1 Blaho muže, jenž nechodívá podle smýšlení zlovolných a nestává na cestě hříšníků a nesedává v zasedání posměvačů,
2 nýbrž jeho potěšení je v zákoně Hospodinově, takže dnem i nocí o jeho zákoně rozjímá !
3 Ten bude jako strom zasazený při potocích vod, jenž v svůj čas dává své ovoce, jehož listí nevadne, a vše, co činí, se daří .
4 Ne tak zlovolní, nýbrž jako plevy, jež odvívá vítr .
5 Proto nemohou zlovolní obstát na soudu ani hříšníci ve shromáždění spravedlivých,
6 neboť Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta zlovolných zaniká .
1 Nač se národy rozhlučely a lidská plemena smýšlejí nicotnost ?
2 Králové země se postavují a knížata se spolu uradila proti Hospodinu a proti jeho pomazanému:
3 Roztrhejme jejich pouta a shoďme ze sebe jejich provazy!
4 Sídlící v nebesích se směje , Pán se jim vysmívá ;
5 tehdy k nim bude mluvit ve svém hněvu a ve svém popuzení je bude lekat :
6 Vždyť já jsem dosadil svého krále nad Cijjónem, svou svatou horou .
7 Budu vyprávět o ustanovení Hospodinově: Řekl ke mně : Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil;
8 vyžádej ode mne a budu dávat národy v tvé vlastnictví a v tvou držbu poslední končiny země.
9 Budeš je drtit holí ze železa, jako nádobu hrnčíře je roztloukat.
10 Nuže tedy , králové, nabuďte rozumu , dejte se napravit , soudcové země;
11 s bázní uctívejte Hospodina a s chvěním jásejte,
12 líbejte Syna , aby se nepopuzoval, takže byste museli cestou zhynout, kdyby se jen trochu rozhoříval jeho hněv. Blaho všech na něho spoléhajících !
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida na jeho útěku před tváří Avšálóma, jeho syna.) Hospodine, jak se množí moji protivníci ! Mnozí proti mně povstávají;
2 mnozí o mé duši říkají: Není pro něho v Bohu záchrany ! Seláh .
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, mou slávou a pozdvihujícím mou hlavu!
4 Svým hlasem volám k Hospodinu, i odpovídá mi se své svaté hory . Seláh .
5 Já jsem ulehl a usnul; procitl jsem, neboť mě Hospodin podpírá.
6 Nebudu se bát desetitisíců lidu, jež se dokola proti mně položily .
7 Povstaň, Hospodine, zachraň mě, můj Bože, vždyť jsi všechny mé nepřátele zbil na líce , zuby zlovolných jsi zvyrážel .
8 Záchrana je od Hospodina , nad tvým lidem je tvé požehnání. Seláh .
1 (Řediteli hudby ; při strunových nástrojích. Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Když budu volat , odpovídej mi, Bože mé spravedlnosti! V tísni jsi mi zjednal prostor ; buď mi milostiv a slyš mou modlitbu!
2 Synové muže, dokdy bude má čest k hanbě ? Milujete nicotnost , usilujete o lež , - seláh , -
3 vězte však , že Hospodin zbožného vyznačil pro sebe ; Hospodin bude slyšet, když k němu budu volat .
4 Zachvějte se a nehřešte, v svých srdcích přemýšlejte na svých lůžkách a umlkněte! Seláh .
5 Obětujte oběti spravedlnosti a se svou důvěrou se obraťte k Hospodinu .
6 Mnozí říkají: Kdo nám může ukázat něco dobrého? - Povznes nad námi světlo své tváře, Hospodine!
7 Dal jsi v mé srdce radost větší než v době , kdy se jejich obilí a jejich mošt rozmnožily!
8 V pokoji budu zároveň uléhat i usínat, neboť ty, Hospodine, mi o samotě dáváš v bezpečí bydlet.
1 (Řediteli hudby ; k flétnám . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Vpouštěj v uši mé +výroky , Hospodine, všímej si mého šepotu ,
2 věnuj pozornost hlasu mého volání o pomoc, můj králi a můj Bože, neboť k tobě se modlím.
3 Hospodine, ráno budeš slyšet můj hlas, ráno ti budu předkládat a dychtivě vyčkávat ;
4 vždyť ty nejsi BOHEM zalíbení v zlovůli , zlý u tebe nebude pobývat ,
5 naproti tvým očím nemohou obstát vychloubači , všechny působce špatnosti nenávidíš ,
6 hubíš mluvící lež - muže krve a klamu si Hospodin oškliví .
7 Já však v množství tvé laskavosti smím vstoupit v tvůj dům, v úctě k tobě se klanět směrem k tvému svatému chrámu .
8 Hospodine, veď mě ve své spravedlnosti vzhledem k mým nepřátelům , urovnej mou cestu před mou tváří,
9 vždyť v jeho ústech není nic spolehlivého , jejich nitro je zhouba , jejich hrdlo otevřený hrob, svůj jazyk uhlazují.
10 Nechej je pykat , Bože, nechť padají následkem svých záměrů , v množství jejich přestoupení je zapuď , neboť se proti tobě dopustili neposlušnosti !
11 A všichni na tebe spoléhající se budou radovat, navždy budou plesat, i budeš nad nimi prostírat clonu a milující tvé jméno budou v tobě jásat,
12 neboť ty, Hospodine, žehnáš spravedlivému, blahovůlí jako štítem ho obkládáš .
1 Řediteli hudby ; při strunových nástrojích, na šemíníth . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .Hospodine, kéž mě ve svém hněvu netrestáš a ve svém popuzení mě nekáráš ;
2 buď mi milostiv , Hospodine, neboť já jsem sláb , uzdrav mě, Hospodine, neboť mé kosti jsou otřeseny
3 i má duše je velmi otřesena ; a ty, Hospodine, až dokdy ?
4 Vrať se, Hospodine, vytrhni mou duši, zachraň mě vzhledem k svému soucitu ,
5 vždyť v smrti není připomínky tebe ; kdo tě bude chválit v šeólu ?
6 Zemdlel jsem ve svém vzdychání , po celou noc splavuji své lože, smáčím svou pohovku svými slzami ,
7 mé oko žalem zchřadlo , zestárlo mezi všemi utiskujícími mě.
8 Odstupte ode mne, všichni působcové špatnosti , neboť Hospodin uslyšel hlas mého pláče,
9 Hospodin uslyšel mé úpění , Hospodin přijímá mou modlitbu!
10 Všichni moji nepřátelé se musejí zastydět a být velmi otřeseni , odvrátit se , okamžitě se zastydět .
1 (Šiggajón od Dávida , jejž zazpíval Hospodinu pro slova Kúše, syna Jemíního .) Hospodine, můj Bože, na tebe spoléhám , vysvoboď mě ode všech pronásledujících mě, ano, vyprosť mě,
2 aby mou duši jako lev nerval , strhna , a nebylo by vyprošťujícího.
3 Hospodine, můj Bože, učinil-li jsem toto, je-li v mých dlaních bezpráví ,
4 zlem-li jsem odměnil žijícího v pokoji vůči mně, - ba, vytrhoval jsem toho, jenž mě bez příčiny utiskoval , -
5 nechť mou duši pronásleduje nepřítel a dostihuje a k zemi zašlapává můj život a do prachu klade mou čest ! Seláh .
6 Povstaň, Hospodine, ve svém hněvu, pozvedni se proti vzteku utiskujících mě a procitni ke mně; přikázal jsi soud ,
7 i bude tě obstupovat shromáždění lidských plemen a nad ním se vrať do výsosti.
8 Hospodin bude soudit národnosti . Zjednej mi právo , Hospodine, podle mé spravedlnosti a podle mé bezúhonnosti , jež je při mně;
9 nechť, prosím , musí ustat zloba zlovolných a kéž chceš upevnit spravedlivého! Ano, spravedlivý Bůh zkoušce podrobuje srdce i ledviny .
10 Můj štít je na Bohu , vysvobozujícím upřímné srdcem .
11 Bůh je spravedlivý soudce , ano, BŮH, rozhorlující se v každý den.
12 Nechce-li se obrátit , brousí svůj meč, napjal svůj luk a připravil jej
13 a připravil si nástroje smrti, své šípy činí hořícími .
14 Hle, svíjí se špatností , neboť otěhotněl strastí a rodí podvod ;
15 vykopal jámu a prohloubil ji a padl v propast , již zřídil.
16 Jeho strast se bude vracet na jeho hlavu a jeho násilnictví bude na jeho témě sestupovat.
17 Budu chválit Hospodina podle jeho spravedlnosti a jméno Hospodina, Nejvyššího , při hudbě opěvovat .
1 (Řediteli hudby ; na gittíth . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Hospodine, náš Pane, jak vznešené je tvé jméno ve vší zemi, pročež svou velebnost polož nad nebesa !
2 Ústy batolat a kojenců jsi založil moc vzhledem k tvým utiskujícím , k umlčení nepřítele a mstivce .
3 Když vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi zasadil -
4 čím je smrtelník , že si ho připomínáš, ano, syn člověka, že si ho všímáš ?
5 Ano, dal jsi mu málo chybět do rovnosti Bohu a ověnčil jsi ho slávou a nádherou ,
6 dáváš mu vládnout nad díly svých rukou; vše jsi položil pod jeho nohy,
7 drobný dobytek a skot , to vše , a také zvířata pole,
8 ptactvo nebes a ryby moře, vše přecházející stezkami moří.
9 Hospodine, náš Pane, jak vznešené je tvé jméno ve vší zemi!
1 (Řediteli hudby ; na Múth-labbén . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Budu chválit Hospodina celým svým srdcem, chci vyrozprávět všechny tvé divy ,
2 radovat se a jásat v tobě, při hudbě opěvat tvé jméno, Nejvyšší !
3 Moji nepřátelé při svém obratu zpět klopýtali a od tvé přítomnosti hynuli,
4 neboť ses přičinil o mé právo a o mou soudní věc a na trůn jsi zasedl - spravedlivý soudce ,
5 vyplísnil jsi národy , zahubil jsi zlovolného , jejich jméno jsi vyhladil navždy a věčně .
6 Nepříteli, navždy jsou pustošení dovršena ! Ano, vyvrátil jsi města, jejich památka zahynula s nimi,
7 ale Hospodin navždy zůstává ; postavil svůj trůn k soudu ,
8 i bude on v spravedlnosti rozsuzovat svět , lidská plemena v přímosti soudit .
9 A bude Hospodin záštitou utlačovanému , ano, záštitou v dobách soužení,
10 a znající tvé jméno budou v tebe důvěřovat , neboť jsi neopustil vyhledávající tebe, Hospodine!
11 Při hudbě zpívejte Hospodinu, obývajícímu Cijjón, mezi národnostmi oznamujte jeho skutky ,
12 neboť vyhledává krev , pamatuje si ji , nezapomněl křiku sužovaných .
13 Buď mi milostiv , Hospodine, viz mé soužení od nenávidících mě, vyzdvihuje mě z bran smrti,
14 abych mohl vyrozprávět všechnu tvou slávu , v branách dcery Cijjóna jásat v tvém vysvobození .
15 Národy klesly v propast , již vytvořily , v síti té , již utajily , uvázla jejich noha.
16 Hospodin vešel v známost, vykonal soud , zlovolný se zapletl v činnost svých dlaní . Higgájón , seláh .
17 Zlovolní se musí obrátit do šeólu , všechny národy zapomínající Boha,
18 kdežto nemajetný nemůže navěky být zapomínán, naděje tichých nemůže na věčnost zahynout.
19 Povstaň, Hospodine, nechť smrtelník nenabývá moci , nechť jsou národy souzeny před tvou tváří!
20 Uval , Hospodine, na ně hrůzu , nechť národy vědí , že ony jsou smrtelníky ! Seláh .
1 Nač, Hospodine, stojíš v dáli, skrýváš se v dobách soužení?
2 Zlovolný sužovaného ve své pýše žhavě pronásleduje ; měli by být polapeni v úkladech těch , jež vymyslili.
3 Ano, zlovolný se vychloubá nad tužbou své duše, žehná hrabivému , Hospodinem pohrdá ;
4 zlovolný za pozvednutí svého obličeje nebude vyhledávat ! Není Boha - toť všechny jeho myšlenky .
5 Jeho cesty se každého času daří , tvá práva jsou před ním vysoko, všichni jeho protivníci - fouká na ně;
6 ve svém srdci říká : Nemohu se zviklat do pokolení a pokolení, neboť budu bez pohromy .
7 Klení jsou plna jeho ústa, podvodů a násilí , pod jeho jazykem je strast a špatnost ;
8 sedá v zastrčených koutech dvorců , v úkrytech vraždí nevinného, jeho oči slídí po nešťastném ,
9 číhá v úkrytu jako lev ve své skrýši , číhá , aby uchvátil sužovaného ; uchvacuje sužovaného vtažením ho v svou síť,
10 choulí se, krčí se, ať nešťastní padnou v jeho moc .
11 Ve svém srdci říká : BŮH zapomněl, zakryl svou tvář, nikdy nebude vidět.
12 Povstaň, Hospodine, BOŽE, povznes svou ruku, nezapomínej sužovaných !
13 Proč má zlovolný pohrdat Bohem , říkat : Nebudeš vyhledávat ?
14 Vidíš přece, ty spatřuješ strast a žal ; odplatit tvou rukou , to nešťastný ponechává na tobě; sirotek - ty jsi pomocníkem.
15 Zlom paži zlovolného; a podlý - vyhledáváš , aniž nacházíš jeho zlovůli?
16 Hospodin je vždy a věčně Králem, národy se z jeho země vyhubí ;
17 uslyšel jsi , Hospodine, tužbu tichých , jejich srdce jsi upevňoval , tvé ucho pozorně naslouchalo ,
18 abys rozsuzoval sirotka a utlačovaného , aniž ještě bude smrtelník ze země stupňovat zastrašování .
1 (Řediteli hudby ; od Dávida .) Spoléhám na Hospodina; jak můžete mé duši říkat: Utecte na vaši horu , ptáčkové ?
2 Ano, hle, zlovolní napínají luk, nasadili svůj šíp na tětivu k střílení v temnu na upřímné srdcem .
3 Když se hroutí pilíře, co si počne spravedlivý?
4 Hospodin je ve svém svatém chrámě , Hospodin - jeho trůn je v nebesích, jeho oči hledí, jeho oční víčka podrobují děti člověka zkoušce.
5 Hospodin zkoušce podrobuje spravedlivého, ale zlovolného a milujícího násilí jeho duše nenávidí;
6 na zlovolného bude dštít pasti , oheň a síru, a podílem jejich číše bude žhnoucí vichr ,
7 neboť Hospodin je spravedlivý, miluje spravedlnost , upřímný bude hledět na jeho tvář.
1 (Řediteli hudby ; na šemíníth . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Pomoz , Hospodine, neboť zbožný vymizel , ano, pominuli věrní zprostřed dětí člověka !
2 Mluví , každý se svým bližním , kluzkou řečí marnost , mluví s dvojitým srdcem ;
3 Hospodin bude vytínat všechny kluzké rty , jazyk mluvící veliké věci ,
4 ty, kteří říkají : Svým jazykem se vzmůžeme , naše rty jsou s námi, kdo nám je pánem?
5 Pro odírání sužovaných , pro sténání nemajetných chci nyní povstat, praví Hospodin, budu uvádět v záchranu , touží se po ní .
6 Výroky Hospodinovy jsou výroky čisté, stříbro přetavené v kelímku stran země , sedmkrát pročištěné ;
7 ty, Hospodine, je budeš střežit , chránit ho navždy před tímto pokolením ;
8 zlovolní se vůkol procházejí za vyvyšování nízkosti při dětech člověka .
1 (Řediteli hudby . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Hospodine, dokdy mne budeš stále zapomínat, dokdy budeš přede mnou skrývat svou tvář?
2 Dokdy budu chovat myšlenky ve své duši, denně ve svém srdci zármutek ? Dokdy se bude nepřítel nade mnou vyvyšovat?
3 Pohleď, odpověz mi, Hospodine, můj Bože, rozjasni mé oči, abych neusínal smrtí,
4 aby můj nepřítel neříkal: Přemohl jsem ho, aby moji protivníci nejásali, že se viklám !
5 A já důvěřuji v tvou laskavost , mé srdce bude jásat v tvém vysvobození , budu zpívat Hospodinu, že na mně projevil dobrotu .
1 ( Řediteli hudby ; od Dávida .) Pošetilec říká ve svém srdci: Není Boha. Zkazili a odpornými učinili své skutky , není činícího dobro.
2 Hospodin z nebes pohleděl dolů na děti člověka , aby viděl , zda je kdo rozvážně si počínající , vyhledávající Boha -
3 vše se odvrátilo , jednotně se zvrhli , není činícího dobro, není ani jednoho.
4 Zda jsou všichni působcové špatnosti nevědomí, sžírajíce můj lid? Jídají chléb , Hospodina nezvou .
5 Tam se velmi zhrozí , neboť Bůh je v pokolení spravedlivého .
6 Můžete mařit úmysly sužovaného , přece jeho útočištěm je Hospodin.
7 Kéž přijde z Cijjónu vysvobození Isráéle! Při Hospodinově odvracení zajetí jeho lidu bude Jákób jásat, Isráél se radovat.
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře ?
2 Chodící bezúhonně a působící spravedlnost a svým srdcem mluvící pravdu ;
3 na svém jazyku neroznáší pomluv , nečiní zle svému druhu a na blízkého sobě nevznáší potupy,
4 v jeho očích je opovrženíhodný v nepřízni , ale majících Hospodina v úctě si váží , přisáhne-li k poškození , nemění ,
5 svých peněz nedává na úrok a nepřijímá úplatku proti nevinnému. Tyto věci činící se nikdy nemůže zviklat .
1 (Michtám od Dávida .) Ochraňuj mě, BOŽE, neboť na tebe spoléhám .
2 Řekl jsem Hospodinu: Ty jsi můj Pán, mé dobro, není nad tebe!
3 Stran svatých, kteří jsou v zemi : ti jsou důstojní všeho mého zalíbení v nich .
4 Množí se bolesti těch , kdo pospíšili za jiným ; nebudu vylévat jejich úliteb od krve ani brát jejich jmen na své rty.
5 Mým podílem dědictví a mou číší je Hospodin; ty udržuješ můj los .
6 Provazy mi padly v příjemných místech ; ba, krásné dědictví na mne připadlo .
7 Budu velebit Hospodina, jenž mi radí, ba i za nocí mě poučují mé ledviny .
8 Hospodina si ustavičně představuji naproti sobě; když je mi zprava, neviklám se.
9 Proto se raduje mé srdce a jásá má duše , ba i mé maso bude v bezpečí sídlit ,
10 vždyť nebudeš mou duši ponechávat šeólu , nebudeš dávat svému zbožnému zakusit zkázu .
11 Dáváš mi poznat stezku života , při tvé tváři je hojnost radosti , v tvé pravici vždy jsou líbeznosti .
1 (Modlitba Dávidova .) Hospodine, slyš spravedlnost, sleduj pozorně mé volání , vpouštěj v uši mou modlitbu, ne rty lstivými ,
2 kéž z přítomnosti tvé tváře vychází mé právo , tvé oči hledí správně ;
3 zkoušce jsi podrobil mé srdce, prohlížel jsi v noci, tříbil jsi mě, aniž jsi co mohl najít, mé předsevzetí nepředchází má ústa;
4 stran činů člověka jsem já skrze slovo tvých rtů měl v patrnosti stezky násilníka.
5 Udržováním mých kročejí v tvých kolejích se nezviklala má chodidla .
6 Já tě vzývám , neboť mi odpovídáš, BOŽE, nachyl ke mně své ucho, slyš mou řeč ,
7 projev divuplně své laskavosti , zachránče těch, kdo na tvou pravici spoléhají , před odpůrci ,
8 ochraňuj mě jako zřítelnici oka, kéž mě skrýváš ve stínu svých křídel
9 před tváří zlovolných, kteří mě ničí , mých nepřátel - zuřivě proti mně zavádějí obklíčení .
10 Uzavřeli se každý v svůj tuk , ústa každého mluví ve vyvyšování sebe .
11 Naše kročeje - nyní mě obstoupili, své oči usměrňují ke sklopení v zem ;
12 podoba každého - jako lev, dychtí po dravém uchvácení , ano, jako hřivnatec , sedající v úkrytech.
13 Povstaň, Hospodine, vystup proti jeho tváři, sraz ho, dej svým mečem uniknout mé duši před zlovolným ,
14 svou rukou před lidmi Hospodine, před lidmi ze světa - jejich díl je v tomto životě , kde jejich břicho plníš svým jměním ; synové jsou syti a svůj přebytek zanechávají svým batolatům.
15 Já budu v spravedlnosti spatřovat tvou tvář; při procitnutí se budu sytit tvým zjevem .
1 ( Řediteli hudby ; od nevolníka Hospodinova , od Dávida , jenž se k Hospodinu v den, kdy ho Hospodin vyprostil z dlaně všech jeho nepřátel a z ruky Šáúlovy, vyslovil slovy této písně; i řekl:) Vřele tě miluji , Hospodine, má sílo!
2 Hospodin je mé skalisko a má pevnost a můj zachránce , můj BŮH - má skála, na něho budu spoléhat , můj štít a roh mého vysvobození , má výšina .
3 Je hoden velebení - budu Hospodina volat , i budu vysvobozován od svých nepřátel.
4 Obemkly mě provazy smrti a potoky ničemnosti mě děsily ,
5 obepjaly mě provazy šeólu , přepadly mě léčky smrti,
6 volal jsem Hospodina ve své tísni , ano, křičel jsem o pomoc ke svému Bohu; slyšel ze svého chrámu můj hlas a můj křik o pomoc před jeho tváří vcházel v jeho uši.
7 I zakolísala a roztřásla se země, základy hor se chvěly a zakolísaly se, neboť on se rozhněval ;
8 jeho chřípím vystoupil dým a z jeho úst stravoval oheň, od něho se vznítily uhlíky;
9 i nahnul nebesa a sestoupil, a pod jeho nohama mračno ,
10 a nasedl na kerúba a rozlétl se, ano, vznesl se na křídlech větru ,
11 za svůj příbytek zaváděl tmu, své zastření vůkol sebe, temnotu vod, mrákavy oblak ;
12 od záře před ním přešly jeho mrákavy, krupobití a ohnivé uhlíky
13 a Hospodin zahřímal v nebesích, ano, Nejvyšší vydával svůj hlas, krupobití a ohnivé uhlíky ,
14 i vyslal své šípy a rozptýlil je , ano, mnoho blesků a zmátl je .
15 A ukázala se řečiště vod a byly odhaleny základy světa od tvého pokárání , Hospodine, od vanutí dechu tvého chřípí.
16 Sahá z výše, bere mě, vytahuje mě z mnohých vod,
17 vyprošťuje mě od mého silného nepřítele, od nenávidících mě, neboť se ukázali nade mne silnějšími ;
18 přepadali mě v den mé pohromy , ale Hospodin se mi stal oporou .
19 A vyvedl mě na prostrannost; vytrhuje mě, neboť ve mně našel potěšení ,
20 odměňuje mě Hospodin podle mé spravedlnosti, odplácí mi podle čistoty mých rukou,
21 neboť jsem dbal cest Hospodinových a neodpadl jsem zlovolně od svého Boha,
22 neboť všechny jeho předpisy jsou naproti mně a jeho ustanovení od sebe neodstrkuji
23 a jsem před ním bezúhonný , ano, chráním sám sebe před svou nepravostí
24 a Hospodin mi odplácí podle mé spravedlnosti, podle čistoty mých rukou naproti jeho očím.
25 Při laskavém se projevuješ laskavým , při muži bezúhonném se projevuješ bezúhonným ,
26 při očišťujícím se se projevuješ čistým a při převráceném se projevuješ lstivým ,
27 neboť ty pokořený lid vysvobozuješ , ale povýšené oči ponižuješ;
28 vždyť ty rozsvěcuješ mou lampu; Hospodin, můj Bůh, prozařuje mou tmu;
29 ano, skrze tebe mohu prorazit četu a skrze svého Boha mohu přeskočit zeď.
30 BŮH - dokonalá je jeho cesta, řeč Hospodinova je osvědčená , on je štítem všem, již na něho spoléhají .
31 Vždyť kdo je +Bohem mimo Hospodina a kdo skálou, leč náš Bůh,
32 tento BŮH, jenž mě opasuje zdatností , jenž činí mou cestu dokonalou ,
33 čině mé nohy takovými jako nohy laní ; i postavuje mě na mé výšiny,
34 vyučuje mé ruce boji , takže luk z mosazi napínají mé paže ,
35 a dal jsi mi štít svého vysvobození a tvá pravice mě podpírala , a tvá dobrotivost mě rozmnožuje.
36 Uvolňuješ místo mým kročejím pode mnou, takže se mé kotníky nepodlomily .
37 Pronásleduji své nepřátele a dostihuji je, aniž se až do doražení jich odvracím ,
38 drtím je, takže nemohou povstat - padají pod mé nohy.
39 A obvíjíš mě zdatností k boji , povstalce proti mně srážíš pode mne,
40 a mé nepřátele jsi mi obrátil šíjí , ano, nenávidící mě; hubil jsem je;
41 křičeli o pomoc, ale nebylo vysvoboditele , na Hospodina, ale neodpověděl jim,
42 i roztloukal jsem je jako prach na větru , jako bláto ulic jsem je odklízel .
43 Vymaňuješ mě z rozepří lidu, uchováváš mě za hlavu národů , bude mi sloužit lid, jejž neznám ;
44 při uslyšení uchem mi budou prokazovat poslušnost , synové ciziny se mi budou lísat ,
45 synové ciziny budou vadnout a budou s chvěním vycházet ze svých tvrzí .
46 Živ je Hospodin a budiž velebena má skála, a budiž vyvyšován Bůh mého vysvobození ,
47 BŮH, jenž za mne vykonává pomstu , on mi podřizuje národnosti ,
48 vymaňující mě zprostřed mých nepřátel. Ba, vyvyšuješ mě zprostřed povstalců proti mně , vyprošťuješ mě od násilníka .
49 Proto tě budu oslavovat mezi národy , Hospodine, a tvému jménu při hudbě zpívat ,
50 jménu působícího veliké vysvobozování svého krále a prokazujícího laskavost svému pomazanému, Dávidovi, a jeho semeni navždy .
1 Řediteli hudby . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Nebesa vyprávějí BOŽÍ slávu , ano, obloha hlásá činy jeho rukou.
2 Den jako den dává proudit ŘEČI a noc jako noc poskytuje vědomost ;
3 není ŘEČI a není slov, jejichž zvuk by nebyl uslyšen ,
4 rozsah jejich působnosti se rozšířil po vší zemi a jejich slova po okruhu světa ; v nich zřídil stan slunci
5 a ono vychází jako ženich ze své komnaty , těší se na běh drahou jako borec .
6 Jeho vycházení je od okraje nebes a jeho obíhání k jejich okrajům a před jeho žárem není nic skryto.
7 Zákon Hospodinův je dokonalý , občerstvuje duši, svědectví Hospodinovo je spolehlivé , moudrým činí prostého ,
8 nařízení Hospodinova správná , rozradostňují srdce, rozkaz Hospodinův ryzí , rozjasňuje oči,
9 úcta k Hospodinu čistá, zůstává na věčnost , rozsudky Hospodinovy jsou pravda , jsou vesměs spravedlivé,
10 žádoucí nad zlato , ano, nad mnoho jemného zlata , a sladké nad med , ano, strdí z pláství.
11 I tvůj nevolník se jimi dává poučovat ; v zachovávání jich je hojná odměna.
12 Poklesky - kdo si jich všímá ? Od skrytých mě osvoboď ;
13 také svého nevolníka uchraň před opovážlivými , nechť nade mnou nevládnou ; tehdy budu nevinen a budu osvobozen od mnohých přestoupení .
14 Kéž jsou +řeči mých úst a rozjímání mého srdce blahovolně přijímány před tvou tváří, Hospodine, má skálo a můj vykupiteli !
1 (Řediteli hudby . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Kéž ti v den úzkosti odpovídá Hospodin, jméno Boha Jákóbova kéž tě vyzdvihuje ,
2 kéž ti ze svatyně posílá pomoc a z Cijjóna kéž tě podpírá ;
3 kéž je pamětliv všech tvých obětí darů a kéž za tučnou uznává tvou oběť vzestupnou ! Seláh .
4 Kéž ti dává podle tvého srdce a kéž splňuje každý tvůj úmysl !
5 Budeme plesat ve tvém vysvobození a ve jménu našeho Boha korouhve vztyčovat; kéž Hospodin splňuje všechna tvá přání !
6 Nyní vím , že Hospodin svého pomazaného vysvobodil ; odpovídá mu ze svých svatých nebes mocnými činy záchrany svou pravicí.
7 Tito na vozy a tito na koně, ale my na jméno Hospodina, našeho Boha, poukazujeme ;
8 oni klesají a padají, ale my povstáváme a zpříma stojíme.
9 Hospodine, dej vysvobození ! Nechť nám král v den našeho volání odpovídá !
1 (Řediteli hudby . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Hospodine, v tvé síle se král raduje, ano, jak velmi jásá v tvém vysvobození !
2 Dal jsi mu tužbu jeho srdce, aniž jsi odepřel žádost jeho rtů. Seláh .
3 Ano, předcházíš ho požehnáními dobra, na jeho hlavu vsazuješ korunu ze zlata ;
4 požádal od tebe život - dal jsi mu délku dní, navždy a trvale .
5 Veliká je jeho sláva v tvém vysvobození , vkládáš na něho velebnost a nádheru ,
6 ano, činíš ho natrvalo požehnáním , potěšuješ ho radostí při své tváři ,
7 neboť král důvěřuje v Hospodina a laskavostí Nejvyššího se neviklá .
8 Tvá ruka dosahuje na všechny tvé nepřátele, tvá pravice dopadá nenávidící tě;
9 v čas své přítomnosti je budeš moci učinit jakoby ohnivou pecí , Hospodin je ve svém hněvu bude pohlcovat a oheň je bude sžírat ,
10 jejich plod budeš moci vyhubit ze země, ano, jejich símě zprostřed dětí člověka ,
11 neboť proti tobě zaměřili zlo, vymyslili úklad ; nebudou s to ,
12 neboť je budeš obracet zády a na jejich tvář mířit svými tětivami.
13 Buď vyvyšován, Hospodine, ve své síle ; budeme zpívat, ano, při hudbě opěvat tvou moc .
1 (Řediteli hudby ; na Ajjéleth-haššachar . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Můj BOŽE, můj BOŽE, nač jsi mě opustil? Daleko od mého vysvobození jsou slova mého křiku !
2 Můj Bože, volám za dne a neodpovídáš, a v noci, a není pro mne utišení ;
3 a ty jsi svatý, obývající chvalozpěvy Isráélovy,
4 v tebe důvěřovali naši otcové, důvěřovali a zachraňoval jsi je,
5 když k tobě křičeli , vyvázli , důvěřovali v tebe a nezklamali se .
6 Ale já jsem červ a ne muž , potupa člověka a opovržený lidem;
7 všichni vidoucí mě se mi vysmívají , potrhávají rty , potřásají hlavou :
8 Uval to na Hospodina! Nechť ho zachraňuje , nechť ho vyprošťuje , vždyť má v něm zalíbení !
9 Ty však jsi mě vyňal z lůna , uvedl mě v bezpečí na prsou mé matky,
10 na tebe jsem uvržen od dělohy, od lůna mé matky jsi ty mým BOHEM;
11 kéž se ode mne nevzdaluješ , vždyť je úzkost blízká , neboť pomocníka není.
12 Obklopili mě četní býkové, silní z Bášánu mě obklíčili,
13 rozevřeli na mne svá ústa jako lev dravě uchvacující a řvoucí .
14 Jako voda jsem rozlit a všechny mé kosti se rozestoupily , mé srdce se stalo jakoby voskem, rozplynulo se vprostřed mých útrob,
15 má síla vyschla jako střepina a můj jazyk je přilepen na mé patro ; ano, vsazuješ mě do prachu smrti.
16 Vždyť mě obklopili psi, vůkol mne se položilo srocení pachatelů zla, prokláli mé ruce a mé nohy.
17 Mohl bych sčíst všechny své kosti; oni pozorují, kochají se pohledem na mne,
18 rozdělují si má roucha a o mé oblečení vrhají los.
19 Ty však , Hospodine, kéž nejsi daleko, má sílo, pospěš k pomoci mně ,
20 vyprosť mou duši od meče, mou opuštěnou , z tlapy psa,
21 vysvoboď mě z tlamy lva, od rohů rémím ! - Odpověděl jsi mi!
22 Budu svým bratrům vyprávět o tvém jménu , vprostřed sejití tě budu velebit :
23 Ctitelé Hospodina, velebte ho, oslavujte ho, všechno símě Jákóbovo, ano, mějte před ním bázeň , všechno símě Isráélovo!
24 Vždyť on neopovrhl, aniž se štítil sužování sužovaného , aniž před ním skryl svou tvář, nýbrž při jeho křiku k němu o pomoc vyslyšel.
25 Můj chvalozpěv v četném sejití bude od tebe , před tvými ctiteli budu plnit své sliby;
26 tiší budou jíst a sytit se, vyhledávající Hospodina ho budou velebit , jejich srdce bude do věčnosti žít.
27 Rozpomínat se a k Hospodinu se obracet budou všechny končiny země a všechny čeledi národů se budou klanět tvé tváři,
28 neboť kralování a vláda mezi národy patří Hospodinu.
29 Jídat a klanět se budou všichni tuční země, před tvou tváří se budou shýbat všichni sestupující v prach a ten, jehož duše nezůstala naživu .
30 Símě , ti mu budou sloužit , o Pánu se bude vyprávět pokolení
31 těch, kdo budou přicházet ; ti budou jeho spravedlnost hlásat lidu, jenž se má narodit, že ji uskutečnil .
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Mým pastýřem je Hospodin, netrpím nedostatkem;
2 ukládá mě na pastvištích s mladou trávou , provází mě k vodám odpočívání ,
3 osvěžuje mou duši, vodí mě kolejemi spravedlnosti vzhledem k svému jménu.
4 I kdybych měl jít průrvou hluboké temnoty , nebojím se zla, neboť jsi při mně ty; tvá hůl a tvá berla , ty mě potěšují .
5 Před mou tváří upravuješ stůl naproti mým protivníkům , mou hlavu jsi namazal olejem, má číše - nadbytek !
6 V pravdě mě po všechny dni mého života bude následovat dobro a laskavost , i budu se smět na délku dní vrátit v dům Hospodinův .
1 (Od Dávida ; zpěv s hudebním doprovodem .) Země a její náplň, svět a ti, kdo na něm bydlí , patří Hospodinu,
2 neboť on ji na mořích založil, a na řekách ji pevně udržuje .
3 Kdo bude moci vystoupit na horu Hospodinovu a kdo bude moci stanout na jeho svatém místě ?
4 Nevinný dlaněmi a ryzí srdcem , kdo svou duši nepozvedá k marnosti a nepřísahá klamně ;
5 bude si z blízkosti Hospodinovy odnášet požehnání, ano, spravedlnost od Boha jeho vysvobození .
6 Toto je pokolení pídících se po něm, hledajících tvou tvář - Jákób ! Seláh .
7 Pozvedněte , brány, své hlavy , ano, pozvedněte se, věčná vrata , ať může vejít Král slávy !
8 Kdo je tímto Králem slávy ? - Hospodin, rek, ano, hrdina ! Hospodin, hrdina boje !
9 Pozvedněte , brány, své hlavy , ano, pozvedněte , věčná vrata , ať může vejít Král slávy !
10 Kdo je jím, tímto Králem slávy ? - Hospodin zástupů , Králem slávy je on! Seláh .
1 ( Od Dávida . ) (Álef ) K tobě, Hospodine, povznáším svou duši.
2 (Béth) Můj Bože, v tebe důvěřuji , nechť nejsem zklamáván , nechť nade mnou moji nepřátelé nejásají !
3 (Gímel) Ani se nikdo očekávající tě nemůže zklamat ; zklamat se musejí ti, již se bez příčiny nevěrně chovají .
4 (Dáleth) Dej mi, Hospodine, znát tvé cesty, vyuč mě tvým stezkám ;
5 (Hé ) dej mi kráčet podle tvé pravdy a vyučuj mě, neboť ty jsi Bůh mého vysvobození (Váu) a tebe očekávám po celý den.
6 (Zajin) Vzpomeň, Hospodine, svých smilování a svých laskavostí , neboť ony jsou odvždy .
7 (Chéth) Hříchů mého mládí ani mých přestoupení kéž nevzpomínáš , vzpomínej na mne podle své laskavosti vzhledem k své dobrotě, Hospodine!
8 (Téth) Dobrý a přímý je Hospodin; proto hříšníkům ukazuje na cestu ;
9 (Jód) tichým dává kráčet podle práva a tiché vyučuje své cestě.
10 (Káf ) Všechny stezky Hospodinovy jsou laskavostí a věrností těm, kdo si hledí jeho smlouvy a jeho svědectví .
11 (Lámed) Vzhledem k svému jménu, Hospodine, kéž i chceš odpustit mou nepravost , neboť je veliká !
12 (Mém) Kdo je takový člověk - ctitel Hospodina? Jemu on ukazuje na cestu , již si má vyvolit ,
13 (Nún) jeho duše zůstává v dobru a jeho símě bude dědit zem.
14 (Sámech) Důvěrnost s Hospodinem je pro jeho ctitele , i jeho smlouva k jich obeznámení .
15 (Ajin) Mé oči - ustavičně k Hospodinu! Vždyť on mé nohy vyvádí ze sítě.
16 (Pé ) Otoč se ke mně a buď mi milostiv , neboť já jsem osamělý a usoužený .
17 (Cádé ) Rozhojnili úzkosti mého srdce - vyveď mě z mých útrap !
18 (Réš ) Viz mé soužení a mou strast a uděl odpuštění stran všech mých hříchů ;
19 viz mé nepřátele, že se rozmnožili a krutou nenávistí mě nenávidí !
20 (Šín) Střez mou duši a vyprosť mě, nechť nejsem zklamáván , neboť na tebe spoléhám !
21 (Táu) Bezúhonnost a upřímnost nechť mě zachovávají , neboť tebe očekávám .
22 Osvoboď Isráéle, Bože, ze všech jeho úzkostí !
1 (Od Dávida .) Posuď mě, Hospodine, neboť já chodím ve své bezúhonnosti a v Hospodina důvěřuji ; nechci se zviklat .
2 Podrob mě zkoušce, Hospodine, a přezkoumej mě, pročisť mé ledviny a mé srdce;
3 vždyť naproti mým očím je tvá laskavost a chodívám podle tvé pravdy .
4 Nesedávám s nicotnými lidmi , aniž chci s pokrytci vstupovat ,
5 sejití pachatelů zla nenávidím , aniž chci se zlovolnými sedat.
6 Chci v nevinnosti umýt své dlaně a k tvému oltáři, Hospodine, se obrátit
7 ke zvěstování tvého jména hlasem děkování a k vyrozprávění všech tvých divů .
8 Miluji , Hospodine, sídlo tvého domu a místo obydlí tvé slávy !
9 Kéž mou duši nezahrnuješ s hříšníky a můj život s muži krve ,
10 v jejichž rukou je hanebnost ; ano, jejich pravice je plna úplatků ,
11 já však chci chodit ve své bezúhonnosti - osvoboď mě a buď mi milostiv !
12 Má noha stanula na rovině ; v sejitích budu velebit Hospodina.
1 (Od Dávida .) Hospodin je mé světlo a mé vysvobození - před kým bych měl pociťovat bázeň ? Hospodin je posila mého života - před kým bych měl mít hrůzu ?
2 Při přiblížení pachatelů zla ke mně k sehlcení mého masa, vůči mně , mých protivníků a mých nepřátel, oni klopýtli a padli.
3 Byť se proti mně kladl tábor , nebude se mé srdce bát , byť proti mně povstávala válka , já při tom budu důvěřivý .
4 Jedno si z blízkosti Hospodinovy vyprošuji , o to budu usilovat : bydlet po všechny dni svého života v domě Hospodinově k nahlížení v krásu Hospodinovu a k uvažování v jeho chrámě .
5 Vždyť on mě v den neštěstí může uchránit ve svém útulku , skrýt mě ve skrýši svého stanu, vyzdvihnout mě na skálu,
6 takže potom bude má hlava vyzdvihována nad mé nepřátele okolo mne , i budu v jeho stanu obětovat oběti jásotu a Hospodinu zpívat, ano, zpívat při hudbě .
7 Slyš, Hospodine! Volám svým hlasem, i buď mi milostiv a odpověz mi!
8 Tobě, mé srdce, řekl : Hledejte mou tvář! Budu, Hospodine, tvou tvář hledat;
9 kéž přede mnou svou tvář neskrýváš , kéž svého nevolníka v hněvu neodstrkuješ ; býval jsi mou pomocí , kéž mě nezavrhuješ a neopouštíš mě, Bože mého vysvobození !
10 Jestliže mě opustí můj otec a má matka, pak bude Hospodin ochoten ujmout se mne .
11 Uč mě, Hospodine, své cestě a veď mě stezkami roviny vzhledem k mým nepřátelům ;
12 kéž mě nevydáváš vůli mých protivníků , neboť proti mně povstávají lživí svědkové a soptící násilím .
13 Kdybych neměl jistoty víry o nahlížení v dobrotu Hospodinovu v zemi živých…!
14 Čekej na Hospodina, buď silný a kéž odvážným činí tvé srdce; ano, čekej na Hospodina!
1 (Od Dávida .) K tobě, Hospodine, volám, má skálo, kéž se ode mne mlčky neodvracíš , abych, mlčel-li bys přede mnou , se nestal porovnatelným se sestupujícími v jámu !
2 Slyš hlas mých úpění při mém křiku o pomoc k tobě, při mém pozvedání mých rukou k tvé svaté síni slova ;
3 kéž mě neodtahuješ se zlovolnými a s pachateli nepravosti , mluvícími se svými bližními pokojně, zatímco v jejich srdci je zlo.
4 Dej jim podle jejich činnosti a podle zla jejich skutků , podle díla jejich rukou jim dej, splať jim jejich zásluhu ;
5 neboť nedbají na činy Hospodinovy a na dílo jeho rukou; bude je bořit a nebude je budovat .
6 Budiž veleben Hospodin, neboť uslyšel hlas mých úpění !
7 Hospodin je má síla a můj štít , v něho důvěřuje mé srdce a dostává se mi pomoci ; i bude se mé srdce veselit a budu ho svou písní chválit .
8 Hospodin je silou jim a on je základem vysvobození svého pomazaného.
9 Vysvoboď svůj lid a žehnej svému dědictví a pas je a povznes je navždy .
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Přiznávejte , synové mocných , přiznávejte Hospodinu slávu a sílu,
2 přiznávejte Hospodinu slávu jeho jména, klanějte se Hospodinu v svaté nádheře !
3 Hlas Hospodinův je nad vodami, BŮH slávy hřímá , Hospodin nad mnohými vodami,
4 hlas Hospodinův v moci, hlas Hospodinův ve velebnosti ,
5 hlas Hospodinův láme cedry, ano, Hospodin umí lámat cedry Levánónu
6 a působit, že poskakují tak jako tele , Levánón a Sirjón , tak jako mládě rémím .
7 Hlas Hospodinův rozštěpuje plameny ohně,
8 hlas Hospodinův strachem naplňuje pustinu, strachem naplňuje Hospodin pustinu Kádéš.
9 Hlas Hospodinův působí, že laně rodí , a obnažuje lesy. A v jeho chrámě ? On všechen praví: Sláva !
10 Hospodin trůnil za potopy a jako král bude Hospodin trůnit navždy .
11 Hospodin dává sílu svému lidu, Hospodin svému lidu žehná pokojem .
1 (Zpěv s hudebním doprovodem . Píseň při zasvěcení domu; od Dávida .) Budu tě vyvyšovat, Hospodine, neboť jsi mě vytáhl a nerozradostnil jsi nade mnou mé nepřátele.
2 Hospodine, můj Bože, k tobě jsem se jal křičet o pomoc a uzdravil jsi mě,
3 Hospodine, vyzvedl jsi mou duši ze šeólu , oživil jsi mě zprostřed sestupujících v jámu .
4 Zpívejte při hudbě Hospodinu, jeho zbožní , a vzdávejte chválu při jeho svaté připomínce ,
5 neboť v jeho hněvu je okamžik, v jeho blahovůli život ; navečer trvá pláč, k jitru však plesání .
6 Já pak jsem si ve svém ubezpečení řekl : Nikdy se nemohu zviklat !
7 Hospodine, ve své blahovůli jsi mé hoře zjednal moc ; skryl jsi svou tvář - byl jsem otřesen .
8 K tobě, Hospodine, jsem volal, ano, k Pánu jsem úpěl :
9 Jaký zisk v mé krvi, v mém sestoupení do propasti ? Zda tě prach bude chválit , tvou věrnost zvěstovat ?
10 Slyš, Hospodine, a buď mi milostiv ! Hospodine, buď mi pomocníkem!
11 Můj nářek jsi mi změnil v taneční rej, mou pytlovinu jsi uvolnil a opásal jsi mě radostí,
12 aby ti při hudbě zpívalo a neumlkalo oslavování . Hospodine, můj Bože, navždy tě budu chválit !
1 (Řediteli hudby . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Na tebe, Hospodine, spoléhám , kéž nejsem nikdy zklamáván ; zachraňuj mě ve své spravedlnosti ,
2 nakloň své ucho ke mně, chvatem mě vyprosť, buď mi skálou útočiště , domem hradeb k mému vysvobození ,
3 vždyť mé skalisko a má pevnost jsi ty; kéž mě tedy vzhledem k svému jménu vodíš a řídíš mě,
4 vyvádíš mě z té sítě, již mi zatajili , neboť ty jsi mé útočiště ,
5 ve tvou ruku svěřuji svého ducha . Osvobodil jsi mě, Hospodine, věrný BOŽE ;
6 nenávidím ctitele klamných nicotností , ano, já se se svou důvěrou obracím k Hospodinu ;
7 budu jásat a radovat se ve tvé laskavosti , že jsi uviděl mé soužení , projevil jsi starost o úzkosti mé duše
8 a nevydal jsi mě v ruku nepřítele; mé nohy jsi postavil na prostrannost.
9 Buď mi milostiv , Hospodine, neboť je mi úzko , žalem zchřadlo mé oko, má duše i mé tělo ,
10 ano, můj život zaniká v zármutku a má léta ve vzdychání , mou nepravostí poklesla má síla a zchřadly mé kosti;
11 pro všechny své utiskovatele jsem se stal náramnou potupou i svým sousedům a postrachem svým známým; ti, kdo mě na ulici vidí , utíkají přede mnou .
12 Zapomenutím jsem vymizel z mysli jako mrtvý, stal jsem se jakoby zničenou nádobou ,
13 neboť slýchám šuškání mnohých - strach ze všech stran při jejich umlouvání spolu proti mně; zamýšlejí odejmout mé žití .
14 Já však jsem svou důvěru vložil na tebe, Hospodine; říkám : Můj Bůh jsi ty.
15 Mé časy jsou v tvé ruce; vyprosť mě z ruky mých nepřátel a od mých pronásledovatelů,
16 rozjasni svou tvář nad svým nevolníkem, vysvoboď mě ve své laskavosti !
17 Hospodine, nechť nejsem zklamáván , když jsem se tě dovolával ; zlovolní se musejí zklamat , umlknout - do šeólu !
18 Oněmět musejí lživé rty , jež v pýše a pohrdání vyslovují drzost proti spravedlivému.
19 Jak veliká je tvá dobrota, již jsi zachoval pro své ctitele , uskutečnil vůči spoléhajícím na tebe před dětmi lidí !
20 Skrýváš je v skrýši své přítomnosti před úklady člověka , uchraňuješ je v útulku před vádou jazyků.
21 Budiž veleben Hospodin, neboť vůči mně zázračně projevil svou laskavost v opevněném městě .
22 A já jsem ve svém rozechvění řekl: Jsem odříznut zpřed tvých očí; přece však jsi uslyšel hlas mého úpění při mém křiku o pomoc k tobě.
23 Milujte Hospodina, všichni jeho zbožní ; Hospodin ochraňuje věrné a vrchovatě splácí projevujícímu pýchu.
24 Buďte silní a kéž odvážným činí vaše srdce, všichni, již doufáte v Hospodina!
1 (Od Dávida . Poučení .) Blaho oproštěného od přestoupení , přikrytého stran hříchu !
2 Blaho člověka, nezapočítává-li mu Hospodin nepravost a není-li v jeho duchu klamu !
3 Když jsem mlčel , chátraly mé kosti po celý den v mém křiku ,
4 neboť na mne dnem i nocí těžce doléhala tvá ruka, má míza se změnila ve vyprahlost léta. Seláh .
5 Musel jsem ti svůj hřích oznámit , aniž jsem skryl svou nepravost ; řekl jsem si : Chci svá přestoupení na sebe vyznat Hospodinu. A ty jsi nepravost mého hříchu odpustil . Seláh .
6 Pro toto nechť se k tobě každý zbožný modlí v čas nalezení ; ani při záplavě k němu mnohé vody nebudou moci dosáhnout .
7 Ty jsi mi skrýší , ochraňuješ mě před tísní , obklopuješ mě plesáním nad únikem . Seláh .
8 Chci tě učinit rozumným a vyučit tě stran cesty , jíž máš jít, radit ti, mé oko na tebe.
9 Nechť nejste jako kůň, jako mezek, bez pochopení , ty nutno krotit uzdou a otěží , jeho postrojem , nechtějí se k tobě přiblížit .
10 Mnohé jsou bolesti zlovolného , ale ti, již důvěřují v Hospodina - obklopuje je laskavost .
11 Radujte se v Hospodinu a jásejte, spravedliví, a plesejte, všichni upřímní srdcem !
1 Plesejte, spravedliví, v Hospodinu; upřímným sluší chvalozpěv .
2 Vzdávejte Hospodinu chválu s lyrou , na varyto-desítku mu při zpěvu hrajte ,
3 zpívejte mu novou píseň, ladně předneste hru za radostného hlaholu !
4 Vždyť slovo Hospodinovo je správné a všechna jeho díla ve věrnosti ;
5 miluje spravedlnost a právo , země je plna laskavosti Hospodinovy.
6 Slovem Hospodinovým byla zřízena nebesa a dechem jeho úst všechno jejich osazenstvo ;
7 jako mandel hromadí vody moří, v zásobárny ukládá hluboké vody .
8 Nechť má , všechna země, před Hospodinem úctu , nechť před ním pociťují bázeň všichni obyvatelé světa !
9 Vždyť on řekl a stalo se , on rozkázal a postavilo se;
10 Hospodin trhá rady národů , ruší úmysly národností ,
11 záměr Hospodinův platí navždy , úmysly jeho srdce do pokolení a pokolení.
12 Blaho národa , jehož Bohem je Hospodin, lidu, jejž si vyvolil za vlastnictví !
13 Hospodin pohlíží z nebes, vidí všechny děti člověka ,
14 z místa svého bydlení se dívá na všechny obyvatele země,
15 ten, jenž jednotně ztvárnil jejich srdce, jenž dává pozor na všechny jejich činy .
16 Není krále zachráněného množstvím vojska , aniž se hrdina může vyprostit množstvím síly;
17 kůň je klamnou nadějí na vítězství , aniž může k vyváznutí pomoci velikostí své zdatnosti .
18 Hle, oko Hospodinovo na jeho ctitele , k čekajícím na jeho laskavost
19 stran vyproštění jejich duší ze smrti a stran jejich zachování naživu za hladu.
20 Naše duše čeká na Hospodina, on je naše pomoc a náš štít ,
21 ano, v něm se naše srdce smí radovat, neboť důvěřujeme v jeho svaté jméno .
22 Kéž je tvá laskavost , Hospodine, nad námi podle toho, jak na tebe čekáme !
1 ( Od Dávida , když předstíral porušení svého rozumu před tváří Avímelechovou ; ten ho vyhnal , takže odešel.) (Álef ) Chci v každé době velebit Hospodina, budiž jeho chvála ustavičně v mých ústech.
2 (Béth) V Hospodinu se bude má duše honosit ; tiší budou slyšet a radovat se.
3 (Gímel) Přiznávejte se mnou velikost Hospodinu , ano, společně vyvyšujme jeho jméno!
4 (Dáleth) Hospodina jsem vyhledával , i odpovídal mi a ze všech mých obav mě vyprošťoval .
5 (Hé ) Pohleděli k němu a zazářili a jejich tváře se nečervenaly .
6 (Zajin) Tento sužovaný volal a Hospodin uslyšel a vysvobodil ho ze všech jeho tísní .
7 (Chéth) Anděl Hospodinův se vůkol ukládá k jeho ctitelům a vytrhuje je.
8 (Téth) Okuste a vizte, že Hospodin je dobrý; blaho muže na něho spoléhajícího !
9 (Jód) Mějte Hospodina v úctě , jeho svatí, neboť jeho ctitelé nemají nedostatku.
10 (Káf ) Hřivnatci strádávají a hladovějí, ale vyhledávající Hospodina netrpí nedostatkem ničeho dobrého.
11 (Lámed) Pojďte, děti , naslouchejte mi, chci vás vyučovat úctě k Hospodinu !
12 (Mém) Kdo je mužem zalíbení v životě , milujícím dni k zakoušení blahobytu ?
13 (Nún) Střez svůj jazyk před zlem a své rty před vyslovováním lsti ,
14 (Sámech) odstup od zla a čiň dobro, hledej pokoj a následuj jej .
15 (Ajin) Oči Hospodinovy k spravedlivým a jeho uši k jejich křiku o pomoc,
16 (Pé ) tvář Hospodinova proti činícím zlo k vytětí jejich památky se země.
17 (Cádé ) Volali a Hospodin uslyšel a ze všech jejich úzkostí je vyprostil;
18 (Kóf ) Hospodin je blízek zlomeným v srdci a vysvobozuje zdeptané v duchu .
19 (Réš ) Mnohé jsou svízele spravedlivého, ale Hospodin ho ze všech vyprošťuje,
20 (Šín) ochraňuje všechny jeho kosti , ani jedna z nich se nezlomí .
21 (Táu) Zlovolného bude usmrcovat zlo a nenávidící spravedlivého ponesou vinu .
22 Duši svých nevolníků Hospodin osvobozuje a nikdo z těch, již spoléhají na něho, vinu neponese .
1 (Od Dávida .) Při se , Hospodine, s peroucími se se mnou , bojuj s bojujícími se mnou ;
2 uchop malý štít a veliký štít a povstaň mi na pomoc ,
3 vytáhni kopí a postav překážku mým pronásledovatelům, řekni mé duši: Tvým vysvobozením jsem já.
4 Nechť jsou zklamáváni a stydí se usilující o mé žití ; nechť ustupují zpět a v zmatek upadají chystající mé neštěstí ,
5 nechť jsou jako plevy před větrem , jež anděl Hospodinův odmršťuje ,
6 nechť se jejich cesta stává tmou a kluzkostí , když je anděl Hospodinův bude pronásledovat.
7 Vždyť na mne bez příčiny tajně políčili , jámu na svou síť ; bez příčiny slídili po mé duši.
8 Nechť ho stíhá zánik , aniž se naděje a jeho síť, již tajně nastražil , nechť ho lapá - v zánik , nechť v něj padá !
9 A má duše bude jásat v Hospodinu, těšit se v jeho vysvobození ;
10 všechny mé kosti budou říkat: Hospodine, kdo je podoben tobě , vyprošťujícímu sužovaného od silnějšího než on , ano, sužovaného a nemajetného od olupujícího jej?
11 Povstávají křivdící svědkové , vyptávají se mne na to, co nevím ,
12 splácejí mi zlem za dobro, osiřením mé duši;
13 a já - mým oděvem v jejich nemoci byla pytlovina, svou duši jsem trápíval postem a má modlitba se vracela na mé záňadří,
14 jako přítelem , jako bratrem kdyby mi byl , jsem chodíval , jako truchlící po matce jsem se skláníval , začerněn .
15 Ale radují se při mém ochromení a scházejí se , proti mně se scházejí , pomlouvači , jež neznám ; utrhají , aniž umlkají
16 jako nevěřící , vysmívající se za kus chleba , se skřípáním svými zuby proti mně.
17 Pane, dokdy se budeš dívat? Přiveď mou duši zpět zprostřed jejich ničivosti , mou opuštěnou zprostřed hřivnatců !
18 Budu tě chválit v početném sejití , mezi mohutným lidem tě budu velebit .
19 Nechť se nade mnou neradují moji bezdůvodní nepřátelé , aniž okem mžourají bez příčiny mě nenávidící,
20 neboť nemluví pokojně, nýbrž proti poklidným v zemi vymýšlejí lstivé věci
21 a proti mně rozvírají svá ústa; říkají : Aha, aha, naše oko vidí !
22 Vidíš , Hospodine, kéž nemlčíš , Pane, kéž se ode mne nevzdaluješ !
23 Probuď se, ano, procitni pro mé právo , můj Bože a Pane, pro mou při ,
24 suď mě podle své spravedlnosti, Hospodine, můj Bože, a nechť se nade mnou neradují ,
25 nechť ve svém srdci neříkají : Aha, naše přání ! Nechť neříkají : Pohltili jsme ho!
26 Nechť jsou zklamáváni a vespolek ve zmatek upadají radující se z mého neštěstí , ti, již se holedbají nade mnou , nechť si oblékají zklamání a hanbu ;
27 nechť plesají a radují se oblibující mou spravedlnost ; ti , nechť ustavičně říkají : Nechť je veliký Hospodin, oblibující pokoj svého nevolníka.
28 A můj jazyk bude pronášet tvou spravedlnost, po celý den tvou chválu .
1 (Řediteli hudby . Od nevolníka Hospodinova, od Dávida .) Co je prohlášeno přestoupením zlovolného , je v nitru mého srdce : Před jeho očima není strachu z Boha.
2 Ano, lichotí mu v jeho oči stran shledávání jeho nepravosti , vyvolávající nenávist ;
3 slova jeho úst - špatnost a lest ; zanechal rozumného počínání , působení dobra,
4 na svém lůžku vymýšlí špatnost , postavuje se na cestu nedobrou, zlo nezavrhuje .
5 Hospodine, tvá laskavost sahá v nebesa , tvá věrnost až po oblaka ,
6 tvá spravedlnost je jako BOŽÍ hory , tvé soudy - rozsáhlá hlubina , člověka i zvíře zachraňuješ , Hospodine;
7 jak vzácná je tvá laskavost , Bože! Ano, děti člověka se utíkají v stín tvých křídel,
8 nasycují se z tučnosti tvého domu a napájíš je potokem svých slastí ,
9 neboť při tobě je zřídlo života , ve tvém světle vidíme světlo.
10 Setrvávej ve své laskavosti vůči znajícím tě a ve své spravedlnosti vůči těm, kdo jsou upřímní srdcem ;
11 nechť mě nepotkává noha pýchy a ruka zlovolných, nechť mě nezapuzuje .
12 Tam padli působcové špatnosti ; byli sraženi a nebudou moci povstat.
1 ( Od Dávida .) (Álef ) Nechť se nerozpaluješ proti pachatelům zla, nechť nežárlíš na dopouštějící se bezpráví ,
2 vždyť se chvatem budou jako tráva kosit a jako zeleň mladého porostu budou vadnout.
3 (Béth) Důvěřuj v Hospodina a čiň dobro; obývej zem a pas se na věrnosti
4 a nacházej svou slast na Hospodinu, i bude ti dávat přání tvého srdce;
5 (Gímel) uval svou cestu na Hospodina a se svou důvěrou se obracej na něho , a on bude jednat
6 a tvou spravedlnost vyjeví jako světlo, tvé právo jako poledne .
7 (Dáleth) Buď tiše vůči Hospodinu a úzkostlivě na něho čekej , nechť se nerozpaluješ proti úspěšně konajícímu svou cestu, proti komukoli strojícímu úklady ;
8 (Hé ) upusť od hněvu a zanechej popuzení, nechť se nerozpaluješ jen k zlu,
9 vždyť pachatelé zla se budou vytínat , ale očekávající Hospodina, ti budou vlastnit zem.
10 (Váu) Ano, ještě málo a zlovolného nebude; ano, budeš upírat svou pozornost na jeho místo a nebude ho,
11 a zem budou vlastnit tiší , i budou nacházet svou slast na hojnosti pokoje .
12 (Zajin) Zlovolný ukládá o spravedlivého a skřípe proti němu svými zuby;
13 Pán se nad ním směje, neboť vidí , že přichází jeho den.
14 (Chéth) Zlovolní vytasili meč a napjali luk k porážení sužovaného a nemajetného , k zabíjení těch, jichž cesta je přímá ;
15 jejich meče budou vnikat v jejich srdce a jejich luky se budou lámat .
16 (Téth) Trocha patřící spravedlivému je lepší než nadbytek mnohých zlovolných,
17 neboť paže zlovolných se budou lámat , ale spravedlivé Hospodin podpírá.
18 (Jód) Hospodin zná dni bezúhonných a jejich dědictví potrvá navždy ;
19 nebudou zklamáváni v zlý čas a v dnech hladu budou nasycováni,
20 (Káf ) zatímco zlovolní budou hynout a nepřátelé Hospodinovi budou jako cennost jehňat ; zajdou v kouři , zajdou !
21 (Lámed) Zlovolný vypůjčuje, aniž splácí , ale spravedlivý se smilovává a rozdává,
22 neboť jím požehnaní budou vlastnit zem, ale jím zlořečení se budou vytínat .
23 (Mém) Od Hospodina jsou upevňovány kroky muže , jehož cestu oblibuje ;
24 jestliže padá, nezůstává natažen ležet, neboť Hospodin podpírá jeho ruku.
25 (Nún) Býval jsem mlád i zestárl jsem a neviděl jsem spravedlivého opuštěného nebo jeho símě vyžebrávající chléb;
26 po celý den se smilovává a půjčuje a jeho símě je k požehnání.
27 (Sámech) Odstup od zla a čiň dobro a zůstaň navždy ,
28 neboť Hospodin miluje právo a neopouští svých zbožných , navždy budou zachováni , ale símě zlovolných se bude vytínat ;
29 spravedliví budou vlastnit zem a navěky na ní sídlit .
30 (Pé ) Ústa spravedlivého pronášejí moudrost a jeho jazyk vyslovuje právo ,
31 zákon Hospodinův je v jeho srdci, z jeho kročejí se žádná nesmeká .
32 (Cádé ) Zlovolný číhá na spravedlivého a usiluje o jeho usmrcení;
33 Hospodin ho neponechává v jeho ruce , aniž ho dopouští obvinit , kdyby byl souzen .
34 (Kóf ) Čekej na Hospodina a dbej jeho cesty a bude tě moci vyvýšit k ujmutí země za vlastnictví ; na vytínání zlovolných budeš hledět.
35 (Réš ) Viděl jsem zlovolného, hrůzovládce , a rozrůstajícího se jako nepřesazený zelený strom,
36 ale pominul a hle, nebylo ho; a nahledal jsem se ho, ale nenašel se.
37 (Šín) Všímej si bezúhonného a pozoruj upřímného , neboť muž pokoje má budoucnost ,
38 ale přestupující budou vespolek zničeni , potomstvo zlovolných bude vyťato .
39 Ale záchrana spravedlivých je od Hospodina, jejich útočiště v čas úzkosti ;
40 ano, Hospodin jim pomáhá a dává jim uniknout - dává jim uniknout před zlovolnými , neboť na něho spoléhají .
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida , k připomínání .) Hospodine, kéž mě ve svém rozhněvání netrestáš a ve svém popuzení mě nekáráš ,
2 neboť ve mne sjely tvé šípy a tvá ruka se na mne snesla .
3 Pro tvé rozhorlení není v mém mase zdravého místa , pro můj hřích není v mých kostech pokoje ;
4 ano, mé nepravosti přerostly mou hlavu, jako těžké břímě jsou pro mne příliš těžké .
5 Pro mou pošetilost páchnou , hnisají mé boule ;
6 jsem shrben, krčím se náramně, po celý den chodím začerněn ,
7 neboť mé slabiny jsou plny sněti a v mém mase není zdravého místa ,
8 ztuhl jsem a jsem nadmíru zdrcen , řvu pro sténání svého srdce.
9 Pane, všechna má tužba je před tebou, aniž je ti skryto mé vzdychání ,
10 mé srdce zmateně buší , má síla mě opustila, a světlo mých očí, ani těch se mnou není ;
11 moji milí a moji přátelé se postavují stranou od mého postižení a moji blízcí se postavili z daleka,
12 usilující o mé žití kladou léčky a vyhledávající mé neštěstí mluví o pohromě a po celý den vymýšlejí klam .
13 A já, jako hluchý, neslyším, ano, jako němý neotvírá svých úst,
14 ano, jsem jako někdo , kdo neslyší a v jehož ústech není výtky,
15 neboť na tebe, Hospodine, čekám , ty budeš odpovídat, Pane, můj Bože!
16 Neboť jsem si řekl : Aby se nade mnou neradovali! Při zviklání mé nohy se proti mně holedbají ,
17 jelikož já jsem blízek zhroucení a má bolest je ustavičně přede mnou.
18 Avšak svou nepravost vyznávám , rmoutím se pro svůj hřích ,
19 a moji nepřátelé žijí, jsou mocní , a bezdůvodně mě nenávidící se rozmnožili
20 a zlem za dobro mi odplácející mi jsou odpůrci za mé následování dobra .
21 Kéž mě neopouštíš , Hospodine, můj Bože, kéž se ode mne nevzdaluješ ,
22 pospěš k pomoci mně, Pane, má záchrano !
1 (Řediteli hudby , Jedúthúnovi . Od Dávida .) Řekl jsem: Chci chránit své cesty před zhřešením svým jazykem, svým ústům chci ochranu zjednat náhubkem, dokud je zlovolný naproti mně.
2 Oněměl jsem ztichnutím , odmlčel jsem se stran dobrého, ale má trýzeň byla rozjitřena,
3 mé srdce se rozpálilo v mém nitru, při mém přemýšlení se vzněcoval oheň - promluvil jsem svým jazykem:
4 Dej mi na vědomí , Hospodine, můj konec a výměru mých dní, jaká ona je, nechť vím , jak jsem já pomíjivý.
5 Hle, mé dni jsi učinil píděmi a můj věk je před tebou jako nic; jen pouhý závan je každý stojící člověk. Seláh .
6 Každý chodí jen jako stín , jen závanem se rozčilují - každý hromadí , aniž ví , kdo bude sbírat .
7 Nuže tedy co očekávám , Pane? Mé doufání , to je v tebe.
8 Vyprosť mě ze všech mých přestoupení , kéž mě nečiníš předmětem potupy pošetilce !
9 Oněměl jsem , neotvírám svých úst, neboť jsi zapůsobil ty;
10 sejmi ze mne svůj zásah , já jsem zničen dotíráním tvé ruky.
11 Napomínáš-li někoho pro nepravost výtkami, rozrušuješ jako mol, co je mu žádoucí ; jen závan je každý člověk. Seláh .
12 Slyš mou modlitbu, Hospodine, a vpusť v uši můj křik o pomoc, kéž nemlčíš k mým slzám , neboť já jsem u tebe návštěvníkem a podruhem jako všichni moji otcové;
13 odvrať svůj zrak ode mne, ať se mohu zotavit, dříve než se budu muset odebrat a nebude mne.
1 (Řediteli hudby . Od Dávida , zpěv s hudebním doprovodem .) Trpělivě jsem očekával Hospodina, i naklonil se ke mně a vyslyšel můj křik o pomoc
2 a vyvedl mě z jámy zkázy a z bahna kalu a postavil mé nohy na skalisko , upevnil mé kročeje
3 a dal v má ústa novou píseň, chvalozpěv našemu Bohu. To budou mnozí vidět, i budou se bát a v Hospodina důvěřovat .
4 Blaho muže , jenž učinil Hospodina předmětem své důvěry a neotáčí se k domýšlivým a odpadlým ke lži !
5 Mnohé jsi ty, Hospodine, můj Bože, uskutečnil své divy a své úmysly vůči nám, není přirovnání k tobě; chtěl bych je rozhlásit a vypovědět - jsou hojnější nad spočítávání .
6 Oběti ani oběti daru jsi neoblíbil , uši jsi mi vyhloubil , oběti vzestupné ani za hřích nejsi žádostiv ;
7 tu jsem řekl: Hle, přicházím , v svitku knihy je o mně psáno;
8 oblibuji vykonávání záliby tvé vůle , můj Bože, a tvůj zákon je vprostřed mých útrob.
9 Zvěstoval jsem spravedlnost v početném sejití ; hle, nesvíral jsem své rty, Hospodine, ty víš ,
10 tvou spravedlnost jsem neukryl vprostřed svého srdce, o tvé spolehlivosti a tvé záchraně jsem promlouval , tvou laskavost a tvou věrnost jsem početnému sejití nezatajil.
11 Kéž mi ty, Hospodine, neodpíráš svých smilování , kéž mě tvá laskavost a tvá věrnost ustavičně ochraňují !
12 Vždyť se na mne vůkol nahrnuly pohromy , až bez počtu, dostihly mě mé nepravosti , takže nemohu vidět , jsou četnější než vlasy mé hlavy, a má srdnatost mě opustila.
13 Rač mě, Hospodine, vyprostit! Hospodine, pospěš k pomoci mně !
14 Nechť jsou vespolek zklamáváni a v zmatek upadají usilující o mé žití k jeho smetení ; nechť ustupují zpět a stydí se oblibující mé neštěstí !
15 Nechť za odplatu své hanebnosti hrůzu pociťují ti, již říkají nade mnou : Aha, aha!
16 Nechť se v tobě těší a radují všichni hledající tebe, nechť milující tvou záchranu ustavičně říkají : Nechť je veliký Hospodin!
17 Já však jsem usoužený a ubohý ; Pán na mne myslí . Má pomoc a můj zachránce jsi ty, můj Bože, kéž nemeškáš !
1 (Řediteli hudby . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Blaho rozumně smýšlejícího o nuzném ! V zlý den mu Hospodin bude moci dát vyváznout ,
2 Hospodin ho bude ochraňovat a naživu ho zachovávat ; bude učiněn blaženým v zemi , aniž ho budeš vydávat v svévoli jeho nepřátel.
3 Na pohovce choroby ho bude Hospodin podpírat, celé jeho lůžko v jeho nemoci zobracíš .
4 Já jsem řekl: Hospodine, buď mi milostiv , uzdrav mou duši, neboť jsem vůči tobě zhřešil.
5 Moji nepřátelé o mně mluví zlé : Kdy bude umírat a jeho jméno zanikat?
6 A přijde-li se podívat, mluví naplano , jeho srdce si shromažďuje špatnost ; vychází ven - mluví.
7 Spolu si o mně šeptají všichni nenávidící mě; proti mně chystají ublížení mi:
8 Je v něho vlito cosi zhoubného , a když ulehne , nebude více povstávat.
9 I muž mého pokoje , v něhož jsem důvěřoval , jídající můj chléb, vyvýšil proti mně patu.
10 Ty však , Hospodine, mi buď milostiv a dej mi povstat, ať jim mohu odplatit .
11 Tímto poznám , že máš ve mně zalíbení , když můj nepřítel nade mnou nebude výskat ;
12 a já - v mé bezúhonnosti mě podepřeš a chceš mě navždy postavit před svou tvář.
13 Budiž veleben Hospodin, Bůh Isráélův, odvždy a navždy ! Ámén , ano, Ámén !
1 (Řediteli hudby . Poučení od synů Kórachových .) Jako laň, jež volá po potůčcích vod, tak má duše volá k tobě, Bože!
2 Má duše žízní po Bohu, po BOHU živém: Kdy budu moci přijít a ukázat se před Boží tvář?
3 Mé slzy se mi staly chlebem za dne i v noci, když se ke mně říká po celý den: Kde je tvůj Bůh?
4 Připomínám si tyto věci - a nad sebou svou duši vylévám -: že jsem putovával ve shluku , ubírával se s nimi až k Božímu domu za zvuku plesání a děkování - slavnostní dav .
5 Co jsi sklíčená , má duše, a znepokojuješ se nade mnou? Čekej na Boha, neboť ještě ho budu chválit za záchranu od jeho tváře!
6 Můj Bože, má duše je nade mnou sklíčená ; proto tě vzpomínám ze země Jordánu a Chermónů , z hory nepatrnosti .
7 Hlubina volá k hlubině za hukotu tvých proudů , všechny tvé příboje a tvé přívaly přešly přes mne.
8 Hospodin za dne uvádí svou laskavost a v noci je se mnou jeho píseň, modlitba k BOHU mého života .
9 Pravím k BOHU, svému skalisku : Nač jsi mne zapomněl? Nač mám pro útlak od nepřítele chodit začerněn ?
10 Drcením v mých kostech mě tupí moji utiskovatelé, když ke mně říkají po celý den: Kde je tvůj Bůh?
11 Co jsi sklíčená , má duše, a co se znepokojuješ nade mnou? Čekej na Boha, neboť ještě ho budu chválit , záchranu mé tváře a mého Boha!
1 Suď mě , Bože, a při se mou pří ; kéž mě před národem nikoli zbožným , před člověkem lstivým a křivdícím chceš zachránit !
2 Vždyť ty, Bože, jsi má posila ; nač jsi mě odhodil ? Nač mám pro útlak od nepřítele chodit začerněn ?
3 Pošli své světlo a svou pravdu , ony nechť mě vedou a přivádějí k tvé svaté hoře a k tvým obydlím ,
4 ať mohu přijít k Božímu oltáři, k BOHU mého radostného jásotu, i budu tě chválit s lyrou , Bože, můj Bože!
5 Co jsi sklíčená , má duše, a co se znepokojuješ nade mnou? Čekej na Boha, neboť ještě ho budu chválit , záchranu mé tváře a mého Boha!
1 (Řediteli hudby . Od synů Kórachových , poučení .) Bože, slýchali jsme svýma ušima, naši otcové nám vyprávěli o skutcích , jež jsi uskutečňoval v jejich dnech, v dnech pradávna.
2 Ty jsi svou rukou vypudil národy a je jsi zasadil; potíral jsi lidská plemena a vyháněl jsi je .
3 Vždyť ne svým mečem se zmocnili země, aniž jim jejich paže pomohla , nýbrž tvá pravice, ano, tvá paže a světlo tvé tváře, neboť jsi je blahovolně přijal .
4 Ty jsi ON , můj Král, přikaž vysvobození Jákóba!
5 V tobě můžeme porážet své protivníky , v tvém jménu rozdupávat povstalce proti nám ,
6 neboť ne v svůj luk důvěřuji , aniž mě můj meč vysvobozuje ,
7 nýbrž nás ty vysvobodíš od našich protivníků a zostudíš nenávidící nás.
8 V Bohu se honosíme po celý den, ano, tvé jméno budeme navždy chválit . Seláh .
9 Avšak jsi odhodil a studem jsi zahrnul nás, aniž vycházíš s našimi vojsky ,
10 před protivníkem nás zpět obracíš vzad a nenávidící nás si drancují .
11 Vydal jsi nás jako drobný dobytek k jedení a rozehnal jsi nás mezi národy ,
12 prodáváš svůj lid téměř za nic , aniž jsi získal jejich kupní cenu ,
13 činíš nás potupou našim sousedům , výsměchem a pohanou našemu okolí ,
14 činíš nás příslovím mezi národy , vrtěním hlavou mezi lidskými plemeny ;
15 po celý den je přede mnou má hanba , takže mou tvář přikryl stud
16 pro hlas tupícího a rouhajícího se a pro nepřítele a mstivce .
17 Toto vše nás postihlo , aniž jsme tě zapomněli, aniž jsme se proti tvé smlouvě dopustili věrolomnosti ,
18 naše srdce neustoupilo zpět, aniž naše kročej uhnula z tvé stezky ,
19 ač jsi nás zdrtil v místě šakalů a zřídil jsi nad námi zastření hlubokou temnotou .
20 Kdybychom byli zapomněli na jméno svého Boha a rozprostřeli své dlaně k BOHU cizáckému ,
21 zda by to Bůh neuměl vypátrat ? Vždyť on zná tajemství srdce!
22 Avšak pro tebe jsme v každý den zabíjeni, jsme považováni za drobný dobytek na porážku .
23 Probuď se, nač spíš, Pane? Procitni, kéž do nekonečna neodhazuješ ,
24 nač skrýváš svou tvář a zapomínáš našeho soužení a našeho útlaku ?
25 Vždyť naše duše klesla do prachu , naše tělo přilnulo k zemi.
26 Povstaň k pomoci nám a osvoboď nás pro svou laskavost !
1 (Řediteli hudby , na Šóšanním . Od synů Kórachových , poučení . Píseň milostná .) Mé srdce kypí dobrým slovem , já budu přednášet svá díla králi , můj jazyk - pisátko zručného písaře .
2 Jsi krásnější než synové lidí , v tvé rty je vylita milost ; proto ti Bůh navždy požehnal.
3 Připásej si na kyčle svůj meč, hrdino , svou velebnost a svou nádheru ,
4 ano, svou nádheru ! Měj zdar, vyjeď pro věc pravdy a dobrotivosti spravedlnosti a tvá pravice tě bude učit hrozným věcem .
5 Tvé šípy jsou naostřeny, národnosti budou pod tebe padat, v srdci nepřátelé krále.
6 Tvůj trůn, Bože , je věčnost a trvání , žezlem tvého kralování je žezlo upřímnosti ,
7 miluješ spravedlnost a nenávidíš zlovůli, proto tě pomazal Bůh, tvůj Bůh, olejem veselí nad tvé společníky .
8 Myrha a aloe , kassie jsou všechna tvá roucha, z paláců ze slonoviny tě rozradostňuje hudba strun,
9 mezi tvými vzácnostmi jsou dcery králů; po tvé pravici stojí manželka ve zlatě z Ófíru .
10 Slyš, dcero, a viz a nakloň své ucho a zapomeň svého lidu a domu svého otce,
11 a král bude toužit po tvé kráse; ano, on je tvůj pán, klaněj se tedy jemu.
12 A dcera Córu s darem - všichni bohatí z lidu budou usilovat o tvou přízeň .
13 Dcera králova je všechna slavná uvnitř , její oblečení je z tkaniv ze zlata;
14 bude vedena ke králi ve výšivkách, za ní budou k tobě přiváděny panny, její družky.
15 Budou vedeny s radostí a jásotem; budou vstupovat v palác králův.
16 Místo tvých otců budou tvoji synové; budeš je moci ustanovit knížaty ve vší zemi;
17 tvé jméno budu připomínat v každém pokolení a pokolení; proto tě budou národnosti chválit navždy a věčně .
1 (Řediteli hudby . Od synů Kórachových , na alámóth . Píseň.) Bůh je nám útočištěm a silou, pomocí v úzkostech vždy dosažitelnou ;
2 proto se nemusíme bát , byť se země proměnila a hory sklouzly v srdce moře ,
3 nechť jeho vody hučí , pění , nechť se hory otřásají jeho vzdouváním. Seláh .
4 Řeka! Její ramena rozradostňují Boží město, svaté místo obydlí Nejvyššího ;
5 Bůh je v jeho nitru, nemůže se zviklat , Bůh mu pomáhá za nastávání jitra.
6 Národy se bouří , království se viklají ; zasáhne svým hlasem - země se rozplývá .
7 Hospodin zástupů je s námi, záštitou je nám Bůh Jákóbův. Seláh .
8 Pojďte, shlédněte působení Hospodina, jenž na zem uvádí hrůzy ,
9 zastavuje války až po okraj země, láme luk a rozsekává kopí, vozy ohněm spaluje :
10 Přestaňte a poznejte, že já jsem Bůh! Budu vyvyšován mezi národy , budu vyvyšován na zemi .
11 Hospodin zástupů je s námi, záštitou je nám Bůh Jákóbův. Seláh .
1 (Řediteli hudby . Od synů Kórachových , zpěv s hudebním doprovodem .) Všechny národnosti , tleskejte v dlaň , výskejte Bohu hlasem plesání ,
2 neboť Hospodin, Nejvyšší , je hoden úcty , veliký Král nade vší zemí!
3 Podřizuje nám národnosti , ano, lidská plemena pod naše nohy,
4 vyvoluje pro nás naše dědictví , chloubu Jákóba, jehož miloval . Seláh .
5 Bůh vystoupil za jásotu , Hospodin za zvuku trouby ;
6 opěvujte při hudbě Boha, opěvujte při hudbě , zpívejte při hudbě našemu Králi, zpívejte při hudbě ,
7 neboť Bůh je Král vší země, při hudbě zpívejte píseň !
8 Bůh se ujal kralování nad národy , Bůh usedl na svůj svatý trůn ;
9 velmožové národností se shromáždili jako lid Boha Abráhámova, neboť štíty země patří Bohu; je velmi povznesen .
1 (Píseň, zpěv s hudebním doprovodem od synů Kórachových .) Hospodin je veliký a velmi je veleben ve městě našeho Boha, na své svaté hoře .
2 Krásná vznosností, rozkoš vší země, je hora Cijjón na straně severu, hradiště mohutného Krále.
3 Bůh je v jeho palácích , je znám jako záštita .
4 Vždyť hle, sešli se po domluvě králové, přitáhli spolu;
5 ti uviděli - tu se zděsili , byli vyvedeni z míry , úprkem zmizeli;
6 zachvátilo je tam chvění , svíjení jako rodičku.
7 Větrem od východu tříštíš taršíšské lodi .
8 Podle toho, jak jsme uslyšeli, tak jsme uviděli ve městě Hospodina zástupů , ve městě našeho Boha; Bůh je navždy upevňuje . Seláh .
9 Myslíme , Bože, na tvou laskavost uvnitř tvého chrámu ;
10 jak tvé jméno, Bože, tak tvá chvála až na okraje země, tvou pravici plní spravedlnost.
11 Nechť se hora Cijjón raduje , nechť jásají dcery Júdovy příčinou tvých soudů !
12 Obcházejte Cijjón, ano, kružte kolem něho, spočítejte jeho věže,
13 přiložte své srdce k jeho předhradbí , procházejte jeho paláci , abyste pozdějšímu pokolení mohli vyprávět ,
14 že tento Bůh je naším Bohem vždy a věčně ; on nás povede přes smrt.
1 (Řediteli hudby . Od synů Kórachových , zpěv s hudebním doprovodem .) Slyšte toto, všechny zástupy lidu , nastavte uši , všichni obyvatelé tohoto světa ,
2 i prostí i vznešení , spolu bohatý i nemajetný .
3 Má ústa budou vyslovovat moudrost a přemítání mého srdce, rozvážnost .
4 Chci naklonit své ucho k průpovědi , s lyrou řešit svou hádanku .
5 Nač se mám bát v den zla, kdy mě obklopuje nepravost mých úkladníků ,
6 již vzkládají svou důvěru na svou moc a vychloubají se množstvím svého bohatství?
7 Bratr - nikdo ho nikterak nemůže vykoupit ani Bohu za něho dát zadostučinění ,
8 neboť výkupné jejich žití je příliš vysoké - ať se navždy vzdá toho ,
9 že by ještě do nekonečna žil, nezakoušel zkázu .
10 Vždyť vidí: umírají moudří, zpozdilec a hlupák hynou spolu a své jmění zanechávají jiným .
11 Jejich myšlenka je: jejich domy - navždy , jejich obydlí - do pokolení a pokolení, svými jmény určují názvy pro pozemky .
12 Ale člověk ve cti nepřetrvává ; je podoben jakoby zvířatům , jež hynou.
13 Toto je jejich cesta: důvěra v sebe , a jejich následovníci si libují v jejich výrocích . Seláh .
14 Jako drobný dobytek se kladou do šeólu ; pase je smrt a k jitru nad nimi budou vládnout upřímní a jejich tvářnost bude k strávení šeólem bez místa pobytu pro ni .
15 Jen Bůh může mou duši osvobodit z ruky šeólu , když mě bude brát . Seláh .
16 Nemusíš se bát , když někdo bohatne, když se množí sláva jeho domu,
17 vždyť při své smrti si nic z toho nebude moci vzít, jeho sláva za ním nebude moci sestoupit;
18 byť své duši ve svém životě žehnal (ano, budou tě chválit , jestliže sobě činíš dobře),
19 musí vstoupit k pokolení svých otců; nikdy nebude moci uvidět světla.
20 Člověk ve cti , nemá-li porozumění , je podoben jakoby zvířatům , jež hynou.
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Ásáfa .) BŮH, Bůh-Hospodin, mluví a volá zem od vzcházení slunce až po jeho zajití ;
2 z Cijjónu, dokonalosti krásy, se Bůh zaskvěl -
3 náš Bůh přichází a nemlčí. Před jeho tváří sžírá oheň a vůkol něho je velmi rozbouřeno;
4 volá na nebesa shora a na zem stran souzení svého lidu:
5 Shromážděte mi mé zbožné , uzavřevší mou smlouvu nad obětí !
6 A nebesa hlásají jeho spravedlnost, ano, Bůh - on se chystá soudit ! Seláh .
7 Slyš, můj lide, a budu mluvit, Isráéli, a budu proti tobě svědčit ; Bůh, tvůj Bůh, jsem já.
8 Nebudu tě pohánět k odpovědnosti za tvé oběti; ano, tvé vzestupné oběti jsou ustavičně přede mnou;
9 nemusím brát býka z tvého domu, kozlů z tvých ohrad,
10 vždyť všechno živočišstvo lesa patří mně, zvířata na tisíci hor ,
11 znám všechno ptactvo hor, a co se hemží na poli, je při mně .
12 Kdybych hladověl, nemusel bych ti říkat, vždyť svět a jeho náplň patří mně;
13 zda jídám maso býků a piji krev kozlů ?
14 Obětuj Bohu dík a plň Nejvyššímu své sliby
15 a volej mě v den úzkosti , budu tě moci vytrhnout a budeš mě oslavovat .
16 Ale zlovolnému Bůh praví : Co je ti do vypočítávání mých ustanovení , že mou smlouvu bereš na svá ústa?
17 Ano, ty nenávidíš napomínání a má slova házíš za sebe,
18 uvidíš-li zloděje, tu se s ním přátelíš , a s cizoložníky máš účastenství ,
19 svá ústa necháváš zabíhat v zlo a tvůj jazyk spřádá lest ,
20 sedáš, mluvíš proti svému bratru, proti synu své matky vynášíš urážky .
21 Tyto věci jsi činil , mlčel jsem však ; myslil jsi , že jsem veskrze podoben tobě ; chci tě usvědčit a tvým očím to předložit .
22 Nuže , uvažte toto, vy zapomínající +Boha, abych nemusel rvát , a nebylo by vyprošťujícího.
23 Kdo obětuje dík , oslavuje mě a urovnává si cestu, i budu mu dávat nahlížet v Boží záchranu .
1 (Řediteli hudby . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida , po příchodu Náthána, proroka, k němu, protože vešel k Bath-Ševě.) Buď mi milostiv , Bože, podle své laskavosti , podle množství svých smilování vymaž má přestoupení !
2 Důkladně mě umyj od mé nepravosti , ano, od mého hříchu mě očisť!
3 Ano, já uznávám svá přestoupení a můj hřích je ustavičně přede mnou;
4 tobě, tobě samému jsem zhřešil, a co je v tvých očích zlé, jsem učinil, aby ses mohl projevit spravedlivým ve svém promlouvání, čistým ve svém souzení .
5 Hle, v nepravosti jsem byl porozen a v hříchu mě má matka počala ;
6 hle, oblibuješ pravdu v ledvinách , kéž mi tedy v skrytu chceš dát poznat moudrost!
7 Kéž mě chceš hříchu zbavit yzopem , ať jsem čist, umýt mě, ať jsem bělejší než sníh !
8 Kéž mi chceš dát slyšet veselí a radost, nechť jásají kosti, jež jsi zdrtil !
9 Zakryj svou tvář před mým hříchem a vymaž všechny mé nepravosti ,
10 stvoř mi, Bože, čisté srdce a v mém nitru obnov pevného ducha ,
11 kéž mě nevyháníš z přítomnosti své tváře a svého svatého Ducha kéž ode mne neodnímáš !
12 Kéž mi chceš vrátit veselí z tvé záchrany a dobrovolný duch kéž mě podpírá !
13 Budu odpadlíky vyučovat tvým cestám a hříšníci se budou k tobě vracet .
14 Vyprosť mě z viny krve , Bože, Bože mé záchrany ! Můj jazyk bude plesaje opěvovat tvou spravedlnost.
15 Pane, kéž otvíráš mé rty, ať má ústa hlásají tvou chválu ;
16 vždyť neoblibuješ oběť , bychť ji dával ; oběť vzestupnou nepřijímáš blahovolně .
17 Božími obětmi je zlomený duch ; srdcem zlomeným a zdrceným , Bože, neopovrhuješ.
18 Ve své blahovůli dobře zacházej s Cijjónem , kéž buduješ zdi Jerúsaléma;
19 tehdy budeš oblibovat oběti spravedlnosti, oběť vzestupnou , ano, celou ; tehdy budou na tvém oltáři vznášet býky.
1 (Řediteli hudby . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida , po příchodu Dóéga, Edómího , když podal zprávu Šáúlovi a řekl mu: Dávid vstoupil do domu Achímelechova.) Co se vychloubáš zlem, ty siláku ? BOŽÍ laskavost je po celý den.
2 Zhoubu zamýšlí tvůj jazyk jako nabroušená břitva, páchající klam .
3 Miluješ více zlo než dobro , lež než slovo spravedlnosti, - seláh , -
4 miluješ všechna slova zkázy , lstivý jazyku !
5 BŮH tě také může navždy porazit , sebrat tě a vyrvat tě ze stanu a vykořenit tě ze země živých. Seláh .
6 To budou vidět spravedliví a budou se bát a nad ním se budou smát:
7 Hle, muž , jenž nečinil svým útočištěm Boha, nýbrž důvěřoval v množství svého bohatství, moci nabýval svou zhoubou !
8 Já však jsem jako zelená oliva v Božím domě, v Boží laskavost důvěřuji vždy a trvale ,
9 navždy tě budu chválit , že jsi tak učinil, a před tvými zbožnými doufat v tvé jméno, neboť je dobré.
1 ( Řediteli hudby , na machalath . Poučení od Dávida .) Pošetilec říká ve svém srdci: Není Boha. Zkaženě jednají a odporně páchají bezpráví , není činícího dobro.
2 Bůh z nebes pohleděl dolů na děti člověka , aby viděl , zda je kdo rozvážně si počínající , vyhledávající Boha -
3 vše ucouvlo, jednotně se zvrhli , není činícího dobro, není ani jednoho.
4 Zda jsou všichni působcové špatnosti nevědomí, sžírajíce můj lid? Jídají chléb , Hospodina nezvou .
5 Tam se velmi zhrozili , ač hrůzy nebylo , neboť Bůh rozmetal kosti obléhajícího tě; zostudil jsi je, neboť je Bůh zavrhl .
6 Kéž přijde z Cijjónu vysvobození Isráéle! Při Božím odvracení zajetí jeho lidu bude Jákób jásat, Isráél se radovat.
1 (Řediteli hudby ; při strunových nástrojích. Poučení od Dávida po příchodu Zífím , když řekli Šáúlovi: Zda se Dávid neskrývá u nás?) Bože, vysvoboď mě ve svém jménu , a kéž mi svou mocí zjednáváš právo !
2 Bože, slyš mou modlitbu a nastav uši +výrokům mých úst,
3 neboť proti mně povstali cizáci a násilníci usilují o mé žití ; nepostavili Boha před sebe . Seláh .
4 Hle, Bůh je mi pomocníkem, Pán je mezi podpírajícími mou duši,
5 zlo se bude vracet mým slidičům , ve své věrnosti je vyhub !
6 S ochotou ti budu obětovat, chválit tvé jméno, Hospodine, neboť je dobré .
7 Vždyť mě vyprostil ze vší úzkosti a mé oko pohledělo na mé nepřátele .
1 (Řediteli hudby ; při strunových nástrojích. Poučení od Dávida .) Vpusť v uši , Bože, mou modlitbu, a kéž se neskrýváš před mým úpěním ;
2 sleduj mě pozorně a odpověz mi; bloudím sem-tam ve své ustaranosti a hlasitě sténám
3 pro hlas nepřítele, pro útisk od zlovolného, neboť na mne uvalují neštěstí a v hněvu mě napadají .
4 Mé srdce se v mém nitru svíjí a padly na mne hrůzy smrti;
5 přichází na mne bázeň a chvění a zaplavuje mě děs .
6 I řekl jsem: Kéž bych měl peruť jako holubice! Mohl bych odletět a odpočinout ;
7 hle, mohl bych být vzdálen, utéci, zdržoval bych se v pustině, seláh ,
8 mohl bych si uspíšit uniknutí před ženoucím se vichrem , před bouří !
9 Pohlť je, Pane, rozdvoj jejich jazyk, neboť jsem ve městě uviděl násilí a vádu;
10 za dne i v noci je obcházejí po jeho zdech a uvnitř něho je špatnost a strast ,
11 uvnitř něho je zhouba a z jeho prostranství nemizí útlak a podvod .
12 Vždyť ne nepřítel mě tupí, to bych uměl snést , ne nenávidící mě se nade mnou holedbá , to bych se před ním mohl skrýt,
13 nýbrž ty, člověk mně rovný , můj příbuzný a můj známý,
14 co jsme spolu zakoušeli sladkou důvěrnost , v Boží dům jsme v davu chodili.
15 Zpustošení na ně ! Nechť zaživa sestupují v šeól , neboť v jejich stanovišti , mezi nimi , jsou zlé věci !
16 Já budu volat k Bohu a Hospodin mě bude chtít vysvobodit ,
17 večer i ráno i o polednách budu naříkat a sténat , i bude slyšet můj hlas.
18 V pokoji osvobodil mé žití ze seče proti mně , ač byli u mne v množství .
19 BŮH bude slyšet a bude jim odpovídat (on , trvající od pradávna, seláh ), jim, při nichž není změn, aniž mají Boha v úctě .
20 Vztáhl svou ruku proti žijícím s ním v pokoji , znesvětil svou smlouvu;
21 hladké jsou máslové řeči jeho úst, ale jeho srdce - seč , jeho slova jsou měkčí než olej , ale jsou to tasené meče.
22 Uvrhni na Hospodina své břímě a on tě bude mít na starosti , nikdy nebude dopouštět zviklání spravedlivého .
23 A ty, Bože, je budeš svrhovat do jámy zkázy ; muži krve a klamu nebudou moci dožít poloviny svých dní , já však budu v tebe důvěřovat .
1 (Řediteli hudby ; na Jónath-élem-rechókím . Od Dávida , michtám , když se ho v Gathu zmocnili Pelištím .) Buď mi milostiv , Bože, neboť po mně chňape smrtelník , sužuje mě, bojuje po celý den;
2 po celý den chňapou moji nepřátelé , ano, mnozí vůči mně bojují zvysoka .
3 V den, kdy se musím bát , mám já důvěru k tobě;
4 v Bohu budu velebit jeho slovo, v Boha důvěřuji , nebudu se bát , co mi může učinit maso?
5 Po celý den překrucují má slova , všechny jejich úmysly jsou proti mně k zlému;
6 srocují se, skrývají se , oni sledují mé stopy , jako by vyčkávali mé žití .
7 Bude pro ně za nepravost únik ? Svrhni národnosti ve svém hněvu, Bože!
8 Ty máš spočítáno mé vyhnanství ; ukládej mé slzy v svůj měch . Zda nejsou v tvé knize ?
9 Tehdy se moji nepřátelé budou obracet zpět, v den, kdy budu volat; toto vím , neboť Bůh je pro mne .
10 V Bohu budu velebit slovo, v Hospodinu budu velebit slovo,
11 v Boha důvěřuji , nebudu se bát , co mi může učinit člověk?
12 Na mně jsou tvé sliby ; tobě, Bože, se chci odplatit díky ,
13 neboť jsi vyprostil mou duši ze smrti - zda ne mé nohy od úrazu k chození před Boží tváří ve světle života ?
1 (Řediteli hudby . Al-tašchéth od Dávida , michtám při jeho útěku před tváří Šáúlovou v jeskyni.) Buď mi milostiv , Bože, buď mi milostiv , neboť v tobě se má duše skrývá a ve stínu tvých křídel se chci skrývat , než bude muset zhouba pominout.
2 Chci volat k Bohu, Nejvyššímu , k BOHU, dokonávajícímu za mne;
3 bude posílat z nebes a vysvobozovat mě, potupí chňapajícího po mně. Seláh . Bůh bude posílat svou laskavost a svou věrnost .
4 Má duše je vprostřed lvů , musím uléhat s rozpálenými , syny lidí ; jejich zuby - kopí a šípy, a jejich jazyk - ostrý meč.
5 Buď vyvýšen nad nebesa, Bože, tvá sláva nad všechnu zem!
6 Mým krokům nastrojili síť, sklíčena je má duše , před mou tváří vykopali jámu - padli doprostřed ní. Seláh .
7 Mé srdce je upevněno , Bože, mé srdce je upevněno , chci zpívat, ano, zpívat při hudbě ;
8 probuď se, má slávo , probuď se, varyto a lyro , chci probudit úsvit!
9 Chci tě chválit mezi národnostmi , Pane, při hudbě ti zpívat mezi lidskými plemeny ,
10 vždyť až po nebesa veliká je tvá laskavost a až po oblaka tvá věrnost .
11 Buď vyvýšen nad nebesa, Bože, tvá sláva nad všechnu zem!
1 (Řediteli hudby . Al-tašchéth od Dávida , michtám .) Zda vpravdě spravedlnost mlčí ? Vyslovujete ji ? Soudíte v upřímnosti , synové lidí ?
2 Ba, v srdci působíte bezpráví , v zemi odvažujete násilí svých rukou.
3 Zlovolní se od dělohy odcizují , od lůna bloudí , mluvíce lež ;
4 mají jed na způsob jedu hada; tak jako své ucho uzavírá hluchá zmije,
5 jež nechce poslouchat na hlas zaříkávačů , zaklínače zaklínadly, vycvičeného .
6 Bože, zdrť jejich zuby v jejich ústech, vylámej chrup hřivnatců , Hospodine!
7 Hrdě si vykračují - nechť se rozplývají tak jako voda; nasazuje-li své šípy, nechť se jakoby ořezávají ,
8 tak jako se slimák pohybuje s rozplýváním , nechť jako potrat ženy nespatří slunce!
9 Dříve než si vaše hrnce budou moci všimnout trní , nechť to smetá , buďsi syrové , buďsi ze žáru .
10 Spravedlivý se bude radovat, když spatří pomstu, bude své kroky koupat v krvi zlovolného .
11 A člověk bude říkat: Ano, je ovoce pro spravedlivého , ano, je Bůh, soudící na zemi.
1 (Řediteli hudby . Al-tašchéth od Dávida , michtám , když Šáúl poslal , aby střežili dům k jeho usmrcení.) Vyprosť mě, můj Bože, od mých nepřátel, kéž mě chceš vyzdvihnout před mými odpůrci ,
2 vyprosť mě od působců nepravosti a zachraň mě před muži krve ,
3 neboť hle, číhají na mou duši, srocují se proti mně silní; neodpadl jsem, aniž jsem zhřešil, Hospodine!
4 Bez mého provinění běží a připravují se ; probuď se mně vstříc a pohleď,
5 ano, ty, Hospodine, Bože zástupů , Bože Isráélův, procitni k navštívení všech národů ; kéž nejsi milostiv nikomu z nevěrných pachatelů špatnosti ! Seláh .
6 Vracejí se k večeru, vyjí jako pes a obcházejí město;
7 hle, prskají svými ústy, v jejich rtech jsou meče, neboť prý: Kdo slyší?
8 Ty však , Hospodine, se jim budeš smát, vysmívat se budeš všem národům .
9 Jeho síla? K tobě chci obracet zřetel , neboť Bůh je mou záštitou .
10 Můj Bůh, jeho laskavost , mě bude předcházet ; Bůh mi bude poskytovat pohled na mé nepřátele .
11 Kéž je nezabíjíš , aby oni, můj lid, nezapomínali; svou mocí je nechej potulovat se a svrhni je, náš štíte , Pane!
12 Hříchem jejich úst je řeč jejich rtů, nechť tedy jsou polapeni ve své pýše a pro klení a pro lhaní , jež pronášejí .
13 Skoncuj v popuzení, skoncuj , ať jich není, ať vědí, že nad Jákóbem vládne Bůh do posledních končin země. Seláh .
14 A vracejí se k večeru, vyjí jako pes a obcházejí město;
15 nechť se oni potulují za pokrmem; nebudou-li se moci nasytit, nechť přenocují tak .
16 Já však chci opěvovat tvou sílu a k jitru s plesáním chválit tvou laskavost , neboť ses mi stal záštitou a útočištěm v den mé tísně .
17 Má sílo, tobě chci při hudbě zpívat , neboť Bůh je mou záštitou , Bůh mé laskavosti .
1 (Řediteli hudby ; na Šúšan edúth . Michtám od Dávida , k vyučování, při jeho potýkání s Aram-naharajim a s Arámem Cóvy, když se Jóáv vracel a v průrvě soli pobil Edóma, dvanáct tisíc.) Bože, odhodil jsi nás, protrhl jsi nás, popudil ses; kéž nám chceš způsobit nápravu !
2 Zatřásl jsi zemí , protrhl jsi ji; zhoj její pukliny , vždyť se viklá !
3 Ukázal jsi svému lidu tvrdou věc, napojil jsi nás vínem vrávorání.
4 Svým ctitelům jsi dal prapor ke vztyčování pro pravdu , seláh ,
5 aby tvoji milovaní mohli být vytrženi . Pomoz svou pravicí a odpověz nám !
6 Bůh ve své svatosti promluvil: Budu se veselit; budu rozdělovat Šechem a vyměřovat údolí Sukkóth .
7 Mně patří Gileád a mně patří Menaššé , a Efrájim je posila mé hlavy, Júdá můj zákonodárce ,
8 Móáv nádoba k mému mytí , na Edóma mohu hodit svůj sandál; nade mnou, Pelešeth , výskej !
9 Kdo mi může umožnit vstup v opevněné město ? Kdo mě dovede až po Edóm ?
10 Zda jsi nás ty, Bože, neodhodil , aniž vycházíš s našimi vojsky ?
11 Poskytni nám pomoc z tísně , vždyť snaha o vysvobození člověkem je ničím !
12 V Bohu budeme moci zdatně si počínat a on bude rozšlapávat naše protivníky .
1 (Řediteli hudby ; při strunovém nástroji, od Dávida .) Slyš, Bože, můj křik , sleduj pozorně mou modlitbu!
2 Volám k tobě od okraje země v mdlobě svého srdce; kéž mě chceš vyvést na skálu, jež je vyšší než já !
3 Vždyť ty jsi mi býval útočištěm , silnou věží před tváří nepřítele!
4 Chci do věků pobývat v tvém stanu, skrývat se v ochraně tvých křídel, seláh ,
5 vždyť ty, Bože, nasloucháš mým slibům, zajišťuješ dědictví ctitelů tvého jména;
6 kéž chceš přidat dní ke dnům krále, jeho let jakoby pokolení za pokolením,
7 nechť vždy zůstává před Boží tváří; laskavost a věrnost - zařiď, nechť ho ochraňují !
8 Tak budu tvé jméno natrvalo při hudbě opěvovat při svém plnění svých slibů den co den.
1 (Řediteli hudby , podle Jedúthúna . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Jen vůči Bohu je má duše mlčenlivá ; od něho je má záchrana ,
2 jen on je má skála a má záchrana , má záštita , nemohu se příliš zviklat .
3 Dokdy chcete na člověka dorážet? Chcete vraždit, vy všichni , jako nahnutou stěnu, zídku, jež se hroutí ?
4 Ano , z jeho výše shodit se radí , oblibují lež ; svými ústy žehnají a ve svém nitru zlořečí. Seláh .
5 Jen k Bohu buď mlčenlivá , má duše, neboť od něho je má naděje,
6 jen on je má skála a má záchrana , má záštita , nemohu se zviklat .
7 Na Bohu je má záchrana a má čest ; skála mé síly, mé útočiště je v Bohu.
8 Důvěřujte v něho v každý čas, lide, vylévejte před jeho tváří své srdce! Bůh je nám útočištěm . Seláh .
9 Jen vánkem jsou prostí, klamem jsou vznešení , na vahách by oni podle vzestupu byli vesměs z vánku .
10 Nesmíte důvěřovat ve vydírání ani bláhově spoléhat na loupež ; jestliže vzrůstá jmění , nesmíte přikládat srdce.
11 Jedno Bůh promluvil, toto dvojí, co jsem slyšel, že moc patří Bohu,
12 a že, tobě, Pane, je vlastní laskavost , neboť ty každému odplácíš podle jeho díla .
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida za jeho pobytu v pustině Júdy.) Bože, ty jsi můj BŮH, tebe hledám , po tobě žízní má duše, po tobě prahne mé maso v zemi suché a žíznivé , bez vody.
2 Tak jsem tě vyhlížel ve svatyni , abych viděl tvou moc a tvou slávu ;
3 vždyť tvá laskavost je lepší než život , mé rty tě budou vychvalovat.
4 Tak tě chci za svého života velebit , v tvém jménu pozvedat své dlaně ;
5 tak jako tukem a morkem se sytí má duše a má ústa mými plesajícími rty velebí ;
6 vzpomínám-li tě na své posteli, rozjímám o tobě v nočních bděních ,
7 vždyť ses mi stal pomocí, i plesám ve stínu tvých křídel.
8 Má duše se táhne za tebou, tvá pravice se na mně drží ,
9 oni však , kdo k záhubě usilují o mé žití , musejí vejít v spodní místa země;
10 budou ho vyhánět v moc meče, budou podílem lišek .
11 A král se bude radovat v Bohu, honosit se bude každý, kdo při něm přísahá, neboť ústa mluvící lež budou zacpávána.
1 (Řediteli hudby . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Slyš, Bože, můj hlas při mém nářku , kéž chceš můj život ochránit před postrachem nepřítele!
2 Kéž mě chceš skrýt před tajnou poradou zlosynů, před rotou působců špatnosti ,
3 kteří svůj jazyk naostřili jako meč, nasadili svůj šíp - trpké slovo -
4 k ostřelování bezúhonného v úkrytech; ostřelují ho nenadále a nebojí se .
5 Dodávají si odvahy v zlé věci; vyprávějí o utajení osidel ; říkají : Kdo k nim může prohlédnout ?
6 Vymýšlejí bezpráví : Jsme hotovi , plán je vymyšlen ; nitro každého a srdce je hluboké .
7 Bude je však šípem ostřelovat Bůh, nenadále se projeví jejich zranění
8 a přivedou ho k pádu ; jejich jazyk bude proti nim, a každý na ně hledící - budou potřásat hlavou
9 a všichni lidé se budou bát a budou oznamovat Boží působení a o jeho činech uvažovat .
10 Spravedlivý se bude v Hospodinu radovat a na něho spoléhat a všichni upřímní srdcem se budou honosit .
1 (Řediteli hudby . Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida . Píseň.) Tobě utišení , chvalozpěv , Bože, na Cijjónu, a tobě nechť je plněn slib.
2 Ty, slyšící modlitbu, - každé tělo smí až k tobě přicházet.
3 Věci nepravostí se nade mne vzmohly ; naše přestoupení - ty je přikrýváš .
4 Blaho toho, jehož vyvoluješ a blíže přivádíš ! Bude obývat tvá nádvoří , budeme se sytit dobrem tvého domu, svatostí tvého chrámu .
5 Hroznými věcmi nám v spravedlnosti odpovídáš, Bože naší záchrany ; jsi předmětem důvěry všech končin země a moře dálek .
6 On, upevnivší svou silou hory, je opásán mocí ,
7 utišuje hukot moří, hukot jejich vlnobití , i povyk zástupů lidu ,
8 takže obyvatelé končin mají úctu před tvými znameními ; východiskům jitra i večera dáváš plesat.
9 Navštěvuješ zem a dáváš jí přetékat , hojně ji obohacuješ, Boží potok je pln vod; připravuješ jejich obilí, když ji tak připravuješ -
10 jen dále zavlažuj její brázdy, urovnávej její hroudy! - Lijavci ji změkčuješ , jejímu porostu žehnáš.
11 Korunoval jsi rok své dobroty a tvé koleje oplývají tučností ,
12 oplývají pastviště pustiny a pahrbky se opasují jásotem,
13 luka se oblékají stády a nížiny se zahalují obilím . Výskají , ano, zpívají.
1 (Řediteli hudby . Píseň. Zpěv s hudebním doprovodem .) Výskejte Bohu, všechna země,
2 při hudbě opěvujte slávu jeho jména, za slávu pokládejte jeho chválu !
3 Říkejte Bohu: Jaké úcty jsi hoden svými činy ! Pro velikost tvé síly se ti tvoji nepřátelé budou lísat .
4 Všechna země se ti bude klanět a při hudbě ti budou zpívat , při hudbě budou opěvovat tvé jméno. Seláh .
5 Pojďte a vizte působení Boha, úctu vzbuzujícího svým jednáním vůči dětem člověka !
6 Proměnil moře v souš, řekou procházeli nohou , tu jsme se v něm radovali;
7 vždy vládne svou mocí , jeho oči pátrají mezi národy , vzbouřenci se nemohou pozvednout. Seláh .
8 Velebte , národnosti , našeho Boha, a ozývejte se hlasem chvály jeho,
9 jenž uchovává naši duši při životě a nepřivolil k zviklání naší nohy!
10 Ano, podrobil jsi nás zkoušce, Bože, pročišťoval jsi nás jakoby pročišťováním stříbra,
11 zavedl jsi nás v žalář , vložil jsi těžké břímě na naše kyčle,
12 nechal jsi smrtelníka jezdit po naší hlavě, přišli jsme v oheň i ve vody, ale vyvedl jsi nás k nadbytku .
13 Chci vstoupit v tvůj dům s vzestupnými obětmi , splnit ti své sliby,
14 jež otevřely mé rty, takže má ústa v mé tísni promluvila;
15 chci ti vznášet vzestupné oběti tučných zvířat s vůní beranů, obětovat skot s kozly . Seláh .
16 Pojďte, slyšte, a budu vyprávět - všichni ctitelé Boha - o tom, co Bůh učinil mé duši.
17 K němu jsem volal svými ústy a pod mým jazykem bylo velebení ;
18 kdybych se byl ve svém srdci díval na špatnost , nebyl by Pán slyšel,
19 avšak Bůh přece uslyšel, zaposlouchal se v hlas mé modlitby.
20 Budiž veleben Bůh, jenž neodsunul mou modlitbu ani z mé blízkosti svou laskavost !
1 (Řediteli hudby , při strunových nástrojích. Zpěv s hudebním doprovodem . Píseň.) Kéž je nám Bůh milostiv a žehná nám, kéž při nás rozjasňuje svou tvář, seláh ,
2 k poznání tvé cesty na zemi , tvé záchrany mezi všemi národy !
3 Národnosti tě budou chválit , Bože, národnosti tě budou chválit , ony všechny ,
4 radovat se a plesat budou lidská plemena , neboť budeš soudit národnosti v upřímnosti a lidská plemena na zemi - budeš je řídit . Seláh .
5 Národnosti tě budou chválit , Bože, národnosti tě budou chválit , ony všechny .
6 Země vydá svůj výnos, Bůh, náš Bůh, nám bude žehnat,
7 Bůh nám bude žehnat a všechny končiny země ho budou mít v úctě .
1 (Řediteli hudby , od Dávida . Zpěv s hudebním doprovodem . Píseň.) Bůh povstává, jeho nepřátelé se rozutíkávají , ano, nenávidící ho prchají před jeho tváří .
2 Kéž je odvíváš jakoby odvíváním dýmu, jako rozplývání vosku od ohně! Nechť zlovolní od Boží přítomnosti hynou !
3 Ale spravedliví se budou radovat, jásat před Boží tváří a v radosti se těšit.
4 Zpívejte Bohu, při hudbě opěvujte jeho jméno, nasypávejte jemu, jezdícímu stepmi jako Jáh - jeho jméno - a veselte se před tváří jeho,
5 Otce sirotků a zastánce vdov, Boha v jeho svatém sídle ;
6 Bůh usazuje osamocené do domu, vyvádí vězně v blahobyt , jen vzbouřenci obývají vyprahlou zem.
7 Bože, při tvém vycházení před tváří tvého lidu, při tvém vykračování pouští , - seláh , -
8 se roztřásla země, - ano, nebesa od Boží přítomnosti vykropila , - onen Sínaj, od přítomnosti Boha, Boha Isráélova.
9 Přívalem štědrosti jsi skrápěl , Bože, své dědictví , unavilo-li se, tys je posílil ,
10 tvůj houf , ti se v něm usídlili; činil jsi ve své dobrotě přípravy pro sužovaného , Bože!
11 Pán pronáší VÝROK , nositelek dobré zvěsti je početný zástup .
12 Králové vojsk utíkají, utíkají, a paní domu rozděluje lup .
13 Což budete uléhat mezi ohradami ? Křídla holubice pokryté stříbrem, ano, její perutě v žlutavém zlatě!
14 Když v ní Všemocný rozehnal krále , bylo na Calmónu sněhobílo .
15 Boží hora je hora Bášánu , hora mnoha vrcholů , hora Bášánu ;
16 nač závidíte, vy hory mnoha vrcholů , hoře , již si Bůh přeje k svému bydlení? Ano, Hospodin tam bude navždy přebývat .
17 Božích vozů je mnoho myriád mnohotisícnásobně , mezi nimi Pán - Sínaj v svatyni .
18 Vystoupil jsi na výsost, zajal jsi zajatce , přijal jsi dary v člověku , ba i vzbouřence k přebývání Jáha , Boha .
19 Budiž veleben Pán den co den! Za nás si nakládá , BŮH naší záchrany . Seláh .
20 BŮH je nám BOHEM mnohostranné záchrany a u Hospodina, Pána, jsou východiska ze smrti.
21 Ano, Hospodin bude drtit hlavu svých nepřátel, vlasaté témě chodícího si v svých proviněních .
22 Pán řekl: Chci zpět přivést z Bášánu, zpět přivést z hloubek moře,
23 aby se tvá noha koupala v krvi, jazyk tvých psů ať z ní od nepřátel něco má.
24 Uviděli tvé průvody , Bože, průvody mého Boha, mého Krále, v svatyni .
25 Napřed šli pěvci, potom hudebníci vprostřed bubnujících mladic :
26 V sejitích velebte Boha, Pána, vy ze zřídla Isráélova!
27 Tamto Benjámín, nejmladší , vládnoucí jim, vůdcové Júdovi, jejich sbor , vůdcové Zevulúnovi, vůdcové Naftálího.
28 Tvůj Bůh ti opatřil sílu; posilni, Bože, to , co jsi pro nás způsobil!
29 Pro tvůj chrám nad Jerúsalémem ti budou králové přinášet dary .
30 Okřikni zvíře z rákosí , sběř silných mezi bujnými z národností , dávajícího se rozšlapat za pruty stříbra; kéž rozptýlí národnosti , jež oblibují seče .
31 Budou přicházet velmožové z Egypta, Kúš bude své ruce spěšně vztahovat k Bohu;
32 království země, zpívejte Bohu, při hudbě zpívejte Bohu, seláh ,
33 jezdícímu v nebesích, nebesích pradávna - hle, vydává svůj hlas, hlas síly!
34 Přiznávejte Bohu sílu, nad Isráélem jeho vznešenost a jeho sílu v oblacích ,
35 hoden jsi úcty , Bože, ze svých svatyní ; BŮH Isráélův, on dává sílu a plnost moci svému lidu. Budiž veleben Bůh!
1 (Řediteli hudby , na Šóšanním . Od Dávida .) Vysvoboď mě, Bože, neboť vody vstoupily až k duši,
2 zapadl jsem v hluboký kal a není místa k postavení , přišel jsem v hlubokost vod a zaplavil mě proud ;
3 zemdlel jsem ve svém volání , mé hrdlo vyprahlo , mé oči vyhasly - čekám na svého Boha.
4 Bez příčiny mě nenávidící jsou četnější než vlasy mé hlavy, zmohutněli moji hubitelé , moji bezdůvodní nepřátelé ; co jsem neuloupil , mám tedy vracet.
5 Bože, ty víš o mé pošetilosti, aniž jsou má provinění před tebou skryta;
6 kéž se ve mně nemusejí zklamat očekávající tebe, Pane, Hospodine zástupů , kéž se za mne nemusejí stydět hledající tebe, Bože Isráélův!
7 Vždyť pro tebe snáším potupu, mou tvář přikryla hanba ;
8 stal jsem se odcizeným vůči svým bratrům, ano, cizozemcem vůči synům své matky,
9 neboť mě sžírá horlivost pro tvůj dům a tupení tupících tebe napadala na mne,
10 a když jsem v postu vyplakal svou duši , stalo se mi to potupou ,
11 a když jsem svým oblečením učinil pytlovinu, stal jsem se jim příslovím .
12 Baví se o mně sedící v bráně i strunové nástroje pijících lihoviny .
13 Já však - má modlitba je k tobě, Hospodine, v čas blahovůle , Bože, v hojnosti své laskavosti mi odpověz věrností k své pomoci !
14 Vyprosť mě z bahna, ať nezapadávám, nechť jsem vyprošťován zprostřed nenávidících mě a z hlubokosti vod,
15 nechť mě proud vod nezaplavuje , ať mě nepohlcuje hloubka, ať jáma neuzavírá své ústí nade mnou!
16 Odpověz mi, Hospodine, vždyť tvá laskavost je dobrotivá; otoč se ke mně podle množství svých smilování
17 a kéž před svým nevolníkem nezakrýváš svou tvář, neboť je mi úzko ; pospěš, odpověz mi!
18 Přibliž se k mé duši, vykup ji, vzhledem k mým nepřátelům mě osvoboď ;
19 ty znáš mou potupu i mé zklamání a mou hanbu ; všichni moji protivníci jsou před tebou.
20 Potupa zlomila mé srdce, takže si zoufám ; a čekal jsem na projev soustrasti a nebylo ho, aneb na těšitele , a nenašel jsem,
21 nýbrž mi za pokrm dali žluč a při mé žízni mě napájeli octem.
22 Nechť se jejich stůl před jejich tváří stává pastí , ano, léčkou bezstarostným ,
23 nechť se jejich oči zatemňují , aby neviděly , a jejich kyčlemi ustavičně klať ,
24 vylij na ně své rozhorlení a nechť je dostihuje žár tvého hněvu,
25 nechť se jejich osada stává zpustlou , v jejich stanech nechť není obyvatele,
26 neboť pronásledují, koho ty jsi udeřil , a vyprávějí o bolesti tvých raněných .
27 Vykonej trest za jejich vinu , ať nevcházejí v tvou spravedlnost,
28 nechť jsou vymazáváni z knihy života , ať nejsou zapisováni se spravedlivými!
29 Já však jsem usoužený a trpící; tvé vysvobození , Bože, mě může vyzdvihnout ;
30 chci Boží jméno velebit písní a zvelebovat ho děkováním ;
31 to bude Hospodinu milejší než hovězí dobytče , býk rohatý, kopytnatý ;
32 tiší to uvidí, budou se radovat, vyhledávající Boha, a vaše srdce bude ožívat .
33 Ano, Hospodin obrací sluch k nemajetným , aniž opovrhuje svými vězni ,
34 nechť ho velebí nebesa i země, moře a vše pohybující se v nich,
35 neboť Bůh bude vysvobozovat Cijjón a budovat města Júdova, i budou tam bydlet a zmocňovat se toho
36 a símě jeho nevolníků to bude dědit a milující jeho jméno v tom budou přebývat .
1 (Řediteli hudby , od Dávida k připomínání .) Pospěš, Bože, k mému vyproštění, Hospodine, k pomoci mně ,
2 nechť jsou zklamáváni a v zmatek upadají usilující o mé žití , nechť ustupují zpět a stydí se oblibující mé neštěstí .
3 Nechť se za odplatu své hanebnosti musejí vracet ti, již říkají: Aha! Aha!
4 Nechť se v tobě těší a radují všichni hledající tebe a nechť milující tvou záchranu ustavičně říkají : Nechť je Bůh veliký !
5 Já však jsem usoužený a ubohý ; Bože, pospěš ke mně! Můj pomocník a můj zachránce jsi ty, Hospodine, kéž nemeškáš !
1 Na tebe, Hospodine, spoléhám, kéž se nikdy nemusím zklamat !
2 Kéž mě ve své spravedlnosti chceš vyprostit a dát mi uniknout ; nakloň ke mně své ucho a vysvoboď mě!
3 Buď mi skálou , příbytkem ke vcházení ustavičně; přikázal jsi vysvobodit mě , neboť ty jsi mé skalisko a má pevnost .
4 Můj Bože, dej mi uniknout z ruky zlovolného, z dlaně zlosyna a zuřivce ,
5 vždyť ty jsi má naděje, Pane, Hospodine, předmět mé důvěry od mého mládí ,
6 o tebe se opírám od lůna , z útrob mé matky jsi mě vyváděl ty; o tobě je ustavičně můj chvalozpěv .
7 Mnohým jsem se stal jakoby zázrakem ; ale ty jsi mé silné útočiště ,
8 má ústa se plní tvou chválou , po celý den oslavováním tebe.
9 Kéž mě nezahazuješ v době stáří, kéž mě za zanikání mé síly neopouštíš ,
10 vždyť o mně mluví moji nepřátelé a slídiči po mé duši se spolu radí
11 výrokem: Bůh ho opustil, pronásledujte ho a chyťte ho, neboť není vyprošťujícího.
12 Bože, kéž nejsi daleko ode mne, můj Bože, pospěš k pomoci mně ;
13 kéž odpůrcové mé duše musejí být zostuzeni a zaniknout , kéž se usilující o mé neštěstí musejí pokrýt potupou a hanbou!
14 Já však chci ustavičně čekat a přidávat ke vší tvé chvále ,
15 má ústa budou vyprávět o tvé spravedlnosti , po celý den o tvém vysvobození , neboť nevím počet toho,
16 chci přicházet s mocnými činy Pána, Hospodina, připomínat tvou spravedlnost, jen tvou .
17 Bože, vyučoval jsi mě od mého mládí a doposud zvěstuji tvé divy ;
18 kéž mě tedy , Bože, neopouštíš ani až do stáří a ošedivění, dokud budu moci zvěstovat tvou paži svému pokolení, každému přicházejícímu tvé mocné činy
19 a tvou spravedlnost, Bože, až do výsosti. Jenž jsi vykonal veliké věci, Bože, kdo je podoben tobě ,
20 jenž jsi nám dal zakusit mnohé úzkosti a neštěstí ? Kéž nás zase chceš oživit a z hlubin země mě zase vyvést ,
21 kéž chceš rozmnožit mou velikost a opětně mě potěšit !
22 I já tě chci chválit s nástrojem , varytem , tvou věrnost , můj Bože, tobě při zpěvu hrát na lyru , Svatý Isráélův!
23 Mé rty budou plesat, když ti budu při hudbě zpívat , i má duše, již jsi osvobodil ,
24 i můj jazyk bude po celý den pronášet tvou spravedlnost, neboť jsou zostuzováni , neboť jsou tupeni usilující o mé neštěstí .
1 (Šalomounovi .) Bože, dej králi svá práva , ano, synu královu svou spravedlnost,
2 nechť tvůj lid soudí v spravedlnosti, ano, tvé sužované podle práva ,
3 nechť hory nesou lidu pokoj, i pahrbky, v spravedlnosti ;
4 nechť rozsuzuje sužované z lidu a vysvobozuje děti nemajetného a vyděrače deptá .
5 Nechť tě mají v úctě , za slunce a při měsíci , pokolení za pokoleními .
6 Nechť sestupuje jako déšť na pokos , jako lijavce, sprcha na zem ;
7 nechť v jeho dnech pučí spravedlivý a hojnost pokoje, až než měsíce nebude,
8 nechť vládne od moře k moři a od Řeky až po končiny země.
9 Před jeho tváří se musejí shýbat obyvatelé stepí a jeho nepřátelé musejí lízat prach ,
10 králové Taršíše a ostrovů musejí odevzdávat dar , králové Ševy a Sevy musejí přinášet daň
11 a všichni králové se mu musejí klanět, všechny národy mu sloužit .
12 Neboť bude vyprošťovat nemajetného , volajícího o pomoc, a sužovaného , jenž nemá pomocníka,
13 bude se smilovávat nad nuzným a nemajetným a žití nemajetných bude zachraňovat ,
14 bude jejich žití vykupovat z útlaku a z násilnictví a jejich krev bude drahocenná v jeho očích.
15 A nechť žije a nechť se mu dává zlato z Ševy a nechť se v jeho prospěch ustavičně děje modlitba , po celý den nechť se mu žehná .
16 Nechť je v zemi nadbytek obilí , nechť se na temenech hor klátí jako Levánón jeho úroda; a nechť z města kvetou jako bylina země.
17 Nechť jeho jméno navždy trvá , před sluncem nechť se jeho jméno rozplozuje a nechť si v něm všechny národy žehnají , jeho nazývají blaženým.
18 Budiž veleben Hospodin, Bůh, Bůh Isráélův, činící divy , on sám ,
19 a budiž navždy velebeno jméno jeho slávy a nechť jeho sláva naplňuje všechnu zem! Ámén , ano, Ámén ! Modlitby Dávida, syna Jíšajova, jsou ukončeny .
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Ásáfa .) Ano, Bůh je dobrý vůči Isráélovi, vůči ryzím v srdci ,
2 ale já bych málem byl býval schopen svýma nohama uhnout , jako nic by mé kročeje byly uklouzly ,
3 když jsem se rozhorlil proti vychloubačům ; viděl jsem blahobyt zlovolných,
4 neboť při jejich smrti není útrap a jejich tělo je tučné ,
5 v strastech smrtelníků nemají účasti a s lidmi nebývají zasahováni .
6 Proto je jako náhrdelník ověšuje pýcha, násilnictví jim je zahalením jako šat ,
7 z tuku vystupují jejich oči, přetékají výmysly srdce,
8 vysmívají se a mluví o zlu , o útlaku ; mluví zvysoka,
9 svá ústa kladou v nebesa a jejich jazyk chodí po zemi.
10 Proto se sem obrací jeho lid a čerpá se jim hojnost vody ,
11 a říkají: Jak se BŮH doví? A je při Nejvyšším vědomost?
12 Hle, tito jsou zlovolní, a vždy jsouce klidní, rozhojňují jmění !
13 Věru jsem nadarmo očišťoval své srdce, v nevinnosti myl své dlaně ;
14 přitom bývám postihován po celý den a za jiter se mi dostává výtek .
15 Řekl-li bych: Tak jako oni budu prohlašovat ! - hle, zachoval bych se nevěrně proti pokolení tvých dětí .
16 Když jsem se snažil toto pochopit , byla to v mých očích lopota ;
17 až když jsem mohl vstoupit do BOŽÍ svatyně , mohl jsem porozumět jejich posledkům .
18 Věru jim dáváš stát na kluzkých místech , srážíš je v trosky;
19 jak se za okamžik stanou spouští , zmizí, zaniknou hrůzami !
20 Jako snem po procitnutí budeš, Pane, při probuzení opovrhovat jejich obrazem !
21 Když se roztrpčovalo mé srdce a v mých ledvinách píchalo ,
22 tu jsem já byl hlupák , aniž jsem co věděl, byl jsem před tebou jako dobytek ;
23 já však jsem u tebe ustavičně, uchopil jsi mě za pravou ruku,
24 chceš mě svou radou vodit a potom mě v slávu vzít .
25 Koho mám v nebesích? A v zemi si, jsem-li s tebou , nelibuji .
26 Zanikne mé maso i mé srdce - skálou mého srdce a mým podílem je navždy Bůh.
27 Ano, hle - vzdálení od tebe musejí zahynout, zahubíš každého smilněním od tebe odcházejícího ,
28 já však , dobrá je mi blízkost Boha; složil jsem svou důvěru v Pána, Hospodina, abych vyrozprávěl všechnu tvou činnost .
1 (Poučení od Ásáfa .) Nač, Bože, do nekonečna odhazuješ , tvůj hněv dýmá proti stádu tvé pastvy ?
2 Vzpomeň svého shromáždění , jehož jsi za pradávna nabyl , jež jsi vykoupil , kmene tvého dědictví , hory Cijjónu , na níž ses usadil !
3 Povznes své kroky k trvalým troskám ! Vše ve svatyni zkazil nepřítel,
4 uvnitř tvého shromaždiště hulákají tvoji protivníci ; za znamení umístili znamení svá ;
5 zdá se, jako by se sekerami zasahovalo do výše v houšti stromoví ,
6 tak nyní řezby toho hlavatkou a kladivy vespolek rozbíjejí;
7 tvou svatyni vydali v oheň , k zemi znesvětili obydlí tvého jména.
8 Řekli ve svém srdci: Potlačujme je vespolek ; spálili všechna BOŽÍ shromaždiště v zemi ,
9 svých znamení nevidíme , proroka již není a není s námi, kdo by věděl , dokdy .
10 Až dokdy , Bože, bude protivník tupit, nepřítel stále pohrdat tvým jménem?
11 Nač odvracíš svou ruku, ano, svou pravici? Z nitra své hrudi skoncuj !
12 Bůh však je od pradávna mým Králem, působícím vysvobození v nitru země ,
13 ty jsi svou silou rozpoltil moře, rozdrtil jsi hlavy netvorů na vodách,
14 ty jsi zrozrážel hlavy livjáthána , dal jsi jej k jedení lidu - obyvatelům stepí ;
15 ty jsi proťal zřídlo a potok , ty jsi vysušil trvale tekoucí řeky,
16 tobě patří den a tobě taktéž noc, ty jsi připravil zdroj světla , totiž slunce,
17 ty jsi vymezil všechny oblasti země; léto a zimu , ty jsi je utvořil .
18 Připomeň si toto: Nepřítel tupí Hospodina a pošetilý lid, ti tvým jménem pohrdají ;
19 kéž nevydáváš žití své hrdličky zvěři , kéž života svých sužovaných nezapomínáš navždy !
20 Pohleď na smlouvu , neboť temná místa země jsou plná příbytků násilí ;
21 nechť se utlačovaný nevrací zostuzen , nechť sužovaný a ubohý velebí tvé jméno!
22 Povstaň, Bože, při se svou pří , vzpomeň svých tupení od pošetilce po celý den,
23 kéž nezapomínáš hlasu svých utiskujících ! Hlučení povstalců proti tobě ustavičně stoupá.
1 (Řediteli hudby . Al-tašchéth , zpěv s hudebním doprovodem od Ásáfa . Píseň.) Děkujeme ti, Bože, děkujeme , a tvé jméno je blízké; vyprávějí o tvých divech .
2 Až budu dosahovat určené doby , budu já v přímosti soudit .
3 Rozplývají se , země i všichni její obyvatelé? Já jsem pevně postavil její sloupy. Seláh .
4 Pravím vychloubačům : Nechť se nevychloubáte ! A zlovolným: Nechť nevyvyšujete roh ,
5 nechť svůj roh do výsosti nevyvyšujete , nemluvíte s drzým krkem ,
6 neboť ne od vycházení ani od západu , aniž je z pustiny povýšení ,
7 nýbrž Bůh je soudcem , tohoto ponižuje, tohoto povyšuje.
8 Neboť v ruce Hospodinově je číše a víno se pění ; je plná míchaného , i nalije z toho ; ba i kvasnice z ní budou muset všichni zlovolní země vysrkat, vypít.
9 Já však to budu navždy zvěstovat , při hudbě budu zpívat Bohu Jákóbovu.
10 A všechny rohy zlovolných chci zurážet, vyvýšeny však musejí být rohy spravedlivého .
1 (Řediteli hudby ; při strunových nástrojích, zpěv s hudebním doprovodem od Ásáfa . Píseň.) Bůh je znám v Júdovi , jeho jméno je v Isráélovi veliké,
2 neboť v Šalému je jeho stánek , ano, jeho sídlo na Cijjónu.
3 Tam zlámal blesky luku , štít a meč a válku . Seláh .
4 Ty jsi pln světla , skvělejší než hory kořisti.
5 Oloupeni jsou udatní srdcem , zesnuli svým spánkem, aniž kteří stateční muži našli své ruce .
6 Tvým pokáráním , Bože Jákóbův, klesá omráčen i vůz i kůň.
7 Ty jsi obáván , ty, a kdo může před tvou tváří obstát, když se rozhněváš ?
8 Z nebes jsi ohlásil rozsudek , země se ulekla a ztichla ,
9 když Bůh povstal k soudu , k vysvobození všech tichých země. Seláh .
10 Zajisté tě popuzení člověka musí chválit , zbytek projevů popuzení si můžeš připásat .
11 Sliby čiňte a splňujte Hospodinu, svému Bohu; všichni v jeho okolí nechť přinášejí dary tomu, jenž budí bázeň .
12 Stíná ducha vznešených , je obáván králi země.
1 (Řediteli hudby , podle Jedúthúna . Od Ásáfa , zpěv s hudebním doprovodem .) Můj hlas je k Bohu, a budu křičet , můj hlas je k Bohu, i bude ke mně obracet ucho .
2 V den své úzkosti vyhledávám Pána, v noci je vztažena má ruka, aniž ochabuje , má duše se zpěčuje dát se potěšit .
3 Vzpomínám Boha a sténám , přemýšlím a můj duch zemdlívá . Seláh .
4 Ty držíš víčka mých očí, jsem zneklidněn, aniž mohu mluvit;
5 probírám v mysli dni od pradávna, léta věků ,
6 vzpomínám v noci své hry na strunový nástroj , se svým srdcem rozmlouvám a můj duch hloubá :
7 Zda bude Pán do věků odhazovat , aniž bude kdy nadále projevovat blahovůli ?
8 Zda navždy vymizela jeho laskavost ? Ztratil platnost PŘÍSLIB pro pokolení a pokolení?
9 Zda BŮH zapomněl být milostiv ? Uzavřel-li v hněvu svá smilování ? Seláh .
10 I řekl jsem: To je mé zranění - změna pravice Nejvyššího ?
11 Připomínám skutky Jáhovy , vzpomínám tvé divotvornosti od pradávna
12 a rozjímám o všem tvém působení , ano, přemýšlím o tvých počínáních .
13 Bože, tvá cesta je v svatosti ; kdo je BOHEM, velikým jako Bůh?
14 Ty jsi BŮH, projevující divotvornost ; dal jsi mezi národnostmi na vědomí svou sílu,
15 paží jsi vykoupil svůj lid, děti Jákóbovy a Josefovy. Seláh .
16 Uviděly tě vody, Bože, uviděly tě vody, vířily , ano, chvěly se hlubiny ,
17 mrákavy chrlily vody , oblaka vydala zvuk , ano, tvé šípy se rozletěly ,
18 v smršti - zvuk tvého hřmění ; blesky ozářily svět , zachvěla se a zakolísala země.
19 Tvá cesta byla v moři, ano, tvé stezky v mnohých vodách, a tvých šlépějí nebylo znát ;
20 jako stádo jsi vedl svůj lid skrze Mojžíše a Áróna.
1 (Poučení od Ásáfa .) Vpusť, můj lide, v sluch mou nauku , nakloňte své ucho k +výrokům mých úst;
2 chci svá ústa otevřít průpovědí , vyronit záhady od pradávna,
3 o nichž jsme slýchali a poznali jsme je, co nám naši otcové vyrozprávěli ,
4 nebudeme zatajovat před jejich dětmi ; chceme potomnímu pokolení vyrozprávět věhlas Hospodinův a jeho mohutnost a jeho divy , jež vykonal.
5 Ano, vyzvedl v Jákóbovi svědectví, ano, v Isráélovi ustanovil zákon , jejž přikázal našim otcům, dávat to na vědomí svým dětem ,
6 aby to znali v potomním pokolení, děti , jež se budou rodit, nechť povstávají a vyprávějí dětem svým,
7 ať svou důvěru skládají v Boha, aniž zapomínají BOŽÍCH skutků ; ať dbají jeho rozkazů,
8 ať nejsou jako jejich otcové, pokolení vzpurné a neposlušné , pokolení, jež neusměrnilo své srdce, aniž se jeho duch spolehlivě přidržel BOHA .
9 Synové Efrájimovi, ozbrojení, střílející z luku, se v den seče obrátili ,
10 nezachovali Boží smlouvu a zpěčovali se chodit v jeho zákoně ,
11 zapomněli jeho počínání a jeho divy , jež jim ukázal.
12 Před jejich otci projevil divotvornost v zemi Egypta, na poli Cóanu ,
13 rozpoltil moře a dal jim projít, a vody postavil tak jako mandel ,
14 a vodil je za dne oblakem a v každou noc světlem ohně;
15 v pustině poltil skály a napájel jako hlubiny , hojně,
16 a ze skaliska vyváděl proudy a jako řeka stékat dával vodám.
17 Ještě však vůči němu nadále hřešili neposlušností Nejvyššího v suché zemi,
18 ano, BOHA v svých srdcích zkoušeli požadováním pokrmu pro svou chtivost
19 a mluvili proti Bohu; říkali : Zda bude Bůh schopen přistrojit v pustině stůl?
20 Hle, skálu udeřil a vytekly vody a potoky se valily ; zda i chléb bude schopen dát? Bude-li moci maso svému lidu připravit ?
21 Proto se Hospodin, když to uslyšel, rozhněval a proti Jákóbovi se vzňal oheň, ba věru, proti Isráélovi se pozvedl hněv,
22 neboť nevěřili v Boha, aniž doufali v jeho záchranu .
23 I rozkázal oblakům shora a otevřel vrata nebes
24 a jal se na ně dštít manou k jídlu, ano, dal jim obilí nebes.
25 Každý mohl jíst chléb mocných , poslal jim stravu k nasycení ,
26 způsobil zadutí východního větru , svou silou přihnal vítr jižní
27 a jal se na ně dštít masem jako prachem , ano, ptactvem s křídly jako pískem moří,
28 tomu dal napadat v nitro jeho tábora , vůkol k jeho obydlím ,
29 i najedli se a velmi se nasytili, neboť jim přinesl jejich tužbu .
30 Neodstoupili od své tužby , jejich pokrm byl ještě v jejich ústech,
31 když se proti nim pozvedl Boží hněv, i jal se zabíjet mezi jejich výkvětem , srážet jinochy Isráélovy.
32 Při tomto všem ještě hřešili , aniž věřili v jeho divy ,
33 i jal se ukončovat jejich dni v marnosti a jejich léta v neštěstí ;
34 kdykoli je zabíjel , tu se po něm pídili a zase BOHA hledali
35 a vzpomínali , že Bůh je jejich skálou, ano, BŮH, Nejvyšší , jejich vykupitelem ,
36 ale podváděli ho svými ústy, ano, svým jazykem mu lhali ,
37 neboť jejich srdce nebylo při něm upevněno a nebyli věrni v jeho smlouvě,
38 ale on byl soucitný , přikrýval nepravost a nehubil a mnohokrát odvrátil svůj hněv a nedával propuknout všemu svému popuzení,
39 ano, pamatoval , že oni jsou maso, dech , jenž odchází a nevrací se.
40 Jak často mu v pustině projevovali neposlušnost , v poušti ho zarmucovali !
41 Ano, zase a zase BOHA zkoušeli a Svatého Isráélova uráželi ;
42 nevzpomněli jeho ruky, dne, kdy je osvobodil od utiskovatele ,
43 když v Egypt uvedl svá znamení, ano, na pole Cóanu své zázraky,
44 a obrátil v krev jejich řeky a jejich toky , - nemohli pít, -
45 pouštěl mezi ně střečky , kteří je sžírali , a žáby , jež je hubily ,
46 a jejich výnos vydával ožírači , ano, jejich lopotu kobylkám ,
47 krupobitím ničil jejich révu a jinovatkou jejich sykomory ,
48 a jejich zvířectvo vydával na pospas krupobití a jejich stáda bleskům ,
49 pouštěl na ně žár svého hněvu a rozhořčení a rozhorlení a úzkost , poselství zlých andělů .
50 Urovnával pěšinu svému hněvu, jejich duši neuchránil před smrtí a jejich život vydal na pospas moru.
51 I pobil v Egyptě vše prvorozené, prvotinu mužnosti v stanech Chámových,
52 jako drobný dobytek vypravil na cestu svůj lid a jako stádo je poháněl v pustině
53 a vodil je v bezpečí , takže se nestrachovali , a jejich nepřátele zaplavilo moře.
54 I přivedl je k svému svatému území , k této hoře, jíž nabyla jeho pravice,
55 a před jejich tváří vyhnal národy a provazem jim dal připadnout dědictví , a usadil kmeny Isráélovy v jejich stanech.
56 Zkoušeli však a vzpurně se chovali vůči Bohu, Nejvyššímu a jeho svědectví nedbali
57 a odpadli a zpronevěřili se jako jejich otcové, převrátili se jako klamný luk
58 a dráždili ho svými výšinami a svými sochami ho doháněli k žárlivosti.
59 Když to Bůh uslyšel, rozhněval se a proti Isráélovi se postavil naprosto zamítavě
60 a zavrhl obydlí v Šíle, stan, kde mu dali usadit se mezi lidmi ,
61 a v zajetí vydal svou sílu a v ruku protivníka svou ozdobu ,
62 a svůj lid vydal na pospas meči a na své dědictví se rozhněval ,
63 jeho jinochy strávil oheň, aniž byly jeho panny vychvalovány ,
64 jeho kněží padli mečem, aniž jeho vdovy plakaly.
65 Tu Pán procitl jako spící, jako hrdina z vína si výskající,
66 a odrazil své protivníky zpět, způsobil jim trvalou potupu,
67 a postavil se zamítavě proti stanu Josefovu , aniž našel zálibu v kmeni Efrájimově,
68 nýbrž vyvolil kmen Júdův, horu Cijjón, již miluje ,
69 a tak jako výsosti zbudoval svou svatyni , jako zem ji založil navždy
70 a našel zálibu v Dávidovi, svém nevolníku, a vzal ho od ohrad drobného dobytka,
71 přivedl ho od následování březích k pasení jeho lidu v Jákóbovi ano, v Isráélovi , jeho dědictví .
72 I pásl je podle bezúhonnosti svého srdce, vodil je v rozvážnosti svých dlaní .
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Ásáfa .) Bože, v tvé dědictví vnikly národy , znečistili tvůj svatý chrám , Jerúsalém obrátili v zříceniny,
2 dali mrtvoly tvých nevolníků ptactvu nebes místo pokrmu, maso tvých zbožných jeho zvěři země;
3 jejich krev jako vodu rozlili kolkolem Jerúsaléma a nebylo pohřbívajícího.
4 Stali jsme se potupou svým sousedům , výsměchem a pohanou svému okolí .
5 Dokdy , Hospodine? Budeš se do nekonečna popuzovat, bude tvá horlivost tak jako oheň planout ?
6 Vylij své popuzení na národy , jež tě neznají , a na království, jež tvé jméno nevzývají ,
7 neboť Jákóba pohltil a jeho příbytek zpustošili ;
8 kéž nám nepřipomínáš nepravosti předků , kéž nám spěšně vstříc vycházejí tvá smilování , neboť jsme velmi zeslábli.
9 Pomoz nám, Bože naší záchrany , pro slávu svého jména, a vyprosť nás a dej přikrytí na naše hříchy, vzhledem k svému jménu!
10 Nač mají národy říkat: Kde je jejich Bůh? Kéž je mezi národy našim očím patrno pomstění krve tvých nevolníků, jež byla vylita,
11 kéž před tvou tvář přichází sténání vězňů , podle moci své paže ponechej syny smrti
12 a našim sousedům sedminásobně do jejich záňadří vrať jejich tupení, jímž tebe, Pane, potupili!
13 A my, tvůj lid a stádo tvé pastvy, ti budeme navždy děkovat , do pokolení a pokolení vyprávět tvou slávu .
1 (Řediteli hudby ; na Šóšanním edúth . Od Ásáfa , zpěv s hudebním doprovodem .) Pastýři Isráélův, nastav uši , ty, jako stádo pohánějící Josefa, zaujímající kerúby , zaskvěj se,
2 před tváří Efrájimovou a Benjámínovou a Menaššéovou dej procitnout svému hrdinství a přijď k našemu vysvobození !
3 Bože, vrať nás a rozjasni svou tvář, ať můžeme být vysvobozeni !
4 Hospodine, Bože zástupů , až dokdy budeš dýmat při modlitbě svého lidu?
5 Nakrmil jsi je chlebem slz a slzami jsi je napojil podle míry ,
6 činíš nás svárem našim sousedům a naši nepřátelé si tropí posměch .
7 Bože zástupů , vrať nás a rozjasni svou tvář, ať můžeme být vysvobozeni !
8 Révu jsi z Egypta vytahoval , vyháněl jsi národy a ji jsi zasadil,
9 uklidil jsi před ní , i zakořenila se hluboce a naplnila zem.
10 Jejím stínem byly pokryty hory, a její ratolesti - BOŽÍ cedry;
11 vypouštěla své výhonky až po moře a své šlahouny k Řece .
12 Nač jsi probořil její zídky, takže ji oškubávají všichni cestou mimojdoucí?
13 Ohlodává ji divoký vepř z lesa a spásá ji, co se hemží na poli !
14 Bože zástupů , vrať se, prosím ! Pohleď z nebes a viz, a ujmi se této révy,
15 ano, sazenice , již zasadila tvá pravice, a na odnož, již sis vypěstoval !
16 Je ohněm popálena , ořezána, hynou od hrozby tvé tváře.
17 Kéž je tvá ruka nad mužem tvé pravice, nad synem člověka, jehož sis vypěstoval ,
18 i nebudeme od tebe odstupovat; kéž nás chceš oživit , i budeme vzývat tvé jméno .
19 Hospodine, Bože zástupů , vrať nás, rozjasni svou tvář, ať můžeme být vysvobozeni !
1 (Řediteli hudby ; na gittíth . Od Ásáfa .) Plesejte Bohu, naší síle, výskejte Bohu Jákóbovu,
2 ujměte se zpěvu a spusťte tamburínu , líbeznou lyru s varytem ,
3 zatrubte v nový měsíc na troubu , v úplňku ke dni naší slavnosti,
4 neboť to je ustanovení pro Isráéle , předpis Boha Jákóbova ;
5 uložil jej v Josefovi za svědectví při svém vyjití proti zemi Egypta. Řeč , jíž jsem nepoznal, slyším:
6 Oprostil jsem jeho rameno od břemene, jeho dlaně mohly sejít z nůše;
7 v úzkosti jsi volal a vytrhoval jsem tě, odpovídal jsem ti v skrýši hromu, podroboval jsem tě zkoušce při vodách rozvaděnosti . Seláh .
8 Slyš, můj lide, a budu proti tobě svědčit , Isráéli, chceš-li mi naslouchat .
9 Nesmí v tobě být BŮH cizácký , aniž se BOHU ciziny smíš klanět.
10 Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, jenž jsem tě vyvedl ze země Egypta; rozevři svá ústa a budu je naplňovat.
11 Ale můj lid neuposlechl mého hlasu , aniž byl Isráél vůči mně povolný ,
12 i propustil jsem ho v umíněnosti jejich srdce; chodili podle svých záměrů .
13 Kéž by mi můj lid byl naslouchal , Isráél - kéž by byli chodili mými cestami!
14 Zakrátko bych jejich nepřátele byl mohl pokořit a proti jejich protivníkům svou ruku obrátit !
15 Nenávidící Hospodina by se mu lísali ; a jejich čas by trval navždy
16 a krmil by jej z nejlepší pšenice , ano, sytil bych tě medem ze skály.
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Ásáfa .) Bůh stanul v BOŽÍM shromáždění, soudí vprostřed bohů :
2 Až dokdy budete soudit křivě a zlovolným stranit ? Seláh .
3 Zjednávejte právo nuznému a sirotku, ospravedlňujte sužovaného a chudého,
4 zachraňujte nuzného a ubohého , z ruky zlovolného ho vyprošťujte!
5 Neuvědomují si, aniž si všímají , chodí si ve tmě, všechny základy země se viklají .
6 Já jsem řekl: Vy jste bohové a synové Nejvyššího , vy všichni ,
7 přece však jako lidé budete muset umřít, ano, jako jeden z vůdců padnout.
8 Povstaň, Bože, suď zem, vždyť ty máš vlastnictví ve všech národech !
1 (Píseň. Zpěv s hudebním doprovodem od Ásáfa .) Bože, kéž nemáš klid, kéž nemlčíš a nejsi nečinným , BOŽE,
2 vždyť hle, tvoji nepřátelé hlučí a nenávidící tě pozvedají hlavu,
3 proti tvému lidu lstivě konají tajnou poradu a vymýšlejí plány proti tvým uchraňovaným .
4 Říkají : Pojďte, ať je můžeme vyhubit, aby nebyli národem , ať se již jméno Isráélovo nepřipomíná!
5 Ano, uradili se vespolek v srdci, proti tobě uzavírají smlouvu,
6 stany Edómovy a Jišmaélím , Móáv a Hagrím ,
7 Geval a Ammón a Amálék, Pelešeth s obyvateli Córu ,
8 i Aššúr se s nimi spojil; stali se paží synům Lótovým. Seláh .
9 Učiň s nimi jako s Midjánem, jako se Síserou, jako s Jávínemi u potoka Kíšónu;
10 ti byli zničeni v Éndóru, stali se hnojem půdě .
11 Nalož s nimi, s jejich velmoži , jako s Órévem a jako se Zeévem a jako se Zevachem a jako s Calmunnou - se všemi jejich vladaři ,
12 kteří říkají : Zaberme si Boží příbytky !
13 Můj Bože, nalož s nimi jako s vírem prachu , jako se slámou před větrem !
14 Jako oheň zapaluje les a jako plamen zažehá hory,
15 tak kéž je pronásleduješ svou bouří a lekáš je svou vichřicí,
16 naplň jejich tvář hanbou, ať dbají o tvé jméno, Hospodine,
17 nechť jsou zostuzováni a na věky věku otřásáni , a nechť se stydí a hynou
18 a nechť vědí , že ty - tvé jméno je Hospodin, ty samoten jsi Nejvyšší nade vší zemí!
1 (Řediteli hudby ; na gittíth . Od synů Kórachových , zpěv s hudebním doprovodem .) Jak líbezná jsou tvá obydlí , Hospodine zástupů !
2 Roztoužila se, ba věru prahne má duše po nádvořích Hospodinových, mé srdce i mé maso s plesáním volají k živému BOHU.
3 I vrabec našel domov a vlaštovka má hnízdo, kam ukládá svá mláďata - tvé oltáře, Hospodine zástupů , můj Králi a můj Bože!
4 Blaho obyvatel tvého domu! Stále tě mohou velebit ! Seláh .
5 Blaho člověka, jehož síla je v tobě! V jejich srdci jsou silnice ;
6 procházejíce údolím Báchá , činí je prameništěm , také je požehnáními skrápí raný déšť.
7 Jdou od zdatnosti k zdatnosti ; ukazuje se před Bohem na Cijjónu.
8 Hospodine, Bože zástupů , slyš mou modlitbu, nastav sluch , Bože Jákóbův! Seláh .
9 Náš štíte , viz, Bože, a pohleď na tvář svého pomazaného!
10 Vždyť den v tvých nádvořích je lepší než tisíc ; vyvolil jsem pobyt u prahu v domě svého Boha nad bydlení v stanech zlovůle.
11 Vždyť Hospodin, Bůh, je sluncem a štítem ; Hospodin dává milost a slávu ; chodícím v bezúhonnosti neodpírá dobro.
12 Hospodine zástupů ! Blaho člověka důvěřujícího v tebe!
1 (Řediteli hudby . Od synů Kórachových , zpěv s hudebním doprovodem .) Blahovůli jsi prokázal , Hospodine, své zemi, odvrátil jsi zajetí Jákóbovo,
2 odpustil jsi nepravost svého lidu, zakryl jsi všechen jejich hřích, seláh ,
3 odňal jsi všechno své rozhořčení , odvrátil ses od žáru svého hněvu.
4 Vrať nás, Bože našeho vysvobození , a přestaň si všímat své nesnáze s námi !
5 Zda se chceš navždy proti nám popuzovat, svůj hněv protahovat do pokolení a pokolení?
6 Zda se ty nechceš vrátit? Kéž nás chceš oživit , ať se tvůj lid může v tobě radovat!
7 Ukaž nám svou laskavost , Hospodine, a kéž nám chceš udělit své vysvobození !
8 Chci poslechnout, co bude BŮH, Hospodin, mluvit, neboť bude oznamovat pokoj pro svůj lid a pro své zbožné , ať se nevracejí k zpozdilosti .
9 Ano, jeho vysvobození je blízké jeho ctitelům , aby se v naší zemi usídlila sláva ;
10 laskavost a věrnost se setkají, spravedlnost a pokoj se políbí ;
11 věrnost bude vyrůstat ze země a spravedlnost se podívá dolů z nebes.
12 Také bude Hospodin dávat dobro a naše země bude dávat svůj výnos;
13 před jeho tváří se bude spravedlnost ubírat a jeho kroky cestou činit .
1 (Modlitba Dávidova .) Nakloň , Hospodine, své ucho, neboť já jsem usoužený a ubohý ,
2 ochraňuj mou duši, neboť já jsem zbožný , vysvoboď ty, můj Bože, svého nevolníka, jenž se se svou důvěrou obrací k tobě ,
3 buď mi milostiv , Pane, neboť k tobě volám po celý den,
4 rozradostni duši svého nevolníka, neboť k tobě, Pane, svou duši povznáším .
5 Vždyť ty, Pane, jsi dobrý a odpouštějící a oplývající laskavostí ke všem volajícím tě;
6 vpusť v uši , Hospodine, mou modlitbu a zaposlouchej se v hlas mých úpění ,
7 volám tě v den své úzkosti , neboť mi budeš odpovídat.
8 Mezi bohy není tobě podobného , Pane, a není podobných tvým činům ,
9 všechny národy , jež jsi učinil, budou přicházet a klanět se tvé tváři, Pane, a slávu vzdávat tvému jménu,
10 neboť ty jsi veliký a činíš divy , ty, Bože, ty samoten .
11 Uč mě, Hospodine, své cestě, chci chodit v tvé pravdě , soustřeď mé srdce na úctu k tvému jménu ,
12 chci tě chválit , Pane, můj Bože, celým svým srdcem a navždy oslavovat tvé jméno;
13 vždyť veliká je tvá laskavost nade mnou ; ano, vyprostil jsi mou duši z nejspodnějšího šeólu .
14 Bože, povstali proti mně opovážliví , a sběř násilníků , ti usilují o mé žití , aniž tě před sebe postavili ,
15 a ty, Pane, jsi BŮH soucitný a milostivý , zdlouhavý k hněvu a oplývající laskavostí a věrností ,
16 otoč se ke mně a buď mi milostiv , poskytni svou sílu svému nevolníku a uděl vysvobození synu své služebnice,
17 učiň při mně znamení k dobrému, ať moji nenávistníci vidí (a nechť jsou zostuzováni ), že ty, Hospodine, jsi mi pomohl a potěšil mě.
1 (Od synů Kórachových , zpěv s hudebním doprovodem . Píseň.) Své založení na svatých horách
2 Hospodin miluje: brány Cijjónu nade všechna obydlí Jákóbova.
3 Přeslavné věci se v tobě mluví , Boží město! Seláh .
4 Budu připomínat Ráhav a Bável jako znající mě ; hle, Pelešeth a Cór s Kúšem : Tento se tam narodil.
5 A o Cijjónu se bude říkat: Ten a ten se v něm narodil, a on jej bude upevňovat , Nejvyšší .
6 Hospodin bude při zápisu národností počítat : Tento se tam narodil. Seláh .
7 A pěvci jakož i tanečníci : Všechny mé zdroje jsou v tobě!
1 (Píseň, zpěv s hudebním doprovodem od synů Kórachových . Řediteli hudby , na machalath leannóth . Poučení od Hémána, Ezráchího . ) Hospodine, Bože mého vysvobození , v den křičím , v noci jsem před tebou;
2 kéž má modlitba vstupuje před tvou tvář, nakloň své ucho k mému hlasitému volání !
3 Vždyť má duše je přesycena svízelemi a můj život dospěl k šeólu ,
4 jsem započten mezi sestupující v jámu , stal jsem se jakoby mužem bez síly ,
5 mezi mrtvými svoboden , podoben zabitým , ležícím v hrobě, jichž již nevzpomínáš , neboť oni jsou odloučeni od tvé ruky.
6 Položil jsi mě v nejspodnější jámu , v temná místa , v hloubku ,
7 tvé popuzení na mně těžce spočinulo; tak všechny své příboje utišuješ , seláh .
8 Vzdálil jsi ode mne mé známé, jim jsi mě učinil předmětem ošklivosti , jsem uzavřen , aniž mohu vycházet .
9 Mé oko zchřadlo soužením , volal jsem tě, Hospodine, po celý den, k tobě jsem rozprostíral své dlaně .
10 Zda chceš projevovat divotvornost vůči mrtvým? Budou-li povstávat stíny a chválit tě ? Seláh .
11 Zda se o tvé laskavosti vypravuje v hrobě, o tvé věrnosti v místě zkázy ?
12 Zda bude ve tmě poznávána tvá divotvornost a tvá spravedlnost v zemi zapomenutí?
13 A já k tobě, Hospodine, volám o pomoc a za jitra ti vstříc vychází má modlitba;
14 nač, Hospodine, odhazuješ mou duši, zakrýváš přede mnou svou tvář?
15 Já jsem sužován a od mládí umírám , snáším tvé hrůzy, jsem bezradný ;
16 přešly přes mne projevy tvého popuzení , tvé přístrachy mě dorazily ,
17 obklopují mě po celý den jako vody, vespolek proti mně zavedly obklíčení ;
18 vzdálil jsi ode mne milujícího i přítele , moji známí - temnota .
1 (Poučení od Éthána, Ezráchího . ) Vždy chci opěvovat laskavost Hospodinovu, od pokolení do pokolení svými ústy na vědomí dávat tvou věrnost ,
2 neboť jsem řekl: Vždy bude laskavost zůstávat vybudována ; nebesa - v nich svou věrnost pevnou uchováváš .
3 Uzavřel jsem smlouvu vzhledem k svému vyvolenci, přisáhl jsem Dávidovi, svému nevolníku:
4 Navždy chci upevnit tvé símě a do pokolení a pokolení zbuduji tvůj trůn. Seláh .
5 I budou nebesa chválit tvou divotvornost , Hospodine, i tvou věrnost v sejití svatých,
6 neboť kdo na obloze se může rovnat Hospodinu, připodobňovat se Hospodinu mezi syny mocných ?
7 BŮH je velmi obáván v poradě svatých a hoden úcty nade všechno své okolí ;
8 Hospodine, Bože zástupů , kdo je ti podoben , ó silný , Jáhu ! A tvá věrnost je všude vůkol tebe .
9 Ty vládneš nad vzdouváním moře, při pozvedání jeho vln je ty uklidňuješ;
10 ty jsi jako zabitého zdeptal Ráhav , paží své síly jsi rozmetal své nepřátele,
11 tobě nebesa, tobě i země patří, svět a jeho náplň - ty jsi je založil,
12 sever i jih , ty jsi je stvořil, Távór i Chermón plesají v tvém jménu,
13 ty máš paži mohutné síly , mocná je tvá ruka, vyvýšena je tvá pravice,
14 základem tvého trůnu je spravedlnost a právo , laskavost a věrnost předcházejí tvou tvář.
15 Blaho lidu, znajícího jásavý pokřik ! Ti chodí, Hospodine, ve světle tvé tváře,
16 v tvém jménu jásají po celý den a tvou spravedlností jsou vyvyšováni,
17 neboť ty jsi slávou jejich síly a ve své blahovůli vyvyšuješ náš roh ;
18 ano, od Hospodina je náš štít a od Svatého Isráélova náš král.
19 Tehdy jsi ve vidění promluvil k svým zbožným a řekl jsi: Vložil jsem pomoc na hrdinu , povýšil jsem jinocha z lidu,
20 našel jsem Dávida, svého nevolníka, svým svatým olejem jsem pomazal jeho,
21 s nímž má ruka bude pevně spjata , i má paže ho bude podporovat ;
22 nepřítel na něho nebude moci vyzrát , ani syn bezpráví ho sužovat
23 a jeho protivníky budu drtit před jeho tváří a nenávidící ho budu porážet.
24 I bude s ním má věrnost a má laskavost a v mém jménu bude vyvyšován jeho roh
25 a jeho ruku budu klást na moře a jeho pravici na řeky.
26 On mě bude nazývat: Ty jsi můj Otec, můj BŮH a skála mé záchrany ,
27 a já zase ho chci učinit prvorozeným, nejvyšším z králů země;
28 navždy mu chci zachovat svou laskavost a má smlouva mu bude věrná ,
29 a natrvalo chci dosadit jeho símě a jeho trůn jako dni nebes.
30 Budou-li jeho synové opouštět můj zákon a nebudou chodit podle mých předpisů ,
31 budou-li znesvěcovat má ustanovení a nebudou dbát mých rozkazů,
32 pak jejich přestoupení budu navštěvovat holí , ano, jejich nepravost ranami ,
33 ale svou laskavost nebudu z jeho blízkosti odtrhovat , aniž se budu proti své věrnosti dopouštět proradnosti .
34 Nebudu znesvěcovat svou smlouvu, aniž budu měnit výpověď svých rtů;
35 jednou jsem při své svatosti přisáhl: Budu-li lhát Dávidovi!
36 Jeho símě potrvá navždy a jeho trůn bude přede mnou jako slunce,
37 jako měsíc bude trvale upevňován a svědek na obloze je věrný . Seláh .
38 Ale ty jsi odhodil a zavrhl , rozhněval ses se svým pomazaným ,
39 pohrdl jsi smlouvou se svým nevolníkem , k zemi jsi znesvětil jeho korunu ,
40 všechny jeho zdi jsi probořil , jeho pevnosti jsi uvedl v zhroucení ;
41 všichni mimojdoucí cestou ho odírají , stal se potupou svým sousedům ,
42 vyvýšil jsi pravici jeho protivníků , rozradostnil jsi všechny jeho nepřátele,
43 ba i spolehlivost jeho meče jsi zvrátil, aniž jsi mu dal obstát v boji .
44 Učinil jsi konec stran jeho lesku , jeho trůn jsi povalil na zem,
45 ukrátil jsi dni jeho mladistvé svěžesti , dal jsi na něho pokrývku ostudy . Seláh .
46 Dokdy , Hospodine? Do nekonečna se budeš skrývat, bude tvé popuzení tak jako oheň hořet?
47 Vzpomeň: Já - jaké je trvání života , k jaké nicotě jsi stvořil všechny děti člověka !
48 Který člověk žije, aniž zakouší smrt, může své duši dát vyváznout z ruky šeólu ? Seláh .
49 Kde jsou tvé dřívější laskavosti , Pane, jež jsi ve své věrnosti přisáhl Dávidovi?
50 Vzpomeň, Pane, potupy svých nevolníků, již od všech početných národností nosím ve svém záňadří,
51 jíž potupili tvoji nepřátelé, Hospodine, jíž potupili kroky tvého pomazaného!
52 Budiž Hospodin navždy veleben ! Ámén , ano, Ámén !
1 (Modlitba Mojžíše, Božího muže .) Pane, ty jsi nám po všechna pokolení býval sídlem ;
2 dříve než byly zplozeny hory a porodil jsi zem a svět , ano, od věčnosti po věčnost jsi ty BŮH.
3 Vracíš smrtelníka až do rozpadnutí a pravíš: Vracejte se, děti lidí !
4 Vždyť tisíc let je v tvých očích jako den včerejška, neboť pomíjí a jako hlídka v noci,
5 splachuješ je, stávají se spánkem ; za jitra - jako mizí tráva:
6 Za jitra kvete a mizí , k večeru uvadá a usychá .
7 Vždyť zanikáme tvým hněvem, ano, jsme otřeseni tvým popuzením,
8 naše nepravosti jsi postavil před sebe, naše zatajované k světlu své tváře;
9 vždyť všechny naše dni zašly tvým rozhořčením , dokonali jsme svá léta jako myšlenku .
10 Dní našich let - těch je sedmdesát let, v plné-li síle , pak osmdesát let, a jejich chlouba - námaha a bída ; neboť chvatem přeběhne a odletíme.
11 Kdo zná sílu tvého hněvu a podle úcty k tobě tvé rozhořčení ?
12 Spočítávat naše dni, tak poučuj , ať můžeme přinášet moudré srdce .
13 Vrať se, Hospodine, - dokdy ? - a slituj se nad svými nevolníky,
14 nasycuj nás za jitra svou laskavostí , ať po všechny své dni můžeme plesat a radovat se;
15 rozradostňuj nás podle dní, kdy jsi nás ponižoval , let, kdy jsme zakoušeli neštěstí ,
16 nechť je vidět na tvých nevolnících tvé působení a nad jejich dětmi tvá nádhera ,
17 a nad námi nechť je vlídnost Pána, našeho Boha, a upevni pro nás dílo našich rukou, ano, dílo našich rukou, upevni je!
1 Bydlící v skrýši Nejvyššího smí prodlévat ve stínu Všemocného;
2 praví: V Hospodinu je mé útočiště a má pevnost ; můj Bůh - důvěřuji v něho.
3 Ano, on tě může vyprostit z pasti čižebníka, ze zhoubného moru ,
4 poskytnout ti clonu svou perutí, i můžeš být bezpečen pod jeho křídly; jeho věrnost je štítem a pancířem .
5 Nemusíš pociťovat bázeň před nočním postrachem , před šípem létajícím za dne,
6 před morem , jenž přichází v temnu , před nákazou , jež ničí o polednách.
7 Tisíc bude padat po tvém boku a deset tisíc po tvé pravici; k tobě se to nebude moci přiblížit ,
8 jen se budeš svýma očima dívat, ať vidíš odplatu zlovolných.
9 Jelikož - ty, Hospodine, jsi mé útočiště ! - jsi Nejvyššího učinil svým sídlem ,
10 nesmí se ti přihodit neštěstí , aniž smí jaká rána přijít až v tvůj stan.
11 Ano, přiděluje ti své anděly k opatrování tebe na všech tvých cestách;
12 nosí tě na dlaních , abys svou nohou nemohl narazit na kámen,
13 smíš šlapat na ryčícího i zmiji, deptat hřivnatce i netvora .
14 Jelikož po mně zatoužil , proto ho budu zachraňovat , vyzdvihovat ho, neboť zná mé jméno;
15 když mě bude volat, budu mu odpovídat, v úzkosti s ním budu já, budu ho vytrhovat , ano, chci ho oslavit .
16 Chci ho nasytit délkou dní a dát mu nahlížet v mé vysvobození .
1 (Zpěv s hudebním doprovodem , píseň ke dni soboty . ) Dobré je chválu přinášet Hospodinu a při hudbě zpívat tvému jménu, Nejvyšší ,
2 zvěstovat za jitra tvou laskavost a za nocí tvou věrnost
3 při desítce a při varytu , při doprovodu lyrou .
4 Vždyť jsi mě rozradostnil, Hospodine, svým působením, plesám nad díly tvých rukou!
5 Jak veliká jsou tvá díla , Hospodine! Velmi hluboké jsou tvé myšlenky !
6 Hlupák nezná, aniž zpozdilec chápe toto:
7 Když zlovolní pučí jako bylina, tu všichni působcové špatnosti kvetou k svému zničení na věky věku ,
8 ty však , Hospodine, jsi navždy vysoko!
9 Vždyť hle, tvoji nepřátelé, Hospodine, vždyť hle, tvoji nepřátelé musejí zhynout, rozprchnout se musejí všichni působcové špatnosti ,
10 můj roh však chceš vyvýšit jako reémův , budu polit čerstvým olejem
11 a mé oko se podívá na mé nepřátele , o pachatelích zla povstávajících proti mně bude mé ucho slyšet.
12 Spravedlivý bude pučet jako palma, vzrůstat jako cedr na Levánónu ;
13 zasazení v domě Hospodinově budou pučet v nádvořích našeho Boha,
14 budou rašit ještě v šedinách , budou statní a svěží
15 k zvěstování , že Hospodin je spravedlivý , má skála, a není v něm bezpráví .
1 Hospodin se ujal kralování, oblékl si velebnost , Hospodin se oblékl, opásal se silou; ba i svět musí být upevněn , nesmí se viklat .
2 Tvůj trůn je upevněn odedávna, ty jsi od věčnosti .
3 Řeky pozvedly , Hospodine, řeky pozvedly svůj hlas, řeky pozvedají své vlnobití ;
4 nad hlasy mnohých vod, mohutných příbojů moře, mohutnější je na výsosti Hospodin.
5 Tvá svědectví jsou velmi spolehlivá ; tvému domu přísluší svatost, Hospodine, na délku dní .
1 BOŽE pomsty , Hospodine, BOŽE pomsty , zaskvěj se!
2 Pozvedni se, soudce země, zpět uval na vysokomyslné jejich zásluhu !
3 Dokdy se zlovolní, Hospodine, dokdy se zlovolní budou veselit,
4 budou prskat , mluvit drzosti , domlouvat se všichni působcové špatnosti ?
5 Deptají tvůj lid, Hospodine, a tvé dědictví ponižují ,
6 vdovu a cizince zabíjejí a sirotky vraždí
7 a říkají : Jáh nevidí, aniž si Bůh Jákóbův všímá .
8 Uvažte , hlupáci v lidu, a zpozdilci , kdy chcete nabýt rozumu ?
9 Ten, jenž vsadil ucho - zda neslyší? Zda ten, jenž utvořil oko - nemůže-li hledět?
10 Zda ten, jenž kárá národy neumí trestat , ten, jenž vyučuje člověka poznání?
11 Hospodin zná myšlenky lidí , že ony jsou vánkem .
12 Blaho člověka , jejž ukázňuješ , Jáhu , a jejž ze svého zákona vyučuješ
13 k zjednání mu klidu od dní zla, než se bude zlovolnému kopat jáma .
14 Vždyť Hospodin se nechce svého lidu zříci, aniž chce opustit své dědictví ,
15 nýbrž se soud musí vrátit k spravedlnosti a za ním všichni upřímní srdcem .
16 Kdo se chce za mne vypořádat s pachateli zla, kdo mi chce pomoci s působci špatnosti ?
17 Kdyby mi nebyl býval pomocí Hospodin, jen málo a má duše by se byla usídlila v mlčení;
18 řekl-li jsem si: má noha se viklá , podpírala mě, Hospodine, tvá laskavost ,
19 při množství starostí v mém nitru blažila tvá útěcha mou duši.
20 Zda je tvým spojencem trůn zhouby , přetvářející ubližování v nařízení ?
21 Dotírají na duši spravedlivého a odsuzují nevinnou krev,
22 mně však je Hospodin záštitou , můj Bůh skálou mého útočiště ,
23 i bude na ně zpět uvalovat jejich špatnost a v jejich zlobě je bude hubit , hubit je bude Hospodin, náš Bůh.
1 Pojďte, plesejme Hospodinu, výskejme skále našeho vysvobození ,
2 předcházejme jeho tvář s děkováním , se zpěvy mu výskejme !
3 Vždyť Hospodin je veliký BŮH a veliký Král nade všemi bohy,
4 v jehož ruce jsou nevystižitelnosti země, i vrcholy hor patří jemu,
5 jemuž patří moře, vždyť on je zřídil , i souš utvořily jeho ruce.
6 Přicházejte, klanějme se a shýbejme se , klekejme před tváří Hospodina, utvořivšího nás!
7 Vždyť on je náš Bůh a my - lid jeho pastvy a stádo jeho ruky. Budete-li dnes poslouchat na jeho hlas,
8 nesmíte zatvrzovat své srdce, jako v Merívě, jako v den pokušení v pustině,
9 kdy mě vaši otcové pokoušeli , zkoušce mě podrobovali , a přece vídali mé působení!
10 Po čtyřicet let mi bylo odporno s tím pokolením , i pravil jsem: Oni jsou lid bloudící srdcem , aniž oni poznali mé cesty,
11 pročež jsem ve svém hněvu přisáhl: Budou-li smět vstoupit do mého odpočívání !
1 ( ) Zpívejte Hospodinu novou píseň, zpívejte Hospodinu, všechna země,
2 zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno, zvěstujte ze dne na den jeho vysvobození ,
3 rozhlašujte mezi národy jeho slávu , mezi všemi národnostmi jeho divy ,
4 neboť Hospodin je veliký a velmi veleben , a on je hoden úcty nade všechny bohy,
5 neboť všichni bohové národností jsou nicoty , Hospodin však zřídil nebesa.
6 Před jeho tváří důstojnost a nádhera , v jeho svatyni síla a skvělost .
7 Přiznávejte Hospodinu, čeledi národností , přiznávejte Hospodinu slávu a sílu,
8 přiznávejte Hospodinu slávu jeho jména! Přinášejte oběť daru a vstupujte do jeho nádvoří ,
9 klanějte se Hospodinu v svaté nádheře ! Chvějte se , všechna země, před jeho tváří !
10 Říkejte mezi národy : Hospodin se ujal kralování! Ba i svět musí být upevněn , nesmí se viklat ; bude v přímosti soudit národnosti .
11 Nechť se radují nebesa a nechť jásá země, nechť duní moře a jeho náplň,
12 nechť se veselí pole a vše, co je v něm. Tehdy budou plesat všechny stromy lesa
13 před tváří Hospodinovou, neboť on přijde - neboť on přijde soudit zem. Bude soudit svět v spravedlnosti a národnosti ve své věrnosti .
1 Hospodin se ujal kralování, nechť jásá země, nechť se radují četné ostrovy !
2 Vůkol něho je oblak a mračno , základem jeho trůnu je spravedlnost a právo ,
3 před jeho tváří jde oheň a stravuje jeho protivníky vůkol.
4 Jeho blesky osvětlují svět ; to když uviděla země, vylekala se .
5 Hory se od přítomnosti tváře Hospodinovy, od přítomnosti tváře Pána vší země, rozplynuly jako vosk;
6 nebesa zvěstují jeho spravedlnost a všechny národnosti uviděly jeho slávu .
7 Nechť jsou zostuzováni všichni uctívající sochy , ti, již se vychloubají nicotami ! Klanějte se jemu, všichni bohové !
8 Uslyšel to Cijjón a zaradoval se, a dcery Júdovy zajásaly vzhledem k tvým soudům , Hospodine,
9 neboť ty, Hospodine, jsi Nejvyšší , nade vší zemí, velmi jsi vyvýšen nade všemi bohy.
10 Milující Hospodina, nenáviďte zlo; on zachovává duše zbožných , vyprošťuje je z ruky zlovolných;
11 spravedlivému je zaseto světlo a těm, kdo jsou upřímní srdcem , radost.
12 Radujte se, spravedliví, v Hospodinu a vzdávejte chválu při jeho svaté připomínce !
1 (Zpěv s hudebním doprovodem .) Zpívejte Hospodinu novou píseň, neboť vykonal divy ; vysvobození mu vykonala jeho pravice a paže jeho svatosti .
2 Hospodin uvedl v známost své vysvobození , očím národů zjevil svou spravedlnost,
3 vzpomněl své laskavosti a své věrnosti vůči domu Isráélovu, všechny končiny země uviděly vysvobození našeho Boha .
4 Výskejte Hospodinu, všechna země, rozhlaholte se a plesejte a při hudbě zpívejte ,
5 při hudbě zpívejte Hospodinu s lyrou , s lyrou a zvukem zpěvu ,
6 s pozouny a zvukem trouby výskejte před tváří Krále, Hospodina!
7 Nechť duní moře a jeho náplň, svět a bydlící v něm,
8 řeky nechť dlaněmi tleskají , hory nechť spolu plesají
9 před tváří Hospodinovou, neboť on přijde soudit zem; bude svět soudit v spravedlnosti a národnosti v přímosti .
1 Hospodin se ujal kralování, nechť se národnosti chvějí ; zaujímá kerúby , nechť se země otřásá .
2 Hospodin je veliký na Cijjónu a vyvýšen je on nade všemi národnostmi ;
3 nechť chválí jeho jméno veliké a hodné úcty - on je svatý -
4 a moc Krále, jenž miluje právo . Ty jsi upevnil poctivost , ty v Jákóbovi vykonáváš právo a spravedlnost.
5 Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, a klanějte se u podnože jeho nohou, on je svatý.
6 Mojžíš a Árón jsou mezi jeho kněžími a Samúél mezi vzývajícími jeho jméno; volali k Hospodinu a on jim odpovídal.
7 Mluvil k nim v sloupu oblaku; zachovali jeho svědectví a ustanovení , jež jim dal.
8 Hospodine, náš Bože, ty jsi jim odpovídal , byl jsi jim BOHEM odpouštějícím i mstícím se za jejich skutky .
9 Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, a klanějte se na jeho svaté hoře , neboť Hospodin, náš Bůh, je svatý!
1 (Zpěv s hudebním doprovodem , k děkování .) Výskejte Hospodinu, všechna země,
2 s radostí Hospodina uctívejte , s plesáním vcházejte před jeho tvář!
3 Vězte, že Hospodin, on je Bůh, učinil nás on, a ne my, svým lidem a stádem své pastvy;
4 vcházejte s děkováním v jeho brány, s chvalozpěvem v jeho nádvoří , vzdávejte mu chválu , velebte jeho jméno!
5 Vždyť Hospodin je dobrý, navždy trvá jeho laskavost a až do pokolení a pokolení jeho věrnost !
1 (Od Dávida , zpěv s hudebním doprovodem .) Chci opěvovat laskavost a právo , tobě, Hospodine, chci při hudbě zpívat ;
2 na dokonalé cestě si chci rozumně počínat ; kdy ke mně chceš přicházet? Uvnitř svého domu chci chodit s bezúhonným srdcem ,
3 nechci před své oči stavět nic ničemného ; dopouštět se úchylek , to nenávidím , nesmí na mně ulpět ,
4 převrácené srdce ode mne musí odstoupit , zlého nechci znát,
5 potají pomlouvající svého bližního - toho umlčuji , povýšený očima a nadutý srdcem - toho nesnáším .
6 Mé oči na věrné v zemi , aby bydleli se mnou; chodící dokonalou cestou - ten mě bude obsluhovat ,
7 dopouštějící se klamu nesmí bydlet uvnitř mého domu, vyslovující lži nemůže před mýma očima obstát .
8 Za jiter umlčuji všechny zlovolné v zemi k vytětí všech působců nepravosti z města Hospodinova.
1 (Modlitba usouženého , když zemdlívá a před tváří Hospodinovou vylévá své hoře .) Hospodine, slyš mou modlitbu, ano, kéž můj křik o pomoc vstupuje k tobě,
2 kéž v den mé tísně přede mnou neskrýváš svou tvář, nakloň ke mně své ucho, v den, kdy volám, mi spěšně odpověz!
3 Vždyť mé dni zacházejí v kouři a mé kosti doutnají jako spáleniště ,
4 mé srdce je poraženo jako bylina a seschlo , neboť jsem zapomenuv zanechal jedení svého chleba ,
5 hlasem mého vzdychání přilnuly mé kosti k mému masu.
6 Stal jsem se podobným stepní slípce v pustině , jakoby sovou v zříceninách ,
7 bdím a jsem jako osamělý vrabec na střeše.
8 Po celý den mě tupí moji nepřátelé, mající mě za blázna přísahají skrze mne,
9 neboť jídám popel jako chléb a svůj nápoj míchám v pláči
10 pro tvé rozhorlení a rozhněvání , neboť jsi mě zvedl a mrštil jsi mnou .
11 Mé dni jsou jako protahující se stín a já usychám jako bylina,
12 ty však , Hospodine, zůstáváš navždy , a připomínka tebe do pokolení a pokolení;
13 ty budeš povstávat, litovat Cijjóna , ano, je čas být mu milostiv , neboť určená doba přišla,
14 vždyť tvoji nevolníci mají v oblibě jeho kameny a jsou příznivi jeho prachu ;
15 i budou mít národy v úctě jméno Hospodinovo a všichni králové země tvou slávu .
16 Ano, Hospodin zbuduje Cijjón, ukáže se ve své slávě .
17 Ohlédne se na modlitbu nahého , aniž jejich modlitbou opovrhne;
18 toto se bude zapisovat pro další pokolení , ať lid, jenž bude stvořen, velebí Jáha .
19 Vždyť pohleděl dolů s výsosti své svatosti , Hospodin popatřil z nebes na zem,
20 aby slyšel sténání vězně , aby uvolnil syny smrti
21 k rozhlašování jména Hospodinova na Cijjónu a jeho chvály v Jerúsalémě
22 při shromáždění národností vespolek, i království , k uctívání Hospodina.
23 Oslabil na cestě mou sílu , ukrátil mé dni.
24 Pravím: Můj BOŽE, kéž mě nechceš vyjímat v polovici mých dní! - Tvá léta jsou v pokolení za pokoleními ,
25 dávno jsi založil zem a nebesa jsou dílo tvých rukou;
26 ona musejí zaniknout, ty však zůstáváš , ano, ony všechny věci musejí jako roucho zchátrat, jako oděv je budeš moci změnit , i budou mizet ,
27 ty však jsi ON a tvá léta nebudou končit ,
28 děti tvých nevolníků budou mít sídlo a jejich símě bude upevňováno před tvou tváří.
1 (Od Dávida .) Veleb , má duše, Hospodina, a všechny mé vnitřnosti jeho svaté jméno ,
2 veleb , má duše, Hospodina, a nechť nezapomínáš žádného z jeho dobrodiní !
3 On odpouští všechny tvé nepravosti , on uzdravuje všechny tvé choroby,
4 on vykupuje tvůj život z propasti , on tě věnčí laskavostí a hojným smilováním ,
5 on tvé stáří sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako orlí .
6 Hospodin uplatňuje spravedlnost a právo pro všechny vydírané ,
7 své cesty dával na vědomí Mojžíšovi, své skutky dětem Isráélovým;
8 Hospodin je soucitný a milostivý , zdlouhavý k hněvu a oplývající laskavostí ;
9 nechce se do nekonečna přít , ani se navždy horšit ,
10 neučinil nám podle našich hříchů, aniž na nás uvalil odplatu podle našich nepravostí ,
11 nýbrž podle výše nebes nad zemí se vzmohla jeho laskavost nad jeho ctiteli ,
12 podle vzdálenosti vzcházení od západu od nás vzdálil naše přestoupení ;
13 podle smilovávání otce nad svými dětmi se Hospodin smilovává nad svými ctiteli .
14 Vždyť on zná naše utvoření , pamatuje si, že my jsme prach ;
15 smrtelník - jeho dni jsou jako tráva; jako květ pole, tak kvete -
16 když přes něho přejde vítr , již ho není, aniž ho ještě jeho místo uznává ,
17 ale laskavost Hospodinova? Od věčnosti a po věčnost nad jeho ctiteli , i jeho spravedlnost vůči dětem dětí ,
18 dbajícím jeho smlouvy a pamětlivým jeho nařízení k vykonávání jich.
19 Hospodin v nebesích zřídil svůj trůn a jeho královská moc vládne nade vším;
20 velebte Hospodina, jeho andělé , mocní silou, vykonávající jeho slovo posloucháním na hlas jeho slova,
21 velebte Hospodina, všechny jeho zástupy , obsluhující ho, vykonávající jeho zálibu ,
22 velebte Hospodina, všechna jeho díla ve všech místech jeho vlády , veleb Hospodina, má duše!
1 Veleb Hospodina, má duše! Hospodine, můj Bože, jsi velmi veliký, oblékl sis velebnost a nádheru !
2 Zahaluje se světlem jako pláštěm, rozestírá nebesa jako koberec;
3 on ve vodách roubí svá přístřeší , on ustanovuje mračna svým vozidlem, on se ubírá na křídlech větru ,
4 činí své anděly duchy , své obsluhující žhnoucím ohněm .
5 Založil zem na jejích základech , nikdy a věčně se nemůže zviklat ;
6 pokryl jsi ji hlubinou jako oblečením, nad horami stály vody,
7 před tvým pokáráním prchaly, před zvukem tvého hřmění se klidily .
8 Hory vystupovaly , doliny klesaly na místo to , jež jsi jim určil ;
9 položil jsi mez , již nemohou překračovat, nemohou se vrátit k pokrytí země.
10 On v údolí vpouští zřídla; tekou mezi horami,
11 napájejí všechno živočišstvo pole, divocí oslové hasí svou žízeň;
12 nad nimi sídlí ptactvo nebes, zprostřed haluzí vydávají hlas.
13 Hory napájí ze svých komor , země se nasycuje z plodů tvých činů .
14 Dává vzrůstat trávě pro dobytek a bylině k službě člověku , k vyvedení chleba ze země
15 a vína, jež rozradostňuje srdce smrtelníka , aby činilo tvář lesknoucí se nad olej ; a chléb srdce smrtelníka posiluje .
16 Nasycují se stromy Hospodinovy, cedry Levánónu , jež zasadil,
17 kde hnízdí ptáci ; čáp - jeho domovem jsou cypřiše.
18 Vysoké hory kozorožcům, skaliska damanům jsou útočištěm .
19 Zřídil měsíc k určování období, slunce zná své zajití ,
20 kladeš tmu, ať nastává noc; v ní se hýbá všechno živočišstvo lesa,
21 hřivnatci řvou po kořisti, ano, po vyhledání svého pokrmu od BOHA.
22 Slunce vzchází - stahují se zpět a ukládají se v svých peleších ;
23 člověk vychází k svému působení a k své práci až do večera.
24 Jak mnohá jsou tvá díla , Hospodine! Udělal jsi je všechna v moudrosti , země je plná tvých výdobytků !
25 Hle , moře veliké a širé na všechny strany , tam je hýbajícího se tvorstva , jemuž není počtu, živočichů malých s velikými!
26 Tam plují lodi, livjáthán , jehož jsi utvořil k rejdění v něm ;
27 oni všichni vzhlížejí k tobě stran dání jejich pokrmu v jeho čas.
28 Dáváš jim - sbírají, otvíráš svou ruku - nasycují se dobrem,
29 skrýváš svou tvář - jsou mateni , odnímáš jejich dech - hynou a vracejí se do svého prachu ,
30 vysíláš svůj dech - jsou tvořeni a obnovuješ povrch půdy .
31 Sláva Hospodinova potrvá navždy , Hospodin se bude radovat v svých dílech ;
32 on , když hledí na zem, ona se zachvívá , sahá-li na hory, dýmají .
33 Chci Hospodinu zpívat, pokud budu žít , svému Bohu chci při zpěvu hrát , pokud budu trvat ,
34 kéž mu je milé mé rozjímání ; já se budu v Hospodinu radovat.
35 Hříšníci musejí ze země vymizet a zlovolní - kéž jich již není ! Oslavuj , má duše, Hospodina! Chvalte Jáha !
1 Přinášejte chválu Hospodinu, vzývejte jeho jméno , mezi národnostmi dávejte na vědomí jeho skutky ,
2 zpívejte mu, při zpěvu mu hrajte , uvažujte o všech jeho divech .
3 Honoste se jeho svatým jménem , nechť se raduje srdce hledajících Hospodina.
4 Vyhledávejte Hospodina a jeho sílu, hledejte ustavičně jeho tvář,
5 mějte v paměti jeho divy , jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
6 símě Abráháma, jeho nevolníka, synové Jákóbovi, jeho vyvolenci !
7 On, Hospodin, je náš Bůh, jeho rozsudky jsou v celé zemi.
8 Mějte navždy v paměti jeho smlouvu, - slovo, jež přikázal, - do tisíce pokolení,
9 již uzavřel s Abráhámem, a jeho přísahu Isákovi,
10 ano, potvrdil ji za ustanovení Jákóbovi, za trvalou smlouvu Isráélovi
11 výrokem: Tobě chci dát zem Kenáan, úděl vašeho dědictví ,
12 když vás bylo mužů nemnoho , jen trocha , a cizinci v ní ,
13 a potulovali se od národa k národu a od království k jinému lidu.
14 Nedovolil lidem utiskovat je a krále pro ně káral :
15 Nesmíte sahat na mé pomazané, ani zle činit mým prorokům!
16 Také povolal na zem hlad a hůl chleba veskrze polámal ;
17 poslal jednoho před jejich tváří - Josef byl prodán za nevolníka,
18 jeho nohy ztrápili pouty , jeho duše se dostala v železo
19 až do doby, kdy nastalo jeho slovo; řeč Hospodinova ho osvědčila .
20 Král poslal a dal ho uvolnit , vládce národností , a osvobodil ho,
21 učinil ho pánem svého domu a vládcem nade vším svým majetkem ,
22 aby podle své vůle poutal jeho knížata a starce činil moudrými.
23 I přišel v Egypt Isráél, ano, Jákób se jal pobývat v zemi Chámově;
24 i rozplodil velmi svůj lid, takže se rozhojnili nad své protivníky ;
25 jejich srdce obrátil k nenávidění jeho lidu, k lstivému chování proti jeho nevolníkům,
26 poslal Mojžíše, svého nevolníka, Áróna, v němž našel zálibu ;
27 postavili proti nim skutečnosti jeho znamení a zázraků v zemi Chámově.
28 Poslal tmu a zatemnil a nestali se neposlušnými jeho slov;
29 obrátil jejich vody v krev a usmrtil jejich ryby ,
30 jejich země se zahemžila žabami v pokojích jejich králů,
31 řekl a přišli střečkové , komáři , v celé jejich území .
32 Jejich déšť učinil v jejich zemi krupobitím , planoucím ohněm
33 a potloukl jejich révu a jejich fíkovník a polámal stromoví jejich území .
34 Řekl a přišly kobylky a saranče , jimž nebylo počtu,
35 a požraly všechno bylinstvo v jejich zemi a požraly úrodu jejich půdy ;
36 a pobil vše prvorozené v jejich zemi, prvotinu jejich mužnosti ,
37 a vyvedl je se stříbrem a zlatem a v jeho kmenech nebylo klopýtajícího .
38 Egypt se při jejich vyjití zaradoval, neboť na ně padl strach z nich.
39 Rozprostřel oblak jako přikrývku a oheň k osvětlování noci;
40 požádali, i přihnal křepelky a sytil je chlebem z nebes,
41 otevřel skálu a vytekly vody, rozproudily se po suchých krajích - řeka!
42 Ano, vzpomněl svého svatého slova , Abráháma svého nevolníka ,
43 a vyvedl s veselím svůj lid, s plesáním své vyvolené ,
44 a dal jim země národů , takže se mohli zmocnit výnosu národností
45 pro tu příčinu, aby zachovávali jeho ustanovení a dbali jeho zákonů . Chvalte Jáha !
1 Chvalte Jáha ! Přinášejte chválu Hospodinu, vždyť je dobrý, vždyť jeho laskavost je navždy !
2 Kdo může vypovědět mocné činy Hospodinovy, rozhlásit všechnu jeho chválu ?
3 Blaho zachovávajících právo , vykonávajícího v každé době spravedlnost!
4 Vzpomeň mne, Hospodine, v blahovůli k svému lidu, měj mě na mysli při svém vysvobozování ,
5 abych mohl nahlížet v dobro tvých vyvolených , radovat se radostí tvého národa , honosit se s tvým dědictvím !
6 Hřešili jsme se svými otci , páchali jsme nepravosti , jednali jsme zlovolně;
7 naši otcové v Egyptě neuvážili tvých divů , nevzpomněli hojnosti tvých laskavostí a před mořem, při moři Rákosí , se dopustili neposlušnosti .
8 Ale vysvobodil je vzhledem k svému jménu, k uvedení své moci v známost,
9 a obořil se na moře Rákosí , takže vyschlo , i dal jim procházet hlubinami jako pustinou
10 a vysvobodil je z ruky nenávistníka a vykoupil je z ruky nepřítele,
11 a jejich protivníky přikryly vody, ani jeden z nich nebyl pozůstaven.
12 I nabyli jistoty víry v jeho slova; jali se zpívat chvalozpěv o něm.
13 Rychle zapomněli jeho činy , nepočkali na jeho radu ,
14 nýbrž se v pustině stali nezřízeně chtivými a jali se v poušti BOHA zkoušet ;
15 i dal jim, co žádali , ale vpustil v jejich duši hubnutí .
16 A v táboře se jali žárlit na Mojžíše, na Áróna, svatého Hospodinova;
17 musela se země otevřít a pohltit Dáthána a zavřít se nad srocením Avírámovým.
18 I oheň plál v jejich srocení , zlovolné zasahoval plamen.
19 Na Chórévu hotovili tele a klaněli se slitině,
20 ano, zaměnili svou slávu za podobu hovězího dobytčete , žeroucího bylinu.
21 Zapomněli BOHA, svého vysvoboditele , vykonavšího v Egyptě veliké věci,
22 divy v zemi Chámově, věci budící úctu na moři Rákosí ,
23 i pojal úmysl zničit je, kdyby nebyl Mojžíš, jeho vyvolený , stanul v průlomu před jeho tváří k odvrácení jeho popuzení od vykonání zkázy .
24 A postavili se zamítavě proti žádoucí zemi , neuvěřili jeho slovu,
25 nýbrž se v svých stanech jali žehrat , neuposlechli na hlas Hospodinův.
26 I pozvedl o nich svou ruku , o sklácení jich v pustině
27 a o sklácení jejich semene mezi národy a o rozehnání jich po zemích .
28 A připojili se k Baal-Peórovi a jali se jíst oběti mrtvým
29 a dráždit ho svými skutky , takže mezi nimi propukla pohroma ;
30 tu stanul Pinchás a zasáhl jako soudce i bylo té pohromě zabráněno;
31 to mu bylo započteno za spravedlnost do pokolení a pokolení, navždy .
32 I při vodách Merívy vyvolali hněv a Mojžíšovi se jejich příčinou vedlo zle,
33 neboť se vzpurně zachovali vůči jeho duchu , takže svými rty nerozvážně promluvil .
34 Národnosti nevyhubili , jak jim Hospodin řekl,
35 nýbrž se v národy vmísili a naučili se jejich činům
36 a jali se uctívat jejich modly; ty se jim staly léčkou ,
37 takže své syny a své dcery obětovali démonům
38 a prolévali nevinnou krev, krev svých synů a svých dcer, jež obětovali modlám Kenáanu, a krví byla znesvěcena země.
39 Tak se znečistili svými činy a smilstva se dopustili svými skutky .
40 I vzplál hněv Hospodinův proti jeho lidu a zošklivil si své dědictví
41 a vydal je v ruku národů , takže se vlády nad nimi ujali nenávidící je
42 a jejich nepřátelé se jali utlačovat je, i byli pokořeni pod jejich ruku.
43 Mnohokrát je vyprošťoval, ale oni se svým smýšlením vzpírali a ve své nepravosti se zhroutili.
44 Hleděl však na jejich tíseň při svém slyšení jejich křiku
45 a pro ně vzpomínal své smlouvy a slitovával se podle hojnosti své laskavosti
46 a přiváděl je k smilováním před tváří všech zajavších je.
47 Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, a shromažď nás zprostřed národů k přinášení chvály tvému svatému jménu a k chloubě v tvém chvalozpěvu !
48 Budiž veleben Hospodin, Bůh Isráélův, od věčnosti až po věčnost! A všechen lid nechť řekne : Ámén ! Chvalte Jáha !
1 Přinášejte chválu Hospodinu, neboť je dobrý, neboť jeho laskavost trvá navždy !
2 To nechť říkají vykoupení Hospodinovi, jež vykoupil z ruky protivníka
3 a jež shromáždil ze zemí, od vzcházení a od západu , od severu a od moře!
4 Zbloudili v pustině, v poušti cesty , město k bydlení nenašli ,
5 hladoví i žízniví, jejich duše v nich zemdlívala .
6 Když však ve své tísni křičeli k Hospodinu, vyprošťoval je z jejich útrap
7 a dával jim kráčet přímou cestou k dojití do města k bydlení .
8 Nechť Hospodinu chválí jeho laskavost a jeho divy dětem člověka ,
9 neboť uspokojil dychtivou duši, a duši hladovou naplnil dobrem.
10 Obyvatelé tmy, ano, hluboké temnoty , spoutaní utrpením a železem ,
11 neboť se dopustili neposlušnosti BOŽÍCH +výroků a usnesením Nejvyššího pohrdli ,
12 i pokořil jejich srdce strastí - klopýtli a nebylo pomáhajícího.
13 Jali se tedy ve své tísni volat k Hospodinu - uměl je vysvobodit z jejich útrap ,
14 vyvést je z tmy, ano, hluboké temnoty , a jejich pouta strhat .
15 Nechť Hospodinu chválí jeho laskavost a jeho divy dětem člověka ,
16 neboť roztříštil dveře z mosazi a rozlámal závory ze železa.
17 Pošetilci cestou svého přestoupení a svými nepravostmi sami sobě působí soužení ,
18 jejich duše si oškliví všechen pokrm a dospívají až k branám smrti.
19 I volají ve své tísni k Hospodinu - vysvobozuje je z jejich útrap ,
20 posílá své slovo a uzdravuje je a dává vyváznout z jejich děr .
21 Nechť Hospodinu chválí jeho laskavost a jeho divy dětem člověka ,
22 a nechť obětují oběti díku a s plesáním vypravují o jeho činech .
23 Sestupující na moře v lodích, vykonávající zaměstnání na mnohých vodách,
24 ti vídají činy Hospodinovy a jeho divy v hloubce:
25 když promluví, vzbudí tím bouřlivý vichr , jenž jeho vlny žene do výše;
26 vystupují k nebesům, sestupují v hlubiny , jejich duše se nebezpečím rozplývá .
27 Motají se a vrávorají jako opilý a všechna jejich moudrost se hroutí .
28 Křičí tedy ve své tísni k Hospodinu, i vyvádí je z jejich útrap ;
29 mění bouři v šelest a jejich vlny tichnou .
30 I radují se , že se ony uklidňují, a přivádí je do přístavu jejich tužby .
31 Nechť Hospodinu chválí jeho laskavost a jeho divy dětem člověka
32 a nechť ho vyvyšují v sejití lidu a nechť ho velebí v zasedání starců!
33 Obrací řeky v pustinu a zřídla vod v žíznivou zem,
34 úrodnou zem v zem slanou , pro zlobu bydlících v ní;
35 obrací pustinu v jezero vod a zem sucha v zřídla vod
36 a usídluje tam hladové, ať zakládají město k bydlení
37 a osévají pole a osazují vinice, jež nesou ovoce jako výnos .
38 A žehná jim, takže se velmi rozmnožují , a jejich dobytka neumenšuje,
39 ač jich ubývalo a bývali sklíčeni tlakem neštěstí a zármutku .
40 Na velmože vylévá pohrdání a dává jim bloudit pustotou bez cesty,
41 nemajetného však ze soužení vyzdvihuje a čeledi činí jakoby stádem .
42 To , když budou vidět upřímní , budou se radovat a všechno bezpráví zavře svá ústa.
43 Kdo je moudrý a všímá si těchto věcí? Ti svou pozornost upírají na laskavost Hospodinovu.
1 ( Píseň, zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Mé srdce je upevněno , Bože, chci zpívat, ano, zpívat při hudbě ; ba i má sláva ,
2 probuď se, varyto a lyro , chci probudit úsvit!
3 Chci tě chválit mezi národnostmi , Hospodine, při hudbě ti zpívat mezi lidskými plemeny ,
4 vždyť větší než až po nebesa je tvá laskavost a až po oblaka tvá věrnost .
5 Buď vyvýšen nad nebesa, Bože, a tvá sláva nad všechnu zem!
6 Aby tvoji milovaní mohli být vytrženi , pomoz svou pravicí a odpověz nám .
7 Bůh ve své svatosti promluvil: Budu se veselit; budu rozdělovat Šechem a vyměřovat údolí Sukkóth .
8 Mně patří Gileád a mně patří Menaššé , a Efrájim je posila mé hlavy, Júdá můj zákonodárce ,
9 Móáv nádoba k mému mytí , na Edóma mohu hodit svůj sandál; nade mnou, Pelešeth , výskej !
10 Kdo mi může umožnit vstup v opevněné město ? Kdo mě dovede až po Edóm ?
11 Zda jsi nás, Bože, neodhodil ? A nevycházíš , Bože, s našimi vojsky .
12 Poskytni nám pomoc z tísně , vždyť snaha o vysvobození člověkem je ničím !
13 V Bohu budeme moci zdatně si počínat a on bude rozšlapávat naše protivníky .
1 (Řediteli hudby ; od Dávida . Zpěv s hudebním doprovodem ).Bože mé chvály , kéž nemlčíš ,
2 neboť se ústa zlovolného a ústa lstivá otevřela proti mně , mluví se mnou - lživý jazyk ! -
3 a obklopila mě slova nenávisti; a napadli mě bez příčiny!
4 Za mou lásku mi jsou odpůrci ; a já - modlitbu!
5 Ano, uvalují na mne zlo za dobro a nenávist za lásku.
6 Ustanov nad ním zlovolného a nechť po jeho pravici stojí odpůrce ,
7 při svém souzení nechť vychází jako zlovolný , i jeho modlitba nechť se projevuje jako hřích,
8 jeho dni nechť jsou nečetné a jeho pověření nechť musí převzít jiný ,
9 jeho děti nechť jsou sirotky a jeho žena vdovou
10 a nechť se jeho děti neustále potulují a žebrají a nechť se pachtí mimo své zříceniny .
11 Věřitel nechť klade léčky všemu , co mu patří, a jeho výnos nechť loupí cizáci ;
12 nechť nemá trvale prokazujícího laskavost a nechť není nikoho milostivého vůči jeho sirotkům,
13 jeho potomstvo nechť je k vytětí , jejich jméno nechť je v dalším pokolení vyhlazováno ,
14 nechť je nepravost jeho otců připomínána Hospodinu a hřích jeho matky nechť není vymazáván ,
15 nechť jsou ustavičně před Hospodinem, aby jejich památku vytínal ze země,
16 protože nevzpomněl prokázat laskavost a k usmrcení pronásledoval člověka sužovaného a ubohého a skleslého srdcem
17 a zamiloval si zlořečení, nechť ho tedy stihne , a neliboval si v požehnání, nechť se tedy od něho vzdálí
18 a nechť si zlořečení oblékne jako svůj úbor, ono nechť vejde jako voda v jeho nitro a jako olej v jeho kosti,
19 nechť mu je jako roucho, jímž se zahaluje, a za opasek, jímž se ustavičně opásává .
20 Toto budiž odměnou mým odpůrcům od Hospodina i těm, již vyslovují zlo proti mé duši.
21 Ale ty, Hospodine, Pane, se mnou nakládej vzhledem k svému jménu, neboť dobrá je tvá laskavost - vyprosť mě!
22 Vždyť já jsem usoužený a ubohý a mé srdce v mém nitru je zraněno ,
23 mizím jako stín, když se protahuje , jsem zmítán jako kobylka;
24 má kolena klesají postem a mé maso zhublo nedostatkem oleje.
25 A já jsem se jim stal předmětem potupy , když mě vidí, potřásají svou hlavou .
26 Pomoz mi, Hospodine, můj Bože, vysvoboď mě podle své laskavosti ,
27 ať vědí, že toto je tvá ruka, ty, Hospodine, jsi to učinil;
28 nechť oni zlořečí , ty však kéž žehnáš ; povstali - ať jsou zostuzeni a tvůj nevolník nechť se raduje .
29 Nechť si moji odpůrcové oblékají hanbu , ať se jako pláštěm zahalují ostudou !
30 Budu Hospodina velmi svými ústy chválit a vprostřed mnohých ho velebit ,
31 neboť stojí po pravici nemajetného k vysvobození od soudících jeho duši.
1 (Od Dávida . Zpěv s hudebním doprovodem .) Prohlášeno Hospodinem k mému PÁNU: Seď po mé pravici,
2 než budu klást tvé nepřátele za podnož tvým nohám. Hospodin bude z Cijjónu vztahovat berlu tvé moci: Vládni vprostřed svých nepřátel!
3 Tvůj lid bude přeochotný v den tvé vojenské síly ; v svaté nádheře máš rosu z dělohy jitřní záře , svou mládež .
4 Hospodin přisáhl a nebude litovat : Ty jsi navždy knězem na způsob Malkí-cedeka.
5 Pán na tvé pravici v den svého hněvu rozdrtí krále ,
6 bude soudit mezi národy , naplní mrtvolami, rozdrtí hlavu nad rozsáhlou zemí .
7 Bude pít z potoka na cestě, proto bude pozdvihovat hlavu.
1 ( ) Velebte Jáha ! (Álef ) Chci chválit Hospodina celým srdcem, (Béth) v důvěrné poradě upřímných a ve shromáždění .
2 (Gímel) Veliké jsou tvé činy , Hospodine, (Dáleth) předměty zájmu všech oblibujících je!
3 (Hé ) Velebnost a nádhera - toť jeho působení, (Váu) a jeho spravedlnost potrvá na věčnost .
4 (Zajin) Zřídil památku svým divům ; (Chéth) milostivý a soucitný je Hospodin;
5 (Téth) dává pokrm svým ctitelům , (Jód) je navždy pamětliv své smlouvy.
6 (Káf ) Sílu svých činů oznámil svému lidu, (Lámed) dávaje jim dědictví národů ;
7 (Mém) činy jeho rukou - věrnost a právo , (Nún) všechna jeho nařízení jsou spolehlivá ,
8 (Sámech) podepřená na věčnost - navždy , (Ajin) zavedená v pravdě a přímosti .
9 (Pé ) Poslal svému lidu osvobození , (Cádé ) navždy přikázal svou smlouvu, (Kóf ) svaté a úctu budící je jeho jméno.
10 (Réš ) Počátek moudrosti je úcta k Hospodinu , (Šín) dobrá rozumnost všem řídícím se jimi ; (Táu) jeho chvála potrvá na věčnost .
1 ( ) Velebte Jáha ! (Álef ) Blaho muže-ctitele Hospodina, (Béth) jenž si velmi libuje v jeho rozkazech!
2 (Gímel) Jeho símě bude mocné v zemi Hospodinově, (Dáleth) pokolení upřímných bude požehnáváno;
3 (Hé ) v jeho domě hojnost a bohatství (Váu) a jeho spravedlnost potrvá na věčnost .
4 (Zajin) Upřímným vzchází ve tmě světlo, (Chéth) je milostivý a soucitný a spravedlivý.
5 (Téth) Dobro muže prokazujícího přízeň a půjčujícího; (Jód) jenž své záležitosti obstarává podle práva !
6 (Káf ) Neboť se nikdy nemůže zviklat ; (Lámed) spravedlivý je k trvalé připomínce .
7 (Mém) Ze zlé zvěsti nemá obavy , (Nún) jeho srdce je upevněno , ujištěno v důvěře v Hospodina ;
8 (Sámech) podepřeno je jeho srdce, nebude se bát (Ajin), ani až bude moci pohledět na své protivníky .
9 (Pé ) Rozsypává , dává nemajetným , (Cádé ) jeho spravedlnost potrvá na věčnost , (Kóf ) jeho roh bude vyvyšován v slávě .
10 (Réš ) Zlovolný to bude vidět a rozzlobí se , (Šín) bude skřípat svými zuby a rozplyne se , (Táu) tužba zlovolných musí zajít.
1 Velebte Jáha ! Velebte , nevolníci Hospodinovi, velebte jméno Hospodinovo,
2 nechť je jméno Hospodinovo oslavováno od nynějška a navždy ,
3 od vzcházení slunce až po jeho zajití budiž jméno Hospodinovo velebeno !
4 Hospodin je vysoko nade všemi národy , nad nebesy je jeho sláva .
5 Kdo je jako Hospodin, náš Bůh, jenž se vyvyšuje k bydlení ,
6 jenž se snižuje k hledění na nebesa a na zem,
7 z prachu pozdvihující nuzného ? Povznáší nemajetného z hnoje
8 k posazení s velmoži , s velmoži svého lidu,
9 usídluje neplodnou v domě jako radostnou matku dětí . Velebte Jáha !
1 Při vycházení Isráéle z Egypta, domu Jákóbova zprostřed lidu nesrozumitelné řeči ,
2 stal se Júdá jeho svatyní , Isráél jeho panstvím .
3 To uvidělo moře a prchlo, Jordán se obracel nazpět,
4 hory poskočily jako berani, pahorky jako mláďata drobného dobytka.
5 Co je ti , moře, že prcháš? Ó Jordáne, že se obracíš nazpět?
6 Ó hory, že poskakujete jako berani? Pahorky, jako mláďata drobného dobytka?
7 Svíjej se , země, před přítomností tváře Páně, před přítomností tváře +Boha Jákóbova,
8 jenž proměňuje skálu v jezero vod, křemen v zřídlo vod.
1 Ne nám, Hospodine, ne nám, nýbrž svému jménu dej slávu za svou laskavost , za svou věrnost !
2 Nač mají národy říkat: Kdepak je jejich Bůh?
3 Ale náš Bůh je v nebesích, činí , cokoli si oblíbil .
4 Jejich modly jsou stříbro a zlato, dílo rukou člověka,
5 ústa mají a nemluví, oči mají a nevidí,
6 uši mají a neslyší, nos mají a nečijí,
7 jejich ruce - ty nehmatají, jejich nohy - ty nechodí, neozývají se svým hrdlem.
8 Jim podobni budou jejich zhotovitelé , každý, kdo v ně důvěřuje .
9 Isráéli, důvěřuj v Hospodina! On je jejich pomocí a jejich štítem !
10 Dome Árónův, důvěřujte v Hospodina! On je jejich pomocí a jejich štítem !
11 Ctitelé Hospodina, důvěřujte v Hospodina! On je jejich pomocí a jejich štítem !
12 Hospodin nás vzpomněl, žehná - žehná domu Isráélovu, žehná domu Árónovu,
13 žehná ctitelům Hospodina, malým s velikými.
14 Hospodin k vám bude přidávat , k vám i k vašim dětem ,
15 vy jste požehnaní Hospodina , zřídivšího nebesa i zem.
16 Nebesa jsou nebesa Hospodinova a dětem lidí dal zem.
17 Ne mrtví velebí Jáha , ani kdo ze sestupujících v mlčení ,
18 nýbrž my chceme Jáha oslavovat , od nynějška a navždy ! Velebte Jáha !
1 Je mi milo , že Hospodin slyší můj hlas, má úpění ,
2 neboť ke mně naklonil své ucho, i budu v svých dnech volat .
3 Obemkly mě provazy smrti a dopadly mě tísně šeólu , nacházel jsem úzkost a zármutek .
4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo: Ach, Hospodine, dej vyváznout mé duši!
5 Hospodin je milostivý a spravedlivý, ano, náš Bůh se smilovává .
6 Hospodin ochraňuje prosté , zeslábnu-li, bude mi pomáhat .
7 Vrať se, má duše, k svému klidu , neboť Hospodin na tobě projevil dobrotu ;
8 vždyť jsi mou duši vytrhl ze smrti, mé oči ze slz , mou nohu od úrazu.
9 Budu se před tváří Hospodinovou procházet v zemích života .
10 Věřím , když mluvím : Já jsem velmi ztrápen .
11 Já jsem ve svém rozechvění řekl: Každý člověk lže.
12 Jak mám Hospodinu odplatit všechna jeho dobrodiní vůči mně?
13 Chci povznést číši vysvobození a vzývat jméno Hospodinovo,
14 své sliby Hospodinu budu plnit naproti , ano , všemu jeho lidu.
15 V očích Hospodinových je smrt jeho zbožných drahocenná .
16 Ach, Hospodine, vždyť já jsem tvůj nevolník, já jsem tvůj nevolník, syn tvé služebnice, na mých poutech jsi způsobil rozvázání ,
17 tobě budu obětovat oběť díku a jméno Hospodinovo budu vzývat ,
18 své sliby Hospodinu budu plnit naproti , ano , všemu jeho lidu
19 v nádvořích domu Hospodinova, v tvém středu, Jerúsaléme! Velebte Jáha !
1 Velebte Hospodina, všechny národy , vychvalujte ho, všechny rody,
2 neboť se nad námi vzmohla jeho laskavost a věrnost Hospodinova trvá navždy . Velebte Jáha !
1 Přinášejte chválu Hospodinu, neboť je dobrý, neboť jeho laskavost trvá navždy !
2 Nuže , nechť praví Isráél, že jeho laskavost trvá navždy !
3 Nuže , nechť praví dům Árónův, že jeho laskavost trvá navždy !
4 Nuže , nechť praví ctitelé Hospodina, že jeho laskavost trvá navždy !
5 Volal jsem Jáha z tísně , Jáh mi odpověděl prostranností .
6 Hospodin je při mně, nemusím se bát ; co mi může učinit člověk?
7 Hospodin je při mně mezi mými pomocníky a já budu moci pohledět na nenávidící mě .
8 Lépe je spoléhat na Hospodina než důvěřovat v člověka,
9 lépe je spoléhat na Hospodina než důvěřovat ve velmože .
10 Všechny národy mě obklíčily - ve jménu Hospodinově jsem je ovšemže uměl skosit ;
11 obklíčili mě, ba, obklíčili mě - ve jménu Hospodinově jsem je ovšemže uměl skosit ,
12 obklíčili mě jako včely, byli zhašeni jako oheň v trní - ve jménu Hospodinově jsem je ovšemže uměl skosit .
13 Ztuha jsi mě strkal , abych padl , ale Hospodin mi pomohl.
14 Mou silou a zpěvem je Hospodin, i stal se mi záchranou .
15 Hlas plesání a záchrany v stanech spravedlivých: Pravice Hospodinova dokazuje moc ,
16 pravice Hospodinova je vyvýšena, pravice Hospodinova dokazuje moc !
17 Nemusím umřít, nýbrž budu žít a rozhlašovat díla Hospodinova;
18 citelně mě Jáh pokáral , ale smrti mě nevydal.
19 Otevřete mi brány spravedlnosti, chci v ně vstoupit, chci chválit Jáha ;
20 toto je brána Hospodinova , vstupují v ni spravedliví.
21 Děkuji ti , že jsi mi odpověděl a stal ses mi vysvobozením .
22 Kámen, jejž budovatelé zavrhli , se stal hlavou nároží ;
23 toto nastalo z blízkosti Hospodinovy; je to divuplné v našich očích.
24 Toto je den, jejž učinil Hospodin, jásejme a radujme se v něm!
25 Ach, Hospodine, pomoz , prosím ! Ach, Hospodine, dej, prosím , zdar !
26 Kdo přichází, budiž požehnán ve jménu Hospodinově! Žehnáme vám z domu Hospodinova!
27 Hospodin je BŮH a dává nám světlo; připoutejte slavnostní oběť provazy až k rohům oltáře!
28 Ty jsi můj BŮH, i budu tě chválit , můj Bože, budu tě vyvyšovat!
29 Přinášejte chválu Hospodinu, neboť je dobrý, neboť jeho laskavost trvá navždy !
1 ( ) (Álef ) Blaho bezúhonných na jejich cestě , již chodí podle zákona Hospodinova !
2 Blaho zachovávajících jeho svědectví , již ho celým srdcem vyhledávají !
3 Ti také nepůsobí bezpráví , chodí jeho cestami.
4 Ty jsi rozkázal pilně dbát tvých nařízení ;
5 ó, kéž se upevňují mé cesty k dbaní tvých ustanovení !
6 Pak nebudu zostuzován ve svém přihlížení ke všem tvým rozkazům .
7 Budu tě chválit v upřímnosti srdce, když se naučím právům tvé spravedlnosti.
8 Chci dbát tvých ustanovení , kéž mě zplna neopouštíš !
9 (Béth) Čím může mladík očistit svou stezku ? Opatrností podle tvého slova.
10 Celým svým srdcem tě vyhledávám , kéž mě nenecháváš pobloudit od tvých rozkazů!
11 Tvou řeč mám uschovánu ve svém srdci, abych vůči tobě nehřešil.
12 Ty budiž veleben , Hospodine; vyuč mě svým ustanovením !
13 Svými rty rozhlásím všechny úsudky tvých úst.
14 V cestě tvých svědectví se těším jako nad jakýmkoli bohatstvím .
15 Chci přemýšlet o tvých nařízeních a hledět si tvých stezek .
16 V tvých ustanoveních se chci kochat , nechci zapomínat tvého slova.
17 (Gímel ) Projev dobrotu na svém nevolníku; chci žít, ať mohu dbát tvého slova.
18 Odkryj mé oči, ať mohu spatřovat divy z tvého zákona .
19 Já jsem v zemi cizincem , kéž přede mnou neskrýváš svých rozkazů.
20 Po všechen čas je má duše zkrušena tužbou po tvých právech .
21 Vyplísnil jsi opovážlivé , prokleté, již pobloudili od tvých rozkazů;
22 odval ze mne potupu a pohrdání, vždyť zachovávám tvá svědectví.
23 I když hodnostáři zasedají, umlouvají se proti mně, tvůj nevolník přemýšlí o tvých ustanoveních .
24 Ano, tvá svědectví jsou mou rozkoší , mými rádci .
25 (Dáleth) Má duše lne k prachu , oživ mě podle svého slova!
26 Vyrozprávěl jsem své cesty a odpověděl jsi mi; vyuč mě svým ustanovením !
27 Dej mi pochopit cestu tvých nařízení i budu přemýšlet o tvých divech .
28 Má duše slzí zármutkem , pozvedni mě podle svého slova!
29 Odvrať ode mne cestu lži a obdař mě svým zákonem .
30 Vyvolil jsem cestu věrnosti , tvé předpisy jsem si představil .
31 ---
32 Chci běžet cestou tvých rozkazů, neboť rozšiřuješ mé srdce.
33 (Hé ) Nauč mě, Hospodine, cestě tvých ustanovení , ať ji zachovávám až do konce.
34 Učiň mě chápavým , ať zachovávám tvůj zákon , ať ho dbám celým srdcem.
35 Dej mi kráčet pěšinou tvých rozkazů, neboť si v ní libuji .
36 Nakloň mé srdce k tvým svědectvím a ne k ziskuchtivosti.
37 Odveď mé oči od hledění na nicotnost ; oživ mě na tvých cestách .
38 Potvrď svému nevolníku svou řeč , jež je k úctě k tobě.
39 Odtáhni mou potupu , jíž se strachuji , vždyť tvá práva jsou dobrá.
40 Hle, toužím po tvých nařízeních ; oživ mě ve své spravedlnosti .
41 (Váu) A kéž mne dochází tvá laskavost , Hospodine, tvé vysvobození podle tvé řeči ,
42 ať mohu slovem odpovídat tupícímu mě , neboť v tvé slovo důvěřuji .
43 A kéž od mých úst zcela neodnímáš slovo pravdy , neboť čekám na tvůj úsudek .
44 A budu ustavičně dbát tvého zákona , navždy a věčně ,
45 a procházet se v širém prostoru , neboť vyhledávám tvá nařízení .
46 A o tvých svědectvích budu mluvit před králi, aniž se budu stydět
47 a budu se kochat v tvých rozkazech, jež miluji .
48 I budu povznášet své dlaně k tvým rozkazům, jež miluji , a přemýšlet o tvých ustanoveních .
49 (Zajin) Vzpomeň slova k svému nevolníku, že jsi mi dal doufat .
50 Toto je má útěcha v mém soužení , že mě tvá řeč oživila .
51 Opovážliví se mi nadmíru vysmáli; neodchýlil jsem se od tvého zákona .
52 Vzpomněl jsem tvých práv od věčnosti , Hospodine, a potěšil jsem se.
53 Zachvátil mě žár hněvu pro zlovolné, opouštějící tvůj zákon .
54 V domě mých putování se mi zpěvy stala tvá ustanovení .
55 V noci vzpomínávám tvého jména, Hospodine, a dbám tvého zákona .
56 Tohoto se mi dostalo , že zachovávám tvá nařízení .
57 (Chéth) Mým podílem je Hospodin, slíbil jsem dbát tvých slov.
58 Celým srdcem jsem usiloval o tvou přízeň , buď mi milostiv podle svého výroku .
59 Uvážil jsem své cesty a obrátil jsem své nohy k tvým svědectvím.
60 Pospíšil jsem, aniž jsem zaváhal dbát tvých rozkazů.
61 Opletly mě provazy zlovolných; nezapomněl jsem tvého zákona .
62 O půlnoci vstávám ku přinášení chvály tobě za rozsudky tvé spravedlnosti.
63 Já jsem společníkem všem, kdo tě mají v úctě a dbajícím tvých nařízení .
64 Země je plná, Hospodine, tvé laskavosti ; vyuč mě svým ustanovením .
65 (Téth) Dobře jsi naložil , Hospodine, se svým nevolníkem podle svého slova.
66 Vyuč mě dobré soudnosti a poznání, vždyť jsem uvěřil v tvé rozkazy.
67 Dříve než jsem byl ponižován , bloudil jsem já, nyní však dbám tvé řeči .
68 Ty jsi dobrý a dobře činíš; vyuč mě svým ustanovením .
69 Opovážliví na mne nalepili lež; já celým srdcem chci zachovávat tvá nařízení .
70 Jejich srdce je otylé jako tuk ; já se kochám tvým zákonem .
71 Dobře mi, že jsem byl ponížen , abych se učil tvým ustanovením .
72 Zákon tvých úst je pro mne lepší než tisíce zlata a stříbra.
73 (Jód) Učinily a upravily mě tvé ruce; učiň mě chápavým , ať se učím tvým rozkazům.
74 Budou mě pozorovat tvoji ctitelé a budou se radovat, že čekám na tvé slovo.
75 Vím , Hospodine, že tvé rozsudky jsou spravedlivé , že jsi mě ve věrnosti ponížil .
76 Nechť je , prosím , tvá laskavost k mé útěše podle tvého výroku k tvému nevolníku.
77 Kéž mne docházejí tvá smilování , ať žiji, neboť mou rozkoší je tvůj zákon .
78 Nechť jsou zostuzováni opovážliví , neboť mi bezdůvodně křivdí , já budu přemýšlet o tvých nařízeních ;
79 nechť se ke mně obracejí tvoji ctitelé a znající tvá svědectví.
80 Kéž je mé srdce bezúhonné stran tvých ustanovení , abych nebyl zostuzován !
81 (Káf ) Má duše prahne po tvém vysvobození , čekám na tvé slovo;
82 mé oči prahnou po tvé řeči s výrokem: Kdy mě chceš potěšit ?
83 Ačkoli jsem se stal jakoby měchem v kouři , nezapomněl jsem tvých ustanovení .
84 Kolik bude dní tvého nevolníka? Kdy budeš konat soud proti mým pronásledovatelům?
85 Opovážliví mi vykopali jámy , což není podle tvého zákona .
86 Všechny tvé rozkazy jsou pravda , bezdůvodně mě pronásledují - pomoz mi!
87 Málem by mě byli v zemi zahubili , já však jsem neopustil tvých nařízení .
88 Oživ mě podle své laskavosti , i budu dbát svědectví tvých úst.
89 (Lámed) Navždy , Hospodine, tvé slovo trvá v nebesích .
90 Do pokolení a pokolení trvá tvá věrnost ; zem jsi pevně zřídil , i stojí ,
91 stojí dnes podle tvých úsudků , neboť to vše tobě slouží .
92 Kdyby tvůj zákon nebyl mou rozkoší , pak bych hynul ve svém soužení .
93 Nikdy nechci zapomenout tvých nařízení , neboť jimi jsi mě oživil .
94 Já patřím tobě, vysvoboď mě, neboť tvá nařízení vyhledávám .
95 Zlovolní na mne číhají k mé záhubě; chci si pozorně všímat tvých svědectví.
96 Shledal jsem konec vší dokonalosti ; tvůj rozkaz je velmi dalekosáhlý .
97 (Mém) Jak miluji tvůj zákon ! On je každého dne mým rozjímáním .
98 Moudřejším nad mé nepřátele mě činíš svými rozkazy - ano, to mi patří navždy ,
99 nabyl jsem rozvážnosti nad všechny své učitele , neboť tvá svědectví jsou mi rozjímáním ,
100 jsem všímavější nad starce , neboť zachovávám tvá nařízení .
101 Své nohy jsem zdržel od každé zlé stezky , abych dbal tvého slova.
102 Od tvých práv jsem neodstoupil , neboť ty jsi mě poučil.
103 Jak sladké jsou tvé výroky mému patru, nad med mým ústům!
104 Tvými nařízeními nabývám všímavosti , proto nenávidím každou stezku lži.
105 (Nún) Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé pěšině .
106 Přisáhl jsem, což uskutečním , dbát práv tvé spravedlnosti.
107 Jsem převelmi usoužen , Hospodine, oživ mě podle svého slova!
108 Blahovolně přijmi , prosím , Hospodine, dobrovolné oběti mých úst!
109 Mé žití je ustavičně v mé dlani , tvého zákona jsem však nezapomněl.
110 Zlovolní mi položili past, od tvých nařízení jsem však nezbloudil.
111 Navždy jsem zdědil tvá svědectví, ano, ona jsou veselím mého srdce.
112 Naklonil jsem své srdce k vykonávání tvých ustanovení navždy , do konce.
113 (Sámech) Pochybovačů nenávidím , tvůj zákon však miluji .
114 Ty jsi mou skrýší a mým štítem , čekám na tvé slovo.
115 Odstupte ode mne, pachatelé zla, já chci zachovávat rozkazy svého Boha!
116 Podepři mě podle svého výroku , ať žiji a nejsem zklamáván stran své naděje;
117 posilni mě, ať docházím vysvobození , ať se mohu ustavičně kochat hleděním v tvá ustanovení .
118 Zavrhuješ všechny pobloudivší od tvých ustanovení , ano, jejich podvodnictví je marné .
119 Strusky! Všechny zlovolné v zemi odklízíš ; proto miluji tvá svědectví.
120 Mé maso se děsí strachem z tebe, ano, pociťuji bázeň před tvými soudy .
121 (Ajin) Uplatňoval jsem právo a spravedlnost, kéž mě neponecháváš mým utlačitelům ,
122 zaruč se za svého nevolníka k dobru, ať mě opovážliví neutlačují .
123 Mé oči prahnou po tvém vysvobození a po výroku tvé spravedlnosti.
124 Nalož se svým nevolníkem podle své laskavosti a vyuč mě svým ustanovením .
125 Já jsem tvůj nevolník, učiň mě chápavým , ať mohu poznat tvá svědectví.
126 Je pro Hospodina čas k jednání; zrušili tvůj zákon .
127 Proto tvé rozkazy miluji nad zlato , ano, nad jemné zlato ,
128 proto všechna nařízení stran všeho mám za správná ; každou stezku lži nenávidím .
129 (Pé ) Tvá svědectví jsou divy , proto je má duše zachovává .
130 Výklad tvých slov osvětluje, chápavými čině prosté .
131 Rozevřel jsem svá ústa a lapal jsem, neboť jsem se rozdychtil po tvých rozkazech.
132 Otoč se ke mně a buď mi milostiv podle práva milujících tvé jméno,
133 upevňuj mé kroky svou řečí a kéž žádnou nepravost nenecháváš nade mnou panovat ,
134 osvoboď mě od útlaku člověka, i budu dbát tvých nařízení ,
135 rozjasni svou tvář na svého nevolníka a vyuč mě svým ustanovením .
136 Mé oči spouštějí potoky vod, protože nedbají tvého zákona .
137 (Cádé ) Ty jsi spravedlivý, Hospodine, a tvé soudy jsou přímé .
138 Přikázal jsi svá svědectví - spravedlnost a dokonalou věrnost .
139 Stravuje mě má horlivost, že moji protivníci zapomněli tvá slova.
140 Tvá řeč je dokonale osvědčená a tvůj nevolník ji miluje .
141 Já jsem nepatrný a opovržený; tvých nařízení jsem nezapomněl.
142 Tvá spravedlnost je spravedlností navždy a tvůj zákon je pravda .
143 Postihly mě tíseň a sevření ; mou rozkoší jsou tvé rozkazy.
144 Tvá svědectví jsou spravedlností navždy ; učiň mě chápavým a budu žít.
145 (Kóf ) Volám celým srdcem; odpověz mi, Hospodine, chci zachovávat tvá ustanovení ;
146 volám tě, vysvoboď mě a budu dbát tvých svědectví.
147 Za úsvitu předstupuji a volám o pomoc; čekám na tvá slova ;
148 mé oči předstihují noční hlídky k přemýšlení o tvé řeči .
149 Podle své laskavosti slyš můj hlas, oživ mě, Hospodine, podle svého úsudku .
150 Přiblížili se následovníci hanebnosti ; vzdálili se od tvého zákona .
151 Ty jsi blízko , Hospodine, a všechny tvé rozkazy jsou pravda .
152 Dávno jsem z tvých svědectví poznal, že jsi je založil navždy .
153 (Réš ) Viz mé soužení a vytrhni mě, neboť jsem tvého zákona nezapomněl.
154 Při se mou pří a vykup mě, dle svého výroku mě oživ .
155 Od zlovolných je záchrana daleko, neboť nevyhledávají tvých ustanovení .
156 Tvá smilování , Hospodine, jsou mnohá; oživ mě podle svých úsudků .
157 Moji pronásledovatelé a moji protivníci jsou mnozí; neodchýlil jsem se od tvých svědectví.
158 Uviděl jsem nevěrně se chovající a pocítil jsem odpor, neboť nedbají tvé řeči .
159 Viz, že miluji tvá nařízení ; oživ mě, Hospodine, podle své laskavosti .
160 Souhrn tvého slova je pravda a každý rozsudek tvé spravedlnosti platí navždy .
161 (Šín) Knížata mě bez příčiny pronásledují a mé srdce se chvěje před tvými slovy .
162 Nad tvou řečí se těším jako nálezce hojného lupu.
163 Nenávidím a ošklivím si lež, tvůj zákon miluji .
164 Sedmkrát za den tě velebím za rozsudky tvé spravedlnosti.
165 Milující tvůj zákon mají hojný pokoj a není pro ně příčiny k úrazu .
166 Vyhlížím po tvém vysvobození , Hospodine, a tvé rozkazy vykonávám .
167 Má duše dbá tvých svědectví a velmi je miluji .
168 Dbám tvých nařízení a tvých svědectví, neboť všechny mé cesty jsou před tebou.
169 (Táu) Kéž se můj křik blíží k tvé tváři, Hospodine, učiň mě chápavým podle svého slova,
170 kéž mé úpění přichází před tvou tvář, vyprosť mě podle svého výroku !
171 Mé rty budou chrlit chvalozpěv , neboť mě vyučuješ svým ustanovením ,
172 můj jazyk bude opěvovat tvou řeč , neboť všechny tvé rozkazy jsou spravedlivé .
173 Kéž je tvá ruka k pomoci mně, neboť jsem vyvolil tvá nařízení .
174 Toužím po tvém vysvobození , Hospodine, a tvůj zákon je mou rozkoší .
175 Kéž chceš oživit mou duši, ať tě velebí , a kéž mi pomáhá tvé právo !
176 Bloudím , hledej svého nevolníka jako zatoulané dobytče , neboť jsem nezapomněl tvých rozkazů.
1 (Píseň stupňů .) Ve své úzkosti volávám k Hospodinu a odpovídá mi.
2 Hospodine, vyprosť mou duši od lživých rtů , od klamného jazyka !
3 Co ti má dát a co ti má přidat , klamný jazyku ?
4 Naostřené šípy siláka se žhavými uhlíky z kručinek .
5 Běda mi, že jako cizinec obývám Mešech , zdržuji se u stanů Kédárových .
6 Dlouho si pobyla má duše s nenávidícím pokoj;
7 já - pokoj, promlouvám-li však , oni - k boji .
1 (Píseň k stupňům .) Pozvedám své oči k horám; odkud může přijít má pomoc?
2 Má pomoc je z blízkosti Hospodina, zřídivšího nebesa i zem.
3 Nebude přivolovat k zviklání tvé nohy; tvůj strážce nespí;
4 hle, nespí, aniž usíná strážce Isráélův.
5 Tvým strážcem je Hospodin, Hospodin, tvůj stín při tvé pravé ruce ;
6 za dne tě nebude pálit slunce ani v noci měsíc.
7 Hospodin tě bude střežit přede vším zlem , bude střežit tvou duši,
8 Hospodin bude střežit tvé vycházení i tvé vstupování , od nynějška a navždy .
1 (Píseň stupňů od Dávida . ) Zaradoval jsem se, když mi říkali : Půjdeme v dům Hospodinův.
2 Naše nohy stanuly v tvých branách, Jerúsaléme,
3 Jerúsaléme, jenž jsi vybudován jako město, jež jsi v sobě pospolu v jedno pospojováno,
4 kam vystupují kmeny , kmeny Jáhovy , svědectví pro Isráéle k přinášení chvály jménu Hospodinovu.
5 Neboť tam jsou posazeny stolice k soudu , stolice domu Dávidova.
6 Vyprošujte pokoj Jerúsalému! Kéž se milující tě těší klidu!
7 Kéž nastává pokoj v tvém předhradbí , klid v tvých palácích !
8 Kéž, prosím , vzhledem k svým bratrům a svým bližním smím promluvit: Pokoj v tobě!
9 Vzhledem k domu Hospodina, našeho Boha, budu usilovat o dobro pro tebe .
1 (Píseň stupňů .) Pozvedl jsem své oči k tobě, jenž bydlíš v nebesích.
2 Hle, jako oči nevolníků k ruce jejich pánů, jako oči služky k ruce její velitelky, tak naše oči k Hospodinu, až než nám bude milostiv .
3 Buď nám milostiv , Hospodine, buď nám milostiv , neboť jsme hojně nasyceni pohrdáním,
4 hojně si naše duše k nasycení užila výsměchu bezpečně se cítících , pohrdání pyšných .
1 (Píseň stupňů od Dávida .) Kdyby nebylo Hospodina, jenž byl při nás , - nuže , Isráél může říci, -
2 kdyby nebylo Hospodina, jenž byl při nás při povstání lidí proti nám,
3 byli by nás tehdy živé pohltili , při vzplanutí jejich hněvu proti nám;
4 tehdy by nás byly zaplavily vody, příval by byl přes nás přešel,
5 tehdy by byl přešel přes naše duše - vody, jež se vzdouvaly .
6 Budiž veleben Hospodin, jenž nás nevydal za kořist jejich zubům!
7 Naše duše jako ptáče vyvázla z pasti čihařů . Past se protrhla a my jsme vyvázli .
8 Naše pomoc je ve jménu Hospodina, zřídivšího nebesa i zem.
1 (Píseň stupňů .) Ti, již důvěřují v Hospodina, jsou jako hora Cijjón, jež se neviklá, navždy zůstává.
2 Jerúsalém - vůkol něho jsou hory, a vůkol svého lidu je Hospodin, od nynějška a navždy ,
3 neboť žezlo zlovůle nebude spočívat na losu spravedlivých, aby spravedliví nevztahovali své ruce po bezpráví .
4 Čiň dobře, Hospodine, dobrým a upřímným v svých srdcích,
5 ale odchylující se svými křivolakými cestami - Hospodin je bude nechávat jít s působci nepravosti . Pokoj nad Jerúsalémem!
1 (Píseň stupňů .) Při Hospodinově odvracení zajetí Cijjóna jsme byli jako snící ;
2 tehdy se naše ústa plnila smíchem a náš jazyk plesáním . Tehdy mezi národy říkali: Hospodin se ukázal velikým stran nakládání s těmito.
3 Velikým se ukázal Hospodin stran nakládání s námi; byli jsme plni radosti .
4 Odvrať , Hospodine, naše zajetí , jako potůčky na jihu !
5 Ti, již rozsévají se slzami , budou s plesáním žnout;
6 kdo chodí a chodí s pláčem, přinášeje rozsev semene, zajisté bude s plesáním přicházet, přinášeje své snopy.
1 (Píseň stupňů od Šalomouna .) Nebuduje-li dům Hospodin, marně se namáhají na něm budující, nestřeží-li město Hospodin, marně bdí strážce .
2 Marno vám, časní ve vstávání , protahující vysedávání , jídající chléb trápení ; tolik dává svému milovanému i při spánku .
3 Hle, děti jsou dědictví od Hospodina, plod lůna je mzda;
4 jako šípy v ruce hrdiny , tak jsou děti mládí ;
5 blaho muže , jenž jimi naplnil svůj toul! Nebudou zostuzováni , když budou mluvit s nepřáteli v bráně.
1 (Píseň stupňů .) Blaho každého ctitele Hospodinova, jenž chodí jeho cestami!
2 Zajisté budeš jíst výnos svých dlaní - tvé blaho ! Ano, dobře ti!
3 Tvá žena jako plodná réva v nitru tvého domu, tvé děti jako sazenice oliv vůkol tvého stolu .
4 Hle, tak zajisté bude požehnáván muž mající Hospodina v úctě !
5 Kéž ti Hospodin žehná z Cijjónu, i nahlížej po všechny dni svého života v dobro Jerúsaléma
6 a viz děti svých dětí a pokoj nad Isráélem!
1 (Píseň stupňů .) Mnoho se mne od mého mládí nautiskovali, - nuže , Isráél může říci, -
2 mnoho se mne od mého mládí nautiskovali, a přece na mne nestačili .
3 Na mých zádech orali oráči, dodávali délky svým brázdám ;
4 Hospodin je spravedlivý, přeťal provaz zlovolných.
5 Nechť jsou zostuzováni a nechť ustupují zpět všichni nenávidící Cijjón,
6 nechť jsou jako tráva na střechách , jež je suchá dříve než se vytrhá ,
7 jíž svou dlaň nenaplní žnec a svou náruč vazač
8 aniž řeknou ti, již budou přecházet: Požehnání Hospodinovo na vás, žehnáme vám ve jménu Hospodinově.
1 (Píseň stupňů .) Volám tě z hlubokosti , Hospodine;
2 Pane, vyslyš můj hlas, kéž jsou tvé uši pozorné k hlasu mých úpění !
3 Budeš-li, Jáhu , Pane, dbát nepravostí , kdo bude moci obstát?
4 Avšak u tebe je odpouštění , abys byl předmětem úcty .
5 Očekávám Hospodina, očekává má duše, a čekám na jeho slovo,
6 má duše na Pána, více než strážcové na jitro, strážcové na jitro!
7 Upírej své čekání , Isráéli, k Hospodinu, neboť u Hospodina je laskavost a hojné je u něho vykoupení
8 a on může Isráéle vykoupit ze všech jeho nepravostí .
1 (Píseň stupňů od Dávida . ) Hospodine, mé srdce nezpyšnělo , aniž se mé oči vyvýšily, aniž jsem zašel ve věci příliš veliké aneb ve věci příliš divuplné pro mne .
2 Ne-li, že jsem svou duši ukonejšil a utišil jako odstavené dítě při jeho matce? Jako odstavené dítě je má duše při mně.
3 Upírej své čekání , Isráéli, k Hospodinu, od nynějška a navždy !
1 (Píseň stupňů .) Vzpomeň, Hospodine, pro Dávida všeho jeho trápení ,
2 jak přisáhl Hospodinu, slíbil Mocnému Jákóbovu:
3 Budu-li vcházet v stan své domácnosti , budu-li vystupovat na pohovku svého ležiště ,
4 budu-li dávat spánek svým očím, svým očním víčkům zdřímnutí,
5 než budu moci najít místo Hospodinu, obydlí Mocnému Jákóbovu!
6 Hle, uslyšeli jsme o ní v Efráthá, našli jsme ji v polích lesa .
7 Vstupujme do jeho obydlí , klanějme se u podnože jeho nohou!
8 Povstaň, Hospodine, k svému odpočívání , ty i skříňka tvé moci,
9 nechť si tvoji kněží oblékají spravedlnost a tvoji zbožní nechť plesají ;
10 v zájmu Dávida, svého nevolníka, kéž neodstrkuješ tvář svého pomazaného!
11 Hospodin Dávidovi přisáhl pravdu , nebude od ní zpět ustupovat : Z plodu tvého těla ti budu dosazovat na trůn;
12 budou-li tvoji synové dbát mé smlouvy a mých svědectví, jimž je budu vyučovat, budou ti i tvoji synové na věky věku sedět na trůně.
13 Neboť Hospodin našel zálibu v Cijjónu, přál si jej za bydliště pro sebe :
14 Tuto bude mé odpočívání na věky věku , zde budu bydlet, neboť jsem si jej přál;
15 jeho stravu budu bohatě žehnat, jeho nemajetné budu nasycovat chlebem,
16 jeho kněží budu oblékat v záchranu a jeho zbožní budou radostně plesat.
17 Tam chci Dávidovi dát vzrůst rohu , upravím lampu svému pomazanému;
18 jeho nepřátele budu oblékat v ostudu a nad ním se bude skvít jeho koruna .
1 (Píseň stupňů od Dávida .) Hle, jak dobré a jak milé - bydlení bratrů, ano , pospolu !
2 Jako dobrý olej na hlavě, stékající na plnovous , plnovous Árónův, jenž splýval na otvor jeho rouch ,
3 jako rosa Chermónu, jež sestupuje na hory Cijjónu, neboť tam Hospodin přikázal požehnání, život navždy .
1 (Píseň stupňů .) Nuže , velebte Hospodina, všichni nevolníci Hospodinovi, již stáváte po nocích v domě Hospodinově,
2 povzneste v svatyni své ruce a velebte Hospodina!
3 Kéž ti z Cijjóna žehná Hospodin, zřídivší nebesa i zem!
1 Velebte Jáha ! Velebte jméno Hospodinovo, velebte , nevolníci Hospodinovi,
2 kteří stáváte v domě Hospodinově, v nádvořích domu Božího,
3 velebte Jáha , neboť Hospodin je dobrý, při hudbě zpívejte jeho jménu, neboť je libé !
4 Neboť Jákób - Jáh v něm našel zálibu , Isráéle má za svůj zvláštní poklad .
5 Já zajisté vím , že Hospodin je veliký, ano, náš Pán nade všechny bohy ;
6 vše, co oblibuje , Hospodin činí v nebesích i na zemi, v mořích a všech hlubinách ,
7 působí vystupování výparů od okraje země, k dešti dělá blesky, ze svých komor vyvádí vítr ;
8 jenž pobil prvorozené Egypta od lidí po dobytek ,
9 poslal v tvůj střed, Egypte, znamení a zázraky proti faraonovi a proti všem jeho služebníkům;
10 jenž pobil mnohé národy a pozabíjel mocné krále,
11 jako Síchóna, krále Emórího , a jako Óga, krále Bášánu, a jako všechna království Kenáanu,
12 a jejich zem dal za dědictví , dědictví Isráélovi, svému lidu.
13 Hospodine, tvé jméno trvá navždy , Hospodine, připomínka tebe do pokolení a pokolení,
14 ano, Hospodin bude zjednávat právo svému lidu a slitovávat se nad svými nevolníky.
15 Modly národů jsou stříbro a zlato, dílo rukou člověka,
16 ústa mají a nemluví, oči mají a nevidí,
17 uši mají a nemohou uši nastavit , ba ani není toho, že by byl dech v jejich ústech.
18 Jim podobni budou jejich zhotovitelé , každý, kdo v ně důvěřuje .
19 Dome Isráélův, velebte Hospodina! Dome Árónův, velebte Hospodina!
20 Dome Lévího, velebte Hospodina! Ctitelé Hospodina, velebte Hospodina!
21 Budiž z Cijjóna veleben Hospodin, usadivší se v Jerúsalémě! Velebte Jáha !
1 Přinášejte chválu Hospodinu, neboť je dobrý, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
2 přinášejte chválu Bohu bohů, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
3 přinášejte chválu Pánu pánů, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
4 jemu, jenž samoten činí veliké divy , neboť jeho laskavost trvá navždy ,
5 v moudrosti zřídivšímu nebesa, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
6 rozprostřevšímu zem na mořích, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
7 zřídivšímu veliká světla, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
8 slunce k vládnutí ve dne , neboť jeho laskavost trvá navždy ,
9 měsíc a hvězdy k vládnutí v noci , neboť jeho laskavost trvá navždy ,
10 pobivšímu Egypt v jejich prvorozených , neboť jeho laskavost trvá navždy ,
11 jenž vyvedl Isráéle zprostřed nich, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
12 silnou rukou a napřaženou paží, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
13 rozsekšímu moře Rákosí na úseky , neboť jeho laskavost trvá navždy ,
14 takže provedl Isráéle jeho středem, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
15 a setřásl faraona a jeho vojenskou moc v moře Rákosí , neboť jeho laskavost trvá navždy ;
16 vodivšímu svůj lid pustinou, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
17 pobivšímu veliké krále, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
18 jenž pozabíjel vznešené krále, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
19 jako Síchóna, krále Emórího , neboť jeho laskavost trvá navždy ,
20 a jako Óga, krále Bášánu, neboť jeho laskavost trvá navždy ,
21 a dal jejich zem za dědictví , neboť jeho laskavost trvá navždy ,
22 dědictví Isráélovi, svému nevolníku, neboť jeho laskavost trvá navždy ;
23 jenž na nás vzpomněl v naší nízkosti , neboť jeho laskavost trvá navždy ,
24 a odtrhl nás od našich protivníků , neboť jeho laskavost trvá navždy .
25 Dává pokrm všemu masu , neboť jeho laskavost trvá navždy ;
26 přinášejte chválu BOHU nebes, neboť jeho laskavost trvá navždy .
1 Při řekách Bávelu , tam jsme sedali i plakávali při svém vzpomínání Cijjóna.
2 Své lyry jsme vprostřed něho rozvěšeli na topoly,
3 neboť nás tam zajavší nás žádávali o slova písně a naši trapiči o radost : Zazpívejte nám z písně Cijjóna!
4 Jak bychom mohli zpívat píseň Hospodinovu na půdě ciziny ?
5 Mám-li tebe zapomenout, Jerúsaléme, nechť zapomíná má pravice,
6 nechť můj jazyk lne k mému patru, nebudu-li tebe vzpomínat, nebudu-li povznášet Jerúsalém nad vrchol své radosti!
7 Pamatuj, Hospodine, stran synů Edóma na den Jerúsaléma, jak říkali: Odkrývejte , odkrývejte i sám základ v něm !
8 Dcero Bávelu , jež jsi propadlá zničení , blaho toho, kdo ti bude odplácet tvé jednání , jímž jsi jednala vůči nám!
9 Blaho toho, kdo bude tvá batolata uchopovat a o skalisko rozrážet!
1 (Od Dávida .) Chci tě chválit celým svým srdcem, před bohy při hudbě zpívat ,
2 klanět se směrem k tvému svatému chrámu a chválit tvé jméno za tvou laskavost a za tvou věrnost , neboť jsi nade vše zvelebil své jméno, svou řeč .
3 V den, když jsem volal , odpověděl jsi mi, povzbuzuješ mě, v mé duši je síla .
4 Všichni králové země tě budou chválit , Hospodine, když uslyší výroky tvých úst,
5 a budou zpívat o cestách Hospodinových , neboť veliká je Hospodinova sláva .
6 Neboť Hospodin je vyvýšen, ale nízkého si všímá a vysokomyslnost z dálky poznává.
7 Chodím-li uprostřed úzkosti , oživuješ mě, vztahuješ svou ruku proti hněvu mých nepřátel a tvá pravice mě vysvobozuje .
8 Hospodin dokonává místo mne ; tvá, Hospodine, laskavost trvá navždy , kéž se nezříkáš děl svých rukou!
1 (Řediteli hudby , od Dávida . Zpěv s hudebním doprovodem .) Hospodine, probádal jsi mě a poznal,
2 ty znáš mé sedání a mé vstávání, z daleka rozumíš mému myšlení,
3 přezkoumal jsi mou stezku a mé ulehání, máš osvojeny všechny mé cesty ,
4 dokud není na mém jazyku slova , hle, Hospodine, celé je víš ,
5 vzadu a vpředu jsi mě oblehl a položil jsi na mne svou dlaň -
6 vědění pro mne příliš nepochopitelné , vysoké , nestačím na ně .
7 Kam bych mohl odejít před tvým Duchem , ano, kam utéci před tvou tváří ?
8 Chtěl-li bych slézt nebesa, tam jsi ty; pakli bych si chtěl podestřít šeól , hle - ty !
9 Mám vzít křídla úsvitu, usadit se na nejzazším konci moře ?
10 I tam by mě vedla tvá ruka, ano, mohla by mě uchopit tvá pravice.
11 Mám tedy říci: aspoň tma mě může polapit , až se nocí stane světlo vůkol mne ?
12 Před tebou ani tma nezatemňuje a noc svítí jako den, jak temnota, tak světlost.
13 Vždyť ty jsi stvořil mé ledviny , utkával jsi mě v lůně mé matky.
14 Chválím tě , protože jsem byl úctyhodně divuplně utvořen ; divuplná jsou tvá díla , to má duše dobře ví.
15 Není před tebou utajena kost má , jenž jsem byl v skrytosti zhotoven , upleten v spodních místech země ;
16 tvé oči viděly můj zárodek a na tvou knihu byly zapisovány ony všechny - dni, jež byly určeny , totiž pro něj , každý z nich .
17 Jak jsou mi však drahá tvá myšlení, BOŽE, jak nezměrné jsou jich souhrny !
18 Mám je spočítat ? Jsou hojnější než písek ! Procitl jsem a jsem stále při tobě.
19 Kdybys , +Bože, chtěl zabíjet zlovolné ! Vy , muži krve , ode mne odstupte !
20 Kdo o tobě mluví v zlomyslnosti , pozvedají se ke klamu , jsou tvými odpůrci ;
21 zda nemám nenávidět nenávidící tebe, Hospodine, a vůči povstalcům proti tobě odpor pociťovat?
22 Vrcholnou měrou nenávisti je nenávidím , jsou mi nepřáteli .
23 Probádej mě, BOŽE, a poznej mé srdce, podrob mě zkoušce a poznej mé starosti
24 a viz, je-li ve mně cesta utrpení , a veď mě cestou věčnosti !
1 (Řediteli hudby , zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Vytrhni mě, Hospodine, od zlých lidí , kéž mě zachováváš před muži násilnictví ,
2 kteří si v srdci usmyslili zlé věci, po celý den se srocují k boji ,
3 naostřili svůj jazyk tak jako had , pod jejich rty je jed zmije . Seláh .
4 Ochraňuj mě, Hospodine, před rukama zlovolných , kéž mě zachováváš před muži násilnictví , kteří si usmyslili podvracet mé kroky,
5 vysokomyslní mi tajně nastražili past a provazy, po straně dráhy prostřeli síť, položili mi léčky . Seláh .
6 Řekl jsem Hospodinu: Ty jsi můj BŮH, vpusť v uši , Hospodine, hlas mých úpění .
7 Hospodine, Pane, sílo mého vysvobození , kéž mé hlavě v den ozbrojeného utkání poskytneš clonu ,
8 kéž nesplňuješ , Hospodine, přání zlovolného , kéž nedopouštíš jeho záměr ; vyvyšovali by se. Seláh .
9 Hlava obkličujících mě - nechť ji pokrývá utrhání z jejich rtů,
10 nechť na ně sypou žhavé uhlíky, nechť je shazuje v oheň, v hluboké tůně , nechť nepovstávají.
11 Pomlouvač nemůže v zemi obstát ; muž zlého násilnictví - bude ho štvát k pádu .
12 Vím , že Hospodin bude vyřizovat soudní věc sužovaného , právo ubohého ;
13 zajisté budou spravedliví přinášet chválu tvému jménu, upřímní bydlet při tvé tváři .
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Hospodine, volám tě, pospěš ke mně, vpusť v uši můj hlas při mém volání k tobě,
2 kéž má modlitba před tvou tváří zůstává jako kouřidlo , pozvedání mých dlaní jako oběť daru večera.
3 Postav , Hospodine, k mým ústům stráž , hlídej před dveřmi mých rtů,
4 kéž nenecháváš mé srdce přiklonit se k ničemu zlému, k uskutečňování skutků v zlovůli s muži působícími nepravost , ať se nekrmím jejich lahůdkami .
5 Nechť mě spravedlivý pohlavkuje , to je laskavost , nechť mě trestá , to je olej na hlavu , má hlava se nebude vzpírat, neboť je ještě i má modlitba proti jejich zlobám .
6 Až jejich soudcové budou svrženi na úbočí skalisk , uslyší mé +výroky , přičemž se ony projeví libými .
7 Tak jako když se na zemi oře a brázdí, jsou naše kosti rozmetány k ústí šeólu ,
8 avšak mé oči, Hospodine, Pane, jsou na tobě , na tebe spoléhám , kéž nevyléváš mé žití ,
9 ochraň mě před polapením do pasti, již na mne políčili ,
10 nechť zlovolní vespolek padají ve své čeřeny, než já budu moci přejít.
1 (Poučení od Dávida za jeho pobytu v jeskyni. Modlitba.) Svým hlasem křičím k Hospodinu, svým hlasem k Hospodinu úpím ,
2 před jeho tváří vylévám svůj nářek , svou úzkost před jeho tváří vyjevuji .
3 Při zemdlívání mého ducha ve mně ty věru znáš mou pěšinu ; na stezce , jíž se ubírám, mi tajně políčili past.
4 Hleď vpravo a viz, že není znajícího se ke mně , pro mne zaniklo útočiště, není zajímajícího se o mou duši.
5 Jal jsem se k tobě křičet , Hospodine, říkat: Ty jsi mým útočištěm, mým podílem v zemi živých.
6 Upři pozornost na mé hořekování , neboť jsem velmi zeslábl, vyprosť mě od mých pronásledovatelů, neboť se ukázali nade mne silnějšími ,
7 vyveď mou duši z vězení ke chvále svého jména ; spravedliví se budou při mně vůkol postavovat , neboť na mně projevuješ dobrotu .
1 (Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida .) Hospodine, slyš mou modlitbu, nastav uši k mým úpěním , ve své věrnosti mi odpověz, ve své spravedlnosti ,
2 a kéž se svým nevolníkem nevstupuješ v soud , neboť před tvou tváří nikdo živý není spravedliv.
3 Vždyť mou duši pronásleduje nepřítel, k zemi deptá můj život, usazuje mě v temná místa jako dávno mrtvé
4 a můj duch ve mně zemdlívá , mé srdce v mém nitru trne.
5 Jal jsem se vzpomínat dní od pradávna, rozjímat o všem tvém působení , přemýšlím o díle tvých rukou,
6 ruce své jsem rozprostřel k tobě, má duše je vůči tobě jako žíznivá země. Seláh .
7 Spěšně mi odpověz, Hospodine, můj duch je zničen , kéž přede mnou neskrýváš svou tvář, jinak se stanu porovnatelným se sestupujícími v jámu ;
8 dej mi za jitra slyšet tvou laskavost , neboť v tebe důvěřuji , dej mi znát cestu, jíž se mám ubírat, neboť k tobě povznáším svou duši.
9 Vyprosť mě od mých nepřátel, Hospodine, k tobě jsem se přišel skrýt ;
10 vyuč mě vykonávání záliby tvé vůle , neboť ty jsi můj Bůh. Tvůj Duch je dobrý, kéž mě vede po zemi roviny
11 vzhledem k tvému jménu, Hospodine; kéž mě chceš oživit , kéž ve své spravedlnosti chceš mou duši vyvést z úzkosti
12 a ve své laskavosti zhubit mé nepřátele, a kéž zničíš všechny protivníky mé duše, neboť já jsem tvůj nevolník.
1 (Od Dávida .) Budiž veleben Hospodin, má skála, jenž vyučuje mé ruce seči , mé prsty boji ,
2 má laskavost a má pevnost , má záštita a můj zachránce , pro mne , můj štít a ten, na něhož spoléhám , jenž mi podmaňuje můj lid.
3 Hospodine, čím je člověk, že ho bereš na vědomí , syn smrtelníka , že ho máš na zřeteli ?
4 Člověk je podoben vánku , jeho dni jsou jako míjející stín;
5 Hospodine, nahni svá nebesa, ať můžeš sestoupit, sáhni na hory, ať dýmají,
6 blýskej blýskáním , ať je můžeš rozptýlit, vyšli své šípy, ať je můžeš zmást ,
7 vztáhni své ruce s výsosti, vyrvi mě a vyprosť mě z velikých vod, z ruky synů ciziny ,
8 jejichž ústa mluví marnost a jejichž pravice je pravice lži.
9 Bože, chci ti zpívat novou píseň, na varyto-desítku při zpěvu hrát tobě,
10 jenž dáváš vítězství králům, jenž vyrváváš Dávida, svého nevolníka, před mečem zla;
11 vyrvi mě a vyprosť mě z ruky synů ciziny , jejichž ústa mluví marnost a jejichž pravice je pravice lži,
12 aby naši synové byli ve svém mládí jako štěpy k vzrůstu vypěstované , naše dcery jako nárožní sloupy, vytesané na způsob chrámu ,
13 naše spižírny plné, poskytující zásoby všeho druhu , naše stáda tisícerá, v desetitisíce se množící na našich širých polích ,
14 naše hovězí dobytčata obtěžkaná ; bez průlomu a bez vycházení a bez křiku na našich prostranstvích .
15 Blaho lidu, jemuž je takto ! Blaho lidu, jehož Bohem je Hospodin!
1 ( Chvalozpěv od Dávida .) (Álef ) Chci tě vyvyšovat, můj Bože, ó Králi, a navždy a věčně oslavovat tvé jméno,
2 (Béth) po celý den tě chci oslavovat a navždy a věčně tvé jméno velebit !
3 (Gímel) Hospodin je veliký a velmi hoden velebení a není probádání jeho velikosti .
4 (Dáleth) Pokolení vychvaluje dalšímu pokolení tvá díla , a oznamují tvé mocné činy .
5 (Hé ) Chci promýšlet nádheru slávy tvé velebnosti a co se týče tvých divů ,
6 (Váu) a když budou hovořit o mohutnosti tvých úctu vzbuzujících činů, budu vyprávět o tvé velikosti .
7 (Zajin) Budou chrlit připomínání hojnosti tvé dobroty a s plesáním opěvovat tvou spravedlnost .
8 (Chéth) Hospodin je milostivý a soucitný , zdlouhavý k hněvu a veliký v laskavosti .
9 (Téth) Hospodin je dobrý ke všem a jeho smilování jsou nade všechna jeho díla .
10 (Jód) Budou tě, Hospodine, chválit všechna tvá díla a tvoji zbožní tě budou oslavovat ,
11 (Káf ) budou hovořit o slávě tvého království a o tvé mocné činnosti budou mluvit
12 (Lámed) k uvádění jeho mocných činů v známost dětem člověka , i slávy nádhery jeho království .
13 (Mém) Tvé království je království všech věků a tvá vláda nade všemi pokoleními ;
14 (Sámech) Hospodin poskytuje podporu všem, již padají, a vzpřímení všem, již jsou sehnuti .
15 (Ajin) Oči všech doufají v tebe a ty jim dáváš pokrm v jeho čas,
16 (Pé ) otvíraje svou ruku a blahovolně poskytuje nasycení všemu živému.
17 (Cádé ) Hospodin je spravedlivý na všech svých cestách a laskavý ve všech svých činech ,
18 (Kóf ) Hospodin je blízký všem volajícím ho, všem, kteří ho volají v pravdě ,
19 (Réš ) uskutečňuje přání svých ctitelů a jejich křik o pomoc slyší a pomáhá jim.
20 (Šín) Hospodin ochraňuje všechny milující ho a všechny zlovolné bude ničit .
21 (Táu) Má ústa budou vyslovovat chválu Hospodina a všechno maso bude oslavovat jeho svaté jméno navždy a věčně .
1 Velebte Jáha ! Veleb , má duše, Hospodina!
2 Za svého života chci Hospodina velebit , za svého trvání svému Bohu při hudbě zpívat .
3 Nesmíte důvěřovat ve velmože , v syna lidí , při němž není pomoci ;
4 jeho duch musí vyjít, on se musí vrátit k své půdě . V onen den zaniknou jeho myšlenky .
5 Blaho toho, kdo na pomoc sobě má BOHA Jákóbova, jehož naděje je na Hospodina, jeho Boha,
6 zřídivšího nebesa a zem, moře - a vše, co je v nich, jenž navždy zachovává věrnost ,
7 zjednávajícího právo vydíraným , dávajícího chléb hladovým. Hospodin uvolňuje vězně ,
8 Hospodin vidoucími činí slepé, Hospodin vzpřimuje sehnuté , Hospodin miluje spravedlivé,
9 Hospodin ochraňuje cizince , podporuje sirotka a vdovu, ale cestu zlovolných ohýbá .
10 Hospodin bude navždy kralovat, tvůj Bůh, Cijjóne, do pokolení a pokolení. Velebte Jáha !
1 Velebte Jáha , neboť je dobré při hudbě opěvovat našeho Boha, ano, libé , patřičný je chvalozpěv .
2 Hospodin buduje Jerúsalém, shromažďuje zahnané Isráélovy,
3 on, jenž zlomeným v srdci přináší uzdravení a jejich bolestem obvázání ,
4 stanoví počet hvězdám, všem jim dává označení jmény.
5 Náš Pán je veliký a mohutný silou , o jeho moudrosti není představy ;
6 Hospodin podporuje tiché , až k zemi ponižuje zlovolné.
7 Zpívejte Hospodinu děkovnou píseň , při zpěvu hrajte na lyru našemu Bohu,
8 jenž pokrývá nebesa oblaky, jenž zemi připravuje déšť, jenž dává vzrůst trávě na horách ,
9 dává dobytku jeho krmivo , mláďatům krkavců , jež volají .
10 Nemá potěšení v síle koně, nemá záliby v lýtkách muže;
11 Hospodin blahovolně přijímá své ctitele , již doufají v jeho laskavost .
12 Vychvaluj, Jerúsaléme, Hospodina, veleb svého Boha, Cijjóne,
13 neboť posílil závory tvých bran, požehnal tvým dětem v tvém nitru,
14 on, jenž tvé pomezí činí pokojným , sytí tě nejlepší pšenicí ,
15 jenž vysílá na zem svou řeč , jeho slovo běží velmi rychle ,
16 jenž dává sníh jako vlnu, rozsypává jíní jako popel,
17 hází svým ledem jako drobty , kdo může obstát před jeho mrazem ?
18 Posílá své slovo a roztápí je, dává vanout svému větru - a proudí vody.
19 Oznamuje své slovo Jákóbovi , svá ustanovení a svá práva Isráélovi ;
20 tak neučinil žádnému národu , takže práva - neznají jich. Velebte Jáha !
1 Velebte Jáha ! Velebte Hospodina z nebes, velebte ho s výsostí,
2 velebte ho, všichni jeho andělé , velebte ho, všechny jeho zástupy ,
3 velebte ho, slunce a měsíci, velebte ho, všechny svítící hvězdy ,
4 velebte ho, nebesa nebes a vody, jež jste shora od nebes ,
5 velebte jméno Hospodinovo! Neboť on rozkázal a byly stvořeny
6 a postavil je na věčnost - navždy , vydal ustanovení , jež nebude překračovat .
7 Velebte Hospodina ze země, vodní obrové a všechny hlubiny ,
8 ohni a krupobití, sněhu a kouři , bouřlivý vichře , vykonávající jeho slovo,
9 hory a všechny pahrbky, ovocné stromoví a všechny cedry,
10 živočišstvo a všechna zvěř , plazivé tvorstvo a křídlaté ptactvo .
11 Králové země a všechna lidská plemena , knížata a všichni soudcové země,
12 jinoši a také panny, starci s mladíky
13 nechť velebí jméno Hospodinovo, neboť jeho jméno samotné je vznešené , jeho velebnost je nad zemí i nebesy ,
14 i vyvýšil roh svého lidu - chvalozpěv všech jeho zbožných , dětí Isráélových, lidu jemu blízkého . Velebte Jáha !
1 Velebte Jáha ! Zpívejte Hospodinu novou píseň, chvalozpěv jemu v sejití jeho zbožných !
2 Nechť se raduje Isráél v svém Tvůrci , děti Cijjóna nechť jásají ve svém Králi ,
3 nechť velebí jeho jméno v tanečním reji, nechť mu při zpěvu hrají na tamburínu a lyru ,
4 neboť Hospodin si libuje ve svém lidu, tiché zdobí vysvobozením ;
5 nechť se zbožní veselí v slávě, nechť plesají na svých lůžkách,
6 v jejich hrdle velebení BOHA a v jejich ruce dvojsečný meč
7 k vykonání pomsty na národech , trestů na lidských plemenech ,
8 k spoutání jejich králů okovy a jejich šlechticů pouty ze železa
9 k vykonání napsaného soudu na nich. On je nádherou všech svých zbožných . Velebte Jáha !
1 Velebte Jáha ! Velebte BOHA v jeho svatyni , velebte ho v rozpětí jeho síly,
2 velebte ho v jeho mocných činech , velebte ho podle plnosti jeho velikosti,
3 velebte ho s troubením na troubu , velebte ho s varytem a lyrou ,
4 velebte ho s tamburínou a tanečním rejem , velebte ho s hudbou strun a flétnou ,
5 velebte ho se zvučícími cimbály , velebte ho s jásavými cimbály !
6 Každý závan nechť velebí Jáha ! Velebte Jáha !