1 A po smrti Acheávově se Móáv vzepřel proti Isráélovi ;
2 a Achazjá ve svém horním pokoji, jenž byl v Šómrónu, propadl mříží a utrpěl úraz , i poslal posly a řekl k nim: Jděte, obraťte se s dotazem na Baal-zevúva, boha Ekrónu, zda se budu z následků tohoto úrazu moci uzdravit .
3 A k Élijjovi, Tišbímu , promluvil anděl Hospodinův: Vstaň, vystup vstříc poslům krále Šómrónu a promluv k nim: Zda z nedostatku, že v Isráélovi není Boha, jdete vy obrátit se s dotazem na Baal-zevúva, boha Ekrónu?
4 A proto řekl Hospodin takto: Lože, kam jsi vystoupil , - nebudeš z něho sestupovat, neboť jistotně budeš muset umřít . A Élijjá odešel.
5 A když se poslové k němu vrátili, řekl k nim: Co toto, že jste se vrátili?
6 I řekli k němu: Vystoupil nám vstříc jakýsi muž a řekl k nám: Jděte, vraťte se ke králi, jenž vás poslal, a promluvte k němu: Takto řekl Hospodin: Zda z nedostatku, že v Isráélovi není Boha, ty posíláš obrátit se s dotazem na Baal-zevúva, boha Ekrónu? Proto lože, kam jsi vystoupil , - nebudeš z něho sestupovat, neboť jistotně budeš muset umřít .
7 A promluvil k nim: Jaký byl ráz muže, jenž vám vystoupil vstříc a vyslovil k vám tato slova?
8 I řekli k němu: Muž oděný šatem ze srsti a opásaný na svých kyčlích opaskem z kůže. A řekl: To je Élijjá, Tišbí .
9 A poslal k němu velitele padesáti a jeho padesát; ten k němu vystoupil , a hle, seděl na temeni hory; i promluvil k němu: Boží muži, král promluvil: Sestup!
10 A Élijjáhú odpověděl a promluvil k veliteli padesáti: Jsem-li tedy já Boží muž, nechť z nebes sestupuje oheň a sžírá tebe i tvých padesát! A z nebes sestoupil oheň a jeho i jeho padesát sežral .
11 Zase k němu tedy poslal velitele padesáti, dalšího , a jeho padesát; ten se ujal slova a promluvil k němu: Boží muži, takto řekl král: Spěšně sestup!
12 A Élijjá odpověděl a promluvil k nim: Jsem-li já Boží muž, nechť z nebes sestupuje oheň a sžírá tebe i tvých padesát! A z nebes sestoupil oheň a sežral jeho i jeho padesát.
13 Zase k němu tedy poslal velitele třetích padesáti a jeho padesát; a ten třetí velitel padesáti vystoupil a přišel a poklekl před Élijjáhúa na svá kolena a jal se k němu úpět a promluvil k němu: Boží muži, kéž je , prosím , mé žití a žití těchto padesáti tvých nevolníků drahé v tvých očích!
14 Hle, sestoupil oheň z nebes a sežral ty první dva velitele padesáti a jejich padesátky, nyní však kéž je mé žití drahé v tvých očích!
15 A k Elijjáhúovi promluvil anděl Hospodinův: Sestup s ním, nemusíš před ním pociťovat bázeň . Vstal tedy a sestoupil s ním ke králi
16 a promluvil k němu: Takto řekl Hospodin: Protože jsi poslal posly obrátit se s dotazem na Baal-zevúva, boha Ekrónu (zda z nedostatku, že v Isráélovi není Boha k dotazování na jeho slovo?) proto lože, kam jsi vystoupil , - nebudeš z něho sestupovat, neboť jistotně budeš musit umřít .
17 A umřel podle slova Hospodinova, jež promluvil Élijjáhú, a kralování se místo něho ujal Jehórám (v druhém roce Jehóráma, krále Júdova), neboť on neměl syna.
18 A ostatní věci Achazjáhúovy , co vykonal, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Isráélových?
1 A když se Hospodin chystal vznésti Élijjáhúa ve vichřici v nebesa, stalo se , že vyšel Élijjáhú a Elíšá z Gilgálu
2 a Élijjáhú k Elíšovi řekl: Zůstaň, prosím , zde, neboť Hospodin mě poslal až do Béth-Élu. A Elíšá řekl: Jako že je živ Hospodin a živa je tvá duše, - chci-li tě opustit! I sestoupili v Béth-Él
3 a synové proroků, kteří byli v Béth-Élu, vyšli k Elíšovi a řekli k němu: Zda víš , že se Hospodin chystá dnes tvého pána vzít od tvé hlavy ? I řekl: Vím i já, mlčte .
4 A Élijjáhú mu řekl: Elíšo, zůstaň, prosím , zde, neboť Hospodin mě poslal v Jeríchó. I řekl: Jako že je živ Hospodin a živa je tvá duše, - chci-li tě opustit! I přišli v Jeríchó
5 a synové proroků, kteří byli v Jeríchu, se přiblížili k Elíšovi a řekli k němu: Zda víš , že se Hospodin chystá dnes tvého pána vzít od tvé hlavy ? I řekl: Vím i já, mlčte .
6 A Élijjáhú mu řekl: Zůstaň, prosím , zde, neboť Hospodin mě poslal k Jordánu. I řekl: Jako že je živ Hospodin a živa je tvá duše, - chci-li tě opustit! I odešli oni dva
7 a přišli muži ze synů proroků, padesát, a stanuli od protějška , z daleka, a oni dva stanuli před Jordánem.
8 A Élijjáhú vzal svůj plášť , ten svinul a udeřil vody, i rozdělily se sem a tam a oni dva přešli po suchu.
9 A jak oni přešli , stalo se , že Élijjáhú řekl k Elíšovi: Žádej, co mám pro tebe učinit dříve než bude docházet k mému vzetí z tvé blízkosti . A Elíšá řekl: Nechť se tedy , prosím , na mne smí dostat dvojitý podíl na tvém duchu .
10 I řekl: Žádostí jsi způsobil obtíž ; budeš-li mě vidět zachvacována z tvé přítomnosti , má se ti tak stát , nebude-li však toho, nebude se dít .
11 I stalo se , - oni se stále procházeli s rozmlouváním, - že hle, ohnivý vůz a ohniví koně , i způsobili mezi nimi dvěma odloučení a Élijjáhú ve vichřici vystoupil v nebesa.
12 To Elíšá viděl; a on hlasitě volal : Můj otče, můj otče! Vozy Isráélovy a jeho jezdci ! A již ho neuviděl; i uchopil svá roucha a roztrhl je na dva útržky
13 a zvedl plášť Élijjáhúův, jenž z něho spadl, a vrátil se a stanul na břehu Jordánu.
14 A vzal Élijjáhúův plášť , jenž z něho spadl, a udeřil vody a řekl: Kde je Hospodin, Bůh Élijjáhúův, - ano, on? A když udeřil vody, rozdělily se sem a tam a Elíšá přešel.
15 A když ho uviděli synové proroků, kteří byli v Jeríchu naproti Jordánu, řekli : Na Elíšovi spočinul duch Élijjáhúův. A přišli mu vstříc a poklonili se mu k zemi
16 a řekli k němu: Hle, prosím , s tvými nevolníky jsou zdatní muži, padesát ; nechť, prosím , jdou hledat tvého pána - snad ho, když ho Duch Hospodinův odnesl , hodil na jednu z hor nebo v jednu z průrev . I řekl: Nemusíte posílat.
17 Ale naléhali na něho, až do rozpačitosti , takže řekl: Pošlete. Poslali tedy padesát mužů; ti hledali po tři dni a nenašli,
18 a když se k němu vrátili, zatímco on zůstával v Jeríchu, řekl k nim: Zda jsem k vám neřekl, že nemáte posílat?
19 A muži toho města k Elíšovi řekli: Hle, prosím , poloha tohoto města je dobrá , jak můj pán vidí, ale voda je špatná a země neplodná .
20 I řekl: Přineste mi novou mísu a dejte tam sůl. To k němu přinesli ,
21 i vyšel k východisku vody a hodil tam sůl a řekl: Takto řekl Hospodin: Dal jsem této vodě uzdravení , nebude již od ní nastávat smrt ani neplodnost .
22 A voda je až po tento den uzdravena podle slova Elíšova, jež vyslovil.
23 A vystoupil odtamtud do Béth-Élu; a když on cestou vystupoval , vyšli z města mladí hoši a jali se tropit si z něho šašky a říkat mu: Vystup , plešatče , vystup , plešatče !
24 I ohlédl se za sebe a uviděl je, a ve jménu Hospodinově jim zazlořečil; a z lesa vyšly dvě medvědice a čtyřicet a dva chlapce z nich roztrhaly .
25 A odešel odtamtud na horu Karmel a odtamtud se vrátil v Šómrón.
1 A Jehórám, syn Acheávův, se ujal kralování nad Isráélem v Šómrónu v osmnáctém roce Jehóšáfáta, krále Júdy, a kraloval dvanáct let,
2 a jal se činit, co bylo v očích Hospodinových zlé, jenže ne tak jako jeho otec a jako jeho matka, neboť odstranil sloup Baalův , jejž jeho otec zřídil .
3 Jenže na hříších Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, ulpěl ; od toho se neodvrátil .
4 A Méša, král Móáva , byl chovatelem ovcí a odváděl králi Isráélovu sto tisíc jehňat a sto tisíc beranů a vlnu ;
5 za Acheávova bezživotí se však stalo , že se král Móáva proti králi Isráélovu vzepřel .
6 I vyšel v onen den král Jehórám ze Šómrónu a podrobil všechen Isráél přehlídce .
7 A odebral se a vzkázal Jehóšáfátovi, králi Júdovu, výrokem: Král Móáva se proti mně vzepřel ; zda půjdeš se mnou na Móáva do bitvy ? I řekl: Chci vystoupit ; takový budu já, jaký jsi ty , tak můj lid jako tvůj lid, tak moje koně jako tvoje koně.
8 I řekl: Kterou to cestou budeme vystupovat ? A řekl: Cestou pustiny Edóma .
9 Odebral se tedy král Isráélův a král Júdův a král Edóma a ušli oklikou sedm dní; a vojsku a zvířectvu , jež je následovalo , se nedostávalo vody.
10 A král Isráélův řekl: Běda, že Hospodin povolal tyto tři krále k vydání jich v ruku Móávovu!
11 A Jehóšáfát řekl: Zda tu není proroka Hospodinova , ať se skrze něho můžeme dotázat Hospodina? I odpověděl jeden ze služebníků krále Isráélova a řekl: Je tu Elíšá, syn Šáfátův, jenž líval vodu na ruce Elijjáhúovy.
12 A Jehóšáfát řekl: Při něm je slovo Hospodinovo. Král Isráélův a Jehóšáfát a král Edóma k němu tedy sestoupili
13 a Elíšá ke králi Isráélovu řekl: Co mám s tebou co činit ? Jdi k prorokům svého otce a k prorokům své matky! A král Isráélův mu řekl: Ne , neboť Hospodin povolal tyto tři krále k vydání jich v ruku Móávovu.
14 A Elíšá řekl: Jako že je živ Hospodin zástupů , před jehož tváří stojím , že kdybych já vysoce necenil přítomnost Jehóšáfáta, krále Júdova - hleděl-li bych na tebe a viděl-li bych tě!
15 A nyní mi přiveďte někoho, kdo umí hrát . A za hraní toho hrajícího se stalo , že se na něho dostala ruka Hospodinova.
16 A řekl: Takto řekl Hospodin: Učiňte toto údolí jamami, jamami !
17 Neboť takto řekl Hospodin: Nebudete pozorovat větru a nebudete pozorovat deště , a toto údolí se bude plnit vodou, i budete pít vy i vaše stáda a vaše zvířectvo ,
18 vždyť toto je v očích Hospodinových maličkostí , i Móáva vydá ve vaši ruku,
19 takže budete moci vybít každé opevněné město a každé vybrané město a skácet každý dobrý strom a zasypat všechna zřídla vod a znehodnotit každý dobrý pozemek kameny.
20 A v jitře, za vystupování oběti daru , se stalo , že hle, směrem od Edóma přicházely vody a těmi vodami se naplnila země.
21 A když všichni Móávci uslyšeli, že králové vystoupili bojovat proti nim, byli svoláni ze všech schopných opásat se opaskem a výše a stanuli na pomezí ;
22 a když v jitře časně vstali, vzešlo nad těmi vodami slunce a Móávci od protějška uviděli vody červené jako krev
23 a řekli si : Toto je krev, ti králové jsou jistě potřeni, neboť se mezi sebou pobili ; nyní tedy ke kořisti, Móáve!
24 I vstoupili do tábora Isráélova, a Isráélovci povstali a jali se Móáva bít ; ti se před jejich tváří dali na útěk, a oni tam vstoupili , ano, pobít Móáva.
25 I strhávali města a na každý dobrý pozemek házeli, každý svůj kámen, takže jej zaplnili, a každé zřídlo vod zasypávali a každý dobrý strom káceli, až v Kír-charéšetu zanechali jen jeho kameny a prakovníci jej obcházeli a ostřelovali .
26 A když král Móáva shledal , že bitva je pro něho příliš tuhá , vzal s sebou sedm set mužů tasících meč, chtěje prorazit ke králi Edóma , ale nemohli;
27 i vzal svého prvorozeného syna, jenž měl místo něho kralovat, a na zdi ho vznesl jako vzestupnou oběť . I nastalo proti Isráélovi veliké rozhněvání , takže nastoupili cestu od něho a vrátili se do své země.
1 A na Elíšu vzkřikla jedna žena z žen synů proroků výrokem: Tvůj nevolník, můj muž, umřel, a ty víš , že tvůj nevolník byl ctitelem Hospodina; a věřitel si přišel vzít mé dva chlapce za nevolníky.
2 A Elíšá k ní řekl: Co mám pro tebe učinit? Oznam mi, co máš v domě. I řekla: Tvá služka nemá v domě nic , leda lahvičku oleje.
3 A řekl: Jdi, vypůjč si zvenčí od všech svých spoluobyvatel nádoby , prázdné nádoby ; ať jich nemáš málo .
4 A až vejdeš, zavřeš za sebou a za svými syny dveře a jmeš se rozlévat po všech těchto nádobách , a tu, jež bude plná, budeš odkládat .
5 Odešla tedy z jeho přítomnosti a dveře za sebou a za svými syny zavřela; oni k ní přisouvali a ona vylévala.
6 A jak byly nádoby plny , stalo se , že k svému synu řekla: Přisuň ke mně ještě nádobu . I řekl: Není již nádoby . A olej ustal .
7 Přišla tedy a podala zprávu Božímu muži; ten řekl: Jdi, prodej olej a vyrovnej svůj dluh; a z ostatku můžeš se svými syny žít.
8 A jistého dne se stalo , že Elíšá přešel do Šúnému, a tam byla bohatá žena, jež ho přiměla k jedení chleba , takže se za každého jeho přejití stávalo , že tam k jedení chleba odbočil .
9 I řekla k svému muži: Hle, prosím , poznala jsem, že on, stále přecházívající mimo nás, je svatý Boží muž;
10 zřiďme , prosím , malý horní pokoj na zdi a postavme tam pro něho lože a stůl a sedadlo a svícen , ať se stává , že při svém příchodu k nám bude moci odbočit tam.
11 A jistého dne se stalo , že tam přišel a odbočil do horního pokoje a ulehl tam,
12 a řekl ke Géchazímu, svému sluhovi : Povolej tuto Šúnémanku. Povolal ji tedy , i stanula před jeho tváří
13 a řekl mu: Nuže , řekni k ní: Hle, úzkostlivě o nás pečuješ s veškerou touto úzkostlivou péčí ; co pro tebe učinit? Zda by se mělo za tebe promluvit ke králi nebo k veliteli vojska ? I řekla: Já bydlím vprostřed svého lidu.
14 A řekl: Co tedy pro ni učinit? A Géchazí řekl: Vždyť nemá syna, a její muž je stár.
15 I řekl: Povolej ji. Povolal ji tedy , i stanula ve vchodu ;
16 a řekl: K tomuto určenému času, podle doby života , budeš ty objímat syna. I řekla: Ne, můj pane, Boží muži; nemusíš vzbuzovat ve své služce klamné očekávání .
17 Ale ta žena otěhotněla a k tomuto určenému času, podle doby života , jak k ní Elíšá promluvil, porodila syna.
18 A když hošík vyrostl, stalo se jistého dne, že vyšel k svému otci, k žencům;
19 a řekl k svému otci: Má hlava, má hlava! I řekl k sluhovi : Odnes ho k jeho matce.
20 Odnesl ho tedy a dopravil ho k jeho matce, i seděl až do poledne na jejích kolenou; potom umřel.
21 I vystoupila a uložila ho na lože Božího muže; a zavřela za ním a vyšla
22 a zavolala na svého muže a řekla: Pošli mi, prosím , jednoho ze sluhů a jednu z oslic, ať mohu zaběhnout k Božímu muži a vrátit se.
23 I řekl: Proč se k němu chystáš jít dnes? Není nový měsíc ani sobota. A řekla: Je dobře .
24 I osedlala oslici a svému sluhovi řekla: Poháněj a pojď, nemusíš pro mne zpomalovat v jízdě, leč bych ti řekla.
25 Odebrala se tedy a přišla k Božímu muži na horu Karmel; a jak ji Boží muž z povzdálí uviděl , stalo se , že ke Géchazímu, svému sluhovi , řekl: Hle, tato Šúnémanka!
26 Nuže , rozběhni se jí nyní vstříc a řekni jí: Zda se máš dobře ? Zda se má dobře tvůj muž ? Zda se má dobře dítko ? I řekla: Dobře .
27 A přišla k Božímu muži; toho chytila za jeho nohy a Géchazí se přiblížil odstrčit ji, ale Boží muž řekl: Povol jí, neboť její duše jí zhořkla; to Hospodin přede mnou zakryl a neoznámil mi.
28 A řekla: Zda jsem si od mého pána vyžádala syna? Zda jsem neřekla: Nemusíš mě mámit ?
29 I řekl Géchazímu: Opásej své kyčle a ve svou ruku vezmi mou hůl a jdi; jestliže někoho budeš potkávat , nebudeš ho zdravit , a jestliže kdo bude zdravit tebe, nebudeš mu odpovídat; a mou hůl musíš položit na tvář toho hocha .
30 A matka toho hocha řekla: Jako že je živ Hospodin a živa je tvá duše - chci-li tě opustit! I vstal a šel za ní;
31 a Géchazí přešel před nimi a na tvář hocha položil tu hůl , ale nebylo hlasu a nebylo odezvy. Vrátil se mu tedy vstříc a podal mu zprávu výrokem: Hoch se neprobudil.
32 A když Elíšá vešel do domu, hle , hoch byl mrtev, uložen na jeho loži;
33 vešel tedy a zavřel za nimi dvěma dveře a jal se modlit k Hospodinu;
34 pak vystoupil a lehl na dítko a položil svá ústa na jeho ústa a své oči na jeho oči a své dlaně na jeho dlaně a byl nad ním schoulen, až se maso dítka zahřálo.
35 A zase se jal v domě chodit, jednou sem a jednou tam , a vystoupil a schoulil se nad ním; a hoch až sedmkrát kýchl; pak otevřel hoch své oči.
36 I zavolal na Géchazího a řekl: Zavolej na tuto Šúnémanku ! Zavolal ji tedy , i vešla k němu, a řekl: Zvedni svého syna.
37 I přišla a padla k jeho nohám a poklonila se k zemi; a zvedla svého syna a vyšla .
38 A Elíšá se vrátil do Gilgálu; a v zemi byl hlad. A když synové proroků seděli před jeho tváří, řekl svému sluhovi : Postav ten veliký kotel a uvař pro syny proroků pokrm .
39 A kdosi vyšel do pole sbírat zeliny a našel polní révu a s ní nasbíral polních tykví , co se vešlo do jeho roucha; to , když přišel, nakrájel do kotle pokrmu , aby nevěděli .
40 To když těm mužům k jedení vylili, stalo se za jedení z toho pokrmu , že oni vzkřikli a řekli: V kotli je smrt, Boží muži! A nemohli jíst.
41 I řekl: Podejte tedy hrubou mouku! Tu nasypal do kotle a řekl: Vylij lidu, ať mohou jíst! A v kotli se neprojevilo nic zlého.
42 A přišel kdosi z Baal-šalíše a přinesl Božímu muži chléb z prvotin , dvacet chlebů z ječmene, a nové obilí, ve svém vaku ; a řekl: Dej lidu, ať mohou jíst.
43 A jeho pobočník řekl: Co? Toto mám dát před tvář sta mužů? I řekl: Dej lidu, ať mohou jíst, neboť takto řekl Hospodin: Jíst a zůstavit.
44 Dal to tedy před jejich tvář, i pojedli a zůstavili, podle slova Hospodinova.
1 A Naamán, velitel vojska krále Arámu , se stal před tváří svého pána mužem velikým a jako osobnost vyvyšovaným , neboť skrze něho dal Hospodin Arámu vysvobození ; a tento muž (projevil se jako zdatný hrdina ) byl postižen malomocenstvím .
2 A když Arámci , záškodnické bandy , podnikli výpravu , zajali ze země Isráélovy mladou dívku; ta se dostala před tvář ženy Naamánovy.
3 Ta k své velitelce řekla: Ó, kéž by byl můj pán před tváří proroka, jenž je v Šómrónu! Tehdy by ho mohl vyprostit z jeho malomocenství.
4 I vstoupil a podal svému pánu zprávu výrokem: Takto a takto promluvila dívka, jež je ze země Isráélovy.
5 A král Arámu řekl: Odeber se; přijď, já pro krále Isráélova chci poslat dopis. I odebral se a vzal v svou ruku deset kikkárů stříbra a šest tisíc šeklů zlata a deset rouch na střídání
6 a přinesl ke králi Isráélovu ten dopis s výrokem: Nuže , nyní, za příchodu tohoto dopisu k tobě, hle, posílám k tobě Naamána, svého služebníka, abys ho mohl vyprostit z jeho malomocenství.
7 A jak král Isráélův ten dopis přečetl , stalo se , že roztrhl svá roucha a řekl: Zda jsem já Bůh, abych usmrcoval a abych oživoval , že mi tento vzkazuje , abych kohosi vyprošťoval z jeho malomocenství? Nuže , jen si přece všimněte a vizte, že on vůči mně vyhledává záminku!
8 A jak uslyšel Elíšá, Boží muž, že král Isráélův roztrhl svá roucha, stalo se , že králi vzkázal výrokem: Nač jsi roztrhl svá roucha? Nuže , nechť přichází ke mně, ať ví, že prorok v Isráélovi je.
9 I přibyl Naamán se svými koňmi a se svými vozy a stanul u vchodu domu Elíšova ;
10 a Elíšá k němu poslal posla s výrokem: Třeba odejít, ať se můžeš sedmkrát vykoupat v Jordánu, ať se ti tvé maso navrací , a buď čist!
11 A Naamán se rozzlobil a odešel, a řekl: Hle, řekl jsem si: Zajisté ke mně bude vycházet a stane a jme se vzývat jméno Hospodina, svého Boha, a svou rukou nad tím místem sem-tam pohybovat a tak toho, jenž je malomocenstvím postižený , vyprostí ;
12 zda nejsou Aváná a Parpar, řeky Damašku, lepší než všechny vody Isráélovy ? Zda bych se nemohl vykoupat v nich a očistit se? A otočil se a v popuzení se jal odcházet.
13 I přiblížili se jeho nevolníci a promluvili k němu a řekli: Můj otče, kdyby k tobě byl prorok promluvil o veliké věci , zda bys ji nechtěl učinit? A čím spíše, jestliže k tobě řekl: Vykoupej se a buď čist?
14 Sestoupil tedy a ponořil se sedmkrát v Jordán, podle slova Božího muže, i navrátilo se jeho maso, jako maso malého hocha , a byl očištěn.
15 Vrátil se tedy k Božímu muži, on a všechen jeho průvod , a přišel a stanul před jeho tváří a řekl: Hle, prosím , poznal jsem, že v celé zemi není Boha, leč v Isráélovi; a nyní vezmi, prosím , od svého nevolníka dar .
16 I řekl: Jako že je živ Hospodin, před jehož tváří stojím , - chci-li vzít! I jal se na něho stran vzetí naléhat, ale odmítal ;
17 Naamán tedy řekl: Ne-li tedy , nechť, prosím , smí být dán tvému nevolníku náklad půdy na dvojici mezků, neboť tvůj nevolník nebude již obětovat vzestupnou ani jinou oběť jiným bohům, nýbrž Hospodinu.
18 Kéž Hospodin tvému nevolníku odpouští stran této věci: Když můj pán vstoupí v dům Rimmónův klanět se tam a on se opírá o mou ruku, také se v domě Rimmónově skláním; ve věci mého sklánění v domě Rimmónově - kéž Hospodin tvému nevolníku v této věci odpouští .
19 I řekl mu: Jdi v pokoji. A když z jeho blízkosti ušel kus cesty ,
20 řekl si Géchazí, sluha Elíši, Božího muže: Hle, můj pán Naamána, toho Arammího , ušetřil , takže z jeho ruky nevzal , co přinesl; jako že je živ Hospodin, věru, že se za ním rozběhnu, ať něco od něho mohu vzít.
21 I vyrazil Géchazí za Naamánem; a když ho Naamán uviděl za ním běžícího, seskočil mu z vozidla vstříc a řekl: Zda je vše v pořádku ?
22 I řekl: Vše v pořádku ; poslal mě můj pán se vzkazem : Hle, právě nyní ke mně přišli dva mladíci z pohoří Efrájimova, ze synů proroků; dej jim, prosím , kikkár stříbra a dvě roucha na střídání .
23 A Naamán řekl: Dej si říci , vezmi dva kikkáry . I dosáhl toho na něm nucením a vecpal dva kikkáry stříbra ve dva pytle , i dvě roucha na střídání , a dal dvěma svým sluhům , aby to před jeho tváří odnesli .
24 A když přišel ke kopci, vzal to z jejich ruky a uložil bezpečně v domě, a ty muže propustil , i odešli
25 a on vstoupil a postavil se k svému pánu. A Elíšá k němu řekl: Odkud, Géchazí? I řekl: Tvůj nevolník neodešel nikam .
26 A řekl k němu: Neodešlo mé vědomí , když se ze svého vozidla kdosi obrátil tobě vstříc! Zda je čas brát peníze a brát roucha a olivnice a vinice a drobný dobytek a skot a nevolníky a služky?
27 I bude malomocenství Naamánovo navždy lpět na tobě a na tvém semeni. A vyšel z přítomnosti jeho tváře postižen malomocenstvím , jako sníh.
1 A synové proroků řekli k Elíšovi: Hle, prosím , místo , kde my před tvou tváří bydlíme, je pro nás příliš úzké ;
2 pojďme , prosím , k Jordánu a odtamtud berme každý jednu kládu , ať si tam můžeme zřídit místo k bydlení tam. I řekl: Jděte.
3 A jeden řekl: Přivol , prosím , a pojď se svými nevolníky. I řekl: Já půjdu.
4 Vyšel tedy s nimi a přišli k Jordánu a jali se sekat dříví ;
5 a stalo se , když jeden kácel kmen , že železo padlo do vody. I vzkřikl a řekl: Běda, můj pane, a ona byla vypůjčená !
6 A Boží muž řekl: Kam padlo? Ukázal mu tedy to místo , i uřízl dřevo a hodil tam; tak způsobil vzplynutí železa .
7 A řekl: Vyzvedni si! I vztáhl svou ruku a vzal je.
8 A král Arámu se dal do války proti Isráélovi a obrátil se o radu na své služebníky výrokem: Mé tábořiště bude na tom a tom místě .
9 A Boží muž vzkázal králi Isráélovu výrokem: Střez se před přecházením tohoto místa , neboť tam jsou sestoupivší tam Arámci .
10 A král Isráélův poslal na to místo , o němž mu Boží muž řekl a upozornil ho , a uchránil se tam - ne jedenkrát ani dvakrát.
11 A srdce krále Arámu se nad touto věcí znepokojilo , i zavolal na své služebníky a řekl k nim: Zda mi nechcete oznámit , kdo z našich je pro krále Isráélova ?
12 A jeden z jeho služebníků řekl: Ne , můj pane, ó králi, nýbrž Elíšá, prorok, jenž je v Isráéli, oznamuje králi Isráélovu slova, jež vyslovuješ ve své ložnici .
13 I řekl: Jděte a zjistěte , kde on je, ať mohu poslat a sebrat ho. A bylo mu oznámeno výrokem: Hle, je v Dóthánu.
14 Poslal tam tedy koně a vozy a silný oddíl vojska ; ti v noci přišli a zavedli proti městu obklíčení ,
15 a když pobočník Božího muže časně procitl, aby vstal , a vyšel , hle , město obstupoval oddíl vojska a koně a vozy . A jeho sluha k němu řekl: Běda, můj pane, jak se máme zachovat ?
16 I řekl: Nemusíš se bát , neboť ti, kteří jsou s námi, jsou četnější než ti , kteří jsou s nimi.
17 A Elíšá se jal modlit a řekl: Hospodine, otevři, prosím , jeho oči, ať vidí! A Hospodin jeho oči otevřel a sluha uviděl, že hle, hora plná koní a všude okolo Elíši ohnivé vozy .
18 I sestoupili k němu a Elíšá se jal modlit k Hospodinu a řekl: Raň , prosím , tento národ slepotou . A podle slova Elíšova je slepotou ranil ;
19 a Elíšá k nim řekl: Toto není ta cesta, aniž je toto to město; pojďte za mnou, ať vás mohu zavést k muži, jehož hledáte. A zavedl je do Šómrónu,
20 a jak oni do Šómrónu vešli , stalo se , že Elíšá řekl: Hospodine, otevři oči těchto, ať vidí! A Hospodin jejich oči otevřel, i uviděli, že hle, byli vprostřed Šómrónu.
21 A král Isráélův za svého uvidění jich k Elíšovi řekl: Zda je mám pobít , mám je pobít , můj otče?
22 I řekl: Nebudeš je bít ; zda bys ty bil ty, jež jsi zajal svým mečem a svým lukem? Předlož jejich tváři pokrm a nápoj , ať jedí a pijí a odcházejí k svému pánu.
23 Uspořádal jim tedy velikou hostinu , i pojedli a napili se; a propustil je, i odešli k svému pánu; a nadále již záškodnické bandy Aráma v zem Isráélovu nevešly .
24 A potom se stalo , že Ben-Hadad, král Arámu , shromáždil všechno své vojsko a vystoupil a zahájil obléhání proti Šómrónu ;
25 i nastal v Šómrónu veliký hlad, a hle, zůstávali před ním v obléhání , až byla hlava osla za osmdesát šeklů stříbra a čtvrt kávu trusu holubů za pět šeklů stříbra.
26 A stalo se , že Isráélův král přecházel po zdi a vzkřikla na něho jakási žena výrokem: Pomoz , můj pane, ó králi!
27 I řekl: Nebude-li ti pomáhat Hospodin, odkud ti mám pomoc opatřit ? Zda z mlatu nebo z lisu?
28 A řekl jí král: Co s tebou ? I řekla: Tato žena ke mně řekla: Dej svého syna, ať ho dnes můžeme sníst, a mého syna budeme jíst zítra.
29 Mého syna jsme tedy uvařily a snědly jsme ho a v další den jsem k ní řekla: Dej svého syna, ať ho můžeme sníst; ale ukryla svého syna.
30 A za králova slyšení slov té ženy se stalo , že roztrhl svá roucha; a když on po zdi přecházel, uviděl lid, že hle, na jeho mase zevnitř byla pytlovina.
31 A řekl: Takto nechť mi Bůh činí a takto nechť přidává , bude-li hlava Elíši, syna Šáfátova, na něm dnes zůstávat!
32 A Elíšá seděl ve svém domě a s ním seděli starší, když kohosi poslal z přítomnosti své tváře ; dříve než k němu posel přicházel, tu on k starším řekl: Zda jste viděli, že tento syn vrahův poslal k odnětí mé hlavy? Vizte: Za příchodu posla zavřete dveře, ať ho dveřmi můžete vytlačit ; zda není zvuk nohou jeho pána za ním?
33 Zatímco s nimi mluvil, tu k němu, hle, sestupoval posel . (A říkalo se : Hle, toto neštěstí je od Hospodina , co ještě mám na Hospodina čekat?)
1 A Elíšá řekl: Slyšte slovo Hospodinovo: Takto řekl Hospodin: Zítra okolo této doby bude v bráně Šómrónu seá jemné mouky za šekl a dvě sey ječmene za šekl .
2 A důstojník , jenž patřil králi, - na jeho ruku spoléhal , - Božímu muži odpověděl a řekl: Hle, Hospodin zřizuje výpusti v nebesích, zda se však může uskutečnit toto slovo ? I řekl: Hle tě, svýma očima to vida, přece z toho nebudeš jíst.
3 A u vchodu do brány se vyskytli čtyři muži postižení malomocenstvím ; ti řekli, jeden k druhému : Co my tu sedíme, než umřeme?
4 Řekneme-li si: Vstupme v město, - vždyť ve městě je hlad, takže tam umřeme, a budeme-li zůstávat zde, také umřeme. Nuže tedy pojďte, vždyť můžeme přeběhnout do tábora Arámova ; budou-li chtít ponechat nás naživu, budeme žít, a budou-li chtít nás usmrtit, stejně umřeme.
5 I vstali v soumraku, aby vešli do tábora Arámova ; když však přišli po okraj tábora Arámova , hle , nebylo tam nikoho ;
6 Pán totiž dal táboru Arámovu slyšet zvuk vozů a zvuk koní , zvuk veliké vojenské moci , takže si navzájem řekli: Hle, král Isráélův na nás najal krále Chittím a krále Egypta, aby na nás přišli .
7 A v soumraku vstali a prchli a opustili své stany a své koně a své osly, tábor , jak on byl, a prchli pro své žití .
8 A tito malomocenstvím postižení přišli po konec tábora a vstoupili do jednoho stanu, kde pojedli a napili se, a vynesli odtamtud stříbro a zlato a roucha, a odebrali se a ukryli to, a vrátili se a vstoupili do dalšího stanu a vynesli odtamtud a odebrali se a ukryli to.
9 A řekli, jeden k druhému : My nejednáme správně; tento den, to je den dobré zvěsti a my mlčíme . Počkáme-li až do světla jitra, stihne nás trest za vinu , nuže tedy pojďte, ať můžeme vstoupit a zpravit dům králův.
10 Přišli tedy a zavolali na vrátného města a podali si zprávu výrokem: Přišli jsme do tábora Arámova , a hle, nebylo tam nikoho , ani hlasu člověka, leč koně přivázaní a oslové přivázaní a stany, jak ony byly.
11 I zavolal další vrátné; ti zpravili dům králův uvnitř
12 a král v noci vstal a řekl k svým služebníkům: Nuže , mohu vám oznámit , co nám Arámci provedli : Vědí , že my jsme hladovi, i vyšli z tábora skrýt se v poli s výrokem : Až budou vycházet z města, pak budeme moci pochytat je živé a vstoupit do města.
13 A jeden z jeho služebníků odpověděl a řekl: Mohou tedy , prosím , vzít pět z těch zbývajících koní, kteří v něm zbyli, - hle je, jsou jako všechen dav Isráéle, ti, kteří v něm zbyli, hle je, jsou jako všechen dav Isráéle, ti, s nimiž je konec , - a můžeme poslat a budeme vidět.
14 Vzali tedy dva vozy s koňmi a král je poslal za vojskem Arámovým s výrokem: Odeberte se a vizte.
15 Ubírali se tedy za nimi po Jordán, a hle, celá cesta byla plna rouch a náčiní , jež Arámci ve svém úzkostlivém spěchu odhodili. I vrátili se poslové a podali králi zprávu ;
16 a lid vyšel , i vyplenili tábor Arámův , takže byla seá jemné mouky za šekl a dvě sey ječmene za šekl podle slova Hospodinova.
17 A král toho důstojníka , na jehož ruku spoléhal , ustanovil nad bránou , a v bráně ho ušlapali, lid, takže umřel podle toho, co promluvil Boží muž, co promluvil, když k němu král sestoupil .
18 A stalo se , jak Boží muž ke králi promluvil výrokem: Dvě sey ječmene za šekl a seá jemné mouky za šekl bude zítra okolo této doby v bráně Šómrónu;
19 a ten důstojník Božímu muži odpověděl a řekl: Ač, hle, Hospodin zřizuje výpusti v nebesích, zda se může stát podle tohoto slova ? I řekl: Hle, ty, svýma očima to vida, přece z toho nebudeš jíst.
20 A tak se mu stalo , ano, v bráně ho ušlapali, lid, takže umřel.
1 A Elíšá k ženě, jejíhož syna oživil, promluvil výrokem: Vstaň a odejdi, ty i tvůj dům, a pobývej , kde budeš moci pobývat , neboť Hospodin přivolal hlad; ten také do země na sedm let přijde.
2 Ta žena tedy vstala a učinila podle slova Božího muže, i odešla ona i její dům a jala se pobývat na sedm let v zemi Pelištím .
3 A po uplynutí sedmi let se stalo , že se ta žena ze země Pelištím vrátila a vydala se volat ke králi o svůj dům a o své pole .
4 A král mluvil ke Géchazímu, sluhovi Božího muže, výrokem: Nuže , vyprávěj mi o všech velikých věcech , jež učinil Elíšá.
5 A když on králi vyprávěl, jak oživil mrtvého, stalo se , že hle , ta žena, jejíhož syna oživil, ke králi volala za svůj dům a za své pole , a Géchazí řekl: Můj pane, ó králi, toto je ta žena a toto je její syn, jehož Elíšá oživil.
6 A král si na té ženě vyžádal, aby mu vyrozprávěla, a určil jí král jednoho komorníka s výrokem: Zařiď navrácení všeho, co jí patří, i všech úrod pole ode dne jejího opuštění země až do nynějška.
7 A Elíšá přišel v Damašek, a Ben-Hadad, král Arámu , byl nemocen; i byla mu podána zpráva výrokem: Přišel sem Boží muž.
8 A král řekl k Chazáhélovi : Vezmi v svou ruku dar a jdi Božímu muži vstříc, a dotaž se skrze něho Hospodina výrokem: Zda se z této nemoci budu moci zotavit ?
9 Chazáél mu tedy vyšel vstříc a vzal v svou ruku dar , totiž všeliké bohatství Damašku, náklad čtyřiceti velbloudů, i přišel a stanul před jeho tváří a řekl: Poslal mě k tobě Ben-Hadad, král Arámu , se vzkazem : Zda se z této nemoci budu moci zotavit ?
10 A Elíšá k němu řekl: Jdi, řekni: Vůbec se nebudeš moci zotavit ; neboť Hospodin mi ukázal, že jistotně bude muset umřít.
11 I znehybnil a upřel svou tvář , až do rozpačitosti ; pak se Boží muž rozplakal ;
12 a Chazáél řekl: Proč můj pán pláče? I řekl: Neboť vím , co zlého budeš činit dětem Isráélovým: Jejich pevnosti budeš vydávat v oheň a jejich jinochy zabíjet mečem a jejich batolata rozrážet a jejich těhotné rozparovat .
13 A Chazáhél řekl: Ale čím je tvůj nevolník, ten pes, že má učinit tuto velikou věc? A Elíšá řekl: Hospodin mi tě ukázal jako krále nad Arámem .
14 A odebral se z blízkosti Elíšovy a přišel k svému pánu; ten mu řekl: Co ti řekl Elíšá? I řekl: Řekl mi: Jistotně se máš zotavit .
15 A nazítří se stalo , že vzal přikrývku , tu namočil ve vodě a prostřel na jeho tvář. A umřel a kralování se místo něho ujal Chazáhél.
16 A v pátém roce Jehóráma, syna Acheávova, krále Isráélova (a králem Júdovým byl Jehóšáfát), se kralování ujal Jehórám, syn Jehóšáfáta, krále Júdova.
17 Při započetí svého kralování byl ve věku třiceti a dvou let a osm let kraloval v Jerúsalémě.
18 A jal se chodit cestou králů Isráélových podle toho, co činili , dům Acheávův, neboť se mu za ženu dostalo dcery Acheávovy; i jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových,
19 ale Hospodin nechtěl Júdu zahubit , vzhledem k Dávidovi, podle toho, že mu slíbil dát lampu, i jeho synům, na všechny dni.
20 V jeho dnech se zpod ruky Júdovy vzepřel Edóm, takže v kralování nad sebou uvedli krále;
21 a Jórám přešel do Cáíru a s ním všechny vozy , a stalo se, že on v noci vstal a pobil Edóma, jenž se k němu vůkol přiblížil , i velitele vozů , a lid se rozprchl k svým stanům.
22 Ale Edóm ve vzpouře zpod ruky Júdovy zůstal až po tento den. Tehdy, v oné době, se vzpírala Livná.
23 A ostatní věci Jórámovy a vše, co vykonal, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Júdových?
24 I ulehl Jórám se svými otci a byl se svými otci pohřben ve městě Dávidově ; a kralování se místo něho ujal Achazjáhú, jeho syn.
25 Acházjáhú, syn Jehóráma, krále Júdova, se ujal kralování v roce dvanácti let Jóráma, syna Acheávova, krále Isráélova.
26 Při započetí svého kralování byl Acházjáhú ve věku dvaceti a dvou let a jeden rok kraloval v Jerúsalémě, a jméno jeho matky Athaljáhú, dcera Omrího, krále Isráélova.
27 A jal se chodit cestou domu Acheávova a činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, jako dům Acheávův, neboť on byl zetěm domu Acheávova.
28 A s Jórámem, synem Acheávovým, se odebral do války s Chazáélem, králem Arámu , v Rámóth-Gileádu. A Arammím Jóráma zasáhli
29 a král Jórám se vrátil dát se v Jizreeli vyhojit z ran , jimiž ho Arammím zasáhli v Rámě při jeho bojování s Chazáélem, králem Arámu . A Achazjáhú, syn Jehóráma, král Júdův, sestoupil podívat se na Jóráma, syna Acheávova, v Jizreeli, neboť on byl ochromen .
1 A Elíšá, prorok, povolal jednoho ze synů proroků a řekl mu: Opásej své kyčle a vezmi v svou ruku tuto láhev oleje a jdi v Rámóth-Gileád,
2 a až tam přijdeš, vyhlédni tam Jéhúa, syna Jehóšáfáta, syna Nimšího, i vejdi a dej mu povstat zprostřed jeho bratrů a uveď ho v nejvnitřnější pokoj ,
3 a vezmi láhev oleje, tu vylij na jeho hlavu a řekni: Takto řekl Hospodin: Pomazal jsem tě za krále Isráélovi . A otevři dveře, ať prchneš, a nebudeš čekat.
4 Ten mladík , mladík-prorok , se tedy odebral do Rámóth-Gileádu
5 a přišel, kde , hle, seděli velitelé vojenské moci . A řekl: Mám k tobě slovo, ó veliteli . A Jéhú řekl: Ke komu z nás všech ? I řekl: K tobě, ó veliteli .
6 Vstal tedy a vešel do domu, a vylil olej na jeho hlavu a řekl mu: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Pomazal jsem tě za krále lidu Hospodinovu, Isráélovi ;
7 i budeš moci pobít dům Acheáva, svého pána, takže budu moci pomstít krev svých nevolníků, proroků, a krev všech nevolníků Hospodinových z ruky Ízeveliny,
8 i zahyne všechen dům Acheávův, neboť budu vytínat Acheávovi močícího na stěnu , zadrženého i propuštěného v Isráélovi,
9 a činit dům Acheávův takovým jako dům Jároveáma, syna Nevátova, a jako dům Baeši, syna Achijjova.
10 A Ízevel budou na pozemku Jizreéle žrát psi a nebude pohřbívajícího. A otevřel dveře a prchl.
11 A Jéhú vyšel k služebníkům svého pána , i řekli mu: Zda je vše v pořádku ? Proč k tobě přišel tento šílenec? A řekl k nim: Vy znáte člověka a jeho tlachání .
12 I řekli: Vytáčka ! Jen nám oznam ! A řekl: Tak a tak - pronesl ke mně výrok: Takto řekl Hospodin: Pomazal jsem tě za krále Isráélovi .
13 I vzali každý spěšně své roucho, to položili pod něho na kámen schodů a zatroubili na troubu a řekli: Kralování se ujal Jéhú!
14 Tak se Jéhú, syn Jehóšáfáta, syna Nimšího, spikl proti Jórámovi (a Jórám se jal střežit Rámóth-Gileád, on a všechen Isráél, před tváří Chazáéle, krále Arámu ,
15 ale vrátil se král Jehórám dát se v Jizreéli vyhojit z ran , jimiž ho Arammím při jeho bojování s Chazáélem, králem Arámu , zasáhli ) a řekl Jéhú: Je-li to vaše smýšlení , nechť nikdo nevychází utéci z města, aby se odebral podat zprávu v Jizreéli.
16 A Jéhú nastoupil do vozu a odebral se do Jizreéle, neboť tam Jórám ležel a Achazjá, král Júdův, sestoupil na Jóráma se podívat.
17 A na věži v Jizreéli stál pozorovatel ; ten uviděl Jéhúův houf při jeho příchodu a řekl: Já vidím jakýsi houf . A Jehórám řekl: Sežeň a pošli jim vstříc jezdce , ať může říci: Zda je vše v pořádku ?
18 Odebral se mu tedy jezdec na koni vstříc a řekl: Takto řekl král: Zda je vše v pořádku ? A Jéhú řekl: Co tobě do toho, zda je vše v pořádku ? Obrať - za mne ! A pozorovatel podal zprávu výrokem: Posel dojel až k nim, ale nevrací se.
19 Poslal tedy druhého jezdce na koni ; ten k nim dojel a řekl: Takto řekl král: Vše v pořádku ? A Jéhú řekl: Co tobě do toho, zda je vše v pořádku ? Obrať - za mne !
20 A pozorovatel podal zprávu výrokem: Dojel až k nim, ale nevrací se; ale jízda je jako jízda Jéhúa, syna Nimšího, neboť jede jako šílenec .
21 A Jehórám řekl: Zapřáhni ! I zapřáhli v jeho vůz a vyjel Jehórám, král Isráélův, a Achazjáhú, král Júdův, každý ve svém voze , vyjeli tedy vstříc Jéhúovi a zastihli ho na pozemku Návótha, Jizreélího ;
22 a za Jehórámova uvidění Jéhúa se stalo , že řekl: Zda je vše v pořádku , Jéhú? I řekl: Co v pořádku , pokud trvají smilstva Ízevel, tvé matky, a její mnohá čarodějnictví?
23 A Jehórám obrátil svůj směr a dal se na útěk a k Achazjáhúovi řekl: Zrada , Achazjo!
24 A Jéhú naplnil svou ruku lukem a zasáhl Jehóráma mezi jeho paže (takže šíp vyšel od jeho srdce; i klesl v svůj vůz ),
25 a k Bidkarovi, svému důstojníku , řekl: Zvedni , hoď ho na kus pole Návótha, Jizreélího ; vždyť si vzpomeň, já a ty, jak jsme jeli spolu za Acheávem, jeho otcem, když na něho Hospodin vznesl toto břímě :
26 Neuviděl-li jsem včera krev Návóthovu a krev jeho synů! - prohlášeno Hospodinem, - ano, budu ti odplácet na tomto pozemku , - prohlášeno Hospodinem. Nyní tedy zvedni , hoď ho na ten pozemek podle slova Hospodinova.
27 To když uviděl Achazjá, král Júdův, prchl cestou zahradního domu (a Jéhú vyrazil za ním a řekl: I jeho, srazte ho do vozidla !) vzestupem Gúr, jenž je u Jivleámu, a prchl v Megiddó a umřel tam.
28 A jeho služebníci ho odvezli do Jerúsaléma a pohřbili ho v jeho hrobě s jeho otci ve městě Dávidově .
29 (A Achazjá se byl ujal kralování nad Júdou v roce jedenácti let Jóráma , syna Acheávova.)
30 A Jéhú přibyl do Jizreéle; to když uslyšela Ízevel, vkladla své oči v čerň a upravila svou hlavu a vyhlédla oknem,
31 a když Jéhú branou vstoupil, řekla : Zda je vše v pořádku , Zimrí, zabíječi svého pána?
32 I upřel svou tvář k oknu a řekl: Kdo je se mnou? Kdo? A vyhlédli k němu dva-tři komorníci ;
33 i řekl: Svrhněte ji! I svrhli ji a z její krve stříklo na stěnu a na koně ; a pošlapal ji.
34 A vešel a pojedl a napil se a řekl: Nuže , postarejte se o tuto prokletou a pohřběte ji, neboť ona byla dcera krále.
35 Odebrali se tedy pohřbít ji, ale nenašli z ní , leč lebku a nohy a dlaně rukou;
36 a vrátili se a podali mu zprávu , i řekl: To je slovo Hospodinovo, jež vyslovil skrze svého nevolníka Élijjáhúa, Tišbího , výrokem: Ízevel budou na pozemku Jizreéle žrát psi
37 a mrtvola Ízevel se stane jakoby hnojem na povrchu pole na pozemku Jizreéle, takže nebudou moci říci: Toto je Ízevel.
1 A Acheáv měl v Šómrónu sedmdesát synů; a Jéhú napsal a do Šómrónu rozeslal dopisy vůdcům Jizreéle a starším a opatrovníkům Acheávovým s výrokem:
2 A nyní, jak k vám tento dopis dojde , - vždyť u vás jsou synové vašeho pána a jsou u vás vozy a koně a opevněné město a zbroj, -
3 pak si budete umět vyhlédnout ze synů vašeho pána nejlepšího a nejsprávnějšího , jehož dosadíte na trůn jeho otce, pak se dejte do boje za dům vašeho pána.
4 I ulekli se velmi, velmi, a řekli: Hle, dva králové před jeho tváří neobstáli, jak tedy budeme moci obstát my?
5 I poslal ten, jenž byl nad domem , a ten, jenž byl nad městem, a starší a opatrovníci k Jéhúovi vzkaz : My jsme tvoji nevolníci a budeme činit vše, co nám budeš říkat, nebudeme nikoho v kralování uvádět ; učiň, co bude dobré v tvých očích.
6 Napsal jim tedy druhý dopis s výrokem: Jestliže vy jste pro mne a jste vy ochotni uposlechnout mého hlasu, vezměte zítra okolo této doby hlavy synů vašeho pána a přijďte ke mně do Jizreéle. (A synové Acheávovi, sedmdesát mužů, byli u velikánů města, vychovavších je.)
7 Jak k nim tedy ten dopis došel , stalo se , že královy syny vzali a utratili , sedmdesát mužů, a jejich hlavy nakladli v nůše a poslali k němu do Jizreéle,
8 a přišel posel a podal mu zprávu výrokem: Přinesli hlavy králových synů. I řekl: Naklaďte je, dvě kupy, až do jitra u vchodu do brány.
9 A za jitra se stalo , že vyšel a stanul a řekl ke všemu lidu: Vy jste spravedlivi; hle, já jsem se spikl proti svému pánu a zabil jsem ho, ale kdo pobil všechny tyto?
10 Vězte tedy, že nemůže k zemi padnout nic ze slova Hospodinova, jež Hospodin vyslovil proti domu Acheávovu; ano, Hospodin učinil, co vyslovil skrze svého nevolníka Élijjáhúa.
11 A Jéhú pobil všechny, již zbývali domu Acheávovu v Jizreéli, a všechny jeho velikány a jeho známé a jeho kněží, až mu nezanechal přeživšího .
12 A vstal a vstoupil a odebral se v Šómrón; když on byl u domu svazu pastýřů na cestě,
13 potkal Jéhú bratry Achazjáhúa, krále Júdova; a řekl: Kdo jste vy? I řekli: My jsme bratři Achazjáhúovi a sestupujeme pozdravit syny královy a syny velitelčiny .
14 A řekl: Pochytejte je živé! Pochytali je tedy živé a utratili je do cisterny domu svazu , čtyřicet a dva muže, nikoho z nich nezanechali.
15 A odešel odtamtud a potkal Jehó-nádáva, syna Réchávova, jdoucího mu vstříc, a pozdravil ho a řekl k němu: Zda je tvé srdce upřímné , jako je mé srdce při tvém srdci ? A Jehónádáv řekl: Je. - Jestliže je, podej svou ruku. - Podal tedy svou ruku, i dal mu vystoupit k sobě do vozidla
16 a řekl: Pojď se mnou a nahlédni v mou horlivost pro Hospodina . I odvezli ho v jeho voze ;
17 a když přibyl v Šómrón, pobil všechny, již zbývali Acheávovi v Šómrónu, až ho vymýtil , podle slova Hospodinova, jež vyslovil k Élijjáhúovi.
18 A Jéhú shromáždil všechen lid a řekl k nim: Acheáv sloužil Baalovi málo; Jéhú mu bude sloužit mnoho .
19 Nyní tedy ke mně zavolejte všechny proroky Baalovy , všechny jeho služebníky a všechny jeho kněží, nechť nikdo nechybí , neboť mám pro Baala velikou oběť; kdokoli bude chybět , nebude žít. To Jéhú učinil se lstí za účelem vyhubení služebníků Baalových .
20 A Jéhú řekl: Zasvěťte pro Baala slavnostní sejití. To provolali
21 a Jéhú poslal ve všechen Isráél, i přišli všichni služebníci Baalovi , takže nezbyl nikdo , kdo by nebyl přišel, i vešli v dům Baalův a dům Baalův se naplnil od jednoho konce k druhému .
22 A řekl k tomu, jenž byl nad šatnou: Vynes oblečení pro všechny služebníky Baalovy ; i vynesl pro ně oblečení .
23 I vešel Jéhú a Jehónádáv, syn Rechávův, v dům Baalův , a řekl služebníkům Baalovým : Prohledejte a dohlédněte, aby tu s vámi nebylo nikoho ze služebníků Hospodinových, nýbrž samotní služebníci Baalovi .
24 I vešli ke konání obětí a vzestupných obětí a Jéhú si zvenčí určil osmdesát mužů a řekl: Muž, jenž bude moci vyváznout, z mužů, jež se já chystám přivést před vaše ruce , - jeho žití místo jeho žití !
25 A jak on dokončil konání vzestupné oběti , stalo se , že Jéhú řekl běhounům a důstojníkům : Vstupte, pobijte je, nikdo nesmí vyjít . Pobili je tedy ostřím meče a běhouni a důstojníci je vyházeli, a odešli až do města domu Baalova
26 a vynesli sloupy domu Baalova a spálili je
27 a sloup Baalův zbořili a dům Baalův zbořili a určili jej za záchody až podnes.
28 Tak Jéhú Baala z Isráéle vymýtil ,
29 jenže hříchy Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, - od následování jich , telat ze zlata, jež byla v Béth-Élu a jež byla v Dánu , se Jéhú neodvrátil .
30 A Hospodin k Jéhúovi řekl: Protože jsi dobře učinil vykonáním toho, co je v mých očích správné , - podle všeho, co bylo v mém srdci, jsi zakročil vůči domu Acheávovu , - budou tvoji synové do čtvrtého pokolení sedět na trůně Isráélově.
31 Ale Jéhú nedbal o chození v zákoně Hospodina, Boha Isráélova, celým svým srdcem, neodvrátil se od hříchů Jároveámových, jimiž svedl Isráéle k hřešení.
32 V oněch dnech počal Hospodin z Isráéle odřezávat, neboť Chazáél se jal v celém území Isráélově je porážet ,
33 od Jordánu, od vzcházení slunce, celou zem Gileáda a Gádího a Reúveního a Menaššího , od Aróéru, jenž je při potoku Arnónu, totiž Gileád a Bášán.
34 A ostatní věci Jéhúovy a vše, co vykonal, a všechno jeho hrdinství , - zda ony nejsou vypsány na knize letopisů králů Isráélových?
35 I ulehl Jéhú se svými otci a pohřbili ho v Šómrónu. A kralování se místo něho ujal Jehóácház, jeho syn.
36 A dní, co Jéhú nad Isráélem v Šómrónu kraloval , bylo dvacet a osm let.
1 A Athaljá , matka Achazjáhúova, ta když shledala , že její syn umřel, vstala a všechno símě království zahubila;
2 ale Jehóševa, dcera krále Jóráma, sestra Achazjáhúova, vzala Jóáše, syna Achazjova (totiž ukradla ho zprostřed synů králových, již byli určeni k usmrcení ) do ložnice , jeho a jeho kojnou , a před tváří Athaljáhúinou ho ukryli, takže nebyl usmrcen,
3 i zůstal s ní, v domě Hospodinově se skrývaje , po šest let, zatímco nad zemí kralovala Athaljáhú.
4 A v sedmém roce Jehójádá poslal a dal přivést velitele setnin Káríovců a běhounů a uvedl je k němu v dům Hospodinův a uzavřel vzhledem k nim smlouvu a dal jim v domě Hospodinově přisáhnout a ukázal jim králova syna
5 a rozkázal jim výrokem: Toto je věc, již máte učinit: Třetina z vás, nastupujících v sobotu , bude držet stráž domu králova
6 a třetina bude v bráně Súr a třetina v bráně za běhouny , a budete držet stráž domu k obraně .
7 A dva oddíly mezi vámi , všichni odstupující v sobotu , budou držet stráž domu Hospodinova vzhledem ke králi.
8 A budete při králi, obklopujíce ho vůkol, každý se svými zbraněmi ve své ruce, a kdo bude přicházet k vašim řadám , musí být usmrcen, i budete s králem při jeho vycházení i při jeho vstupování .
9 A velitelé setnin učinili podle všeho, co Jehójádá, kněz, rozkázal, a vzali každý své muže, nastupující v sobotu s odstupujícími v sobotu , ty uvedli k Jehójádovi, knězi,
10 a kněz dal velitelům setnin kopí a štíty, jež patřily králi Dávidovi, jež byly v domě Hospodinově,
11 a běhouni stanuli, každý se svými zbraněmi ve své ruce, od pravé strany domu po levou stranu domu, k oltáři a k domu, při králi vůkol.
12 A vyvedl syna králova a dal na něho korunu a dal mu svědectví a uvedli ho v kralování a pomazali ho. A jali se tleskat v dlaně a říkat: Nechť žije král!
13 A když Athaljá uslyšela hlas těch, již pobíhali, - lidu, - vstoupila k lidu v dům Hospodinův
14 a pohleděla, a hle, král stál podle obyčeje před sloupem , a u krále velitelé s pozouny , a všechen lid země rozradovaný a troubící na pozouny ; i roztrhla Athaljá svá roucha a zvolala: Spiknutí, spiknutí!
15 A Jehójádá, kněz, rozkázal velitelům setnin, pověřeným dozorem nad vojenskou mocí , a řekl k nim: Vyveďte ji směrem z domu od vašich řad , a toho, kdo se dá za ní, usmrtit mečem. Kněz totiž byl řekl: Nesmí být usmrcena v domě Hospodinově.
16 I položili na ni ruce a vešla na cestu vcházení koní v dům králův a tam byla usmrcena.
17 A Jehójádá uzavřel mezi Hospodinem a mezi králem a mezi lidem smlouvu, že se dokáží lidem Hospodinovým , a mezi králem a mezi lidem;
18 a vstoupili, všechen lid země, v dům Baalův a zbořili jej, jeho oltáře a jeho zobrazení nadobro roztříštili a Mattána, kněze Baalova , před oltáři zabili. A kněz ustanovil nad domem Hospodinovým dozorce
19 a vzal velitele setnin a Káríovce a běhouny a všechen lid země a zavedli krále z domu Hospodinova dolů a přišli cestou brány běhounů v králův dům, i usedl na trůn králů.
20 A všechen lid země se radoval a město mělo pokoj ; a Athaljáhú u domu králova mečem usmrtili.
21 Jehóáš byl při započetí svého kralování ve věku sedmi let.
1 Jehóáš se ujal kralování v sedmém roce Jéhúa a kraloval v Jerúsalémě čtyřicet let; a jméno jeho matky Civjá z Beérševy.
2 A Jehóáš činil , co bylo správné v očích Hospodinových, po všechny své dni, co ho poučoval Jehójádá, kněz.
3 Jenže výšiny nebyly odstraněny ; lid - ti ještě na výšinách obětovali a zakuřovali .
4 A Jehóáš řekl ke kněžím: Všechny peníze ze svatých věcí, jež jsou vnášeny v dům Hospodinův, peníze prohlížených , každého - peníze za osoby - v jeho hodnocení , všechny peníze , jež vnést v dům Hospodinův bude vystupovat na srdce kohokoli ,
5 si budou brát kněží, každý od svého známého, a oni budou opravovat trhliny domu, kdekoli bude trhlina nacházena .
6 A v roce dvaceti a tří let krále Jehóáše vyšlo najevo , že kněží trhliny domu neopravovali ;
7 i povolal král Jehóáš Jehójádu, kněze, a kněží a řekl k nim: Proč neopravujete trhliny domu? Nyní tedy nebudete peníze od svých známých brát, nýbrž je budete dávat na trhliny domu.
8 I dali kněží souhlas peníze od lidu nebrat, ne však trhliny domu opravovat ,
9 Jehójádá, kněz, tedy vzal jednu truhlici a v jejím víku vyvrtal díru a dal ji vedle oltáře, napravo při příchodu někoho v dům Hospodinův, a tam kněží střežící práh dávali všechny peníze , jež byly vnášeny v dům Hospodinův;
10 a za jejich zjišťování , že peněz je v truhlici mnoho, se dělo , že vystupoval písař králův a velekněz a dávali do pytlů a počítali peníze , jež byly v domě Hospodinově shledávány ,
11 a dávali ty peníze , jež byly odváženy, na ruku vykonávajících činnost , již byli pověřeni péčí o dům Hospodinův; ti je vydávali obráběčům dřeva a budovatelům, již pracovali na domě Hospodinově,
12 a zedníkům a otesavačům kamene a k nákupu dříví a tesaných kamenů k opravování trhlin domu Hospodinova a ke všemu, co se mělo vynaložit na dům Hospodinův k jeho opravě .
13 Ale za ty peníze , jež byly vnášeny v dům Hospodinův, se pro dům Hospodinův nezhotovovaly mísy ze stříbra, utěradla, okříny, pozouny , žádné náčiní ze zlata ani náčiní ze stříbra,
14 nýbrž je dávali vykonávajícím činnost , aby za ně opravili dům Hospodinův.
15 A s muži, na jejichž ruku dávali peníze k dávání vykonávajícím činnost , neúčtovali, neboť oni jednali spolehlivě .
16 Peníze za oběti z provinění a peníze za oběti za hřích nebyly vnášeny v dům Hospodinův; patřily kněžím.
17 Tehdy vystoupil Chazáél, král Arámu , a jal se bojovat proti Gathu a dobyl ho, a upřel Chazáél svou tvář k vystoupení proti Jerúsalému;
18 a Jehóáš, král Júdův, vzal všechny svaté věci, jež posvětili Jehóšáfát a Jehórám a Achazjáhú, jeho otcové, králové Júdovi, a své svaté věci a všechno zlato, jež se sehnalo v pokladnicích domu Hospodinova a domu králova; to poslal Chazáélovi, králi Arámu , a on zpřed Jerúsaléma odtáhl .
19 A ostatní věci Jóášovy a vše, co vykonal, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Júdových?
20 A povstali jeho služebníci a zosnovali spiknutí a skolili Jóáše v domě Milló , kde se sestupuje v Sillu,
21 totiž Józáchár, syn Šimeáth, a Jehózávád, syn Šómérův; skolili ho, takže umřel, a pohřbili ho s jeho otci ve městě Dávidově ; a kralování se místo něho ujal Amacjá, jeho syn.
1 V roce dvaceti a tří let Jóáše, syna Achazjáhúova, krále Júdova, se kralování nad Isráélem v Šómrónu ujal Jehóácház, syn Jéhúův, na sedmnáct let;
2 a jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, a chodit za hříchy Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, od toho se neodvrátil .
3 Vzplál tedy proti Isráélovi Hospodinův hněv, i vydával je po všechny ty dni v ruku Chazáéla, krále Arámu , a v ruku Ben-Hadada, syna Chazáélova.
4 (A Jehóácház se jal přimlouvat u Hospodina a Hospodin k němu obrátil sluch , neboť uviděl útlak Isráéle, neboť je král Arámu utlačoval ,
5 a dal Hospodin Isráélovi vysvoboditele , takže zpod ruky Arámovy vyšli a děti Isráélovy se jaly bydlet ve svých stanech jako předtím .
6 Ale neodvrátili se od hříchů domu Jároveámova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, v tom chodili ; a v Šómrónu i ašéra zůstala stát.)
7 Neboť nezanechal Jehóácházovi z lidu , leč padesát jezdců a deset vozů a deset tisíc pěších , neboť je král Arámu pohubil a učinil je jakoby prachem při mlácení .
8 A ostatní věci Jehóácházovy a vše, co vykonal, a jeho hrdinství , - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Isráélových?
9 I ulehl Jehóácház se svými otci a pohřbili ho v Šómrónu, a kralování se místo něho ujal Jóáš, jeho syn.
10 Jehóáš , syn Jehóácházův, se ujal kralování nad Isráélem v Šómrónu v roce třiceti a sedmi let Jóáše, krále Júdova , na šestnáct let;
11 a jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, neodvrátil se od žádného z hříchů Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, v tom chodil .
12 A ostatní věci Jóášovy a vše, co vykonal, a jeho hrdinství , jak bojoval s Amacjou, králem Júdovým, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Isráélových?
13 I ulehl Jóáš se svými otci a na jeho trůn usedl Jároveám; a Jóáš byl pohřben v Šómrónu s králi Isráélovými.
14 A Elíšá onemocněl svou nemocí, v níž měl umřít ; a Jóáš, král Isráélův, k němu sestoupil a rozplakal se nad jeho tváří a řekl: Můj otče, můj otče! Vozy Isráélovy a jeho jezdci !
15 A Elíšá mu řekl: Přines luk a šípy. Přinesl k němu tedy luk a šípy;
16 a řekl králi Isráélovu: Nasaď na luk svou ruku. Nasadil tedy svou ruku a Elíšá své ruce položil na ruce královy
17 a řekl: Otevři okno k východu. Otevřel tedy a Elíšá řekl: Střel. Střelil tedy ; a řekl: Šíp vysvobození Hospodinova, ano, šíp vysvobození proti Arámovi , ano, budeš moci bít Aráma v Aféku až do skoncování .
18 A řekl: Vezmi šípy. Vzal tedy ; a řekl králi Isráélovu: Bij k zemi. I udeřil třikrát a ustal ;
19 a Boží muž se na něho rozzlobil a řekl: Udeřit pětkrát nebo šestkrát! Pak bys Aráma pobil až do skoncování , takto však budeš Aráma moci pobít třikrát.
20 A Elíšá umřel; a když ho pohřbili, vnikly v zem při příchodu roku záškodnické bandy Móávovy,
21 a když se tam chystali kohosi pohřbít , stalo se , že hle, uviděli záškodnickou bandu , i hodili toho muže v hrob Elíšův. A když ten muž zapadl a zavadil o kosti Elíšovy, ožil a vstal na své nohy.
22 A Chazáél, král Arámu , po všechny dni Jehóácházovy Isráéle utlačoval ,
23 Hospodin jim však prokázal přízeň a slitoval se nad nimi a obrátil se k nim vzhledem k své smlouvě s Abráhámem, Isákem a Jákóbem, a nechtěl jich zahubit a neodvrhl je až doposud zpřed své tváře .
24 A když Chazáél, král Arámu , umřel, ujal se kralování místo něho Ben-Hadad, jeho syn.
25 A Jehóáš, syn Jehóácházův, z ruky Ben-Hadada, syna Chazáélova, zase vzal města, jež ve válce vzal z ruky Jehóácháza, jeho otce, a třikrát ho Jóáš pobil ; a města Isráélova získal zpět .
1 V druhém roce Jóáše, syna Jóácházova , krále Isráélova, se ujal kralování Amacjáhú , syn Jóáše, krále Júdova.
2 Při započetí svého kralování byl ve věku dvaceti a pěti let a kraloval v Jerúsalémě dvacet a devět let, a jméno jeho matky Jehóaddán z Jerúsaléma.
3 A jal se činit, co bylo správné v očích Hospodinových, jenže ne jako Dávid, jeho otec; činil podle všeho, co činil Jóáš, jeho otec.
4 Jenže výšiny nebyly odstraněny ; lid - ti ještě na výšinách obětovali a zakuřovali .
5 A jak se kralování v jeho ruce upevnilo , stalo se , že pobil své služebníky, již skolili krále, jeho otce,
6 ale dětí těch, již ho skolili , neusmrtil, jak je psáno v knize zákona Mojžíšova, co Hospodin rozkázal výrokem : Otcové nesmějí být usmrcováni za děti , aniž smějí být usmrcovány děti za otce ; nýbrž každý musí být usmrcován pro svůj hřích .
7 On v průrvě Soli pobil Edóma, deset tisíc, a zmocnil se Sely a její jméno nazval Joktheél , až po tento den.
8 Tehdy poslal Amacjá k Jehóášovi, synu Jehóácháze, syna Jéhúova, králi Isráélovu, posly se vzkazem : Pojď, hleďme si vzájemně v tvář.
9 A Jehóáš, král Isráélův, poslal Amacjáhúovi, králi Júdovu, vzkaz : Bodlák, jenž byl na Levánónu , poslal cedru, jenž byl na Levánónu , vzkaz : Dej svou dceru mému synu za ženu. A mimo šlo polní zvíře , jež bylo na Levánónu , a ten bodlák zašláplo.
10 Ovšem , pobil jsi Edóma a tvé srdce tě povzneslo ; užívej si své slávy a seď ve svém domě, ano, nač by ses měl vydávat v neštěstí , a padnout, ty a Júdá s tebou?
11 Ale Amacjáhú neuposlechl a Jehóáš, král Isráélův, vystoupil a pohleděli si vzájemně v tvář, on a Amacjáhú, král Júdův, v Béth-šemeši, jež patří Júdovi;
12 a Júdá byl před tváří Isráélovou poražen, takže prchli, každý k svým stanům,
13 a Amacjáhúa, krále Júdova, syna Jehóáše, syna Achazjáhúova, se Jehóáš, král Isráélův, v Béth-šemeši zmocnil a vstoupil v Jerúsalém a učinil průlom ve zdi Jerúsaléma, u brány Efrájimovy až po bránu Nároží, čtyři sta loket ,
14 a pobral všechno zlato a všechno stříbro a všechna náčiní , jež se shledala v domě Hospodinově a v pokladnicích domu králova, a rukojmí a vrátil se do Šómrónu.
15 A ostatní věci Jehóášovy , co vykonal, a jeho hrdinství a jak bojoval s Amacjou, králem Júdovým, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Isráélových?
16 I ulehl Jehóáš se svými otci a byl pohřben v Šómrónu s králi Isráélovými; a kralování se místo něho ujal Jároveám, jeho syn.
17 A Amacjáhú, syn Jóášův, král Júdův, žil po smrti Jehóáše, syna Jehóácházova, krále Isráélova, patnáct let.
18 A ostatní věci Amacjáhúovy - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Júdových?
19 A v Jerúsalémě proti němu zosnovali spiknutí , i prchl do Láchíše, ale poslali do Láchíše za ním a usmrtili ho tam.
20 A vyzvedli ho na koně a byl v Jerúsalémě pohřben se svými otci, ve městě Dávidově .
21 A vzali, všechen lid Júdův, Azarju, jenž byl ve věku šestnácti let, a uvedli ho v kralování místo jeho otce Amacjáhúa.
22 On po ulehnutí krále s jeho otci vybudoval Élath a navrátil jej Júdovi.
23 V roce patnácti let Amacjáhúa, syna Jóášova, krále Júdova, se kralování v Šómrónu ujal Jároveám, syn Jóáše, krále Isráélova, na čtyřicet a jeden rok.
24 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, neodvrátil se od žádného z hříchů Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení.
25 On obnovil pomezí Isráélovo od vstupu v Chamáth po moře stepi , podle slova Hospodina, Boha Isráélova, jež vyslovil skrze svého nevolníka Jónu, syna Amittajova, proroka, jenž byl z Gath-Cheferu.
26 Ano, Hospodin viděl strast Isráélovu, velmi hořkou, neboť byl konec zadrženého a konec propuštěného a Isráél neměl pomocníka.
27 A Hospodin nepromluvil o vyhlazení jména Isráélova zpod nebes, i vysvobodil je skrze Jároveáma, syna Jóášova.
28 A ostatní věci Jároveámovy a vše, co vykonal, a jeho hrdinství , jak bojoval a jak zpět získal Damašek a Chamáth, patřivší Júdovi v Isráélovi , - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Isráélových?
29 I ulehl Jároveám se svými otci, s králi Isráélovými, a kralování se místo něho ujal Zecharjá, jeho syn.
1 V roce dvaceti a sedmi let Jároveáma, krále Isráélova, se ujal kralování Azarjá, syn Amacji, krále Júdova.
2 Při započetí svého kralování byl ve věku šestnácti let a v Jerúsalémě kraloval padesát a dvě léta; a jméno jeho matky Jecholjáhú z Jerúsaléma.
3 A jal se činit, co bylo správné v očích Hospodinových, podle všeho, co činil Amacjá, jeho otec.
4 Jenže výšiny nebyly odstraněny ; lid - ti ještě na výšinách obětovali a zakuřovali .
5 A Hospodin krále ranil , takže byl až po den své smrti postižen malomocenstvím a bydlel v domě oddělení ; a nad domem , soudě lid země, byl Jóthám, králův syn.
6 A ostatní věci Azarjáhúovy a vše, co vykonal, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Júdových?
7 I ulehl Azarjá se svými otci a pohřbili ho s jeho otci ve městě Dávidově . A kralování se místo něho ujal Jóthám, jeho syn.
8 V roce třiceti a osmi let Azarjáhúa, krále Júdova, se kralování nad Isráélem v Šómrónu ujal Zecharjáhú , syn Jároveámův, na šest měsíců.
9 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle toho, co činili jeho otcové, neodvrátil se od hříchů Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení.
10 A spikl se proti němu Šallúm, syn Jávéšův, a skolil ho před lidem a usmrtil ho a místo něho se ujal kralování.
11 A ostatní věci Zecharjovy , hle je, jsou vypsány na knize letopisů králů Isráélových.
12 To bylo slovo Hospodinovo, jež vyslovil k Jéhúovi výrokem: Na trůně Isráélově budou sedět tvoji synové do čtvrtého pokolení . A tak se stalo .
13 Šallúm , syn Jávéšův, se ujal kralování v roce třiceti a devíti let Uzzijji , krále Júdova, a kraloval v Šómrónu celý MĚSÍC ;
14 a vystoupil Menachém, syn Gádího z Tircy, a přišel v Šómrón a v Šómrónu Šallúma, syna Jávéšova, skolil a usmrtil ho a místo něho se ujal kralování.
15 A ostatní věci Šallúmovy a jeho spiknutí, jímž se spikl , - hle je, jsou vypsány na knize letopisů králů Isráélových.
16 Tehdy Menachém vybil Tifsach a všechny, kteří v něm byli, a jeho území od Tircy, neboť mu neotevřeli - ano, vybil , všechny jeho těhotné rozpáral .
17 Menachém, syn Gádího , se ujal kralování nad Isráélem v roce třiceti a devíti let Azarji, krále Júdova, na deset let, v Šómrónu.
18 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, neodvrátil se od hříchů Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení, po všechny své dni.
19 Na zem přitáhl Púl, král Aššúru , a Menachém dal Púlovi tisíc kikkárů stříbra, aby jeho ruce byly s ním k upevnění kralování v ruce jeho.
20 A to stříbro se jal Menachém vymáhat na Isráélovi, na všech mocných bohatstvím , k dání králi Aššúru : Padesát šeklů stříbra na jednoho muže. A král Aššúru se obrátil a nezůstal tam, v zemi.
21 A ostatní věci Menachémovy a vše, co vykonal, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Isráélových?
22 I ulehl Menachém se svými otci a kralování se místo něho ujal Pekachjá, jeho syn.
23 Pekachjá, syn Menachémův, se ujal kralování nad Isráélem v Šómrónu v roce padesáti let Azarji, krále Júdova, na dvě léta.
24 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, neodvrátil se od hříchů Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení.
25 A spikl se proti němu Pekach, syn Remaljáhúův, jeho důstojník , a v Šómrónu, ve věži králova domu, ho skolil s Argóvem a s Arjéem, a bylo při něm padesát mužů ze synů Gileádím ; i usmrtil ho a místo něho se ujal kralování.
26 A ostatní věci Pekachjovy a vše, co vykonal, - hle je, jsou vypsány na knize letopisů králů Isráélových.
27 Pekach, syn Remaljáhúův, se ujal kralování nad Isráélem v Šómrónu v roce padesáti a dvou let Azarji, krále Júdova, na dvacet let.
28 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, neodvrátil se od hříchů Jároveáma, syna Nevátova, jimiž svedl Isráéle k hřešení.
29 Ve dnech Pekacha, krále Isráélova, přitáhl Tiglath-Pileser, král Aššúru , a zabral Ijjón a Ávél-Béth-Maachu a Jánóach a Kedeš a Chácór a Gileád a Galílu, všechnu zem Naftálího, a odvedl je do Aššúru .
30 A proti Pekachovi, synu Remaljáhúovu, zosnoval Hóšéa, syn Élův, spiknutí , i skolil ho a usmrtil ho a místo něho se ujal kralování, ve dvacátém roce Jótháma, syna Uzzijjova.
31 A ostatní věci Pekachovy a vše, co vykonal, - hle je, jsou vypsány na knize letopisů králů Isráélových.
32 V druhém roce Pekacha, syna Remaljáhúova, krále Isráélova, se ujal kralování Jóthám, syn Uzzijjáhúa , krále Júdova.
33 Při započetí svého kralování byl ve věku dvaceti a pěti let a šestnáct let kraloval v Jerúsalémě, a jméno jeho matky Jerúšá, dcera Cádókova.
34 A jal se činit, co bylo správné v očích Hospodinových, podle všeho, co činil Uzzijjáhú, jeho otec.
35 Jenže výšiny nebyly odstraněny ; lid - ti ještě na výšinách obětovali a zakuřovali . On vybudoval horní bránu domu Hospodinova.
36 A ostatní věci Jóthámovy a vše, co vykonal, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Júdových?
37 V oněch dnech začal Hospodin proti Júdovi posílat Recína, krále Arámu , a Pekacha, syna Remaljáhúova.
38 I ulehl Jóthám se svými otci a byl se svými otci pohřben ve městě Dávidově ; a kralování se místo něho ujal Ácház, jeho syn.
1 Ácház, syn Jótháma, krále Júdova, se ujal kralování v roce sedmnácti let Pekacha, syna Remaljáhúova.
2 Při započetí svého kralování byl Ácház ve věku dvaceti let a šestnáct let kraloval v Jerúsalémě. A nečinil , co bylo správné v očích Hospodina, jeho Boha, jako Dávid, jeho otec,
3 nýbrž se jal chodit cestou králů Isráélových a dokonce svého syna provedl ohněm podle ošklivostí národů, jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil ,
4 a obětoval a zakuřoval na výšinách a na pahorcích a pod každým zeleným stromem.
5 Tehdy vystupoval Recín, král Arámu , a Pekach, syn Remaljáhúův, král Isráélův, k Jerúsalému k válce ; a zahájili proti Ácházovi obléhání , ale bojovat se jim nedařilo .
6 V oné době Recín, král Arámu , pro Arám zpět získal Élath a Júdovce z Élóth vyhostil, a v Élath přišli Edómím a až po tento den tam bydlí .
7 A Ácház poslal posly k Tiglath-Pileserovi, králi Aššúru , se vzkazem : Já jsem tvůj nevolník a tvůj syn; vystup a vysvoboď mě z dlaně krále Arámu a z dlaně krále Isráélova, již povstali proti mně.
8 A Ácház stříbro a zlato, jež se sehnalo v domě Hospodinově, pobral a poslal králi Aššúru jako úplatek;
9 a král Aššúru k němu naklonil sluch , i vystoupil král Aššúru proti Damašku a zmocnil se ho a odvedl je do Kíru a Recína usmrtil.
10 A král Ácház se vstříc Tiglath-Pileserovi, králi Aššúru , odebral v Damašek, a když uviděl oltář, jenž byl v Damašku, poslal král Ácház k Úrijjovi, knězi, popis toho oltáře a jeho zobrazení podle všeho jeho vypracování ;
11 a Úrijjá, kněz, oltář zbudoval - podle všeho, co král Ácház z Damašku poslal, tak jej do příchodu krále Ácháza z Damašku Úrijjá, kněz, zhotovil .
12 A když král z Damašku přišel, uviděl král ten oltář, i přistoupil král před oltář a jal se na něm vznášet
13 a v kouř obracet své vzestupné oběti a své oběti daru a vylévat své úlitby a kropit krví obětí pokojných hodů , jež měl , - na tom oltáři.
14 A oltář z mosazi , jenž byl před tváří Hospodinovou, ten posunul z blízkosti průčelí domu, z postavení mezi tímto oltářem a mezi domem Hospodinovým, a dal jej na stranu toho oltáře k severu,
15 a rozkázal král Ácház Úrijjovi, knězi, výrokem: Na tom velikém oltáři obracej v kouř jitřní vzestupnou oběť a večerní oběť daru a vzestupnou oběť královu a jeho oběť daru a vzestupnou oběť všeho lidu země a jejich oběť daru a jejich úlitby a budeš na něj vykrápět všechnu krev vzestupných obětí a všechnu krev ostatních obětí . A ten oltář z mosazi mi bude k rozmyšlení .
16 A Úrijjá, kněz, učinil podle všeho, co král Ácház rozkázal.
17 A král Ácház osekal zástěny stojanů a sňal z nich i umyvadla , a moře snesl ze skotu z mosazi , jenž byl pod ním, a dal je na dlažbu z kamenů,
18 a sobotní krytou chodbu , již v domě zbudovali, a vnější vchod krále z příčiny krále Aššúru na domě změnil .
19 A ostatní věci Ácházovy , co vykonal, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Júdových ?
20 I ulehl Ácház se svými otci a byl se svými otci pohřben ve městě Dávidově ; a kralování se místo něho ujal Chizkijjáhú, jeho syn.
1 V dvanáctém roce Ácháza, krále Júdova, se kralování nad Isráélem v Šómrónu ujal Hóšéa, syn Élův, na devět let;
2 a jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, jenže ne jako králové, kteří byli před ním .
3 Proti němu vystoupil Šalmaneeser, král Aššúru , a Hóšéa se mu stal služebníkem a jal se mu odvádět dary .
4 Ale král Aššúru zjistil při Hóšéovi spiknutí, že poslal posly k Sóovi, králi Egypta, a nevynesl králi Aššúru dar , jako rok po roce; i polapil ho král Aššúru a uvěznil ho v domě žaláře.
5 A král Aššúru vystoupil proti celé zemi , až k Šómrónu vystoupil a setrval před ním po tři léta v obléhání .
6 V devátém roce Hóšéy král Aššúru Šómrónu dobyl a Isráéle odvedl do Aššúru a usídlil je v Chalachu a v Chávóru u řeky Gózánu a ve městech Mádajových .
7 Tak se stalo , neboť děti Isráélovy zhřešily vůči Hospodinu, svému Bohu, jenž je vyvedl ze země Egypta, zpod ruky faraona, krále Egypta, tím, že v úctu pojali jiné bohy
8 a jali se chodit v ustanoveních národů, jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil , a králů Isráélových, jež oni dosadili ,
9 a tajně se jaly děti Isráélovy proti Hospodinu, svému Bohu, páchat věci, jež nebyly správné, a ve všech svých městech, od věže hlídačů až po opevněné město, si budovat výšiny ,
10 a na každém vysokém pahorku a pod každým zeleným stromem si navztyčovali sloupů a ašér
11 a tam, na všech výšinách , se jali zakuřovat , jako národy, jež Hospodin před jejich tváří odklidil , a činit zlé věci k dráždění Hospodina,
12 totiž sloužit neřádstvům , o čemž jim Hospodin řekl: Nesmíte činit tuto věc.
13 A Hospodin proti Isráélovi a proti Júdovi skrze všechny proroky, všechny vidoucí , důrazně prohlašoval výrokem: Odvraťte se od svých zlých cest a dbejte mých rozkazů, mých ustanovení podle všeho zákona , jejž jsem přikázal vašim otcům a jejž jsem vám vzkazoval skrze své nevolníky proroky.
14 Ale neuposlechli, nýbrž zatvrdili svou šíji, podobně šíji jejich otců , kteří v Hospodina, svého Boha, nedůvěřovali ,
15 a zavrhli jeho ustanovení a jeho smlouvu, již uzavřel s jejich otci, a jeho svědectví , jež mezi nimi dosvědčil , a odešli za nicotností a jali se nicotně si počínat, a za národy, jež jsou okolo nich, o nichž jim Hospodin rozkázal, že nemají činit jako ony.
16 Opustili tedy všechny rozkazy Hospodina, svého Boha, a zhotovili si slitinu, dvě telata , a zhotovili ašéru a jali se klanět všemu zástupu nebes a sloužit Baalovi ,
17 a provádět své syny a své dcery ohněm a věštit věštby a zabývat se hadačstvím , i prodali se k činění toho, co bylo zlé v očích Hospodinových, k dráždění ho.
18 Hospodin se tedy na Isráéle velmi rozhněval a odstranil je zpřed své tváře ; nezbyl nikdo než samotný kmen Júdův.
19 Aniž zachoval Júdá rozkazy Hospodina, svého Boha, nýbrž se jali chodit v ustanoveních Isráéle, jež zavedli ,
20 a Hospodin uvalil zavržení na všechno símě Isráélovo, i ponižoval je a vydával je v ruku olupovačů , až je od své tváře zapudil,
21 neboť odtrhl Isráéle od domu Dávidova , i uvedli v kralování Jároveáma, syna Nevátova, a Jároveám odpudil Isráéle od následování Hospodina a svedl je k hřešení velikým hříchem.
22 A děti Isráélovy se jaly chodit ve všech hříších Jároveámových, jichž on napáchal , neodvrátily se od toho ,
23 až Hospodin Isráéle zpřed své tváře odstranil podle toho, co promluvil skrze všechny své nevolníky proroky, a Isráél byl odklizen z povrchu své půdy do Aššúru až po tento den.
24 A král Aššúru přivedl z Bávelu a z Kúthy a z Avvy a z Chamáthu a ze Sefarvajím ty, jež usídlil ve městech Šómrónu místo dětí Isráélových, i zaujali Šómrón a usídlili se v jeho městech.
25 A na počátku jejich bydlení tam vyšlo najevo , že nemají Hospodina v úctě , i pustil Hospodin mezi ně lvy; ti se mezi nimi stali zabíječi.
26 Pronesli tedy ke králi Aššúru výrok: Národy, jež jsi odvedl a usídlil ve městech Šómrónu, neznají předpisů Boha té země, i pustil mezi ně lvy, a hle je, usmrcují je, jelikož oni nejsou znalí předpisů Boha té země.
27 A král Aššúru rozkázal výrokem: Nechejte tam odejít jednoho z kněží, jež jste odtamtud odvedli , ať mohou odejít a usídlit se tam, ať je vyučuje předpisům Boha té země.
28 Přišel tedy jeden z těch kněží, jež ze Šómrónu odvedli , a usídlil se v Béth-Élu a stal se vyučujícím je, jak mají mít Hospodina v úctě ,
29 stali se však , národ za národem, tvůrci svých bohů; ty uložili v domech výšin , jež Šómróním zřídili , národ za národem ve svých městech, kde oni bydleli.
30 I zhotovili lidé z Bávelu Sukkóth-benóth a lidé z Kúthu zhotovili Nérgála a lidé z Chamáthu zhotovili Ašímu
31 a Avvím zhotovili Nivchaza a Tartáka a Sefarvajim své děti ohněm spalovali Adrammelechovi a Anammelechovi, bohům Sefarvajim .
32 I stali se ctiteli Hospodina, ale zřídili si ze svého kruhu kněží výšin ; ti pro ně v domech výšin obětovali .
33 Stali se ctiteli Hospodina, ale zůstali služebníky svých bohů podle způsobu národů, odkud byli odvedeni ;
34 až po tento den oni jednají podle dřívějších způsobů , nejsou ctiteli Hospodina a nejednají podle svých ustanovení a podle svých předpisů a podle zákona a podle rozkazu, jejž Hospodin přikázal dětem Jákóba, jehož jméno určil : Isráél,
35 a s nimi Hospodin uzavřel smlouvu a rozkázal jim výrokem: Nesmíte mít v úctě jiné bohy, aniž se jim smíte klanět, aniž jim smíte sloužit , aniž jim smíte obětovat,
36 nýbrž Hospodina, jenž vás velikou mocí a napřaženou paží vyvedl ze země Egypta, jeho budete mít v úctě a jemu se budete klanět a jemu budete obětovat
37 a jeho ustanovení a jeho předpisů a jeho zákona a jeho rozkazů , jež vám napsal, budete dbát k vykonávání po všechny dni, aniž smíte mít v úctě jiné bohy.
38 A smlouvy, již jsem s vámi uzavřel , nesmíte zapomínat, aniž smíte mít v úctě jiné bohy,
39 nýbrž budete mít v úctě Hospodina, vašeho Boha, a on vás bude vyprošťovat z ruky všech vašich nepřátel.
40 Ale neuposlechli, nýbrž oni jednají podle svého dřívějšího způsobu ,
41 takže se tyto národy staly ctiteli Hospodina, ale zůstaly služebníky svých soch , i jejich děti a i děti jejich dětí ; podle toho, jak jednali jejich otcové, jednají oni až po tento den.
1 A v třetím roce Hóšéy , syna Élova, krále Isráélova, se stalo , že se kralování ujal Chizkijjá , syn Ácháza, krále Júdova.
2 Při započetí svého kralování byl ve věku dvaceti a pěti let a dvacet a devět let kraloval v Jerúsalémě; a jméno jeho matky Aví, dcera Zecharjova.
3 A jal se činit, co bylo správné v očích Hospodinových, podle všeho, co činil Dávid, jeho otec.
4 On odstranil výšiny a roztříštil sloupy a vyťal ašéru a roztloukl hada z mosazi , jehož zhotovil Mojžíš, neboť mu děti Isráélovy až po ony dni byli zakuřovači ; a dal mu název Nechuštán .
5 Spolehl na Hospodina, Boha Isráélova, a po něm se mezi všemi králi Júdovými nevyskytl jemu podobný , ani kteří byli před ním ,
6 neboť ulpěl na Hospodinu , neodvrátil se od následování ho , a jal se dbát rozkazů, jež Hospodin přikázal Mojžíšovi.
7 A Hospodin byl s ním; kamkoli vycházel , počínal si úspěšně . A vzbouřil se proti králi Aššúru a přestal mu sloužit .
8 On pobil Pelištím až po Gazu a její pomezí , od věže hlídačů až po opevněné město.
9 A ve čtvrtém roce krále Chizkijjáhúa se stalo (to byl sedmý rok Hóšéy, syna Élova, krále Isráélova), že Šalmaneeser, král Aššúru , vystoupil proti Šómrónu a zahájil proti němu obléhání
10 a po uplynutí tří let ho dobyl, v šestém roce Chizkijjově (to byl devátý rok Hóšéy, krále Isráélova) bylo Šómrónu dobyto
11 a král Aššúru odvedl Isráéle do Aššúru a usadil je v Chalachu a v Chávóru u řeky Gózánu a ve městech Mádajových ,
12 protože neuposlechli na hlas Hospodina, svého Boha, a přestoupili jeho smlouvu, vše, co Mojžíš, nevolník Hospodinův, rozkázal; toho neuposlechli, aniž to vykonali.
13 A ve čtrnáctém roce krále Chizkijjáhúa vystoupil Sanchérív, král Aššúru , proti všem městům Júdovým, jež byla opevněna , a zmocnil se jich,
14 a Chizkijjá, král Júdův, vzkázal králi Aššúru do Láchíše výrokem: Zhřešil jsem, odvrať se ode mne ; co na mne chceš uvalit , ponesu . A král Aššúru na krále Júdova naložil tři sta kikkárů stříbra a třicet kikkárů zlata
15 a Chizkijjá dal všechno stříbro, jež se sehnalo v domě Hospodinově a v pokladnicích domu králova;
16 v oné době rozsekal Chizkijjá dveře chrámu Hospodinova a veřeje , jež Chizkijjá, král Júdův, potáhl , a dal je králi Aššúru .
17 A král Aššúru z Láchíše poslal ke králi Chizkijjáhúovi k Jerúsalému tartána a rav-sáríse a rav-šákéa se silným oddílem vojska ; i vystoupili a přitáhli k Jerúsalému, a když vystoupili a přitáhli, stanuli u strouhy horní vodní nádrže , jež je u silnice k poli valchářovu ,
18 a zavolali na krále ; i vyšel k nim Eljákím, syn Chilkijjáhúův, jenž byl nad domem , a Ševná, písař , a Jóách, syn Ásáfův, zapisovatel .
19 A rav-šáké k nim řekl: Nuže , řekněte k Chizkijjáhúovi: Takto řekl veliký král, král Aššúru : Co je toto za spoléhání, jímž spoléháš ?
20 Řekl jsi - jen slovo rtů -: Je rada i síla k válce ; nuže , na koho spoléháš , že ses proti mně vzbouřil?
21 Nuže , hle, spolehl sis na oporu této třtiny, jež je nalomena , na Egypt, jež, opírá-li se o ni kdo , vnikne v jeho dlaň a probodne ji - takový je farao, král Egypta, vůči všem, již na něho spoléhají.
22 A jestliže ke mně chcete říci: Spoléháme na Hospodina, našeho Boha, - zda on není ten, jehož výšiny a jehož oltáře Chizkijjáhú odstranil a Júdovi a Jerúsalému řekl: klanět se budete v Jerúsalémě před tímto oltářem ?
23 Nyní se tedy , prosím , s mým pánem, s králem Aššúru , vsaď , i budu ti moci dát dva tisíce koní, budeš-li schopen dát si na ně jezdce !
24 Jak tedy chceš odvrátit tvář jednoho hodnostáře z nejmenších služebníků mého pána, aby sis spolehl stran vozů a stran jezdců na koních na Egypt?
25 Ostatně - zda jsem mimo Hospodina proti tomuto místu vystoupil zničit je? Hospodin ke mně řekl: Vystup proti této zemi a znič ji!
26 I řekl k rav-šákéovi Eljákím, syn Chilkijjáhúův, a Ševná a Jóách: Mluv, prosím , k svým nevolníkům aramejsky , vždyť my rozumíme , ať s námi nemluvíš júdsky v uši lidu, jenž je na zdi .
27 A rav-šáké k nim řekl: Zda mě můj pán poslal těmito slovy mluvit na tvého pána a k tobě? Zda ne na ty lidi , již sedí na zdi k jedení svých výkalů a k pití své moči s vámi?
28 A jak rav-šáké stál , jal se silným hlasem volat, júdsky, i promluvil a řekl: Slyšte slovo velikého krále, krále Aššúru :
29 Takto řekl král: Nechť vás Chizkijjáhú neklame , neboť nebude schopen z jeho ruky vás vyprostit,
30 a nechť vás Chizkijjáhú nemá k spoléhání na Hospodina, výrokem: Hospodin nás jistotně bude umět vyprostit, aniž smí toto město být vydáno v ruku krále Aššúru ;
31 neměli byste obracet sluch k Chizkijjáhúovi, neboť takto řekl král Aššúru : Zjednejte se mnou mír a vyjděte ke mně a objídejte každý svou révu a každý svůj fíkovník a pijte každý vodu ze své cisterny
32 až do mého příchodu, kdy vás budu brát do země jako země vaše, země obilí a moštu, země chleba a vinic, země olejných oliv a medu; žijte tedy a neumírejte, ale nesmíte obracet sluch k Chizkijjáhúovi, když vás svádí výrokem: Hospodin nás bude umět vyprostit.
33 Zda snad vyprostili bohové národů každý svou zem z ruky krále Aššúru ?
34 Kde jsou bohové Chamáthu a Arpádu, kde bohové Sefarvajím, Hény a Ivvy? Což z mé ruky vyprostili Šómrón?
35 Kdo jsou mezi všemi bohy zemí tací, že by svou zem z mé ruky vyprostili? Což bude moci Hospodin z mé ruky vyprostit Jerúsalém?
36 Lid však , ti zachovali mlčení a neodpověděli mu slovem , neboť králův rozkaz, to byl výrok: Nesmíte mu odpovídat.
37 I vstoupil Eljákím, syn Chilkijjův , jenž byl nad domem , a Ševná, písař , a Jóách, syn Ásáfův, zapisovatel , k Chizkijjáhúovi s roztrženými rouchy a oznámili mu slova rav-šákéova .
1 To jak král Chizkijjáhú uslyšel , stalo se , že roztrhl svá roucha a oděl se pytlovinou a vstoupil v dům Hospodinův;
2 a poslal Eljákíma, jenž byl nad domem , a Ševnu, písaře , a starší z kněží, oděné pytlovinou , k Isajovi , proroku, synu Ámócovu,
3 aby k němu řekli: Takto řekl Chizkijjáhú: Tento den je den úzkosti a důtky a pohany , neboť děti dospěly až k otvoru , ale k porodu není síly.
4 Snad Hospodin, tvůj Bůh, slyšel všechna slova rav-šákéa , jehož poslal král Aššúru , jeho pán, tupit živého Boha, a vykoná trest za slova , jež Hospodin, tvůj Bůh, uslyšel. Kéž tedy vzneseš modlitbu za zbytek, jenž zde ještě je .
5 I přišli služebníci krále Chizkijjáhúa k Isajovi
6 a Isajá jim řekl: Takto musíte říci k svému pánu: Takto řekl Hospodin: Nechť nepociťuješ bázeň z příčiny slov, jež jsi uslyšel, jimiž se mi sluhové krále Aššúru rouhali .
7 Hle, já - chystám se v něj dát hnutí mysli , neboť uslyší zvěst a vrátí se do své země, a v jeho zemi mu chci dát padnout mečem.
8 A rav-šáké se vrátil a zastihl krále Aššúru bojujícího proti Livně; byl totiž uslyšel, že od Láchíše odtáhl .
9 A uslyšel výrok o Tirhákovi, králi Kúše : Hle, vytáhl bojovat s tebou. A zase k Chizkijjáhúovi poslal posly se vzkazem :
10 Takovýto k Chizkijjáhúovi, králi Júdovu, budete pronášet výrok: Nechť tě tvůj Bůh, v něhož ty důvěřuješ, neklame výrokem: Jerúsalém nesmí být vydán v ruku krále Aššúru !
11 Hle, ty jsi uslyšel, co králové Aššúru provedli všem zemím , učiněním jich odevzdanými , a ty bys měl být vyproštěn?
12 Zda bohové národů, jež moji otcové vyhubili , je vyprostili - Gózána a Chárána a Recefa a děti Edenu, jež byly v Telassáru?
13 Kde je král Chamáthu a král Arpádu a král města Sefarvajím, Hény a Ivvy?
14 I vzal Chizkijjáhú dopisy z ruky poslů a přečetl je a vystoupil v dům Hospodinův a rozprostřel to Chizkijjáhú před tvář Hospodinovu;
15 a jal se Chizkijjáhú před tváří Hospodinovou modlit a řekl: Hospodine, Bože Isráélův, sídlící mezi kerúby , ty jsi ON , Bůh, ty samoten , všech království země; ty jsi zřídil nebesa a zem.
16 Nachyl , Hospodine, své ucho a slyš, otevři, Hospodine, své oči a viz, ano, slyš slova Sanchérívova, co poslal k tupení živého Boha.
17 Vpravdě, Hospodine, potřeli králové Aššúru ty národy a jejich zem
18 a jejich bohy dali v oheň, neboť oni nebyli bohové, nýbrž dílo rukou člověka, dřevo a kámen, takže je zničili.
19 Nyní nás tedy , Hospodine, náš Bože, vysvoboď , prosím , z jeho ruky, ať vědí všechna království země, že ty, Hospodine, samoten jsi Bůh.
20 A Isajá, syn Ámócův, Chizkijjáhúovi vzkázal výrokem: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Uslyšel jsem, když ses ke mně modlil stran Sanchéríva, krále Aššúru ;
21 toto je slovo, jež Hospodin proti němu vyslovil: Pohrdá tebou , vysmívá se ti panenská dcera Cijjónu, hlavou za tebou potřásá dcera Jerúsaléma.
22 Koho jsi potupil a komu ses jal rouhat a proti komu jsi povýšil hlas? Ano, vysoko jsi povznesl své oči proti Svatému Isráélovu!
23 Skrze své posly jsi potupil Pána a řekl jsi: V množství svých vozů já vystoupím do výše hor, koutů Levánónu , a budu stínat vysokost jeho cedrů, výbornost jeho cypřišů a vstupovat v útulek jeho okraje , v les jeho sadu.
24 Já vykopám a napiji se cizích vod a chodidlem svých kročejí budu vysušovat všechny kanály Egypta.
25 Zda jsi neslyšel , že jsem to způsobil v daleké minulosti , v době ode dní pradávna že jsem to zosnoval ? Nyní jsem to uskutečnil , i směl jsi vzniknout k vyvracení opevněných měst v pusté hromady;
26 a jejich obyvatelé, krátcí na rukou , se zděsili a byli zmateni , stali se polním bylinstvem , ano, zelení mladého porostu , trávou střech, a to snětivou před vzejitím .
27 Znám však tvé sedání i tvé vycházení a tvé vstupování , i tvé zuření vůči mně,
28 protože tvé zuření vůči mně a tvá zpupnost vystoupila v mé uši; i budu vkládat v tvé chřípě svůj hák a v tvé rty svou uzdu a cestou, jíž jsi přišel, tě povedu zpět .
29 A tobě bude znamením toto: Jedení tohoto roku - samorostlé , i v druhém roce samo vzešedší , v třetím roce však sejte a žněte a vinice vysazujte a jezte jejich ovoce.
30 A ušetřené domu Júdova, jeho zbytek, opět zapustí kořen dolů a vytvoří ovoce vzhůru,
31 neboť z Jerúsaléma bude vycházet zbytek, ano, z hory Cijjónu ušetřené . Horlivost Hospodinova bude moci toto učinit.
32 Proto Hospodin takto řekl o králi Aššúru : Nebude moci vstoupit do tohoto města ani tam vstřelit šíp ani mu nastavit štít ani proti němu navršit násep.
33 Cestou, jíž přicházel, se bude vracet, aniž bude moci do tohoto města vstoupit, - prohlášeno Hospodinem, -
34 neboť chci na toto město prostřít svou ochranu k jeho vysvobození , vzhledem k sobě a vzhledem k Dávidovi, svému nevolníku.
35 A v oné noci se stalo , že vyšel anděl Hospodinův a v táboře Aššúrově pobil sto osmdesát a pět tisíc; a když za jitra časně vstali, hle , oni všichni - mrtvoly ! Mrtvi!
36 A Sanchérív, král Aššúru , nastoupil cestu a odebral se a vrátil se, i usídlil se v Nínívé.
37 A když se on klaněl v domě Nisrócha, svého boha, stalo se , že ho Adrammelech a Šareecer skolili mečem; a oni ušli v zem Arárát. A kralování se místo něho ujal Ésar-chaddón, jeho syn.
1 V oněch dnech Chizkijjáhú na smrt onemocněl; i přišel k němu Isajá, syn Ámócův, prorok, a řekl k němu: Takto řekl Hospodin: Přikaž stran svého domu, neboť ty umíráš a nebudeš žít.
2 I obrátil svou tvář k stěně a jal se k Hospodinu modlit výrokem:
3 Ach, Hospodine, připomeň si, prosím , že jsem před tvou tváří chodíval v pravdě a s nerozděleným srdcem a činil jsem, co bylo dobré v tvých očích. A rozplakal se Chizkijjáhú velikým pláčem.
4 A Isajá nebyl vyšel do prostředního města , když se k němu dostalo slovo Hospodinovo výrokem:
5 Vrať se, ať můžeš říci k Chizkijjáhúovi, panovníku mého lidu: Takto řekl Hospodin, Bůh Dávida, tvého otce: Uslyšel jsem tvou modlitbu, uviděl jsem tvé slzy; hle, já - dávám ti uzdravení , v třetí den budeš moci vystoupit v dům Hospodinův;
6 a k tvým dnům chci přidat patnáct let a vyprostit tě, i toto město, z dlaně krále Aššúru a nad tímto městem prostřít svou ochranu , vzhledem k sobě a vzhledem k Dávidovi, svému nevolníku.
7 A Isajá řekl: Vezměte hroudu sušených fíků. I vzali a přiložili na vřed , i zotavil se .
8 A Chizkijjáhú řekl k Isajovi: Co bude znamením, že mi Hospodin chce dát uzdravení a že v třetí den vystoupím v dům Hospodinův?
9 A Isajá řekl: Znamením z blízkosti Hospodina, že Hospodin chce uskutečnit slovo, jež vyslovil , ti bude toto: Zda chceš, ať stín o deset stupňů pokročí, či se má o deset stupňů vrátit?
10 A Chizkijjáhú řekl: Stínu by se stalo maličkostí o deset stupňů se protáhnout ; nikoli, nýbrž se má stín o deset stupňů pozpátku vrátit.
11 I jal se Isajá, prorok, volat k Hospodinu a on vrátil stín po stupních, na něž byl po schodech Ácházových sestoupil, o deset stupňů pozpátku.
12 A v oné době poslal Beródach Baleádán, syn Baleádánův, král Bávelu , k Chizkijjáhúovi dopisy a dar ; byl totiž uslyšel, že Chizkijjáhú byl nemocen .
13 A Chizkijjáhú je vyslyšel a ukázal jim všechen dům svých vonných koření , stříbro a zlato a vonné látky a cenný olej a dům svých zbrojí a vše, co se shledalo v jeho pokladnicích ; nevyskytlo se nic , co by jim Chizkijjáhú ve svém domě a ve vší své říši nebyl ukázal.
14 Tu ke králi Chizkijjáhúovi přišel Isajá, prorok, a řekl k němu: Co řekli tito muži a odkud k tobě přišli? A Chizkijjáhú řekl: Přišli z daleké země, z Bávelu .
15 I řekl: Co v tvém domě uviděli? A Chizkijjáhú řekl: Uviděli vše, co v mém domě je; nevyskytlo se v mých pokladnicích nic , co bych jim nebyl ukázal.
16 A Isajá k Chizkijjáhúovi řekl: Slyš slovo Hospodinovo:
17 Hle, přicházejí dni, kdy vše, co je v tvém domě a co po tento den nahromadili tvoji otcové, bude odneseno v Bável , pozůstávat nebude nic , řekl Hospodin;
18 a z tvých synů, kteří budou z tebe pocházet , jež máš zplodit, budou brát, i stanou se v paláci krále Bávelu komorníky .
19 A Chizkijjáhú k Isajovi řekl: Dobré je slovo Hospodinovo, jež jsi vyslovil. A řekl: Zda ne, bude-li v mých dnech trvat pokoj a pravda ?
20 A ostatní věci Chizkijjáhúovy a všechno jeho hrdinství , a jak zřídil vodní nádrž a strouhu a zavedl vodu do města, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Júdových ?
21 I ulehl Chizkijjáhú se svými otci a kralování se místo něho ujal Menaššé, jeho syn.
1 Při započetí svého kralování byl Menaššé ve věku dvanácti let a kraloval padesát a pět let v Jerúsalémě; a jméno jeho matky Chefcíbáh.
2 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle ošklivostí národů, jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil ,
3 a zase vybudoval výšiny , jež jeho otec Chizkijjáhú zničil, a nastavěl oltářů Baalovi a zřídil ašéru podle toho, co činil Acheáv, král Isráélův, a jal se klanět všemu zástupu nebes a sloužit jim,
4 a oltáře zbudoval v domě Hospodinově, o němž Hospodin řekl: V Jerúsalémě chci položit své jméno.
5 A v dvou nádvořích domu Hospodinova nabudoval oltářů všemu zástupu nebes
6 a svého syna provedl ohněm a zabýval se předpovídáním a hadačstvím a zjednával vyvolavače duchů a jasnovidce ; překonával se v činění toho, co bylo v očích Hospodinových zlé, k dráždění ho.
7 A sochu Ašéřinu , již zhotovil , umístil v domě, o němž Hospodin k Dávidovi a k Šalomounovi, jeho synu, řekl: V tomto domě a v Jerúsalémě, jejž jsem ze všech kmenů Isráélových vyvolil , chci navždy položit své jméno,
8 aniž budu nadále dopouštět potulování nohy Isráélovy z půdy , již jsem dal jejich otcům, budou-li jen dbát o jednání podle všeho, co jsem jim rozkázal, a o všechen zákon , jejž jim rozkázal můj nevolník Mojžíš.
9 Ale neuposlechli a Menaššé je přiměl bloudit k činění zla nad národy , jež Hospodin před tváří synů Isráélových vypudil .
10 A Hospodin se skrze své nevolníky, proroky, jal promlouvat výrokem:
11 Protože se Menaššé, král Júdův, jal činit tyto ošklivosti , zlo nade vše , co činili Emóríové , kteří byli před ním , a i Júdu svými neřádstvy svedl k hřešení,
12 proto takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Hle, já se chystám na Jerúsalém přivést neštěstí , o němž kdokoli bude slyšet , budou znít obě jeho uši;
13 ano, natáhnu na Jerúsalém šňůru Šómrónu a olovnici domu Acheávova a vytřu Jerúsalém, jako se vytírá miska - vytře se a překlopí se dnem vzhůru ;
14 ano, chci zamítnout zbytek svého dědictví a vydat je v ruku jejich nepřátel, i dostanou se všem svým nepřátelům za kořist a k olupování,
15 protože se jali činit, co bylo zlé v mých očích, a setrvali v dráždění mě ode dne, kdy jsem jejich otce vyvedl z Egypta, až po tento den.
16 A Menaššé také prolil velmi mnoho nevinné krve, až jí naplnil Jerúsalém od jednoho konce k druhému , mimo jeho hřích, jímž Júdu svedl k hřešení, k činění toho, co bylo v očích Hospodinových zlé.
17 A ostatní věci Menaššéovy a vše, co učinil, a jeho hřích, jímž zhřešil, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Júdových?
18 I ulehl Menaššé se svými otci a byl pohřben v zahradě svého domu, v zahradě Uzzově, a kralování se místo něho ujal Ámón, jeho syn.
19 Při započetí svého kralování byl Ámón ve věku dvaceti a dvou let a kraloval dvě léta v Jerúsalémě; a jméno jeho matky Mešullemeth, dcera Chárúcova z Jotvy.
20 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle toho, co činil Menaššé, jeho otec,
21 a chodit vší cestou, jíž chodil jeho otec, a sloužit neřádstvům , jimž sloužil jeho otec, a klanět se jim,
22 a opustil Hospodina, Boha svých otců, a nechodil cestou Hospodinovou.
23 A služebníci Ámónovi se proti němu spikli a usmrtili krále v jeho domě.
24 A lid země pobil všechny, již se proti králi Ámónovi spikli, a v kralování místo něho uvedli , lid země, Jóšijjáhúa, jeho syna.
25 A ostatní věci Ámónovy , co učinil, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Júdových?
26 I pohřbili ho v jeho hrobě v zahradě Uzzově a kralování se místo něho ujal Jóšijjáhú, jeho syn.
1 Při započetí svého kralování byl Jóšijjáhú ve věku osmi let a kraloval třicet a jeden rok v Jerúsalémě, a jméno jeho matky Jedídá, dcera Adájova z Bockathu.
2 A jal se činit, co bylo správné v očích Hospodinových, a chodit vší cestou Dávida svého otce, a neodvrátil se vpravo ani vlevo.
3 A v osmnáctém roce krále Jóšijjáhúa se stalo , že král poslal Šáfána, syna Acaljáhúa, syna Mešullamova, písaře , v dům Hospodinův s výrokem:
4 Vystup k Chilkijjáhúovi, veleknězi , ať shrnuje peníze , jež byly vneseny v dům Hospodinův, jež od lidu sesbírali strážcové prahu,
5 a dává je na ruku vykonávajících činnost , již jsou pověřeni péčí stran domu Hospodinova , ať je dávají vykonávajícím činnost , jež je v domě Hospodinově, k opravování trhlin domu,
6 tesařům a budovatelům a zedníkům a k nákupu dříví a tesaných kamenů k opravování domu.
7 Ale peníze , jež byly dávány na jejich ruku, nebyly s nimi zúčtovávány, neboť oni pracovali spolehlivě .
8 A Chilkijjáhú, velekněz , řekl k Šáfánovi, písaři : Našel jsem v domě Hospodinově knihu zákona . A Chilkijjáhú Šáfánovi dal tu knihu; ten se jal ji čísti.
9 I vstoupil Šáfán, písař , ke králi a odpověděl králi slovem a řekl: Tvoji nevolníci vysypali peníze , jež se v domě shledaly , a dali je na ruku vykonávajících činnost , již jsou pověřeni péčí o dům Hospodinův.
10 A Šáfán, písař , podal králi zprávu výrokem: Chilkijjáhú, kněz, mi dal knihu. A Šáfán se jal před tváří královou ji číst.
11 A za králova slyšení slov té knihy zákona se stalo , že roztrhl svá roucha;
12 a rozkázal král Chilkijjovi, knězi, a Achíkámovi, synu Šáfánovu, a Achbórovi, synu Míchájovu, a Šáfánovi, písaři , a Asájovi, služebníku královu, výrokem:
13 Jděte, dotažte se Hospodina , pro mne a pro lid, ano, pro celého Júdu, na slova této knihy, jež se našla, neboť veliké je popuzení Hospodinovo, jež je zaníceno proti nám, protože naši otcové neuposlechli na slova této knihy stran chování podle všeho, co je na ní napsáno.
14 Odešel tedy Chilkijjáhú, kněz, a Achíkám a Achbór a Šáfán a Asájá k Chuldě, prorokyni, ženě Šalluma, syna Tikvy, syna Charchásova, opatrovníka rouch, jež bydlela v Jerúsalémě, v druhé čtvrti , a promluvili k ní.
15 I řekla k nim: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Řekněte muži, jenž vás ke mně poslal:
16 Takto řekl Hospodin: Hle, já, chystám se do tohoto místa a na jeho obyvatele přivést neštěstí , všechna slova té knihy, již král Júdův přečetl,
17 za to, že mě opustili a jali se zakuřovat jiným bohům za účelem dráždění mě všemi výrobky svých rukou, takže je zaníceno mé popuzení proti tomuto místu a nebude hasnout.
18 Ale ke králi Júdovu, jenž vás poslal dotázat se Hospodina , takto k němu musíte říci: Takto řekl Hospodin, Bůh Isráélův: Slova, jež jsi uslyšel, -
19 protože tvé srdce je měkké a pokořil ses před tváří Hospodinovou při svém slyšení toho, co jsem o tomto místě a o jeho obyvatelích promluvil, že se stanou spouští a zlořečením , a roztrhl jsi svá roucha a před mou tváří ses rozplakal, ano, i já jsem uslyšel - prohlášeno Hospodinem;
20 proto, hle, já, chystám se připojit tě k tvým otcům, takže budeš v pokoji přiložen k svým hrobům a tvé oči nebudou hledět na všechno neštěstí , jež se já chystám přivést na toto místo . I přinesli odtamtud slovo králi.
1 A král poslal, i shromáždili k němu všechny starší Júdy a Jerúsaléma
2 a král vystoupil v dům Hospodinův a s ním všichni muži Júdovi a všichni obyvatelé Jerúsaléma a kněží a proroci a všechen lid, totiž od malého až po velikého, a jal se v jejich uši číst všechna slova té knihy smlouvy, jež byla nalezena v domě Hospodinově.
3 A král stanul před sloupem a před tváří Hospodinovou uzavřel smlouvu o chození za Hospodinem a o zachovávání jeho rozkazů a jeho svědectví a jeho ustanovení celým srdcem a celou duší, o dodržování slov této smlouvy, jež byla napsána na této knize . A všechen lid vstoupil v tuto smlouvu.
4 A král rozkázal Chilkijjáhúovi, veleknězi , a kněžím druhého řádu a strážcům prahu vynést z chrámu Hospodinova všechny předměty , jež byly zhotoveny pro Baala a pro Ašéru a pro všechen zástup nebes, a zevně vůči Jerúsalému na nivách Kidrónu je spálil a jejich popel odnesl v Béth-Él.
5 A sesadil popy , jež králové Júdovi uvedli , aby zakuřovali na výšinách ve městech Júdových a v okolí Jerúsaléma, a zakuřovače Baalovi a slunci a měsíci a souhvězdím a všemu zástupu nebes;
6 a z domu Hospodinova vynesl Ašéru zevně vůči Jerúsalému do údolí Kidrónu a v údolí Kidrónu ji spálil a rozmělnil na prach , a prach rozházel na pohřebiště dětí lidu .
7 A pobořil domy chrámových smilníků , jež byly v domě Hospodinově, kde ženy tkaly stany Ašéře ,
8 a přivedl všechny kněží z měst Júdových a znečistil výšiny , kde kněží zakuřovali , od Gevy po Beér-ševu, a pobořil výšiny bran, jež byly u vchodu do brány Jehóšuy, představeného města, jež byly nalevo každému v bránu města vcházejícímu.
9 (Ale kněží výšin nevystupovali k oltáři Hospodinovu v Jerúsalémě, nýbrž jen vprostřed svých bratrů jedli nekvašené chleby.)
10 A znečistil Tófeth, jež je v průrvě synů Hinnómových , k znemožnění komukoli provádět svého syna aneb svou dceru ohněm Mólechovi ;
11 a odklidil koně, jež králové Júdovi pro slunce umístili u vstupu do domu Hospodinova do síně Nethan-melecha, komorníka , jež byla v Parvárím , a vozidla slunce spálil ohněm .
12 A oltáře, jež byly na střeše horního pokoje Ácházova, jež zřídili králové Júdovi, a oltáře, jež zřídil Menaššé v dvou nádvořích domu Hospodinova, král pobořil , i pospíšil odtamtud a naházel jejich prach do potoka Kidrónu.
13 A znečistil král výšiny , jež byly před Jerúsalémem , jež byly zprava vůči hoře zkaženosti , jež Šalomoun, král Isráélův, zbudoval Aštóreth , hnusnosti Cídóním , a Kemóšovi, hnusnosti Móáva, a Milkómovi, ošklivosti dětí Ammónových,
14 a roztříštil sloupy a povytínal ašéry a jejich místa naplnil kostmi lidí .
15 A i oltář, jenž byl v Béth-Élu, výšinu , již zřídil Jároveám, syn Nevátův, jíž svedl Isráéle k hřešení, i onen oltář a tu výšinu zbořil , i spálil a na prach rozmělnil tu výšinu , a ašéru spálil .
16 A když se Jóšijjáhú ohlédl , uviděl hroby, jež tam byly, na té hoře, i poslal a dal přinést z těch hrobů kosti; ty na tom oltáři spálil , takže jej znečistil podle slova Hospodinova, jež prohlásil Boží muž, když prohlásil tyto věci.
17 A řekl: Co tento náhrobek, jejž já vidím? A muži města k němu řekli: Hrob Božího muže, jenž přišel z Júdy a prohlásil tyto věci, jež jsi na oltáři v Béth-Élu učinil.
18 I řekl: Dopřejte mu klidu , nechť nikdo nehýbá jeho kostmi. Jeho kostí tedy ušetřili , s kostmi proroka, jenž přišel ze Šómrónu.
19 A Jóšijjáhú odstranil i všechny domy výšin , jež byly ve městech Šómrónu, jež králové Isráéle k dráždění zřídili , a naložil s nimi podle všech skutků , jež uskutečnil v Béth-Élu,
20 a všechny kněží výšin , kteří tam byli, na těch oltářích pozabíjel a spálil na nich kosti lidí . A vrátil se v Jerúsalém.
21 A všemu lidu král rozkázal výrokem: Pořádejte minutí Hospodinu , jak je psáno na této knize smlouvy.
22 Nebylo totiž uspořádáno takovéto minutí od dní soudců , kteří soudili Isráéle, ani za všech dní králů Isráélových a králů Júdových,
23 jediné v osmnáctém roce krále Jóšijjáhúa bylo toto minutí v Jerúsalémě uspořádáno .
24 A i vyvolavače duchů a jasnovidce a bůžky a neřádstva a všechny hnusnosti , jež bylo vidět v zemi Júdově a v Jerúsalémě, Jóšijjáhú vymetl za účelem dodržení slov zákona , jež byla napsána na knize , již Chilkijjáhú, kněz, našel v domě Hospodinově.
25 A před ním se nevyskytl jemu podobný král, jenž by se byl vrátil k Hospodinu celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou podle všeho zákona Mojžíšova, aniž po něm jemu podobný povstal.
26 Ale Hospodin se neodvrátil od žáru svého velikého hněvu, jímž jeho hněv vzplál proti Júdovi za všechno dráždění , jímž ho dráždil Menaššé,
27 takže Hospodin řekl: I Júdu budu odstraňovat z přítomnosti své tváře podle toho, jak jsem odstranil Isráéle, a zavrhnu toto město, jež jsem vyvolil , Jerúsalém, a dům, o němž jsem řekl: Tam bude mé jméno.
28 A ostatní věci Jóšijjáhúovy a vše, co vykonal, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Júdových ?
29 V jeho dnech farao Nechó, král Egypta, vystoupil k řece Peráthu proti králi Aššúru a král Jóšijjáhú mu vyšel vstříc; a když ho v Megiddu uviděl , usmrtil ho.
30 A jeho služebníci ho mrtvého z Megidda odvezli a dopravili ho v Jerúsalém a pohřbili ho v jeho hrobě; a lid země vzal Jehóácháza, syna Jóšijjáhúova, a pomazali ho a uvedli ho v kralování místo jeho otce.
31 Při započetí svého kralování byl Jehóácház ve věku dvaceti a tří let a kraloval v Jerúsalémě tři měsíce; a jméno jeho matky Chamútal, dcera Jeremjova z Livny.
32 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle všeho, co činili jeho otcové;
33 a farao Nechó ho v Rivle v zemi Chamáthu uvěznil , aby nekraloval v Jerúsalémě, a na zem uvalil pokutu sta kikkárů stříbra a kikkáru zlata;
34 a v kralování uvedl farao Nechó Eljákíma, syna Jóšijjáhúova, místo Jóšijjáhúa, jeho otce, a jeho jméno změnil na Jehójákím, a Jehóácháza vzal a zavedl v Egypt; a tam umřel.
35 A Jehójákím to stříbro a to zlato faraonovi dal, ale k odevzdání těch peněz na příkaz faraonův podrobil zem hodnocení ; každého , lid země, podle jeho ohodnocení zdanil stříbrem a zlatem k odevzdání faraonu Nechovi.
36 Při započetí svého kralování byl Jehójákím ve věku dvaceti a pěti let a kraloval v Jerúsalémě jedenáct let; a jméno jeho matky Zevíddá, dcera Pedájova z Rúmy.
37 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle všeho, co činili jeho otcové.
1 V jeho dnech vystoupil Nevúchadneccar, král Bávelu , a Jehójákím se mu na tři léta stal služebníkem; pak se zase proti němu vzepřel
2 a Hospodin se jal proti němu posílat záškodnické bandy Kasdím a záškodnické bandy Aráma a záškodnické bandy Móáva a záškodnické bandy synů Ammónových; ano, jal se je proti Júdovi posílat k jeho hubení podle slova Hospodinova, jež vyslovil skrze své nevolníky, proroky.
3 Stalo se tak jen na příkaz Hospodinův proti Júdovi k jeho odstranění zpřed jeho tváře za hřích Menaššéův podle všeho, co napáchal ,
4 ba i nevinnou krev, již prolil, takže nevinnou krví naplnil Jerúsalém, - to nebyl Hospodin ochoten odpustit.
5 A ostatní věci Jehójákímovy a vše, co vykonal, - zda nejsou ony vypsány na knize letopisů králů Júdových ?
6 I ulehl Jehójákím se svými otci a kralování se místo něho ujal Jehójáchín, jeho syn.
7 A král Egypta již ze své země nadále nevycházel , neboť vše, co králi Egypta patřilo , od potoka Egypta až po řeku Peráth , zabral král Bávelu .
8 Při započetí svého kralování byl Jehójáchín ve věku osmnácti let a kraloval v Jerúsalémě tři měsíce; a jméno jeho matky Nechuštá, dcera Elnáthánova z Jerúsaléma.
9 A jal se činit, co bylo zlé v očích Hospodinových, podle všeho, co činili jeho otcové.
10 V oné době k Jerúsalému vystoupili služebníci Nevúchadneccara, krále Bávelu , a město se dostalo v obležení ;
11 a když proti městu přitáhl Nevúchadneccar, král Bávelu , zatímco jeho služebníci před ním zůstávali v obléhání ,
12 vyšel ke králi Bávelu Jehójáchín, král Júdův, on a jeho matka a jeho služebníci a jeho knížata a jeho komorníci , a král Bávelu ho v osmém roce svého kralování vzal
13 a vynesl odtamtud všechny poklady domu Hospodinova a poklady domu králova, a rozsekal všechny předměty ze zlata, jež pro chrám Hospodinův zhotovil Šalomoun, král Isráélův, podle toho, co Hospodin promluvil;
14 a odvedl všechen Jerúsalém, všechny vyšší a všechny mocné bohatstvím , deset tisíc odvedených , a všechny kováře a zámečníky, nezbyl nikdo kromě nuzného lidu země.
15 A Jehóáchína odvedl do Bávelu , i královu matku a královy ženy a jeho komorníky a šlechtice země zavedl z Jerúsaléma do vyhnanství do Bávelu .
16 Všech zdatných mužů sedm tisíc a kovářů a zámečníků tisíc; ti všichni byli siláci , schopní vojenské služby , a král Bávelu je dopravil do vyhnanství do Bávelu .
17 A král Bávelu uvedl místo něho v kralování Mattanju, jeho strýce, a jeho jméno změnil na Cidkijjáhú.
18 Při započetí svého kralování byl Cidkijjáhú ve věku dvaceti a jednoho roku; kraloval v Jerúsalémě jedenáct let a jméno jeho matky Chamútal, dcera Jeremjova z Livny.
19 A činil , co bylo zlé v očích Hospodinových, podle všeho, co činil Jehójákím;
20 ano, tak se dělo pro hněv Hospodinův proti Jerúsalému a proti Júdovi, než je odvrhl zpřed své tváře . A Cidkijjáhú se proti králi Bávelu vzepřel
1 a v devátém roce jeho kralování , v desátém měsíci, v desátém dni měsíce se stalo , že přitáhl Nevúchadneccar, král Bávelu , on a všechna jeho vojenská moc , proti Jerúsalému a utábořil se před ním a zbudoval vůkol proti němu obléhací val,
2 takže město bylo až do jedenáctého roku krále Cidkijjáhúa v obležení .
3 V devátý den čtvrtého měsíce , když se ve městě vzmohl hlad a lidu země se nedostávalo chleba,
4 tu byl do města učiněn průlom a všichni bojovníci v noci, po cestě bránou mezi dvěma zdmi , jež byla u královy zahrady (a vůkol před městem byli Kasdím ), - tudy se odešlo cestou k stepi .
5 Ale za králem vyrazili - vojenská moc Kasdím - a v stepích Jerícha ho dostihli, a jeho všechna vojenská moc , ti se z jeho přítomnosti rozutekli ;
6 a krále se zmocnili a vyvedli ho ke králi Bávelu do Rivly a vyslovili rozsudek , co s ním;
7 i utratili syny Cidkijjáhúovy před jeho očima a oči Cidkijjáhúovy oslepil a spoutal ho mosaznými okovy a zavedl ho v Bável .
8 A v pátém měsíci, v sedmý den měsíce (to byl rok devatenácti let krále Nevúchadneccara, krále Bávelu ) přišel v Jerúsalém Nevúzaradán, velitel osobní stráže , služebník krále Bávelu ,
9 a spálil dům Hospodinův a dům králův a všechny domy v Jerúsalémě, i všechny domy velikánů spálil ohněm ;
10 a všechna vojenská moc Kasdím , jež byla s velitelem osobní stráže , ti vůkol zbořili zdi Jerúsaléma,
11 a ostatek lidu, ty, již ve městě zbývali, a přeběhlíky , kteří přeběhli ke králi Bávelu , a všechen ostatek davu Nevúzaradán, velitel osobní stráže , odvedl ,
12 ale z nuzných země ponechal velitel osobní stráže za vinaře a za oráče .
13 A sloupy z mosazi , jež byly v domě Hospodinově, a stojany a moře z mosazi , jež bylo v domě Hospodinově, Kasdím roztříštili a mosaz z toho odnesli do Bávelu ,
14 a pobrali hrnce a lopatky a utěradla a pánve a všechna náčiní z mosazi , jimiž sloužívali ;
15 a zhášedla a okříny, ze zlata, jež byly ze zlata, a ze stříbra, jež byly ze stříbra , pobral velitel osobní stráže .
16 Dva sloupy, jedno moře a stojany, jež zhotovil Šalomoun pro dům Hospodinův , - nebylo váhy mosazi všech těchto předmětů ;
17 výška jednoho sloupu osmnáct loket a na něm hlavice z mosazi , výška té hlavice tři lokte a na té hlavici vůkol mřížkování a granátová jablíčka, to vše z mosazi , a taková měl na mřížkování druhý sloup.
18 A velitel osobní stráže vzal Seráju, hlavního kněze , a Cefanjáhúa, kněze druhého řádu , a tři strážce prahu
19 a z města vzal jednoho komorníka , jenž byl pověřencem nad bojovníky , a pět mužů z vídavších tvář královu, kteří byli ve městě nalezeni, a písaře velitele vojska , jenž do zbraně povolával lid země, a šedesát mužů z lidu, již byli ve městě nalezeni,
20 Nevúzaradán, velitel osobní stráže , je tedy vzal a zavedl je před krále Bávelu do Rivly
21 a král Bávelu je v Rivle, v zemi Chamáthu, skolil a usmrtil je. Tak byl Júdá odveden z povrchu své půdy .
22 A lid, jenž v zemi Júdově zbýval, jejž Nevúchadneccar, král Bávelu , zanechal, - nad nimi pak dozorem pověřil Gedaljáhúa, syna Achíkáma, syna Šáfánova.
23 A všichni velitelé vojenských oddílů , oni a mužstva , uslyšeli, že král Bávelu dozorem pověřil Gedaljáhúa, a přišli ke Gedaljáhúovi do Micpy, totiž Jišmáél, syn Nethanjáhúův, a Jóchánán, syn Káréachův, a Serájá, syn Tanchumetha, Netófáthího , a Jaazanjáhú, syn Maachathího , oni a jejich muži,
24 a Gedaljáhú přisáhl jim a jejich mužům a řekl jim: Nemusíte před služebníky Kasdím pociťovat bázeň ; usídlete se v zemi a služte králi Bávelu a bude vám dobře.
25 A v sedmém měsíci se stalo , že přišel Jišmáél, syn Nethanjáhúa, syna Elíšámova ze semene království , a s ním deset mužů, a skolili Gedaljáhúa, takže umřel, a Júdovce a Kasdím , kteří s ním byli v Micpě;
26 a vstali, všechen lid, od malého až po velikého, i velitelé vojenských oddílů , a vešli v Egypt, neboť pociťovali bázeň před tváří Kasdím .
27 A v třicátém a sedmém roce vyhnanství Jehójáchína, krále Júdova, v dvanáctém měsíci, v dvacátém a sedmém dni měsíce , se stalo , že Evíl-Meródach, král Bávelu , v roce započetí svého kralování pozvedl hlavu Jehójáchína, krále Júdova, z domu žaláře
28 a mluvil s ním vlídně a postavil jeho sedadlo výše než sedadla králů, kteří byli s ním v Bávelu ,
29 a vyměnil jeho žalářní roucha , a on se jal ustavičně, po všechny dni svého života , jídat chléb před jeho tváří,
30 a jeho strava, ustavičná strava, mu byla dávána z blízkosti krále, příděl dne v jeho den, po všechny dni jeho života .