1

¹ A Šalomoun, syn Dávídův, upevnil svou moc nad svým královstvím a Hospodin, jeho Bůh, byl s ním a učinil ho nanejvýš velikým.

² I promluvil Šalomoun ke všemu Isráélovi, k velitelům tisíců a set a k soudcům a ke všem náčelníkům všeho Isráéle , hlavám otců ,

³ a odešli, Šalomoun a s ním všechno sejití , k výšině , jež byla v Giveónu, neboť tam byl Boží stan setkávání , jejž Mojžíš, Boží nevolník, zřídil v pustině;

⁴ ale Boží skříňku vynesl Dávíd z Kirjath-jeárím, když byl pro ni Dávíd učinil přípravy , totiž rozložil pro ni stan v Jerúsalémě.

⁵ Oltář z mosazi , jejž zhotovil Becaleél, syn Úrího, syna Chúrova, však byl tam, před obydlím Hospodinovým, a vyhledal jej Šalomoun i sejití

⁶ a vznesl tam Šalomoun, na oltáři z mosazi před tváří Hospodinovou, jenž byl u stanu setkávání , ano, vznesl na něm tisíc vzestupných obětí .

⁷ V oné noci se Šalomounovi ukázal Bůh a řekl mu: Požádej - co ti mám dát?

⁸ A Šalomoun řekl Bohu: Ty jsi uskutečnil s Dávídem, mým otcem, velikou laskavost a uvedl jsi mě místo něho v kralování ;

⁹ nyní se, Hospodine, Bože, pravdivou ukazuje tvá řeč s Dávídem, mým otcem, neboť jsi mě ty uvedl v kralování nad lidem mnohým jako prach země.

¹⁰ Dej mi nyní moudrost a poznání, ať před tváří tohoto lidu umím vycházet a vstupovat , neboť kdo bude moci soudit tento tvůj početný lid?

¹¹ A Bůh Šalomounovi řekl: Protože se toto stalo blízkým tvému srdci a nevyžádal sis bohatství ani poklady ani slávu ani žití nenávidících tě, ba ani mnoho dní sis nevyžádal, nýbrž sis vyžádal moudrost a poznání, abys mohl soudit můj lid, nad nímž jsem tě uvedl v kralování ,

¹² bude ti dána ta moudrost a to poznání, a chci ti dát i bohatství a poklady , jakých se nedostalo králům před tebou , aniž se komu po tobě takových bude dostávat .

¹³ I přišel Šalomoun od té výšiny , jež byla v Giveónu, v Jerúsalém z blízkosti stanu setkávání a ujal se kralování nad Isráélem.

¹⁴ A Šalomoun nashromáždil vozů a jezdců , takže měl tisíc a čtyři sta vozů a dvanáct tisíc jezdců a umístil je ve městech vozů a u krále v Jerúsalémě.

¹⁵ A v Jerúsalémě král nakladl stříbra a zlata jako kamenů a cedrů nakladl jako sykomor , jež jsou v nížině , co do množství.

¹⁶ A vývoz koní, jež Šalomoun měl , byl z Egypta, a houf králových obchodních zástupců , ti za peníze přiháněli houf

¹⁷ a vyzdvihovali a vyváželi z Egypta vozidlo za šest set šeklů stříbra a koně za padesát a sto; a tak svými prostředky vyváželi pro všechny krále Chittím a pro krále Arámu .

2

¹ A Šalomoun nařídil budovat dům jménu Hospodinovu a dům pro své kralování .

² I napočítal Šalomoun sedmdesát tisíc mužů, nákladních , a osmdesát tisíc mužů lámajících kámen v pohoří a tři tisíce a šest set dozorců nad nimi.

³ A Šalomoun vzkázal Chúrámovi , králi Córu , výrokem: Podle toho, co jsi učinil při Dávídovi, mém otci, když jsi mu poslal cedry k budování domu pro něho k bydlení v něm -

⁴ hle, já se chystám budovat dům jménu Hospodina, mého Boha, k zasvěcení jemu, k zakuřování před jeho tváří kouřidlem z vonných koření a na ustavičnou řadu a k vzestupným obětem k jitru a k večeru a o sobotách a o nových měsících a o svátcích Hospodina, našeho Boha; toto je navždy na Isráélovi .

⁵ A ten dům, jejž se já chystám budovat , má být velkolepý , neboť náš Bůh je větší než všichni bohové ;

⁶ ano, kdo bude moci podržet schopnost budovat mu dům, když ho nebesa ani nebesa nebes nemohou obsáhnout , a kdo jsem já, že mu mám budovat dům, byť i jen k obracení v kouř před jeho tváří?

⁷ Nyní mi tedy pošli muže zručného k práci ve zlatě a ve stříbře a v mosazi a v železe a v červeném purpuru a karmínu a modrém purpuru a umějícího vyrývat rytiny se zručnými , kteří jsou u mne v Júdovi a v Jerúsalémě, jež připravil Dávíd, můj otec;

⁸ a pošli mi dříví cedrů, cypřišů a santalové z Levánónu , neboť já vím , že tvoji nevolníci umějí vytínat dříví Levánónu ; a hle, s tvými nevolníky budou nevolníci moji,

⁹ totiž připravovat mi v hojnosti dříví , neboť ten dům, jejž se já chystám budovat , má být velkolepý a podivuhodný .

¹⁰ A hle, drvoštěpům vytínajícím dříví , tvým nevolníkům, dám dvacet tisíc kórů pšenice, drti , a dvacet tisíc kórů ječmene a dvacet tisíc bathů vína a dvacet tisíc bathů oleje.

¹¹ A Chúrám, král Córu , odpověděl psaním , jež k Šalomounovi poslal: Protože Hospodin miluje svůj lid , učinil tě nad nimi králem.

¹² A Chúrám řekl: Budiž veleben Hospodin, Bůh Isráélův, jenž zřídil nebesa i zem, že dal Dávídovi, králi, moudrého syna, znajícího rozumnost a soudnost , jenž bude budovat dům Hospodinu a dům pro své kralování .

¹³ Nyní ti tedy posílám zručného muže, znajícího soudnost , totiž Chúráma Ávího ,

¹⁴ syna ženy z dcer Dánových , a jeho otec byl Córí , umějícího pracovat ve zlatě a ve stříbře, v železe, v mosazi , v kamenech, v dříví , v červeném purpuru , v modrém purpuru a v jemné bavlně a v karmínu , a vyrývat všemožné rytiny a vymýšlet všemožné důmyslné věci se zručnými tvými a zručnými mého pána Dávída, tvého otce.

¹⁵ Nyní tedy nechť tu pšenici a ječmen a olej a víno, jak můj pán řekl, svým nevolníkům ráčí poslat

¹⁶ a my budeme z Levánónu vytínat dříví podle vší tvé potřeby a dovážet ti je jako pltě na moři do Jáfó a ty je budeš moci vynášet v Jerúsalém.

¹⁷ A Šalomoun sčetl všechny cizince , kteří byli v zemi Isráélově, po sečtení, jímž je sčetl Dávíd, jeho otec, a bylo jich shledáno sto a padesát tisíc a tři tisíce a šest set;

¹⁸ i ustanovil z nich sedmdesát tisíc za nákladní a osm tisíc mužů za lámající kámen v pohoří a tři tisíce a šest set za dozorce přidržující lid k práci .

3

¹ I počal Šalomoun budovat dům Hospodinův v Jerúsalémě na hoře Mórijjáh , kde se ukázal Dávídovi, jeho otci, na místě , jež Dávíd připravil , na mlatu Ornána , Jevúsího ;

² a budovat počal v druhém měsíci, v druhém dni, ve čtvrtém roce svého kralování .

³ A toto bylo Šalomounovo založení Božího domu : Délka - lokty v dřívější míře - šedesát loket a šířka dvacet loket ,

⁴ a předsíň, jež byla svou délkou v průčelí , po šířce domu, dvacet loket , a výška sto a dvacet , a potáhl ji zevnitř ryzím zlatem

⁵ a veliký dům pokryl dřívím cypřišů, jež pokryl dobrým zlatem a vyvedl na něm palmy a řetízky

⁶ a dům k ozdobě obložil drahými kameny ; a zlato bylo zlato z Parvajim .

⁷ A zlatem pokryl dům, trámy, prahy a jeho stěny a jeho dveře a na stěnách navyrýval kerúbů.

⁸ A zřídil dům nejsvětější svatyně ; jeho délka podle šířky domu byla dvacet loket a jeho šířka dvacet loket a pokryl jej dobrým zlatem, na šest set kikkárů ;

⁹ a váha hřebů byla na padesát šeklů zlata. I horní pokoje pokryl zlatem.

¹⁰ A v domě nejsvětější svatyně zhotovil dva kerúby, dílo sochařů , a potáhli je zlatem;

¹¹ a křídla kerúbů, jejich délka byla dvacet loket , jedno křídlo na pět loket se dotýkalo stěny domu, a druhé křídlo, pěti loket , se dotýkalo křídla druhého kerúba;

¹² ano, křídlo jednoho kerúba, pěti loket , se dotýkalo stěny domu a druhé křídlo pěti loket přilnulo ke křídlu druhého kerúba.

¹³ Křídla těchto kerúbů - rozpínali je na dvacet loket ; a oni stáli na svých nohou se svými tvářemi k domu .

¹⁴ A zhotovil oponu z modrého purpuru a z červeného purpuru a z karmínu a z jemné bavlny a vyvedl na ní kerúby.

¹⁵ A před dům zhotovil dva sloupy, délky třiceti a pěti loket , a hlavice , jež byla na vrcholu každého , měla pět loket ;

¹⁶ a zhotovil řetízky, jako v síni slova , jež dal na vrcholy sloupů, a zhotovil sto granátových jablíček, jež dal v ty řetízky.

¹⁷ A ty sloupy postavil v průčelí chrámu , jeden zprava a jeden zleva , a nazval jméno pravého Jáchín a jméno levého Bóaz .

4

¹ A zhotovil oltář z mosazi , jeho délka byla dvacet loket a jeho šířka dvacet loket a jeho výška deset loket .

² A zhotovil lité moře , od jeho okraje k jeho okraji deset loket , kruhovité vůkol, a jeho výška pět loket , a vůkol je mohla obepnout šňůra třiceti loket ;

³ a naspodu mělo zobrazení kolem dokola je obklopujících kusů skotu, deseti na loket , obtáčejících moře vůkol; v dvou řadách byly, ten skot, ulité při jeho ulití .

⁴ Stálo na dvanácti kusech skotu, tři byly čelem k severu a tři byly čelem k západu a tři byly čelem k jihu a tři byly čelem ke vzcházení , a moře bylo na nich shora a všechny jejich zadky směřovaly dovnitř ;

⁵ a jeho tloušťka - šířka ruky, a jeho okraj podle vypracování okraje číše, květu lilie. Mohlo obsáhnout a podržet tři tisíce bathů .

⁶ A zhotovil deset umyvadel z mosazi a pět dal zprava a pět zleva , k mytí v nich; oplachovali v nich, co se mělo učinit vzestupnou obětí , a moře bylo k mytí v něm pro kněží .

⁷ A zhotovil deset svícnů ze zlata podle předpisu o nich; ty dal v chrám , pět zprava a pět zleva .

⁸ A zhotovil deset stolů; ty dal v chrám , pět zprava a pět zleva , a zhotovil sto okřínů ze zlata.

⁹ A zřídil nádvoří kněží a veliké předdvoří a dveře k předdvoří , a potáhl jejich dveře mosazí .

¹⁰ A moře dal od pravé strany k východu, naproti k jihu .

¹¹ I nazhotovoval Chúrám hrnců a lopatek a okřínů. Tak Chúrám dokončil vykonávání vší práce , již vykonal pro krále Šalomouna na Božím domě:

¹² Dva sloupy a dva kalichy hlavic na vrcholech těch sloupů, a dvoje mřížkování k pokrytí dvou kalichů těch hlavic , jež byly na vrcholech těch sloupů,

¹³ a čtyři sta granátových jablíček na to dvoje mřížkování , na každé mřížkování dvě řady granátových jablíček k pokrytí dvou kalichů těch hlavic , jež byly na těch sloupech ,

¹⁴ a zhotovil stojany a zhotovil umyvadla na ty stojany

¹⁵ a jedno moře a dvanáct kusů skotu pod ním,

¹⁶ a hrnců a lopatek a vidlic a všech náčiní k nim nazhotovoval Chúrám Ávíú králi Šalomounovi pro dům Hospodinův z leštěné mosazi ;

¹⁷ král je odléval v rovině Jordánu v hutnotě hlíny mezi Sukkóth a mezi Carthánem.

¹⁸ A Šalomoun všech těchto předmětů nazhotovoval ve veliké hojnosti; proto nebyla váha mosazi zjišťována .

¹⁹ Šalomoun také zhotovil všechny předměty , jež patřily v dům Hospodinův: Oltář ze zlata a stoly (a na nich byly předkladné chleby ),

²⁰ a svícny a lampy k nim k zapalování jich podle předpisu před síní slova , z čistého zlata

²¹ a květy a lampy a kratiknoty ze zlata - to bylo dokonalé zlato -

²² a utěradla a okříny a pánve a zhášedla z čistého zlata, a vchod do domu, jeho vnitřní dveře k nejsvětější svatyni a dveře domu chrámu , ze zlata.

5

¹ Tak byla dovršena všechna práce , již Šalomoun vykonal pro dům Hospodinův , a Šalomoun vnesl věci posvěcené Dávídem, jeho otcem , a stříbro a zlato a náčiní dal v pokladnice Božího domu.

² Tehdy Šalomoun svolal starší Isráélovy a všechny hlavy větví , náčelníky otců dětí Isráélových , do Jerúsaléma k vynesení skříňky smlouvy Hospodinovy z města Dávídova , to je Cijjón.

³ Všichni muži Isráélovi se tedy ke králi sešli při slavnosti , to je měsíc sedmý,

⁴ a přišli všichni starší Isráélovi a Lévíovci skříňku vyzdvihli

⁵ a vynesli skříňku a stan setkávání a všechna zařízení svatyně , jež v stanu byla, ano, kněží a Lévíovci je vynesli .

⁶ A král Šalomoun a všechno shromáždění Isráélovo, všichni, již se shromáždili k němu před skříňkou , obětovali drobný dobytek a skot, jenž z příčiny množství nemohl být sepsán ani spočítán .

⁷ A kněží vnesli skříňku smlouvy Hospodinovy na její místo do síně slova v domě , do nejsvětější svatyně pod křídla kerúbů,

⁸ i rozpínali kerúbové křídla nad místem skříňky , takže kerúbové shora zastírali skříňku a tyče k ní .

⁹ A tyče byly dlouhé , takže konce tyčí mohly být viděny mimo skříňku před síní slova , ale navenek viděny být nemohly , a tam jsou až po tento den.

¹⁰ Ve skříňce nebylo nic než dvě desky, jež vložil Mojžíš na Chórévu, když Hospodin s dětmi Isráélovými uzavřel smlouvu, když vyšli z Egypta.

¹¹ A když vyšli kněží ze svatyně , stalo se (neboť se byli posvětili všichni přítomní kněží, bez ohledu na oddíly ;

¹² a Lévíovci , pěvci, všichni spolu patřící k Ásáfovi, k Hémánovi, k Jedúthúnovi a k jejich synům a k jejich bratrům, oblečeni jemnou bavlnou, stáli s cimbály a s varyty a s lyrami od vzcházení vůči oltáři, a s nimi na sto a dvacet kněží, troubících na pozouny),

¹³ ano, stalo se , - když byli jako jeden, ať trubači či pěvci , k vyluzování zvuku jedním hlasem, k velebení a k přinášení chvály Hospodinu , a za hlasitého zvučení pozouny a cimbály a jinými hudebními nástroji a přinášením velebení Hospodinu , že je dobrý, že jeho laskavost trvá navždy , - že se dům naplnil oblakem, dům Hospodinův,

¹⁴ takže kněží nemohli stát k obsluze , neboť Boží dům naplnila Hospodinova sláva .

6

¹ Tehdy Šalomoun řekl: Hospodin řekl, že bude pobývat v mračnu .

² Já jsem ti zbudoval dům bydliště , základ pro tvé usídlení do věků .

³ A král obrátil svou tvář a požehnal všemu sejití Isráélovu; a všechno sejití Isráélovo stálo.

⁴ A řekl: Budiž veleben Hospodin, Bůh Isráélův, jenž svými ústy promluvil s Dávídem, mým otcem, a svou rukou splnil s výrokem:

⁵ Od toho dne, co jsem svůj lid vyvedl ze země Egypta, jsem nenašel zálibu v žádném městě ze všech kmenů Isráélových k zbudování domu, aby tam bylo mé jméno, a nenašel jsem zálibu v nikom , aby byl panovníkem nad mým lidem, Isráélem;

⁶ našel jsem však zálibu v Jerúsalémě , aby tam bylo mé jméno, a našel jsem zálibu v Dávídovi , aby byl nad mým lidem, Isráélem.

⁷ Stalo se pak blízkým srdci Dávída, mého otce, budovat dům jménu Hospodina, Boha Isráélova,

⁸ Hospodin však k Dávídovi, mému otci, řekl: Ježto se stalo blízkým tvému srdci budovat dům mému jménu, zachoval ses dobře, že se to stalo blízkým tvému srdci ,

⁹ jenže ten dům nebudeš budovat ty, nýbrž tvůj syn, jenž bude pocházet z tvých beder, on bude mému jménu budovat dům.

¹⁰ A Hospodin potvrdil své slovo, jež vyslovil, takže jsem povstal místo Dávída, svého otce, a usedl jsem na trůn Isráélův podle toho, co Hospodin promluvil, a dům jménu Hospodina, Boha Isráélova, jsem zbudoval

¹¹ a položil jsem tam skříňku , kde je smlouva Hospodinova, již uzavřel s dětmi Isráélovými.

¹² I stanul Šalomoun před oltářem Hospodinovým v přítomnosti všeho sejití Isráélova a rozprostřel své dlaně ;

¹³ Šalomoun totiž byl zřídil plošinu z mosazi a umístil ji vprostřed předdvoří , její délka byla pět loket a její šířka pět loket a její výška tři lokte , i stanul na ní a poklekl v přítomnosti všeho sejití Isráélova na svá kolena a rozprostřel své dlaně k nebesům

¹⁴ a řekl: Hospodine, Bože Isráélův, není v nebesích ani na zemi Boha podobného tobě , dbajícímu smlouvy a laskavosti vůči tvým nevolníkům, již chodí před tvou tváří celým svým srdcem;

¹⁵ jenž jsi svému nevolníku Dávídovi, mému otci, dodržel , co jsi k němu promluvil, ano, svými ústy jsi promluvil a svou rukou jsi splnil, jako tohoto dne.

¹⁶ Nyní tedy , Hospodine, Bože Isráélův, dodrž svému nevolníku Dávídovi, mému otci, co jsi k němu promluvil výrokem: Nebude ti z přítomnosti mé tváře vytínán nikdo sedící na trůně Isráélově, budou-li jen tvoji synové dbát své cesty k chození v mém zákoně , jako jsi ty před mou tváří chodil.

¹⁷ Nyní tedy , Hospodine, Bože Isráélův, nechť se pravdivým ukazuje tvé slovo, jež jsi vyslovil k svému nevolníku, k Dávídovi.

¹⁸ Zda však opravdu bude Bůh s člověkem bydlet na zemi? Hle, nebesa ani nebesa nebes tě nemohou obsáhnout , čím méně tento dům, jejž jsem zbudoval!

¹⁹ Kéž se však obrátíš k modlitbě svého nevolníka a k jeho úpění , Hospodine, můj Bože, abys naklonil sluch k volání a k modlitbě, jíž se tvůj nevolník modlí před tvou tváří;

²⁰ aby byly tvé oči otevřené k tomuto domu dnem i nocí, k místu , o němž jsi přislíbil položit tam své jméno; abys nakláněl sluch k modlení, jímž se tvůj nevolník bude modlívat směrem k tomuto místu ,

²¹ a kéž nakláníš sluch k úpění svého nevolníka a svého lidu, Isráéle, jímž se směrem k tomuto místu budou modlívat, a ty kéž slyšíš z místa svého bydlení, z nebes, a když budeš slyšet, kéž odpouštíš .

²² Jestliže kdo bude hřešit vůči svému bližnímu , takže proti němu vznese kletbu k jeho prokletí , a ta kletba přijde před tvůj oltář v tento dům,

²³ to kéž ty z nebes slyšíš a jednáš a své nevolníky rozsuzuješ k odplacení zlovolnému, k uvalení jeho cesty na jeho hlavu, a ospravedlněním spravedlivého, abys mu dal podle jeho spravedlnosti.

²⁴ A jestliže bude tvůj lid, Isráél, před tváří nepřítele porážen, když vůči tobě budou hřešit, a budou se k tobě vracet a tvé jméno vyznávat a modlit se a úpět před tvou tváří v tomto domě,

²⁵ kéž pak ty z nebes slyšíš a odpouštíš stran hříchu svého lidu, Isráéle, a přivádíš je zpět na půdu , již jsi dal jim a jejich otcům.

²⁶ Při uzavření nebes, takže nebude deště, když vůči tobě budou hřešit, budou-li se modlit směrem k tomuto místu a vyznávat tvé jméno, od svého hříchu se odvracet, neboť jsi je pokořoval ,

²⁷ kéž pak ty z nebes slyšíš a odpouštíš stran hříchu svých nevolníků, totiž svého lidu, Isráéle, neboť jsi je vyučoval dobré cestě, jíž mají chodit, a kéž dáváš déšť na svou zem, již jsi za dědictví dal svému lidu.

²⁸ Kdykoli v zemi bude hlad, kdykoli bude mor, kdykoli bude sněť , rez , kobylky a saranče , kdykoli mu bude jeho nepřítel působit tíseň v zemi jeho bran , jakákoli rána a jakákoli nemoc, -

²⁹ jakákoli modlitba, jakékoli úpění , cokoli se bude dít skrze kteréhokoli člověka, skrze všechen tvůj lid, Isráéle, když bude každý z nich znát svou ránu a svou bolest a bude rozprostírat své dlaně směrem k tomuto domu,

³⁰ kéž pak ty z nebes, trvalého místa svého usídlení, slyšíš a odpouštíš a dáváš každému , jehož srdce znáš (ty přece, ty samoten , znáš srdce dětí člověka), podle všech jeho cest ,

³¹ aby tě měli v úctě k chození tvými cestami po všechny dni, co oni budou živi na povrchu půdy , již jsi dal našim otcům.

³² A i stran cizozemce , jenž není z tvého lidu, Isráéle, ten , přijde-li ze vzdálené země pro tvé veliké jméno a tvou silnou ruku a tvou napřaženou paži, když přijdou a budou se modlit směrem k tomuto domu,

³³ kéž pak ty z nebes, z trvalého místa svého usídlení, slyšíš a jednáš podle všeho, oč bude ten cizozemec k tobě volat, aby všechny národnosti země poznávaly tvé jméno, a to aby tě měly v úctě jako tvůj lid, Isráél, a aby věděly , že nad tímto domem, jejž jsem zbudoval, je vzýváno tvé jméno.

³⁴ Kdykoli tvůj lid bude vycházet k boji proti svému nepříteli cestou, jíž je budeš posílat, a budou se k tobě modlit směrem k tomuto městu, v němž jsi našel zálibu , a domu , jejž jsem tvému jménu zbudoval,

³⁵ kéž pak z nebes jejich modlitbu a jejich úpění slyšíš a jejich právo uplatňuješ .

³⁶ Kdykoli vůči tobě budou hřešit (neboť není člověka, jenž by nehřešil), a budeš se proti nim popuzovat a vydávat je tváři nepřítele, takže , zajmouce je, je odvedou do zajetí do země nepřítele, vzdálené nebo blízké,

³⁷ a vezmou si to v zemi, kam byli do zajetí odvedeni , opět k srdci a jmou se v zemi svého zajetí vracet a úpět k tobě výrokem: Zhřešili jsme, spáchali jsme nepravost a zachovali jsme se zlovolně,

³⁸ a v zemi svého zajetí, kam je do zajetí odvedli , se k tobě vrátí celým svým srdcem a celou svou duší a k tobě se jmou modlit směrem k zemi, již jsi dal jejich otcům, a městu, jež jsi vyvolil , a domu , jejž jsem tvému jménu zbudoval,

³⁹ kéž pak z nebes, z trvalého místa svého usídlení, jejich modlitbu a jejich úpění slyšíš a jejich právo uplatníš a odpouštíš svému lidu, těm, již vůči tobě zhřešili.

⁴⁰ Nyní, můj Bože, kéž jsou, prosím , tvé oči otevřené a tvé uši pozorné k modlitbě za toto místo .

⁴¹ Nyní tedy povstaň, Hospodine, Bože, k svému spočívání , ty i skříňka tvé síly; tvoji kněží, Hospodine, Bože, nechť si oblékají vysvobození a tvoji zbožní nechť se radují v dobrotě ;

⁴² kéž, Hospodine, Bože, neodháníš tvář svého pomazaného; pamatuj na laskavosti vůči svému nevolníku Dávídovi .

7

¹ A za Šalomounova skončení s modlením sestoupil z nebes oheň a pohltil vzestupnou oběť a jiné oběti a dům naplnila Hospodinova sláva ,

² a protože dům Hospodinův naplnila Hospodinova sláva , nemohli kněží do domu vstoupit;

³ a všechny děti Isráélovy hleděly na sestoupení ohně a Hospodinovy slávy na dům, i klesli , obličeje k zemi, na dlažbu a jali se klanět a přinášet chválu Hospodinu , že je dobrý, že jeho laskavost trvá navždy .

⁴ A král a všechen lid před tváří Hospodinovou obětovali oběti ,

⁵ i obětoval král Šalomoun oběť skotu, dvacet a dva tisíce kusů, a drobného dobytka sto a dvacet tisíc kusů; tak zasvětili , král a všechen lid, Boží dům.

⁶ A kněží stáli na svých vykázaných místech , i Lévíovci s nástroji hudby Hospodinu , jež zhotovil Dávíd, král, k přinášení chvály Hospodinu , - že jeho laskavost trvá navždy , - při Dávídově velebení jimi ; a naproti nim troubili kněží, a všechen Isráél, ti stáli.

⁷ A Šalomoun posvětil vnitřek nádvoří , jež bylo před domem Hospodinovým , neboť tam obětovali vzestupné oběti a tuk obětí pokojných hodů , protože oltář z mosazi , jejž Šalomoun zhotovil , nemohl pojmout ty vzestupné oběti a oběti daru a tuk .

⁸ A v onen čas uspořádal Šalomoun na sedm dní slavnost , a s ním všechen Isráél, velmi veliké sejití , od příchodu k vstupu do Chamáthu po potok Egypta,

⁹ a v osmý den konali slavnostní shromáždění , totiž konali zasvěcení oltáře po sedm dní a po sedm dní slavnost .

¹⁰ A ve dvacátý a třetí den sedmého měsíce lid propustil k jejich stanům; byli veselí a v dobré náladě nad dobrem, jež způsobil Hospodin Dávídovi a Šalomounovi a Isráélovi, svému lidu.

¹¹ Tak Šalomoun dohotovil dům Hospodinův a dům krále; a vše, co vstoupilo na srdce Šalomounovo stran učinění v domě Hospodinově a v jeho domě, přivedl ke zdaru.

¹² A v noci se Šalomounovi ukázal Hospodin a řekl mu: Uslyšel jsem tvou modlitbu a vyvolil jsem si toto místo za dům obětí .

¹³ Budu-li chtít uzavřít nebesa, aby nebylo deště, aneb zavolat-li na kobylky k ožrání země, aneb jestliže budu pouštět mezi svůj lid mor

¹⁴ a oni se budou ponižovat, můj lid, oni, nad nimiž je vzýváno mé jméno, a budou se modlit a hledat mou tvář a odvracet se od svých zlých cest, pak já z nebes budu slyšet a odpouštět stran jejich hříchu a uzdravovat jejich zem.

¹⁵ Nyní budou mé oči otevřené a mé uši pozorné k modlitbě za toto místo

¹⁶ a nyní jsem vyvolil a posvětil tento dům, aby tam navždy bylo mé jméno; i budou tam po všechny dni mé oči a mé srdce.

¹⁷ A ty, jestliže budeš před mou tváří chodit, jako chodil Dávíd, tvůj otec, totiž k jednání podle všeho, co jsem rozkázal, budeš dbát mých ustanovení a mých předpisů ,

¹⁸ pak budu utvrzovat trůn tvého kralování podle toho, jak jsem uzavřel smlouvu vzhledem k Dávídovi, tvému otci , výrokem: Nebude ti vytínán nikdo vládnoucí v Isráélovi ;

¹⁹ jestliže se však vy budete odvracet a opouštět má ustanovení a mé předpisy , jež jsem předložil vaší tváři, a odcházet a sloužit jiným bohům a klanět se jim,

²⁰ pak je budu odervávat z povrchu půdy , již jsem jim dal, a tento dům, jejž jsem posvětil svému jménu, odvrhovat zpřed své tváře a vydávat jej mezi všechny národnosti za přísloví a k posměchu,

²¹ ano, tento dům, jenž je vyvýšen , - stran každého přecházejícího mimo něj: Bude se hrozit a říkat: Čím to, že Hospodin takto učinil této zemi a tomuto domu ?

²² A budou říkat: Protože Hospodina, Boha svých otců, jenž je vyvedl ze země Egypta, opustili a chytili se jiných bohů ; proto na ně Hospodin přivedl všechno toto neštěstí .

8

¹ A po uplynutí dvaceti let, kdy Šalomoun zbudoval dům Hospodinův a dům králův, se stalo ,

² že města, jež dal Šalomounovi Chúrám, - Šalomoun je vybudoval a usídlil tam děti Isráélovy.

³ A Šalomoun odešel k Chamáth-Cóvě a převládl nad ní ;

⁴ a vybudoval Tadmór v pustině a všechna města skladišť, jež zbudoval v Chamáthu,

⁵ a vybudoval horní Béth-Chórón a dolní Béth-Chórón, města s opevněním , zdmi , vraty a závorami ,

⁶ a Baaláth a všechna města skladišť, jež Šalomoun měl , a všechna města vozů a města jezdců a všechnu Šalomounovu tužbu - co zatoužil budovat - v Jerúsalémě a v Levánónu a ve vší zemi jeho vlády .

⁷ Všechen lid, jenž pozůstával z Chittího a Emórího a Perizzího a Chivvího a Jevúsího , ty , kteří nebyli z Isráéle,

⁸ z jejich synů, kteří po nich pozůstali v zemi, s nimiž synové Isráélovi neskoncovali , ano, ty Šalomoun odváděl k robotě, až po tento den,

⁹ ale ze synů Isráélových Šalomoun nikoho za nevolníky k své práci nedával , nýbrž oni byli bojovníky a veliteli jeho důstojníků a veliteli jeho vozů a jeho jezdců .

¹⁰ A toto byli vedoucí správců , jež král Šalomoun měl , padesát a dvě stě těch, již měli moc nad lidem.

¹¹ A dceru faraonovu vyvedl Šalomoun z města Dávídova do domu, jejž jí zbudoval, neboť řekl: Má žena nebude bydlet v domě Dávída, krále Isráélova, neboť místa , do nichž vešla skříňka Hospodinova, jsou svatá .

¹² Tehdy Šalomoun vznášel vzestupné oběti Hospodinu na oltáři Hospodinově, jejž zbudoval před předsíní,

¹³ totiž podle povinnosti dne v den, vznášením podle rozkazu Mojžíšova, o sobotách, o nových měsících a o svátcích třikrát v roce, při slavnosti nekvašených chlebů, při slavnosti týdnů a při slavnosti budek .

¹⁴ A přidělil podle předpisu Dávída, svého otce, oddíly kněží k jejich službě a Lévíovců na jejich vykázaná místa k velebení a k obsluze před kněžími podle povinnosti dne v její den, a vrátné v jejich oddílech k jednotlivým branám , neboť tak zněl rozkaz Dávída, Božího muže;

¹⁵ a neopouštěli králova rozkazu ke kněžím stran žádné věci, ani stran pokladnic .

¹⁶ A všechno dílo Šalomounovo bylo připraveno ke dni založení domu Hospodinova, až do jeho dohotovení ; dům Hospodinův byl úplný .

¹⁷ Tehdy Šalomoun odešel k Ecjón-Geveru a do Élóthu na pobřeží moře v zemi Edóma;

¹⁸ a Chúrám mu skrze své služebníky poslal lodi a služebníky znalé moře, i přibyli se služebníky Šalomounovými do Ófíru a vzali odtamtud čtyři sta a padesát kikkárů zlata, jež přinesli ke králi Šalomounovi.

9

¹ A zvěst o Šalomounovi uslyšela královna Ševy , i přibyla v Jerúsalém vyzkoušet Šalomouna hádankami , s velmi slavným komonstvem a s velbloudy nesoucími vonné látky a zlato v hojnosti a drahé kameny ; a přišla k Šalomounovi a promluvila s ním o všem , co bylo blízko jejímu srdci ,

² a Šalomoun jí všechny její otázky vysvětlil , neskrylo se před Šalomounem nic , co by jí nebyl vysvětlil .

³ A když královna Ševy zpozorovala Šalomounovu moudrost a dům, jejž zbudoval,

⁴ a pokrmy jeho stolu a sedání jeho nevolníků a stání jeho obsluhovačů a jejich oblečení a jeho číšníky a jejich oblečení a jeho horní chodbu , kudy vystupoval k domu Hospodinovu, nezůstalo v ní již dechu

⁵ a řekla ke králi: Pravdivá byla řeč, již jsem ve své zemi uslyšela o tvých věcech a o tvé moudrosti,

⁶ a neuvěřila jsem jejich slovům, než jsem přišla a mé oči pohleděly, a hle, nebyla mi oznámena polovina rozsahu tvé moudrosti, převýšil jsi pověst , již jsem uslyšela.

⁷ Blaho tvých mužů, ano, blaho těchto tvých služebníků, již stávají ustavičně před tvou tváří a slýchají tvou moudrost!

⁸ Nechť je veleben Hospodin, tvůj Bůh, jenž v tobě našel potěšení k uvedení tě na jeho trůn za krále pro Hospodina, tvého Boha ! Tvůj Bůh ve svém milování Isráéle, k zjednání mu trvalého postavení , ano, dal tě za krále nad nimi k vykonávání práva a spravedlnosti!

⁹ A dala králi sto a dvacet kikkárů zlata a vonné látky ve veliké hojnosti a drahé kameny , aniž kdy byla vonná látka jako ona, již královna Ševy dala králi Šalomounovi.

¹⁰ (A i služebníci Chúrámovi a služebníci Šalomounovi, kteří z Ófíru dopravili zlato, dopravili santalové dříví a drahé kameny ,

¹¹ a král použil toho santalového dříví na schodiště k domu Hospodinovu a k domu královu a na lyry a varyta pěvcům, aniž bylo předtím v zemi Júdově takové spatřeno .)

¹² A král Šalomoun splnil královně Ševy všechno její přání , oč požádala, mimo to, co králi přinesla. I obrátila se a odebrala k své zemi, ona i její služebníci.

¹³ A váha zlata, jež v jednom roce Šalomounovi docházelo , byla šest set šedesát a šest kikkárů zlata,

¹⁴ kromě příjmu od těch, již cestovali a toho, co přinášeli obchodníci a co Šalomounovi všichni králové Arabie a vladaři země přinášeli zlata a stříbra.

¹⁵ A král Šalomoun zhotovil dvě stě velikých štítů z kovaného zlata, na jeden veliký štít vyzvedl šest set šeklů kovaného zlata,

¹⁶ a tři sta malých štítů z kovaného zlata, na jeden malý štít vyzvedl tři sta šeklů zlata, a dal je král v dům lesa Levánónu .

¹⁷ A král zhotovil veliký trůn ze slonoviny a potáhl jej čištěným zlatem;

¹⁸ a ten trůn měl šest stupňů a zlatou podnož (byly k trůnu připevněny) a na místě sedění opěradla odtud a odtud , a vedle opěradel stáli dva lvi

¹⁹ a na těch šesti stupních tam stálo, odtud a odtud , dvanáct lvů; pro žádné z království nebylo nic takového zhotoveno .

²⁰ A všechny nádoby k pití pro krále Šalomouna byly ze zlata a všechny nádoby domu lesa Levánónu byly ze zlata, čistého , stříbro nebylo v dnech Šalomounových za něco považováno,

²¹ neboť královy lodi odplouvaly se služebníky Chúrámovými do Taršíše - jednou za tři léta lodi z Taršíše přijížděly, vezouce zlato a stříbro, slonovinu a opice a pávy.

²² I stal se král Šalomoun stran bohatství a stran moudrosti větším než všichni králové země

²³ a všichni králové země vyhledávali Šalomounovu přítomnost k slyšení moudrosti, již dal Bůh v jeho srdce,

²⁴ a oni, každý , přinášeli svůj dar , náčiní ze stříbra a náčiní ze zlata a pláště a zbroj a vonné látky, koně a mezky, dávku roku v roce.

²⁵ A Šalomoun měl čtyřicet tisíc stájí koní a vozidel a dvanáct tisíc jezdců a umístil je ve městech vozů a u krále v Jerúsalémě.

²⁶ I vládl nad všemi králi od Řeky až po zem Pelištím a po pomezí Egypta.

²⁷ A v Jerúsalémě král nakladl stříbra jako kamenů a cedrů nakladl jako sykomor , jež jsou v hojnosti v nížině ;

²⁸ a koně Šalomounovi vyváželi z Egypta a ze všech zemí.

²⁹ A zbývající věci Šalomounovy, první i poslední , zda ony nejsou připsány k slovům Náthána, proroka, a k proroctví Achijji, Šilóního , a ve vidění Iddóa, vidoucího , o Jároveámovi, synu Nevátovu?

³⁰ I kraloval Šalomoun v Jerúsalémě nad vším Isráélem čtyřicet let

³¹ a ulehl Šalomoun se svými otci a byl pohřben ve městě Dávída , svého otce. A kralování se místo něho ujal Rechaveám, jeho syn.

10

¹ A Rechaveám se odebral do Šechemu, neboť v Šechem přibyli, všechen Isráél, uvést ho v kralování ;

² to jak uslyšel Jároveám, syn Nevátův (jenž byl v Egyptě, kam utekl před tváří Šalomouna, krále), stalo se , že se Jároveám z Egypta vrátil,

³ i poslali a dali ho povolat ; a přišel Jároveám a všechen Isráél a promluvili k Rechaveámovi výrokem:

⁴ Tvůj otec učinil naše jho tvrdým , nyní však ulev na tvrdé službě tvému otci a na našem těžkém jhu , jež na nás uvalil , a budeme ti sloužit .

⁵ I řekl k nim: Ještě tři dni a vraťte se ke mně. A lid odešel.

⁶ A král Rechaveám se jal radit se starci, kteří stávali před tváří Šalomouna, jeho otce, za jeho zůstávání na živu, výrokem: Jak vy radíte odpovědět tomuto lidu?

⁷ I promluvili k němu výrokem: Chceš-li se vůči tomuto lidu projevit vlídným a být u nich oblíben a mluvit k nim vlídnými slovy, pak ti budou služebníky po všechny dni.

⁸ Opustil však radu starců, jíž mu poradili, a jal se radit s mladíky , kteří s ním vyrostli, již stáli před jeho tváří,

⁹ a řekl k nim: Co radíte vy, jak máme odpovědět tomuto lidu, těm, kteří ke mně promluvili výrokem: Ulev na jhu , jež na nás uvalil tvůj otec?

¹⁰ A ti mladíci , kteří s ním vyrostli, s ním promluvili výrokem: Takto budeš říkat lidu, těm, kteří k tobě promluvili výrokem: Tvůj otec ztížil naše jho, ty však nám ulev, - takto k nim budeš říkat: Můj malík ztloustne nad kyčle mého otce;

¹¹ takže tedy : Můj otec na vás naložil těžké jho a já na vaše jho budu přidávat ; můj otec vás trestal biči a já štíry .

¹² Přišel tedy Jároveám a všechen lid k Rechaveámovi v třetí den podle toho, co král promluvil výrokem: V třetí den se ke mně vraťte,

¹³ a král jim odpověděl tvrdě , neboť opustil král Rechaveám radu starců

¹⁴ a promluvil k nim podle rady mladíků výrokem: Můj otec ztížil vaše jho a já na ně budu přidávat , můj otec vás trestal biči a já štíry .

¹⁵ Král tedy nenaklonil sluch k lidu, neboť ze strany Hospodina nastal obrat za účelem Hospodinova uskutečnění jeho slova, jež vyslovil skrze Achijju, Šílóního , k Jároveámovi, synu Nevátovu.

¹⁶ Když tedy shledali , všechen Isráél, že jich král nevyslyšel, odpověděli - lid - králi výrokem : Co nám je podílem v Dávídovi? Ani dědictví v synu Jíšajovu! Každý k tvým stanům, Isráéli! Nyní si hleď svého domu, Dávíde! I odešel všechen Isráél k svým stanům,

¹⁷ ale děti Isráélovy, jež bydlely ve městech Júdových, - nadále nad nimi zůstal králem Rechaveám.

¹⁸ I poslal král Rechaveám Adóráma, jenž byl nad robotou, ale synové Isráélovi na něho naházeli kamení , takže umřel, a král Rechaveám si popílil vystoupit na vozidlo k uprchnutí v Jerúsalém.

¹⁹ A zůstali - Isráél - ve vzpouře proti domu Dávídovu až po tento den.

11

¹ A když Rechaveám přišel v Jerúsalém, svolal všechen dům Júdův a Benjámínův, sto a osmdesát tisíc vybraných válečníků , k bojování s Isráélem, k navrácení kralování Rechaveámovi.

² Ale k Šemaejovi, Božímu muži, se dostalo Boží slovo výrokem:

³ Prones k Rechaveámovi, synu Šalomounovu, králi Júdovu, a ke všemu Isráélovi v Júdovi a Benjámínovi výrok:

⁴ Takto řekl Hospodin: Nesmíte vystupovat ani bojovat se svými bratry; vraťte se každý k svému domu, neboť tato věc byla vyvolána z mé strany . I uposlechli slov Hospodinových a vrátili se od tažení proti Jároveámovi .

⁵ A Rechaveám se usídlil v Jerúsalémě a vybudoval v Júdovi opevněná města ;

⁶ vybudoval tedy Béth-lechem a Étam a Tekou

⁷ a Béth-cúr a Sóchó a Adullám

⁸ a Gath a Maréšu a Zíf

⁹ a Adórajim a Láchíš a Azéku

¹⁰ a Coreu a Ajjálón a Chevrón, jež jsou v Júdovi a Benjámínovi, města s opevněními ,

¹¹ i posílil ta opevnění a umístil v nich představené a zásobárny potravy a oleje a vína

¹² a v každém jednotlivém městě štíty a kopí a velmi velice je posílil. A zůstal mu Júdá a Benjámín,

¹³ ale postavili se k němu z celého svého území kněží a Lévíovci , kteří byli ve všem Isráélovi,

¹⁴ neboť Lévíovci opustili své obvody a svou držbu a odešli k Júdovi a k Jerúsalému, neboť je odstrčil Jároveám a jeho synové od zastávání kněžství Hospodinu

¹⁵ a určil si kněží na výšiny a pro chlupatce a pro telata , jež zhotovil .

¹⁶ A za nimi ze všech kmenů Isráélových ti, kteří oddávali svá srdce k hledání Hospodina, Boha Isráélova, přišli v Jerúsalém obětovat Hospodinu, Bohu svých otců,

¹⁷ a posílili království Júdovo a utvrdili Rechaveáma, syna Šalomounova, na tři léta, neboť se na tři léta jali chodit cestou Dávídovou a Šalomounovou.

¹⁸ A Rechaveám si za ženu vzal Machalath, dceru Jerímótha, syna Dávídova, a Avíchajil, dcery Elíáva, syna Jíšajova,

¹⁹ a porodila mu syny: Jeúše a Šemarju a Záhama.

²⁰ A po ní pojal Maachu, dceru Avšálómovu ; ta mu porodila Avijju a Attaje a Zízu a Šelómítha .

²¹ A Maachu, dceru Avšálómovu, si Rechaveám zamiloval nad všechny své ženy a své souložnice ; pojal totiž osmnáct žen a šedesát souložnic a zplodil dvacet a osm synů a šedesát dcer;

²² a Avijju, syna Maachy, určil Rechaveám za hlavu, za vůdce mezi jeho bratry, totiž k uvedení ho v kralování .

²³ A jednal rozvážně a rozeslal některé ze svých synů do všech zemí Júdových a Benjámínových, do všech měst s opevněními , a dal jim stravu v hojnosti. A vyžádal pro ně spoustu žen.

12

¹ A jak Rechaveám upevnil kralování a jak nabyl moci, stalo se , že opustil zákon Hospodinův, a všechen Isráél s ním;

² a v pátém roce krále Rechaveáma se stalo , že proti Jerúsalému vystoupil Šíšak, král Egypta (neboť se proti Hospodinu dopustili nevěrnosti ),

³ s tisícem a dvěma sty vozů a s šedesáti tisíci jezdců , a lidu, jenž s ním přišel z Egypta, nebylo počtu - Lúvím , Sukkijjím a Kúším .

⁴ I dobyl měst s opevněními , jež byla v Júdovi, a přitáhl až k Jerúsalému.

⁵ A k Rechaveámovi a hodnostářům Júdovým, kteří se před tváří Šíšakovou shromáždili do Jerúsaléma, přišel Šemaejá, prorok, a řekl jim: Takto řekl Hospodin: Vy jste opustili mne a tak jsem opustil já vás v ruce Šíšakově .

⁶ I pokořili se, hodnostáři Isráélovi a král, a řekli: Hospodin je spravedlivý.

⁷ A když Hospodin viděl , že se pokořili, dostalo se k Šemaejovi slovo Hospodinovo výrokem: Pokořili se - nebudu jich hubit , nýbrž jim chci dát jakoby trochu úniku a nebudu na Jerúsalém rukou Šíšakovou vylévat své popuzení.

⁸ Ale budou mu nevolníky , ať poznají službu mně a službu královstvím zemí.

⁹ Vystoupil tedy Šíšak, král Egypta, proti Jerúsalému a pobral poklady domu Hospodinova a poklady domu králova, pobral vše - také pobral štíty ze zlata, jež zhotovil Šalomoun.

¹⁰ A král Rechaveám místo nich zhotovil štíty z mosazi ; ty svěřil ruce velitelů běhounů , již střežili vchod do králova domu,

¹¹ a za každého vstupování krále do domu Hospodinova se dělo , že přicházeli běhouni a nosili je; potom je vraceli do strážnice běhounů .

¹² A v jeho pokoření se od něho Hospodinův hněv odvrátil a nedošlo k vyhubení docela; a bylo v Júdovi i něco dobrých věcí.

¹³ I upevnil král Rechaveám svou moc v Jerúsalémě a zůstal králem ; byl totiž Rechaveám při započetí svého kralování ve věku čtyřiceti a jednoho roku a sedmnáct let kraloval v Jerúsalémě, městě, jež Hospodin ze všech kmenů Isráélových vyvolil k vložení tam svého jména; a jméno jeho matky Naamá, Ammónovkyně.

¹⁴ A činil , co bylo zlé, neboť své srdce neusměrnil k vyhledávání Hospodina.

¹⁵ A věci Rechaveámovy, první i poslední, zda ony nejsou vypsány mezi slovy Šemaeji, proroka, a Iddóa, vidoucího , podle rodopisného seznamu? A po všechny dni byly války Rechaveáma a Jároveáma.

¹⁶ I ulehl Rechaveám se svými otci a byl pohřben ve městě Dávídově . A kralování se místo něho ujal Avijjá, jeho syn.

13

¹ V osmnáctém roce krále Jároveáma se tedy Avijjá ujal kralování nad Júdou;

² kraloval v Jerúsalémě tři léta a jméno jeho matky Míchájáhú , dcera Úríéle z Givey. A mezi Avijjou a mezi Jároveámem byla válka ;

³ a Avijjá zahájil boj s vojenskou mocí hrdinných válečníků , čtyřmi sty tisíci vybraných mužů, a Jároveám se seřadil k boji s ním s osmi sty tisíci vybraných mužů, zdatných hrdinů .

⁴ A Avijjá stanul svrchu na hoře Cemárajim, jež je v pohoří Efrájimově, a řekl: Slyšte mě, Jároveáme a všechen Isráéli!

⁵ Zda nemáte vědět, že Hospodin, Bůh Isráélův, navždy dal kralování nad Isráélem Dávídovi, jemu a jeho synům, smlouvou soli ?

⁶ Ale povstal Jároveám, syn Nevátův, nevolník Šalomouna, syna Dávídova, a vzbouřil se proti svému pánu,

⁷ a k němu se shromáždili lehkomyslní muži, ničemové , a převládli nad Rechaveámem, synem Šalomounovým , a Rechaveám byl mlád a měkký srdcem a nedokázal se vzepřít jejich tváři;

⁸ a vy nyní zamýšlíte se vzepřít královské moci Hospodinově v ruce synů Dávídových , neboť vás je početný dav a jsou s vámi telata ze zlata, jež vám Jároveám učinil bohy .

⁹ Zda jste nezapudili kněží Hospodinovy, syny Árónovy, a Lévíovce , a nenadělali jste si kněží jako národnosti zemí? Každý, kdo přichází naplnit svou ruku mladým býkem a sedmi berany, ano, stane se knězem nebohům!

¹⁰ Ale my - naším Bohem je Hospodin, aniž jsme ho opustili, a Hospodina obsluhují kněží, synové Árónovi, a Lévíovci ve své činnosti ,

¹¹ a Hospodinu v kouř obracejí vzestupné oběti za každého jitra a za každého večera , a kouřidlo z vonných koření ; a řada chlebů je na čistém stole, a svícen ze zlata a lampy k němu k zapalování za každého večera , neboť my dbáme nařízení Hospodina, našeho Boha, a vy jste ho opustili.

¹² A hle, s námi v čele je Bůh a jeho kněží a pozouny zvučné k zvučení proti vám. Synové Isráélovi, nesmíte bojovat s Hospodinem, Bohem vašich otců, neboť nebudete mít úspěchu .

¹³ Ale Jároveám obrátil zálohu , aby přitáhla zpoza nich, i dostali se před tvář Júdovu a záloha zpoza nich;

¹⁴ i ohlédli se , Júdá, a hle, bitva k nim předem i zadem; i jali se volat k Hospodinu a kněží troubili na pozouny,

¹⁵ a jali se pokřikovat , mužstvo Júdovo, a při pokřikování mužstva Júdova se stalo , že Hospodin Jároveáma a všechen Isráél před tváří Avijjovou a Júdovou porazil

¹⁶ a synové Isráélovi se před tváří Júdovou dali na útěk a Bůh je vydal v jejich ruku.

¹⁷ A Avijjá a jeho lid se mezi nimi jali ubíjet rozsáhlým ubíjením , takže z Isráéle padlo zabitých pět set tisíc vybraných mužů.

¹⁸ Tak byli synové Isráélovi v onen čas pokořeni a synové Júdovi nabyli moci , neboť spolehli na Hospodina, Boha svých otců.

¹⁹ A Avijjá vyrazil za Jároveámem a dobyl jeho měst: Béth-Élu a jeho osad a Ješány a jejích osad a Efrónu a jeho osad ,

²⁰ aniž Jároveám ještě v dnech Avijjových podržel sílu . A Hospodin ho porazil, takže umřel.

²¹ A Avijjá upevnil svou moc a vzal si čtrnáct žen a zplodil dvacet a dva syny a šestnáct dcer.

²² A ostatní věci Avijjovy a jeho cesty a jeho slova jsou zapsána ve výkladu proroka Iddóa.

14

¹ I ulehl Avijjá se svými otci a pohřbili ho ve městě Dávídově a kralování se místo něho ujal Ásá, jeho syn. V jeho dnech nabyla země na deset let pokoje .

² A Ásá se jal činit, co bylo v očích Hospodinových dobré a správné ,

³ a odstranil cizí oltáře a výšiny a roztříštil sloupy a zporážel ašéry

⁴ a Júdovi nařídil vyhledávat Hospodina, Boha jejich otců, a vykonávat zákon a rozkazy .

⁵ A výšiny odstranil ze všech měst Júdových, i sluneční kůly ; a království nabylo před jeho tváří pokoje .

⁶ A vybudoval v Júdovi města s opevněním , neboť země nabyla pokoje a v těchto letech proti němu nebylo války , neboť mu Hospodin dal klid ;

⁷ i řekl Júdovi: Tato města vybudujme a obžeňme zdmi , věžemi, vraty a závorami; ještě máme zem před svou tváří, neboť jsme se jali vyhledávat Hospodina, našeho Boha, jali jsme se ho vyhledávat , i dal nám ze všech stran klid . Jali se tedy budovat a došli zdaru.

⁸ A Ásá měl vojenskou moc , tři sta tisíc nosících veliký štít a kopí, z Júdy, a z Benjámína dvě stě a osmdesát tisíc nosících malý štít a napínajících luk; tito všichni byli zdatní hrdinové .

⁹ I vytáhl proti nim Zerach, Kúší , s vojenskou mocí tisíce tisíců, a tří set vozidel , a přitáhl až k Maréši;

¹⁰ a Ásá vytáhl před jeho tvář a v průrvě Cefáthá u Maréši se seřadili k boji .

¹¹ A Ásá se jal volat k Hospodinu, svému Bohu, a řekl: Hospodine, u tebe stran pomoci není rozdílu mezi mnohým a nemajícím síly; pomoz nám, Hospodine, náš Bože, neboť jsme na tebe spolehli a v tvém jménu jsme vytáhli proti tomuto davu . Hospodine, ty jsi náš Bůh, proti tobě nic nesmí zmoci smrtelník .

¹² A Hospodin před tváří Ásovou a před tváří Júdovou Kúším porazil, i dali se Kúším na útěk

¹³ a Ásá a lid, jenž byl s ním, je pronásledovali až ke Geráru, a zprostřed Kúším padali , takže jim nezůstalo živého , neboť byli před tváří Júdovou a před tváří jeho vojska rozdrceni ; ti odnesli velmi hojný lup.

¹⁴ A vybili všechna města v okolí Geráru, neboť se na ně dostal strach z Hospodina, a vyplenili všechna ta města, neboť v nich byla velmi hojná kořist.

¹⁵ A vybili i stany dobytka a zajali drobný dobytek v hojnosti a velbloudy, a vrátili se v Jerúsalém.

15

¹ A Azarjáhú, syn Ódédův, - na něho se dostal Duch Hospodinův,

² i vyšel před tvář Ásovu a řekl mu: Slyšte mě, Áso a všechen Júdo a Benjámíne! Hospodin bude s vámi, pokud budete s ním, a budete-li ho vyhledávat , bude se vám dávat najít, ale budete-li ho opouštět, bude vás opouštět.

³ Ano, mnoho dní bude Isráél muset být bez pravého Boha a bez vyučujícího kněze a bez zákona ,

⁴ ale až se, když mu bude úzko , vrátí k Hospodinu, Bohu Isráélovu, a jmou se ho hledat, dá se jim najít.

⁵ Ale v oněch dobách nebude pokoje vycházejícímu ani vstupujícímu , neboť na všechny obyvatele zemí přijde mnoho zmatků

⁶ a národ bude narážet na národ a město na město , neboť je Bůh zmate všemožnou tísní .

⁷ Vy však buďte silní a nechť vaše ruce neochabují , neboť vaše činnost bude mít odměnu .

⁸ A jak Ásá uslyšel tato slova a proroctví Ódéda, proroka, vzmužil se a odklidil hnusnosti z celé země Júdovy a Benjámínovy a z měst, jichž dobyl z pohoří Efrájimova, a obnovil oltář Hospodinův, jenž byl před předsíní Hospodinovou

⁹ a shromáždil celého Júdu a Benjámína a s nimi ty, již přišli z Efrájima a Menaššéa a ze Šimeóna, neboť k němu v množství od Isráéle odpadli, protože shledali , že Hospodin, jeho Bůh, je s ním.

¹⁰ Shromáždili se tedy v Jerúsalémě v třetím měsíci patnáctého roku kralování Ásova

¹¹ a v onen den Hospodinu obětovali z lupu (přihnali sedm set kusů skotu a sedm tisíc kusů drobného dobytka)

¹² a vstoupili v smlouvu: Celým srdcem a celou duší vyhledávat Hospodina, Boha svých otců,

¹³ a že každý, kdo by se o Hospodina, Boha Isráélova, nezajímal , má být usmrcen, ať půjde o malého či o velikého, ať půjde o muže či o ženu;

¹⁴ i přisáhli Hospodinu silným hlasem a s jásotem a s pozouny a s troubami

¹⁵ a nad tou přísahou se, všechen Júdá, radovali, neboť přisáhli celým svým srdcem a jali se ho hledat se vší svou ochotou , i dal se jim najít a dal jim Hospodin ze všech stran klid .

¹⁶ A také Maachu, matku Ásy, krále, tu odstranil z postavení královny-matky , protože si k ašéře zřídila obludnost ; Ásá tedy její obludnost vyťal a rozmělnil a u potoka Kidrónu spálil .

¹⁷ Výšiny sice z Isráéle odstraněny nebyly, ale srdce Ásovo zůstalo po všechny dni nerozdělené při Hospodinu

¹⁸ a v Boží dům vnesl posvěcené věci svého otce a své posvěcené věci, stříbro a zlato a náčiní .

¹⁹ A až po třicátý a pátý rok Ásova kralování nenastala válka .

16

¹ V třicátém a šestém roce Ásova kralování vystoupil proti Júdovi Baešá, král Isráélův, a vybudoval Rámu, aby nebylo umožnění vycházet a vstupovat k Ásovi, králi Júdovu.

² A Ásá vynesl z pokladnic domu Hospodinova a domu králova stříbro a zlato a poslal k Ben-Hadadovi , králi Arámu , jenž bydlel v Damašku, se vzkazem :

³ Mezi mnou a mezi tebou a mezi mým otcem a mezi tvým otcem je smlouva; hle, poslal jsem ti stříbro a zlato, pojď, zruš svou smlouvu s Baešou, králem Isráélovým, aby zpřede mne musel odtáhnout .

⁴ A Ben-Hadad na krále Ásu uposlechl a poslal na města Isráélova velitele vojenských sil , jež měl , a pobil Ijjón a Dán a Avél-májim a všechna skladiště měst Naftálího.

⁵ O tom jak uslyšel Baešá , stalo se , že od vybudovávání Rámy upustil a svou činnost zastavil .

⁶ A Ásá, král, přivedl celého Júdu, i odnesli kameny z Rámy a trámy z ní, jichž Baešá použil k budování , a vybudoval jimi Gevu a Micpu.

⁷ A v oné době přišel k Ásovi, králi Júdovu, Chanání, vidoucí , a řekl k němu: Pro tvé spolehnutí na krále Arámu , že jsi nespolehl na Hospodina, svého Boha, proto unikla vojenská moc krále Arámu z tvé ruky.

⁸ Zda se neprojevili Kúším a Lúvím vojenskou mocí velmi velikou v množství, ve vozech a v jezdcích ? Ale pro tvé spolehnutí na Hospodina je vydal v tvou ruku.

⁹ Vždyť Hospodin - jeho oči probíhají vší zemí, aby projevil svou moc při těch, jejichž srdce je nerozděleně upřeno k němu . Stran tohoto ses zachoval pošetile; proto od nynějška proti tobě budou války .

¹⁰ A Ásá se na vidoucího popudil a dal ho v dům klády , neboť byl stran tohoto na něho rozezlen . V oné době se Ásá i některé z lidu jal utlačovat .

¹¹ A hle, věci Ásovy, první i poslední, hle je, jsou vypsány na knize králů Júdy a Isráéle.

¹² A v třicátém a devátém roce svého kralování Ásá onemocněl na svých nohou, až do vysokého stupně jeho nemoci; ale ani ve své nemoci nevyhledával pomoc u Hospodina, nýbrž mezi lékaři .

¹³ A v čtyřicátém a prvním roce svého kralování Ásá ulehl se svými otci, ano, umřel,

¹⁴ a pohřbili ho na jeho pohřebišti , jež si vyhloubil ve městě Dávídově ; i uložili ho na lůžko, jež posypali vonnými kořeními , a to rozmanitými , namíchanými na vonnou směs odborně připravenou , a jali se mu pálit ohněm přenesmírně velikým.

17

¹ A kralování se místo něho ujal Jehóšáfát, jeho syn. Ten upevnil svou sílu proti Isráélovi

² a umístil vojenskou moc ve všech opevněných městech Júdových, a posádky umístil v zemi Júdově a ve městech Efrájimových, jichž dobyl Ásá, jeho otec.

³ A s Jehóšáfátem byl Hospodin, neboť se jal chodit dřívějšími cestami Dávída, svého otce, a netoužil po Baalím ,

⁴ nýbrž toužil po Bohu svého otce a chodil v jeho rozkazech a ne podle jednání Isráélova;

⁵ a Hospodin upevnil kralování v jeho ruce, a všechen Júdá, ti dávali Jehóšáfátovi dary , i dostalo se mu bohatství a slávy v hojnosti

⁶ a jeho srdce se na cestách Hospodinových vzmohlo , takže ještě z Júdy odstranil výšiny a ašéry .

⁷ A v třetím roce svého kralování poslal pro své hodnostáře , pro Ben-Chajila a pro Óvadju a pro Zecharju a pro Nethaneéla a pro Mícháju, k vyučování ve městech Júdových;

⁸ a s nimi byli Lévíovci Šemaejáhú a Nethanjáhú a Zevadjáhú a Asahél a Šemirámóth a Jehónáthán a Adónijjáhú a Tóvijjáhú a Tóv-Adónijjá, Lévíovci , a s nimi Elíšámá a Jehórám, kněží;

⁹ jali se tedy vyučovat v Júdovi, a byla s nimi kniha zákona Hospodinova, a jali se obcházet po všech městech Júdových a vyučovat mezi lidem.

¹⁰ A na všechna království zemí, jež byla v okolí Júdy, se dostal strach z Hospodina, takže s Jehóšáfátem neválčili ;

¹¹ i z Pelištím přinášeli Jehóšáfátovi dary a stříbro poplatku . Také Arabové mu přihnali drobný dobytek, sedm tisíc a sedm set beranů a sedm tisíc a sedm set kozlů .

¹² I stal se Jehóšáfát postupně nanejvýš velikým a vybudoval v Júdovi hrady a města skladišť;

¹³ a ve městech Júdových se mu dostalo hojného majetku ; a v Jerúsalémě byli bojovníci , zdatní hrdinové ,

¹⁴ a toto bylo jejich rozdělení na oddíly podle domů jejich otců: Stran Júdy, velitelé tisíců: Adná, velitel , a s ním tři sta tisíc zdatných hrdinů ;

¹⁵ a vedle něho Jehóchánán, velitel , a s ním dvě stě a osmdesát tisíc;

¹⁶ a vedle něho Amasjá, syn Zichrího, jenž se dobrovolně oddal Hospodinu, a s ním dvě stě tisíc zdatných hrdinů ;

¹⁷ a z Benjámína zdatný hrdina Eljádá a s ním dvě stě tisíc vystrojených lukem a štítem ,

¹⁸ a vedle něho Jehózávád a s ním sto a osmdesát tisíc vyzbrojených k vojenské službě .

¹⁹ Toto byli obsluhovači krále, mimo ty, jež král umístil ve městech s opevněním ve všem Júdovi.

18

¹ Jehóšáfátovi se tedy v hojnosti dostalo bohatství a slávy ; a stal se příbuzným Acheávovi;

² a po uplynutí kolikasi let k Acheávovi sestoupil do Šómrónu a Acheáv pro něho a pro lid , jenž byl s ním, v hojnosti nazabíjel drobného dobytka a skotu a svedl ho k vystoupení do Rámóth-Gileádu.

³ Řekl tedy Acheáv, král Isráélův, k Jehóšáfátovi, králi Júdovu: Zda se mnou půjdeš v Rámóth-Gileád? I řekl mu: Takový budu já, jaký jsi ty , můj lid jako tvůj lid, ano, s tebou v boji .

⁴ A Jehóšáfát řekl ke králi Isráélovu: Vyžádej si, prosím , nejprve slovo Hospodinovo.

⁵ A král Isráélův shromáždil proroky, čtyři sta mužů, a řekl k nim: Zda máme jít k boji do Rámóth-Gileádu? Či mám nechat tak? I řekli: Vystup a Bůh je vydá v ruku krále.

⁶ A Jehóšáfát řekl: Zda tu není jiného proroka Hospodinova, ať se můžeme dotázat skrze něho ?

⁷ A král Isráélův k Jehóšáfátovi řekl: Ještě je jeden muž k dotázání Hospodina skrze něho , ale já ho nenávidím , neboť on o mně nikdy neprorokuje k dobrému, nýbrž po všechny dni k zlému; je to Míchajhú, syn Jimlův. A Jehóšáfát řekl: Nechť král tak nemluví .

⁸ Král Isráélův tedy zavolal na jednoho dvořana a řekl: Pospěš - Míchajhúa, syna Jimlova!

⁹ A král Isráélův a Jehóšáfát, král Júdův, seděli každý na svém trůně, oblečeni v roucha , ano, seděli na prostranství u vchodu do brány Šómrónu, a před jejich tváří prorokovali všichni proroci;

¹⁰ a Cidkijjáhú , syn Kenaanův, si zhotovil rohy ze železa a řekl: Takto řekl Hospodin: Těmito budeš Aráma trkat až do skoncování s nimi.

¹¹ A tak prorokovali všichni proroci, výrokem: Vystup v Rámóth-Gileád a měj úspěch , neboť je Hospodin vydá v ruku krále.

¹² A ten posel , jenž odešel povolat Míchájhúa, k němu promluvil výrokem: Hle, slova proroků: Jedněmi ústy dobro pro krále; nechť tedy je , prosím , tvé slovo jako jedno z nich, takže promluvíš dobro.

¹³ A Míchájhú řekl: Jako že je živ Hospodin, že co bude můj Bůh říkat, to budu mluvit.

¹⁴ I přišel ke králi a král k němu řekl: Míchájhú, zda máme jít do Rámóth-Gileádu k boji či mám nechat tak? I řekl: Vystupte a mějte úspěch , neboť musejí být vydáni ve vaši ruku.

¹⁵ A král k němu řekl: Kolikrát ještě tě já budu zapřísahávat , abys ke mně nemluvil, leč pravdu ve jménu Hospodinově?

¹⁶ I řekl: Uviděl jsem všechen Isráél - byli rozptýleni na horách jako ovce , jež nemají pastýře, a Hospodin řekl: Tito nemají pánů, nechť se vracejí v pokoji, každý k svému domu.

¹⁷ A král Isráélův řekl k Jehóšáfátovi: Zda jsem k tobě neřekl: Nebude o mně prorokovat dobré, nýbrž ke zlému?

¹⁸ I řekl: Slyšte tedy slovo Hospodinovo: Uviděl jsem Hospodina sedícího na svém trůnu a všechen zástup nebes, ti stáli na jeho pravici a jeho levici;

¹⁹ a Hospodin řekl: Kdo bude umět zlákat Acheáva, krále Isráélova, aby vystoupil a padl v Rámóth-Gileádu? I promluvil tento, mluvil takto, a tento mluvil takto;

²⁰ a vyšel jistý duch a stanul před tváří Hospodinovou a řekl: Já ho budu umět zlákat . A Hospodin k němu řekl: Čím?

²¹ I řekl: Mohu vyjít a stát se duchem lži v ústech všech jeho proroků. A řekl: Budeš ho umět zlákat a i přemoci ; vyjdi a učiň tak.

²² Nuže tedy , hle, dal Hospodin v ústa těchto proroků ducha lži a Hospodin o tobě předpověděl neštěstí .

²³ Tu se přiblížil Cidkijjáhú, syn Kenaanův, a udeřil Míchájhúa na líce a řekl: Kterou to cestou Duch Hospodinův z mé blízkosti přešel mluvit s tebou?

²⁴ A Míchájhú řekl: Hle, ty budeš vidět v onen den, až budeš vstupovat z pokoje v pokoj , chtěje se skrýt.

²⁵ A král Isráélův řekl: Vezměte Míchájhúa a zaveďte ho zpět k Ámónovi, veliteli města, a k Jóášovi, synu královu,

²⁶ a musíte říci: Takto řekl král: Vsaďte tohoto v dům vazby a až do mého návratu v pokoji mu dávejte jíst chléb tísně a vodu tísně .

²⁷ A Míchájhú řekl: Budeš-li se jakkoli v pokoji vracet, nepromluvil skrze mne Hospodin. A řekl: Naslouchejtež , zástupy lidu , oni všichni !

²⁸ I vystoupil král Isráélův a Jehóšáfát, král Júdův, do Rámóth-Gileádu;

²⁹ a král Isráélův řekl k Jehóšáfátovi: Chci se přestrojit a tak vstoupit v bitvu , ale ty si obleč svá roucha. Král Isráélův se tedy přestrojil, i vstoupili v bitvu ;

³⁰ a král Arámu velitelům vozů , jež měl , rozkázal výrokem: Nebudete v boji za cíl mít malého ani velikého, nýbrž samotného krále Isráélova .

³¹ A jak velitelé vozů uviděli Jehóšáfáta, stalo se , že si oni řekli : To je Isráélův král; a obrátili se proti němu k boji . A Jehóšáfát vzkřikl ; i pomohl mu Hospodin, ano, Bůh je od něho odlákal ;

³² a jak velitelé vozů shledali , že to král Isráélův nebyl , stalo se , že se od pronásledování ho odvrátili.

³³ A kdosi z luku naslepo vystřelil a zasáhl krále Isráélova mezi spáry pancíře ; i řekl k vozataji: Obrať svůj směr , ať mě vyvezeš z vojska , neboť jsem raněn .

³⁴ A boj se v onen den vzmohl a král Isráélův zůstal - postavil se - ve vozidle naproti Arámovi až do večera a v čas zacházení slunce umřel.

19

¹ A když se Jehóšáfát, král Júdův, v pokoji vrátil do svého domu v Jerúsalémě,

² vyšel mu naproti Jéhú, syn Chanáního, vidoucí , a řekl ke králi Jehóšáfátovi: Zda máš mít chuť pomáhat zlovolnému a nenávidícím Hospodina? A pro toto nastalo od tváře Hospodinovy proti tobě rozhněvání ;

³ ale našly se při tobě dobré věci, neboť jsi ze země vymetl ašéry a usměrnil jsi své srdce k vyhledávání Boha.

⁴ A Jehóšáfát zůstal v Jerúsalémě a zase se jal vycházet mezi lid od Beér-ševy po pohoří Efrájimovo a vedl je zpět k Hospodinu, Bohu jejich otců.

⁵ A v zemi, ve všech opevněných městech Júdových, ve městě za městem, dosadil soudce

⁶ a k těm soudcům řekl: Hleďte, co vy činíte, neboť ne pro člověka máte soudit, nýbrž pro Hospodina ; ten je ve věci soudu s vámi;

⁷ nuže tedy nechť je nad vámi strach z Hospodina, buďte bedlivi a jednejte, neboť při Hospodinu, vašem Bohu, není křivdy ani ohledu na osobu ani přijímání úplatku. -

⁸ A v Jerúsalémě Jehóšáfát také dosadil některé z Lévíovců a kněží a z hlav otců Isráélových k soudu Hospodinovu a stran sporů ; ti se vrátili do Jerúsaléma,

⁹ i vložil na ně odpovědnost výrokem: Tak budete činit v úctě k Hospodinu , ve věrnosti a s nerozděleným srdcem ,

¹⁰ a stran každého sporu, jenž před vás bude přicházet zprostřed vašich bratrů, již bydlí ve svých městech, mezi krví a krví, mezi zákonem a příkazem, stran ustanovení a stran předpisů , tu je musíte upozorňovat , ať se neproviňují vůči Hospodinu a nenastává rozhněvání proti nim a proti jejich bratrům; budete-li tak činit, nebudete se proviňovat .

¹¹ A hle, stran všech věcí Hospodinových je nad vámi Amarjáhú, hlavní kněz , a stran všech věcí králových Zevadjáhú, syn Jišmáélův, vůdce domu Júdova , a Lévíovci budou úředníky před vaší tváří. Buďte silní a jednejte, a Hospodin bude s tím, co je dobré .

20

¹ A potom se stalo , že proti Jehóšáfátovi k boji přitáhli synové Móávovi a synové Ammónovi, - ano, byli s nimi někteří z Ammóním ;

² i přišli a podali Jehóšáfátovi zprávu výrokem: Přitáhl proti tobě početný dav , z druhé strany vůči moři , od Arámu , a hle je, jsou v Chacecón-támáru, to je Én-gedí.

³ A Jehóšáfát se ulekl a upřel svou tvář k vyhlížení po Hospodinu a vyhlásil na všem Júdovi půst.

⁴ I shromáždili se, Júdá, vyprošovat si od Hospodina; i ze všech měst Júdových přišli Hospodina hledat;

⁵ a Jehóšáfát v sejití Júdově v Jerúsalémě v domě Hospodinově před novým nádvořím stanul

⁶ a řekl: Hospodine, Bože našich otců, zda ty nejsi Bohem v nebesích? A ty vládneš nad všemi královstvími národů a v tvé ruce je moc a mohutnost a nelze se proti tobě postavit.

⁷ Zda ne ty, náš Bože, jsi vypudil obyvatele této země zpřed tváře tvého lidu, Isráéle, a navždy ji dal semeni Abráháma, svého přítele ?

⁸ A usídlili se v ní a vybudovali v ní svatyni tobě, tvému jménu, s výrokem:

⁹ Bude-li na nás přicházet neštěstí , meč, soud , či mor, či hlad, kéž smíme stanout před tímto domem , ano, před tváří tvou, neboť v tomto domě je tvé jméno, a ze své tísně volat k tobě, a kéž slyšíš a pomáháš .

¹⁰ A nyní, hle, synové Ammónovi a Móávovi a pohoří Séíru, proti nimž jsi Isráélovi při jejich příchodu ze země Egypta nedal vstupovat , takže zpřed nich odbočili a nevymýtili jich,

¹¹ a hle, oni na nás uvalují odplatu - přijít a vyhánět nás z tvého vlastnictví , jež jsi vlastnit dal nám!

¹² Náš Bože, zda proti nim nebudeš vynášet soud ? Vždyť v nás není síly před tváří tohoto početného davu , aniž víme my, co máme činit; proto jsou naše oči na tobě.

¹³ A všechen Júdá, ti stáli před tváří Hospodinovou, i jejich drobotina, jejich ženy a jejich synové.

¹⁴ A Jachazíél, syn Zecharjáhúa, syna Benáji, syna Jeíéla, syna Mattanjova, Lévíovec ze synů Ásáfových, - na něho se vprostřed sejití dostal Duch Hospodinův,

¹⁵ i řekl: Naslouchejte , všechen Júdo a obyvatelé Jerúsaléma, i ty, králi Jehóšáfáte! Takto o vás řekl Hospodin: Vy se nemusíte bát ani se strachovat před tváří tohoto početného davu , neboť boj není váš , nýbrž Boží .

¹⁶ Zítra proti nim sejděte; hle, budou vystupovat vzestupem Cíc a budete je moci dopadnout na konci údolí , okraje pustiny Jerúél.

¹⁷ Není pro vás bojovat v této věci; postavte se, stůjte a vizte záchranu Hospodinovu při vás, Júdo a Jerúsaléme! Nemusíte se bát ani se strachovat; zítra vyjděte před jejich tvář a Hospodin bude s vámi.

¹⁸ A Jehóšáfát schýlil hlavu , obličej k zemi, a všechen Júdá i obyvatelé Jerúsaléma padli před tváří Hospodinovou klanět se Hospodinu

¹⁹ a Lévíovci ze synů Keháthím a ze synů Korchím povstali přinášet Hospodinu, Bohu Isráélovu , velebení nanejvýš silným hlasem.

²⁰ A za jitra časně vstali a vytáhli k pustině Tekóy; a když vytáhli , stanul Jehóšáfát a řekl: Slyšte mě, Júdo a obyvatelé Jerúsaléma! Upevněte se v Hospodinu, vašem Bohu , a budete upevněni ; upevněte se v jeho prorocích a budete mít úspěch .

²¹ A obrátil se o radu na lid a určil Hospodinu pěvce a přinášející velebení svaté nádheře při vycházení před tváří vyzbrojených a říkající: Přinášejte chválu Hospodinu , neboť jeho laskavost trvá navždy .

²² A v čase, kdy propukli v jásot a chvalozpěv , umístil Hospodin proti synům Ammónovým, Móávovým a pohoří Séíru, již přišli proti Júdovi, zálohy, takže byli poraženi;

²³ a synové Ammónovi a Móávovi se postavili proti obyvatelům pohoří Séíru k učinění jich odevzdanými a k vymýcení jich; a jak skoncovali s obyvateli Séíru, jali se pomáhat jeden proti druhému k záhubě .

²⁴ A Júdá přišel na vyhlídku k pustině; i rozhlédli se po tom davu , a hle je - mrtvoly padlé na zem, a nebylo uniknuvších .

²⁵ A přišel Jehóšáfát a jeho lid ukořistit lup od nich, i našli mezi nimi v hojnosti i bohatství při mrtvolách a cenné předměty ; toho si naloupili, až to nebylo lze unést , a na tři dni se stali kořistícími lup, neboť on byl hojný.

²⁶ A ve čtvrtý den se sešli do údolí Beráchá , neboť tam se jali velebit Hospodina; proto až podnes nazývají jméno onoho místa Údolí Beráchá .

²⁷ I vrátili se, všichni muži Júdy a Jerúsaléma a Jehóšáfát byl v jejich čele při návratu do Jerúsaléma s radostí , neboť je Hospodin rozradostnil stran jejich nepřátel;

²⁸ a v Jerúsalémě s varyty a s lyrami a s pozouny vstoupili do domu Hospodinova.

²⁹ A na všechna království zemí se dostal strach z Boha při jejich uslyšení, že s nepřáteli Isráélovými bojoval Hospodin,

³⁰ a kralování Jehóšáfátovo bylo pokojné , neboť mu Bůh dal ze všech stran klid .

³¹ Jehóšáfát tedy kraloval nad Júdou; při započetí svého kralování byl ve věku třiceti a pěti let a v Jerúsalémě kraloval dvacet a pět let, a jméno jeho matky Azúvá, dcera Šilchího.

³² A chodil vší cestou svého otce Ásy - a neodvrátil se od ní, - k vykonávání toho, co bylo v očích Hospodinových správné .

³³ Jen výšiny nebyly odstraněny , neboť lid, ti ještě své srdce neusměrnili k Bohu svých otců.

³⁴ A ostatní věci Jehóšáfátovy , první i poslední, hle je, jsou zapsány mezi slovy Jéhúa, syna Chanáního, jež byla vynesena na knihu králů Isráélových.

³⁵ A potom se Jehóšáfát, král Júdův, spojil s Achazjou, králem Isráélovým; ten ve svém jednání páchal zlo.

³⁶ A spojil se s ním ke zřízení lodí k plavbě do Taršíše ; i zřídili lodi v Ecjón-Geveru.

³⁷ Prorokoval však proti Jehóšáfátovi Elíezer, syn Dódáváhúův z Maréši, výrokem: Pro tvé spojení s Achazjáhúem rozrazí Hospodin tvé skutky . A lodi ztroskotaly , takže nebyli s to do Taršíše plout .

21

¹ I ulehl Jehóšáfát se svými otci a byl se svými otci pohřben ve městě Dávídově ; a kralování se místo něho ujal Jehórám, jeho syn;

² ten měl bratry, syny Jehóšáfátovy: Azarju a Jechíéla a Zecharjáhúa a Azarjáhúa a Mícháéla a Šefatjáhúa; tito všichni byli synové Jehóšáfáta, krále Isráélova,

³ a jejich otec jim dal mnoho darů ve stříbře a ve zlatě a v cennostech s městy s opevněními v Júdovi, ale kralování dal Jehórámovi, neboť on byl prvorozený;

⁴ a když Jehórám povstal nad královstvím svého otce a upevnil svou moc , pozabíjel mečem všechny své bratry a také některé z hlav Isráélových.

⁵ Jehórám byl při započetí svého kralování ve věku třiceti a dvou let a kraloval v Jerúsalémě osm let

⁶ a jal se chodit cestou králů Isráélových podle toho, co činili, dům Acheávův, neboť se mu dcera Acheávova stala ženou, i jal se činit, co bylo v očích Hospodinových zlé.

⁷ Hospodin však nechtěl dům Dávídův vyhubit , vzhledem k smlouvě, již uzavřel vzhledem k Dávídovi , a podle toho, že mu slíbil dát lampu, i jeho synům, na všechny dni.

⁸ V jeho dnech se zpod ruky Júdovy vzepřel Edóm a v kralování nad sebou uvedli krále;

⁹ i přešel Jehórám se svými veliteli a s ním všechny vozy , a stalo se , že v noci vstal a pobil Edóma, jenž se k němu vůkol přiblížil , i s veliteli vozů .

¹⁰ Ale Edóm ve vzpouře zpod ruky Júdovy zůstal až po tento den. Tehdy, v onen čas, se zpod jeho ruky vzpírala Livná, neboť opustil Hospodina, Boha svých otců.

¹¹ On na horách Júdových zřídil i výšiny a způsobil smilnění obyvatel Jerúsaléma, a Júdu svedl .

¹² I přišlo k němu psaní od Élijjáhúa, proroka, s výrokem: Takto řekl Hospodin, Bůh Dávída, tvého otce: Za to, že nechodíš cestami Jehóšáfáta, svého otce, a po cestách Ásy, krále Júdova,

¹³ nýbrž chodíš cestami králů Isráélových, a způsobil jsi smilnění Júdy a obyvatel Jerúsaléma, jako působil smilnění dům Acheávův , a také své bratry, dům svého otce, lepší než ty , jsi pozabíjel,

¹⁴ hle, Hospodin se chystá velikou ranou zraňovat v tvém lidu a mezi tvými syny a mezi tvými ženami a ve všem tvém jmění ,

¹⁵ a tebe velmi zlou nemocí , onemocněním tvých útrob, až od té nemoci budou tvé útroby den co den vycházet .

¹⁶ A Hospodin proti Jehórámovi vzbudil ducha Pelištím a Arabů, kteří byli na straně Kúším ,

¹⁷ ti vystoupili proti Júdovi a rozvrátili jej a zmocnili se všeho jmění , jež bylo nalezeno v králově domě, a i jeho synů a jeho žen , a nezbylo mu syna, leč Jehóácház , nejmladší z jeho synů.

¹⁸ A po tomto všem ho Hospodin ranil nemocí v jeho útrobách, takže nebylo vyhojení,

¹⁹ a v dalších dnech , totiž za času uplynutí dní , dvou let, se stalo , že vyšly jeho útroby, takže ve velmi zlém utrpení umřel; a neuspořádali mu, jeho lid, oheň , jako oheň jeho otcům.

²⁰ Při započetí svého kralování byl ve věku třiceti a dvou let a kraloval v Jerúsalémě osm let a odešel, aniž kdo po něm toužil ; a pohřbili ho ve městě Dávídově , ale ne v hrobech králů.

22

¹ A obyvatelé Jerúsaléma uvedli místo něho v kralování Achaz-jáhúa, jeho nejmladšího syna, neboť všechny starší pozabíjela záškodnická banda , jež přišla mezi Araby do tábora ; kralování se tedy ujal Achaz-jáhú, syn Jehóráma, krále Júdova.

² Při započetí svého kralování byl Achazjáhú ve věku dvaceti a dvou let a jeden rok kraloval v Jerúsalémě, a jméno jeho matky Athaljáhú, dcera Omrího.

³ I on se jal chodit cestami domu Acheávova, neboť jeho matka se stala jeho rádkyní k zlovolnému jednání;

⁴ i jal se činit, co bylo v očích Hospodinových zlé, jako dům Acheávův, neboť oni se mu po smrti jeho otce stali rádci jemu k záhubě .

⁵ I podle jejich rady se jal chodit a šel s Jehórámem, synem Acheávovým, králem Isráélovým, do války proti Chazáélovi, králi Arámu , v Rámóth-Gileád. A Arammím Jóráma zasáhli ,

⁶ i vrátil se v Jizreeli se dát vyhojit, totiž rány , jimiž ho zasáhli v Rámě při jeho bojování s Chazáélem, králem Arámu , a Azarjáhú , syn Jehórámův, král Júdův, sestoupil podívat se na Jehóráma, syna Acheávova, v Jizreeli, neboť on byl ochromen ,

⁷ ale od Boha nastala Achazjáhúova zkáza jeho příchodem k Jórámovi; když totiž přišel , vytáhl s Jehórámem proti Jéhúovi , synu Nimšího, jehož Hospodin pomazal k vytětí domu Acheávova,

⁸ a za Jéhúova vykonávání soudu při domě Acheávově se stalo , že zastihl hodnostáře Júdovy a syny bratrů Achazjáhúových, obsluhující Achazjáhúa, a pozabíjel je,

⁹ a jal se hledat Achazjáhúa a dopadli ho, když on se ukrýval v Šómrónu, a přivedli ho k Jéhúovi a usmrtili ho; a pohřbili ho, neboť řekli: Byl to syn Jehóšáfáta, jenž celým svým srdcem vyhledával Hospodina. A dům Achazjáhúův neměl , kdo by podržel schopnost ke kralování .

¹⁰ A když Athaljáhú, matka Achazjáhúova, shledala , že její syn umřel, vstala a všechno símě království domu Júdova zahubila ;

¹¹ ale Jehóšaveath , dcera králova, vzala Jóáše, syna Achazjáhúova (totiž ukradla ho zprostřed synů králových, již byli určeni k usmrcení ), a dala jeho a jeho kojnou do ložnice . Tak ho Jehóšaveath, dcera krále Jehóráma, žena Jehójády, kněze (neboť ona byla sestra Achazjáhúova), ukryla před tváří Athaljáhúinou, takže ho neusmrtila;

¹² i zůstal s ní, v Božím domě se skrývaje , po šest let. Nad zemí kralovala Athaljáhú.

23

¹ A v sedmém roce se Jehójádá vzmužil a uvedl velitele setnin, totiž Azarju, syna Jeróchámova, jakož i Jišmáéla, syna Jehóchánánova, jakož i Azarjáhúa, syna Óvédova, a Maaséjáhúa, syna Adájáhúova, a Elíšáfáta, syna Zichrího, v smlouvu se sebou.

² Ti podnikli v Júdovi obchůzku a ze všech měst Júdových shromáždili Lévíovce a hlavy otců Isráélových ; ty přivedli do Jerúsaléma

³ a všechno sejití uzavřelo v Božím domě smlouvu s králem. A řekl jim: Hle, kralovat bude syn králův podle toho, co Hospodin promluvil o synech Dávídových.

⁴ Toto je věc, již máte učinit: Třetina z vás, nastupujících v sobotu , z kněží a z Lévíovců , ti budou vrátnými u prahů ,

⁵ a třetina v domě králově a třetina v bráně Základu, a všechen lid v nádvořích domu Hospodinova.

⁶ A v dům Hospodinův se nesmí vstupovat, leč kněží a obsluhující z Lévíovců ; oni vstupovat smějí , neboť oni jsou svatí, ale všechen lid, ti musejí dbát nařízení Hospodinova.

⁷ A Lévíovci krále vůkol obklopí , každý se svými zbraněmi ve své ruce, a kdo bude přicházet do domu, musí být usmrcen, i budete s králem při jeho vstupování i při jeho vycházení .

⁸ A Lévíovci a všechen Júdá učinili podle všeho, co Jehójádá, kněz, rozkázal, a vzali každý své muže, nastupující v sobotu s odstupujícími v sobotu , neboť Jehójádá, kněz, oddíly neuvolnil ,

⁹ a Jehójádá, kněz, dal velitelům setnin kopí a malé štíty a jiné štíty, jež patřily Dávídovi, králi, jež byly v Božím domě,

¹⁰ a rozestavil všechen lid, a to každého se svým oštěpem ve své ruce, od pravé strany domu po levou stranu domu, k oltáři a k domu, při králi vůkol.

¹¹ A vyvedli syna králova a dali na něho korunu a dali mu svědectví a uvedli ho v kralování . A pomazali ho, Jehójádá a jeho synové, a jali se říkat: Nechť žije král!

¹² A když Athaljáhú uslyšela hlas lidu, těch, již pobíhali, a těch, již velebili krále, vstoupila k lidu v dům Hospodinův

¹³ a pohleděla, a hle, král stál před svým sloupem při vstupu, a při králi velitelé s pozouny , a všechen lid země rozradovaný a troubící na pozouny , a pěvci s hudebními nástroji a učitelé velebení ; i roztrhla Athaljáhú svá roucha a řekla: Spiknutí, spiknutí!

¹⁴ A Jehójádá, kněz, vyvedl velitele setnin, pověřené dozorem nad vojenskou mocí , a řekl k nim: Vyveďte ji směrem z domu od vašich řad a ten, kdo se dá za ní, musí být usmrcen mečem. Kněz totiž byl řekl: Nesmíte ji usmrtit v domě Hospodinově.

¹⁵ I položili na ni ruce a vešla ke vcházení do brány koní v dům králův a tam ji usmrtili.

¹⁶ A Jehójádá uzavřel mezi sebou a mezi vším lidem a mezi králem smlouvu, že se dokáží lidem Hospodinovým ;

¹⁷ a vstoupili, všechen lid, v dům Baalův a zbořili jej, a jeho oltáře a jeho zobrazení roztříštili a Mattána, kněze Baalova , před oltáři zabili.

¹⁸ A Jehójádá svěřil dozorce domu Hospodinova v ruku kněží, Lévíovců , jež Dávíd přidělil k domu Hospodinovu k vznášení vzestupných obětí Hospodinu, jak je psáno v zákoně Mojžíšově, s radostí a se zpěvem , podle pokynů Dávídových,

¹⁹ a k branám domu Hospodinova postavil vrátné, aby znečištěný jakoukoli věcí nevstupoval;

²⁰ a vzal velitele setnin a vznešené a ty, již vládli mezi lidem , a všechen lid země, a zavedl krále z domu Hospodinova dolů, a vstoupili středem horní brány v dům králův a posadili krále na trůn království .

²¹ A zaradovali se, všechen lid země, a město mělo pokoj ; a Athaljáhú mečem usmrtili.

24

¹ Při započetí svého kralování byl Jóáš ve věku sedmi let a kraloval v Jerúsalémě čtyřicet let; a jméno jeho matky Civjá z Beér-ševy;

² a po všechny dni Jehójády, kněze, činil Jóáš, co bylo v očích Hospodinových správné .

³ A Jehójádá pro něho vzal dvě ženy, i naplodil synů a dcer.

⁴ A potom se stalo , že se srdci Jóášovu stalo blízkým obnovit dům Hospodinův;

⁵ i shromáždil kněží a Lévíovce a řekl jim: Vyjděte do měst Júdových a shromažďujte ode všeho Isráéle peníze k opravování domu vašeho Boha, za každého roku po roce ; a vy s tou věcí pospěšte. Ale Lévíovci nepospíšili;

⁶ král tedy povolal Jehójádu, hlavu, a řekl mu: Proč jsi na Lévíovce nenaléhal stran přinášení sbírky Mojžíše, nevolníka Hospodinova , a sejití Isráélova pro stan svědectví, z Júdy a z Jerúsaléma?

⁷ Vždyť Athaljáhú, zlovolnice, - její synové rozvrátili Boží dům a i všechny svaté věci domu Hospodinova upravili pro Baalím .

⁸ A král nařídil , aby zhotovili jednu truhlici a dali ji v bránu domu Hospodinova ven ,

⁹ a vydali v Júdovi a v Jerúsalémě vyhlášku o přinášení Hospodinu sbírky Mojžíše, Božího nevolníka, uložené Isráélovi v pustině.

¹⁰ I zaradovali se všichni hodnostáři a všechen lid a jali se přinášet a házet do truhlice až do naplnění ;

¹¹ a v čas, kdy truhlici v ruce Lévíovců přinášeli ke královu dozoru , a za jejich zjišťování , že peněz je mnoho, se stávalo , že přicházel písař králův a pověřenec hlavního kněze a vyprazdňovali truhlici a odnášeli ji a dávali ji zpět na její místo . Tak činívali čas od času a nasbírali peněz v hojnosti

¹² a dávali je, král a Jehójádá, vykonávajícím činnost služby v domě Hospodinově ; ti se jali najímat kameníky a tesaře k obnovení domu Hospodinova, a také nějaké obráběče železa a mosazi k opravování domu Hospodinova.

¹³ Pracovníci na díle tedy pracovali a ucelování díla se jejich rukou dařilo , i uvedli Boží dům do náležitého stavu a zpevnili jej;

¹⁴ a jak skončili , přinesli zbytek peněz před tvář královu a Jehójádovu; i použil ho na náčiní pro dům Hospodinův , náčiní k obsluze a k vznášení , totiž pánve a jiná náčiní ze zlata a ze stříbra; a po všechny dni Jehójádovy ustavičně vznášeli v domě Hospodinově vzestupné oběti .

¹⁵ A Jehójádá zestárl a byl nasycen dny a umřel, jsa při své smrti ve věku sta a třiceti let;

¹⁶ a pohřbili ho ve městě Dávídově s králi, neboť vykonal dobro v Isráélovi a vůči Bohu a jeho domu.

¹⁷ A po Jehójádově smrti přišli hodnostáři Júdovi a jali se klanět králi; tehdy k nim král naklonil sluch ,

¹⁸ i opustili dům Hospodina, Boha svých otců, a jali se sloužit ašérám a modlám, takže proti Júdovi a Jerúsalému pro toto jejich provinění nastalo rozhněvání ;

¹⁹ i jal se mezi ně posílat proroky k navrácení jich k Hospodinu, aby proti nim svědčili , ale neotevřeli sluch .

²⁰ I vzal na sebe Duch Hospodinův Zecharju, syna Jehójady, kněze; ten stanul shora vůči lidu a řekl jim: Takto řekl Bůh: Nač vy přestupujete rozkazy Hospodinovy, takže nemůžete mít úspěchu ? Když jste opustili Hospodina, opustil on vás.

²¹ Ale spikli se proti němu a na rozkaz králův ho v nádvoří domu Hospodinova zaházeli kamením ,

²² aniž Jóáš, král, vzpomněl laskavosti , již při něm uskutečnil Jehójádá, jeho otec, a zabil jeho syna. Ten za svého umírání řekl: Kéž Hospodin vidí a vyhledává !

²³ A při skončení roku se stalo, že proti němu vystoupila vojenská moc Aráma , i přitáhli k Júdovi a Jerúsalému a všechny představené lidu z lidu vyhubili a všechen lup od nich odeslali králi do Damesku ;

²⁴ ač vojenská moc Aráma přitáhla v nepatrném počtu mužů, přece Hospodin v její ruku vydal vojenskou moc o velikém množství, neboť opustili Hospodina, Boha svých otců; tak při Jóášovi vykonali soud .

²⁵ A když od něho odešli (neboť ho opustili ve velikých utrpeních), spikli se proti němu jeho služebníci za krev synů Jehójády, kněze, a zabili ho na jeho loži, takže umřel; a pohřbili ho ve městě Dávídově , ale nepohřbili ho v hrobech králů.

²⁶ A toto byli spiklenci proti němu: Závád , syn Šimeáth, Ammónovkyně, a Jehózávád, syn Šimríth, Móávky.

²⁷ A jeho synové a rozsah břemene jemu uloženého a budování Božího domu, tyto věci, hle je, jsou připsány k výkladu knihy o králích . A kralování se místo něho ujal Amacjáhú, jeho syn.

25

¹ Kralovat započal Amacjáhú ve věku dvaceti a pěti let a kraloval v Jerúsalémě dvacet a devět let; a jméno jeho matky Jehóaddán z Jerúsaléma;

² a jal se činit, co bylo v očích Hospodinových správné , jenže ne nerozděleným srdcem.

³ A jak se při něm upevnilo kralování, stalo se , že zabil své služebníky, již skolili krále, jeho otce,

⁴ ale jejich dětí neusmrtil, nýbrž - jak je psáno v zákoně , v knize Mojžíšově, co Hospodin rozkázal výrokem : Otcové nesmějí být usmrcováni za děti , aniž smějí být usmrcovány děti za otce ; nýbrž každý bude usmrcován pro svůj hřích .

⁵ A Amacjáhú shromáždil Júdu a roztřídil je podle domů otců, podle velitelů tisíců a podle velitelů setnin po všem Júdovi a Benjámínovi a podrobil je přehlídce , totiž od věku dvaceti let a výše, a shledal jich tři sta tisíc vybraných , vycházejících k vojsku , chápajících se kopí a velikého štítu,

⁶ a z Isráéle za sto kikkárů stříbra najal sto tisíc zdatných hrdinů .

⁷ I přišel k němu Boží muž s výrokem: Ó králi, nechť s tebou nenastupuje vojsko Isráélovo (vždyť Hospodin není s Isráélem), nikdo ze synů Efrájimových,

⁸ nýbrž nastup ty ; jednej, buď silný k boji , Bůh by mohl způsobit tvé klopýtnutí před tváří nepřítele, neboť v Bohu je síla k pomoci i ke způsobení klopýtnutí .

⁹ A Amacjáhú k Božímu muži řekl: A co učinit stran těch sto kikkárů , jež jsem té četě z Isráéle dal? A Boží muž řekl: Hospodin ti má co dát, mnohem více než toto .

¹⁰ Amacjáhú je tedy oddělil, totiž tu četu , jež k němu přišla z Efrájima, k odchodu na jejich místo ; i vzplál velmi jejich hněv proti Júdovi, takže se ve vzplanutí hněvu na své místo vrátili.

¹¹ A Amacjáhú upevnil svou moc a vyvedl svůj lid, i odebral se do průrvy Soli a pobil syny Séíru, deset tisíc,

¹² a deset tisíc živých synové Júdovi zajali a uvedli je na vrchol skaliska a z vrcholu toho skaliska je sházeli, takže se oni všichni roztříštili .

¹³ Ale příslušníci té čety , již Amacjáhú poslal zpět , aby s ním nešli do boje , ti se jali podnikat nájezdy na města Júdova od Šómrónu až po Béth-chórón a pobili z nich tři tisíce a ukořistili hojnou kořist.

¹⁴ A po Amacjáhúově příchodu od pobití Edómím se stalo, že přinesl bohy synů Séíru a postavil je za bohy sobě a jal se klanět před nimi a zakuřovat jim,

¹⁵ takže proti Amacjáhúovi vzplál Hospodinův hněv a poslal k němu proroka; ten k němu řekl: Proč jsi vyhledal bohy toho lidu, kteří svůj lid nevyprostili z tvé ruky?

¹⁶ A za jeho promlouvání k němu se stalo, že mu řekl: Zda jsme tě učinili rádcem králi? Přestaň - pro sebe , nač tě mají zbít ? Prorok tedy přestal a řekl: Poznal jsem, že se Bůh rozhodl zahubit tě, neboť jsi učinil toto, že jsi nenaslouchal radě mé.

¹⁷ A Amacjáhú, král Júdův, se poradil a vzkázal Jóášovi, synu Jehóácháze, syna Jéhúova, králi Isráélovu, výrokem: Pojď, pohleďme si vzájemně v tvář.

¹⁸ A Jóáš, král Isráélův, vzkázal Amac-jáhúovi, králi Júdovu, výrokem: Bodlák, jenž byl na Levánónu , vzkázal cedru, jenž byl na Levánónu , výrokem: Dej svou dceru za ženu mému synu. A mimo šlo polní zvíře , jež bylo na Levánónu , a ten bodlák zašláplo.

¹⁹ Řekl sis: hle, pobil jsi Edóma, i povzneslo tě tvé srdce k oslavování sama sebe; seď nyní ve svém domě, nač by ses měl vydávat v neštěstí , abys padl ty a Júdá s tebou?

²⁰ Ale Amacjáhú neuposlechl, neboť to bylo od Boha za účelem vydání jich v ruku, protože se jali vyhledávat bohy Edóma;

²¹ a Jóáš, král Isráélův, vystoupil a pohleděli si vzájemně v tvář, on a Amacjáhú, král Júdův, v Béth-šemeši, jež patří Júdovi.

²² A Júdá byl před tváří Isráélovou poražen, takže prchli, každý k svým stanům;

²³ a Amacjáhúa, krále Júdova, syna Jóáše, syna Jehóácházova, se Jóáš, král Isráélův, v Béth-šemeši zmocnil a přivedl ho v Jerúsalém a učinil průlom ve zdi Jerúsaléma, od brány Efrájimovy až po bránu Nároží, čtyři sta loket .

²⁴ A všechno zlato a stříbro, i se všemi náčiními , jež se shledala v Božím domě u Óvéd-Edóma, a s poklady domu králova a s rukojmími - s tím se vrátil v Šómrón.

²⁵ A Amacjáhú, syn Jóášův, král Júdův, žil po smrti Jóáše, syna Jehóácházova, krále Isráélova, patnáct let.

²⁶ A ostatní věci Amacjáhúovy , první i poslední, zda nejsou, hle je, vypsány na knize králů Júdových a Isráélových?

²⁷ A od té doby, co se Amacjáhú odvrátil od následování Hospodina, již proti němu v Jerúsalémě osnovali spiknutí ; i prchl do Láchíše, poslali však do Láchíše za ním a usmrtili ho tam.

²⁸ A vyzvedli ho na koně a pohřbili ho s jeho otci ve městě Dávídově .

26

¹ I vzali, všechen lid Júdův, Uzzijjáhúa, jenž byl ve věku šestnácti let, a uvedli ho v kralování místo jeho otce Amacjáhúa.

² On po ulehnutí krále s jeho otci vybudoval Élóth a navrátil jej Júdovi.

³ Při započetí svého kralování byl Uzzijjáhú ve věku šestnácti let a v Jerúsalémě kraloval padesát a dvě léta, a jméno jeho matky Jecholjá z Jerúsaléma.

⁴ A jal se činit, co bylo správné v očích Hospodinových, podle všeho, co činil Amacjá, jeho otec,

⁵ a v dnech Zecharjáhúa, jenž se vyznal v Božích viděních , se dostal k vyhledávání Boha, a v dnech jeho vyhledávání Boha mu Hospodin dával zdar.

⁶ I vytáhl a jal se bojovat proti Pelištím a prorazil zeď Gathu a zeď Javné a zeď Ašdódu, a u Ašdódu, ano, mezi Pelištím , zbudoval města;

⁷ a Bůh mu pomohl proti Pelištím a proti Arabům, již bydleli v Gúr-Baale, a Meúním .

⁸ A Ammóním se jali dávat Uzzijjáhúovi dary a jeho věhlas se rozešel až ke vstupu do Egypta, neboť se projevil nanejvýš silným.

⁹ A v Jerúsalémě zbudoval Uzzijjáhú věže, u brány Nároží a u brány Průrvy a u Úhlu , a upevnil je;

¹⁰ i v pustině zbudoval věže a vydlabal mnoho cisteren , neboť měl mnoho dobytka , i v nížině i v náhorní plošině , oráčů a vinařů v horách a na vinicích , neboť byl milovníkem půdy .

¹¹ A Uzzijjáhú měl boje schopnou vojenskou moc vycházejících k vojsku podle čet v počtu podle jejich přehlídky skrze Jeíéla, písaře , a Maaséjáhúa, úředníka , k ruce Chananjáhúa, jednoho z králových hodnostářů .

¹² Všechen počet hlav otců zdatných hrdinů byl dva tisíce a šest set,

¹³ a k jejich ruce vojenská moc , zástup tří set tisíc a sedmi tisíc a pěti set, schopný boje v zdatné síle k pomoci králi proti nepříteli;

¹⁴ a Uzzijjáhú jim, všemu zástupu , připravil malé štíty a kopí a přílby a pancíře a luky jakož i kameny do praků.

¹⁵ A v Jerúsalémě zřídil válečné stroje , vynálezy vynálezce , aby byly na věžích a na nárožích k střílení šípy a velikými kameny; a jeho věhlas se rozšířil až do daleka odtamtud, neboť si obdivuhodně počínal k získávání pomoci , až než zesílil.

¹⁶ A jak zesílil , pozvedlo se jeho srdce ke zkáze , takže se proti Hospodinu, svému Bohu, dopustil nevěrnosti a vstoupil do chrámu Hospodinova zakuřovat na oltáři kouřidla ;

¹⁷ a za ním vstoupil Azarjáhú, kněz, a s ním kněží Hospodinovi , osmdesát zdatných mužů ,

¹⁸ a stanuli proti Uzzijjáhúovi, králi, a řekli mu: Nepatří tobě, Uzzijjáhú, zakuřovat Hospodinu, nýbrž kněžím, synům Árónovým, již jsou posvěceni k zakuřování . Vyjdi ze svatyně , neboť ses dopustil nevěrnosti , aniž ti to bude od Hospodina, Boha, ke cti .

¹⁹ A Uzzijjáhú se pohněval , - a v jeho ruce byla kadidelnice k zakuřování , - a v jeho pohněvání s kněžími vtom před tváří kněží v domě Hospodinově, zpředu vůči oltáři kouřidla , na jeho čele vzešlo malomocenství;

²⁰ a Azarjáhú, hlavní kněz , se na něho ohlédl , i všichni kněží, a hle, on byl na svém čele postižen malomocenstvím ; popohnali ho tedy odtamtud a on sám pospíšil vyjít , neboť ho ranil Hospodin.

²¹ A Uzzijjáhú, král, zůstal až po den své smrti postižen malomocenstvím a bydlel v domě oddělení , jsa malomocenstvím postižen , neboť byl odříznut od domu Hospodinova; a nad domem královým, soudě lid země, byl Jóthám, jeho syn.

²² A ostatní věci Uzzijjáhúovy , první i poslední, vypsal Isajá, syn Ámócův, prorok.

²³ I ulehl Uzzijjáhú se svými otci a pohřbili ho s jeho otci na poli pohřbívání králů, neboť řekli: On byl postižen malomocenstvím . A kralování se místo něho ujal Jóthám, jeho syn.

27

¹ Při započetí svého kralování byl Jóthám ve věku dvaceti a pěti let a v Jerúsalémě kraloval šestnáct let, a jméno jeho matky Jerúšá, dcera Cádókova.

² A jal se činit, co bylo správné v očích Hospodinových, podle všeho, co činil Uzzijjáhú, jeho otec, jenže do chrámu Hospodinova nevstoupil; lid však , ti se ještě chovali zkaženě .

³ On vybudoval horní bránu domu Hospodinova a ve velkém budoval ve zdi Ófelu

⁴ a v pohoří Júdově vybudoval města a v lesích zbudoval hrady a věže.

⁵ A on se jal bojovat s králem dětí Ammónových a převládl nad nimi a synové Ammónovi mu v onom roce dali sto kikkárů stříbra a deset tisíc kórů pšenice a ječmene deset tisíc; toto mu synové Ammónovi opět dali i v roce druhém a třetím.

⁶ I upevnil Jóthám svou moc , neboť upravil své cesty před tváří Hospodina, svého Boha.

⁷ A ostatní věci Jóthámovy a všechny jeho války a jeho cesty, hle je, jsou vypsány na knize králů Isráélových a Júdových.

⁸ Při započetí svého kralování byl ve věku dvaceti a pěti let a v Jerúsalémě kraloval šestnáct let.

⁹ I ulehl Jóthám se svými otci a pohřbili ho ve městě Dávídově , a kralování se místo něho ujal Ácház, jeho syn.

28

¹ Při započetí svého kralování byl Ácház ve věku dvaceti let a v Jerúsalémě kraloval šestnáct let. A nečinil , co bylo správné v očích Hospodinových, jako Dávíd, jeho otec,

² nýbrž se jal chodit cestami králů Isráélových a dokonce zhotovil slitiny Baalím ;

³ on i zakuřoval v průrvě syna Hinnómova a své děti prováděl ohněm podle ošklivostí národů, jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil ,

⁴ a obětoval a zakuřoval na výšinách a na pahorcích a pod každým zeleným stromem.

⁵ I vydal ho Hospodin, jeho Bůh, v ruku krále Arámu , takže na něho udeřili a zajali od něho početné zajatectvo; to zavedli do Damesku . A také byl vydán v ruku krále Isráélova; ten na něho udeřil velikým úderem

⁶ a zabil - Pekach, syn Remaljáhúův, - v Júdovi sto a dvacet tisíc v jednom dni (ti všichni byli zdatní muži ) pro jejich opuštění Hospodina, Boha jejich otců;

⁷ a Zichrí, hrdina z Efrájima, zabil Maaséjáhúa, syna králova, a Azríkáma, vedoucího domu , a Elkánu, druhého po králi .

⁸ A synové Isráélovi zprostřed svých bratrů zajali dvě stě tisíc žen, synů a dcer, a také od nich ukořistili hojný lup; i zanesli ten lup do Šómrónu.

⁹ A tam se vyskytl prorok Hospodinův , jeho jméno Ódéd; ten vyšel před tvář vojska , jež přicházelo k Šómrónu, a řekl jim: Hle, pro popuzení Hospodina, Boha vašich otců, proti Júdovi je vydal ve vaši ruku, i jali jste se mezi nimi zabíjet ve vzteku , jenž dosáhl až k nebesům,

¹⁰ a nyní vy zamýšlíte podmanit si děti Júdy a Jerúsaléma za nevolníky a za služky; a vy sami - zda nejsou při vás provinění vůči Hospodinu, vašemu Bohu?

¹¹ Nyní mě tedy poslechněte a zajatectvo, jež jste zprostřed svých bratrů zajali, pošlete zpět , neboť je proti vám žár Hospodinova hněvu.

¹² I povstali někteří z hlav dětí Efrájimových, Azarjáhú, syn Jehóchánánův, Berechjáhú, syn Mešil-lémóthův, a Jechizkijjáhú, syn Šallumův, a Amásá, syn Chadlájův, proti těm, již přicházeli z vojenské výpravy

¹³ a řekli jim: Nesmíte přivádět zajatectvo sem - ba, k našemu provinění proti Hospodinu ! Vy zamýšlíte přidávat k našim hříchům a k našim proviněním , ač máme vinu velikou a proti Isráélovi je žár Hospodinova hněvu.

¹⁴ Ozbrojenci tedy zanechali zajatectvo a kořist před tváří velitelů a všeho sejití

¹⁵ a muži, kteří byli označeni jmény, vstali a chopili se zajatectva a všechny z jejich nahých oblékli z lupu, ano, oblékli je a obuli je a nakrmili je a napojili je a namastili je a zavedli je na osly, totiž všechny oslabené , a dopravili je v Jeríchó, město palem, blízko jejich bratrů; a vrátili se v Šómrón.

¹⁶ V oné době si král Ácház poslal o pomoc ke králům Aššúru ,

¹⁷ neboť opět přitáhli Edómím a udeřili na Júdu a zajali zajatce ,

¹⁸ a Pelištím se jali podnikat nájezdy na města nížiny a jihu Júdy a dobyli Béth-šemeše a Ajjálónu a Gedéróth a Sóchó a jeho osad a Timny a jejích osad a Gimzó a jeho osad a usídlili se tam;

¹⁹ Hospodin totiž pokořil Júdu příčinou Ácháze, krále Isráélova, neboť on v Júdovi způsobil bezuzdnost a vyslovenou nevěrnost v Júdovi.

²⁰ A Tilgath-Pilneser, král Aššúru , přitáhl proti němu a způsobil mu tíseň, aniž ho posilnil,

²¹ ač Ácház vyraboval dům Hospodinův a dům krále a hodnostářů a dal králi Aššúru , ale nebyl mu pomocí .

²² Ale v čas své tísně on, král Ácház, se jal páchat ještě více nevěrnosti ;

²³ ano, jal se obětovat bohům Damesku , již na něho udeřili , neboť si řekl : Protože oni, bohové králů Aráma , jim pomáhali, budu obětovat jim, ať pomáhají mně. Ale oni se mu stali příčinou jeho pádu , jemu i všemu Isráélovi.

²⁴ A Ácház sebral náčiní Božího domu a rozsekal náčiní Božího domu a zavřel dveře domu Hospodinova a na všech nárožích v Jerúsalémě si zřídil oltáře

²⁵ a v každém jednotlivém městě Júdy zřídil výšiny k zakuřování jiným bohům, takže dráždil Hospodina, Boha svých otců.

²⁶ A ostatní jeho věci a všechny jeho cesty, první i poslední, hle je, jsou vypsány na knize králů Júdových a Isráélových.

²⁷ I ulehl Ácház se svými otci a pohřbili ho ve městě, v Jerúsalémě, ale nevnesli ho do hrobů králů Isráélových. A kralování se místo něho ujal Jechizkijjáhú, jeho syn.

29

¹ Jechizkijjáhú započal kralovat ve věku dvaceti a pěti let a kraloval v Jerúsalémě dvacet a devět let; a jméno jeho matky Avijjá, dcera Zecharjáhúova.

² A jal se činit, co bylo správné v očích Hospodinových, podle všeho, co činil Dávíd, jeho otec.

³ On v prvním roce svého kralování , v prvním měsíci, otevřel dveře domu Hospodinova a opravil je

⁴ a uvedl kněží a Lévíovce a shromáždil je na prostranství ke vzcházení

⁵ a řekl jim: Poslyšte mě, vy Lévíovci ! Nyní se posvěťte a posvěťte dům Hospodina, Boha vašich otců, a vyneste ze svatyně poskvrnu ,

⁶ neboť naši otcové se dopustili nevěrnosti a činili , co bylo v očích Hospodina, našeho Boha, zlé, a opustili ho a obrátili svou tvář od obydlí Hospodinova a nastavili šíji;

⁷ také zavřeli dveře předsíně a zhasili lampy a přestali Bohu Isráélovu kouřidlem zakuřovat a vzestupné oběti vznášet na svatém místě,

⁸ takže proti Júdovi a Jerúsalému nastalo rozhněvání Hospodinovo, i vydal je k hrůze , k úžasu a k syčení , jak vy svýma očima vidíte;

⁹ ano, hle, naši otcové padli mečem a naši synové a naše dcery a naše ženy jsou pro toto v zajetí.

¹⁰ Nuže : Blízko mému srdci je uzavřít vzhledem k Hospodinu, Bohu Isráélovu , smlouvu a odvrátit od nás žár jeho hněvu;

¹¹ nesmíte nyní, moji synové, být netečni, vždyť ve vás Hospodin našel zálibu , abyste stáli před jeho tváří k jeho obsluze , ano, abyste mu byli obsluhovači a zakuřujícími .

¹² I povstali Lévíovci , Machath, syn Amásajův, a Jóél, syn Azarjáhúův, ze synů Keháthího ; a ze synů Merárího Kíš, syn Avdího, a Azarjáhú, syn Jehalleélův, a z Géršunního Jóách, syn Zimmův, a Éden, syn Jóáchův,

¹³ a ze synů Elícáfánových Šimrí a Jeíél, a ze synů Ásáfových Zecharjáhú a Mattanjáhú,

¹⁴ a ze synů Hémánových Jehíél a Šimeí, a ze synů Jedúthúnových Šemaejá a Uzzíél;

¹⁵ a shromáždili své bratry a posvětili se a podle králova rozkazu slovy Hospodinovými přišli očistit dům Hospodinův.

¹⁶ A kněží vstoupili očišťovat do nitra domu Hospodinova a všechnu nečistotu , již v chrámě Hospodinově našli, vynesli na nádvoří domu Hospodinova; převzali ji Lévíovci k vynesení k potoku Kidrónu ven .

¹⁷ Počali tedy posvěcovat v první den prvního měsíce a v osmý den měsíce vstoupili do předsíně Hospodinovy a posvěcovali dům Hospodinův po osm dní, a v šestnáctý den prvního měsíce byli hotovi ;

¹⁸ i vstoupili dovnitř k Jechizkijjáhúovi, králi, a řekli: Očistili jsme všechen dům Hospodinův i oltář vzestupných obětí a všechna náčiní k němu a stůl řady a všechna náčiní k němu ,

¹⁹ a všechna náčiní , jež král Ácház za svého kralování ve své nevěrnosti odhodil , jsme připravili a posvětili, a hle je, jsou před oltářem Hospodinovým.

²⁰ A Jechizkijjáhú, král, časně vstal a shromáždil představené města a vystoupil v dům Hospodinův;

²¹ i přivedli sedm býků a sedm beranů a sedm jehňat a sedm kozlů k oběti za hřích za království a za svatyni a za Júdu; ty nařídil synům Árónovým, kněžím, vznést na oltáři Hospodinově.

²² Porazili tedy skot a kněží převzali a na oltář vykropili krev, a porazili berany a krev vykropili na oltář, a porazili jehňata a krev vykropili na oltář.

²³ A před tvář krále blíže přivedli chlupatce oběti za hřích a sejití na ně položilo své ruce

²⁴ a kněží je porazili a jejich krev nanesli v oběť za hřích na oltář k učinění zadost za všechen Isráél, neboť král řekl: Vzestupná oběť a oběť za hřích bude za všechen Isráél.

²⁵ A v domě Hospodinově postavil Lévíovce s cimbály , s varyty a s lyrami podle rozkazu Dávída a Gáda, vidoucího králova, a Náthána, proroka, neboť ten rozkaz byl skrze Hospodina, skrze jeho proroky.

²⁶ Lévíovci tedy stanuli s nástroji Dávídovými a kněží s pozouny

²⁷ a Jechizkijjáhú nařídil vznášet na oltáři vzestupnou oběť , a v čase, kdy vzestupná oběť počala, počal zpěv Hospodinův a pozouny, a to s doprovodem nástrojů Dávída, krále Isráélova.

²⁸ A všechno sejití , ti se klaněli za zpěvu pěvců , a pozouny zvučely ; to vše až do dokončení vzestupné oběti .

²⁹ A jak vznášení dokončili , sehnuli se , král a všichni přítomní s ním, a jali se klanět.

³⁰ I nařídil král Jechizkijjáhú a hodnostáři Lévíovcům přinášet Hospodinu velebení slovy Dávída a Ásáfa, vidoucího , i jali se radostně velebit a schýlili hlavy a jali se klanět.

³¹ A Jechizkijjáhú se ujal slova a řekl: Nyní jste svou ruku naplnili pro Hospodina ; přistupte blíže a přinášejte k domu Hospodinovu oběti a projevy díků . A sejití se jalo přinášet oběti a projevy díků a - každý srdcem ochotný - vzestupné oběti .

³² A počet vzestupných obětí , jež přinesli - sejití - byl: Sedmdesát kusů skotu, sto beranů, dvě stě jehňat ; toto vše k vzestupné oběti Hospodinu.

³³ A těch, jež byly posvěceny: Šest set kusů skotu a tři tisíce kusů drobného dobytka.

³⁴ Jenže kněží bylo namále, takže nebyli schopni všechny vzestupné oběti postahovat; ale jejich bratři Lévíovci se jim stali posilou až do dokončení práce a pokud se kněží posvěcovali, neboť Lévíovci byli srdcem odhodlanější posvětit se než kněží ,

³⁵ a také byly vzestupné oběti v hojnosti, s tukem obětí pokojných hodů a s úlitbami k vzestupným obětem . Tak byla služba v domě Hospodinově spořádána

³⁶ a Jechizkijjáhú se zaradoval, i všechen lid, nad Božím upřením zřetele k lidu, že se ta věc s urychlením uskutečnila .

30

¹ A Jechizkijjáhú poslal ke všemu Isráélovi a Júdovi a i k Efrájimovi a Menaššéovi napsal dopisy stran přijití k domu Hospodinovu v Jerúsalémě k pořádání minutí Hospodinu, Bohu Isráélovu .

² Ale král se rozhodl , i jeho hodnostáři a všechno sejití v Jerúsalémě, pořádat minutí v druhém měsíci;

³ v onen čas je totiž pořádat nemohli, neboť se nebylo posvětilo dostatek kněží, aniž se lid byl shromáždil do Jerúsaléma,

⁴ takže ta věc byla v očích krále i v očích všeho sejití správná ,

⁵ dohodli tedy ujednání pronést vším Isráélem od Beér-ševy až po Dán pozvání k přijití k pořádání minutí Hospodinu, Bohu Isráélovu , neboť je dávno nepořádali , jak je psáno.

⁶ Odešli tedy běhouni s dopisy od ruky krále a jeho hodnostářů po všem Isráélovi a Júdovi, ano, podle rozkazu králova, s výrokem: Synové Isráélovi, vraťte se k Hospodinu, Bohu Abráhámovu, Isákovu a Isráélovu, a on se bude vracet k těm, již unikli , již vám zbývají , z dlaně králů Aššúru ,

⁷ ať nejste jako vaši otcové a jako vaši bratři, kteří se proti Hospodinu, Bohu svých otců, dopustili nevěrnosti , takže je vydal ke zpustošení , jak vy vidíte.

⁸ Nuže , nesmíte zatvrzovat svou šíji jako vaši otcové; podejte ruku Hospodinu a přijďte k jeho svatyni , již navždy posvětil, a služte Hospodinu, svému Bohu, a on bude od vás odvracet žár svého hněvu,

⁹ neboť vaším návratem k Hospodinu vaši bratři a vaše děti dojdou soucitu před tváří zajavších je, jakož i návratu do této země, neboť Hospodin, váš Bůh, je milostivý a soucitný a nebude od vás odklánět tvář, budete-li se k němu vracet.

¹⁰ I přecházeli běhouni od města k městu zemí Efrájima a Menaššéa až po Zevulúna; tam se na ně dívali uštěpačně a měli v nich předmět výsměchu ,

¹¹ ale někteří z Ášéra a Menaššéa a ze Zevulúna se pokořili a přišli do Jerúsaléma.

¹² I v Júdovi se Boží ruka projevila dáním jednoho srdce k vykonání rozkazu krále a hodnostářů podle slova Hospodinova,

¹³ takže se v Jerúsalém k pořádání slavnosti nekvašených chlebů v druhém měsíci shromáždil mnohý lid, sejití ve veliké hojnosti.

¹⁴ A povstali a odstranili oltáře, jež byly v Jerúsalémě, i všechny oltáře k zakuřování odstranili a vyházeli je k potoku Kidrónu.

¹⁵ A v čtrnáctý den druhého měsíce porazili minutí a kněží a Lévíovci se zastyděli a posvětili se a dopravili v dům Hospodinův vzestupné oběti

¹⁶ a stanuli na svém stanovišti podle svého předpisu , podle zákona Mojžíše, Božího muže, a kněží kropili krví převzatou z ruky Lévíovců .

¹⁷ V sejití totiž bylo mnoho těch, kteří se neposvětili, a Lévíovci byli nad porážením minutí pro všechny , kdo nebyli čisti, k posvěcení jich Hospodinu,

¹⁸ neboť množství lidu, mnozí z Efrájima a Menaššéa a Jissáschára a Zevulúna se neočistili, takže pojedli minutí ne tak , jak je psáno. Ale Jechizkijjáhú se za ně jal modlit výrokem: Kéž dobrotivý Hospodin činí zadost v prospěch

¹⁹ každého, jenž své srdce usměrnil k vyhledávání Boha, Hospodina, Boha svých otců, ne však podle svatého očišťování .

²⁰ A Hospodin k Jechizkijjáhúovi naklonil sluch a prominul lidu .

²¹ Synové Isráélovi, již byli shledáni v Jerúsalémě, tedy po sedm dní s velikou radostí konali slavnost nekvašených chlebů a Lévíovci a kněží den po dni přinášeli velebení Hospodinu hlasitými nástroji - Hospodinu .

²² A Jechizkijjáhú promluvil k srdci všech Lévíovců , již si rozumně počínali , s dobrou rozumností vůči Hospodinu. A po sedm dní jedli sváteční oběti , obětujíce oběti pokojných hodů a přinášejíce chválu Hospodinu , Bohu svých otců.

²³ A rozhodli se , všechno sejití , slavit dalších sedm dní; jali se tedy slavit sedm dní s radostí,

²⁴ neboť Jechizkijjáhú, král Júdův, věnoval sejití tisíc býků a sedm tisíc kusů drobného dobytka a hodnostáři věnovali sejití tisíc býků a deset tisíc kusů drobného dobytka; a kněží se v množství posvětili.

²⁵ I radovali se, všechno sejití Júdovo a kněží a Lévíovci a všechno sejití těch, již přišli z Isráéle a cizinci , již přišli ze země Isráélovy a již bydleli v Júdovi.

²⁶ Nastala tedy v Jerúsalémě veliká radost, neboť od dní Šalomouna, syna Dávídova, krále Isráélova, nebylo v Jerúsalémě nic takovéhoto .

²⁷ A kněží a Lévíovci povstali a požehnali lidu a jejich hlas byl vyslyšen a jejich modlitba vstoupila k jeho svatému příbytku , k nebesům.

31

¹ A jak toto vše dokončili , vyšli , všechen Isráél, již byli shledáni , do měst Júdových a roztříštili sloupy a zporáželi ašéry a pobořili výšiny a oltáře ze všeho Júdy a Benjámína a ve všem Efrájimovi a Menaššéovi až do skoncování ; a všichni synové Isráélovi se vrátili, každý ve svou držbu, do svých měst.

² A Jechizkijjáhú rozmístil oddíly kněží, a Lévíovce po jejich oddílech , každého podle příkazu jeho služby , kněží a Lévíovců , k vzestupným obětem a k obětem pokojných hodů , k obsluze a k chvalám a k velebení v branách houfů Hospodinových,

³ a podíl krále z jeho jmění k vzestupným obětem : K vzestupným obětem jitra a večera a vzestupným obětem na soboty a na nové měsíce a na svátky , jak je psáno v zákoně Hospodinově,

⁴ a nařídil lidu, obyvatelům Jerúsaléma, odevzdávat podíl kněží a Lévíovců , aby se mohli držet při zákoně Hospodinově ;

⁵ a jak se ta věc roznesla , nasnášeli, děti Isráélovy, množství prvotiny obilí, moštu a oleje a medu a veškeré úrody pole a v hojnosti dopravili desátek toho všeho.

⁶ A děti Isráélovy a Júdovy, ti, již bydleli ve městech Júdových, i oni dopravili desátek skotu a drobného dobytka a desátek svatých věcí, jež byly posvěceny Hospodinu, jejich Bohu, a nakladli hromady a hromady.

⁷ Navršovat počali ty hromady v třetím měsíci a dokončili v měsíci sedmém;

⁸ a když Jechizkijjáhú a hodnostáři přišli a ty hromady uviděli, jali se žehnat Hospodinu a lidu Isráélovu.

⁹ A když se Jechizkijjáhú na kněží a Levíovce obrátil s dotazem stran těch hromad ,

¹⁰ řekl k němu Azarjáhú, hlavní kněz domu Cádókova , ano, řekl: Od započetí přinášení oběti věnování v dům Hospodinův je co jíst a nasytit se i pozůstavit, až do hojnosti, neboť Hospodin požehnal lidu, a co je pozůstaveno, je tato spousta.

¹¹ Jechizkijjáhú tedy nařídil připravit v domě Hospodinově komory ; ty připravili

¹² a oběť věnování a desátky a posvěcené věci spolehlivě vnesli, a vedoucím byl Konanjáhú, Lévíovec, a druhým Šimeí, jeho bratr;

¹³ a pověřenci po boku Konanjáhúa a Šimeího, jeho bratra, byli Jechíél a Azazjáhú a Nachath a Asáhél a Jerímóth a Józávád a Elíél a Jismachjáhú a Machath a Benájáhú, podle nařízení Jechizkijjáhúa, krále, a Azarjáhúa, vedoucího Božího domu.

¹⁴ A nad Božími dobrovolnými obětmi k rozdávání Hospodinovy oběti věnování a nanejvýš svatých věcí byl Kóré, syn Jimnův, Lévíovec, vrátný ke vzcházení ,

¹⁵ a k jeho ruce Éden a Minjámin a Jéšúa a Šimaejáhú, Amarjáhú a Šechanjáhú, ve městech kněží k spolehlivému rozdávání svým bratrům v oddílech , jak velikému , tak malému ,

¹⁶ mimo ty, již byli jejich rodopisně zaznamenaní, totiž osoby mužského pohlaví od věku tří let a nahoru, každému, kdo vstupoval do domu Hospodinova podle povinnosti dne v její den, podle jejich služby v jejich úkolech po jejich oddílech

¹⁷ (i s kněžími a Lévíovci , již byli rodopisně zaznamenáni, podle domů jejich otců od věku dvaceti let a nahoru podle jejich úkolů v jejich oddílech ),

¹⁸ a těm, již byli rodopisně zaznamenáni mezi vší jejich drobotinou, jejich ženami a jejich syny a jejich dcerami, všemu sejití , neboť se ve své věrnosti posvětili k svatosti.

¹⁹ A pro syny Árónovy, kněží , byli na polích obvodů jejich měst, v každém jednotlivém městě , muži, kteří byli označeni jmény, k dodávání podílů všem mužského pohlaví mezi kněžími a všem, již byli rodopisně zaznamenáni mezi Lévíovci .

²⁰ A podle tohoto činil Jechizkijjáhú ve všem Júdovi, a činil před tváří Hospodina, svého Boha, co bylo dobré a správné a pravdivé ;

²¹ a ve vší své činnosti , již započal, ve službě Božího domu a v zákoně a v rozkaze zajímat se o svého Boha jednal celým svým srdcem a dosáhl úspěchu .

32

¹ Po těchto věcech a této věrnosti přitáhl Sanchérív, král Aššúru , a vstoupil v Júdu a utábořil se před opevněnými městy a zamýšlel je pro sebe prolomit .

² A když Jechizkijjáhú shledal , že přitáhl Sanchérív a jeho tvář je pro boj proti Jerúsalému,

³ uradil se se svými hodnostáři a hrdiny zasypat vody pramenů, jež jsou zevně vůči městu ; i pomohli mu

⁴ a shromáždili se, mnoho lidu, a zasypali všechna zřídla a potok , jenž proudil středem země, s výrokem: Proč by měli přijít králové Aššúru a nacházet mnoho vod?

⁵ A vzmužil se a vybudoval všechnu pobořenou zeď - tu vztyčil až k věžím - a navenek další zeď , a opravil Milló města Dávídova a v hojnosti nazhotovoval oštěpů a malých štítů.

⁶ A nad lidem ustanovil velitele do bojů a shromáždil je k sobě na prostranství u brány města a promluvil k jejich srdci výrokem:

⁷ Buďte silní a buďte odvážní , nemusíte se bát ani se strachovat před tváří krále Aššúru a před blízkostí tváře všeho davu , jenž je s ním, vždyť s námi je více než s ním -

⁸ s ním je paže z masa a s námi Hospodin, náš Bůh, k pomoci nám a k vybojování našich bojů . I opřeli se, lid, o slova Jechizkijjáhúa, krále Júdova.

⁹ Po tomto poslal Sanchérív, král Aššúru , k Jerúsalému své služebníky (tehdy on byl před Láchíší a všechen jeho dvůr s ním) k Jechizkijjáhúovi, králi Júdovu, a ke všemu Júdovi, jenž byl v Jerúsalémě, se vzkazem :

¹⁰ Takto řekl Sanchérív, král Aššúru : Nač spoléháte, a zůstáváte v obležení v Jerúsalémě?

¹¹ Zda vás Jechizkijjáhú nezavádí na scestí , k vydání vás smrti hladem a žízní, výrokem: Hospodin, náš Bůh, nás bude moci vyprostit z dlaně krále Aššúru ?

¹² Zda ne on, Jechiz-kijjáhú, odstranil jeho výšiny a jeho oltáře a Júdovi a Jerúsalému nařídil výrokem: Před jedním oltářem se budete klanět a na něm v kouř obracet ?

¹³ Zda nevíte, co jsem provedl já a moji otcové všem národnostem zemí? Zda snad byli bohové národů zemí schopni vyprostit jejich zem z mé ruky?

¹⁴ Kdo je mezi bohy všech těchto národů, jež moji otcové učinili odevzdanými , takový, že by byl schopen svůj lid z mé ruky vyprostit, takže by váš Bůh byl schopen z mé ruky vyprostit vás?

¹⁵ Nuže tedy nechť vás Jechizkijjáhú neklame a nezavádí vás takto na scestí , aniž byste mu měli důvěřovat, neboť žádný +bůh žádného národa a království nebyl schopen vyprostit svůj lid z mé ruky ani z ruky mých otců - a váš Bůh teprve nebude moci vyprostit z mé ruky vás!

¹⁶ A jeho služebníci dále mluvili proti Hospodinu, Bohu, a proti Jechizkijjáhúovi, jeho nevolníku;

¹⁷ i dopisy napsal k utrhání Hospodinu, Bohu Isráélovu, a k řeči proti němu, k výroku: Jako bohové národů zemí, kteří nevyprostili svůj lid z mé ruky, tak z mé ruky nebude moci svůj lid vyprostit Bůh Jechizkijjáhúův.

¹⁸ A jali se volat silným hlasem júdsky na lid Jerúsaléma, jenž byl na zdi , k zastrašení jich a k polekání jich, aby mohli dobýt města;

¹⁹ a o Bohu Jerúsaléma mluvili jako o bozích národností země, díle rukou člověka.

²⁰ A stran tohoto se Jechizkijjáhú, král, a Isajá, syn Amócův, prorok, jali modlit a volat k nebesům

²¹ a Hospodin poslal anděla , jenž zahubil každého zdatného hrdinu a vůdce a velitele v táboře krále Aššúru ; ten se s hanbou v tváři vrátil do své země, a když vstoupil v dům svého boha, mečem ho tam srazili pocházející z jeho útrob.

²² Tak Hospodin Jechizkijjáhúa a obyvatele Jerúsaléma vysvobodil z ruky Sanchéríva, krále Aššúru , a z ruky všech , a podporoval je ze všech stran ;

²³ a mnozí do Jerúsaléma přinášeli dary Hospodinu a cennosti Jechizkijjáhúovi, králi Júdovu, i byl potom vyvýšen před očima všech národů.

²⁴ V oněch dnech Jechizkijjáhú až na smrt onemocněl; i jal se modlit k Hospodinu; ten k němu promluvil a dal mu znamení;

²⁵ ale Jechizkijjáhú neoplatil dobrodiní jemu prokázané , neboť se jeho srdce pozvedlo , i nastalo proti němu a proti Júdovi a Jerúsalému rozhněvání ,

²⁶ když se však Jechizkijjáhú pro pozvednutí svého srdce pokořil, on i obyvatelé Jerúsaléma, nepřišlo na ně rozhněvání Hospodinovo v dnech Jechizkijjáhúových.

²⁷ A Jechizkijjáhúovi se dostalo velmi hojného bohatství a slávy a zřídil si pokladnice na stříbro a na zlato a na drahé kameny a na vonné látky a na malé štíty a na všemožné požadované předměty

²⁸ a skladiště úrod obilí a moštu a oleje a stáje pro všechny druhy dobytka a stáda do stájí .

²⁹ A zřídil si města a bohatství drobného dobytka a skotu v hojnosti, neboť mu Bůh dal velmi veliké jmění .

³⁰ A on, Jechizkijjáhú, ucpal horní výtok vod Gíchónu a zavedl je přímo dolů k západu vůči městu Dávídovu . A ve vší své činnosti dosáhl Jechizkijjáhú úspěchu .

³¹ Přesto však ho při vyslancích hodnostářů Bávelu , již byli posláni k němu dotázat se na znamení, jež v zemi nastalo , Bůh opustil k vyzkoušení ho, k vyzvědění všeho v jeho srdci.

³² A ostatní věci Jechizkijjáhúovy a jeho zbožné činy , hle je, jsou vypsány ve vidění Isaji, syna Ámócova, proroka, na knize králů Júdových a Isráélových.

³³ I ulehl Jechizkijjáhú se svými otci a pohřbili ho na nejvyšším místě hrobů dětí Júdových; a prokázali mu, všechen Júdá, při jeho smrti čest . A kralování se místo něho ujal Menaššé, jeho syn.

33

¹ Při započetí svého kralování byl Menaššé ve věku dvanácti let a v Jerúsalémě kraloval padesát a pět let,

² a jal se činit, co bylo v očích Hospodinových zlé, podle ošklivostí národů, jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil ,

³ a zase vybudoval výšiny , jež Jechizkijjáhú, jeho otec, pobořil , a nastavěl oltářů pro Baalím a nazřizoval ašér a jal se klanět všemu zástupu nebes a sloužit jim,

⁴ a zbudoval oltáře v domě Hospodinově, o němž Hospodin řekl: V Jerúsalémě bude navždy mé jméno;

⁵ a v dvou nádvořích domu Hospodinova nabudoval oltářů všemu zástupu nebes.

⁶ A on v průrvě syna Hinnómova své děti prováděl ohněm a zabýval se předpovídáním a věštěním a čarováním a zjednával vyvolavače duchů a jasnovidce ; množil činění toho, co bylo v očích Hospodinových zlé, k dráždění ho.

⁷ A sochu , figuru , již zhotovil , umístil v Božím domě, o němž Bůh k Dávídovi a k Šalomounovi, jeho synu, řekl: V tomto domě a v Jerúsalémě, jejž jsem ze všech kmenů Isráélových vyvolil , chci navždy položit své jméno,

⁸ aniž budu nadále odtahovat nohu Isráélovu z povrchu půdy , již jsem určil jejich otcům, budou-li jen dbát o vykonávání všeho, co jsem jim rozkázal, - o všechen zákon a ustanovení a předpisy , - skrze Mojžíše.

⁹ Ale Menaššé Júdu a obyvatele Jerúsaléma přiměl bloudit k činění zla nad národy , jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil .

¹⁰ A Hospodin k Menaššéovi a k jeho lidu mluvil , ale nevěnovali pozornost ;

¹¹ i přivedl na ně Hospodin velitele vojska , jež patřilo králi Aššúru ; ti Menaššéa chytili na háky a spoutali ho mosaznými okovy a zavedli ho do Bávelu ;

¹² a jak mu byla způsobena tíseň , jal se obměkčovat tvář Hospodina, svého Boha , a velmi se z příčiny přítomnosti tváře Boha svých otců pokořil

¹³ a jal se k němu modlit, i dal se mu uprosit a vyslyšel jeho úpění a dal mu vrátit se v Jerúsalém k jeho kralování. Tu Menaššé poznal, že Bohem je Hospodin.

¹⁴ A potom vybudoval vnější zeď města Dávídova od západu ke Gíchónu v údolí až ke vstupu v bránu Ryb; tu vedl vůkol vůči Ófelu a učinil ji velmi vysokou ; a ve všechna opevněná města Júdova dosadil velitele vojenské moci ,

¹⁵ a z domu Hospodinova odstranil bohy ciziny a figuru a všechny oltáře, jež na hoře domu Hospodinova a v Jerúsalémě zbudoval; to vyházel ven z města ,

¹⁶ a oltář Hospodinův opravil a jal se na něm obětovat oběti pokojných hodů a projevu díků a Júdovi nařídil sloužit Hospodinu, Bohu Isráélovu.

¹⁷ Ale lid, ti ještě obětovali na výšinách , jenže Hospodinu, svému Bohu.

¹⁸ A ostatní věci Menaššéovy a jeho modlitba k jeho Bohu a slova vidoucích k němu vyslovovaná ve jménu Hospodina, Boha Isráélova, hle je se slovy o králích Isráélových ,

¹⁹ a jeho modlitba a uprošení jím a všechen jeho hřích a jeho nevěrnost a místa , v kterých před svým pokořením vybudoval výšiny a nastavěl ašéry a sochy , - hle je, jsou připsány k slovům Chózájovým .

²⁰ I ulehl Menaššé se svými otci a pohřbili ho v jeho domě; a kralování se místo něho ujal Ámón, jeho syn.

²¹ Při započetí svého kralování byl Ámón ve věku dvaceti a dvou let a v Jerúsalémě kraloval dvě léta;

²² a jal se činit, co bylo v očích Hospodinových zlé, podle toho, co činil Menaššé, jeho otec, ano, obětoval Ámón všem sochám , jež Menaššé, jeho otec, zhotovil , a sloužil jim,

²³ ale nepokořil se z příčiny přítomnosti tváře Hospodinovy , podle pokoření Menaššéa, svého otce, nýbrž Ámón, ten provinění rozmnožil.

²⁴ A jeho služebníci se proti němu spikli a v jeho domě ho usmrtili;

²⁵ a lid země, ti pobili všechny, již se proti králi Ámónovi spikli, a v kralování místo něho uvedli , lid země, Jóšijjáhúa, jeho syna.

34

¹ Při započetí svého kralování byl Jóšijjáhú ve věku osmi let a v Jerúsalémě kraloval třicet a jeden rok;

² a jal se činit, co bylo v očích Hospodinových správné , a chodit cestami Dávída, svého otce, a neodchýlil se vpravo ani vlevo.

³ A v osmi letech svého kralování , když on ještě byl hoch , počal toužit po Bohu Dávída, svého otce, a v dvanáctém roce počal očišťovat Júdu a Jerúsalém od výšin a ašér a soch a slitin;

⁴ i pobořili před jeho tváří oltáře Baalím a zporážel sluneční kůly , jež z nich čněly vzhůru, a ašéry a sochy a slitiny roztříštil a rozmělnil a rozprášil na povrch hrobů těch, již jim obětovali

⁵ a kosti kněží spálil na jejich oltářích; tak Júdu a Jerúsalém očistil.

⁶ A ve městech Menaššéových a Efrájimových a Šimeónových až po Naftálího , v jejich zříceninách vůkol

⁷ také pobořil oltáře a ašéry a do rozmělnění roztloukl sochy a zporážel všechny sluneční kůly ve vší zemi Isráélově a vrátil se do Jerúsaléma.

⁸ A v osmnáctém roce svého kralování k očištění země a domu poslal Šáfána, syna Acaljáhúova, a Maaséjáhúa, představeného města, a Jóácha, syna Jóácházova, zapisovatele , opravit dům Hospodina, jeho Boha.

⁹ I přišli k Chilkijjáhúovi, veleknězi , a dali peníze , jež byly vneseny v Boží dům, jež Lévíovci , strážcové prahu, sesbírali z ruky Menaššéa a Efrájima a od všeho zbytku Isráéle a od všeho Júdy a Benjámína a obyvatel Jerúsaléma,

¹⁰ ty dali na ruku vykonávajících činnost , již byli pověřeni péčí ve věci domu Hospodinova , a vykonávající činnost je dali těm, kteří v domě Hospodinově pracovali k vylepšování a k opravování domu;

¹¹ dali je tedy tesařům a budovatelům, k nákupu tesaných kamenů a dříví na svorky a k zastřešení budov , jež králové Júdovi zkazili .

¹² A ti muži v té činnosti pracovali spolehlivě ; a dozorem nad nimi byli pověřeni Jachath a Óvadjáhú, Lévíovci ze synů Merárího, a Zecharjá a Mešullám ze synů Keháthím , a všichni Lévíovci vyznající se v hudebních nástrojích .

¹³ Byli i nad nákladními a byli dozorci při každém vykonávajícím činnost ve službě jakéhokoli druhu . A z Lévíovců byli písaři , úředníci a vrátní.

¹⁴ A při jejich vybírání peněz , jež byly vneseny v dům Hospodinův, našel Chilkijjáhú, kněz, knihu zákona Hospodinova skrze Mojžíše;

¹⁵ i ujal se Chilkijjáhú slova a řekl k Šáfánovi, písaři : Našel jsem v domě Hospodinově knihu zákona . A Chilkijjáhú tu knihu dal Šáfánovi

¹⁶ a Šáfán tu knihu přinesl ke králi a zase králi slovem odpověděl výrokem: Vše, co bylo dáno v ruku tvých nevolníků, oni činí,

¹⁷ i vysypali peníze , jež byly v domě Hospodinově shledány , a dali je na ruku těch, již byli pověřeni , a na ruku vykonávajících činnost .

¹⁸ A Šáfán, písař , podal králi zprávu výrokem: Chilkijjáhú, kněz, mi dal knihu. A Šáfán se v ní jal před tváří královou číst;

¹⁹ a za králova slyšení slov té knihy zákona se stalo , že roztrhl svá roucha;

²⁰ a rozkázal král Chilkijjáhúovi a Achíkámovi, synu Šáfánovu, a Avdónovi, synu Míchovu, a Šáfánovi, písaři , a Asájovi, služebníku královu, výrokem:

²¹ Jděte, dotažte se Hospodina, pro mne a pro ty, již zbývají v Isráélovi a v Júdovi, na slova knihy, jež byla nalezena, neboť veliké je popuzení Hospodinovo, jež se na nás vylije, protože naši otcové nedbali slova Hospodinova k jednání podle všeho, co je psáno na této knize .

²² Odebral se tedy Chilkijjáhú a ti, jež král určil, k Chuldě, prorokyni, ženě Šalluma, syna Tokehatha, syna Chasry, opatrovníka rouch, jež bydlela v Jerúsalémě, v druhé čtvrti , a promluvili k ní podle toho .

²³ A řekla jim: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Řekněte muži, jenž vás ke mně poslal:

²⁴ Takto řekl Hospodin: Hle, já se chystám na toto místo a na jeho obyvatele přivést neštěstí , všechny kletby , jež jsou napsány na té knize , již před tváří krále Júdova četli ,

²⁵ za to, že mě opustili a jali se zakuřovat jiným bohům za účelem dráždění mě všemi výrobky svých rukou, takže se bude na toto místo vylévat mé popuzení a nebude hasnout.

²⁶ Ale ke králi Júdovu, jenž vás poslal obrátit se s dotazem na Hospodina , takto k němu řeknete : Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův. Slova, jež jsi uslyšel, -

²⁷ protože tvé srdce je měkké a z příčiny přítomnosti Boží tváře ses pokořil při svém slyšení mých slov o tomto místě a o jeho obyvatelích , ano, pokořil ses před mou tváří a roztrhl jsi svá roucha a před mou tváří ses rozplakal, ano, i já jsem uslyšel - prohlášeno Hospodinem;

²⁸ hle, já se chystám připojit tě k tvým otcům, takže budeš v pokoji přiložen k svým hrobům a tvé oči nebudou hledět na všechno neštěstí , jež se já chystám přivést na toto místo a na jeho obyvatele . I přinesli odtamtud slovo králi.

²⁹ A král poslal a shromáždil všechny starší Júdy a Jerúsaléma

³⁰ a vystoupil král v dům Hospodinův, i všichni muži Júdovi a obyvatelé Jerúsaléma a kněží a Lévíovci a všechen lid, od velikého až po malého, a jal se v jejich uši číst všechna slova té knihy smlouvy, jež byla nalezena v domě Hospodinově.

³¹ A král stanul před sloupem a před tváří Hospodinovou uzavřel smlouvu o chození za Hospodinem a o zachovávání jeho rozkazů a jeho svědectví a jeho ustanovení celým srdcem a celou duší, o vykonávání slov té smlouvy, jež byla napsána na této knize .

³² Tím všechny, již byli přítomni v Jerúsalémě, i Benjámína, zavázal a obyvatelé Jerúsaléma se jali činit podle smlouvy Boha - Boha svých otců;

³³ a Jóšijjáhú ze všech zemí, jež patřily dětem Isráélovým, odstranil všechny ošklivosti a všechny, již byli shledáni v Isráéli, přiměl sloužit - sloužit Hospodinu, jejich Bohu. Za všechny jeho dni se od následování Hospodina, Boha svých otců, neodvrátili .

35

¹ A v Jerúsalémě Jóšijjáhú uspořádal minutí Hospodinu ; i porazili minutí v čtrnáctý den prvního měsíce ;

² totiž postavil kněží k jejich úkolům a povzbudil je k službě v domě Hospodinově

³ a Lévíovcům , již vyučovali ve všem Isráélovi, již byli svatí Hospodinu, řekl: Dejte svatou skříňku v dům, jejž zbudoval Šalomoun, syn Dávídův, král Isráélův; není vám břemenem na ramenou . Nyní služte Hospodinu, svému Bohu, a jeho lidu, Isráélovi,

⁴ a podle domů svých otců ve svých oddílech učiňte přípravy podle písma Dávída, krále Isráélova, a podle psaní Šalomouna, jeho syna,

⁵ a postavte se ve svatyni podle oddělení domů otců za své bratry , syny lidu, a to po oddílech domů otců Lévíovců ,

⁶ a porazte minutí a posvěťte se a učiňte pro své bratry přípravy k učinění podle slova Hospodinova skrze Mojžíše.

⁷ A Jóšijjáhú věnoval synům lidu drobný dobytek, totiž jehňata a kůzlata , to vše k obětem minutí pro každého přítomného , počtem třicet tisíc, a tři tisíce kusů skotu; toto z králova jmění ,

⁸ a jeho hodnostáři jako dobrovolnou oběť lidu, kněžím a Lévíovcům věnovali : Chilkijjáhú a Zecharjáhú a Jechíél, vůdcové Božího domu, dali kněžím k obětem minutí dva tisíce a šest set , a tři sta kusů skotu;

⁹ a Konanjáhú a Šemaejáhú a Nethaneél, jeho bratři, a Chašavjáhú a Jeíél a Józávád, vedoucí Lévíovců , věnovali Lévíovcům k obětem minutí pět tisíc , a pět set kusů skotu.

¹⁰ Tak byla služba připravena a kněží stanuli na svém stanovišti a Lévíovci podle svých oddílů podle rozkazu králova;

¹¹ i porazili minutí a kněží se jali kropit ze své ruky a Lévíovci stahovali;

¹² a vzestupné oběti dali stranou k odevzdání jich oddělením podle domů otců dětí lidu, k předkládání Hospodinu, jak je psáno v knize Mojžíšově; a tak se skotem .

¹³ A jali se minutí péci ohněm podle předpisu a ostatní posvěcené věci vařit v kotlech a v hrncích a v mísách a spěšně nosit všem dětem lidu.

¹⁴ A potom připravili sobě a kněžím, neboť kněží, synové Árónovi, byli až do noci při vznášení vzestupných obětí a tuku , takže Lévíovci připravili sobě a kněžím, synům Árónovým.

¹⁵ A pěvci, synové Ásáfovi, byli na svém stanovišti podle rozkazu Dávídova a Ásáfova a Hémánova a Jedúthúna, vidoucího králova, a vrátní u každé brány , nebylo jim třeba vzdalovat se od své služby , neboť jim připravili Lévíovci, jejich bratři.

¹⁶ A v onen den byla připravena všechna služba Hospodinu k pořádání minutí a vznášení vzestupných obětí na oltáři Hospodinově podle rozkazu krále Jóšijjáhúa,

¹⁷ i slavily děti Isráélovy, jež byly shledány , v onen čas minutí a slavnost nekvašených chlebů po sedm dní,

¹⁸ aniž bylo v Isráélovi uspořádáno minutí tomuto podobné ode dní Samúéla, proroka, aniž který z králů Isráélových uspořádal minutí jako to , jež uspořádal Jóšijjáhú a kněží a Lévíovci a všechen Júdá a Isráél, jenž byl shledán , a obyvatelé Jerúsaléma.

¹⁹ Toto minutí bylo uspořádáno v osmnáctém roce kralování Jóšijjáhúova .

²⁰ Po tomto všem, když Jóšijjáhú opravil dům, vystoupil Nechó, král Egypta, k boji proti Karkemíši na Peráthu a Jóšijjáhú mu vytáhl vstříc.

²¹ I poslal k němu posly se vzkazem : Co mám s tebou co činit , králi Júdův? Ne proti tobě, ne ty dnes, nýbrž proti domu , s nímž vedu válku , a Bůh mi nařídil jednat rychle ; nechej Boha, jenž je se mnou, ve svém zájmu , ať tě nemusí zahubit .

²² Ale Jóšijjáhú od něho neobrátil svou tvář, nýbrž se přestrojil k boji proti němu a neobrátil sluch k slovům Nechóovým z úst Božích a přitáhl k boji na rovinu Megiddó.

²³ A střelci se jali na krále Jóšijjáhúa střílet a král řekl svým služebníkům: Přeneste mě, neboť jsem těžce raněn .

²⁴ Jeho služebníci ho tedy přenesli s vozidla a odvezli ho na druhém voze , jejž měl , a dopravili ho v Jerúsalém, i umřel a byl pohřben v hrobech svých otců; a všechen Júdá a Jerúsalém, ti se nad Jóšijjáhúem rmoutili .

²⁵ A Jeremjá nad Jóšijjáhúem žalostně zapěl a všichni zpěváci a zpěvačky svými žalozpěvy mluví o Jóšijjáhúovi až po tento den ; i učinili je ustanovením uloženým Isráélovi , a hle je, jsou připsány k žalozpěvům .

²⁶ A ostatní věci Jóšijjáhúovy a jeho zbožné činy , jak je psáno v zákoně Hospodinově,

²⁷ ano, jeho věci, první i poslední, hle je, jsou vypsány na knize králů Isráélových a Júdových.

36

¹ I vzali, lid země, Jehóácháza, syna Jóšijjáhúova, a uvedli ho v kralování v Jerúsalémě místo jeho otce.

² Při započetí svého kralování byl Jóácház ve věku tří a dvaceti let a kraloval v Jerúsalémě tři měsíce

³ a král Egypta ho v Jerúsalémě odstranil a zem pokutoval sto kikkáry stříbra a kikkárem zlata,

⁴ a v kralování nad Júdou v Jerúsalémě uvedl král Egypta Eljákíma, jeho bratra, a jeho jméno změnil na Jehójákím; a Jóácháza, jeho bratra, Nechó vzal a zavedl ho do Egypta.

⁵ Při započetí svého kralování byl Jehójákím ve věku dvaceti a pěti let a kraloval v Jerúsalémě jedenáct let; a jal se činit, co bylo v očích Hospodina, jeho Boha, zlé.

⁶ Proti němu vystoupil Nevúchadneccar, král Bávelu , a spoutal ho mosaznými okovy k zavedení ho do Bávelu

⁷ a něco z náčiní domu Hospodinova dopravil Nevúchadneccar do Bávelu a v Bávelu je dal ve svůj chrám .

⁸ A ostatní věci Jehójákímovy a ošklivosti , jež napáchal , a co bylo při něm shledáno , hle je, jsou vypsány na knize králů Isráélových a Júdových. A kralování se místo něho ujal Jehójáchín, jeho syn.

⁹ Při započetí svého kralování byl Jehójáchín ve věku osmnácti let a v Jerúsalémě kraloval tři měsíce a deset dní; a jal se činit, co bylo v očích Hospodinových zlé.

¹⁰ A při návratu roku poslal král Nevúchadneccar a dopravil ho s drahocennými náčiními domu Hospodinova do Bávelu a v kralování nad Júdou v Jerúsalémě uvedl Cidkijjáhúa, jeho bratra .

¹¹ Při započetí svého kralování byl Cidkijjáhú ve věku dvaceti a jednoho roku a v Jerúsalémě kraloval jedenáct let;

¹² a jal se činit, co bylo v očích Hospodina, jeho Boha, zlé, nepokořil se z příkazu Hospodinova z příčiny přítomnosti tváře proroka Jeremji ,

¹³ a také se proti králi Nevúchadneccarovi, jenž ho zavázal přísahou při Hospodinu, vzbouřil a zatvrdil svou šíji a zpevnil své srdce, aby se nevrátil k Hospodinu, Bohu Isráélovu;

¹⁴ i všichni představení kněží a lidu se jali stále více dopouštět vyslovené nevěrnosti podle všech ošklivostí národů a znečistili dům Hospodinův, jejž v Jerúsalémě posvětil .

¹⁵ I vzkazoval jim Hospodin, Bůh jejich otců, skrze své posly , za časného vstávání a posílání, neboť se slitovával nad svým lidem a nad svým příbytkem,

¹⁶ projevili se však proti Božím poslům jako pošklebovači a znevažovači jejich slov a proti jeho prorokům jako posměvači až do vzejití popuzení Hospodinova proti jeho lidu, až nebylo vyhojení.

¹⁷ I vyvedl proti nim krále Kasdím , jenž v domě jejich svatyně mečem pozabíjel jejich jinochy a neslitoval se nad jinochem ani pannou, starcem ani kmetem ; všechny vydal v jeho ruku,

¹⁸ a všechna náčiní Božího domu, veliká i malá, a poklady domu Hospodinova a poklady královy a jeho hodnostářů , to vše dopravil v Bável .

¹⁹ A Boží dům spálili a zbořili zeď Jerúsaléma a všechny jeho paláce vypálili ohněm, i všechny žádoucí předměty , ke zkáze .

²⁰ A co ušlo před mečem , odvedl do Bávelu a byli jemu a jeho synům nevolníky až do započetí kralování království Persie

²¹ k naplnění slova Hospodinova ústy Jeremjovými, až země užila svých sobot; po všechny dni svého zpustošení odpočívala do naplnění sedmdesáti let.

²² A v prvním roce Kóreše , krále Persie , k dokonání slova Hospodinova ústy Jeremjovými, vzbudil Hospodin ducha Kóreše, krále Persie , takže ve všem svém království dal prohlásit výrok , a to i písemně :

²³ Takto řekl Kóreš, král Persie : Hospodin, Bůh nebes, mi dal všechna království země, a on na mne vložil pověření budovat mu dům v Jerúsalémě, jenž je v Júdovi. Kdo je ze všeho jeho lidu mezi vámi, budiž Hospodin, jeho Bůh, s ním a nechť vystupuje .