a vyměnil jeho žalářní roucha , a on se jal ustavičně, po všechny dni svého života , jídat chléb před jeho tváří,

³⁴ a jeho strava, ustavičná strava, mu byla dávána z blízkosti krále, příděl dne v jeho den, po všechny dni jeho života .