1

¹ Vidění Isaji , syna Ámócova, jež uviděl o Júdovi a Jerúsalémě ve dnech Uzzijjáhúa, Jótháma, Ácháze a Jechizkijjáhúa, králů Júdy .

² Slyšte, nebesa, a nastav uši , země, neboť mluví Hospodin: Vychoval a vypěstoval jsem syny a oni se proti mně vzepřeli .

³ Hovězí dobytče zná svého vlastníka a osel jesle svých pánů ; Isráél nezná , můj lid se neprojevuje pozorným .

⁴ Ach , hřešící národ , lid obtížený vinou , símě pachatelů zla, synové-zhoubcové ! Opustili Hospodina, opovrhli Svatým Isráélovým , odvrátili se zpět!

⁵ Na co ještě chcete být biti , když pokračujete v odpadnutí ? Celá hlava je nemocna a celé srdce neduživé;

⁶ od chodidla nohy až po hlavu na něm není zdravého místa , rány a modřiny a čerstvé údery ; nevytlačují se, aniž jsou obvazovány, aniž je co změkčováno olejem.

⁷ Vaše země - spoušť , vaše města jsou vypálena ohněm, vaše půda - před vaší tváří ji pohlcují cizáci ; ano, spoušť , jako rozvrat od cizáků ;

⁸ i pozůstala dcera Cijjónu jako budka ve vinici, jako chatka v poli okurek, jako obležené město.

⁹ Kdyby nám nebyl Hospodin zástupů ponechal přeživší , jen trochu , stali bychom se jakoby Sodomou, stali bychom se podobnými Gomoře.

¹⁰ Slyšte slovo Hospodinovo, náčelníci Sodomy, vpusťte v uši zákon našeho Boha, lide Gomory:

¹¹ Nač mi je množství vašich obětí, praví Hospodin. Jsem syt vzestupných obětí beranů a tuku vykrmených dobytčat, a krve býků a jehňat a kozlů neoblibuji ;

¹² když přicházíte vidět mou tvář, kdo toto z vaší ruky vyhledával - pošlapávat má nádvoří ?

¹³ Nemusíte nadále přinášet dary lži , jejich kouř, ten je mi ošklivostí ; novy měsíce a soboty , svolávání svolání ? Nesnáším špatnost a slavnosti ,

¹⁴ vaše novy měsíce a vaše určená období má duše nenávidí , staly se mi břemenem , znechutilo se mi nést je,

¹⁵ a při vašem rozprostírání vašich dlaní zakrývám před vámi své oči; ani když množíte své modlení, nemám sluchu, vaše ruce jsou plny krve .

¹⁶ Umyjte se, očistěte se , odstraňte zlo svých skutků zpřed mých očí, přestaňte tropit zlo ,

¹⁷ naučte se činit dobro , vyhledávejte právo , napravte násilníka , zjednejte právo sirotku, ujímejte se rozepře vdovy!

¹⁸ Nuže pojďte, ať se navzájem dohadujeme , praví Hospodin. Jsou-li vaše hříchy jako šarlat , budou bílé jako sníh, jsou-li jako červec , budou jako vlna;

¹⁹ budete-li povolni a poslušni, budete smět jíst užitek země,

²⁰ pakli se budete zpěčovat a budete neposlušni, bude vás požírat meč, neboť promluvila ústa Hospodinova.

²¹ Jak se nevěstkou stalo věrné hradiště , naplněné právem ! Přebývala v něm spravedlnost, a nyní vrahové!

²² Tvé stříbro se stalo struskami , tvůj opojný nápoj je zředěn vodou,

²³ tvoji hodnostáři jsou vzdorovití , společníci zlodějů - to vše miluje úplatky a nahání odměny , sirotku práva nezjednávají a rozepře vdovy k nim nedochází.

²⁴ Proto je Pánem, Hospodinem zástupů , Mocným Isráélovým , prohlášeno : Ha , chci se uspokojit stran svých protivníků a pomstít se na svých nepřátelích ;

²⁵ i chci svou ruku obrátit proti tobě a jako žíravinou vytavit tvé strusky a odstranit všechny tvé olovnaté příměsi,

²⁶ a vrátit tvé soudce jako poprvé a tvé rádce jako na počátku . Potom ti bude dáván název Město spravedlnosti, Věrné hradiště ;

²⁷ Cijjón bude osvobozován soudem a jeho navrátilci spravedlností,

²⁸ ale odpadlíci a hříšníci - těm vesměs rozdrcení , ano, opouštějící Hospodina musejí dojít konce .

²⁹ Ba, musejí být zostuzeni stromy , jichž jste byli žádostivi , ano, budete se stydět za zahrady , jež jste si zvolili ;

³⁰ ba, budete jako strom , jehož listí vadne , a jako zahrada, jež nemá vody.

³¹ A mocný se stane koudelí a jeho působení jiskrou , a to obé spolu shoří a hasícího nebude.

2

¹ Slovo, jež ve vidění přijal Isajá, syn Ámócův, o Júdovi a Jerúsalémě:

² A v posledku dní se stane : Hora domu Hospodinova bude upevněná jako hlava hor, jež se tyčí zprostřed pahrbků, a všechny národy se k ní nahrnou ,

³ a mnohé národnosti půjdou a budou říkat: Pojďte, ať můžeme vystoupit k hoře Hospodinově, k domu Boha Jákóbova , ať nás poučuje o svých cestách , ať chodíme jeho stezkami ! Neboť z Cijjóna bude vycházet zákon , ano, z Jerúsaléma slovo Hospodinovo;

⁴ on bude rozsuzovat mezi národy a domlouvat mnoha národnostem , takže své meče překují na motyky a svá kopí na vinařské nože; národ nebude na národ pozvedat meč, aniž se ještě budou učit boji .

⁵ Dome Jákóbův , pojďte, ať chodíme ve světle Hospodinově!

⁶ Ano, zavrhl jsi svůj lid, dům Jákóbův , vždyť jsou naplněni východem a věští jako Pelištím a tleskají mezi zplozenci cizozemců ,

⁷ a jeho země se plní stříbrem a zlatem a není konce jeho pokladům , a jeho země se plní koňmi a není konce jeho vozům ,

⁸ a jeho země se plní modlami , klanějí se dílu jeho rukou, tomu, co udělaly jeho prsty;

⁹ i sklání se prostý a ponižuje se vznešený ; kéž jim tedy neodpouštíš .

¹⁰ Vejdi v skály a skryj se v prach z hrůzy z Hospodina a před nádherou jeho velebnosti ;

¹¹ oči pýchy prostého, to bude poníženo, a povýšenost vznešených se skloní , i bude v onen den vyvýšen Hospodin samoten .

¹² Ano, Hospodin zástupů bude mít den na vše domýšlivé a povýšené, ano, na vše povznesené - to bude poníženo,

¹³ a na všechny cedry Levánónu , vysoké a povznesené , a na všechny duby Bášánu

¹⁴ a na všechny vysoké hory a na všechny povznesené pahrbky

¹⁵ a na každou mohutnou věž a na každou strmou zeď

¹⁶ a na všechny taršíšské lodi a na všechny žádoucí podívané ;

¹⁷ i skloní se pýcha prostého a ponížena bude povýšenost vznešených , i bude v onen den vyvýšen Hospodin samoten

¹⁸ a modly - to musí zcela zaniknout .

¹⁹ I vejdou z hrůzy z Hospodina a před nádherou jeho velebnosti v jeskyně skal a v díry země při jeho povstávání k vyděšení země .

²⁰ V onen den bude člověk modly ze svého stříbra a modly ze svého zlata, jež si zhotovil ke klanění, házet krtkům a netopýrům,

²¹ k vejití z hrůzy z Hospodina a před nádherou jeho velebnosti v pukliny skal a v rozsedliny skalisk při jeho povstávání k vyděšení země .

²² Ulevte si od člověka, v jehož nose je dech , neboť zač má být považován ?

3

¹ Vždyť hle, PÁN, Hospodin zástupů , odstraňuje z Jerúsaléma a z Júdy oporu i podporu, všechnu oporu chleba a všechnu oporu vody,

² hrdinu i bojovníka , soudce i proroka a věštce i starce,

³ velitele padesáti i váženého a rádce i moudrého z řemeslníků i znalce zaříkávání ;

⁴ a za jejich hodnostáře budu dávat hochy , i budou nad nimi vládnout svévolní ;

⁵ a lid se bude vzájemně sužovat , každý bude proti každému , ano, každý proti svému bližnímu , budou se rozkřikovat , mladík na starce a bezvýznamný na ctěného .

⁶ Když někdo bude v domě svého otce chmatat po svém bratru: Máš šat, můžeš nám být vůdcem - ať je tato hromada sutin pod tvou rukou ! -

⁷ bude se v onen den ozývat výrokem: Nejsem ošetřovatel ran a v mém domě není chleba a není šatu, nemůžete mě ustanovovat vůdcem lidu.

⁸ Ano, Jerúsalém klopýtá a Júdá padá , neboť jejich jazyk a jejich skutky jsou proti Hospodinu k projevování neposlušnosti v oči jeho slávy ;

⁹ vypovídá proti nim výraz jejich tváří, ano, rozhlašují jako Sodoma a nezatajují svůj hřích. Běda jejich duši, neboť sobě odplácejí zlem !

¹⁰ Řekněte spravedlivému, že je dobře, neboť budou jíst ovoce ze svých skutků;

¹¹ běda zlovolnému, zle, neboť se mu bude vykonávat odplata pro jeho ruce .

¹² Můj lid - jeho sužovatelé si hrají a vládnou nad ním ženy; můj lide, tvoji vedoucí zavádějí na scestí a cestu tvých putování porušili .

¹³ Hospodin stanul k projednávání rozepře , i stojí k rozsuzování národností ;

¹⁴ Hospodin vstupuje v soud se starci svého lidu a jeho hodnostáři : Vy jste spásli vinici, ve vašich domech je lup od chudého ;

¹⁵ co je s vámi , že deptáte můj lid a drtíte tvář chudých ? - prohlášeno Pánem, Hospodinem zástupů .

¹⁶ A Hospodin řekl: Protože se dcery Cijjónu vyvyšují a chodí, natahujíce krk, očima sem-tam pošilhávajíce, chodí cupitavou chůzí a svýma nohama chřestí ,

¹⁷ proto Pán učiní témě hlav dcer Cijjónu prašivým a bude Hospodin obnažovat jejich ohanbí.

¹⁸ V onen den bude Pán odstraňovat ozdobu - chřestítka a čelenky a měsíčky ,

¹⁹ náušnice a náramky a závoje,

²⁰ turbany a nožní řetízky a šerpy a pouzdra vůně a amulety ,

²¹ prsteny a kroužky do nosu,

²² sváteční oděvy a svrchní tuniky a pláště a taštičky ,

²³ zrcadélka a spodní prádlo a čepce a přehozy ;

²⁴ a bude se dít : Místo vůně bude ztuchlina a místo opasku provaz a místo díla kadeření lysina a místo drahocenného roucha pás z pytloviny, popálenina místo krásy.

²⁵ Tvoji muži budou padat mečem, ano, tvá vojenská moc ve válce ,

²⁶ i budou bědovat a truchlit jeho brány , neboť ty se vyprázdní - na zemi bude sedět.

4

¹ A v onen den se sedm žen zachytí za jednoho muže s výrokem: Budeme jíst svůj chléb a oblékat si svůj šat, jen nechť je nad námi vyslovováno tvé jméno - odejmi naši potupu.

² V onen den bude Výhonek Hospodinův k okrase a k slávě a Plod země k chloubě a k ozdobě uniknuvším Isráélovým ,

³ a bude se dít : kdo bude zbývat na Cijjónu a kdo bude pozůstávat v Jerúsalémě - bude se mu říkat svatý, každý, kdo bude zapsán k životu v Jerúsalémě,

⁴ až Pán umyje špínu dcer Cijjónu a krev Jerúsaléma bude z jeho nitra duchem soudu a duchem pustošení vyplachovat.

⁵ A Hospodin stvoří nad každým základem hory Cijjónu a nad jeho svoláním za dne oblak a za noci dým a záři planoucího ohně , neboť nade vší slávou bude kryt ,

⁶ ano, bude stánek jako stín za dne před horkem a jako útočiště a jako skrýše před nepohodou a před deštěm .

5

¹ Nechť, prosím , mohu svému milovanému zpívat píseň svého milovaného o jeho vinici: Mému milovanému se dostalo vinice na horském výběžku úrodném ;

² i okopal ji a kamení ji zbavil a posázel ji ušlechtilou révou a vprostřed ní zbudoval věž a také v ní vyhloubil nádrž k lisu; i nadál se úrody hroznů , ale urodila pláňata.

³ Nuže tedy , obyvatelé Jerúsaléma a muži Júdy , suďte , prosím , mezi mnou a mezi mou vinicí.

⁴ Co ještě bylo třeba s mou vinicí učinit , co jsem neučinil? Proč, když jsem se nadál úrody hroznů , urodila pláňata?

⁵ Nuže tedy , nechť vás, prosím , mohu uvědomit, co já se svou vinicí chci učinit: Odstranit její plot, ať se dostane na zpustošení , probořit její zídku, ať se dostane na rozšlapání ,

⁶ i chci ji učinit spouští; nebude prořezávána, aniž bude kypřena , takže bude vzrůstat trnité křoví a bodláčí, a oblakům na ni zakazuji dštít deštěm.

⁷ Neboť vinice Hospodina zástupů , toť dům Isráélův , a muži Júdy sadba, jeho rozkoš ; i nadál se práva , a hle, prolévání krve , spravedlnosti , a hle, křik .

⁸ Běda , hromadící dům na dům, kteří připojují pole na pole, až již není místa , a vy jste sami usídleni v nitru země!

⁹ V mé uši - Hospodin zástupů : Nebudou-li mnohé domy zpustlinou , veliké a krásné , protože nebude obyvatele!

¹⁰ Ano, deset jiter vinice bude vynášet jeden bath a chómer osiva bude vynášet jednu éfu .

¹¹ Běda , časně za jitra vstávající , již shánějí opojný nápoj, jež, prodlévající za soumraku, rozpaluje víno;

¹² a jejich hostiny , to je lyra a varyto , tamburína a píšťala , a víno; ale působení Hospodinova si nevšímají a dílo jeho rukou nevidí.

¹³ Proto bude můj lid odveden , pro nedostatek poznání, a jeho šlechta - umírající hladem, a jeho dav - vyschlí žízní.

¹⁴ Proto šeól rozšíří svou žádostivost a do bezměrna rozevře svá ústa, i sestoupí jeho nádhera a jeho množství a jeho vřava i veselící se v něm ;

¹⁵ i skloní se prostý a poníží se vznešený , i oči vysokomyslných se budou ponižovat,

¹⁶ a v soudu bude vyvýšen Hospodin zástupů , ano, svatý BŮH se v spravedlnosti projeví jako Svatý

¹⁷ a ovce se budou pást jako na svém pastvišti a rumiště po blahobytných budou objídat cizinci .

¹⁸ Běda , přitahující trest za nepravost provazy lži a trest za hřích jako lany vozu,

¹⁹ již říkají: Nechť spěchá , nechť urychluje svůj čin , abychom viděli, ať se blíží , ať přichází rozhodnutí Svatého Isráélova, ať je můžeme poznat!

²⁰ Běda , ti , již říkají zlému dobré a dobrému zlé, pokládající tmu za světlo a světlo za tmu, pokládající hořké za sladké a sladké za hořké!

²¹ Běda , moudří v svých očích a před svou tváří chápaví !

²² Běda , hrdinové v pití vína a muži zdatní v míchání opojného nápoje,

²³ zlovolného za úplatek ospravedlňující, kteří spravedlnost každého ze spravedlivých od něho odnímají !

²⁴ Proto, jako jazyk ohně stravuje slámu a seno se v plameni svrašťuje , bude jejich kořen jakoby ztuchlinou a jejich květ bude jako prach vystupovat , neboť zamítli zákon Hospodina zástupů a výroky Svatého Isráélova opovrhli.

²⁵ Proto vzplál hněv Hospodinův proti jeho lidu, i napřáhl na něj svou ruku a jal se jej bít , takže se hory rozechvěly a jejich mrtvoly jsou jako smetí uvnitř ulic. Při všem tomto se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka ještě je napřažena .

²⁶ I pozvedne prapor národům z daleka a zasyčí jednomu od konce země, a hle, přichází spěšně, hbitě ;

²⁷ není při něm znaveného a není klopýtajícího , nespí, aniž usíná , aniž se uvolní opasek jeho kyčlí, aniž se přetrhne řemínek jeho sandálů,

²⁸ jehož šípy jsou naostřeny a jehož všechny luky jsou napjaty , kopyta jeho koní se dají považovat za křemen a jeho kola za vichřici.

²⁹ Řev má jako lev , řve jako hřivnatci a vyje a uchvacuje a odvléká kořist, a není vyprošťujícího;

³⁰ a bude se v onen den nad ním výt jako vytím moře; i pohlédne se k zemi, a hle, tma, tíseň ; v jejích mrákavách i světlo bude tmou.

6

¹ V roce smrti krále Uzzijjáhúa, tu jsem uviděl Pána sedícího na vysokém a vznešeném trůně, a jeho podolek naplňoval chrám .

² Shora vůči němu stáli seráfové; šest křídel, šest křídel měl jeden - dvěma zakrýval svou tvář a dvěma zakrýval své nohy a dvěma létal,

³ a volal jeden k druhému a říkal: Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů , jeho sláva je náplní vší země!

⁴ A od hlasu toho volajícího se otřásla ložiska prahů a dům se plnil dýmem;

⁵ i řekl jsem: Běda mi, neboť zhynu, vždyť já jsem muž nečistý na rtech a vprostřed lidu nečistého na rtech já bydlím! Vždyť moje oči uviděly Krále, Hospodina zástupů !

⁶ Ale přiletěl ke mně jeden z těch seráfů, a v jeho ruce žhavý uhel, jejž kleštěmi vzal s oltáře ,

⁷ i sáhl na má ústa a řekl: Hle, toto sáhlo na tvé rty, i odstoupila tvá nepravost a tvůj hřích se přikrývá .

⁸ A uslyšel jsem hlas Páně, řkoucí: Koho mám poslat a kdo nám půjde? I řekl jsem: Hle, já , pošli mě.

⁹ A řekl: Jdi a řekni tomuto lidu: Opět a opět slyšte, ale nechť nerozumíte , opět a opět vizte, ale nechť nepoznáváte !

¹⁰ Učiň srdce tohoto lidu tučným a jeho uši otup a jeho oči zalep , ne aby svýma očima viděl a svýma ušima slyšel a svým srdcem rozuměl , takže by se obrátil; to by mu přineslo uzdravení .

¹¹ I řekl jsem: Až dokdy, Pane? A řekl: Až dotud, když zpustnou města, protože nebude obyvatele, a domy, protože nebude člověka, a půda bude pustošena v spoušť ;

¹² a Hospodin daleko zapudí lidi a veliká bude opuštěnost v nitru země;

¹³ a bude-li v ní ještě desetina, zase se dostane k zničení , jako terebint a jako dub , z něhož po skácení zbude pařez; jejím pařezem je svaté símě .

7

¹ A v dnech Ácháze, syna Jótháma, syna Uzzijjáhúova, krále Júdova , se stalo : K Jerúsalému k válce proti němu vystoupil Recín, král Arámu , a Pekach, syn Remaljáhúův, král Isráélův, ale bojovat proti němu se mu nedařilo .

² A domu Dávidovu byla podána zpráva výrokem: Arám se utábořil na Efrájimovi ; i roztřáslo se jeho srdce a srdce jeho lidu jakoby roztřesením stromů lesa od větru .

³ A Hospodin řekl k Isajovi: Nuže , vyjdi vstříc Ácházovi, ty a Šeárjášúv , tvůj syn, ke konci strouhy horní vodní nádrže u silnice k poli valchářovu

⁴ a řekni k němu: Měj se na pozoru , ale zachovej klid ; nechť se nebojíš a nechť nemalomyslní tvé srdce před těmito dvěma pahýly oharků, jež dýmají, pro vzplanutí hněvu Recína a Aráma a syna Remaljáhúova.

⁵ Protože Arám proti tobě zosnoval zlo, i Efrájim a syn Remaljáhúův, s výrokem:

⁶ Vystupujme v Júdu a nahánějme mu hrůzu , ať jej můžeme strhnout k sobě a v kralování v jeho střed uvést krále, syna Táveálova,

⁷ řekl Pán, Hospodin, takto: To nesmí nastat a nebude toho!

⁸ Ano, hlavou Aráma je Damašek a hlavou Damašku Recín, a Efrájim se za ještě šedesát a pět let bude muset zřítit , takže nebude lidem ;

⁹ a hlavou Efrájima je Šómrón a hlavou Šómrónu syn Remaljáhúův. Nevěříte-li , nikterak nemůžete být upevněni .

¹⁰ A Hospodin k Ácházovi dále promluvil výrokem:

¹¹ Vyžádej si z blízkosti Hospodina, svého Boha, znamení, spusť žádost hluboko nebo pozvedni do výše .

¹² A Ácház řekl: Nebudu žádat , aniž budu Hospodina podrobovat zkoušce .

¹³ I řekl: Nuže , slyšte, dome Dávidův: Zda je vám málo obtěžovat lidi , že i mého Boha chcete obtěžovat ?

¹⁴ Proto vám Pán, on, chce dát znamení: Hle, těhotná bude ta , jež bude panna , a má porodit syna a jeho jméno nazve Immanú-Él .

¹⁵ Bude jíst smetanu a med k svému dosažení schopnosti shledat ošklivost v zlu a najít zálibu v dobru ,

¹⁶ neboť dříve než ten hoch bude umět shledat ošklivost v zlu a najít zálibu v dobru , musí půda , z jejíchž dvou králů ty pociťuješ hrůzu , být opuštěna.

¹⁷ Hospodin bude na tebe a na tvůj lid a na dům tvého otce přivádět dni, jaké ode dne odstoupení Efrájima zpřed Júdy nepřicházely - krále Aššúru .

¹⁸ A v onen den se bude dít : Hospodin bude syčet na mouchy , jež jsou na pokraji řek Egypta, a na včely , jež jsou v zemi Aššúrově ,

¹⁹ i přiletí a budou se ony všechny usazovat v hluboce se zařezávajících údolích a v rozštěpech skalisk a ve všech trnitých křovinách a na všech pastvinách .

²⁰ V onen den bude Pán holit břitvou najatou na druhé straně Řeky , králem Aššúru , hlavu a ochlupení nohou, ba i bradu to bude odstraňovat .

²¹ A v onen den se bude dít : Bude-li kdo moci uživit mladou krávu anebo dva kusy drobného dobytka,

²² bude pro hojnost výnosu mléka jíst smetanu , ano, každý, kdo bude pozůstávat v nitru země, bude jíst smetanu a med .

²³ A v onen den se bude dít : Každé místo , kde je tisíc rév za tisíc kusů stříbra, se bude dostávat trnitému křoví a bodláčí ,

²⁴ bude se tam vcházet se šípy a s lukem , neboť celá země bude trnitým křovím a bodláčím,

²⁵ a všechny hory , jež se okopávají okopávačkou , tam pro bázeň z trnitého křoví a bodláčí nebudeš moci vcházet, i bude to místem vyhánění hovězího dobytka a místem rozšlapávání drobným dobytkem .

8

¹ A Hospodin ke mně řekl: Vezmi si velikou tabuli a napiš na ni způsobem smrtelníka : Pro Mahér-šálál-cháš-baza ;

² a na svědectví jsem si měl vzít věrohodné svědky, Úrijju, kněze, a Zecharjáhúa, syna Berechjáhúova.

³ A když jsem se přiblížil k prorokyni , otěhotněla a porodila syna, a Hospodin mi řekl: Nazvi jeho jméno Mahér-šálál-cháš-baz,

⁴ neboť dříve než ten hoch bude umět zavolat: Můj otče, aneb: Má matko, bude se bohatství Damašku a lup ze Šómrónu odnášet před tvář krále Aššúru .

⁵ A dále ke mně Hospodin promluvil výrokem:

⁶ Protože tento lid zavrhl vody Šilóachu, jež tiše tekou , ale je jásot při Recínovi a synu Remaljáhúovu,

⁷ ano, proto se, hle, Pán chystá na ně vyvést vody Řeky , mohutné a mnohé - krále Aššúru a všechnu jeho moc , i bude vystupovat nad všechna svá řečiště a půjde nad všechny své břehy

⁸ a projde Júdou , provalí se a přelije se, bude dosahovat až po krk, a bude se dít : Rozpětí jeho křídel budou náplní šíře tvé země, Immánú-Éli!

⁹ Zlobte se , národnosti , a zřiťte se , a nastavte uši , všechny dálky země; opásejte se a zřiťte se , opásejte se a zřiťte se ,

¹⁰ raďte se radou - ta musí být zmařena, vyslovujte slovo - to nebude moci obstát , neboť s námi je BŮH !

¹¹ Neboť takto ke mně řekl Hospodin při uchvácení svou rukou, aby mě poučoval stran chození cestou tohoto lidu, výrokem:

¹² Nesmíte říkat spiknutí všemu , čemu tento lid říká spiknutí, ani se bát předmětu jejich bázně , ani se ho děsit ;

¹³ Hospodina zástupů , jeho musíte za Svatého uznávat a předmětem vaší bázně budiž on a předmětem vašeho děsu on;

¹⁴ bude i svatyní , oběma domům Isráélovým však kamenem úrazu a skálou klopýtnutí , obyvatelům Jerúsaléma pastí a léčkou ;

¹⁵ i klopýtnou mezi nimi mnozí, a padnou a polámou se a budou lapeni a zajati .

¹⁶ Zavaž osvědčení , zapečeť poučení v mých žácích ! -

¹⁷ Budu tedy čekat na Hospodina, jenž zakryl svou tvář před domem Jákóbovým , a budu v něho doufat.

¹⁸ Hle, já a dítky , jež mi dal Hospodin za znamení a za zázraky v Isráéli z blízkosti Hospodina zástupů , jenž sídlí na hoře Cijjónu.

¹⁹ A když vám budou říkat: upřete svou pozornost k duchům mrtvých a k jasnovidcům, již pípají a již mumlají - zda ne k svému Bohu má lid svou pozornost upírat ? V prospěch živých k mrtvým?

²⁰ K zákonu a k osvědčení ! Ne-li, nechť podle tohoto slova říkají , že to nemá úsvitu .

²¹ I bude v ní přecházet těžce postižen a hladov, a když bude hladovět, stane se , že upadne v zlost a jme se zlořečit proti svému králi a proti svému Bohu; a otočí-li se nahoru,

²² aneb bude hledět k zemi, hle , úzkost a temnota, černo soužení , i bude zahnán v hlubokou tmu .

9

¹ Avšak nebude černavy v té, v níž je stěsnanost ; jako v době dřívější zlehčil zem Zevulúnovu a zem Naftálího, tak v posledek poctí cestu k moři , druhou stranu Jordánu, Gálíl národů ;

² ten lid, ti, již chodí ve tmě, uvidí veliké světlo, a sedící v zemi stínu smrti - nad nimi se světlo zaskví.

³ Rozmnožíš národ , zveličíš mu radost, zaradují se před tvou tváří jako radostí o žni, jako když jásají při svém rozdělování lupu,

⁴ neboť jho, jeho břímě, a prut jeho ramene , hůl jeho pohaněče , rozdrtíš jako v den Midjána;

⁵ ano, všechna obuv s dupotem v obuvi chodícího a v krvi vyválený šat, to se dostane na spálení - potrava ohně.

⁶ Neboť se nám narodí dítko , bude nám dán syn a na jeho rámě se dostane knížectví a jeho jméno se nazve Div , Rádce-BŮH-Hrdina , Otec věčnosti , Kníže pokoje.

⁷ Nebude konce rozvoje toho knížectví a pokoje na trůně Dávidově a nad jeho královstvím k jeho upevnění a k jeho podpoře soudem a spravedlností od nynějška a navždy . Toto bude moci učinit horlivost Hospodina zástupů .

⁸ Pán poslal slovo proti Jákóbovi, i padlo v Isráéli ;

⁹ to zvědí , lid, on všechen , Efrájim a obyvatelé Šómrónu, v pýše a nadutosti srdce s výrokem:

¹⁰ Vepřovice padly, i budeme budovat kvádry , sykomory jsou skáceny, ty můžeme nahradit cedry.

¹¹ Ale Hospodin proti němu pozvedne Recínovy trapiče a jeho nepřátele bude popichovat,

¹² Aráma od východu a Pelištím od západu , i budou požírat Isráéle plnými ústy. Při všem tomto se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka ještě bude napřažena ,

¹³ protože se lid nevrátí k tomu, jenž jej bije , ba, nevyhledají Hospodina zástupů .

¹⁴ I odetne Hospodin od Isráéle v jeden den hlavu i ocas, palmovou ratolest i rákos;

¹⁵ stařec a vysoce vážený svou osobou , on je hlava, a prorok vyučující klamu , on je ocas -

¹⁶ ano, vedoucí tohoto lidu se projevili zavádějícími na scestí a jimi vedení jsou pohlceni .

¹⁷ Proto se Pán neraduje nad jeho jinochy, aniž lituje sirotků a vdov, neboť to vše jsou nevěřící a tropí zlo a všechna ústa mluví bezbožnost . Při všem tomto se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka ještě bude napřažena ,

¹⁸ neboť zlovůle spaluje jako oheň, sžírá trnité křoví a bodláčí a zaněcuje v houštinách lesa, takže se vzhůru vinou sloupy kouře.

¹⁹ Výbuchy hněvu Hospodina zástupů je sežehnuta země a lid se stal jakoby potravou ohně, navzájem se nešetří ,

²⁰ a zhltne-li co napravo, je hladov, a sní-li co nalevo, nenasytí se. Jedí každý maso své paže:

²¹ Menaššé Efrájima a Efrájim Menaššéa, a oni spolu proti Júdovi . Při všem tomto se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka ještě bude napřažena .

10

¹ Běda , ti , již ustanovují ustanovení špatnosti , a předpisující , kteří předpisují útisk

² k zapuzování nuzných od soudu a k odpírání práva chudých mého lidu, aby se vdovy stávaly jejich lupem, aby vykořisťovali sirotky!

³ A co budete činit o dni navštívení a za bouře , jež bude přicházet z dáli? Ke komu se budete o pomoc utíkat a kde chcete zanechat svou slávu ?

⁴ Není, než aby se skrčil na místě vězňů aneb budou padat na místě těch, již budou zabit. Při všem tomto se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka ještě bude napřažena .

⁵ Běda , Aššúr , hůl mého hněvu; ano, prutem je on, v jejich ruce je mé rozhorlení ;

⁶ vysílám ho proti nevěřícímu národu a přikazuji ho nad lidem výbuchu mého hněvu k loupení lupu a k ukořisťování kořisti a aby jej určil k rozšlapání jako bláto ulic,

⁷ ač on ne tak smýšlí a jeho srdce ne tak míní , nýbrž v jeho srdci je plenit a vytínat nemálo národů ;

⁸ vždyť říká: Zda nejsou mými hodnostáři vesměs králové ?

⁹ Zda není Kalnó jako Karkemíš, není-li Chamáth jako Arpád, není-li Šómrón jako Damašek?

¹⁰ Jako má ruka dosáhla ke královstvím model , a jejich soch bylo nad Jerúsalém a nad Šómrón ,

¹¹ zda tak, jak jsem učinil Šómrónu a jeho modlám , nebudu moci učinit Jerúsalému a jeho zobrazením ?

¹² A až bude Pán končit své dílo na hoře Cijjónu a v Jerúsalémě, bude se dít : Budu myslit na ovoce nadutosti srdce krále Aššúru a na vychloubačnost vysokosti jeho očí.

¹³ Vždyť řekl: Učinil jsem to silou své ruky a svou moudrostí, neboť jsem chytrý , i odstraňoval jsem hranice národností a jejich nahromaděné věci jsem vyraboval a jako rek jsem svrhoval trůnící ,

¹⁴ a jako do hnízda dosahovala má ruka k bohatství národností a jako sbíráním opuštěných vajec jsem já posbíral celou zem a nebylo třepetajícího křídlem ani otvírajícího zobák a pípajícího . -

¹⁵ Zda se bude sekera vychloubat nad toho , kdo jí seká ? Bude-li se pila vypínat nad toho , kdo jí pohybuje ? Jako by hůl pohybovala těmi, kdo ji pozvedají , jako by prut pozvedal toho, kdo není dřevo!

¹⁶ Proto PÁN, Hospodin zástupů , mezi jeho výkvět vysílá úbytě a místo jeho slávy bude planout planutí jako planutí ohně,

¹⁷ a světlo Isráélovo se stane ohněm a jeho Svatý plamenem , i rozhoří se a stráví v jednom dni jeho bodláčí a jeho trnité křoví

¹⁸ a slávu jeho lesa a jeho sadu od duše až po maso bude ničit , takže to bude jako chřadnutí churavého

¹⁹ a zbytku jeho lesa bude nemnoho , takže je dítě bude moci spočítat.

²⁰ A v onen den se bude dít : Již se nadále nebude zbytek Isráéle a uniknuvší domu Jákóbova opírat o bijícího jej, nýbrž se bude v pravdě opírat o Hospodina, Svatého Isráélova;

²¹ zbytek se bude vracet , zbytek Jákóbův, k BOHU-Hrdinovi -

²² ano, byť bylo tvého lidu, Isráéli, jako písku moře, vracet se z něho bude zbytek ; zhouba , jež je určena , bude přetékat spravedlností,

²³ neboť zhoubu , a to určenou , se Pán, Hospodin zástupů , chystá vykonat v nitru vší země.

²⁴ Proto Pán, Hospodin zástupů , řekl takto: Nechť nemáš, můj lide, obývající Cijjón, bázně před Aššúrem , jenž tě bije holí a svůj prut na tebe pozdvihuje způsobem Egypta,

²⁵ neboť ještě málo, troška , a bude dokonáno rozhorlení a můj hněv nad jejich ničivostí ,

²⁶ ano, Hospodin zástupů se chystá nad ním povznést bič podle pobití Midjána na skále Órévově a svůj prut nad mořem , také jej pozdvihne způsobem Egypta .

²⁷ A v onen den se bude dít : Jeho břímě bude ustupovat z tvého ramene a jeho jho z tvé šíje , a od tuku se bude jho rozvracet .

²⁸ Přichází na Ajath , přejde v Migrón , u Michmásu nechává svá zavazadla ;

²⁹ přejdou přes přechod, Géva - nocležiště pro nás , Rámá se ulekla , Šáúlova Giveá prchá .

³⁰ Zavřískej svým hlasem , dcero Gallím, naslouchej , Lajš! Ubohá Anáthóth!

³¹ Madméná utíká , obyvatelé Gévím hledají útočiště .

³² Ještě den k zastavení v Nóvu; svou rukou hrozí hoře dcery Cijjónu, pahrbku Jerúsaléma.

³³ Hle, PÁN, Hospodin zástupů , se chystá hrůzyplnou mocí oklestit větvoví, vzrůstem vysoké budou stínány a ty, jež se vyvyšují , budou snižovány,

³⁴ i bude železem osekávat houštiny lesa a Levánón musí skrze Vznešeného padnout.

11

¹ A z pařezu Jíšajova bude vycházet proutek a z jeho kořenů bude pučet odnož,

² a na něm bude spočívat Duch Hospodinův, Duch moudrosti a soudnosti , Duch rady a hrdinství , Duch poznání Hospodina a úcty k němu ;

³ i bude jeho slast v úctě k Hospodinu , aniž bude soudit podle vidění svých očí, ani rozhodovat podle slyšení svých uší,

⁴ nýbrž bude v spravedlnosti zjednávat právo nuzným a v upřímnosti rozhodovat pro tiché v zemi ; i bude bít zem holí svých úst a prutem svých rtů usmrcovat zlovolné ;

⁵ a bude opaskem jeho boků spravedlnost a opaskem jeho kyčlí věrnost .

⁶ A bude vlk pobývat s ovcí a levhart uléhat s kůzletem, a tele a hřivnatec a krmný dobytek budou pospolu a malý hošík jimi bude vládnout ,

⁷ i kráva a medvěd se budou pást , jejich mláďata budou pospolu uléhat a lev bude jako skot žrát slámu.

⁸ A kojenec se bude bavit nad děrou zmije a odstavenec sáhne svou rukou na doupě kobry .

⁹ Nikde na mé svaté hoře nebudou moci ublížit ani zkazit , neboť země se naplní poznáním Hospodina, jako jsou vody pokrytím moři .

¹⁰ A v onen den se bude dít : kořen Jíšajův, jenž bude stát jako prapor národností - na něj budou národy upírat svůj zřetel a místem jeho odpočinku bude sláva .

¹¹ A v onen den se bude dít : Pán bude podruhé přikládat svou ruku k získání zbytku svého lidu, jenž bude zbývat, z Aššúru a z Egypta a z Pathrósu a z Kúše a z Élámu a ze Šineáru a z Chamáthu a z ostrovů moře;

¹² i pozvedne prapor k národům a posbírá zahnané Isráélovy a bude shromažďovat rozptýlené Júdovy od čtyř úhlů země.

¹³ A řevnivost Efrájimova ustoupí a Júdovi protivníci budou vytínáni , Efrájim nebude řevnit na Júdu a Júdá nebude utiskovat Efrájima,

¹⁴ nýbrž vletí na rámě Pelištím k západu ; pospolu budou vykořisťovat syny východu, Edóm a Móáv budou ziskem jejich ruky a synové Ammónovi jich budou poslušni .

¹⁵ A Hospodin za odevzdaný pojme jazyk moře Egypta a svou rukou v žáru svého vichru zamává nad Řekou a rozbije ji na sedm potoků a umožní překročení v sandálech,

¹⁶ takže zbytku jeho lidu, jenž bude zbývat, se dostane z Aššúru silnice , jako se dostalo Isráélovi v den jeho vystoupení ze země Egypta.

12

¹ A v onen den budeš říkat : Chválím tě , Hospodine, že když ses proti mně popudil, tvůj hněv se odvrátil a potěšil jsi mě.

² Hle, mou záchranou je BŮH, budu důvěřovat , aniž se budu lekat , neboť mou silou a zpěvem je Jáh , Hospodin, i stal se mi záchranou .

³ I budete ze zřídel té záchrany s jásotem čerpat vodu

⁴ a v onen den budete říkat : Přinášejte chválu Hospodinu , vzývejte jeho jméno , rozhlašujte mezi národnostmi jeho skutky , připomínejte, že jeho jméno je vyvýšeno ,

⁵ při hudbě opěvejte Hospodina, že činí vynikající věci ; toto budiž známo ve vší zemi!

⁶ Jásej a plesej, obyvatelko Cijjónu, neboť Svatý Isráélův je veliký v tvém středu !

13

¹ Břímě Bávelu , jež uviděl Isajá, syn Ámócův.

² Na lysé hoře pozdvihněte prapor , zvyšte na ně hlas, mávejte rukou, ať vcházejí branami velmožů .

³ Já jsem rozkázal svým posvěceným , ano, k svému hněvu jsem povolal své hrdiny , radující se z mého vyvýšení .

⁴ Hlas povyku v horách, jako mnohého lidu, hlas vřavy z království shromážděných národů : Hospodin zástupů koná přehlídku vojska k boji .

⁵ Přicházejí z daleké země , od okraje nebes, Hospodin a nástroje jeho rozhorlení k rozvracení vší země.

⁶ Skučte, neboť den Hospodinův je blízký , přichází jako zkáza od Všemocného .

⁷ Proto se budou všechny ruce spouštět a každé srdce smrtelníka se bude rozplývat ,

⁸ i upadnou v bezradnost , budou je zachvacovat křeče a bolesti, jako rodička se budou svíjet a se strachem se budou jeden k druhému obracet , jejich tváře - tváře plamenů .

⁹ Hle, den Hospodinův přichází , zkázonosný , ano, překypěním a žárem hněvu učinit zem zpustlinou a hříšníky z ní vyhubit ;

¹⁰ ani hvězdy nebes a jejich souhvězdí nebudou vyzařovat své světlo, slunce se při svém vycházení zatmí, aniž se měsíc bude svým světlem skvít,

¹¹ i budu na světě trestat zlo a na zlovolných jejich nepravost a činit přítrž zpupnosti opovážlivých a ponižovat domýšlivost hrůzovládců ;

¹² chci smrtelníka učinit cennějším nad jemné zlato , ano, člověka nad zlato z Ófíru ,

¹³ proto budu otřásat nebesy, i země se bude při překypění hněvu Hospodina zástupů a v den žáru jeho hněvu chvět ze svého místa .

¹⁴ A bude se dít : Jako vyplašená gazela a jako drobný dobytek, když není shromažďujícího , se budou obracet každý k svému lidu a prchat každý k své zemi.

¹⁵ Vše, co bude dopadeno , bude probodáváno a vše, co bude polapeno , bude padat mečem,

¹⁶ i budou jejich malé děti před jejich očima rozráženy , jejich domy rabovány a jejich ženy przněny .

¹⁷ Hle, já , chystám se na ně vzbudit Mádáje , ty, kteří si nebudou cenit stříbra, a zlato - nebudou si v něm libovat ,

¹⁸ nýbrž luky mladíků budou rozrážet , aniž budou plodů lůna litovat , jejich oko se nebude nad dětmi smilovávat .

¹⁹ A Bável , okrasa království , ozdoba pýchy Kasdím , se musí stát jakoby Božím podvrácením Sodomy a Gomory,

²⁰ bude do nekonečna neobýván a až do pokolení a pokolení neosídlován , aniž tam bude Arab stanovat , aniž se tam pastýři budou ukládat ,

²¹ nýbrž se tam budou ukládat obyvatelé stepí a jejich domy budou naplňovat sovy a usazovat se tam budou pštrosice a budou tam poskakovat chlupatci ,

²² a hyeny - to si bude v jeho opuštěných místech odpovídat , i šakalové v palácích rozkoše . A blízko je k příchodu jeho času a jeho dni nebudou protahovány .

14

¹ Vždyť Hospodin bude litovat Jákóba a nacházet ještě zálibu v Isráélovi, a chce jim dát klid na jejich půdě ; i budou se k nim připojovat cizinci a budou přičleňováni k domu Jákóbovu.

² I budou se jich národnosti ujímat a přivádět je k jejich místu , a dům Isráélův, ti si je na půdě Hospodinově budou přivlastňovat za nevolníky a za služky, ano, dostanou do zajetí ty, již je zajímali , a nad svými sužovateli nabudou moci .

³ A v den, kdy ti Hospodin dá klid od tvého trápení a od tvého nepokoje a od těžkého nevolnictví , když se s tebou nakládalo jako s nevolníkem , se bude dít ,

⁴ že se stran krále Bávelu ujmeš této průpovědi a řekneš: Jak ustal sužovatel , ustala vymahačka zlata ,

⁵ Hospodin zlámal prut zlovolných, hůl vládců ,

⁶ bijce národnosti v přetékání hněvu bitím bez přestání , v hněvu si podrobivšího národy pronásledováním, aniž povolil !

⁷ Všechna země odpočívá , má klid , propukají v plesání,

⁸ i cypřiše se pro tebe radují , cedry Levánónu : Odkdy ležíš , nevystupuje proti nám vytínající !

⁹ Šeól zespod se pro tebe chvěje vstříc tvému příchodu, vzbudí pro tebe stíny , všechny mocnáře země, všechny krále národů přiměje k povstání ze svých trůnů.

¹⁰ Oni všichni se budou ujímat slova a říkat k tobě: I ty jsi zbaven sil tak jako my , k nám jsi připodobněn ?

¹¹ V šeól byla snesena tvá vyvýšenost , zvučení tvých varyt ? Pod tebou je ustláno červy a tvá přikrývka - hmyz .

¹² Jak jsi padl z nebes, zářivá hvězdo, synu úsvitu! Byl jsi odtětím svržen k zemi, vítězi nad národy ,

¹³ ty, jenž jsi ve svém srdci říkával : Chci slézt nebesa, shora vůči BOŽÍM hvězdám vyvýšit svůj trůn a usednout na hoře setkávání v nejzazších končinách severu;

¹⁴ chci vystoupit nad výšiny oblak , vyrovnat se Nejvyššímu .

¹⁵ Avšak byl jsi snesen do šeólu , do nejnižších hlubin propasti !

¹⁶ Vidoucí tě se na tebe dívají, pozorně na tebe svůj pohled upírají : Toto je ten muž otřásavší zemí, rozechvívavší království ,

¹⁷ jenž učinil svět jakoby pustinou a jeho města pobořil , svých vězňů domů nepropouštěl ? -

¹⁸ Všichni králové národů , oni všichni ulehli v slávě , každý ve svém domě ,

¹⁹ ale tys byl vyhozen bez svého hrobu, jako odpuzující odnož, pokryt zabitými, probodanými mečem, sestoupivšími ke kamenům jámy , jako rozšlapaná mrtvola .

²⁰ Nesmíš se s nimi sdružit v pohřbu, neboť jsi svou zem zkazil , svůj lid jsi pozabíjel, símě tropících zlo nikdy nebude jmenováno.

²¹ Připravujte jeho synům hromadnou popravu za nepravost jejich otců, nechť nepovstávají , aby se zmocnili země a plnili tvář světa městy.

²² I budu proti nim povstávat, - prohlášeno Hospodinem zástupů , - a budu z Bávelu vytínat jméno i zbytek, i zplozenstvo i potomstvo , - prohlášeno Hospodinem, -

²³ a učiním jej příbytkem volavek a rybníky vod, a vymetu jej smetákem zpustošení , - prohlášeno Hospodinem zástupů .

²⁴ Hospodin zástupů přisáhl výrokem: Ne-li , že se stane tak, jak zamýšlím , a bude nastávat to , jak jsem rozhodl ,

²⁵ o zlomení Aššúra v mé zemi, že ho budu na svých horách rozšlapávat ! I ustoupí z nich jeho jho, i s jeho ramene bude jeho břímě ustupovat ;

²⁶ toto je rozhodnutí , jímž je rozhodnuto nade vší zemí a toto je ruka, napřažená nade všemi národy ,

²⁷ ano, Hospodin zástupů rozhodl a kdo to může zrušit? A jeho ruka je napřažena a kdo ji může odvrátit?

²⁸ V roce smrti krále Ácháze nastalo toto břímě :

²⁹ Nechť se ty všechna neraduješ , Pelešeth , že hůl , jež tě bila , je zlomena , neboť z kořene hada bude vycházet kobra a jejím plodem bude okřídlený pálivec .

³⁰ A prvorození nuzných se budou pást a nemajetní v bezpečí se ukládat , tvůj kořen však budu hladem usmrcovat a tvé zbývající zabíjet.

³¹ Skuč, bráno, naříkej , město, rozplyne se , Pelešeth , vše tvé , neboť od severu přichází dým a v jeho oddílech není chybějícího .

³² A co se má odpovědět poslům národa ? Že Hospodin založil Cijjón a na ten chudí jeho lidu spoléhají .

15

¹ Břímě Móáva . Vždyť v noci bylo vyvráceno Ar Móáv, bylo zničeno , vždyť v noci bylo vyvráceno Kír Móáv, bylo zničeno !

² Vystupuje se v Bajith a Dívón, na výšiny , k pláči; Móáv skučí nad Névem a nad Médávou, na každé z jejich hlav je lysina , každá brada je ostříhána ;

³ v jeho ulicích se opasují pytlovinou, na jeho střechách a na jeho prostranstvích on všechen skučí, rozplývaje se v pláči .

⁴ A Chešbón a Eleálé naříká , jejich hlas je slyšet až po Jahac; proto vyzbrojení Móávovi bědují , jeho duše se mu chvěje .

⁵ Mé srdce naříká pro Móáva po jeho nejzazší hranice , až po Cóar , Eglath-šelíšijjáh, neboť vzestup Lúchíth - po něm se s pláčem vystupuje , když cestou Chórónajim propukávají v nářek pro potření .

⁶ Vždyť vody Nimrím se stávají zpustošeninami, vždyť tráva seschla, mladý porost došel konce , aniž vznikla zeleň.

⁷ Proto pozůstatek, jehož se dosáhlo , a své zásoby - odnášejí je k potoku Topolů ,

⁸ neboť území Móáva obešel nářek , jeho skučení až po Eglajim a Beér-Élím - jeho skučení,

⁹ vždyť vody Dímónu se naplní krví, když na Dímón budu uvalovat přídavky k uniknuvším z Móáva - lvy , i k zbývajícím v zemi .

16

¹ Pošlete od skaliska pustinou na horu dcery Cijjónu jehně pro vládce země.

² A bude se dít : Dcery Móáva budou při brodech Arnónu jako zapuzené ptactvo , rozehnané hnízdo.

³ Poskytni radu , uskutečni rozhodnutí , učiň svůj stín jakoby nocí vprostřed poledne , skryj zahnané , nechť zapuzených neprozrazuješ ;

⁴ nechť moji zahnaní , - Móávci , - smějí pobývat u tebe , buď jim úkrytem před tváří ničitele ! Vždyť vyděrač zanikne , zkáza skončí , deptající , ti ze země vymizí ;

⁵ a v laskavosti bude zřízen trůn a ve stanu Dávidově na něj s věrností usedne soudce , jenž bude vyhledávat právo a bude pohotový v spravedlnosti.

⁶ Slýchali jsme o pýše Móávově , - je velmi pyšný , - o jeho zpyšnělosti a jeho pýše a jeho nabubřelosti , nepravdivosti jeho prázdných řečí;

⁷ proto bude skučet Móávec k Móávci , to vše bude skučet, zcela zdrceni budete vzdychat pro hroznové koláče Kír-Charesethu,

⁸ neboť nivy Chešbónu, to povadlo, réva Sibmy - páni národů potloukli její vybrané keře, jež byly dosáhly až po Jaezér, zatoulaly se v pustinu, její šlahouny se rozrostly, překročily moře.

⁹ Proto révu Sibmy pláčem pro Jaezér oplakávám, zavlažuji tě svými slzami , Chešbóne a Eleálé, neboť výskot nad tvou sklizní letního ovoce a nad tvou žní odpadl ,

¹⁰ i byla ze sadu odňata radost a jásot a ve vinicích se neplesá, nehlaholí radostně, šlapač víno v lisech nešlape , učinil jsem přítrž výskotu.

¹¹ Proto mé útroby pro Móáva zvučí jako lyra , mé nitro pro Kír-Cháres;

¹² a bude se dít , až se ukáže, že Móáv se na výšině unavil , že vstoupí do své svatyně modlit se, aniž bude umět co zmoci.

¹³ Toto je slovo, jež Hospodin k Móávovi od dřívějška promlouval ,

¹⁴ a nyní Hospodin promluvil výrokem: Ve třech letech, podle let námezdníka , ano, bude sláva Móáva se vším jeho početným davem znevážena , a zbytku bude málo, troška , nebude mocný .

17

¹ Břímě Damašku. Hle, Damašek bude odstaven od toho, aby byl městem, a stane se rumem , kupou trosek;

² města Aróéru budou opuštěna, budou pro stáda , jež budou uléhat , a nebude vyplašujícího ,

³ a z Efrájima zmizí pevnosti a z Damašku království , a zbytek z Aráma , ti budou jako sláva dětí Isráélových - prohlášeno Hospodinem zástupů .

⁴ A v onen den se bude dít : Sláva Jákóbova bude ochuzována a tučnost jeho masa bude hubenět,

⁵ i bude se dít jako při shrnování stojatého obilí žencem, když jeho paže sežíná klasy, ano, bude se dít , jako když někdo v údolí Refáím paběrkuje klasy,

⁶ neboť v něm zbývá něco paběrků , jako při oklepávání olivy, - dvě-tři peckovice na samém vrcholu , čtyři-pět na jejích plodonosných větvích, - prohlášeno Hospodinem, Bohem Isráélovým.

⁷ V onen den bude člověk obracet zřetel na svého Zhotovitele , ano, jeho oči budou hledět k Svatému Isráélovu,

⁸ aniž bude zřetel obracet k oltářům, výtvoru svých rukou, ani hledět na to, co zhotovily jeho prsty, totiž na ašéry a sluneční kůly ;

⁹ v onen den budou města jeho síly jako opuštěné lesní houští a vrchol , jejž opustili před tváří synů Isráélových, i nastane spoušť ,

¹⁰ neboť jsi zanedbala Boha své záchrany , aniž sis připomněla skálu své síly ; proto můžeš vysazovat líbezné sadby a révovím cizáckým je osazovat ;

¹¹ v den svého vysazování můžeš oplocovat a za jitra svou výsadbu přivádět k rozkvětu; sklizeň v den sběru za nezhojitelného utrpení uteče .

¹² Ha , hluk od mnohých národností , jež hlučí jako hlučení moří, a hřmot lidských plemen , jež hřmotí jako hřmot mohutných vod!

¹³ Lidská plemena hřmotí jako hřmot mnohých vod, ale oboří se na něj , takže prchne do dáli a bude pronásledován jako plevy z hor před větrem a jako vír prachu před vichřicí ;

¹⁴ k času večera - i hle, hrůza, dříve než bude jitro, nebude ho . Toto je podíl rabujících nás, ano, los vykořisťujících nás.

18

¹ Ha , země cvrčení křídel , jež je z druhé strany vůči řekám Kúše ,

² jež vysílá po moři vyslance , a to v loďkách ze sítí na tváři vod: Jděte, rychlí poslové , k národu urostlému a lesknoucímu se , k lidu obávanému odkdy on je a nadále; národu veliké síly a pošlapávání , jehož zem brázdí řeky!

³ Všichni obyvatelé světa a osídlenci země, musíte při vztyčování praporu na horách hledět a při troubení na troubu slyšet ,

⁴ neboť Hospodin ke mně řekl takto: Chci mít klid a popatřit v svou pevnost , jako horko za jasna se světlem , jako oblak rosy v horku žně,

⁵ neboť před sklizní , za skončení rozkvětu, když se květenství bude stávat zrajícím kyselým hroznem, tu bude snítky odřezávat nožíky a ratolesti odstraňovat , odstříhávat,

⁶ budou vesměs zanechány dravému ptactvu hor a zvěři země, i bude na nich dravé ptactvo trávit léto a všechna zvěř země na nich bude přezimovat.

⁷ V onen čas bude Hospodinu zástupů přinášen dar , lidem urostlým a lesknoucím se , ano, od lidu obávaného odkdy on je a nadále, národa veliké síly a pošlapávání , jehož zem brázdí řeky, k místu jména Hospodina zástupů , hoře Cijjónu.

19

¹ Břímě Egypta. Hle, Hospodin jede na rychlém oblaku a vstoupí v Egypt, a modly Egypta se před jeho tváří budou třást a srdce Egypta se bude v jeho nitru rozplývat ,

² i budu popichovat Egypťany proti Egypťanům, takže budou bojovat proti sobě navzájem , ano, jeden proti druhému , město proti městu a království proti království,

³ a duch Egypta bude v jeho nitru ochabovat , i budu mást jeho plány , takže budou upírat zřetel k modlám a k zaříkávačům a k duchům mrtvých a k jasnovidcům,

⁴ a Egypťany chci vydat v ruku tvrdého panstva a bude nad nimi vládnout přísný král - prohlášeno PÁNEM, Hospodinem zástupů .

⁵ A vody z moře budou vysušovány a tok bude vysychat a bude suchý ;

⁶ i budou toky páchnout , kanály Egypta se změlčí a vyschnou , třtina a rákosí zvadnou ,

⁷ při řece , při ústí řeky , budou holá místa , a vše zaseté u řeky bude suché , bude odváto a nebude toho .

⁸ A rybáři budou bědovat, a truchlit budou všichni házející v řeku udici, a prostírající vlečný čeřen na tvář vod budou zarmouceni ,

⁹ a zpracovávající česaný len a tkající plátno budou zklamáni .

¹⁰ A jeho pilíře budou rozdrcovány , všichni pracující za mzdu budou smutni v duši .

¹¹ Hodnostáři Cóanu jsou vpravdě pošetilci ; moudří z rádců faraonových - zhloupnutá rada . Jak můžete faraonovi říkat: Já jsem syn moudrých, syn králů pradávna?

¹² Kdepak jsou oni, ti tvoji moudří? Nuže , nechť ti tedy podávají zprávu ; ti by měli vědět, co Hospodin zástupů určil proti Egyptu !

¹³ Hodnostáři Cóanu se ukázali bláznivými , hodnostáři Nófu byli oklamáni, na scestí zavedli Egypt sloupové jeho kmenů .

¹⁴ Hospodin v jeho nitro vmísil ducha zvrácenosti , takže zavedli Egypt v každé jeho činnosti na scestí , jako vrávorá opilý ve svém vývratku,

¹⁵ aniž se bude Egyptu dostávat činnosti , jíž by mohla být činna hlava aneb ocas, palmová ratolest aneb rákos .

¹⁶ V onen den bude Egypt jako ženy, i bude se třást a mít strach z mávání ruky Hospodina zástupů , jíž on bude proti němu mávat ,

¹⁷ a půda Júdova se Egyptu stane hrůzou , každý, kdo si ji bude připomínat, bude mít strach z rozhodnutí Hospodina zástupů , jak on proti němu rozhoduje .

¹⁸ V onen den bude v Egyptě pět měst, mluvících řečí Kenáanu a přísahajících Hospodinu zástupů , jednomu se bude říkat Ír-haheres ;

¹⁹ v onen den bude vprostřed země Egypta oltář pro Hospodina a při její hranici pamětní sloup pro Hospodina ,

²⁰ to bude za znamení a za svědectví pro Hospodina zástupů v zemi Egypta, neboť budou k Hospodinu z příčiny utlačujících volat , i bude jim moci poslat zachránce a zastánce , jenž je vyprostí.

²¹ A Hospodin se dá Egypťanům poznat, i poznají Egypťané v onen den Hospodina a budou mu sloužit obětmi a dary a slibovat a plnit Hospodinu sliby.

²² Ano, Hospodin bude Egypťany bít , bitím , ale uzdravením, takže se obrátí až k Hospodinu , i dá se jim uprosit a uzdraví je.

²³ V onen den bude z Egypta do Aššúru silnice , takže bude Aššúr moci přicházet v Egypt a Egypťané v Aššúr , a Egypťané budou s Aššúrem sloužit .

²⁴ V onen den bude Isráél třetím při Egyptě a při Aššúru , požehnáním uvnitř země,

²⁵ jímž mu Hospodin zástupů požehná výrokem: Budiž požehnán můj lid, Egypt , a dílo mých rukou, Aššúr , a mé dědictví , Isráél.

20

¹ V roce tartánova příchodu do Ašdódu, když ho byl poslal Sargón, král Aššúru (pak se jal proti Ašdódu bojovat a dobyl ho),

² v oné době promluvil Hospodin skrze Isaju, syna Ámócova , výrokem: Jdi a svlékni pytlovinu ze svých boků a svůj sandál nechť stahuješ ze své nohy. I učinil tak - jal se chodit nahý a bos;

³ a Hospodin řekl: Jako můj nevolník Isajá chodí tři léta nahý a bos, - znamení a náznak proti Egyptu a proti Kúši , -

⁴ tak povede král Aššúru obyvatele Egypta a odvedenectvo Kúše , mladíky i starce , nahé a bosé a obnažené na zadku - hanba Egypta.

⁵ I zděsí se a zastydí se za Kúš , předmět své důvěry , a za Egypt, svou chloubu ,

⁶ a obyvatelstvo tohoto pobřeží v onen den řekne: Hle, takový je předmět naší důvěry , kam jsme prchli pro pomoc , k svému vyproštění z moci krále; a jak budeme moci vyváznout my?

21

¹ Břímě pustiny moře . Procházením z pustiny jako vichřice na jihu to přichází z hrozné země -

² bylo mi oznámeno krušné vidění . Nevěrný zůstává nevěrným a hubitel hubí - vystup , Éláme, obléhej, Mádáji , všemu jeho vzdychání učiním přítrž .

³ Proto jsou mé boky naplněny svíjením v bolesti , zachvátily mě křeče jako křeče rodičky, jsem shrben , takže neslyším , jsem bezradný , takže nevidím ;

⁴ mé srdce je zmateno , znepokojila mě třesavka, soumrak, v němž mám zálibu , mi učinil zděšením .

⁵ Přistrojit stůl, pozorovat pozorovatelem , jíst, pít! Vstaňte, velitelé , namažte štíty !

⁶ Neboť Pán ke mně řekl takto: Jdi, postav pozorujícího ; co bude vidět, nechť oznamuje .

⁷ I uviděl vozy , dvojice jezdců , vozy s osly , vozy s velbloudy , a jal se naslouchat bedlivě , zbystřil naslouchání

⁸ a zavolal jako lev: Já stojím, Pane, na pozorovatelně ustavičně za dne, ano, já jsem na své stráži postaven po všechny noci,

⁹ a hle, tamto přijíždějí vozy s muži , dvojice jezdců ! I ozval se a řekl: Bável padl, padl, a všechny sochy jeho bohů roztříštili o zem!

¹⁰ Můj výmlate a synu mého mlatu , co jsem z blízkosti Hospodina zástupů , Boha Isráélova, uslyšel, oznámil jsem vám.

¹¹ Břímě Dumy . Ze Séíru se na mne volá : Strážče , copak je s nocí ? Strážče , co je s nocí ?

¹² Strážce řekl: Dostavuje se jitro, ale i noc; chcete-li hledat , hledejte , vraťte se, dostavte se .

¹³ Břímě proti Arábii . V Arábii budete nocovat na neobdělané půdě , karavany Dedáním ;

¹⁴ přineste vodu vstříc žíznivým , obyvatelé země Témy , přivítejte utíkající s chlebem pro ně ,

¹⁵ neboť utíkají před meči , před taseným mečem a před napjatým lukem a před tíží války .

¹⁶ Neboť Pán ke mně řekl takto: Ještě za rok, podle let námezdníka , tehdy všechna sláva Kédárova skončí

¹⁷ a zbytek počtu luků , hrdinů ze synů Kédárových , bude jich ubývat , neboť promluvil Hospodin, Bůh Isráélův.

22

¹ Břímě průrvy vidění . Copak je s tebou , že jsi ty celé vystoupilo na střechy,

² plné vřavy , město, jež hlučí , veselící se hradiště ? Tvoji zabití nejsou zabit mečem, aniž pomřeli v boji ;

³ všichni tvoji náčelníci , kteří spolu utekli před luky , byli spoutáni , pospolu spoutáni byli všichni tvoji dopadení , kteří ušli do dáli.

⁴ Proto jsem řekl: Odvraťte zrak ode mne, nechť hořknu ve svém pláči, nechť horlivě neusilujete potěšit mě nad zkázou dcery mého lidu!

⁵ Vždyť Pán, Hospodin zástupů , má v průrvě vidění den rozruchu a pošlapávání a zmatku ; podkopává se zeď za volání o pomoc k horám ;

⁶ a Élám nese toulce , - ve vozech lidé , jezdci , - a Kír odkryl štíty .

⁷ A stalo se : Nejkrásnější z tvých údolí se naplnila vozy a k branám se náležitě postavili jezdci ,

⁸ i odňal záštitu Júdovu ; a v onen den budeš hledět ke zbroji domu lesa .

⁹ A uvidíte trhliny města Dávidova, že se rozmnožily , a shromáždíte vody dolní vodní nádrže

¹⁰ i spočtete domy Jerúsaléma a strháte ty domy k vyztužení zdi ,

¹¹ a zřídíte mezi zdmi jímku na vody staré vodní nádrže , ale nepohledíte k Zhotoviteli toho , aniž si povšimnete Ztvárnitele toho zdávna .

¹² A v onen den vyzve Pán, Hospodin zástupů , k pláči a k nářku a k lysině a k opásání pytlovinou,

¹³ a hle, jásot a radost, zabíjení skotu a porážení drobného dobytka, jedení masa a pití vína: Jíst a pít, neboť zítra budeme umírat!

¹⁴ A v mé uši bylo Hospodinem zástupů vyjeveno : Bude-li vám tato nepravost moci být přikryta , než budete umírat! - řekl Pán, Hospodin zástupů .

¹⁵ Takto řekl Pán, Hospodin zástupů : Jdi, vstup k tomuto správci, proti Ševnovi , jenž je nad domem.

¹⁶ Co tu máš a koho tu máš , že sis tu vytesal hrob (tesal si hrob ve výši, ve skalisku si vyhluboval obydlí )?

¹⁷ Hle, Hospodin tebou bude pohazovat vyhazováním jako muž , zajisté tě bude sbalovat ,

¹⁸ zajisté tě bude v svitek svinovat jako kouli , do země široké všemi směry . Tam půjdeš umřít a tam se dostanou vozy tvé slávy , hanbo domu svého pána!

¹⁹ I chci tě zapudit z tvého postavení , ano, z tvého místa tě chci strhnout .

²⁰ A v onen den se bude dít , že povolám svého nevolníka Eljákíma , syna Chilkijjáhúova,

²¹ a obleču ho tvou tunikou , a chci ho potvrdit tvým opaskem a v jeho ruku dát tvou pravomoc , takže se stane otcem obyvatelům Jerúsaléma a domu Júdovu.

²² A na jeho rámě chci vložit klíč domu Dávidova, takže když otevře, nebude zavírajícího, a když zavře, nebude otvírajícího.

²³ A chci ho zatlouci jako kolík v bezpečném místě , takže se domu svého otce stane stolicí slávy ;

²⁴ a všechnu slávu domu jeho otce na něj pověsí , potomky a zplozence a všechny malé nádoby , od nádob jako číše až po nádoby jako měchy.

²⁵ V onen den - prohlášeno Hospodinem zástupů - se bude kolík , zatlučený v bezpečném místě , viklat , i bude muset být odťat a padnout, a břímě , jež bude na něm, bude muset vzít za své , neboť promluvil Hospodin.

23

¹ Břímě Córu . Skučte, taršíšské lodi , neboť je vyvrácen , bez domu, bez přístupu - to jim bylo zvěstováno ze země Kittím .

² Umlkněte, obyvatelé ostrova ; naplňovávali tě obchodníci Cídónu, projíždějící mořem.

³ Skrze mnohé vody bylo zrní od Šíchóru , žeň od řeky , jeho ziskem , i stal se tržištěm národů .

⁴ Zastyď se , Cídóne, neboť moře, pevnost moře, pronáší výrok: Nepracovala jsem k porodu , aniž jsem rodila , aniž jsem vychovala jinochy, aniž jsem vypěstovala panny.

⁵ Jako zvěstí o Egyptě se budou svíjet při zvěsti o Córu .

⁶ Přeplavte se do Taršíše , skučte, obyvatelé pobřeží !

⁷ Zda máte za rozradostněné toto, jehož původ je ode dní pradávna, jehož nohy je nosily k pobytu do dáli?

⁸ Kdo takto rozhodl proti Córu , jenž propůjčoval věnce , jehož obchodníci byli knížaty , jehož kupci byli ctění v zemi ?

⁹ Rozhodl o tom Hospodin zástupů k pohanění pýchy vší krásy , ke znevážení všech ctěných země.

¹⁰ Projdi svou zemí jako řeka , dcero Taršíše, není již sešněrování ;

¹¹ napřáhl svou ruku přes moře, otřásl královstvími; Hospodin dal rozkaz stran kupce o poplenění jeho pevností

¹² a řekl: Nebudeš se již nadále veselit, ty, jež jsi byla znásilněna , panno, dcero Cídónu; do Kittím - vstaň a přeplav se, ani tam se ti nebude dostávat odpočinku .

¹³ Hle, země Kasdím - nebývalo tohoto lidu, založil ji Aššúr pro obyvatele stepí , ti postavili své strážní věže, rozbořili jeho hrady - určil jej za kupu trosek.

¹⁴ Skučte, taršíšské lodi , neboť vaše pevnost je vyvrácena !

¹⁵ A v onen den se bude dít , že Cór bude po sedmdesát let, jakoby dni jednoho krále, zapomenut ; od konce sedmdesáti let se bude s Córem dít podle písně nevěstky:

¹⁶ Vezmi lyru , obcházej město, zapomenutá nevěstko, krásně hraj , mnoho zpívej , nechť přicházíš na paměť!

¹⁷ Od konce sedmdesáti let se totiž bude dít : Hospodin si bude Cór uvádět na mysl ; ten se bude obracet stran svého odměňování , že smilnil se všemi královstvími země, na tváři půdy ,

¹⁸ a jeho výnos a jeho zisk se stane svatým Hospodinu; nebude se hromadit, aniž se bude uskladňovat, nýbrž bude jeho výnos pro bydlící před tváří Hospodinovou na jedení na nasycení a na trvanlivé roucho .

24

¹ Hle, Hospodin se chystá vyprázdnit zem a zpustošit ji, i převrátí její tvář a rozežene její obyvatele ,

² a bude jak lid, tak kněz, jak nevolník, tak jeho páni, jak služka, tak její velitelka , jak kupující , tak prodávající, jak půjčující , tak vypůjčující , jak věřitel , právě tak i dlužící mu ,

³ země bude veskrze vyprazdňována a do krajnosti vykořisťována , neboť toto slovo vyslovil Hospodin.

⁴ Země truchlí , vadne , svět chřadne , vadne , chřadnou vysocí lidu země,

⁵ a země je pod svými obyvateli poskvrněna , neboť přestoupili zákony , změnili ustanovení , porušili trvalou smlouvu.

⁶ Proto zem sžírá kletba a v ní bydlící pykají , proto jsou obyvatelé země stravováni žárem, takže lidí zbývá troška ;

⁷ mošt truchlí , réva chřadne , vzdychají všichni rozradostnění v srdci ,

⁸ přestal jásot tamburín , ustal hlahol veselících se, přestal jásot lyry ,

⁹ nepijí se zpěvem víno, opojný nápoj hořkne pijícím jej.

¹⁰ Rozbořeno je hradiště pustoty , každý dům před vstupem uzavřen,

¹¹ v ulicích křik o víno, všechna radost je zatemněna , jásot země odešel ;

¹² ve městě zbývá zpustlina a brána se roztlouká na zbořeniště .

¹³ Až uvnitř země, vprostřed národností , bude tak jako při oklepávání olivy, jako paběrky , skončilo-li vinobraní,

¹⁴ budou oni povznášet svůj hlas, budou plesat, o velebnosti Hospodinově se rozepějí od moře .

¹⁵ Proto oslavujte Hospodina v zemích světla , jméno Hospodina, Boha Isráélova, na ostrovech moře !

¹⁶ Od okraje země slyšíme zpěvy : Sláva Spravedlivému! Ale pravím: Pro mne je vyhubnutí , pro mne je vyhubnutí , běda mně! Zpronevěřilci se zpronevěřují , ano, zpronevěřilci se hanebně zpronevěřují ,

¹⁷ postrach a propast a past na tebe , obyvateli země;

¹⁸ ano, bude se dít : Kdo uprchne před zvukem postrachu , bude padat do propasti , a kdo vyjde zprostřed propasti , bude zachycován pastí, neboť jsou otevřena stavidla od výsosti a základy země se chvějí ,

¹⁹ země je veskrze rozmlácena, země je naprosto porušena, země prudce kolísá ,

²⁰ země se sem-tam potácí jako opilý a kymácí se jako chatka, neboť na ní těžce spočívá její přestoupení , i padne, aniž bude více povstávat.

²¹ A v onen den se bude dít : Hospodin bude myslit na zástup výsosti ve výsosti a na krále půdy na půdě ,

²² i budou posbíráni v sběr jako vězňové do jámy a žalářováni v žaláři a po množství dní navštíveni .

²³ A luna se zastydí a slunce se zahanbí , když se Hospodin zástupů na hoře Cijjónu v Jerúsalémě ujme kralování - sláva před jeho starci!

25

¹ Hospodine, ty jsi můj Bůh, budu tě vyvyšovat , tvé jméno chválit , neboť jsi uskutečnil div , rozhodnutí ode dávna , věrnost , stálost .

² Ano, místo města jsi dal vzniknout hromadě , za opevněné hradiště kupě trosek, hrad cizáků již není městem , nikdy nebude budován.

³ Proto tě budou oslavovat , silný lid , hradiště hrozných národů , ti tě budou mít v úctě ,

⁴ neboť ses stal pevností nuznému , pevností nemajetnému v jeho tísni , útočištěm před nepohodou , stínem před horkem , neboť dech tyranů byl jako nepohoda na zeď ,

⁵ jako horko za sucha . Hřmot cizáků jsi uměl udusit ; jako na horko stínem oblaku, tak se odpovídalo na zpěv tyranů .

⁶ A na této hoře uspořádá Hospodin zástupů pro všechny národnosti hostinu tučných jídel , hostinu vín na kvasnicích , tučných jídel morkem obohacených, prokvašovaných vín na kvasnicích ,

⁷ a odklidí na této hoře tvářnost závoje , jenž se k zavíjení prostírá na všech národnostech , ano, tkaninu, jež je utkána na všechny národy .

⁸ Navždy pohltí smrt a setře Pán, Hospodin zástupů , slzy z povrchu všech tváří a potupu svého lidu bude odstraňovat z povrchu vší země , neboť promluvil Hospodin.

⁹ A v onen den se bude říkat: Hle, toto je náš Bůh, čekali jsme na něho a uměl nás vysvobodit , toto je Hospodin, čekali jsme na něho, jásejme a radujme se v jeho vysvobození !

¹⁰ Vždyť ruka Hospodinova bude odpočívat na této hoře a Móáv bude pod ním sešlapáván jako sešlapáváním hromady slámy v louži močůvky ,

¹¹ a když vprostřed toho bude rozpínat své ruce, jako ten, jenž plave, rozpíná k plavání, poníží jeho pýchu s pletichami jeho rukou,

¹² a pevnosti , výšku tvých zdí , srazí , sníží, sestrčí k zemi, až do prachu .

26

¹ V onen den se v zemi Júdově bude zpívat tato píseň: Máme mocné město , záchranou činí zdi a předhradbí !

² Otevřete brány, ať může vstupovat spravedlivý národ , zachovávající věrnost !

³ Upevněnou mysl opatruješ pokojem - pokojem , neboť je ujištěna v důvěře v tebe ;

⁴ důvěřujte v Hospodina na věky věků , vždyť v Hospodinu, Jáhovi , je skála věčností!

⁵ Vždyť srazil obyvatele vyvýšenin ; vypínající se hradiště - snižuje je , snižuje je až po zem, sestrkuje je až do prachu ,

⁶ noha je bude deptat , nohy chudého , kroky nuzných .

⁷ Upřímnost je stezka spravedlivých ; ty, Upřímný , dráhu spravedlivého zvažuješ ,

⁸ i čekali jsme tě na stezce tvých soudů , Hospodine, tužba duše je po tvém jménu a po připomínce tebe ;

⁹ v noci po tobě svou duší toužím , ano, svým duchem ve svém nitru tě dychtivě hledám , neboť kdykoli jsou na zemi tvé soudy , učí se obyvatelé světa spravedlnosti.

¹⁰ Zlovolný se, byť nacházel přízeň , spravedlnosti nenaučí, v zemi poctivosti bude páchat bezpráví , a nebude si všímat vznešenosti Hospodinovy.

¹¹ Hospodine, tvá ruka je vyvýšena , to oni nevidí ; budou vidět - a budou zostuzováni - horlivost lidu, ba i oheň na tvé protivníky - bude je sžírat .

¹² Hospodine, kéž nám chceš přisoudit pokoj, vždyť i všechny naše činy jsi pro nás způsobil!

¹³ Hospodine, náš Bože, vládli nám páni jiní než ty ; jediné skrze tebe si připomínáme tvé jméno;

¹⁴ pomřeli, nežijí - stíny , nebudou povstávat; proto jsi zakročil a zničil je a vymýtil veškerou vzpomínku na ně.

¹⁵ Přidal jsi k národu , Hospodine, přidal jsi k národu , jsi oslaven , oddálil jsi všechny okraje země .

¹⁶ V tísni tě, Hospodine, postrádali , vylévali šepot s tvou kázní na sobě ,

¹⁷ tak jako se těhotná blíží porodu, svíjí se , křičí ve svých bolestech , tak jsme byli od tvé tváře -

¹⁸ otěhotněli jsme, svíjeli jsme se ; tak jako bychom byli porodili vítr , jsme pro zem neuměli dosíci vysvobození , aniž obyvatelé světa padali.

¹⁹ Tvoji mrtví budou žít, mé mrtvoly budou povstávai! Procitněte a plesejte, osídlenci prachu ! Vždyť tvá rosa je rosa světla , jež budeš vrhat na zem stínů .

²⁰ Jdi , můj lide, vstup ve své pokoje a zavři za sebou své dveře , skryj se jen na krátký okamžik , dokud bude přecházet rozhorlení ,

²¹ neboť, hle, Hospodin vychází ze svého sídla navštívit na obyvatelích země jejich nepravost a země bude muset vyjevit svou krev , aniž již bude moci klást zakrytí na své zabité.

27

¹ V onen den si bude Hospodin svým mečem, tvrdým a velikým a mohutným, dokročovat na livjáthána , prchajícího hada, ano, na livjáthána , stočeného hada, a bude zabíjet netvora , jenž je v moři .

² V onen den bude vinice vína , zpívejte jí ;

³ já, Hospodin, ji opatruji , každé chvíle ji zavlažuji , aby proti ní nezakročovali ; nocí i dnem ji opatruji .

⁴ Popuzení při mně není; kdo by mi chtěl nastavit trnité křoví, bodláčí v boji ? Uměl bych se s tím vypořádat , mohl bych to vše spálit,

⁵ leč by se chtěl přidržovat mé síly , uzavřít se mnou mír - mír se mnou uzavřít .

⁶ Ty, již budou přicházet, bude zakořeňovat, Jákób pokvete, ano, Isráél vypučí, i budou plnit tvář světa ovocem .

⁷ Zda jej bil jako bitím jeho bijce ? Byl-li zabíjen jako zabíjením jeho zabíjených ?

⁸ Podle míry jsi jej při jeho posílání pryč napadal rozepří , vykonal prosévání svým prudkým větrem v den východního vanutí;

⁹ takže se tímto nepravost Jákóbova přikrývá , a všechno ovoce odstranění jeho hříchu je toto: V jeho pokládání všech kamenů oltářů za kameny na vápno , určené k rozdrobení ; ašéry a sluneční kůly nebudou povstávat.

¹⁰ Neboť opevněné město je osamělé , příbytek vyprázdněný a opuštěný jako pustina; tam se pase tele a tam uléhá a spotřebovává jeho křoví.

¹¹ Při uschnutí jeho proutí si je odlamují , přicházejí ženy; podpalují to , neboť onen lid nemá soudnosti ; proto ho jeho Zhotovitel nebude litovat , ne , jeho Ztvárnitel mu nebude přízniv .

¹² A v onen den se bude dít : Hospodin bude vytloukat od proudu Řeky až po potok Egypta, a vy, děti Isráélovy, budete sbíráni jeden po druhém ,

¹³ a v onen den se bude dít : Bude se troubit na velikou troubu a ti, již budou zahynutí blízcí v zemi Aššúrově , a ti, již budou zahnaní v zemi Egypta, přijdou a na svaté hoře v Jerúsalémě se budou klanět Hospodinu.

28

¹ Běda koruně pýchy opilců Efrájimových a vadnoucímu květu okrasy jeho chlouby , jenž je v čele průrvy tučnosti zbitých vínem !

² Hle, Pán má kohosi silného a mocného jako příval krupobití, vichřice moru ; jakoby příval mohutných dravých vod vrhne k zemi rukou ,

³ koruna pýchy opilců Efrájimových se bude nohama deptat

⁴ a vadnoucí květina okrasy jeho chlouby , jež je v čele průrvy tučnosti , bude jako její raný fík před létem: když jej vidí, kdokoli jej vidí, pohlcuje jej, dokud on je v jeho dlani .

⁵ V onen den bude Hospodin zástupů korunou okrasy a čelenkou chlouby zbytku svého lidu

⁶ a duchem soudu tomu, kdo bude zasedat na soudu , a statečností zatlačujících boj zpět do brány.

⁷ A i tito bloudí od vína a opojným nápojem jsou svedeni - kněz i prorok bloudí opojným nápojem , jsou přemoženi od vína, svedeni od opojného nápoje, bloudí stran vidění , škobrtají při vynášení rozsudku ,

⁸ zatímco všechny stoly jsou plny vývratků , výmětů - není místa .

⁹ Koho prý chce učit poznání a koho uvádět v porozumění proroctví ? Odstavené od mléka, odrostlé od prsů?

¹⁰ Neboť - rozkaz na rozkaz , rozkaz na rozkaz , pravidlo na pravidlo , pravidlo na pravidlo , trochu tam, trochu sem , -

¹¹ vždyť blábolícími rty a jiným jazykem mluví k tomuto lidu,

¹² k těm, k nimž řekl: Toto je místo odpočinku , poskytujte odpočinek znavenému , a toto je zotavení . Ale znechtělo se jim uposlechnout,

¹³ i stane se jim slovo Hospodinovo rozkazem na rozkaz , rozkazem na rozkaz , pravidlem na pravidlo , pravidlem na pravidlo , trochu tam, trochu sem , aby šli a klesali zpět a lámali se a byli lapáni a zajímáni .

¹⁴ Proto slyšte slovo Hospodinovo, muži posměchu , vládcové tohoto lidu, jenž je v Jerúsalémě,

¹⁵ neboť říkáte : Se smrtí jsme uzavřeli smlouvu a při šeólu jsme si zařídili vidoucího , jestliže mimo přejde sveřepý bič, nebude nás moci postihnout, neboť jsme svým útočištěm učinili lež a ukryli jsme se v klamu .

¹⁶ Proto Pán, Hospodin, řekl takto: Hle, já , založím na Cijjónu kámen, vyzkoušený kámen , nároží drahocenného pevného základu ; kdo věří , nespěchá .

¹⁷ A za míru chci ustanovit právo a za váhu spravedlnost, a útočiště lži musí zachvátit krupobití a úkryt budou zaplavovat vody,

¹⁸ a vaše smlouva se smrtí bude neplatná a vaše jasnovidění šeólu nebude moci obstát; až bude mimo přecházet sveřepý bič, pak mu budete na rozšlapání ,

¹⁹ za každého svého mimo přecházení vás bude odnášet , neboť bude mimo přecházet za každého jitra , ve dne i v noci, a porozumění proroctví bude jen hrůzou .

²⁰ Ano, žíněnka je příliš krátká na natažení a přikrývka je při zahalování úzká.

²¹ Neboť jako na hoře Perácím bude Hospodin povstávat, jako v údolí v Giveónu se bude chvět , chtěje udělat své dílo - jeho dílo je překvapující , a vypracovat svou práci - jeho práce je nezvyklá .

²² Nuže tedy , nechť si netropíte posměch , aby se neutužovala vaše pouta, neboť jsem z blízkosti Pána, Hospodina zástupů , uslyšel o zhoubě , a to určené , na vší zemi.

²³ Nastavte uši a slyšte můj hlas, naslouchejte a slyšte mou řeč:

²⁴ Zda oráč po celý den k setí oře , brázdí a vláčí svou půdu ?

²⁵ Zda, když urovná její tvář , pak nerozpráší kopr a neroztrušuje kmín, a neukládá pšenici v řadu a ječmen na označené místo a špaldu jako hranici toho ?

²⁶ Ano, jeho Bůh ho vychovává k správnosti , vyučuje ho,

²⁷ že se kopr nemlátí kyjem , aniž se po kmínu sem-tam obrací kolo vozu, nýbrž se kopr vytlouká prutem a kmín holí .

²⁸ Rozdrobuje se obilí ? Vždyť je nikdo do nekonečna bezohledně nemlátí , aniž poškozuje kolem svého vozu, aniž je svými koňmi rozdrobuje .

²⁹ I toto vyšlo z blízkosti Hospodina zástupů , jenž dokazuje podivuhodné usnášení , projevuje velikou rozumnost .

29

¹ Běda ti, Aríéli , Aríéli , hradiště , kde se usadil Dávid! Hromaďte rok na rok , nechť se střídají slavnosti ,

² budu však Aríéli působit úzkost , takže nastane sténání a sten a stane se mi jakoby BOŽÍM krbem ,

³ a položím se vůkol proti tobě a budu proti tobě zahajovat obléhání sestavou vojska a stavět proti tobě náspy ,

⁴ i budeš snížen , budeš mluvit ze země, ano, tvá řeč se bude krčit z prachu , a tvůj hlas se stane jakoby hlasem ducha mrtvého ze země, ano, tvá řeč bude z prachu pípat .

⁵ Ale spousta tvých cizáků se stane jakoby jemným prachem a spousta tyranů jakoby pomíjejícími plevami , a to se stane za okamžik, náhle ;

⁶ z blízkosti Hospodina zástupů se bude zakročovat hřměním a zemětřesením a velikým hlukem , vichřicí a bouří a plamenem sžírajícího ohně,

⁷ a jako ve snu, vidění noci, se bude dít spoustě všech národů , jež vytáhnou do pole proti Aríéli , ano, všem napadajícím jej a jeho tvrz a těm, již mu budou působit úzkost ;

⁸ i bude se dít jako když hladový má sen, že hle, jí, a když procitá, je jeho duše prázdná , aneb jako když žíznivý má sen, že hle, pije, a když procitá, hle , je vyčerpán a jeho duše je dychtivá, tak se bude dít spoustě všech národů , jež vytáhnou do pole proti hoře Cijjónu .

⁹ Zastavte se a zhrozte se , zaslepujte se a oslepněte , opíjejí se , ne však vínem, potácejí se , ne však po opojném nápoji,

¹⁰ neboť Hospodin na vás vylil ducha tvrdého spánku a zatlačil vaše oči, zastřel proroky a vaše hlavy, vidoucí ,

¹¹ takže se vám všechno prorocké vidění stalo jakoby slovy knihy, jež je zapečetěna; již když podávají znajícímu písmo s výrokem: Přečti toto, prosím , říká : Nemohu, neboť ona je zapečetěna;

¹² a když se ta kniha dá před toho, kdo písmo nezná , řekne : Neznám písmo .

¹³ A Pán řekl: Jelikož se tento lid svými ústy přibližuje a svými rty mě ctí , ale své srdce ode mne vzdálil a jejich bázeň ze mne se projevila jako naučený příkaz smrtelníků ,

¹⁴ proto se, hle, já , chystám s tímto lidem opět podivuhodně zacházet , ano, podivuhodným působením a divy , i zhyne moudrost jeho moudrých a uvážlivost jeho uvážlivých se bude muset ukrýt.

¹⁵ Běda těm, kdo před Hospodinem hluboko zalézají, aby ukryli úmysl , a jejichž činy , to se děje v temnotě, kteří říkají : Kdo nás vidí a kdo o nás ví?

¹⁶ Ach, vaše převrácenost ! Má-li hrnčíř být hodnocen jako hlína , takže by dílo o tom, jenž je udělal , mohlo říkat: Neudělal mě, aneb že by výtvor o tom, jenž jej ztvárnil , řekl: Nerozumí ničemu?

¹⁷ Zda nezbývá již málo, troška , než se Levánón obrátí v sad a sad se bude považovat za les?

¹⁸ A v onen den uslyší slova knihy hluší a z hluboké tmy , ano, z tmy budou prohlédat oči slepých

¹⁹ a tiší se budou více a více radovat v Hospodinu a nemajetní mezi lidmi budou jásat v Svatém Isráélovu,

²⁰ neboť zanikne tyran a skončí posměvač a vyťati budou všichni po špatnosti pasoucí ,

²¹ člověka k hřešení slovem svádějící , kdo v bráně kladou léčku napomínajícímu a spravedlivého odstavují v prázdnotu .

²² Proto Hospodin takto řekl k domu Jákóbovu, on, jenž osvobodil Abráháma: Již nebude Jákób zostuzován , aniž ještě bude jeho tvář blednout,

²³ nýbrž když on uvidí své dítky , dílo mých rukou, budou ve svém středu za svaté uznávat mé jméno a za Svatého uznají Svatého Jákóbova a budou se děsit Boha Isráélova,

²⁴ a duchem zbloudilí nabudou zájmu o soudnost a reptající budou přijímat ponaučení .

30

¹ Běda vám, vzdorovití synové, - prohlášeno Hospodinem, - stran pojímání úmyslů , jež nejsou ze mne, a stran vylévání úlitby , ne však mým Duchem , za účelem hromadění hříchu na hřích ,

² již odcházejí sestoupit v Egypt, aniž se otázali mých úst, posilovat se silou faraonovou a spoléhat na stín Egypta!

³ I stane se vám síla faraonova zklamáním a spoléhání na stín Egypta hanbou .

⁴ Byť se jeho vůdcové octli v Cóanu a jeho poslové dosahovali Chánésu ,

⁵ zklame se každý stran lidu těch, kdo mu nebudou moci prospět; nebudou k pomoci ani ku prospěchu, nýbrž ke zklamání , ba i k potupě.

⁶ Břímě behémótha jihu . V zem úzkosti a soužení , lvů , ano, lvů , od nichž je brejlovec a okřídlený pálivec , ponesou svá bohatství na plecích oslů a své poklady na hrbech velbloudů k lidu těch, kdo nebudou moci prospět.

⁷ Ano, Egypťané jsou vánek , pomáhají nadarmo ; proto jsem stran tohoto prohlásil: Oni jsou Ráhav odpočívající !

⁸ Nuže pojď, napiš to před nimi na desku a vyryj to na knihu , ať to je na den budoucnosti, na věčnost , navždy ,

⁹ že to je vzpurný lid , lživí synové, jimž se znechtělo poslouchat zákon Hospodinův,

¹⁰ kteří vidoucím říkají : Nesmíte vídat , ano, vidoucím : Nesmíte pro nás vídat poctivosti , pronášejte k nám úlisnosti , vídejte šalebnosti,

¹¹ sejděte z cesty, odbočte ze stezky , přimějte Svatého Isráélova upustit od naší tváře.

¹² Proto Svatý Isráélův řekl takto: Pro vaše zamítavé opovrhování tímto slovem , a že důvěřujete v útisk a v to, co je pokřivené a o to se opíráte ,

¹³ proto vám tato nepravost bude jakoby hroutícím se průlomem , zejícím ve vypínající se zdi , jejíž roztříštění může přijít náhle, za okamžik ,

¹⁴ i bude ji tříštit jakoby tříštěním džbánu hrnčířů , roztloukáním , nebude šetřit , i nebude se mezi jeho drtí moci najít střepina k shrábnutí ohně z výhně aneb k odebrání vody z louže .

¹⁵ Neboť Pán, Hospodin, Svatý Isráélův, řekl takto: Vysvobozeni můžete být obrácením a poklidem , vaše moc bude v upokojení a v důvěře , ale znechtělo se vám ,

¹⁶ takže pravíte : Ne, nýbrž budeme prchat na koních - nuže tedy budete prchat; a: Pojedeme na hbitých - nuže tedy budou hbití vaši pronásledovatelé.

¹⁷ Před válečným pokřikem jednoho jeden tisíc, před válečným pokřikem pěti všichni budete prchat, až než budete pozůstaveni jako stožár na temeni hory aneb jako prapor na pahrbku.

¹⁸ A proto Hospodin čeká , chtěje vám prokázat milost , a proto se pozvedá k litování vás , neboť Hospodin je Bohem práva - blaho všech na něho čekajících!

¹⁹ Neboť nebudeš, lide, jenž bydlíš na Cijjónu, v Jerúsalémě, již nikdy plakat, velikou milost ti bude prokazovat na hlas tvého křiku , jak jej uslyší , odpoví ti.

²⁰ A ač vám Pán dá chléb tísně a vodu útlaku , nebude se již nikdo z tvých učitelů skrývat, nýbrž se tvé oči stanou vidoucími tvé učitele

²¹ a tvé uši budou zpoza tebe slyšet slovo - výrok: Toto je ta cesta, jděte po ní, budete-li se obracet doprava či budete-li se obracet doleva;

²² a znečistíte potažení tvých soch ze stříbra a povlak tvých slitin ze zlata, i budeš je vyhazovat tak jako něco krvotokem znečištěného ; budeš tomu říkat: Vypadni!

²³ I dá déšť pro tvé símě , jímž budeš osévat svou půdu , a chléb, výnos půdy , jenž bude hojný a tučný , a v onen den se tvůj dobytek bude pást na rozsáhlých lukách

²⁴ a skot a oslové , obdělávající půdu , budou žrát ochucenou píci , jež se bude převívat opálkou a věječkou.

²⁵ A bude se dít : Na každé vysoké hoře a na každém tyčícím se pahrbku budou potoky , proudy vod, v den velikého zabíjení, při padání věží;

²⁶ a v den Hospodinova obvazování potření jeho lidu, když bude hojit zranění od jeho úderů , bude světlo luny jako světlo slunce a světlo slunce bude sedminásobné, jako světlo sedmi dní.

²⁷ Hle, jméno Hospodinovo přichází z daleka, jeho hněv plane a těžké je, co vystupuje , jeho rty jsou plny rozhorlení a jeho jazyk je jako sžírající oheň

²⁸ a jeho dech je jako dravý tok , bude až po krk působit rozdělení - proséváním národů sítem zkázy , a na čelistech národností bude uzda, zavádějící na scestí .

²⁹ Vám se bude dostávat zpěvu jako v noci posvěcování k slavnosti , a radosti srdce jako ubírajícímu se s píšťalou k příchodu na horu Hospodinovu ke Skále Isráélově,

³⁰ a Hospodin se ozve velebností svého hlasu a bude projevovat spouštění své paže v nevoli hněvu s plamenem sžírajícího ohně, rozháněním , přívalem a krupobitím ,

³¹ takže Aššúr bude srážen hlasem Hospodina; on bude bít holí ,

³² a každé řízené přejití prutu , jemuž na něm Hospodin bude dávat spočinout , nastane při tamburínách a při lyrách , a v prudkých bojích , jež proti nim vybojuje .

³³ Ano, od dřívějška je přistrojeno Toftéh , právě ono, pro krále je připraveno ; zřídil je hluboké, zřídil je široké , jeho hranice - oheň a množství dříví ; dech Hospodinův ji rozpaluje jako potok síry.

31

¹ Běda těm, kdo sestupují v Egypt pro pomoc a opírají se o koně a důvěrou spočívají na vozech , že je jich mnoho, a na jezdcích , že jsou velmi četní , a na Svatého Isráélova se neohlížejí , aniž Hospodina vyhledávají !

² Ale moudrý je právě on, i uvede zlo a neodvolá svých slov, nýbrž povstane proti domu zlo tropících a proti pomoci působců špatnosti ;

³ a Egypťané jsou lidé a ne BŮH, a jejich koně maso a ne duch , a když Hospodin napřahuje svou ruku, pomáhající klopýtne a komu se pomáhá, padne, i budou oni všichni spolu docházet konce .

⁴ Neboť Hospodin ke mně řekl takto: Jako mručí lev a hřivnatec nad svou kořistí, když se na něho svolává plno pastýřů, a nedává se jejich hlasem zastrašit , aniž se krčí před jejich povykem , tak bude Hospodin zástupů sestupovat k válečnému tažení o horu Cijjón a o její pahrbek.

⁵ Jako letící ptáci , tak bude Hospodin zástupů nad Jerúsalémem prostírat svůj stín ; prostřením stínu jej vyprostí, ušetřením způsobí i jeho vyváznutí.

⁶ Vraťte se k tomu, od něhož synové Isráélovi hluboko odpadli ,

⁷ neboť v onen den budou - každý - zavrhovat své modly ze stříbra a své modly ze zlata, jichž vám nadělaly vaše ruce - hřích!

⁸ A Aššúr padne, ne mečem vznešeného , aniž ho bude požírat meč prostého , nýbrž si před mečem prchne a jeho jinoši budou k robotě,

⁹ a jeho skalisko bude strachem utíkat a jeho hodnostáři budou mít hrůzu z praporu - prohlášeno Hospodinem, jehož žár je na Cijjónu a jeho ohniště v Jerúsalémě.

32

¹ Hle, král bude kralovat pro spravedlnost , a stran pánů , ti budou panovat pro právo ,

² a bude muž jako útulek před větrem a úkryt před nepohodou , jako potoky vod za sucha , jako stín mohutného skaliska ve vysílené zemi.

³ A oči vidoucích nebudou vyhlížet a uši slyšících budou naslouchat

⁴ a srdce uspěchaných bude porozumívat poznání a jazyk koktavých bude spěchat k jasnému mluvení .

⁵ Bezbožnému již nebude dáván název šlechetného , aniž se lstivému bude říkat vznešený ,

⁶ neboť bezbožný mluví bezbožnost a jeho srdce páše špatnost k páchání ničemnosti a k mluvení bludu o Hospodinu, aby duši hladového ponechával prázdnou , a žíznivého nechává trpět nedostatkem nápoje.

⁷ A lstivý - jeho nástroje jsou zlé, on osnuje úklady k poškozování chudých lživými řečmi , i když nemajetný mluví pravdu .

⁸ Šlechetný však osnuje šlechetné věci a za šlechetné věci povstává .

⁹ Bezstarostné ženy, povstaňte, slyšte můj hlas, bezpečně se cítící dcery, vpusťte v uši můj výrok:

¹⁰ Po více dní než rok se budete chvět, vy bezpečně se cítící , neboť přestane vinobraní, aniž bude přicházet sklizeň ;

¹¹ třeste se , bezstarostné , chvějte se, vy bezpečně se cítící - svléci se a obnažit se, opasek na kyčle!

¹² Budou naříkat nad prsy - nad nádhernými poli , nad plodnou révou;

¹³ nad půdou mého lidu - tam bude vzcházet hloží , trnité křoví, - ano, nade všemi domy jásotu veselého hradiště ,

¹⁴ neboť palác bude zanechán , dav města bude opuštěn, pevnost a strážní věž, to bude navždy platit za jeskyně , radost divokých oslů a pastvisko stád,

¹⁵ než na nás bude vyléván Duch z výsosti a pustina se stane sadem a sad bude považován za les,

¹⁶ a v pustině se usídlí právo a v sadu bude bydlet spravedlnost,

¹⁷ a dílem spravedlnosti bude pokoj a účinkem spravedlnosti uklidnění a bezpečí navždy .

¹⁸ A můj lid bude bydlet v příbytku pokoje a v bezpečných obydlích a v bezstarostných místech odpočinku ,

¹⁹ až budou padat kroupy při pádu lesa a v nížinu bude snižováno město. -

²⁰ Blaze vám, rozsévajícím při všech vodách, uvolňujícím nohu hovězího dobytčete a osla!

33

¹ Běda ti, ničící , ač ty nejsi ničen , a nevěrně jednající , ač vůči tobě nevěrně nejednají ! Jak dokonáš ničení , ničen budeš, jak dodáš úplnosti nevěrnému jednání , budou vůči tobě nevěrně jednat !

² Hospodine, buď nám milostiv , na tebe jsme čekali , kéž se za jiter stáváš jejich paží, ba i naším vysvobozením v čas úzkosti !

³ Národnosti utečou před hlasem množství , národy se před tvým pozdvižením rozprchnou

⁴ a lup od vás bude sbírán jakoby sbíráním kobylek , bude se pro něj sem-tam pobíhat jakoby sem-tam pobíháním sarančí .

⁵ Hospodin je vyvýšen , ano, sídlí na výsosti , naplnil Cijjón právem a spravedlností

⁶ a je jistotou tvých časů, bohatstvím vysvobození , moudrosti a poznání; úcta k Hospodinu , ta je jeho pokladem .

⁷ Hle, jejich hrdinové křičí venku , poslové pokoje hořce pláčí,

⁸ silnice zpustly , přestalo se přecházet stezkou ; zrušili smlouvu, opovrhli městy, necení si člověka .

⁹ Truchlí se , země chřadne , Levánón se stydí , vadne , Šárón je jako step , Bášán a Karmel střásá .

¹⁰ Nyní chci povstat, praví Hospodin, nyní se chci pozdvihnout, nyní chci být povznesen ;

¹¹ budete těhotnět senem, budete rodit slámu , váš dech - oheň, bude vás požírat ,

¹² a národnosti budou spalovány na vápno - ořezané hložiny , budou se vzněcovat v ohni.

¹³ Slyšte, vzdálení, co jsem učinil, a uznejte, blízcí , mou moc !

¹⁴ Hříšníci na Cijjónu mají strach, nevěřící zachvátilo chvění : Kdo z nás může za místo pobytu mít sžírající oheň? Kdo z nás může za místo pobytu mít věčná ohniště ?

¹⁵ Chodící v spravedlnosti a mluvící v upřímnosti , ošklivost shledávající v nespravedlivém zisku z vydírání , vytřásající své dlaně od chmatání po úplatcích , zacpávající své ucho před slyšením o krvi a zatlačující své oči před nahlížením v zlo,

¹⁶ ten bude smět osídlit výsosti, jeho výšina - nedobytná místa skalisk , chléb mu bude dáván, voda mu bude zajištěna .

¹⁷ Tvé oči budou spatřovat Krále v jeho kráse, vidět zem dálek,

¹⁸ tvé srdce bude myslit na hrůzu: Kde je písař , kde výběrčí , kde spočítávač věží?

¹⁹ Nebudeš vidět opovážlivého lidu, lidu řeči příliš nejasné k rozumění , blábolícího jazykem bez pochopení .

²⁰ Spatřuj Cijjón, hradiště našich svátků , tvé oči budou vidět Jerúsalém, bezstarostný příbytek , stan, jenž neputuje , jehož kolíky se nikdy nebudou vytahovat , aniž se které jeho provazy budou moci přetrhávat .

²¹ Tam nám je jen Vznešený , Hospodin, místem řek, toků širokých břehů ; nebude se moci jím ubírat loď s vesly , aniž bude pyšný koráb moci proplout,

²² neboť Hospodin, náš Soudce , Hospodin, náš Zákonodárce , Hospodin, náš Král, on je naší ochranou .

²³ Tvé provazy jsou uvolněny , nemohou správně udržet svůj stěžeň , nerozestírají plachtoví . Tehdy bude zisk z lupu v množství rozdělen, kořist ukořistí chromí,

²⁴ aniž bude osídlenec říkat: Onemocněl jsem. Lid, jenž v něm bude bydlet - bude mu odpuštěna nepravost .

34

¹ Přibližte se , národy , k slyšení, a naslouchejte , lidská plemena , nechť slyší země a její náplň, svět a všechny jeho výplody ,

² že je rozhněvání Hospodinovo proti všem národům a popuzení proti všem jejich vojskům ; učinil je odevzdanými , vydal je v porážku

³ a jejich zabití budou vyhazováni a jejich mrtvoly - bude vystupovat jejich zápach; a hory se budou rozplývat jejich krví .

⁴ A všechno osazenstvo nebes, ty se rozpadnou , a nebesa budou svinuta jako kniha a všechno jejich osazenstvo bude opadávat jakoby opadáváním listí z révy a jako to, co opadává z fíkovníku.

⁵ Ano, můj meč se v nebesích napojil , hle, bude k soudu sestupovat na Edóma a na lid mně odevzdaný ;

⁶ Hospodin má meč, jenž je zalit krví, je umaštěn tukem , krví jehňat a kozlů , tukem ledvin beranů, neboť Hospodin má oběť v Bocře a velikou porážku v zemi Edóma .

⁷ A s nimi budou klesat reémím a mladí býkové se silnými , takže jejich země nasákne krví a jejich prach se bude mastit tukem ,

⁸ neboť Hospodin má den pomsty, rok odplaty stran rozepře Cijjóna.

⁹ A její potoky budou obráceny v smůlu a její prach v síru a její půda se stane hořící smolou ,

¹⁰ v noci ani za dne nebude moci být uhašena, navždy bude vystupovat její dým, od pokolení k pokolení bude pustá , nikdy a nikdy nebude přecházejícího po ní.

¹¹ Ale zmocní se jí stepní slípka a volavka a budou v ní sídlit ibis a krkavec ; a vztáhne na ni míru pustoty a závaží prázdnoty .

¹² Její urození - těch tam nebude, aby provolávali království , a všichni její hodnostáři budou v nic .

¹³ A její hrady přeroste trní, v jejich opevněných městech plevel a ostružiní , i stane se příbytkem šakalů, pastvou pro pštrosice ,

¹⁴ a obyvatelé stepí budou potkávat hyeny a jeden chlupatec bude volat na druhého , zajisté, uvelebí se tam noční příšera a najde si místo odpočinku ;

¹⁵ tam se uhnízdí šípový had a bude vypouštět a ve svém stínu vysezovat a líhnout ; zajisté, tam se shromáždí sokolové , každý se svým druhem .

¹⁶ Vyhledávejte z knihy Hospodinovy a čtěte! Ani jedno z nich nechybí ; nepostrádají , žádné z nich, svého druha , neboť má ústa - ona rozkázala, a můj Duch - on je shromáždil,

¹⁷ a on pro ně vrhl los; ten jim jeho ruka podle míry přidělí, navždy to budou vlastnit , do pokolení a pokolení v tom budou zůstávat .

35

¹ Pustina a suchá země se jim budou těšit a step bude jásat a pučet jako ocún ,

² bujně bude pučet a jásat, ano, radostně a plesáním, bude jí dána sláva Levánónu , nádhera Karmelu a Šárónu - oni budou vidět slávu Hospodinovu, ano, nádheru našeho Boha.

³ Posilněte svěšené ruce a upevněte klesající kolena,

⁴ poplašeným v srdci řekněte: Buďte silní , nechť se nebojíte , hle, váš Bůh - přichází pomsta, odplata vašeho Boha, přichází on a chce vás vysvobodit !

⁵ Tehdy se budou otvírat oči slepých a odkrývat uši hluchých,

⁶ tehdy bude chromý skákat jako jelen a jazyk němého bude plesat; ano, v pustině se provalí vody a ve stepi potoky ,

⁷ i stane se vzdušné zrcadlení rybníkem a žíznivá země výtrysky vod; v příbytku šakalů, místě jejich ukládání , bude zeleň třtiny a sítí .

⁸ A bude tam dráha , ano, cesta a bude se jí dávat název svaté cesty ; nebude jí přecházet nečistý, nýbrž ona bude pro ně ; kdo bude cestou chodit - ani prostoduší nebudou bloudit ,

⁹ nebude tam lva, aniž na ni bude dravec ze zvířat vystupovat , nebude se moci najít tam, kde budou chodit vykoupení ,

¹⁰ ano, osvobození Hospodinovi se budou vracet a s plesáním a věčnou radostí na své hlavě přijdou na Cijjón; budou dosahovat jásotu a radosti a zármutek a vzdychání prchnou.

36

¹ A ve čtrnáctém roce krále Chizkijjáhúa se stalo , že vystoupil Sanchérív, král Aššúru , proti všem městům Júdovým , jež byla opevněna , a zmocnil se jich;

² i poslal král Aššúru z Láchíše ke králi Chizkijjáhúovi k Jerúsalému rav-šákéa se silným oddílem vojska ; ten stanul u strouhy horní vodní nádrže , jež je u silnice k poli valchářovu .

³ I vyšel k nim Eljákím, syn Chilkijjáhúův, jenž byl nad domem , a Ševná, písař , a Jóách, syn Ásáfův, zapisovatel .

⁴ A rav-šáké k nim řekl: Nuže , řekněte k Chizkijjáhúovi: Takto řekl veliký král, král Aššúru : Co je toto za spoléhání , jímž spoléháš ?

⁵ Řekl jsi - jen slovo rtů -: Je rada i síla k válce ; nuže na koho spoléháš , že ses proti mně vzbouřil?

⁶ Hle, spolehl jsi na oporu této třtiny , jež je nalomena , na Egypt, jež, opírá-li se o ni kdo , vnikne v jeho dlaň a probodne ji - takový je farao, král Egypta, vůči všem na něho spoléhajícím .

⁷ A jestliže ke mně chcete říci: Spoléháme na Hospodina, našeho Boha, - zda on není ten, jehož výšiny a jehož oltáře Chizkijjáhú odstranil a Júdovi a Jerúsalému řekl: Klanět se budete před tímto oltářem ?

⁸ Nyní se tedy , prosím , s mým pánem, s králem Aššúru , vsaď , i budu ti moci dát dva tisíce koní, budeš-li schopen dát si na ně jezdce !

⁹ Jak tedy chceš odvrátit tvář jednoho hodnostáře z nejmenších služebníků mého pána, aby sis spolehl stran vozů a stran jezdců na koních na Egypt?

¹⁰ A ostatně - zda jsem mimo Hospodina proti této zemi vystoupil zničit ji? Hospodin ke mně řekl: Vystup proti této zemi a znič ji!

¹¹ I řekl k rav-šákéovi Eljákím a Ševná a Jóách: Mluv, prosím , k svým nevolníkům aramejsky , vždyť my rozumíme , ať k nám nemluvíš júdsky v uši lidu, jenž je na zdi .

¹² A rav-šáké řekl: Zda mě můj pán poslal těmito slovy mluvit k tvému pánu a k tobě? Zda ne na ty lidi , již sedí na zdi k jedení svých výkalů a k pití své moči s vámi?

¹³ A jak rav-šáké stál, jal se silným hlasem volat, júdsky, i řekl: Slyšte slovo velikého krále, krále Aššúru :

¹⁴ Takto řekl král: Nechť vás Chizkijjáhú neklame , neboť nebude schopen vás vyprostit,

¹⁵ a nechť vás Chizkijjáhú nemá k spoléhání na Hospodina, výrokem: Hospodin nás jistotně bude umět vyprostit, aniž smí toto město být vydáno v ruku krále Aššúru ;

¹⁶ neměli byste obracet sluch k Chizkijjáhúovi, neboť takto řekl král Aššúru : Zjednejte se mnou mír a vyjděte ke mně a objídejte každý svou révu a každý svůj fíkovník a pijte každý vodu ze své cisterny

¹⁷ až do mého příchodu, kdy vás vezmu do země jako země vaše, země obilí a moštu, země chleba a vinic,

¹⁸ aby vás Chizkijjáhú nesváděl výrokem: Hospodin nás bude umět vyprostit. Zda vyprostili bohové národů každý svou zem z ruky krále Aššúru ?

¹⁹ Kde jsou bohové Chamáthu a Arpádu, kde bohové Sefarvajím? A což z mé ruky vyprostili Šómrón?

²⁰ Kdo jsou mezi všemi bohy těchto zemí tací, že by svou zem z mé ruky vyprostili? Což bude moci Hospodin z mé ruky vyprostit Jerúsalém?

²¹ Zachovali však mlčení a neodpověděli mu slovem , neboť králův rozkaz, to byl výrok: Nesmíte mu odpovídat.

²² I vstoupil Eljákím, syn Chilkijjáhúův, jenž byl nad domem , a Ševná, písař , a Jóách, syn Ásáfův, zapisovatel , k Chizkijjáhúovi s roztrženými rouchy a oznámili mu slova rav-šákéova .

37

¹ To jak král Chizkijjáhú uslyšel , stalo se , že roztrhl svá roucha a oděl se pytlovinou a vstoupil v dům Hospodinův;

² a poslal Eljákíma, jenž byl nad domem , a Ševnu, písaře , a starší z kněží, oděné pytlovinou , k Isajovi, proroku, synu Ámócovu,

³ aby k němu řekli: Takto řekl Chizkijjáhú: Tento den je den úzkosti a důtky a pohany , neboť děti dospěly až k otvoru , ale k porodu není síly.

⁴ Snad Hospodin, tvůj Bůh, slyšel slova rav-šákéa , jehož poslal král Aššúru , jeho pán, tupit živého Boha, a vykoná trest za slova , jež Hospodin, tvůj Bůh, uslyšel. Kéž tedy vzneseš modlitbu za zbytek, jenž zde ještě je .

⁵ I přišli služebníci krále Chizkijjáhúa k Isajovi

⁶ a Isajá k nim řekl: Takto musíte říci k svému pánu: Takto řekl Hospodin: Nemusíš pociťovat bázeň z příčiny slov, jež jsi uslyšel, jimiž se mi sluhové krále Aššúru rouhali .

⁷ Hle, já - chystám se v něj dát hnutí mysli , neboť uslyší zvěst a vrátí se do své země, a v jeho zemi mu chci dát padnout mečem.

⁸ A rav-šáké se vrátil a zastihl krále Aššúru bojujícího proti Livně ; byl totiž uslyšel, že od Láchíše odtáhl .

⁹ A uslyšel výrok o Tirhákovi, králi Kúše : Vytáhl bojovat s tebou. To když uslyšel, poslal k Chizkijjáhúovi posly se vzkazem :

¹⁰ Takovýto k Chizkijjáhúovi, králi Júdovu, budete pronášet výrok: Nechť tě tvůj Bůh, v něhož ty důvěřuješ, neklame výrokem: Jerúsalém nesmí být vydán v ruku krále Aššúru !

¹¹ Hle, ty jsi uslyšel, co králové Aššúru provedli všem zemím , učiněním jich odevzdanými , a ty bys měl být vyproštěn?

¹² Zda bohové národů , jež moji otcové vyhubili , je vyprostili - Gózána a Chárána a Recefa a děti Edenu, jež byly v Telassáru?

¹³ Kde je král Chamáthu a král Arpádu a král města Sefarvajím, Hény a Ivvy?

¹⁴ I vzal Chizkijjáhú dopisy z ruky poslů a přečetl je a vystoupil v dům Hospodinův a rozprostřel to Chizkijjáhú před tvář Hospodinovu;

¹⁵ a jal se Chizkijjáhú před tváří Hospodinovou modlit a řekl:

¹⁶ Hospodine zástupů , Bože Isráélův, sídlící mezi kerúby , ty jsi ON , Bůh, ty samoten , všech království země; ty jsi zřídil nebesa a zem.

¹⁷ Nachyl , Hospodine, své ucho a slyš, otevři, Hospodine, své oči a viz, ano, slyš všechna slova Sanchérívova, co poslal k tupení živého Boha.

¹⁸ Vpravdě, Hospodine, potřeli králové Aššúru všechny ty země a jejich půdu

¹⁹ a jejich bohy dali v oheň, neboť oni nebyli bohové, nýbrž dílo rukou člověka, dřevo a kámen, takže je zničili.

²⁰ Nyní nás tedy , Hospodine, náš Bože, vysvoboď z jeho ruky, ať zvědí všechna království země, že ty, Hospodine, jsi samoten !

²¹ A Isajá, syn Ámócův, Chizkijjáhúovi vzkázal výrokem: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Zač ses ke mně modlil stran Sanchéríva, krále Aššúru , -

²² toto je slovo, jež Hospodin proti němu vyslovil: Pohrdá tebou , vysmívá se ti panenská dcera Cijjónu, hlavou za tebou potřásá dcera Jerúsaléma.

²³ Koho jsi potupil a komu ses jal rouhat a proti komu jsi povýšil hlas? Ano, vysoko jsi povznesl své oči proti Svatému Isráélovu !

²⁴ Skrze své služebníky jsi potupil Pána a řekl jsi: V množství svých vozů já vystoupím do výše hor, koutů Levánónu , a budu stínat vysokost jeho cedrů, výbornost jeho cypřišů a vstupovat do výše jeho okraje , v les jeho sadu.

²⁵ Já vykopám a napiji se vod a chodidlem svých kročejí budu vysušovat všechny kanály Egypta.

²⁶ Zda jsi neslyšel , že jsem to způsobil v daleké minulosti , ode dní pradávna že jsem to zosnoval ? Nyní jsem to uskutečnil , i směl jsi vzniknout k vyvracení opevněných měst v pusté hromady;

²⁷ a jejich obyvatelé, krátcí na rukou , se zděsili a byli zmateni , stali se polním bylinstvem , ano, zelení mladého porostu , trávou střech, a to snětivou před vzejitím .

²⁸ Znám však tvé sedání i tvé vycházení a tvé vstupování , i tvé zuření vůči mně,

²⁹ protože tvé zuření vůči mně a tvá zpupnost vystoupila v mé uši; i budu vkládat v tvé chřípě svůj hák a v tvé rty svou uzdu a cestou, jíž jsi přišel, tě povedu zpět .

³⁰ A tobě bude znamením toto: Jedení tohoto roku - samorostlé , i v druhém roce, co samo vzroste , v třetím roce však sejte a žněte a vinice vysazujte a jezte jejich ovoce.

³¹ A ušetřené domu Júdova, jeho zbytek, opět zapustí kořen dolů a vytvoří ovoce vzhůru,

³² neboť z Jerúsaléma bude vycházet zbytek, ano, z hory Cijjónu ušetřené . Horlivost Hospodina zástupů bude moci toto učinit.

³³ Proto Hospodin takto řekl o králi Aššúru . Nebude moci vstoupit do tohoto města ani tam vstřelit šíp ani mu nastavit štít ani proti němu navršit násep.

³⁴ Cestou, jíž přišel, se bude vracet, aniž bude moci do tohoto města vstoupit, prohlášeno Hospodinem, -

³⁵ neboť chci na toto město prostřít svou ochranu k jeho vysvobození , vzhledem k sobě a vzhledem k Dávidovi, svému nevolníku.

³⁶ A vyšel anděl Hospodinův a v táboře Aššúrově pobil sto osmdesát a pět tisíc; a když za jitra časně vstali, hle , oni všichni - mrtvoly ! Mrtvi!

³⁷ A Sanchérív, král Aššúru , nastoupil cestu a odebral se a vrátil se, i usídlil se v Nínívé.

³⁸ A když se on klaněl v domě Nisrócha, svého boha, stalo se , že ho Adrammelech a Šareecer, jeho synové, skolili mečem; a oni ušli v zem Arárat. A kralování se místo něho ujal Ésar-chaddón, jeho syn.

38

¹ V oněch dnech Chizkijjáhú na smrt onemocněl; i přišel k němu Isajá, syn Ámócův, prorok, a řekl k němu: Takto řekl Hospodin: Přikaž stran svého domu, neboť ty umíráš a nebudeš žít.

² A Chizkijjáhú obrátil svou tvář k stěně a jal se k Hospodinu modlit;

³ i řekl: Ach, Hospodine, připomeň si, prosím , že jsem před tvou tváří chodíval v pravdě a s nerozděleným srdcem a činil jsem, co bylo dobré v tvých očích. A rozplakal se Chizkijjáhú velikým pláčem.

⁴ A k Isajovi se dostalo slovo Hospodinovo výrokem:

⁵ Jdi , ať k Chizkijjáhúovi můžeš říci: Takto řekl Hospodin, Bůh Dávida, tvého otce: Uslyšel jsem tvou modlitbu, uviděl jsem tvé slzy; hle, já - přidávám k tvým dnům patnáct let

⁶ a chci tě vyprostit, i toto město, z dlaně krále Aššúru a nad tímto městem prostřít svou ochranu .

⁷ A znamením z blízkosti Hospodina, že Hospodin chce uskutečnit slovo, jež vyslovil , ti bude toto:

⁸ hle, já - budu vracet stín na stupních , jenž byl po schodech Ácházových v slunci sestoupil, o deset stupňů pozpátku. A slunce o deset stupňů po schodech vrátilo stín, jenž byl sestoupil.

⁹ Zápis Chizkijjáhúa, krále Júdova, stran jeho onemocnění, když se ze své nemoci zotavil :

¹⁰ Já jsem řekl: V klidu svých dní musím odejít v brány šeólu , budu připraven o pozůstatek svých let.

¹¹ Řekl jsem: Nebudu smět vidět Jáha , Jáha v zemi živých, nebudu již spatřovat člověka s obyvateli pomíjejícnosti .

¹² Mé bydliště bude vytrženo a odňato ode mne jako stan pastýře, svinu svůj život jako tkadlec, chce mě od nití odříznout , od dne až do noci chceš se mnou být hotov .

¹³ Až do jitra jsem si představoval : Jako lev, tak chce zdrtit všechny mé kosti, od dne až do noci chceš se mnou být hotov .

¹⁴ Jako vlaštovka a jeřáb, tak jsem kvílel , vrkal jsem jako holub; mé oči prahly po výši: Pane , mám trápení , zastaň se mne!

¹⁵ Co mám mluvit? Co mi řekl, to on učinil; budu po všechna svá léta pokorně chodit při hořkosti své duše.

¹⁶ Pane, těmito věcmi lidé žijí a všestranně je v nich život mého ducha ; i kéž mě chceš uzdravit - ano, dej mi žít!

¹⁷ Hle, místo pokoje mi zhořklo hořkostí , ale ty jsi mou duši láskou vyňal z propasti zkázy , neboť jsi všechny mé hříchy zahodil za svůj hřbet.

¹⁸ Vždyť ne šeól tě bude chválit , smrt tě velebit , sestupující v jámu nebudou k tvé věrnosti vzhlížet ;

¹⁹ živý, živý, ten tě bude chválit , tak jako já dnes, otec povede dětem jejich vědomí k tvé věrnosti !

²⁰ Hospodin je zde k mému vysvobození , i budeme na mých strunových nástrojích v struny sahat po všechny dni svého života při domě Hospodinově.

²¹ Isajá totiž byl řekl: Musejí přinést hroudu sušených fíků a použít jako náplasti na vřed , ať se může zotavit .

²² A Chizkijjáhú řekl: Co bude znamením, že budu moci vystoupit v dům Hospodinův?

39

¹ V oné době poslal Meródach Baleádán, syn Baleádánův, král Bávelu , k Chizkijjáhúovi dopisy a dar ; neboť byl uslyšel, že byl nemocen a uzdravil se .

² A Chizkijjáhú se nad nimi zaradoval a ukázal jim všechen dům svých vonných koření , stříbro a zlato a vonné látky a cenný olej a dům svých zbrojí a vše, co se shledalo v jeho pokladnicích ; nevyskytlo se nic , co by jim Chizkijjáhú ve svém domě a ve vší své říši nebyl ukázal.

³ Tu ke králi Chizkijjáhúovi přišel Isajá, prorok, a řekl k němu: Co řekli tito muži a odkud k tobě přišli? A Chizkijjáhú řekl: Přišli z daleké země, z Bávelu .

⁴ I řekl: Co v tvém domě uviděli? A Chizkijjáhú řekl: Uviděli vše, co v mém domě je; nevyskytlo se v mých pokladnicích nic , co bych jim nebyl ukázal.

⁵ A Isajá k Chizkijjáhúovi řekl: Slyš slovo Hospodina zástupů :

⁶ Hle, přicházejí dni, kdy vše, co je v tvém domě a co po tento den nahromadili tvoji otcové, bude odneseno v Bável , pozůstávat nebude nic , řekl Hospodin;

⁷ a z tvých synů, kteří budou z tebe pocházet , jež máš zplodit, budou brát, i budou se v paláci krále Bávelu stávat komorníky .

⁸ A Chizkijjáhú k Isajovi řekl: Dobré je slovo Hospodinovo, jež jsi vyslovil. A řekl: Jestliže v mých dnech potrvá pokoj a pravda .

40

¹ Potěšujte , potěšujte můj lid, praví váš Bůh;

² mluvte k srdci Jerúsaléma a volejte na něj , že se vyplnila jeho povinná služba , že jeho nepravost je splacena , neboť dostal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všechny své hříchy.

³ Hlas volá , v pustině: Připravujte cestu Hospodinovu, narovnávejte ve stepi silnici našemu Bohu!

⁴ Každá průrva se musí zvyšovat a každá hora i pahrbek, ty se musejí snižovat, a co je hrbolaté, musí se stávat rovinou a krabatiny rovnou zemí ;

⁵ a bude se sláva Hospodinova zjevovat a všechno maso pospolu bude pozorovat , že promluvila ústa Hospodinova.

⁶ Hlas praví : Volej! I pravil : Co mám volat? Všechno maso je tráva a všechna jeho dobrota jako květ pole;

⁷ tráva seschne , květ uvadne, jakmile na něj vítr Hospodinův zavane ; věru, trávou je lid -

⁸ tráva seschne , květ uvadne, ale slovo našeho Boha zůstává navždy .

⁹ Vystup si na vysokou horu, Cijjóne, nositeli dobré zvěsti , mocně zvyš svůj hlas, Jerúsaléme, nositeli dobré zvěsti , zvyš, nemusíš se bát , říkej městům Júdovým: Hle, váš Bůh,

¹⁰ hle, Pán, Hospodin, přichází jako Silný , jeho paže bude pro něho vládnout ; hle, jeho mzda s ním a jeho odměna před jeho tváří!

¹¹ Jako pastýř bude pást své stádo, svou paží bude jehňata shromažďovat a ve své náruči nosit a kojící opatrovat .

¹² Kdo ve své hrsti měřením obsáhl vody a pídí odměřil nebesa a v odměrku pojal prach země a hory zvážil na mincíři a pahrbky na vahách ?

¹³ Kdo odměřil Ducha Hospodinova a může ho jako jeho rádce uvědomovat?

¹⁴ S kým se radil , aby ho uváděl v porozumění a vyučoval ho stran stezky práva a vyučoval ho poznání a uvědomoval ho o cestě obezřetnosti ?

¹⁵ Hle, národy platí za kapku od okovu a za prášek na vahách ; hle, ostrovy nadzvedá jako částici prachu.

¹⁶ Ani Levánónu by nebylo dost k podpálení , ani jeho zvěře by nebylo dost k vzestupné oběti ;

¹⁷ všechny národy před ním - jako by jich nebylo, platí vůči němu méně než nic a pustota .

¹⁸ Ke komu tedy chcete připodobňovat BOHA a jakou podobu chcete k němu přirovnávat ?

¹⁹ Řemeslník slije sochu a zlatník ji pobíjí zlatem a přitavuje řetízky ze stříbra;

²⁰ kdo je zchudlý na oběť věnování , vybírá si dřevo, jež netrouchniví , hledá si zručného řemeslníka k pořízení sochy , jež by se neviklala . -

²¹ Zda nevíte? Zda neslyšíte? Zda vám nebylo oznamováno od počátku ? Zda jste nepochopili základy země?

²² Hle, ten, jenž trůní nad klenbou země , takže její obyvatelé jsou jako kobylky , jenž roztahuje nebesa jako závoj a rozpíná je jako stan k bydlení ,

²³ jenž knížata obrací v nic , soudce země činí pustotou !

²⁴ Sotva jsou zasazeni, sotva jsou zaseti, sotva se jejich sazenice v zemi zakoření, a již na ně zaduje, takže seschnou a vichřice je odnáší jako slámu .

²⁵ Ke komu mě tedy chcete připodobňovat aneb komu mám být roven ? Praví Svatý.

²⁶ Povzneste své oči vysoko a vizte: Kdo tyto věci stvořil, jenž vyvádí jejich zástup podle počtu, jménem je všechny povolává rozsáhlostí moci , neboť je mohutný silou; žádné nechybí .

²⁷ Nač pravíš, Jákóbe, ano, tak mluvíš, Isráéli: Má cesta je před Hospodinem skryta a mé právo před mým Bohem pomíjí ?

²⁸ Zda jsi nezvěděl, neuslyšel-lis, že Bůh věčnosti, Hospodin, Stvořitel končin země, neumdlévá , aniž se unavuje ? Není vyzpytování jeho rozumnosti ;

²⁹ dává sílu umdlenému a nemajícímu moci rozmnožuje zdatnost .

³⁰ I mladíci umdlévají a unavují se a jinochové bezmocně klopýtají ,

³¹ ale doufající v Hospodina obnovují sílu; vznášejí se perutí jako orlové - běží, aniž se unavují , kráčejí, aniž umdlévají .

41

¹ Utichněte vůči mně, ostrovy , a nechť lidská plemena obnovují sílu, nechť se přibližují , potom nechť mluví , přistupujme pospolu k soudu .

² Kdo od vzcházení vzbudil - spravedlnost ho volá k své noze ? On vydává národy před jeho tvář a krále v podrobení uvádí , jako prach vydává pod jeho meč, jako odvátou slámu před jeho luk;

³ pronásleduje je, pokojně přechází stezkou , kam svýma nohama nevstupoval.

⁴ Kdo to způsobil a uskutečnil , volá pokolení od počátku ? Já, Hospodin, první i s posledními, já jsem ON .

⁵ Uviděly to ostrovy a bojí se , končiny země se třesou ; přibližují se , ano, dostavují se ,

⁶ pomáhají jeden druhému a bratr svému bratru říká: Buď silný ,

⁷ a řemeslník posiluje zlatníka, kladivem zpracovávající tlukoucího v kovadlinu, pravě o svaření : Je to dobré ! A upevňuje to hřebíky, ať se neviklá .

⁸ Ale ty, Isráéli, můj služebníče, Jákóbe, jehož jsem vyvolil , símě Abráháma, mého přítele ,

⁹ co jsem se tě zmocnil od okrajů země a zavolal tě od jejích významných a řekl ti: Ty jsi můj služebník, vyvolil jsem tě, aniž tě zavrhnu .

¹⁰ Nemusíš se bát , neboť jsem s tebou já, nemusíš se ohlížet , neboť já jsem tvůj Bůh; upevním tě, ba pomohu ti, ba podržím tě pravicí své spravedlnosti.

¹¹ Hle, všichni, již jsou na tebe rozhněváni , musejí být zostuzeni a zahanbeni , být jako by jich nebylo, a ti, kdo jsou s tebou v rozepři , musejí zhynout;

¹² budeš je hledat a nebudeš jich nacházet, ty, kdo se s tebou hašteří ; jako by jich nebylo, jako nic budou ti, kdo s tebou bojují ,

¹³ neboť se tvé pravice chápu já, Hospodin, tvůj Bůh, jenž ti pravím: Nemusíš se bát , já ti pomohu;

¹⁴ nechť se nebojíš , červíčku Jákóbův, muži Isráélovi; já ti pomohu - prohlášeno Hospodinem a tvým Výkupcem , Svatým Isráélovým.

¹⁵ Hle, učinil jsem tě novým ostrým mláticím smykem , majícím mnoho ostrých hrotů ; budeš mlátit a drtit hory a pahrbky činit jakoby plevami ,

¹⁶ budeš je rozhazovat a vítr je bude odnášet a vichřice je bude rozprašovat , a ty budeš jásat v Hospodinu, honosit se v Svatém Isráélovu.

¹⁷ Sužovaní a nemajetní hledají vodu a není jí; jejich jazyk se žízní vysušuje ; já, Hospodin, jim chci odpovědět, já, Bůh Isráélův, je nebudu opouštět,

¹⁸ budu na holých pahrbcích vypouštět řeky a vprostřed rovné země zřídla, pustinu chci učinit rybníkem vod, ano, zem sucha zdroji vod,

¹⁹ v pustinu vsazovat cedry , akácie a myrtoví a stromoví oleje , v step umisťovat cypřiše , jilmy a zimostráz pospolu,

²⁰ aby viděli a poznávali a uvažovali a pospolu věnovali pozornost tomu, že toto učinila ruka Hospodinova, ano, stvořil to Svatý Isráélův.

²¹ Předneste svou při , praví Hospodin, podejte své pádné důvody , praví Král Jákóbův;

²² nechť podávají a oznamují nám věci, jež se mají přihodit , oznamte dřívější věci, jaké ony byly, ať můžeme přiložit svá srdce a poznávat jejich posledek, nebo se nám ozvěte o věcech, jež mají přijít ,

²³ oznamte věci, jež se mají napotom dostavit , ať můžeme poznat, že vy jste bohové; ano, můžete jednat dobře aneb jednat zle , ať na sebe spolu navzájem hledíme a vidíme !

²⁴ Hle, vy jste méně než kdyby vás nebylo a vaše působení méně než nic ; ošklivostí je, kdo ve vás nachází zálibu .

²⁵ Vzbudil jsem od severu - on se dostaví , od vzcházení slunce bude vzývat mé jméno a postihovat místodržící tak jako bláto , ano, tak jako hrnčíř rozšlapává jíl.

²⁶ Kdo od počátku oznamoval , takže bychom věděli, a od dřívějška , takže bychom mohli říci: Je to spravedlivé ? Věru nebylo oznamujícího , věru nebylo zvěstujícího , věru nebylo slyšícího vaše řeči;

²⁷ první o Cijjónu: Hle, hle je ; a Jerúsalému chci dát nositele dobré zvěsti .

²⁸ A hleděl jsem a nebylo nikoho , ani z těchto, a nebylo rádce , takže by, tázal-li bych se , mohli slovem odpovědět .

²⁹ Hle, oni všichni jsou marnost , jejich činy jsou ničím, jejich slitiny jsou vítr a pustota .

42

¹ Hle, můj Služebník, budu ho podpírat , můj Vyvolený , jehož si má duše oblíbila ; položím na něho svého Ducha , bude národům přinášet právo .

² Nebude křičet ani svůj hlas zvyšovat ani se jím v ulici ozývat ;

³ nalomenou třtinu nebude přerážet a ochabující knot - nebude jej uhašovat; podle pravdy bude přinášet právo .

⁴ Nebude ochabovat , aniž se bude podlamovat , až než na zemi bude moci právo zavést ; a ostrovy budou čekat na jeho nauku .

⁵ Takto řekl BŮH, Hospodin, stvořivší nebesa a roztáhší je, rozprostřevší zem a její výplody , dávající lidstvu na ní dech , ano, ducha chodícím po ní:

⁶ Já, Hospodin, jsem tě v spravedlnosti zavolal a uchopil jsem tě za ruku a chci tě ochránit a učinit tě smlouvou lidu a světlem národů

⁷ k otvírání slepých očí, k vyvádění vězňů ze žaláře , obyvatel tmy z domu zadržení ;

⁸ já jsem Hospodin, to je mé jméno a svou slávu nebudu dávat jinému , ani svou chválu sochám .

⁹ Dřívější věci, hle, přišly a nové budu já oznamovat ; dříve než budou klíčit , budu se vám ozývat .

¹⁰ Zpívejte Hospodinu novou píseň, jeho chválu od okrajů země, sestupující na moře a jeho náplň, ostrovy a jejich obyvatelé,

¹¹ nechť zvyšují hlas, pustina a její města, vsi , jež obýváš, Kédáre , nechť plesají obyvatelé skaliska , nechť pokřikují z temene hor,

¹² nechť Hospodinu přiznávají slávu , nechť na ostrovech prohlašují jeho chválu !

¹³ Hospodin bude vycházet jako hrdina , jako bojovník bude vzbuzovat horlivost , bude křičet , ba bude vydávat válečný pokřik , nad svými nepřáteli se bude projevovat vítězem .

¹⁴ Odedávna jsem mlčel , choval jsem se tiše, ovládal jsem se ; budu jako rodička sténat , supět a soptit zároveň;

¹⁵ budu pustošit hory a pahrbky a působit sesychání všeho jejich bylinstva a jejich řeky učiním ostrovy a rybníky budu činit suchými ;

¹⁶ a slepé budu vodit cestou, již neznají , pěšinami , jichž neznají , jim budu kráčení umožňovat , před jejich tváří budu temnotu činit světlem a kostrbatiny rovinou . Tyto věci jim učiním , aniž je opustím ;

¹⁷ ti, již důvěřují v sochy , již říkají slitinám : Vy jste naši bohové, ustoupí zpět, musejí být velmi zostuzeni .

¹⁸ Slyšte, hluší, a hleďte, slepí, abyste viděli .

¹⁹ Kdo je slepý, leč můj nevolník, a kdo hluchý jako můj posel , jehož posílám ? Kdo je slepý jako odplatu dostávající , ano, slepý jako nevolník Hospodinův?

²⁰ Uviděl jsi mnohé věci a nedbáš ; při otevření uší neslyší !

²¹ Vzhledem k své spravedlnosti má Hospodin přání : Nechť se zákon zvelebuje a oslavuje ;

²² ale toto je lid vykořistěný a oloupený , oni všichni jsou zastrčení v děrách a jsou skryti v domech zadržení , stali se kořistí a není vyprošťujícího, plenem , a není pravícího: Navrať !

²³ Kdo mezi vámi vpouští toto v uši , dává pozor a zaposlouchává se nazpět ?

²⁴ Kdo Jákóba vydal v plen , ano, Isráéle kořistícím ? Zda ne Hospodin, on , vůči němuž jsme zhřešili? Ano, znechtělo se jim chodit jeho cestami, aniž poslouchali na jeho zákon ,

²⁵ i vylil na něj popuzení svého hněvu a násilí boje ; to ho podpálilo ze všech stran , aniž zvěděl, a rozhořelo se proti němu; to si nekladl na srdce.

43

¹ Ale nyní Hospodin, tvůj Stvořitel, Jákóbe, ano, tvůj Ztvárnitel , Isráéli, řekl takto: Nemusíš se bát , neboť jsem tě vykoupil , zavolal tvým jménem; ty patříš mně.

² Když budeš přecházet vodami, budu s tebou já, i řekami, nebudou tě moci zaplavit ; když půjdeš skrze oheň, nebudeš se ožehovat, aniž se bude plamen proti tobě rozhořívat ,

³ neboť já, Hospodin, tvůj Bůh, Svatý Isráélův, tvůj Vysvoboditel , jsem tvým zadostučiněním učinil Egypt, Kúš a Sevu za tebe.

⁴ Odkdy ses v mých očích stal drahým , byl jsi obdařen ctí a já jsem si tě zamiloval, i dávám za tebe lidi , ano, za tvé žití lidská plemena .

⁵ Nemusíš se bát , neboť jsem s tebou já; od vzcházení chci tvé símě přivést a od západu tě shromáždit,

⁶ pravě severu: Musíš vydat, a jihu : Nesmíš zadržovat , přiveď mé syny z daleka a mé dcery od okraje země,

⁷ každého, kdo se nazývá mým jménem, neboť jsem ho stvořil k své slávě ; ztvárnil jsem ho, ano, zhotovil jsem ho.

⁸ Vyveď slepý lid, jehož oči však jsou , a hluché, kteří mají uši.

⁹ Nechť se pospolu shromáždí všechny národy , ano, lidská plemena nechť se scházejí ; kdo mezi nimi může toto prohlásit aneb zvěstovat nám dřívější věci? Nechť přivádějí své svědky, aby mohli být ospravedlněni, a nechť slyší a mohou říci: Pravda !

¹⁰ Mými svědky jste vy - prohlášeno Hospodinem - a můj Služebník, jehož jsem vyvolil , abyste věděli a věřili mně, že já jsem ON ; přede mnou nebyl ztvárněn BŮH, aniž po mně bude.

¹¹ Hospodin jsem já - já, a mimo mne není Vysvoboditele ,

¹² já jsem oznamoval a vysvobozoval a zvěstoval , když mezi vámi nebylo cizáka , a vy jste mými svědky - prohlášeno Hospodinem - a já jsem BŮH,

¹³ ano, odvždy jsem já ON a není mohoucího vyprostit z mé ruky; když působím, kdo to může zvrátit ?

¹⁴ Takto řekl Hospodin, váš Výkupce , Svatý Isráélův: Pro vás jsem vyslal v Bável a svrhl je všechny jako uprchlíky , totiž Kasdím , jejichž radost je v lodích.

¹⁵ Já jsem Hospodin, váš Svatý, Stvořitel Isráéle, váš Král.

¹⁶ Takto řekl Hospodin, jenž zřídil v moři cestu, ano, pěšinu v mohutných vodách,

¹⁷ jenž vyvedl vozy a koně , vojenskou moc a reky ; leží pospolu, nevstávají - zhasli, dodoutnali jako knot -:

¹⁸ Nemusíte připomínat dřívější věci ani věnovat pozornost věcem dávným;

¹⁹ hle, já - chystám se učinit něco nového, co nyní klíčí - zda nevíte? Ano, zavádím v pustině cestu, v poušť řeky,

²⁰ zvěř pole mě bude ctít , šakalové a pštrosice , neboť dám v pustinu vody, řeky v poušť k napájení mého vyvoleného lidu;

²¹ tento lid jsem si ztvárnil , nechť vyprávějí mou chválu .

²² Ale nevolal jsi mne, Jákóbe, neboť ses mnou unavil , Isráéli,

²³ nepřiváděl jsi mi drobného dobytka svých vzestupných obětí , aniž jsi mě svými obětmi ctil ; neobtěžoval jsem tě obětmi daru , aniž jsem tě unavoval kadidlem ,

²⁴ nekupoval jsi mi za peníze třtinu , aniž jsi mě sytil tukem svých obětí, jen jsi mě obtěžoval svými hříchy, unavoval jsi mě svými nepravostmi . -

²⁵ Já - já jsem ON , zahlazující vzhledem k sobě tvá přestoupení , aniž si připomínám tvé hříchy.

²⁶ Připomeň mi, suďme se spolu, vypovídej ty, abys mohl být ospravedlněn.

²⁷ Tvůj první otec hřešil a tvoji tlumočníci se proti mně vzpírali ,

²⁸ i znesvětil jsem hodnostáře svatyně a vydal jsem Jákóba v odevzdání , ano, Isráéle v posměšné řeči.

44

¹ Nyní však slyš, Jákóbe, můj nevolníče, ano, Isráéli, v němž jsem našel zálibu :

² Takto řekl Hospodin, tvůj Zhotovitel a tvůj Ztvárnitel od lůna , tvůj Pomocník: Nemusíš se bát , můj nevolníče Jákóbe, ano, Ješurúne , v němž jsem našel zálibu ,

³ neboť chci na to, co je žíznivé , vylít vody, ano, vyřinutí na suchost , vylít svého Ducha na tvé símě, ano, své požehnání na tvé potomky ,

⁴ takže vzrostou vprostřed mezi trávou, jako topoly při proudech vod.

⁵ Tento bude říkat: Já patřím Hospodinu, a tento se bude nazývat jménem Jákóbovým, a tento svou rukou psát: Pro Hospodina , a jménem Isráélovým si lichotit .

⁶ Takto řekl Hospodin, Král Isráélův a jeho Výkupce , Hospodin zástupů : Já jsem První a Poslední a mimo mne není Boha.

⁷ A kdo může tak jako já volat - ať to oznamuje a předkládá mi to - od mého ustanovení lidu věčnosti? Nechť jim tedy oznamují věci nadcházející a jež mají přijít!

⁸ Nemusíte mít strach ani se třást; zda jsem ti odedávna nezvěstoval a neoznamoval ? A vy jste mými svědky; zda je +Bůh mimo mne? Ba není Skály, neznám žádné.

⁹ Ztvárňovatelé soch , oni všichni , jsou nicotou , aniž mohou jejich oblíbenci prospět; oni jsou jejich svědky: nevidí, aniž co vědí, aby byli zostuzováni .

¹⁰ Kdo ztvárnil BOHA aneb slil sochu k žádnému prospěchu?

¹¹ Hle, všichni jeho společníci musejí být zostuzeni , a řemeslníci , ti jsou z lidí ; nechť se oni všichni shromažďují , nechť předstupují , nechť mají strach, nechť jsou vespolek zostuzováni .

¹² Kovář železa má nástroje a zpracovává je v uhlí a ztvárňuje je kladivy a zpracovává je svou silnou paží ; také bývá hladový - pak síly není; nenapije-li se vody, unaví se .

¹³ Řezbář dříví natáhne míru , vyznačuje ji křídou , hotoví ji řezbářskými noži a vyznačuje ji kružidlem a zhotoví ji podle tvářnosti muže, podle krásy člověka k zůstávání v domě.

¹⁴ Když si navytíná cedrů , pak vezme cypřiš a dub , jež si vybere mezi stromy lesa; zasadí borovici , ať jí lijavec dává růst ;

¹⁵ to je člověku k topení , i vezme z toho a zahřeje se, ba i zažíhá a napeče chleba, ba i dělá BOHA a jme se klanět, zhotoví jej jako sochu a padne před ním.

¹⁶ Polovinu toho spálí v ohni, nad tou polovinou jí maso, opéká pečeni a nasycuje se; ba i zahřívá se a praví: Aha, zahřál jsem se, užil jsem si tepla !

¹⁷ A zbytek toho učiní BOHEM , svou sochou ; bude před tím padat a klanět se a modlit se k tomu a říkat: Vyprosť mě, neboť ty jsi můj BŮH.

¹⁸ Nevědí , aniž chápou , neboť zatřel jejich oči, aby neviděli , a jejich srdce , aby nenabyla rozumnosti ,

¹⁹ aniž si kdo bere k srdci, aniž má vědomí ani pochopení k pomyšlení : Polovinu toho jsem spálil v ohni, ba i chleba jsem nad žhavým uhlím z toho napekl, maso jsem opékal a jedl; mám tedy pozůstatek toho učinit ošklivostí a padat před špalkem dřeva?

²⁰ Pase se popelem, srdce je oklamáno, zvrátilo ho stranou , takže nemůže vyprostit svou duši ani si říci : Zda není v mé pravici lež?

²¹ Pamatuj si tyto věci, Jákóbe, ano, Isráéli, neboť ty jsi můj nevolník, ztvárnil jsem tě, ty jsi mi nevolníkem, Isráéli, nebudeš mi upadat v zapomenutí;

²² jako oblak setřu tvá přestoupení , ano, jako mrak tvé hříchy; vrať se ke mně, neboť jsem tě vykoupil .

²³ Plesejte, nebesa, neboť zapůsobil Hospodin, výskejte , spodní místa země, propukněte , hory, v plesání, les a všechno stromoví v něm, neboť Hospodin vykoupil Jákóba a na Isráélovi se oslavuje !

²⁴ Takto řekl Hospodin, tvůj Výkupce a tvůj Ztvárnitel od lůna : Já jsem Hospodin, Zhotovitel všeho, roztáhší nebesa, já samoten , rozprostřevší zem - kdo byl se mnou? -

²⁵ rušící znamení prázdných mluvků, což věštce činí blázny , obracející mudrce zpět, což mění jejich vědění v pošetilost,

²⁶ potvrzující slovo svého nevolníka a splňující záměry svých poslů , jenž praví Jerúsalému: Musíš být obýván , a městům Júdovým : Musíte být budována , a jeho rumiště chci postavit ;

²⁷ jenž praví hlubině: Vyschni ! A tvé řeky chci učinit suchými ,

²⁸ jenž praví o Kórešovi : Můj pastýř, jenž bude splňovat všechno mé zalíbení , i stran výroku k Jerúsalému: Musíš být budován , a chrámu : Musíš být založen.

45

¹ Takto řekl Hospodin svému pomazanému, Kórešovi , jehož jsem uchopil za jeho pravici, stran podmanění národů před jeho tváří (a boky králů budu uvolňovat ), stran otvírání dveří před jeho tváří (a brány nebudou zavírány):

² Před tvou tváří půjdu já a budu vypukliny urovnávat , dveře z mosazi rozbíjet a závory ze železa rozrážet ,

³ a dávat ti poklady tmy a utajená bohatství úkrytů, abys věděl, že já, Hospodin, jenž tě volá jménem, jsem Bůh Isráélův;

⁴ vzhledem k svému nevolníku Jákóbovi, ano, Isráélovi, svému vyvolenému , jsem tě také tvým jménem povolal , dával jsem ti čestné jméno , aniž jsi mě znal.

⁵ Já jsem Hospodin a není dalšího , kromě mne není Boha; opasoval jsem tě, aniž jsi mě znal,

⁶ aby věděli od vzcházení slunce i od západu , že není žádného mimo mne; já jsem Hospodin a dalšího není,

⁷ ztvárňující světlo a tvořící tmu, zjednávající pokoj a tvořící pohromu , všechny tyto věci činím já, Hospodin.

⁸ Kropte, nebesa, shora, a obláčky nechť roní spravedlnost; nechť se země otvírá a nechť přinášejí záchranu , a zároveň nechť působí klíčení spravedlnosti; já, Hospodin, to stvořím.

⁹ Běda ti, proucí se se svým Ztvárnitelem , střepe mezi střepy ze země ! Zda říká hlína svému ztvárniteli : Co děláš? Vždyť tvá práce - nebylo na ní rukou !?

¹⁰ Běda ti, říkající k otci: Co plodíš ? A k ženě: Co rodíš ?

¹¹ Takto řekl Hospodin, Svatý Isráélův a jeho Ztvárnitel : Tažte se mne na nadcházející věci ! Nad mými syny a nad prací mých rukou mi musíte pravomoc ponechat ;

¹² já jsem zřídil zem a stvořil na ní člověka , já - mé ruce roztáhly nebesa a všechno jejich osazenstvo jsem přikázal ,

¹³ já jsem ho vzbudil v spravedlnosti a všechny jeho cesty budu urovnávat , on bude budovat mé město a mé odvedenectvo propouštět , ne za odškodné ani za úplatek , řekl Hospodin zástupů .

¹⁴ Takto řekl Hospodin: Lopota Egypta a zisk Kúše a Seváím , muži vysoké postavy , budou přecházet k tobě a tobě budou patřit; půjdou za tebou, v okovech budou přecházet, tobě se budou klanět, tobě budou své prosby předkládat: Jen v tobě je BŮH a není dalšího , žádného Boha.

¹⁵ Ty jsi vpravdě skrývající se BŮH, Bože Isráélův, Vysvoboditeli !

¹⁶ Zostuzeni , ba věru zahanbeni budou, oni všichni , spolu se v hanbu odeberou výrobcové model ;

¹⁷ Isráél bude Hospodinem vysvobozen věčným vysvobozením , až po věčnosti věku nebudou zostuzováni ani zahanbováni .

¹⁸ Ano, takto řekl Hospodin, Stvořitel nebes, on, Bůh, ztvárnivší zem, ano, zřídivší ji - on ji upevnil , ne jako pustotu ji stvořil, ztvárnil ji k bydlení -: Já jsem Hospodin a dalšího není;

¹⁹ nepromluvil jsem v skrytu , na temném místě země , neřekl jsem semeni Jákóbovu: Hledejte mě nadarmo ! Já jsem Hospodin vyslovující spravedlnost, oznamující správné věci .

²⁰ Shromážděte se a přijďte, přibližte se spolu, uniknuvší z národů ; nemají poznání ti, kdo nosí dřevo svých soch a modlí se k BOHU, jenž nemůže vysvobodit ;

²¹ oznamte a přiveďte je blíže , ať se i mohou spolu poradit : Kdo toto od pradávna zvěstoval , od dřívějška to oznamoval ? Zda ne já, Hospodin, neboť není dalšího Boha mimo mne, spravedlivého BOHA a Vysvoboditele kromě mne není.

²² Otočte se ke mně a dejte se vysvobodit , všechny končiny země, neboť já jsem BŮH a dalšího není.

²³ Sám při sobě jsem přisáhl, slovo vyšlo v spravedlnosti z mých úst, aniž se bude vracet, že se přede mnou bude shýbat každé koleno, přísahat každý jazyk.

²⁴ Jen v Hospodinu, bude říkat , mám spravedlnost a sílu. Až k němu se bude přicházet a všichni na něho rozhněvaní budou zostuzováni ;

²⁵ všechno símě Isráélovo, ti budou ospravedlňováni a budou se honosit Hospodinem.

46

¹ Bél klesl , Nevó se hroutí, jejich zobrazení se dostala na zvířectvo , ano, na dobytek , vaše naložené přenosné modly jsou břemenem pro znavené ;

² spolu se zhroutili, klesli , nemohli zachránit břímě , nýbrž sami odešli v zajetí.

³ Obraťte sluch ke mně , dome Jákóbův, ano, vše zbývající z domu Isráélova, ti, již jsou od lůna naloženi, ti, již jsou od dělohy neseni ,

⁴ až do stáří jsem já ON , ano, až do šedin budu já nosit , já jsem zhotovil a já ponesu , ano, já budu nosit a zachraňovat .

⁵ Komu mě chcete připodobňovat aneb rovným činit a přirovnávat , že bychom si byli podobni ?

⁶ Ti, již z váčku vysypávají zlato a přezmenem váží stříbro, najímají zlatníka, ten to dělá BOHEM - padají, ano, klanějí se.

⁷ Zvedají jej na rameno, nosí jej a usazují jej na jeho místo , i stojí a nehýbá se ze svého stanoviště , ani volá-li kdo na něj, neodpovídá , aniž ho z jeho úzkosti vysvobozuje .

⁸ Pamatujte si toto a dokažte, že jste muži ; položte si to opět na srdce, přestupníci ,

⁹ pamatujte si dřívější věci, odedávna , že já jsem BŮH a dalšího není, Bůh, a není žádného mně podobného ,

¹⁰ od počátku oznamující posledek a od pradávna věci, jež se neuskutečnily , pravící: Mé rozhodnutí zůstává a všechno své přání uskutečňuji ,

¹¹ volaje od vzcházení dravého ptáka, ze vzdálené země muže mého rozhodnutí ; ano, promluvil jsem a také k tomu chci dát dojít ; promyslil jsem a také to chci uskutečnit .

¹² Obraťte sluch ke mně , zatvrzelí srdcem , vy, již jste daleci od spravedlnosti;

¹³ přivedu blíže spravedlnost svou; nebude se vzdalovat, aniž se mé vysvobození bude opožďovat , i dám na Cijjónu vysvobození , Isráélovi svou chválu .

47

¹ Sestup a sedni v prach , panno, dcero Bávelu , sedni na zem, trůnu není, dcero Kasdím , nebudeš nadále takovou, aby ti dávali název změkčilé a zhýčkané !

² Vezmi žernovy a mel mouku, odhal se zpod svého závoje , vyhrň vlečku, odhal stehna , překračuj řeky;

³ bude odhalována tvá nahota, ano, tvá potupa se bude vidět. Chci se chopit pomsty , aniž budu dopouštět zákrok člověka .

⁴ Náš Výkupce je Hospodin zástupů , to je jeho jméno, Svatý Isráélův!

⁵ Seď v mlčení a vstup ve tmu, dcero Kasdím , neboť nebudeš nadále takovou, aby ti dávali název paní království .

⁶ Rozhněval jsem se na svůj lid, zhanobil jsem své dědictví a vydal jsem je v tvou ruku; neposkytla jsi jim slitování , na starce jsi velmi těžce uvalila své jho

⁷ a řekla jsi: Navždy budu paní , přičemž jsi tyto věci nepoložila na své srdce, nepřipomněla sis posledek toho .

⁸ Nuže tedy slyš toto, rozkošnice , jež sedíš bezstarostně , jež říkáš ve svém srdci: Já a nikdo další ; nebudu sedět jako vdova, aniž budu znát ztrátu dětí -

⁹ ano, tyto dvě věci na tebe budou přicházet, v okamžiku, v jeden den: ztráta dětí i ovdovění; přijdou na tebe ve své úplnosti za množství tvých kouzel, za veliké hojnosti tvých zaklínadel.

¹⁰ Ano, důvěřovala jsi ve své zlo, říkala jsi : Není vidoucího mě; tvá moudrost a tvé vědění, to tě svedlo , takže jsi ve svém srdci říkala : Já a nikdo další .

¹¹ I přijde na tebe pohroma , nebudeš znát jejího původu , ano, bude na tebe padat nehoda, nebudeš jí moci zmírnit , a náhle na tebe bude přicházet zkáza , jíž neznáš.

¹² Nuže , postav se se svými zaklínadly a s množstvím svých kouzel, s nimiž ses lopotila od svého mládí , snad budeš moci dojít zdaru, snad to budeš umět zastrašit .

¹³ Unavila ses množstvím svých rad ; nuže , nechť se postavují děliči nebes , již hledí mezi hvězdy, poučující o novech měsíce, a nechť tě vysvobozují z věcí, jež na tebe budou přicházet.

¹⁴ Hle, stanou se jakoby slámou , spálí je oheň, nebudou moci sami sebe vyprostit z moci plamene - nebude to žhavé uhlí k zahřátí, teplo k sedění před ním!

¹⁵ Takovými se ti stanou ti, pro něž ses nalopotila , tvoji obchodníci od tvého mládí ; zatoulají se každý k své straně , nebude vysvobozujícího tě.

48

¹ Slyšte toto, dome Jákóbův, ti, již jsou nazýváni jménem Isráélovým a vyšli z vod Júdových, již přísahají při jménu Hospodinově a na Boha Isráélova poukazují , ne v pravdě , ani v spravedlnosti,

² ačkoli se nazývají podle svatého města a opírají se o Boha Isráélova , jehož jméno je Hospodin zástupů :

³ Předem jsem oznamoval dřívější věci; a když vyšly z mých úst a zvěstoval jsem je, náhle jsem zapůsobil a přišlo to.

⁴ Protože vím , že jsi ty tvrdohlavý , neboť tvá šíje - šlacha ze železa, a tvé čelo - mosaz ,

⁵ proto jsem ti předem oznamoval , zvěstoval jsem ti dříve než to přicházelo, abys neříkal: Učinilo je mé zobrazení , ano, přikázala je má socha aneb má slitina.

⁶ Uslyšel jsi, pohleď na to vše ; a vy - zda nebudete oznamovat ? Od nynějška ti zvěstuji věci nové a utajované , ty , jež neznáš ;

⁷ budou stvořeny nyní a ne od dřívějška a před dnem , a neuslyšel jsi o nich , abys neříkal: Hle, věděl jsem o nich .

⁸ Ani jsi neuslyšel ani jsi nezvěděl ani se tvé ucho od dřívějška neotevřelo, neboť jsem věděl , že jednáš velmi nevěrně a dává se ti název přestupníka od lůna .

⁹ Vzhledem k svému jménu svůj hněv oddaluji , pro svou chválu krotím vůči tobě, nechtěje tě vytít .

¹⁰ Hle, pročišťoval jsem tě, ale ne se stříbrem , zkoušel jsem tě v peci soužení ;

¹¹ vzhledem k sobě, vzhledem k sobě jednám - ano, jak by se kdo dával zhanobit ? A svou slávu nebudu dávat jinému .

¹² Obrať sluch ke mně , Jákóbe, ano, Isráéli, můj povolaný! Já jsem ON , já jsem První, ano, já jsem Poslední;

¹³ ano, má ruka založila zem, má pravice rozpjala nebesa: Zavolal jsem na ně - stála pospolu.

¹⁴ Shromážděte se, vy všichni , a slyšte: Kdo mezi nimi oznámil tyto věci? Hospodin ho miluje , on bude uskutečňovat jeho přání v Bávelu a jeho paži na Kasdím ;

¹⁵ já, já jsem promluvil, ano, zavolal jsem ho, přivedl jsem ho, ať zdárně vykoná svou cestu.

¹⁶ Přibližte se ke mně, slyšte toto: Nemluvil jsem od počátku nikdy v skrytosti, od doby, kdy se co stalo , byl jsem tam já. - A nyní mě Pán, Hospodin, poslal, a jeho Duch .

¹⁷ Takto řekl Hospodin, tvůj Výkupce , Svatý Isráélův: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, vyučující tě: K prospěchu, dávající ti kráčet cestou, jíž jdeš.

¹⁸ Kéž bys byl naslouchal mým rozkazům! Pak by byl tvůj pokoj jako řeka a tvá spravedlnost jako vlny moře,

¹⁹ a tvého semene by bylo jako písku a potomků z tvých útrob jako jeho kamení ; jeho jméno by nesmělo být vyťato ani vypleněno z přítomnosti mé tváře .

²⁰ Vyjděte z Bávelu , utecte od Kasdím , hlasem plesání toto oznamujte , zvěstujte , vyneste to až po okraj země; říkejte: Hospodin svého nevolníka Jákóba vykoupil !

²¹ A nežíznili v suchých místech, kudy je vodil , dal pro ně vyřinout se vodám ze skály, neboť skálu rozpoltil a vody vytekly.

²² Zlovolní, řekl Hospodin, nemají pokoje.

49

¹ Obraťte sluch ke mně , ostrovy , a naslouchejte , lidská plemena , z daleka: Hospodin mě od lůna zavolal, od útrob mé matky se jal připomínat mé jméno

² a má ústa učinil jakoby ostrým mečem; skryl mě ve stínu své ruky a učinil mě vybraným šípem ; uschoval mě ve svém toulci

³ a řekl mi: Ty jsi můj Služebník, Isráél, co se v tobě chci oslavit .

⁴ A já jsem řekl: Naprázdno jsem se nalopotil , nadarmo a marně jsem vyčerpal svou sílu, avšak mé právo je u Hospodina , ano, mé působení u mého Boha .

⁵ Nyní však řekl Hospodin, od lůna si mě ztvárňovavší za Služebníka k přivedení Isráéle zpět k němu (ač Isráél není sbírán , přece jsem v očích Hospodinových vážen a můj Bůh je mou silou), -

⁶ řekl tedy : Příliš málo je na to, že jsi mi Služebníkem, pozdvihovat kmeny Jákóbovy; ano, zpět přivádět uchráněné Isráélovy; učiním tě tedy světlem národů , abys byl mou záchranou až po okraj země.

⁷ Takto řekl Hospodin, Výkupce Isráélův, jeho Svatý, pohrdanému lidmi , za odporného považovanému národem , Služebníku vládců : Králové budou vidět a povstanou, hodnostáři , ti se budou klanět vzhledem k Hospodinu, jenž je věrný , Svatému Isráélovu, jenž tě vyvolil .

⁸ Takto řekl Hospodin: V čas blahovůle jsem ti odpověděl a v den záchrany jsem ti pomohl , a chci tě ochránit a učinit tě smlouvou lidu k pozdvihnutí země, k umožnění zdědit zpustlá dědictví ,

⁹ k povědění vězňům : Vyjděte ! Těm, kdo jsou ve tmě: Vyjevte se ! Budou se pást při cestách a jejich pastviště bude na všech holých pahrbcích;

¹⁰ nebudou hladovět ani žíznit, aniž je bude bít horko od slunce, neboť je povede nad nimi se slitovávající ; také je bude vodit k výtryskům vod.

¹¹ A všechny své hory budu měnit v cesty a mé silnice se budou zvyšovat ;

¹² hle, tito budou přicházet z daleka, a hle, tito od severu a od západu a tito ze země Síním .

¹³ Plesejte, nebesa, a jásej, země, nechť v plesání propukají hory, neboť Hospodin potěšil svůj lid a lituje svých usoužených !

¹⁴ Ale Cijjón řekl : Hospodin mě opustil, ano, Pán na mne zapomněl.

¹⁵ Zda může žena zapomenout na svého kojence, nelitovat syna svého lůna ? Byť i ony zapomínaly , já tě však zapomínat nebudu.

¹⁶ Hle, vryl jsem tě na dlaně , tvé zdi jsou ustavičně přede mnou.

¹⁷ Tvoji synové přispěchají, tvoji bořitelé a tvoji pustošitelé budou muset od tebe odejít .

¹⁸ Povznes své oči kolkolem a viz: Oni všichni se shromáždí, přijdou k tobě; jako že já jsem živ, - prohlášeno Hospodinem, - ano, jako ozdobu je všechny budeš moci vzít na sebe a ovázat se jimi jako nevěsta ,

¹⁹ neboť tvá rumiště a tvá zpustlá místa a tvá rozbořená země - ano, nyní budeš příliš těsný pro obyvatele , ač se tvoji hubitelé vzdálí;

²⁰ ještě budou synové tvé bezdětnosti říkat v tvé uši: Mám těsné místo , ustup mi, ať se mohu usadit !

²¹ I řekneš si ve svém srdci: Kdo mi tyto zplodil, když já jsem dětí zbaven a neplodný , odvedený a odstrkovaný , a tyto kdo vychoval ? Hle, já jsem zbyl o samotě ; tito - kde oni byli?

²² Takto řekl Pán, Hospodin: Hle, chci povznést svou ruku k národům , ano, k národnostem pozvednout svůj prapor , ať tvé syny dopraví v náruči a tvé dcery nechť jsou neseny na ramenou ,

²³ i stanou se králové tvými pěstouny a jejich královny tvými chůvami , budou se ti klanět, obličej na zem, a lízat prach tvých nohou, i zvíš, že já jsem Hospodin, co nemohou být zklamáni očekávající mě .

²⁴ Zda může být silákovi odňata kořist a může-li právem zajatý vyváznout?

²⁵ Ano, takto řekl Hospodin: I silákův zajatý může být vzat a kořist hrůzovládcova může vyváznout, neboť s tvými soupeři budu soupeřit já a tvé děti budu vysvobozovat já

²⁶ a tvé utiskovatele budu krmit jejich masem, jako moštem se budou opíjet svou krví; i zvědí, všechno maso, že tvým Vysvoboditelem a tvým Výkupcem jsem já, Hospodin, Rek Jákóbův.

50

¹ Takto řekl Hospodin: Kde je toto - listina rozluky vaší matky, jíž jsem ji odeslal ? Nebo kdo z mých věřitelů je ten, komu jsem vás prodal? Hle, prodali jste se svými nepravostmi a pro vaše přestoupení byla vaše matka odeslána !

² Proč, když jsem přišel, nebylo nikoho , volal jsem a nebylo odpovídajícího? Zda je vskutku má ruka příliš krátká na osvobození , a není-li ve mně síly k vyproštění? Hle, svým pokáráním působím vysychání moře, řeky činím pustinou, jejich ryby páchnou z nedostatku vody a mrou žízní,

³ nebesa oblékám v černotu a jejich přikrývkou činím pytlovinu.

⁴ Pán, Hospodin, mi dal jazyk učených, abych věděl , jak slovem občerstvit vysíleného, probouzí, - jitro za jitrem , - probouzí mi ucho, abych slyšel jako ti učení.

⁵ Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já jsem se nezachoval neposlušně; neodstoupil jsem zpět;

⁶ svůj hřbet jsem vydal bijícím a svá líce rvoucím , svou tvář jsem neskryl před hanobeními a slinou.

⁷ Ale Pán, Hospodin, mi pomáhá, proto nepocítím hanby , proto jsem vystavil svou tvář jako křemen a vím, že nemusím být zostuzen .

⁸ Můj Ospravedlnitel je blízek ; kdo se bude se mnou přít ? Můžeme se spolu postavit; kdo je mým pohaněčem k soudu ? Nechť se ke mně přibližuje !

⁹ Hle, pomáhá mi Pán, Hospodin - kdo je ten , jenž mě chce odsoudit ? Hle, oni všichni musejí jako roucho zchátrat ; bude je žrát mol.

¹⁰ Kdo mezi vámi má Hospodina v úctě , poslouchá na hlas jeho Služebníka? Kdo chodí v tmách a nemá jasna , nechť důvěřuje ve jméno Hospodinovo a opírá se o svého Boha;

¹¹ hle, vy všichni zaněcující oheň, vystrojující se pochodněmi , choďte v záři svého ohně a mezi pochodněmi , jež jste zapálili ! Z mé ruky se vám dostane tohoto: Budete uléhat v strast .

51

¹ Obraťte sluch ke mně , vy ženoucí se za spravedlností , hledající Hospodina, pohleďte ke skále, z níž jste byli vytesáni , a k šachtě studny , z níž jste byli vykopáni ;

² pohleďte k Abráhámovi, vašemu otci, a k Sáře, jež vás rodila , neboť jsem ho jediného povolal a požehnal jsem mu a rozmnožil jsem ho .

³ Ano, Hospodin potěší Cijjón, potěší všechna jeho rumiště a učiní jeho pustinu jakoby Édenem a jeho step jakoby zahradou Hospodinovou, bude se v něm moci najít veselí a radost, děkování a zvuk hudby .

⁴ Obraťte pozornost ke mně, můj lide, ano, obraťte ke mně uši , mé plémě , neboť z mé blízkosti bude vycházet nauka ; a mé právo - za světlo národností je chci uvést v blahé odpočinutí .

⁵ Má spravedlnost je blízka , má záchrana vyšla a mé paže budou soudit národnosti , ostrovy budou na mne čekat a k mé paži vzhlížet .

⁶ Povzneste své oči k nebesům a pohleďte na zem zespod - ano, nebesa se rozplynou jako dým a země musí jako roucho zchátrat a její obyvatelé musejí pomřít tak jako komáři , ale má záchrana bude navždy , aniž se má spravedlnost může zřítit .

⁷ Obraťte sluch ke mně , vy, znající spravedlnost, lid, v jejichž srdci je můj zákon , nemusíte se bát potupy od smrtelníků , ano, nechť nejste otřeseni z jejich posměšných řečí,

⁸ vždyť je jako roucho bude žrát mol, ano, jako vlnu je bude žrát larva, ale má spravedlnost bude navždy a má záchrana do pokolení pokolení .

⁹ Procitni, procitni, vezmi na sebe sílu, paže Hospodinova, procitni jako v den pradávna, pokolení věčností! Zda ty nejsi ta , jež rozsekala Ráhav , probodla netvora ?

¹⁰ Zda ty nejsi ta , jež způsobila vyschnutí moře, vod veliké hlubiny , jež hlubokosti moře učinila cestou k projití vykoupených ?

¹¹ Tak kéž se osvobození Hospodinovi vracejí a s plesáním a věčnou radostí na své hlavě přijdou na Cijjón; kéž jásotu a radosti dosahují , zármutek a vzdychání prchnou !

¹² Já, já jsem ON , váš Těšitel ; kdo jsi ty, že pociťuješ bázeň před smrtelníkem , jenž musí umřít, ano, před synem člověka, trávou, jež se vyhazuje ,

¹³ a zapomněl jsi Hospodina, svého Zhotovitele , roztáhšího nebesa a založivšího zem, a ustavičně, po celý den, máš strach ze vzteku působce úzkosti , jako by se byl upřel na hubení - a kde je vztek působce úzkosti ?

¹⁴ Shrbený bude spěšně uvolněn , aniž půjde do jámy umírat, aniž se bude jeho chleba nedostávat.

¹⁵ A já jsem Hospodin, tvůj Bůh, bouřící moře, takže jeho vlny hlučí , jehož jméno je Hospodin zástupů ,

¹⁶ i vložil jsem svá slova v tvá ústa a přikryl jsem tě stínem své ruky k postavení nebes a založení země a k povědění Cijjónu: Ty jsi můj lid.

¹⁷ Prober se , prober se , povstaň, Jerúsaléme, jenž jsi z ruky Hospodinovy vypil číši jeho popuzení, korbel , číši vrávorání jsi vypil , vyprázdnil .

¹⁸ (Ze všech synů, jež porodil , není poskytujícího mu vedení , ba, ze všech synů, jež vychoval , není uchopujícího jej za ruku.)

¹⁹ Dvě věci, ty tě potkávají - kdo ti bude projevovat soustrast ? -: Zkáza a rozvrat a hlad a meč; kým tě mám potěšit ?

²⁰ Tvoji synové omdleli, leží na nárožích všech ulic jako teó v čeřenu, plni popuzení Hospodinova, kárání tvého Boha;

²¹ nuže , proto slyš toto, usoužený a opilý , ne však z vína:

²² Takto řekl tvůj Pán, Hospodin, jenž se ujímá rozepře svého lidu: Hle, beru číši vrávorání, korbel , číši svého popuzení, z tvé ruky, nebudeš ji již nadále pít,

²³ nýbrž ji vložím v ruku tvých trapičů , kteří ti říkají : Shoď se , ať můžeme přejít; i činíš svůj hřbet jakoby zemí, ano, jakoby ulicí pro přecházející .

52

¹ Procitni, procitni, vezmi na sebe svou sílu, Cijjóne, vezmi na sebe roucha své ozdoby , Jerúsaléme, svaté město , neboť již nadále nebude v tebe vstupovat neobřezanec a nečistý,

² otřes se od prachu , povstaň, usedni, Jerúsaléme, nechť se uvolní pouta tvé šíje, zajatkyně, dcero Cijjónu!

³ Neboť takto řekl Hospodin: Zdarma jste byli prodáni, aniž budete penězi vykupováni ,

⁴ neboť takto řekl Pán, Hospodin: Poprvé sestoupil můj lid v Egypt k pobývání tam, a Aššúr se za nic jal jej utiskovat ;

⁵ nuže tedy co zde mám , - prohlášeno Hospodinem, - když můj lid byl zdarma pobrán? Jeho vládcové skučí, - prohlášeno Hospodinem, - a ustavičně, po celý den, je mým jménem opovrhováno.

⁶ Proto můj lid musí mé jméno poznat, proto, v onen den, že já jsem ON , jenž mluví - hle , já !

⁷ Jak spanilé jsou na horách nohy nositele dobré zvěsti , hlásajícího pokoj, nositele dobré zvěsti blaha , hlásajícího záchranu , pravícího Cijjónu: Tvůj Bůh se ujal kralování. -

⁸ Hlas tvých pozorovatelů ! Povznesli hlas, pospolu plesají, - neboť okem v oko vidí, - při Hospodinově návratu na Cijjón ;

⁹ rozhlaholte se , plesejte pospolu, rumiště Jerúsaléma, neboť Hospodin potěšil svůj lid, vykoupil Jerúsalém!

¹⁰ Hospodin před očima všech národů obnažil svou svatou paži , aby všechny končiny země uviděly vysvobození našeho Boha . -

¹¹ Odstupte , odstupte , vyjděte odtamtud, nechť se nedotýkáte nečistého, vyjděte zprostřed něho , očistěte se , nosiči náčiní Hospodinových!

¹² Vždyť nemusíte vycházet v chvatu ani se ubírat úprkem , neboť před vaší tváří se bude ubírat Hospodin a vaším zadním vojem bude Bůh Isráélův.

¹³ Hle, můj Služebník si bude rozumně počínat , bude velmi vyzdvihován a povznášen a vyvýšen ;

¹⁴ jakkoli se nad ním mnozí zhrozili (takové bylo znetvoření jeho vzhledu nad kohokoli , jeho zjevu nad syny člověka),

¹⁵ právě proto bude moci skrápět mnohé národy ; králové nad ním budou zavírat svá ústa, neboť uvidí, co jim nebylo vyrozprávěno , a postřehnou , co neuslyšeli.

53

¹ Kdo uvěřil naší zvěsti ? A komu byla zjevena paže Hospodinova?

² Ano, vzešel před jeho tváří jako výmladek a jako kořen ze země sucha, nemaje zjevu ani lesku , že bychom ho chtěli vidět, ani vzhledu , že bychom ho byli žádostivi .

³ Bylo jím pohrdáno a byl opuštěn lidmi , muž bolestí a obeznámený s utrpením , a to za zakrývání tváře před námi ; bylo jím pohrdáno, takže jsme si ho nevážili .

⁴ On vskutku snášel naše útrapy , a naše bolesti - naložil si je, a my jsme ho považovali za zasaženého , udeřeného Bohem, jím pokořovaného ;

⁵ on však byl zraněn našimi přestoupeními , zdeptán našimi nepravostmi , na něm byl trest k našemu pokoji a v jeho modřinách se nám dostalo uzdravení .

⁶ My všichni jsme se zatoulali jako drobný dobytek, otočili jsme se každý na svou cestu, a Hospodin přiměl nepravost nás všech střetnout se s ním .

⁷ Byl podroben sužování , ale on se sklonil , aniž otvíral svá ústa; byl veden jako dobytče k porážce , a jako ovce je němá před tváří svých střihačů, tak svá ústa neotvíral;

⁸ byl zachvácen sevřením a soudem , ano, kdo může uvážit jeho pokolení? Vždyť byl vyťat ze země živých, přestoupením mého lidu se mu dostalo rány .

⁹ A hrob mu určili mezi zlovolnými , ale byl ve své smrti s boháčem, protože nespáchal křivdu , aniž v jeho ústech byla lest .

¹⁰ Ale deptat ho chtěl Hospodin, dopustil utrpení ; bude-li se jeho duše klást v oběť za provinění , bude vidět své símě, prodlužovat své dni, a přání Hospodinovo se v jeho ruce bude dařit;

¹¹ tím, co bude vidět z námahy své duše, se bude sytit. V poznání sebe bude moci Spravedlivý, můj Služebník, mnohým udělit ospravedlnění , neboť jejich nepravosti ponese on.

¹² Proto mu chci dát podíl mezi velikými , ano, s mocnými bude dělit lup za to, že na smrt vylil své žití a dal se započítat s přestupníky , že hřích mnohých převzal on a za přestupníky se přimlouval .

54

¹ Plesej, neplodná, jež nerodíš , propukni v plesání a jásej , jež nepracuješ k porodu , neboť děti osamělé budou hojnější než děti vdané , řekl Hospodin;

² rozšiř místo svého stanu a nechť roztahují koberce tvých obydlí , nechť nešetříš , prodluž své provazy a upevni své kolíky ,

³ neboť se napravo i nalevo budeš rozmáhat a tvé símě se bude zmocňovat národů , i budou osidlovat zpustlá města.

⁴ Nechť se nebojíš , neboť nebudeš zostuzována , a nechť se necítíš zahanbena , neboť se nebudeš muset stydět, vždyť na ostudu svých mladých let budeš moci zapomenout, aniž si budeš pamatovat potupu svého vdovství.

⁵ Vždyť tvým Manželem je tvůj Zhotovitel , jeho jméno je Hospodin zástupů , a tvůj Výkupce , Svatý Isráélův, jenž bude nazýván Bohem vší země;

⁶ ano, Hospodin tě zavolal jako ženu opuštěnou a ztrápenou v duchu , jako ženu v mládí , když je zamítána , řekl tvůj Bůh;

⁷ na malý okamžik jsem tě opustil a ve velikém slitování tě chci shromáždit,

⁸ ve výlevu rozhněvání jsem na okamžik před tebou skryl svou tvář a ve věčné laskavosti se nad tebou slituji , řekl tvůj Výkupce , Hospodin.

⁹ Toto je pro mne jako dni Nóeho; jako jsem přisáhl, že vody za Nóeho již nebudou přecházet po zemi , tak jsem přisáhl, že nebude rozhněvání proti tobě ani oboření na tebe.

¹⁰ Ano, hory budou ustupovat a pahrbky se budou viklat , ale má laskavost z tvé blízkosti ustupovat nebude, aniž se má smlouva pokoje bude viklat , řekl Slitovávající se nad tebou , Hospodin.

¹¹ Usoužená , vichřicí zmítaná , nepotěšovaná , hle, já se chystám zapustit tvé kameny mezi drahokamy , ano, chci tě založit mezi safíry

¹² a tvá cimbuří udělat z rubínů a tvé brány z kamenů karbunkulu a celé tvé pomezí z rozkošných kamenů .

¹³ A všechny tvé děti budou vyučenci Hospodinovými a pokoj tvých dětí bude hojný;

¹⁴ budeš se upevňovat ve spravedlnosti , věz, že budeš daleko od útisku , takže se nebudeš muset bát, i od zhroucení , neboť se k tobě nebude moci přiblížit .

¹⁵ Hle, bude se srocovat srocení , nikoli z mé blízkosti ; kdo se proti tobě srotí? Před tebou musí padnout.

¹⁶ Hle, já jsem stvořil kováře dmýchajícího v oheň z uhlí a vyrábějícího nástroj k své práci a já jsem stvořil ničitele k rozvracení ;

¹⁷ žádný nástroj , jenž se vykovává proti tobě , se nebude moci podařit a každý jazyk, jenž se bude pozvedat k soudu s tebou, budeš moci odsoudit . Toto je dědictví nevolníků Hospodinových, a jejich spravedlnost je z mé blízkosti - prohlášeno Hospodinem.

55

¹ Hoj , každý žíznivý, pojďte k vodám, a kdo nemá peněz , pojďte, kupujte a jezte, ano, pojďte, kupujte , nikoli za peníze a nikoli za kupní cenu , víno a mléko!

² Nač odvažujete peníze nikoli za chléb a svou lopotu nikoli za to, co je k nasycení? Cele obraťte sluch ke mně a jezte dobré a nechť si vaše duše hoví v tučnotě .

³ Nakloňte své ucho a pojďte ke mně, slyšte, ať vaše duše žije, neboť chci vzhledem k vám uzavřít věčnou smlouvu , laskavosti Dávidovy , jež jsou neklamné .

⁴ Hle, učinil jsem ho svědkem lidských plemen , vůdcem a pánem lidských plemen ;

⁵ hle, budeš moci zavolat národ , jejž neznáš, a národ , jenž tě nezná, ti k tobě poběží, vzhledem k Hospodinu, tvému Bohu, ano, k Svatému Isráélovu, neboť tě oslavil .

⁶ Vyhledávejte Hospodina, dokud on se dává najít, volejte ho, dokud on je blízek ;

⁷ nechť zlovolný opouští svou cestu a nedobrý člověk své myšlenky a nechť se vrací k Hospodinu, i bude se nad ním slitovávat , ano, k našemu Bohu, neboť on je velkorysý v odpouštění.

⁸ Nejsou přece mé myšlenky vašimi myšlenkami, ani vaše cesty cestami mými - prohlášeno Hospodinem.

⁹ Ano, vysoko jsou nebesa od země - tak jsou vysoko mé cesty od vašich cest a mé myšlenky od vašich myšlenek,

¹⁰ neboť jako sestupuje lijavec a sníh z nebes a nevrací se tam, nýbrž zavlaží zem a učiní ji plodící a klíčení umožňující a rozsevači dá símě a jídajícímu chléb,

¹¹ takové bude mé slovo, jež vychází z mých úst; nebude se ke mně s prázdnou vracet , nýbrž učiní, co si přeji , a zdárně vykoná, k čemu jsem je poslal.

¹² Neboť budete s radostí vycházet a s pokojem budete vedeni , hory a pahrbky budou před vaší tváří propukat v plesání a všechny stromy pole budou tleskat dlaněmi ;

¹³ místo trnité křoviny bude vzcházet cypřiš a místo kopřivy bude vzcházet myrta; to bude Hospodinu k věhlasu a za věčné znamení , jež se nebude rušit .

56

¹ Takto řekl Hospodin: Dbejte práva a uskutečňujte spravedlnost, neboť mé vysvobození je blízké svému příchodu a má spravedlnost svému vyjevení .

² Blaho smrtelníka , jenž toto činí, ano, syna člověka, jenž se toho drží , chráně sobotu před znesvěcením jí a svou ruku chráně před činěním jakéhokoli zla!

³ A nechť syn ciziny , jenž se připojil k Hospodinu, nepronáší výrok: Hospodin mě naprosto oddělil zpřed svého lidu , a kleštěnec nechť neříká : Hle, já jsem uschlý strom,

⁴ neboť Hospodin řekl takto: Kleštěncům, kteří dbají mých sobot a nacházejí zálibu , v čem se kochám , a držícím se mé smlouvy ,

⁵ těm dám ve svém domě, mezi svými zdmi , postavení a jméno lepší než synů a než dcer ; chci mu dát jméno věčné , jež se nebude rušit ;

⁶ a synové ciziny , již jsou připojeni k Hospodinu, aby ho obsluhovali a aby milovali jméno Hospodinovo, aby mu byli za nevolníky, každý chránící sobotu před znesvěcením jí a držící se jeho smlouvy ,

⁷ ty přivedu na svou svatou horu a dám jim radovat se ve svém domě modlitby , jejich vzestupné a jiné oběti budou na mém oltáři předmětem blahovolného přijetí , neboť můj dům bude nazýván domem modlitby pro všechny národnosti .

⁸ Pánem, Hospodinem, shromažďujícím zahnané Isráélovy, prohlášeno : Ještě budu k němu shromažďovat, kromě již shromážděných .

⁹ Všechna zvěř pole, dostavte se žrát, všechna zvěř v lese,

¹⁰ jeho hlídači jsou slepí, nevědí nic, nikdo z nich , oni všichni jsou němí psi - nemohou štěkat; zasnívají se, uléhají, milují zdřímnutí ,

¹¹ ale psi nezkrotní dychtivostí , neumějí se nasytit , a jsou to pastýři, kteří neumějí chápat , oni všichni se ohlížejí na svou cestu, každý na svůj zisk ze své strany:

¹² Dostavte se , budu přinášet víno, ať se můžeme opít opojným nápojem, a den zítřka bude jako tento, velmi veliký nadbytkem!

57

¹ Když zahyne spravedlivý, není nikoho kladoucího si to na srdce, a zbožní lidé jsou odnímáni , přičemž není chápajícího , že spravedlivý byl odňat před příchodem neštěstí ,

² vstupuje v pokoj, spočívají na svých lůžkách, každý chodivší ve své přímosti .

³ Ale vy přistupte sem, synové čarodějnice , símě cizoložníka a nevěstky!

⁴ Na kom se chcete obveselovat , na koho chcete rozvírat ústa, vyplazovat jazyk? Zda vy nejste zplozenci přestoupení , símě lži,

⁵ kteří se rozehříváte BOHY , pod každým zeleným stromem, v údolích pod rozsedlinami skalisk utrácíte dítky ?

⁶ Tvůj podíl je mezi oblázky potoka , ony, ony jsou tvým losem; i jim jsi vylévala úlitbu , vznášela oběť daru ; zda se mám nad těmito věcmi uspokojit ?

⁷ Na vysokou a povznesenou horu jsi umístila své lůžko; i tam jsi vystupovala obětovat oběti .

⁸ A za dveřmi a veřejemi jsi umístila připomínku , neboť ses odhalovala mimo mou blízkost a vystupovala jsi , rozšiřovala jsi své lůžko, usmlouvala sis od nich; zamilovala sis jejich lůžko, viděla jsi jejich nahotu .

⁹ A ke králi ses odebrala s mastí a rozhojnila jsi své voňavky , až do daleka jsi narozesílala své vyslance a snížila ses až po šeól .

¹⁰ Unavila ses rozsáhlostí své cesty; neřekla jsi: Beznadějné! - našla jsi oživení své síly , proto jsi nezeslábla .

¹¹ Ale koho ses ulekla aneb bála , že jsi lhala a mne sis nepřipomněla, aniž sis to položila na své srdce? Zda jsem já i odedávna nemlčel, takže ses mne nebála ?

¹² Já budu oznamovat tvou spravedlnost a tvé činy , aniž ti budou moci prospět;

¹³ nechť tě při tvém nářku vyprošťují tvé sebranky, však je všechny bude odnášet vítr , zachvacovat závan , ale ten, kdo spoléhá na mne, bude dědit zem, ano, vlastnit mou svatou horu

¹⁴ a bude se říkat : Nasypávejte , nasypávejte , upravujte cestu, vyzvedejte překážky z cesty mého lidu!

¹⁵ Ano, takto řekl Vyvýšený a Povznesený , obývající věky, a jehož jméno je Svatý : Obývám výsost a svatyni , i zdeptaného a poníženého v duchu k oživování ducha ponížených a k oživování srdce zdeptaných ,

¹⁶ neboť se nebudu navždy přít , aniž se budu do nekonečna hněvat , neboť by od přítomnosti mé tváře musel zemdlít duch i duše , jež jsem já zřídil .

¹⁷ Hněval jsem se pro nepravost jeho nespravedlivého zisku a bil jsem ho, v skrytosti - ano, hněval jsem se, a on, odpadlý, šel cestou svého srdce.

¹⁸ Vidím jeho cesty, ale chci ho uzdravit a vodit ho a obnovovat útěchu jemu i jeho truchlícím.

¹⁹ Chystám se stvořit ovoce rtů, pokoj - pokoj dalekému i blízkému , řekl Hospodin, a uzdravím ho.

²⁰ Ale zlovolní jsou jako moře, zmítající se, neboť nemůže být v klidu , a jehož vody vymítají bahno a bláto .

²¹ Zlovolní, řekl můj Bůh, nemají pokoje.

58

¹ Volej hlasitě , nechť nepolevuješ , zvyš svůj hlas jako trouba , a oznam mému lidu jejich přestoupení , ano, domu Jákóbovu jejich hříchy,

² ač mě den co den vyhledávají a znalost mých cest oblibují jako národ , jenž vykonává spravedlnost a neopouští právo svého Boha, žádají ode mne spravedlivé předpisy , oblibují přibližování k Bohu :

³ Nač se postíme , když nevidíš , pokořujeme svou duši, když si nevšímáš ? Hle, v den vašeho postu uspokojujete své přání a proháníte všechny své dělníky ;

⁴ hle, postíte se k vádě a hádce a k bití pěstí zlovůle; nepostíte se jako v den zaznívání vašeho hlasu na výsosti.

⁵ Zda je půst, jejž oblibuji , jako toto? Den člověkova pokořování sebe samého , zda k svěšování , jako rákos, své hlavy, aby si podestýlal pytlovinou a popelem? Zda chceš tomuto dávat název postu a dne blahovolného přijímání Hospodinem ?

⁶ Zda půst, jejž oblibuji , není toto: Uvolňovat pouta zlovůle, rozvazovat řemeny jha , zkrušované propouštět svobodné a každé jho abyste přelamovali ?

⁷ Zda ne lámat tvůj chléb hladovému a abys chudé bloudící uváděl v dům, když uvidíš nahého , pak abys ho přikryl a od svého masa aby ses neodtahoval ?

⁸ Pak bude jako úsvit pronikat tvé světlo a spěšně bude pučet tvé hojení , před tvou tváří se bude ubírat tvá spravedlnost a tvým zadním vojem bude sláva Hospodinova.

⁹ Pak budeš volat a Hospodin bude odpovídat, budeš křičet o pomoc i bude říkat: Hle, já . Budeš-li zprostřed sebe odstraňovat jho , vztahování prstu a nedobré mluvení

¹⁰ a budeš podávat svůj pokrm hladovému a pokořenou duši budeš nasycovat, pak bude ve tmě vzcházet tvé světlo a tvá hluboká tma bude jako poledne .

¹¹ A Hospodin tě bude ustavičně vodit a ve vyprahlých místech nasytí tvou duši a tvé kosti bude posilovat , i staneš se jakoby zavlaženou zahradou a jakoby zdrojem vod, jehož vody neselhávají.

¹² A tvoji vybudují dávná rumiště , základy pokolení a pokolení budeš vztyčovat , i dostane se ti názvu opravovatele průlomů , obnovovatele pěšin k bydlení.

¹³ Jestliže budeš svou nohu pro sobotu odvracet od uskutečňování své záliby v můj svatý den a dáš sobotě název slasti , pro svatost Hospodinovu hodné cti , a budeš ji ctít místo uskutečňování svých cest, místo uspokojování svého přání a mnohého mluvení ,

¹⁴ pak budeš svou slast nacházet na Hospodinu, i budu tě vozit nad výšinami země a krmit tě dědictvím Jákóba, tvého otce, neboť promluvila ústa Hospodinova.

59

¹ Hle, ruka Hospodinova není příliš krátká na vysvobození , aniž je jeho ucho příliš tupé na vyslyšení,

² nýbrž přehradami mezi vámi a mezi vaším Bohem se staly vaše nepravosti a vaše hříchy příliš zakryly Tvář před vámi , než aby mohl vyslyšet .

³ Vždyť vaše dlaně jsou poskvrněny krví a vaše prsty nepravostí , vaše rty mluví lež, váš jazyk blábolí zvrácenost ;

⁴ není volajícího o spravedlnost a není soudícího se podle pravdy - spočívání důvěrou na nicotě a vyslovování klamu , otěhotňování útiskem a rození špatnosti !

⁵ Vysezují vejce kobry a setkávají vlákna pavouka; kdo bude jíst z jejich vajec, bude muset umřít, a rozmáčknuté? Vylézat bude brejlovec .

⁶ Jejich vlákna nebudou na roucho , aniž se budou moci svými výrobky přikrýt; jejich výrobky jsou výrobky špatnosti a v jejich dlaních je působení násilí ,

⁷ jejich nohy běží k zlu, ano, spěchají k vylévání nevinné krve, jejich myšlenky jsou myšlenky špatnosti , na jejich drahách zkáza a zdrcení ,

⁸ neznají cestu pokoje a v jejich kolejích není práva a své pěšiny si převrátili , kdokoli v tom kráčí , pokoje nepozná.

⁹ Proto se od nás právo vzdálilo, aniž nás dochází spravedlnost, čekáme na světlo a hle, tma, na jasný svit - chodíme v hlubokých tmách ,

¹⁰ jako slepí se chceme dotápat stěny , ano, tápeme, jako by nebylo očí, o polednách klopýtáme jako za soumraku, mezi blahobytnými jsme jako mrtví.

¹¹ My všichni bručíme jako medvědi a bolestně vrkáme jako holubi; čekáme na právo a není ho, na vysvobození - daleké je od nás,

¹² neboť se před tebou rozmnožila naše přestoupení a proti nám vypovídají naše hříchy, neboť naše přestoupení jsou s námi a naše nepravosti - známe je:

¹³ Přestupování a lhaní proti Hospodinu a odstupování zpět od následování našeho Boha , mluvení o útisku a odpadnutí , otěhotňování slovy lži a jich pronášení ze srdce.

¹⁴ A právo bylo zatlačeno vzad a spravedlnost stojí z daleka, neboť pravda na prostranství klesla a poctivost nemůže vstupovat;

¹⁵ ano, pravda se stala pohřešovanou , a kdo se od zla odvrátí , vystavuje se vyloupení. To Hospodin viděl a v jeho očích se ukázalo zlým , že není práva ,

¹⁶ ano, viděl , že nikoho není, a podivil se , že není přímluvce , vysvobodit mu tedy umožnila jeho paže, a jeho spravedlnost, ta ho podepřela ,

¹⁷ i vzal spravedlnost na sebe jako pancíř a na svou hlavu přílbu vysvobození , a za úbor na sebe vzal pomstu, a jako pláštěm se oděl horlivostí ;

¹⁸ přiměřeně skutkům , přiměřeně bude odplácet , popuzením svým protivníkům , odvetou svým nepřátelům, ostrovům bude odvetou odplácet .

¹⁹ I budou od západu mít v úctě jméno Hospodinovo a od vzcházení slunce jeho slávu ; když bude jako řeka přicházet protivník , rozežene se proti němu Duch Hospodinův

²⁰ a k Cijjónu přijde Výkupce , i k zanechávajícím přestoupení v Jákóbovi - prohlášeno Hospodinem.

²¹ A já - má smlouva s nimi je toto, řekl Hospodin: Můj Duch , jenž je na tobě, a má slova, jež jsem vložil v tvá ústa, nebudou mizet z úst tvých ani z úst tvého semene ani z úst semene tvého semene, řekl Hospodin, od nynějška a navždy .

60

¹ Vstaň, rozsvěť se , neboť přišlo tvé světlo a nad tebou vzešla sláva Hospodinova!

² Vždyť, hle, zem bude pokrývat tma a lidská plemena mračno , ale nad tebou bude vzcházet Hospodin a jeho sláva se bude ukazovat nad tebou

³ a k tvému světlu budou přicházet národy a k záři tvého vzcházení králové.

⁴ Povznes vůkol své oči a viz: Oni všichni se shromažďují , přicházejí k tobě, tvoji synové přicházejí z daleka a tvé dcery jsou chovány po boku .

⁵ Tehdy se budeš moci podívat a zazáříš a tvé srdce bude ohromeno a rozšíří se, neboť se na tebe bude obracet spousta od moře , bohatství národů bude k tobě přicházet;

⁶ bude tě zahrnovat záplava velbloudů, budou přicházet mladí velbloudi z Midjánu a Éfy , ti všichni z Ševy , budou nosit zlato a kadidlo a prohlašovat chvály Hospodinu.

⁷ Budou se k tobě shromažďovat všechna stáda Kédárova , berani Nevájóthovi budou tobě k obsluze , budou k blahovolnému přijetí vystupovat na můj oltář , i budu dům své velebnosti zvelebovat .

⁸ Kdo jsou tito, kteří letí jako oblak a jako holubi k svým holubníkům ?

⁹ Ano, čekají na mne ostrovy a taršíšské lodi nejprve, k přivezení tvých synů z daleka, jejich stříbra a jejich zlata s nimi ke jménu Hospodina, tvého Boha, a k Svatému Isráélovu, neboť tě oslavil ,

¹⁰ a synové ciziny vybudují tvé zdi a jejich králové tě budou obsluhovat , neboť jsem tě ve svém rozhněvání zbil a ve své blahovůli jsem se nad tebou slitoval .

¹¹ A tvé brány budou ustavičně otevřeny, v den ani noc nebudou zavírány, aby k tobě mohli přinášet bohatství národů ; i jejich králové budou přiváděni ,

¹² neboť národ a království, jež ti nebude sloužit , ti budou muset zahynout, ano, ty národy budou zúplna potírány .

¹³ Bude k tobě přicházet sláva Levánónu , cypřiše , jilmy a zimostráz pospolu, k ozdobování místa mé svatyně ; i budu oslavovat místo svých nohou.

¹⁴ A se skláněním k tobě budou chodit synové tvých sužovatelů a všichni tebou opovrhovavší se budou klanět před chodidly tvých nohou, i dají ti název Města Hospodinova, Cijjónu Svatého Isráélova.

¹⁵ Místo tvé opuštěnosti a nenávisti k tobě , takže nebylo procházejícího tebou, ano, chci tě učinit věčnou znamenitostí , radostí pokolení za pokolením;

¹⁶ i budeš sát mléko národů , ano, budeš sát prsy králů, a poznáš, že tvým Vysvoboditelem a tvým Výkupcem jsem já, Hospodin, Rek Jákóbův.

¹⁷ Místo mosazi budu přinášet zlato a místo železa budu přinášet stříbro a místo dříví mosaz a místo kamenů železo, a tvou vrchností chci učinit pokoj a tvým pohaněčem spravedlnost;

¹⁸ v tvé zemi se již nebude slyšet o násilí , v tvých hranicích o zkáze ani o rozvracení , i nazveš své zdi záchranou a své brány chválou .

¹⁹ Světlem ti již nebude za dne slunce, aniž ti pro jasno bude svítit měsíc, nýbrž se ti věčným světlem stane Hospodin, ano, tvou ozdobou tvůj Bůh;

²⁰ tvé slunce již nebude zacházet, aniž bude tvůj měsíc mizet , neboť ti Hospodin bude věčným světlem a dni tvého truchlení budou naplněny .

²¹ A tvůj lid, oni všichni , spravedliví, budou navždy dědit zem, odnož mé výsadby, dílo mých rukou k oslavování sebe.

²² Malý se bude stávat tisícem a nepatrný mohutným národem ; já, Hospodin, chci tu věc v její čas urychlit.

61

¹ Na mně je Duch Pána, Hospodina, protože mě Hospodin pomazal k přinášení dobré zvěsti tichým , poslal mě obvazovat zlomené srdcem , prohlašovat zajatým svobodu a vězňům otevření žaláře,

² prohlašovat rok blahovůle Hospodinovy a den pomsty našeho Boha , potěšovat všechny truchlící,

³ pro truchlící Cijjónu ustanovit dání jim turbanu místo popela , oleje veselí místo truchlení, oděvu chvály místo ochabujícího ducha , ať se jim dá název stromů spravedlnosti, výsadby Hospodinovy k oslavování sebe.

⁴ I vybudují dávná rumiště , budou stavět dřívější zpustošeniny a opravovat města rumu a zpustošeniny pokolení za pokolením;

⁵ a cizáci stanou a budou pást váš drobný dobytek a synové ciziny budou vašimi oráči a vašimi vinaři.

⁶ A vy budete nazýváni kněžími Hospodinovými, bude se vám říkat obsluhující našeho Boha, budete jíst bohatství národů a jejich slávou se budete honosit ;

⁷ místo vaší ostudy , dvojnásobné, a hanby budou plesat ve svém podílu, ve své zemi budou dědit dvojnásobek, bude se jim dostávat věčné radosti .

⁸ Neboť já, Hospodin, miluji právo a nenávidím loupež s křivdou , i dám jim s věrností jejich odměnu a chci vzhledem k nim uzavřít věčnou smlouvu

⁹ a jejich símě se stane známým mezi národy , ano, jejich potomci vprostřed národností , budou je všichni vidoucí je uznávat , že oni jsou símě, jemuž Hospodin požehnal.

¹⁰ Velmi se budu v Hospodinu těšit , má duše bude jásat v mém Bohu, neboť mě oblékl rouchy vysvobození , obestřel mě pláštěm spravedlnosti, jako si ženich kněžsky navíjí turban a jako se nevěsta krášlí svými šperky ,

¹¹ neboť jako země vydává svůj výhonek a zahrada působí klíčení svého osiva , tak Pán, Hospodin, působí klíčení spravedlnosti a chvály přede všemi národy .

62

¹ Nebudu mlčet vzhledem k Cijjónu, aniž se vzhledem k Jerúsalému budu klidně chovat , než bude jako paprsek vycházet jeho spravedlnost a jeho vysvobození , jako by hořela pochodeň ,

² a národy uvidí tvou spravedlnost a všichni králové země tvou slávu a bude ti dán název novým jménem, jež budou určovat ústa Hospodinova.

³ I staneš se v ruce Hospodinově korunou krásy , ano, v dlani svého Boha královskou čelenkou ;

⁴ nebude se ti již říkat Opuštěná, aniž se tvé zemi ještě bude říkat Spoušť , nýbrž ti bude dáván název : V ní je mé zalíbení , a tvé zemi: Vdaná , neboť v tobě bude zalíbení Hospodinovo a tvá země bude vdávána ;

⁵ ano, jako si jinoch za manželku bere pannu, budou si tě za manželku brát tvoji synové , a jásotem ženicha nad nevěstou bude tvůj Bůh jásat nad tebou.

⁶ Na tvé zdi , Jerúsaléme, postavím strážce , kteří po celý den a celou noc, nikdy nebudou mlčet. Kdo připomínáte Hospodina, nechť nemáte klidu,

⁷ aniž dáváte klid jemu, než bude chtít Jerúsalém upevnit a učinit chválou v zemi.

⁸ Hospodin přisáhl svou pravicí a paží své síly: Budu-li ještě dávat tvé obilí za pokrm tvým nepřátelům a budou-li synové cizáků pít tvůj mošt, při němž ses nalopotil !

⁹ Nýbrž je budou jíst sklidivší je , a budou velebit Hospodina, a jeho sběrači jej budou v mých svatých nádvořích pít.

¹⁰ Procházejte, procházejte branami, upravujte cestu lidu, nasypávejte , nasypávejte , od kamenů očišťujte silnici , vztyčte prapor nad národnostmi !

¹¹ Hle, Hospodin prohlásí k okraji země: Řekněte dceři Cijjónu: Hle, přichází tvé vysvobození , hle, jeho mzda s ním a jeho odměna před jeho tváří!

¹² I dají jim název Svatý lid a Vykoupení Hospodinovi, a tobě se bude dávat název Vyhledaná , Neopuštěné město.

63

¹ Kdo je tento, přicházející z Edómu , rudý svými rouchy, z Bocry, tento ctihodný ve svém oblečení , vykračující si ve velikosti své síly? Já, mluvící v spravedlnosti, mocný k vysvobození .

² Proč je na tvém oblečení červeň a tvá roucha - jako šlapajícího v lisu ?

³ Já jsem samoten šlapal prohlubeň a nebylo se mnou nikoho z lidí , i pošlapával jsem je ve svém hněvu, ano, deptal jsem je ve svém popuzení, takže jejich životní síla stříkala na má roucha a všechno své oblečení jsem poskvrnil ,

⁴ neboť v mém srdci byl den pomsty a přišel rok mých vykoupených .

⁵ I hleděl jsem, a hle, nebylo pomocníka, a podivil jsem se , že hle, nebylo podpírajícího , i přispěla mi má paže, mé popuzení, to mě podepřelo ,

⁶ i rozdupával jsem ve svém hněvu národnosti a ve svém popuzení jsem je opíjel, takže jsem jejich životní sílu sléval k zemi.

⁷ Budu připomínat laskavosti Hospodinovy, chvály Hospodinovy, přiměřeně všemu , čím nás Hospodin obdařil , a mnohou dobrotu vůči domu Isráélovu, jíž je obdařil podle svých slitování a podle množství svých laskavostí ;

⁸ neboť řekl: Ano, oni jsou můj lid, synové, kteří nelžou; i stal se jim Vysvoboditelem .

⁹ Ve vší jejich úzkosti bylo úzko jemu a Anděl jeho přítomnosti je vysvobozoval ; on je ve své lásce a ve své šetrnosti vykoupil a pozvedl je a nosil je po všechny dávné dni ;

¹⁰ ale oni byli neposlušni a zarmucovali jeho svatého Ducha , i změnil se jim v nepřítele, on se jal proti nim bojovat .

¹¹ Jeho lid si však připomněl dávné dni , Mojžíše : Kde je ten vyvedší je z moře s pastýřem svého stáda , kde je ten položivší v jejich střed svého svatého Ducha ,

¹² nechavší paži své velebnosti vládnout po pravici Mojžíšově, rozpoltivší vody před jejich tváří ke zřízení si věčného věhlasu ,

¹³ vodivší je hlubokostmi , jako koně v pustině, aniž klopýtali ?

¹⁴ Jako když dobytek sestupuje do údolí , dával mu Duch Hospodinův odpočívat ; tak jsi svůj lid vodil ke zřízení si slavného jména .

¹⁵ Popatř z nebes a viz z bydliště své svatosti a své velebnosti : Kde je tvá horlivost a tvé hrdinství , zvučení tvých útrob a tvá slitování ? Zadržují se vůči mně?

¹⁶ Vždyť jsi ty náš Otec, ano, Abráhám nás nezná a Isráél nás neuznává , náš Otec jsi ty, Hospodine, náš Výkupce - tvé jméno od věčnosti;

¹⁷ nač nás necháváš bloudit , Hospodine, od tvých cest, zatvrzuješ naše srdce vůči bázni z tebe? Vrať se pro své nevolníky , kmeny svého dědictví ;

¹⁸ tvůj svatý lid , ti se na krátko stali vlastníky ; tvou svatyni rozdupali naši protivníci .

¹⁹ Jsme odedávna , nad nimi jsi nevládl , není nad nimi vzýváno tvé jméno.

64

¹ Kéž roztrhneš nebesa, sestoupíš , hory se před tvou tváří rozplynou

² (jako zaněcování roští ohněm, jako oheň přivádí vodu do varu ), k uvádění tvého jména v známost tvým protivníkům , nechť se národy chvějí před tvou tváří !

³ Při svém činění hrozných věcí, jichž jsme neočekávali , jsi sestoupil, hory se rozplynuly před tvou tváří ,

⁴ ano, od věčnosti neuslyšeli, ušima nepostřehli , oko neuvidělo kromě tebe Boha jednajícího pro čekající na něho.

⁵ Vycházíš vstříc jásajícímu , když vykonává spravedlnost; na tvých cestách si tě připomínají. Hle, ty se hněváš , když hřešíme ; v tom je stálost - zda můžeme být zachráněni ?

⁶ Vždyť jsme se my všichni stali jakoby čímsi nečistým a všechny naše spravedlnosti jsou jako poskvrněné roucho , ano, my všichni jsme zvadli jako listí a naše nepravosti nás jako vítr odnášejí ,

⁷ a není vzývajícího tvé jméno , vzchopujícího se k přidržení se tebe .

⁸ Nuže tedy , Hospodine, ty jsi náš Otec, my jsme hlína a ty jsi náš Ztvárnitel , ano, my všichni jsme dílo tvé ruky;

⁹ kéž se tak velmi nehněváš , aniž si do věčnosti připomínáš nepravost ; hle, popatř, prosíme , my všichni jsme tvůj lid.

¹⁰ Tvá svatá města se stala pustinou, Cijjón se stal pustinou, a Jerúsalém - spoušť ;

¹¹ náš svatý a náš zdobný dům , kde tě naši otcové velebívali , se stal vypáleným od ohně a všechny naše žádoucí věci, to se stalo rumištěm .

¹² Chceš se pro tyto věci zdržet , Hospodine? Budeš mlčet a převelmi nás pokořovat ?

65

¹ Dal jsem se vyhledat netázavším se , dal jsem se najít nehledavším mě, řekl jsem: Hle, já , hle, já , k národu nenazývajícímu se mým jménem;

² po celý den jsem své ruce rozprostíral k vzdorovitému lidu, k těm, kdo chodí nedobrou cestou za svými myšlenkami,

³ lidu těch, kdo mě před mou tváří ustavičně dráždí , obětujíce v zahradách a zakuřujíce na vepřovicích,

⁴ kdo sedávají mezi hroby a nocují v utajovaných místech , kdo jedí maso vepřů a v jejichž nádobách je polévka z ošklivostí ,

⁵ kdo říkají: Stůj sám o sobě , ke mně se nesmíš přibližovat , neboť jsem ti svatý . Tito jsou kouřem v mých chřípích, ohněm planoucím po celý den.

⁶ Hle, před mou tváří je psáno: Nebudu mlčet, nýbrž odplatím , ano, odplatím do jejich záňadří

⁷ vaše nepravosti a nepravosti vašich otců zároveň, řekl Hospodin, kteří zakuřovali na horách a tupili mě na pahrbcích, proto nejprve do jejich záňadří odměřím jejich odměnu .

⁸ Takto řekl Hospodin: Jako když se shledává v hroznu mošt a řekne se : Neměl bys jej ničit , neboť je v něm požehnání, tak budu činit vzhledem k svým nevolníkům k zamezení zničení všech,

⁹ ano, vyvádět z Jákóba símě a z Júdy dědice mých hor; to zdědí moji vyvolení a moji nevolníci se tam půjdou usazovat .

¹⁰ A Šárón se stane salaší drobného dobytka a údolí Áchór místem k ukládání skotu mého lidu , těch, kteří mě vyhledávali .

¹¹ Vy však , opustivší Hospodina, zapomínající mé svaté hory , kdo strojíte stůl Gádovi a kdo naléváte kořeněné víno Menímu ,

¹² nuže , započítám vás pro meč a vy všichni se budete muset sklonit k popravě , protože když jsem volal , neodpovídali jste , když jsem mluvil , neslyšeli jste , nýbrž jste činili , co je v mých očích zlé, a zvolili jste si , v čem si nelibuji .

¹³ Proto Pán, Hospodin, řekl takto: Hle, moji nevolníci budou jíst a vy budete hladovět; hle, moji nevolníci budou pít a vy budete žíznit; hle, moji nevolníci se budou radovat a vy budete zostuzováni ;

¹⁴ hle, moji nevolníci budou plesat blahem srdce a vy budete křičet pro utrpení srdce a skučet pro potření ducha .

¹⁵ A své jméno zanecháte mým vyvoleným ku proklínání , neboť Pán, Hospodin, tě usmrtí a svým nevolníkům bude dávat název jiným jménem,

¹⁶ takže kdo si bude v zemi žehnat , bude si žehnat při Bohu, Věrném , a kdo bude v zemi přísahat , bude přísahat při Bohu, Věrném , neboť dřívější úzkosti se zapomenou, ano, neboť se skryjí před mýma očima .

¹⁷ Vždyť hle, já , chystám se stvořit nová nebesa a novou zem, a ty první nebudou připomínány, aniž budou vystupovat na srdce.

¹⁸ Ale na věky věku se těšte a jásejte - co se já chystám stvořit ! Ano, hle, já , chystám se stvořit Jerúsalém - jásot, a jeho lid - potěšení !

¹⁹ A budu jásat v Jerúsalémě a těšit se ve svém lidu , aniž se v něm ještě bude slyšet hlas pláče a hlas nářku ;

²⁰ nebude odtamtud pocházet kojenec dní ani stařec, jenž by své dni nemohl vyplnit, nýbrž stoletý , jenž bude umírat, bude mladík , a hříšníku stoletému bude zlořečeno .

²¹ I zbudují a obývat budou domy a vysadí vinice a budou jíst jejich ovoce.

²² Nebudou budovat, aby jiný obýval, nebudou vysazovat , aby jiný jedl, neboť dní mého lidu bude jako dní stromu a moji vyvolení budou dílo svých rukou spotřebovávat .

²³ Nebudou se naprázdno unavovat , aniž budou rodit pro neštěstí , neboť oni jsou símě požehnaných Hospodinových, a jejich potomci s nimi.

²⁴ A bude se dít , dříve než budou volat, že já budu odpovídat, ještě budou mluvit a já budu slyšet.

²⁵ Vlk a jehňátko se budou spolu pást a lev bude jako skot žrát slámu, a had - jeho pokrmem bude prach ; na mé svaté hoře nikde nebudou moci ublížit ani zkazit , řekl Hospodin.

66

¹ Takto řekl Hospodin: Mým trůnem jsou nebesa a země je podnoží mých nohou; kdepak je dům , jejž mi chcete budovat, a kdepak je místo mého odpočinku ?

² Vždyť všechny tyto věci zřídila má ruka, takže všechny tyto věci vznikly , - prohlášeno Hospodinem, - ale na tohoto hledím: Na chudého a zdrceného v duchu a třesoucího se na mé slovo .

³ Kdo poráží hovězí dobytče , ubíjí člověka , kdo obětuje kus drobného dobytka , láme vaz psa, kdo vznáší oběť daru - krev vepře, kdo přináší vůni kadidla , velebí modlu ; jako oni našli zálibu v svých cestách a jejich duše si libuje v jejich hnusnostech ,

⁴ právě tak budu já nacházet zálibu v zlém zacházení s nimi a přivádět na ně všechny jejich postrachy , protože když jsem volal , nebylo odpovídajícího, když jsem mluvil , nebylo slyšícího, nýbrž činili , co je v mých očích zlé, a zvolili si , v čem si nelibuji .

⁵ Slyšte slovo Hospodinovo, vy třesoucí se na jeho slovo : Vaši bratři, nenávidící vás, zapuzující vás vzhledem k mému jménu, říkají : Nechť se Hospodin oslavuje , ať můžeme hledět na vaši radost! Ale oni budou muset být zostuzeni .

⁶ Hlas vřavy z města, hlas z chrámu , hlas Hospodina splácejícího odměnu svým nepřátelům!

⁷ Dříve než k porodu pracovala , porodila, dříve než přicházela její bolest, dala vyklouznout dítěti mužského pohlaví;

⁸ kdo uslyšel takovouto věc , kdo uviděl takovéto věci ? Zda může být země v porodní bolesti uvedena v jednom dni? Může-li národ být porozen najednou ? Vždyť Cijjón se jal k porodu pracovat a již i porodil své děti .

⁹ Zda já mám způsobovat proražení a ne plodit? praví Hospodin. Zdali já, jenž plodím, uzavřu ? řekl tvůj Bůh.

¹⁰ Radujte se s Jerúsalémem a jásejte v něm , všichni milující jej , těšte se s ním velmi , všichni, kdo jste nad ním projevovali zármutek,

¹¹ abyste mohli sát a nasytit se z prsů jeho útěchy , abyste mohli srkat a polahodit si z hojnosti jeho slávy ,

¹² neboť Hospodin řekl takto: Hle, já , chystám se k němu jako řeku zavést pokoj a jako valící se potok slávu národů , i budete sát a budete nošeni po boku a na kolenou budete laskáni .

¹³ Jako někoho , jejž jeho matka potěšuje , tak vás budu já potěšovat , ano, budete potěšováni v Jerúsalémě;

¹⁴ to když budete zakoušet , bude vaše srdce jásat a vaše kosti budou jako mladý porost pučet, a při jeho nevolnících bude známa ruka Hospodinova, ale proti svým nepřátelům se bude rozhorlovat .

¹⁵ Neboť, hle, Hospodin bude přicházet v ohni, a jeho vozy jako vichřice, ke splacení svého hněvu v popuzení a svého pokárání v plamenech ohně;

¹⁶ ano, ohněm a svým mečem se Hospodin projeví jako soudce všeho masa , i bude mnoho zabitých Hospodinem .

¹⁷ Kdo se posvěcují, kdo se očišťují do zahrad , následujíce kohosi vprostřed, a jedí maso vepřů a jiné hnusnosti , i myši , budou spolu muset zmizet - prohlášeno Hospodinem.

¹⁸ A já, jejich činnosti a jejich myšlenky - dojde ke shromáždění všech národů a jazyků, i přijdou a uvidí mou slávu ,

¹⁹ i budu klást mezi ně znamení a vysílat uniknuvší z nich k národům , do Taršíše , Púlu a Lúdu , napínajícím luk, do Túvalu a Jávánu , k dalekým ostrovům , kde neuslyšeli zvěst o mně, aniž mou slávu uviděli, ať mezi těmi národy mou slávu rozhlásí .

²⁰ I přivedou všechny vaše bratry ze všech národů za oběť daru Hospodinu, na koních a ve vozech a v nosítkách a na mezcích a na rychlonohých velbloudicích , na mou svatou horu , Jerúsalém, řekl Hospodin, jako děti Isráélovy přinášejí oběť daru v čistých nádobách v dům Hospodinův;

²¹ a i z nich si budu brát za kněží a za Lévíovce , řekl Hospodin,

²² neboť jako nová nebesa a nová země, jež se já chystám zřídit , budou zůstávat před mou tváří, - prohlášeno Hospodinem, - tak bude zůstávat vaše símě a vaše jméno.

²³ A bude se dít : Od každého novu měsíce do novu měsíce a od každé soboty do soboty bude všechno maso přicházet klanět se před mou tvář, řekl Hospodin;

²⁴ a když budou vycházet, budou hledět na mrtvoly lidí , kteří se proti mně vzepřeli , neboť jejich červ nebude umírat, aniž bude jejich oheň hasnout, i budou všemu masu předmětem odporu.