1

¹ Toto jsou slova, jež Mojžíš proslovil ke všemu Isráélovi na této straně Jordánu v pustině, ve stepi proti Súfu, mezi Páránem a mezi Tófelem a Lávánem a Chacéróth a Dí-Záhávem.

² Od Chórévu je cestou k pohoří Séíru po Kádéš-barnéju jedenáct dní.

³ A ve čtyřicátém roce, v jedenáctém měsíci, v první den měsíce , se stalo , že Mojžíš k Isráélovým dětem promluvil podle všeho, co mu Hospodin pro ně rozkázal;

⁴ po svém poražení Síchóna, krále Emórího , jenž bydlel v Chešbónu, a Óga, krále Bášánu, jenž bydlel v Aštáróth a v Edreí,

⁵ na této straně Jordánu v zemi Móáva počal Mojžíš objasňovat tento zákon výrokem:

⁶ Hospodin, náš Bůh, k nám na Chórévu promluvil výrokem: Máte dost pobytu u této hory;

⁷ otočte se a vykročte si a vstupte v pohoří Emórího a ke všem jeho sousedům ve stepi , v horách a v nížině a v Negevu a na pobřeží moře, v zem Kenáan a Levánón , až po tu velikou řeku, řeku Peráth .

⁸ Viz, položil jsem tu zem před vaši tvář, vstupte a zmocněte se té země, již Hospodin vašim otcům, Abráhámovi, Isákovi a Jákóbovi, přísahou slíbil dát jim a jejich semeni po nich.

⁹ A v onen čas jsem k vám pronesl výrok: Nebudu vás moci nést já sám -

¹⁰ Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil, takže , hle vás, jste dnes v množství jako hvězdy nebes;

¹¹ nechť Hospodin, Bůh vašich otců, k vám, jak vy jste, přidává tisíckrát více, a žehná vám podle toho, co k vám promluvil.

¹² Jak mám já sám nést vaši tíhu a vaše břímě a vaši vádu?

¹³ Dosaďte si podle svých kmenů muže moudré a rozumné a uznávané , ať je mohu ustanovit za vaše hlavy.

¹⁴ Tu jste mi odpověděli a řekli: To slovo, jež jsi proslovil , je dobré uskutečnit .

¹⁵ Vzal jsem tedy hlavy vašich kmenů , muže moudré a uznávané , a určil jsem je za hlavy nad vámi, vůdce tisíců a vůdce set a vůdce padesáti a vůdce deseti a předáky vašich kmenů

¹⁶ a vašim soudcům jsem v onen čas rozkázal výrokem: Naslouchat mezi vašimi bratry - pak budete moci mezi mužem a mezi jeho bratrem a mezi cizincem u něho soudit v spravedlnosti;

¹⁷ nesmíte v soudu rozlišovat osobu , jak malého, tak velikého musíte vyslechnout, nesmíte mít strach z člověka , neboť je to Boží soud ; a věc, jež vám bude příliš obtížná , budete předkládat mně a já ji budu vyslýchat.

¹⁸ A v onen čas jsem vám rozkázal všechny věci, jež máte činit.

¹⁹ I dali jsme se od Chórévu na cestu a prošli jsme celou onu velikou a hroznou pustinu, již jste viděli cestou k pohoří Emórího , podle toho, co nám Hospodin, náš Bůh, rozkázal, a přišli jsme až po Kádéš-barnéju.

²⁰ Tu jsem k vám řekl: Přišli jste až po pohoří Emórího , jež nám Hospodin, náš Bůh, dal;

²¹ viz, Hospodin, tvůj Bůh, položil tu zem před tvou tvář - vystup , ujmi se vlastnictví podle toho, co k tobě promluvil Hospodin, Bůh tvých otců. Nesmíš se bát , ani se strachovat.

²² A vy všichni jste se ke mně přiblížili a řekli jste: Měli bychom před naší tváří vyslat muže , ať nám tu zemi mohou propátrat a přinést nám odtamtud zvěst o cestě, jíž máme vystoupit , a o městech, do nichž máme vejít.

²³ I byla mi ta věc vhod ; vzal jsem z vás tedy dvanáct mužů, jednoho muže za každý kmen ,

²⁴ i otočili se a vystoupili do toho pohoří a přišli až po Nachal-eškól a proslídili ji

²⁵ a v svou ruku vzali z ovoce té země; to dopravili dolů k nám a přinesli nám odtamtud zvěst ; i řekli: Ta země, již nám Hospodin, náš Bůh, dal, je dobrá.

²⁶ Vy jste však nebyli ochotni vystupovat a projevili jste neposlušnost příkazu Hospodina, vašeho Boha,

²⁷ i jali jste se v svých stanech žehrat a říkat: Ve své nenávisti k nám nás Hospodin vyvedl ze země Egypta k vydání nás v ruku Emórího , k zničení nás.

²⁸ Kam se my chystáme vystupovat ? Naši bratři způsobili roztání našich srdcí výrokem: Uviděli jsme tam lid větší a vyšší než my , města veliká a opevněná do nebes, a také syny Anákím .

²⁹ Tu jsem k vám řekl: Nesmíte se děsit ani před nimi pociťovat bázeň ;

³⁰ Hospodin, váš Bůh, jenž se ubírá před vaší tváří, on bude za vás bojovat podle všeho, co s vámi před vašima očima učinil v Egyptě

³¹ i v pustině, kde jsi shledal , jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nosil , jako nosí člověk svého syna, celou cestou, jíž jste se ubírali až po svůj příchod až po toto místo .

³² Ani v této věci jste nebyli důvěřiví v Hospodina, vašeho Boha ,

³³ jenž se ubíral před vaší tváří cestou k vyhledání vám místa k vašemu utáboření , v ohni v noci k ukazování vám cesty, jíž se máte ubírat, a v oblaku za dne.

³⁴ A Hospodin uslyšel hlas vašich slov a rozhněval se a přisáhl výrokem:

³⁵ Bude-li někdo z těchto mužů , toto zlé pokolení, vidět tuto dobrou zem, již jsem přísahou slíbil dát vašim otcům,

³⁶ vyjímaje Káléva, syna Jefunnéova, on ji bude vidět a jemu chci dát zem, po níž šlapal , i jeho dětem , protože plně následoval Hospodina .

³⁷ I proti mně se Hospodin vaší příčinou popudil s výrokem: Ani ty tam nebudeš smět vstoupit.

³⁸ Jóšua, syn Núnův, jenž stojí před tvou tváří, on tam bude smět vstoupit, jeho posilni, neboť on Isráéle bude podělovat dědictvím .

³⁹ A vaše drobotina, o níž jste řekli: Bude kořistí , a vaše děti , jež dnes neznají dobro ani zlo , ony tam budou vstupovat a jim ji budu dávat a ony ji budou zaujímat .

⁴⁰ Vy si však udělejte otočku a vykročte do pustiny cestou k moři Rákosí .

⁴¹ I odpověděli jste a řekli jste ke mně: My jsme zhřešili vůči Hospodinu; musíme vystoupit a dát se do boje podle všeho, co nám Hospodin, náš Bůh, rozkázal. A opásali jste každého jeho válečným náčiním a na lehkou váhu jste vzali vystoupení na horu;

⁴² a Hospodin ke mně řekl: Řekni jim: Nesmíte vystupovat ani bojovat , neboť nejsem vprostřed vás, ať nemusíte před tváří vašich nepřátel být poraženi.

⁴³ Promluvil jsem tedy k vám, ale neuposlechli jste, nýbrž jste se vzepřeli příkazu Hospodinovu a nadmuli jste se a na horu jste vystoupili ,

⁴⁴ vyšel vám však vstříc Emórí , jenž bydlel na oné hoře, i jali se vás pronásledovat, jak činívají včely, a na Séíru vás rozprášili až po Chormu .

⁴⁵ A vrátili jste se a před tváří Hospodinovou jste se rozplakali, Hospodin však na váš hlas neslyšel, aniž vůči vám otevřel ucho .

⁴⁶ I zůstali jste mnoho dní v Kádéši, tolik dní, kolik jste tam zůstali.

2

¹ I otočili jsme se a cestou k moři Rákosí jsme vykročili do pustiny podle toho, co ke mně Hospodin promluvil, a po mnoho dní jsme obcházeli pohoří Séír.

² A Hospodin ke mně pronesl výrok:

³ Máte dost obcházení tohoto pohoří , udělejte si otočku k severu.

⁴ A lidu rozkaž výrokem: Vy procházíte pomezím vašich bratrů, dětí Ésávových, již bydlí v Séíru; ti budou před vámi pociťovat bázeň , musíte se tedy mít velmi na pozoru ;

⁵ nesmíte se s nimi pouštět do sporů , neboť z jejich země vám nebudu dávat ani šlépěj chodidla nohy, neboť jsem pohoří Séír dal za dědictví Ésávovi.

⁶ Pokrm od nich budete kupovat za peníze , ať můžete jíst, a také vodu si budete od nich za peníze opatřovat , ať můžete pít;

⁷ vždyť Hospodin, tvůj Bůh, ti ve vší činnosti tvých rukou požehnal, zná tvé procházení této veliké pustiny - po těchto čtyřicet let byl Hospodin, tvůj Bůh, s tebou, neutrpěl jsi nedostatku ničeho .

⁸ I přešli jsme od našich bratrů, dětí Ésávových, již bydlí v Séíru, od cesty stepí , od Élathu a od Ecjón-Gáveru, a otočili jsme se a přešli jsme cestou pustiny Móáva .

⁹ A Hospodin ke mně řekl: Nesmíš Móáva napadat ani se s nimi pouštět do sporů , do boje , neboť z jeho země ti nebudu dávat dědictví , neboť Ár jsem dal za dědictví dětem Lótovým.

¹⁰ (Dříve v ní bydleli Emmím , lid veliký a četný a vysoký, jako Anákím .

¹¹ Oni bývali také považováni za Refáím , jako Anákím , ale Móávci jim dávali název Emmím .

¹² A v Séíru bydleli dříve Chórím , ale synové Ésávovi je před svou tváří vypudili a vyhubili a usadili se místo nich, jako učinil Isráél se zemí svého dědictví , již jim dal Hospodin.)

¹³ Nyní vstaňte a překročte si potok Zered. Potok Zered jsme tedy překročili,

¹⁴ a dní, co jsme odešli z Kádéš-barnéje, než jsme překročili potok Zered, bylo třicet a osm let, až po vymizení celého toho pokolení bojovníků zprostřed tábora , podle toho, co jim Hospodin přisáhl;

¹⁵ a byla i ruka Hospodinova proti nim k vymycování jich zprostřed tábora až po jejich vymizení .

¹⁶ A když všichni ti bojovníci zprostřed tábora smrtí vymizeli , stalo se ,

¹⁷ že Hospodin ke mně promluvil výrokem:

¹⁸ Ty dnes budeš přecházet pomezím Móáva , Árem,

¹⁹ a budeš se blížit k dětem Ammónovým; nesmíš je napadat ani se s nimi pouštět do sporů , neboť ze země dětí Ammónových ti nebudu dávat dědictví , neboť jsem ji za dědictví dal dětem Lótovým.

²⁰ (Ona také bývala považována za zem Refáím , dříve v ní Refáím bydleli a Móávci jim dávali název Zamzummím ,

²¹ lid veliký a četný a vysoký, jako Anákím , a Hospodin je před jejich tváří pohubil [i vypudili je a usadili se místo nich],

²² jak učinil pro syny Ésávovy , již bydlí v Séíru, když před jejich tváří pohubil Chórího , takže je vypudili a bydlí místo nich až po tento den.

²³ A Avvím , již bydlí ve vsích až po Gazu - vyhubili je Kaftórím , již vyšli z Kaftóru, a usadili se místo nich.)

²⁴ Vstaňte, dejte se na cestu a překročte potok Arnón! Viz, dal jsem v tvou ruku Síchóna, krále Chešbónu, Emórího , a jeho zem; začni, ujmi se vlastnictví a utkej se s ním v boji ;

²⁵ tohoto dne budu počínat uvádět strach z tebe a bázeň z tebe na národnosti pod všemi nebesy , jež, až budou slyšet zvěst o tobě , upadnou před tvou tváří v třesení a svíjení .

²⁶ Vyslal jsem tedy z pustiny Kedémóth k Síchónovi, králi Chešbónu, posly se slovy pokoje, s výrokem:

²⁷ Nechť smím projít tvou zemí - veřejnou cestou, tak půjdu, nebudu se odvracet napravo ani nalevo;

²⁸ pokrm mi budeš prodávat za peníze , ať se najím, i vodu mi budeš dávat za peníze , ať se napiji, jen nechť smím svýma nohama projít,

²⁹ jak mi učinili synové Ésavovi, již bydlí v Séíru, a Móávci, již bydlí v Áru, než budu moci přejít Jordán do země, již nám dal Hospodin, náš Bůh.

³⁰ Ale Síchón, král Chešbónu, nebyl ochoten nechat nás projít jím , neboť Hospodin, tvůj Bůh, zatvrdil jeho ducha a zpevnil jeho srdce, za účelem dání ho v tvou ruku, jako tohoto dne .

³¹ A Hospodin ke mně řekl: Viz, počal jsem Síchóna a jeho zem vystavovat před tvou tvář ; začni, ujímej se vlastnictví k zaujetí země.

³² I vytáhl nám Síchón vstříc, on i všechen jeho lid, k boji do Jáhace,

³³ a Hospodin, náš Bůh, ho vystavil před naši tvář , i pobili jsme ho i jeho syny a všechen jeho lid;

³⁴ a v onen čas jsme dobyli všech jeho měst a všechna města jsme uvedli v odevzdání , mužstvo a ženy a drobotinu, nezanechali jsme přeživšího ,

³⁵ jen dobytek jsme si za kořist vzali a lup z měst, jichž jsme dobyli.

³⁶ Od Aróéru, jenž je na břehu potoka Arnónu, a města, jež je v údolí , až po Gileád se nevyskytlo hradiště příliš nám nepřístupné , ta všechna vystavil Hospodin, náš Bůh, před naši tvář .

³⁷ Jen k zemi dětí Ammónových ses nepřiblížil , k celému okraji potoka Jabbóku ani k městům v pohoří a k ničemu , co Hospodin, náš Bůh, zakázal .

3

¹ A otočili jsme se a vystoupili jsme cestou k Bášánu , a Óg, král Bášánu, nám vytáhl vstříc, on i všechen jeho lid, k boji v Edreí.

² A Hospodin ke mně řekl: Nechť se ho nebojíš , neboť jsem jeho i všechen jeho lid a jeho zem dal v tvou ruku, a učiníš mu , jak jsi učinil Síchónovi, králi Emórího , jenž bydlel v Chešbónu.

³ A Hospodin, náš Bůh, v naši ruku dal i Óga, krále Bášánu, a všechen jeho lid, i porazili jsme ho, takže se mu nezanechalo přeživšího ;

⁴ a v onen čas jsme dobyli všech jeho měst; nebylo hradiště , jež bychom jim nebyli odňali , šedesát měst, celou výměru Argóvu, království Ógova v Bášánu.

⁵ Všechna tato města byla opevněná vysokými zdmi , vraty a závorami , kromě měst venkovských ; těch velmi mnoho.

⁶ I uvedli jsme je v odevzdání , jak jsme učinili se Síchónem, králem Chešbónu, uvedením všech měst v odevzdání , mužstva , žen a drobotiny.

⁷ A všechen dobytek a lup z měst jsme si vzali za kořist .

⁸ Vzali jsme tedy v onen čas tu zem z ruky dvou králů Emórího , kteří byli na této straně Jordánu, od potoka Arnónu po horu Chermón

⁹ (Cídóňané dávají Chermónu název Sirjón a Emórí mu dávají název Senír),

¹⁰ všechna města náhorní plošiny a všechen Gileád a všechen Bášán až po Salchu a Edreí, města království Ógova v Bášánu.

¹¹ Jen Óg, král Bášánu, totiž zbyl z pozůstatku Refáím - hle, jeho pohovka , pohovka ze železa, zda ona není v Rabbath-bené-Ammón ? Devět loket její délka a čtyři lokte její šířka, podle lokte muže.

¹² A této země jsme se v onen čas zmocnili , od Aróéru, jenž je nad potokem Arnónem; a polovinu pohoří Gileádu a jeho měst jsem dal Reúvénímu a Gádímu ,

¹³ a ostatek Gileádu a všechen Bášán, království Ógovo, jsem dal polovině kmene Menaššéova. (Celá výměra Argóvu, totiž celý onen Bášán, se nazývá zemí Refáím ;

¹⁴ celou výměru Argóvu, až po pomezí Geššúrího a Maacháthího , zabral Jáír, syn Menaššéův, a nazval to - Bášán - podle svého jména Chavvóth-Jáír , po tento den.)

¹⁵ A Gileád jsem dal Máchírovi;

¹⁶ a Reúvénímu a Gádímu jsem dal od Gileádu až po potok Arnón, střed údolí a jeho okraj , až po Jabbók, potok , pomezí dětí Ammónových,

¹⁷ a step a Jordán a jeho okraj od Kinnerethu až po moře stepi , moře Soli , pod svahy Pisgy od vzcházení .

¹⁸ A v onen čas jsem vám rozkázal výrokem: Hospodin, váš Bůh, vám dal tuto zem k zaujetí jí ; vyzbrojeni budete přecházet před tváří vašich bratrů, synů Isráélových, všichni válečníci .

¹⁹ Jen vaše ženy a vaše drobotina a vaše stáda - vím , že máte mnoho stád , - budou zůstávat ve vašich městech, jež jsem vám dal,

²⁰ než Hospodin, váš Bůh, bude chtít dát klid vašim bratrům jako vám, až se i oni zmocní země, již jim Hospodin, váš Bůh, dal na druhé straně Jordánu; pak se vrátíte , každý k svému dědictví , jež jsem vám dal.

²¹ A Jóšuovi jsem v onen čas rozkázal výrokem: Tvé oči, ony viděly vše, co Hospodin, váš Bůh, učinil těmto dvěma králům ; tak bude Hospodin činit všem královstvím , kam se ty chystáš přejít .

²² Nesmíte se jich bát , neboť Hospodin, váš Bůh, on bojuje za vás .

²³ A v onen čas jsem se k Hospodinu obrátil s prosbou o milost výrokem:

²⁴ Pane, Hospodine, ty jsi svému nevolníku počal ukazovat svou velikost a svou silnou ruku, neboť kdo je BOHEM v nebesích aneb na zemi, jenž by dělal díla jako tvá a mocné činy jako tvé !

²⁵ Nechť, prosím , smím přejít a nechť smím uvidět tu dobrou zem, jež je na druhé straně Jordánu, toto půvabné pohoří a Levánón !

²⁶ Hospodin však se vaší příčinou na mne rozhněval a neobrátil ke mně sluch ; i řekl Hospodin ke mně: Máš dost , nechť již ke mně dále v této věci nemluvíš !

²⁷ Vystup na témě Pisgy a pozvedni své oči k západu a k severu a k jihu a ke vzcházení a pohleď svýma očima, neboť tento Jordán nesmíš přejít.

²⁸ Ale rozkaž Jóšuovi a posilni ho a povzbuď ho, neboť on bude přecházet před tváří tohoto lidu a on je bude podělovat dědictvím země, již budeš vidět.

²⁹ I zůstali jsme v průrvě proti Béth-Peóru.

4

¹ A nyní, Isráéli, obrať sluch k ustanovením a k právům , jež vás já vyučuji vykonávat, abyste žili a mohli vstoupit a zaujmout zem, již vám dal Hospodin, Bůh vašich otců.

² Nesmíte k slovu, jímž vám já přikazuji, přidávat a nesmíte od něho ubírat k zachovávání rozkazů Hospodina, vašeho Boha, jež vám rozkazuji já.

³ Vaše oči, ony viděly , co Hospodin učinil při Baal-Peórovi , že každého toho , jenž za Baal-Peórem odešel, - Hospodin, tvůj Bůh, ho zahubil zprostřed tebe,

⁴ a vy, již lpíte na Hospodinu, vašem Bohu, vy všichni jste dnes živi.

⁵ Viz, vyučoval jsem vás ustanovením a právům podle toho, co mi Hospodin, můj Bůh, rozkázal, činit tak uvnitř země, kam se vy chystáte vstoupit k zaujetí jí;

⁶ to budete zachovávat a vykonávat, neboť to bude vaše moudrost a vaše rozumnost před očima národností , jež, když budou slyšet všechna tato ustanovení , řeknou : Tento veliký národ přece jen je moudrý a rozumný lid.

⁷ Ano, který je veliký národ, jenž by měl bohy sobě tak blízké jako Hospodin, náš Bůh, při každém našem volání k němu?

⁸ A který je veliký národ, jenž by měl tak spravedlivá ustanovení a práva jako celý tento zákon , jejž já dnes předkládám před vaši tvář?

⁹ Jen si dej na sebe pozor , ano, velmi dávej pozor na svou duši, abys nezapomínal na věci, jež tvé oči uviděly; ty aby po všechny dni tvého života neodpadávaly od tvého srdce, nýbrž je budeš na vědomí dávat svým dětem a dětem svých dětí ,

¹⁰ den, kdy jsi stál před tváří Hospodina, svého Boha, na Chórévu, když byl Hospodin ke mně řekl : Svolej mi lid, ať jim mohu dát vyslechnout svá slova, aby se učili, i své děti vyučovali, mít mě v úctě po všechny dni, co oni budou živi na zemi .

¹¹ I přiblížili jste se a stanuli jste pod horou, a hora hořela ohněm až po srdce nebes - tma, oblak a mračno -

¹² a zprostřed ohně k vám promluvil Hospodin; zvuk slov jste vy slyšeli, ale podobu jste neviděli, jedině zvuk .

¹³ I oznámil vám svou smlouvu, již vám rozkázal vykonávat, těch deset slov, a napsal je na dvě desky z kamenů.

¹⁴ A mně v onen čas Hospodin rozkázal vás vyučovat ustanovením a právům , abyste je vykonávali v zemi, kam se vy chystáte přejít k zaujetí jí .

¹⁵ Musíte se tedy stran svých duší velmi střežit , neboť jste v den Hospodinova mluvení k vám na Chórévu vprostřed ohně neuviděli žádnou podobu ;

¹⁶ abyste se nechtěli zvrhnout a zhotovit si sochu podoby jakékoli postavy , tvářnosti mužské nebo ženské,

¹⁷ tvářnosti jakéhokoli zvířete , jež je na zemi, tvářnosti jakéhokoli okřídleného ptáka , jenž létá po nebesích,

¹⁸ tvářnosti čehokoli plazícího se po půdě , tvářnosti jakýchkoli ryb , jež jsou ve vodách zespod vůči zemi;

¹⁹ abys nepozdvihoval své oči k nebesům, a když bys uviděl slunce a měsíc a hvězdy, všechno osazenstvo nebes, aby ses nedával svést , že by ses jim jal klanět a sloužil jim, jež Hospodin, tvůj Bůh, přidělil všem národnostem pod všemi nebesy ,

²⁰ vás však Hospodin vzal a vyvedl vás z tavicí pece ze železa, abyste se mu stali lidem ve vlastnictví , jako tohoto dne .

²¹ A Hospodin se proti mně pro vaše slova popudil a přisáhl, že nesmím přejít Jordán a že nesmím vstoupit do té dobré země, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za vlastnictví .

²² Ano, já se chystám umřít v zemi této, já nebudu přecházet Jordán - ten budete přecházet vy a tuto dobrou zemi budete zaujímat .

²³ Dávejte si na sebe pozor , abyste nezapomínali na smlouvu Hospodina, svého Boha, již s vámi uzavřel , a nezhotovovali si sochu , podoby čehokoli , co ti Hospodin, tvůj Bůh, zakázal .

²⁴ Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, on je stravující oheň, BŮH žárlivý.

²⁵ Kdykoli budeš plodit děti a děti dětí a dlouho budete bydlet v té zemi a budete se zvrhat a zhotovíte sochu , podoby čehokoli , takže budete činit , co je v očích Hospodina, tvého Boha, zlé, k dráždění ho,

²⁶ beru dnes za svědky proti vám nebesa a zem, že jistotně budete muset být rychle vyštváni ze země , kam se chystáte přejít Jordán k zaujetí jí ; nebudete moci prodloužit na ní své dni, neboť budete muset být jistotně zničeni .

²⁷ A Hospodin vás rozptýlí mezi národnosti a stran počtu vás bude zbývat málo mezi národy, kam vás Hospodin bude zahánět,

²⁸ a dáte se tam v službu bohům zhotoveným rukama člověka, dřevu a kameni, kteří nevidí a neslyší a nejedí a nečichají.

²⁹ A odtamtud budete toužit po Hospodinu, tvém Bohu , i najdeš ho, budeš-li ho vyhledávat celým svým srdcem a celou svou duší.

³⁰ Až ti bude úzko a když tě všechny tyto věci v posledku dní postihnou , budeš se vracet k Hospodinu, svému Bohu, a poslouchat na jeho hlas,

³¹ neboť Hospodin, tvůj Bůh, je BŮH soucitný , nebude se tě vzdávat ani ti škodit ani zapomínat na smlouvu s tvými otci , již jim přísahou potvrdil .

³² Ano, jen se doptej na dřívější dni, jež nastaly před tebou , na dobu ode dne, kdy Bůh stvořil člověka na zemi, a na to, zda od konce nebes až po konec nebes byla učiněna tak veliká věc jako tato , nebo zda se uslyšelo o něčem jí podobném ,

³³ zda který lid uslyšel hlas Boha mluvícího zprostřed ohně, jako jsi uslyšel ty, a zůstal naživu !

³⁴ Nebo zda se kteří bohové pokusili přijít, aby si vzali národ zprostřed národa zkouškami, znameními a zázraky a bojem a silnou rukou a napřaženou paží a velikými hroznými činy, jako vše, co vám učinil Hospodin, váš Bůh, v Egyptě před tvýma očima?

³⁵ Tys byl uschopněn vidět, abys poznal , že Hospodin - on je Bůh, mimo něho jiného není.

³⁶ Z nebes ti dal slyšet svůj hlas k tvému poučení a na zemi ti ukázal svůj veliký oheň a zprostřed toho ohně jsi uslyšel jeho slova;

³⁷ a protože si zamiloval rod tvých otců , našel i zálibu v jeho semeni po něm a vyvedl tě ve své přítomnosti svou velikou silou z Egypta

³⁸ k vypuzení národů nad tebe větších a mocnějších před tvou tváří , k uvedení tebe, aby ti dal jejich zem za dědictví , jako tohoto dne .

³⁹ Nechť tedy dnes poznáváš a opět si bereš k srdci , že Hospodin - on je Bůh v nebesích shora a na zemi zespod a jiného není,

⁴⁰ a zachováváš jeho ustanovení a jeho rozkazy, jež ti já dnes rozkazuji, takže bude dobře tobě i tvým dětem po tobě, a abys mohl prodloužit své dni na půdě , již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát , po všechny dni.

⁴¹ Tehdy Mojžíš vyčlenil tři města na této straně Jordánu od vzcházení slunce

⁴² k uprchnutí tam toho, kdo někoho zabije , jenž svého bližního zabije bezděky , jenž k němu od dřívějška neměl nenávisti; ať uprchne do jednoho z těchto měst a zůstane naživu :

⁴³ Becer v pustině v zemi náhorní plošiny , patřící Reúvénímu , a Rámóth v Gileádu, patřící Gádímu , a Gólán v Bášánu, patřící Menaššímu .

⁴⁴ A toto je zákon , jejž Mojžíš předložil tváři Isráélových dětí ,

⁴⁵ toto jsou svědectví a ustanovení a práva , o nichž Mojžíš k Isráélovým dětem promluvil , když vyšli z Egypta,

⁴⁶ na této straně Jordánu, v průrvě proti Béth-Peóru, v zemi Síchóna, krále Emórího , jenž bydlel v Chešbónu, jehož porazil Mojžíš a Isráélovi synové, když vyšli z Egypta

⁴⁷ a zmocnili se jeho země i země Óga, krále Bášánu, dvou králů Emórího , kteří byli na této straně Jordánu od vzcházení slunce,

⁴⁸ od Aróéru, jenž je na břehu potoka Arnónu, až po pohoří Síón, to je Chermón,

⁴⁹ a celé stepi , této strany Jordánu, od vzcházení až po moře stepi pod svahy Pisgy.

5

¹ A Mojžíš zavolal na všechen Isráél a řekl k nim: Slyš, Isráéli, ustanovení a práva , o nichž já dnes mluvím ve vaše uši, ať se jim učíte a dáváte pozor na vykonávání jich.

² Hospodin, náš Bůh, s námi na Chórévu uzavřel smlouvu ;

³ ne s našimi otci Hospodin tuto smlouvu uzavřel , nýbrž s námi - to jsme my, tito zde, dnes žijící.

⁴ Tváří v tvář s vámi Hospodin na hoře promluvil zprostřed ohně

⁵ (já jsem stál v onen čas mezi Hospodinem a mezi vámi k oznamování slova Hospodinova vám, neboť jste z toho ohně pocítili bázeň a na horu jste nevystoupili ), výrokem:

⁶ Já jsem Hospodin, tvůj Bůh , jenž jsem tě vyvedl ze země Egypta, z domu nevolníků;

⁷ nesmíš mít přede mnou dalších bohů.

⁸ Nesmíš si zhotovit sochu , žádné zobrazení toho, co je v nebesích shora, ani co je na zemi zespod, ani co je vo vodách zespod vůči zemi;

⁹ nesmíš se jim klanět a nesmíš jim sloužit , neboť já, Hospodin, tvůj Bůh, jsem BŮH žárlivý, navštěvující nepravost otců na dětech , na třetím a na čtvrtém pokolení mezi nenávidícími mě

¹⁰ a prokazující laskavost tisícům mezi milujícími mě a mezi zachovávajícími mé rozkazy.

¹¹ Jméno Hospodina, svého Boha, nesmíš pronést pro daremnost , neboť Hospodin toho, kdo jeho jméno bude pronášet pro daremnost , nebude nechávat bez trestu .

¹² Dbej dne soboty k jeho svěcení podle toho, co ti Hospodin, tvůj Bůh, rozkázal.

¹³ Šest dní budeš pracovat a vykonávat všechno své zaměstnání ,

¹⁴ ale sedmý den je sobota Hospodinu, tvému Bohu; žádné zaměstnání vykonávat nesmíš , ty ani tvůj syn ani tvá dcera ani tvůj nevolník ani tvá služebnice ani tvé hovězí dobytče ani tvůj osel ani žádný tvůj dobytek ani cizinec u tebe , jenž je v tvých branách , aby si tvůj nevolník i tvá služebnice mohli odpočinout stejně jako ty;

¹⁵ i budeš si vzpomínat, že jsi byl nevolníkem v zemi Egypta a Hospodin tě odtamtud silnou rukou a napřaženou paží vyvedl ; proto ti Hospodin, tvůj Bůh, rozkázal dodržovat den soboty .

¹⁶ Važ si svého otce a své matky podle toho, co ti Hospodin, tvůj Bůh, rozkázal, aby se mohly prodloužit tvé dni a aby ti bylo dobře na půdě , již ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát .

¹⁷ Nesmíš vraždit.

¹⁸ Aniž smíš cizoložit.

¹⁹ Aniž smíš krást.

²⁰ Aniž smíš proti svému bližnímu vypovídat nepravdivým svědectvím.

²¹ Aniž smíš být chtivý ženy svého bližního , aniž smíš být chtivý domu svého bližního , jeho pole ani jeho nevolníka ani jeho služebnice, jeho hovězího dobytčete ani jeho osla ani čehokoli , co tvému bližnímu patří.

²² Tato slova proslovil Hospodin ke všemu vašemu sejití na té hoře zprostřed ohně, oblaku a mračna mocným hlasem, aniž co přidal, a napsal je na dvě desky z kamenů; ty dal mně.

²³ A jak jste zprostřed tmy uslyšeli ten hlas, zatímco ta hora hořela ohněm, stalo se, že hlavy vašich větví a vaši starší se přiblížili ke mně

²⁴ a řekli: Hle, Hospodin, náš Bůh, nám ukázal svou slávu a svou velikost a uslyšeli jsme zprostřed ohně jeho hlas; tohoto dne jsme zakusili , že Bůh promluvil s člověkem a on zůstal naživu .

²⁵ Nyní však - proč máme umřít? Vždyť nás může strávit tento veliký oheň; budeme-li my ještě nadále slyšet hlas Hospodina, našeho Boha, pak pomřeme.

²⁶ Kdo přece ze všeho masa, jenž uslyší hlas živého Boha, mluvícího zprostřed ohně, stejně jako my, přesto zůstane naživu ?

²⁷ Přibliž se ty a vyslechni vše, co Hospodin, náš Bůh, bude říkat, a vše, co Hospodin, náš Bůh, bude mluvit k tobě, budeš ty mluvit k nám, i budeme slyšet a vykonávat.

²⁸ A Hospodin při vašem mluvení ke mně uslyšel hlas vašich slov; i řekl ke mně Hospodin: Uslyšel jsem hlas slov tohoto lidu; jež k tobě proslovili ; dobře řekli vše, co promluvili.

²⁹ Kéž se jim dostane takového jejich srdce , že by mě po všechny dni měli v úctě a zachovávali všechny mé rozkazy, aby natrvalo bylo dobře jim i jejich dětem !

³⁰ Jdi, řekni k nim: Zajděte si zpět do svých stanů;

³¹ a ty zde stůj se mnou, ať k tobě proslovím všechen rozkaz a ustanovení a práva , jimž je budeš vyučovat, ať se je v zemi, již se jim já chystám dát k zaujetí jí, jmou vykonávat. -

³² Musíte tedy dbát o činění podle toho, co vám Hospodin, váš Bůh, rozkázal, nesmíte se odvracet napravo ani nalevo.

³³ Celou tou cestou, již vám Hospodin, váš Bůh, přikázal, musíte jít, abyste žili a bylo vám dobře a abyste v zemi, již budete zaujímat , mohli prodloužit své dni.

6

¹ A toto je rozkaz, ustanovení a práva , jimž rozkázal Hospodin, váš Bůh, vás vyučovat k vykonávání v zemi, kam se vy chystáte přejít k zaujetí jí:

² abys měl v úctě Hospodina, svého Boha; k zachovávání všech jeho ustanovení a jeho rozkazů, jež ti já dnes rozkazuji, - ty i tvůj syn i syn tvého syna, po všechny dni tvého života , a aby se tvé dni mohly prodloužit.

³ Budeš tedy poslouchat, Isráéli, a budeš dbát o vykonávání, aby ti bylo dobře a abyste se velmi rozmnožovali podle toho, co k tobě promluvil Hospodin, Bůh tvých otců, v zemi přetékající mlékem a medem.

⁴ Slyš, Isráéli: Hospodin, náš Bůh, je Hospodin jeden;

⁵ i budeš Hospodina, svého Boha, milovat celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou

⁶ a tato slova, jež já ti dnes přikazuji, budou na tvém srdci,

⁷ i budeš je vštěpovat svým dětem a mluvit o nich při svém sedění v tvém domě a při svém chození po cestě a při svém ulehání i při svém vstávání,

⁸ a budeš je uvazovat za znamení na svou ruku a budou za čelenky mezi tvýma očima

⁹ a budeš je psát na veřeje svého domu a na své brány .

¹⁰ A až se stane , že tě Hospodin, tvůj Bůh, bude uvádět do země, již tvým otcům, Abráhámovi, Isákovi a Jákóbovi, přísahou slíbil dát tobě, města veliká a pěkná , jež jsi nezbudoval,

¹¹ a domy plné všeho dobrého, jež jsi nenaplnil, a vydlabané cisterny, jež jsi nevydlabal, vinice a olivnice, jež jsi nevysázel, a najíš se a nasytíš se,

¹² dej si na sebe pozor , abys nezapomínal na Hospodina, jenž tě vyvedl ze země Egypta, z domu nevolníků.

¹³ Budeš Hospodina, svého Boha, mít v úctě a jemu budeš sloužit a v jeho jménu budeš přísahat;

¹⁴ nesmíte chodit za jinými bohy z bohů národností , jež jsou okolo vás

¹⁵ (neboť vprostřed tebe je Hospodin, tvůj Bůh, BŮH žárlivý), aby proti tobě nemusel vzplát hněv Hospodina, tvého Boha, takže by tě vyhubil z povrchu tváře půdy .

¹⁶ Nesmíte Hospodina, svého Boha, pokoušet , jako jste pokoušeli v Masse ;

¹⁷ bedlivě budete dbát rozkazů Hospodina, svého Boha, a jeho svědectví a jeho ustanovení , jež ti rozkázal,

¹⁸ a vykonáš , co je správné a co je dobré v očích Hospodinových, aby ti bylo dobře a abys vstoupil a mohl zaujmout tu dobrou zem, již Hospodin přísahou slíbil tvým otcům,

¹⁹ k vytlačení tvých nepřátel od tvé tváře podle toho, co Hospodin promluvil.

²⁰ Kdykoli se tě bude tvůj syn později dotazovat výrokem: Co jsou to za svědectví a ustanovení a předpisy , jež vám Hospodin, náš Bůh, rozkázal? -

²¹ pak svému synu musíš říci: Byli jsme nevolníky faraonovi v Egyptě a Hospodin nás z Egypta silnou rukou vyvedl ,

²² a napůsobil Hospodin v Egyptě před našima očima znamení a velikých a ničivých zázraků proti faraonovi a proti celému jeho domu,

²³ nás však odtamtud vyvedl , aby nás přivedl , by nám dal zem, již přísahou slíbil našim otcům.

²⁴ A Hospodin nám rozkázal vykonávat všechna tato ustanovení , mít v úctě Hospodina, našeho Boha, k dobru nám po všechny dni našeho života jako tohoto dne .

²⁵ A bude nám spravedlností, budeme-li dbát o vykonávání všeho tohoto rozkazu, před tváří Hospodina, našeho Boha, podle toho, co nám rozkázal.

7

¹ Až tě Hospodin, tvůj Bůh, bude uvádět do země, do níž se ty chystáš vstoupit k zaujetí jí , a smete od tvé tváře četné národy - Chittího a Girgášího a Emórího a Kenáaního a Perizzího a Chivvího a Jevúsího , sedm národů četnějších a mocnějších nad tebe,

² a vystaví je Hospodin před tvou tvář , takže je budeš bít , budeš je veskrze uvádět v odevzdání ; nesmíš vzhledem k nim uzavírat smlouvu , aniž jim smíš prokazovat přízeň

³ aniž se s nimi smíš sešvagřovat, svou dceru nesmíš dávat jeho synu a jeho dceru svému synu nesmíš brát,

⁴ neboť by tvého syna odvraceli od následování mne , takže by se jali sloužit jiným bohům a vzplál by proti vám Hospodinův hněv, i vyhubil by vás rychle ;

⁵ nýbrž jim budete činit takto: jejich oltáře budete bořit , jejich sloupy tříštit a jejich ašéry porážet a jejich sochy ohněm pálit ,

⁶ neboť ty jsi lid svatý Hospodinu, tvému Bohu, v tobě Hospodin, tvůj Bůh, našel zálibu , aby ses mu stal lidem jako zvláštní poklad nade všechny národnosti , jež jsou na tváři půdy .

⁷ Ne z příčiny toho, že by vás bylo ze všech národností nejvíce , po vás Hospodin zatoužil a ve vás našel zálibu , vždyť jste vy ze všech národností nejmenší ,

⁸ nýbrž z lásky Hospodinovy k vám a z příčiny svého dodržení přísahy, jíž přisáhl vašim otcům, vás Hospodin silnou rukou vyvedl a vykoupil tě z domu nevolníků, z ruky faraona, krále Egypta.

⁹ Nechť tedy víš , že Hospodin, tvůj Bůh, on je Bůh, BŮH věrný, zachovávající smlouvu a laskavost k milujícím ho a zachovávajícím jeho rozkazy do tisíce pokolení

¹⁰ a odplácející nenávidícím ho, každému do jeho tváře k jeho zhoubě; nebude odkládat nenávidícímu ho, bude mu odplácet do jeho tváře.

¹¹ Budeš tedy zachovávat rozkazy a ustanovení a předpisy , jež ti já dnes rozkazuji, k vykonávání jich.

¹² Za to pak , že tyto předpisy budete poslouchat a budete je zachovávat a vykonávat, se stane , že Hospodin, tvůj Bůh, ti zachová smlouvu a laskavost , již přísahou slíbil tvým otcům,

¹³ i bude tě milovat a požehná ti a rozmnoží tě a požehná tvůj plod lůna a plod tvé půdy , tvé obilí i tvůj mošt i tvůj olej , vrh tvého skotu a přírůstky tvého drobného dobytka na půdě , již tvým otcům přísahou slíbil dát tobě.

¹⁴ Budeš požehnaný nade všechny národnosti , nebude v tobě neplodného ani neplodné, ani mezi tvým dobytkem ,

¹⁵ a Hospodin od tebe odvrátí každou nemoc a žádnou ze zlých chorob Egypta, jež znáš , na tebe nebude uvádět , nýbrž je uvalí na všechny nenávidící tě.

¹⁶ I budeš pohlcovat všechny národnosti , jež se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá vydávat ; tvé oko se nad nimi nesmí smilovávat, aniž smíš sloužit jejich bohům, neboť to by ti bylo léčkou .

¹⁷ Budeš-li si ve svém srdci říkat : Tyto národy jsou nade mne četnější, jak je budu moci vypudit ? -

¹⁸ nesmíš před nimi pociťovat bázeň ; dobře si musíš pamatovat , co učinil Hospodin, tvůj Bůh, faraonovi a celému Egyptu ,

¹⁹ ty veliké zkoušky, jež viděly tvé oči, a znamení a zázraky, i silnou ruku a napřaženou paži, jíž tě Hospodin, tvůj Bůh, vyvedl . Tak bude činit Hospodin, tvůj Bůh, všem národnostem , před jejichž tváří jsi ty pln bázně .

²⁰ Ba i sršně Hospodin, tvůj Bůh, proti nim bude vypouštět až do záhuby zbývajících a před tvou tváří se skrývajících.

²¹ Nesmíš se před jejich tváří děsit, neboť vprostřed tebe je Hospodin, tvůj Bůh, BŮH veliký a hrozný ;

²² a Hospodin, tvůj Bůh, tyto národy od tvé tváře posmetá po málu , nebudeš moci s nimi rychle skoncovat , aby se proti tobě nemnožilo polní živočišstvo ,

²³ ale vystaví je Hospodin, tvůj Bůh, před tvou tvář a zmate je velikým zmatkem až do jejich vyhubení ;

²⁴ a jejich krále dá v tvou ruku a jejich jméno budeš moci zpod nebes zničit; nikdo se nebude moci postavit proti tvé tváři, až než je vyhubíš .

²⁵ Sochy jejich bohů budete pálit ohněm ; nesmíš být chtivý stříbra ani zlata na nich a brát si je, abys jím nebyl sváděn , neboť to je ošklivostí Hospodinu, tvému Bohu ,

²⁶ a ošklivost nesmíš vnášet do svého domu, neboť by ses stal odevzdaným stejně jako ono ; budeš se ho veskrze štítit a budeš si je veskrze ošklivit , neboť ono je odevzdané .

8

¹ Budete dbát o vykonávání všeho rozkazu, jejž já ti dnes rozkazuji, abyste žili a množili se a vstupovali a zmocňovali se země, již Hospodin přísahou slíbil vašim otcům;

² i budeš si připomínat celou cestu, jíž tě Hospodin, tvůj Bůh, provedl za těchto čtyřicet let v pustině za účelem ponížení tě, k vyzkoušení tě, k poznání toho, co je v tvém srdci, zda budeš dbát jeho rozkazů čili nic.

³ Ponížil tě tedy a nechal tě hladovět; pak ti dal jíst manu, již jsi neznal , aniž znali tvoji otcové, za účelem poučení tě , že ne o samotném chlebě bude člověk žít, nýbrž že člověk bude žít o každé výpovědi Hospodinových úst;

⁴ tvůj šat z tebe nezchátral , aniž tvá noha otekla za těchto čtyřicet let.

⁵ Měl bys tedy svým srdcem poznat, že jako člověk vychovává svého syna, je Hospodin, tvůj Bůh, vychovatelem tvým ,

⁶ a dbát rozkazů Hospodina, tvého Boha, o chození jeho cestami, o chování ho v úctě .

⁷ Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, se chystá uvést tě do dobré země, země potoků vod, pramenů a hlubokých vodstev , vyvěrajících v údolích i v pohořích ,

⁸ země pšenice a ječmene, vinné révy a fíkovníků , granátovníků , země olejných oliv a medu,

⁹ země, v níž nebudeš jíst chléb v skrovnosti - nebudeš v ní mít nedostatku ničeho , země, jejíž kameny jsou železo, a z jejích horstev budeš dolovat měď ;

¹⁰ a když budeš jíst a nasytíš se, budeš velebit Hospodina, svého Boha, za dobrou zem, již ti dal.

¹¹ Dej si na sebe pozor , abys nezapomínal na Hospodina, svého Boha, v nedbání jeho rozkazů a jeho předpisů a jeho ustanovení , jež ti já dnes rozkazuji,

¹² aby, až budeš jíst a nasytíš se a pěkné domy budeš budovat a usídlíš se

¹³ a tvůj skot a tvůj drobný dobytek se bude množit a množit se ti bude stříbro a zlato a množit se bude vše, co budeš mít ,

¹⁴ se nepozvedlo tvé srdce, takže bys zapomínal na Hospodina, svého Boha, jenž tě vyvedl ze země Egypta, z domu nevolníků,

¹⁵ jenž tě provedl velikou a hroznou pustinou - hadi-pálivci a štírové a žíznivá země, kde není vody, - jenž ti vyvedl vodu ze skály z křemene,

¹⁶ jenž ti dává v pustině jíst manu, již tvoji otcové neznali, za účelem ponížení tě, za účelem vyzkoušení tě, k učinění ti dobře v tvé budoucnosti,

¹⁷ a říkal bys ve svém srdci: Všechno toto bohatství mi opatřila má schopnost a síla mé ruky;

¹⁸ nýbrž , aby sis připomínal Hospodina, svého Boha, že on je ten, jenž ti dává schopnost k opatření bohatství , za účelem uskutečnění smlouvy, již přísahou slíbil tvým otcům, jako tohoto dne .

¹⁹ Jestliže však přesto na Hospodina, svého Boha, budeš zapomínat a půjdeš za jinými bohy a budeš jim sloužit a klanět se jim, stane se , - dosvědčuji dnes proti vám, - že jistotně budete muset zahynout ;

²⁰ jako národy, jež se Hospodin chystá k zahynutí přivést před vaší tváří - tak budete muset zahynout , za to, že jste neposlouchali na hlas Hospodina, svého Boha.

9

¹ Slyš, Isráéli: Ty se dnes chystáš přejít Jordán k přistoupení k ovládnutí národů nad tebe větších a mocnějších , měst velikých a opevněných do nebes,

² lidu velikého a vysokého, synů Anákím , jež ty znáš , vždyť jsi ty slyšel : Kdo se bude moci postavit před tvář synů Anákových ?

³ Nechť tedy dnes víš , že Hospodin, tvůj Bůh, on, jenž se chystá přejít před tvou tváří; on, stravující oheň, je bude hubit a on je před tvou tváří bude pokořovat, i budeš je moci rychle vypudit a k zahynutí je přivést podle toho, co k tobě Hospodin promluvil.

⁴ Nechť ve svém srdci, až je Hospodin, tvůj Bůh, zpřed tvé tváře vytlačí , nepronášíš výrok: Hospodin mě k zaujetí této země přivedl pro mou spravedlnost ! Vždyť pro zlovolnost těchto národů se Hospodin chystá před tvou tváří je vypudit ;

⁵ ne pro svou spravedlnost a pro upřímnost svého srdce ty přistupuješ k zaujetí jejich země, nýbrž se Hospodin, tvůj Bůh, pro zlovolnost těchto národů chystá je před tvou tváří vypudit , a za účelem uskutečnění smlouvy, již Hospodin přísahou potvrdil tvým otcům, Abráhámovi, Isákovi a Jákóbovi.

⁶ Měl bys tedy poznat, že ne pro tvou spravedlnost se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát tuto dobrou zemi k zaujetí jí, neboť ty jsi lid tvrdé šíje.

⁷ Pamatuj (nechť nezapomínáš ) na to, jak jsi Hospodina, svého Boha, v pustině hněval ; ode dne, kdy jsi vyšel ze země Egypta, až po váš příchod až po toto místo jste byli vzpurní vůči Hospodinu .

⁸ I u Chórévu jste Hospodina rozhněvali a Hospodin se proti vám popudil k vyhubení vás;

⁹ když jsem vystoupil na horu přijmout desky z kamenů, desky smlouvy, již s vámi Hospodin uzavřel , tehdy jsem na hoře zůstal po čtyřicet dní a čtyřicet nocí; chleba jsem nepojedl a vody jsem se nenapil.

¹⁰ A Hospodin mi dal dvě desky z kamenů, popsané Božím prstem, a na nich podle všech slov , jež s vámi Hospodin na hoře Sínaji zprostřed ohně v den sejití promluvil.

¹¹ A po uplynutí čtyřiceti dní a čtyřiceti nocí se stalo , že mi Hospodin dal dvě desky z kamenů, desky smlouvy;

¹² a Hospodin ke mně řekl: Vstaň, sestup rychle z této hory, neboť lid, jejž jsi vyvedl z Egypta, se zvrhl . Rychle se odvrátili od cesty, již jsem jim přikázal; zhotovili si slitinu.

¹³ A Hospodin ke mně pronesl výrok: Vidím tento lid, že hle, je to lid tvrdé šíje;

¹⁴ ustup ode mne, ať je mohu vyhubit a jejich jméno vymazat zpod nebes, tebe pak učinit národem nad něj mocnějším a četnějším .

¹⁵ Otočil jsem se tedy a sestoupil jsem z hory, a hora hořela ohněm, a na obou mých rukou byly dvě desky smlouvy;

¹⁶ a uviděl jsem, že jste, hle, zhřešili vůči Hospodinu, vašemu Bohu: zhotovili jste si tele - slitinu; rychle jste se odvrátili od cesty, již vám Hospodin rozkázal.

¹⁷ A chytil jsem za ty dvě desky a mrštil jsem jimi z obou svých rukou a před vašima očima jsem je roztříštil .

¹⁸ A vrhl jsem se před tvář Hospodinovu jako poprvé, na čtyřicet dní a čtyřicet nocí, - chleba jsem nepojedl a vody jsem se nenapil, - za všechny vaše hříchy, jimiž jste zhřešili pácháním toho, co je v očích Hospodinových zlé, k dráždění ho,

¹⁹ neboť jsem měl hrůzu z hněvu a popuzení, jímž se Hospodin proti vám rozhněval k vyhubení vás. Ale Hospodin ke mně obrátil sluch i v onom případě .

²⁰ I proti Árónovi se Hospodin velmi popudil k jeho zahubení , jal jsem se tedy v onen čas modlit také za Áróna.

²¹ A vaše prohřešení , jež jste zhotovili , tele , jsem vzal a spálil jsem je ohněm a roztloukl jsem je na drť , nadobro, do rozmělnění , na prach , a jeho prach jsem hodil do potoka , jenž stékal s hory.

²² I v Tavéře a v Masse a v Kivróth-hattaavě jste se projevili takovými, že jste Hospodina hněvali ;

²³ a při Hospodinově vyslání vás z Kádéš-barnéje, výrokem: Vystupte a zmocněte se země, již jsem vám dal, tu jste se vzepřeli příkazu Hospodina, vašeho Boha, a nedůvěřovali jste mu a neuposlechli jste na jeho hlas.

²⁴ Byli jste vzpurní vůči Hospodinu ode dne mého poznání vás.

²⁵ Vrhl jsem se tedy před tvář Hospodinovu na těch čtyřicet dní a těch čtyřicet nocí, jak jsem se byl vrhl prve, neboť Hospodin mluvil o vyhubení vás,

²⁶ a jal jsem se k Hospodinu modlit a řekl jsem: Pane, Hospodine, kéž neničíš svůj lid a své vlastnictví , jež jsi svou velikostí vykoupil, jež jsi silnou rukou vyvedl z Egypta!

²⁷ Vzpomeň na své nevolníky, na Abráháma, na Isáka a na Jákóba; kéž se neotáčíš k zatvrzelosti tohoto lidu a k jeho zlovůli a k jeho hříchu,

²⁸ aby neříkali v zemi , odkud jsi nás vyvedl : Ze svého nedostatku schopnosti uvést je do země, o níž k nim promluvil, a ze své nenávisti k nim je Hospodin vyvedl k usmrcení jich v pustině.

²⁹ Oni přece jsou tvůj lid a tvé vlastnictví , jež jsi vyvedl svou velikou mocí a svou napřaženou paží!

10

¹ V onen čas ke mně Hospodin řekl: Vytesej si dvě desky z kamenů, jako ty první, a vystup ke mně na horu a zhotov si skříňku ze dřeva,

² ať na ty desky mohu napsat ta slova, jež byla na těch prvních deskách, jež jsi roztříštil , ať je můžeš vložit v tu skříňku.

³ Zhotovil jsem tedy skříňku z dříví akácií a vytesal jsem dvě desky z kamenů, jako ty první, a vystoupil jsem na horu; a ty dvě desky byly v mých rukou.

⁴ I napsal Hospodin na ty desky podle prvního zápisu těch deset slov, jež k vám na hoře Sínaji proslovil zprostřed ohně v den sejití , a dal je Hospodin mně.

⁵ A otočil jsem se a sestoupil jsem s hory, a ty desky jsem vložil v skříňku , již jsem zhotovil , a zůstaly tam podle toho, co mi Hospodin rozkázal.

⁶ (A Isráélovy děti se daly na cestu z Beéróth-Bené-Jaakán do Mósery; tam umřel Árón a tam byl pohřben, a kněžství se místo něho jal zastávat Eleázár, jeho syn.

⁷ Odtamtud se dali na cestu do Gudgódy a z Gudgódy do Jotbáthá, země potoků vod.)

⁸ V onen čas vyčlenil Hospodin kmen Lévího k nošení skříňky smlouvy Hospodinovy, aby stáli před tváří Hospodinovou k jeho službě a k žehnání v jeho jménu až po tento den.

⁹ Proto se Lévímu nedostalo podílu ani dědictví s jeho bratry; jeho dědictvím je Hospodin, on, podle toho, co k němu Hospodin, tvůj Bůh, promluvil.

¹⁰ A já jsem zůstal stát na hoře jako těch prvních čtyřicet dní a čtyřicet nocí a Hospodin ke mně i v onom případě obrátil sluch ; nebyl Hospodin nakloněn vás zničit .

¹¹ Hospodin tedy ke mně řekl: Vstaň, odeber se k nástupu cesty před tváří lidu, ať mohou vstoupit a zmocnit se země, již jsem jejich otcům přísahou slíbil jim dát.

¹² A nyní, Isráéli: Co Hospodin, tvůj Bůh, od tebe žádá, než mít Hospodina, svého Boha, v úctě , chodit po všech jeho cestách a milovat ho a sloužit Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší,

¹³ dbát Hospodinových rozkazů a jeho ustanovení , jež já ti dnes rozkazuji, tobě k dobru?

¹⁴ Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebesa a nebesa nebes, země a vše, co je na ní,

¹⁵ jedině však po tvých otcích Hospodin zatoužil a miloval je, a našel zálibu v jejich semeni po nich, ve vás, nade všechny národnosti , jako tohoto dne .

¹⁶ Obřežete tedy předkožku svého srdce a svou šíji již nesmíte zatvrzovat ,

¹⁷ neboť Hospodin, váš Bůh, on je Bůh bohů a Pán pánů, BŮH veliký, mohutný a hrozný , jenž nedává přednost žádné osobě , aniž přijímá úplatek,

¹⁸ uplatňující právo sirotka a vdovy a milující cizince , takže mu dává chléb a šat;

¹⁹ cizince tedy budete milovat, neboť jste byli cizinci v zemi Egypta.

²⁰ Hospodina, svého Boha, budeš mít v úctě , jemu budeš sloužit a na něm budeš lpět a v jeho jménu budeš přísahat;

²¹ on je tvá chvála a on je tvůj Bůh, jenž pro tebe učinil tyto veliké a hrozné věci, jež tvé oči uviděly.

²² Tvoji otcové sestoupili do Egypta v sedmdesáti duších , nyní pak tě Hospodin stran množství připodobnil hvězdám nebes.

11

¹ Budeš tedy Hospodina, svého Boha, milovat a budeš dbát jeho nařízení a jeho ustanovení a jeho předpisů a jeho rozkazů po všechny své dni.

² Znáte přece dnes - neboť nejde o vaše děti , jež neznají a jež nezakusily , - kázeň Hospodina, vašeho Boha, jeho velikost , jeho silnou ruku a jeho napřaženou paži

³ a jeho znamení a jeho činy, jež učinil vprostřed Egypta faraonovi, králi Egypta, a celé jeho zemi,

⁴ a jež učinil vojenské moci Egypta, jeho koním a jeho vozům , na něž v proudech vylil vody moře Rákosí při jejich honbě za nimi, takže Hospodin způsobil jich zkázu až po tento den,

⁵ a co vám učinil v pustině po váš příchod po toto místo ,

⁶ a co učinil Dáthánovi a Avírámovi, synům Elíáva, syna Reúvénova, jak země rozevřela svá ústa a pohltila je i jejich domácnosti i jejich stany i vše mající své bytí , co k nim patřilo , vprostřed všeho Isráéle.

⁷ Jsou to přece vaše oči, jež viděly všechny veliké činy Hospodinovy, jež učinil;

⁸ budete tedy zachovávat všechen rozkaz, jejž vám já dnes rozkazuji, abyste nabývali síly a mohli vstoupit a zaujmout zem, kam se vy chystáte přejít k zaujetí jí,

⁹ a abyste mohli prodloužit své dni na půdě , již Hospodin vašim otcům přísahou slíbil dát vám a vašemu semeni, zem přetékající mlékem a medem.

¹⁰ Ta země přece, kam se ty chystáš vstoupit k zaujetí jí, není jako země Egypta, odkud jste vyšli , již jsi poséval svým semenem a zavlažoval svou nohou jako zahradu zelin ,

¹¹ nýbrž ta země, kam se ty chystáš přejít k zaujetí jí, je země hor a údolí , vodou se napájí deštěm z nebes,

¹² země, o níž Hospodin, tvůj Bůh, pečuje , oči Hospodina, tvého Boha, jsou ustavičně na ní , od počátku roku po posledek roku;

¹³ a budete-li vpravdě obracet sluch k mým rozkazům , jež vám já dnes rozkazuji, takže budete Hospodina, vašeho Boha, milovat a sloužit mu celým svým srdcem a celou svou duší, stane se ,

¹⁴ že budu dávat déšť vaší zemi v jeho čas, raný i pozdní , takže budeš sklízet své obilí i svůj mošt i svůj olej ,

¹⁵ a pro tvůj dobytek budu dávat v tvém poli trávu, i budeš se moci najíst a nasytit.

¹⁶ Dejte si na sebe pozor , aby se vaše srdce nedávalo mámit, takže byste se odvraceli a sloužili jiným bohům a klaněli se jim,

¹⁷ i vzplál by proti vám Hospodinův hněv, takže by uzavřel nebesa a nebylo by deště a půda by nedávala svého výnosu, i museli byste rychle vyhynout z povrchu dobré země, již se vám Hospodin chystá dát .

¹⁸ Musíte tedy tato má slova položit na své srdce a na svou duši a uvázat je za znamení na svou ruku, ať jsou za čelenky mezi vašima očima,

¹⁹ a budete jím vyučovat své děti , takže o nich budete mluvit při tvém sedění v tvém domě a při tvém chození po cestě a při tvém ulehání i při tvém vstávání

²⁰ a budeš je psát na veřeje svého domu a na své brány ,

²¹ aby se množily vaše dni a dni vašich dětí na půdě , již Hospodin vašim otcům přísahou slíbil jim dát na dni nebes nad zemí.

²² Budete-li totiž bedlivě dbát všeho tohoto rozkazu, jejž vám já dnes rozkazuji vykonávat, - milovat Hospodina, vašeho Boha, chodit po všech jeho cestách a lpět na něm, -

²³ pak Hospodin všechny tyto národy zpřed vaší tváře vypudí , takže národy nad vás větší a mocnější budete moci ovládnout .

²⁴ Každé místo , v něž bude šlapat chodidlo vaší nohy, se bude dostávat vám, vaše území bude od pustiny a Levánónu , od Řeky , řeky Peráthu , až po nejzazší moře.

²⁵ Nikdo se nebude moci postavit proti vaší tváři; na tvář vší země, po níž budete šlapat, bude Hospodin, váš Bůh, uvádět strach z vás a bázeň z vás podle toho, co k vám promluvil.

²⁶ Viz, já dnes před vaši tvář kladu požehnání i zlořečení;

²⁷ požehnání, budete-li obracet sluch k rozkazům Hospodina, svého Boha, jež vám já dnes rozkazuji,

²⁸ a zlořečení, nebudete-li k rozkazům Hospodina, svého Boha, sluch obracet , nýbrž se od cesty, již vám já dnes rozkazuji, budete odvracet k chození za jinými bohy, jichž neznáte .

²⁹ A až tě Hospodin, tvůj Bůh, bude uvádět do země, kam se vy chystáte vstoupit k zaujetí jí, stane se , že na hoře Gerizzím budeš dávat požehnání a na hoře Éválu zlořečení -

³⁰ zda ony nejsou na druhé straně Jordánu za cestou k zacházení slunce v zemi Kenáaního , jenž bydlí ve stepi naproti Gilgálu, vedle stromů Móréa?

³¹ Ano, vy se chystáte přejít Jordán k přistoupení k zaujetí země, již se vám Hospodin, váš Bůh, chystá dát , i budete ji moci zaujmout ji a usídlit se v ní.

³² Budete tedy dbát o vykonávání všech ustanovení a předpisů , jež já dnes kladu před vaši tvář.

12

¹ Toto jsou ustanovení a předpisy , o jichž vykonávání budete dbát v zemi, již ti Hospodin, Bůh tvých otců, dá k zaujetí jí na všechny dni, v nichž na té půdě budete žít.

² Veskrze musíte zpustošit všechna místa , kde národy, jež se vy chystáte ovládnout , obsluhovaly své bohy na vysokých horách a na pahorcích a pod každým zeleným stromem;

³ ano, musíte pobořit jejich oltáře, roztříštit jejich sloupy , a jejich ašéry ohněm popálit a sochy jejich bohů zporážet a vymýtit jejich jméno z onoho místa .

⁴ Hospodinu, svému Bohu, tak činit nebudete ,

⁵ nýbrž k místu , jež Hospodin, váš Bůh, ze všech vašich kmenů bude chtít vyvolit k vložení tam svého jména, za své sídlo , se pohrnete a tam budeš vstupovat ;

⁶ a tam budete přinášet své vzestupné a jiné oběti a své desátky a oběť věnování vaší ruky a svá splnění slibů a své dobrovolné oběti a prvorozené kusy ze svého skotu a svého drobného dobytka.

⁷ A tam budete před tváří Hospodina, svého Boha, jídat a budete se veselit ve všem podnikání své ruky, jímž ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal, vy i vaše domácnosti .

⁸ Nebudete činit podle všeho, co my činíme zde dnes, každý cokoli , co je v jeho očích správné ,

⁹ neboť jste doposud nedospěli ke klidu a k dědictví , jež se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát ;

¹⁰ až však budete mít Jordán překročen a bydlet v zemi, jíž se vás Hospodin, váš Bůh, chystá jako dědictvím podělit , a dá vám klid ode všech vašich nepřátel ze všech stran , takže budete bezpečně bydlet,

¹¹ vyskytne se místo , v němž Hospodin, váš Bůh, bude nacházet zálibu , aby tam dal pobývat svému jménu; tam budete přinášet vše, co vám já rozkazuji, své vzestupné a jiné oběti a své desátky a oběť věnování vaší ruky a všechen výběr splnění svých slibů , jež budete Hospodinu slibovat.

¹² Budete se tedy před tváří Hospodina, vašeho Boha, veselit vy i vaši synové a vaše dcery i vaši nevolníci a vaše služebnice i Lévíovec , jenž bude ve vašich branách , neboť on nemá podílu ani dědictví s tebou.

¹³ Dej si na sebe pozor , abys své vzestupné oběti nevznášel v kterémkoli místě , jež budeš vidět,

¹⁴ nýbrž v místě , jež Hospodin bude chtít vyvolit v jednom z tvých kmenů , tam budeš obětovat své vzestupné oběti a tam budeš činit vše, co ti já rozkazuji.

¹⁵ Ve všech svých branách nicméně budeš smět podle vší žádostivosti své duše zabíjet a maso jídat podle požehnání Hospodina, tvého Boha, jež ti udělí , bude je smět jíst nečistý i čistý, jako gazelu aneb jako jelena ;

¹⁶ jen krve jíst nesmíte , budete ji vylévat na zem jako vodu.

¹⁷ Nebudeš v svých branách smět jídat desátek ze svého obilí a svého moštu a svého oleje ani prvorozené kusy svého skotu a svého drobného dobytka, ani žádné přislíbené oběti , jež budeš slibovat, ani dobrovolné oběti ani oběť věnování tvé ruky,

¹⁸ nýbrž to budeš jídat před tváří Hospodina, svého Boha, v místě , v němž Hospodin, tvůj Bůh, bude nacházet zálibu , ty i tvůj syn a tvá dcera i tvůj nevolník a tvá služebnice i Lévíovec , jenž bude v tvých branách , a budeš se před tváří Hospodina, svého Boha, ve všem podnikání tvé ruky veselit.

¹⁹ Dej si na sebe pozor , abys Lévíovce nikdy, pokud budeš žít na své půdě , nepomíjel .

²⁰ Až Hospodin, tvůj Bůh, podle toho, co k tobě promluvil, bude rozšiřovat tvé území , a budeš říkat : Chci jíst maso, neboť tvá duše bude toužit po jedení masa, budeš podle vší touhy své duše smět maso jíst.

²¹ Jestliže bude místo , jež Hospodin, tvůj Bůh, bude chtít vyvolit k vložení tam svého jména, od tebe daleko, pak budeš smět zabít ze svého skotu aneb ze svého drobného dobytka, jejž ti Hospodin dá, podle toho, co jsem ti rozkázal, a najíst se v svých branách podle vší touhy své duše;

²² ano, jako se jí gazela a jelen , tak to budeš jíst, nečistý a čistý to budou smět jíst stejně .

²³ Jen buď pevný stran nejedení krve, neboť krev, to je žití , a nesmíš s masem jíst žití -

²⁴ nesmíš ji jíst, na zem ji musíš vylít jako vodu;

²⁵ nesmíš ji jíst, aby bylo dobře tobě i tvým dětem po tobě, když budeš konat, co je v Hospodinových očích správné .

²⁶ Jen své posvěcené věci, jež budeš mít , a svá splnění slibů budeš muset pobrat a přijít k místu , jež Hospodin bude chtít vyvolit ,

²⁷ a maso a krev učiníš na oltáři Hospodina, svého Boha, svými vzestupnými obětmi a krev tvých ostatních obětí se bude vylévat na oltář Hospodina, tvého Boha, maso však budeš smět jíst.

²⁸ Dej pozor , ať posloucháš všech těchto slov, jež ti já dnes rozkazuji, aby bylo natrvalo dobře tobě i tvým dětem po tobě, když budeš činit, co je v očích Hospodinových dobré a správné .

²⁹ Až Hospodin, tvůj Bůh, před tvou tváří bude vytínat národy tam, kam ty se chystáš přijít ovládnout je, a budeš je moci ovládnout a usídlíš se v jejich zemi,

³⁰ dej si na sebe pozor , abys podle nich po jich vyhubení před tvou tváří nepadal v léčku , totiž aby ses nedotazoval na jejich bohy s výrokem : Jak tyto národy obsluhovaly své bohy, právě tak budu činit i já.

³¹ Tak nesmíš činit Hospodinu, svému Bohu, neboť oni svým bohům činili vše, co je Hospodinu ošklivostí , co on nenávidí , vždyť i své syny a své dcery svým bohům ohněm spalovali .

³² Veškeré slovo, jež vám já dnes přikazuji, budete zachovávat k vykonávání; nesmíte k němu přidávat ani od něho ubírat .

13

¹ Kdykoli vprostřed tebe bude povstávat prorok nebo snivec snu a ohlásí ti znamení nebo zázrak ,

² a dostaví se to znamení aneb ten zázrak , o němž k tobě promluvil výrokem: Pojďme za jinými bohy ( jež neznáš ) a služme jim,

³ nesmíš k slovům onoho proroka aneb k snu onoho snivce obrátit sluch , neboť vás Hospodin, váš Bůh, zkouší k poznání, zda jste milovníky Hospodina, vašeho Boha, celým svým srdcem a celou svou duší.

⁴ Půjdete za Hospodinem, svým Bohem, a jeho budete mít v úctě a jeho rozkazů dbát a na jeho hlas poslouchat a na něm lpět ;

⁵ a onen prorok nebo onen snivec snu bude muset být usmrcen, neboť mluvil o zvratu proti Hospodinu, vašemu Bohu, - jenž vás vyvedl ze země Egypta a jenž tě vykoupil z domu nevolníků, - k svedení tě z cesty, po níž chodit ti Hospodin, tvůj Bůh, rozkázal. Tak zprostřed sebe budeš plenit zlo.

⁶ Kdykoli tě bude tvůj bratr, syn tvé matky, nebo tvůj syn nebo tvá dcera nebo žena tvé náruče nebo tvůj přítel , jenž je jako tvá duše, potají nabádat výrokem: Pojďme a obsluhujme jiné bohy (jež neznáš ty ani tvoji otcové)

⁷ z bohů národností , jež jsou okolo vás , blízkých tobě nebo dalekých od tebe, od konce země až po konec země,

⁸ nesmíš mu přivolovat a nesmíš k němu obracet sluch a tvé oko se nad ním nesmí smilovávat a nesmíš ho šetřit ani krýt,

⁹ nýbrž ho bezpodmínečně musíš zabít; tvá ruka bude proti němu jako první k jeho usmrcení a ruka všeho lidu jako následující ;

¹⁰ a zasypeš ho kameny, ať umře, neboť usiloval o odvedení tě od Hospodina, tvého Boha, jenž tě vyvedl ze země Egypta, z domu nevolníků;

¹¹ ať slyší , všechen Isráél, a bojí se a nečiní nadále zlých věcí jako tyto vprostřed tebe.

¹² Kdykoli budeš slyšet o jednom z tvých měst, jež se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát k bydlení tam, výrok,

¹³ že zprostřed tebe vyšli muži-ničemové , kteří svedli obyvatele svého města výrokem: Pojďme a obsluhujme jiné bohy (jichž neznáte ),

¹⁴ pak budeš pátrat a vyšetřovat a důkladně se vyptávat, a hle, pravda, řeč se potvrdila - tato ošklivost byla učiněna vprostřed tebe!

¹⁵ Veskrze musíš obyvatele onoho města ostřím meče pobít - v odevzdání uveď je i vše, co v něm bude, i dobytek z něho - ostřím meče,

¹⁶ a všechen lup z něho musíš shromáždit do středu jeho prostranství a ohněm spálit město a všechen lup z něho , cele, pro Hospodina, tvého Boha , i bude trvale kupou sutin, nebude již budováno.

¹⁷ A z odevzdaného nesmí nic ulpět v tvé ruce, aby se Hospodin odvracel od žáru svého hněvu a prokázal ti slitování a politoval tě a rozmnožil tě podle toho, co přísahou slíbil tvým otcům,

¹⁸ když budeš poslouchat na hlas Hospodina, svého Boha, k zachovávání všech jeho rozkazů, jež ti já dnes rozkazuji, k vykonávání toho, co je v očích Hospodina, tvého Boha, správné .

14

¹ Vy jste dětmi Hospodinu, vašemu Bohu; nesmíte se řezat , aniž smíte dělat lysinu mezi svýma očima pro mrtvého,

² neboť ty jsi lid svatý Hospodinu, svému Bohu, a v tobě našel Hospodin zálibu , aby ses mu stal lidem jako zvláštní poklad nade všechny národnosti , jež jsou na tváři půdy .

³ Žádnou ošklivost nesmíš jíst;

⁴ toto je zvířectvo , jež jíst smíte : skot , dobytče z ovcí a dobytče z koz ,

⁵ jelen a gazela a jachmúr a kozorožec a díšón a teó a zemer

⁶ a všechno zvířectvo mající rozdělené kopyto , totiž mající kopyta zcela na dvě rozštěpená , přežvykující mezi zvířectvem - smíte je jíst;

⁷ ale toto z přežvykujících a z majících rozdělená rozštěpená kopyta jíst nesmíte : velblouda ani zajíce ani damana , neboť oni přežvykují , ale kopyto rozdělené nemají ; oni vám budou nečistí;

⁸ ani vepře, neboť on kopyto rozdělené má , ne však vyvracení ; on vám bude nečistý. Z jejich masa nesmíte jíst a na jejich zdechlinu nesmíte sahat .

⁹ Toto smíte jíst ze všeho, co je ve vodách: vše, co má ploutve a šupiny , smíte jíst,

¹⁰ cokoli však , co ploutve a šupiny nemá , jíst nesmíte , to vám bude nečisté.

¹¹ Všechno čisté ptactvo smíte jíst,

¹² toto však je, co z nich jíst nesmíte : orel a orlosup a mořský orel

¹³ a sokol , vůbec dravé ptactvo , a luňák podle jeho druhu,

¹⁴ ani žádného krkavce podle jeho druhu,

¹⁵ ani pštrosici ani pštrosa ani racka ani jestřába podle jeho druhu

¹⁶ ani sovu ani ibise ani vodní slípku

¹⁷ ani stepní slípku ani egyptského supa ani kormorána ;

¹⁸ a čáp a volavka podle jejího druhu a dudek a netopýr.

¹⁹ I všechno hemživé tvorstvo , létající - ono vám bude nečisté, nesmějí se jíst;

²⁰ všechno letounstvo čisté jíst smíte .

²¹ Nesmíte jíst žádnou zdechlinu; můžeš ji dát cizinci , jenž bude v tvých branách , ať ji sní, nebo ji cizozemci prodat; ty jsi přece lid svatý Hospodinu, svému Bohu. Kůzle nesmíš vařit v mléce jeho matky.

²² Desátek budeš poctivě odvádět ze vší úrody své setby, jež rok co rok vychází z pole,

²³ a budeš jídat před tváří Hospodina, svého Boha, v místě , jež bude chtít vyvolit , aby tam dal pobývat svému jménu, desátek svého obilí, svého moštu a svého oleje a prvorozených kusů svého skotu a svého drobného dobytka, aby ses učil mít Hospodina, svého Boha, po všechny dni v úctě .

²⁴ A jestliže bude cesta pro tebe dlouhá , takže to nebudeš moci dopravit , neboť místo , jež Hospodin, tvůj Bůh, bude chtít vyvolit k vložení tam svého jména, bude od tebe daleko - jestliže ti Hospodin, tvůj Bůh, bude žehnat,

²⁵ budeš to moci proměnit v peníze a peníze zavázat v svou ruku, a půjdeš k místu , v němž Hospodin, tvůj Bůh, bude nacházet zálibu ,

²⁶ a peníze budeš moci dát za cokoli , čeho tvá duše bude žádostiva ze skotu aneb z drobného dobytka aneb z vína aneb z čehokoli opojného aneb z čehokoli , co si tvá duše bude přát, a budeš tam jíst před tváří Hospodina, svého Boha, a budeš se veselit ty i tvůj dům.

²⁷ A Lévíovec , jenž bude v tvých branách , - nesmíš ho pomíjet , neboť on nemá podílu ani dědictví s tebou.

²⁸ Po uplynutí tří let budeš všechen desátek ze své úrody v onom roce vynášet a ukládat v svých branách ;

²⁹ i přijde Lévíovec , neboť on nemá podílu ani dědictví s tebou, a cizinec a sirotek a vdova, kteří budou v tvých branách , a najedí se a nasytí se, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, žehnal ve všem díle tvé ruky, jež děláš .

15

¹ Po uplynutí sedmi let budeš uskutečňovat promíjení ;

² a toto bude způsob toho promíjení : Každý věřitel bude povinen spustit svou ruku, jíž svému bližnímu půjčil; nesmí na svého bližního a na svého bratra naléhat , neboť provolali promíjení Hospodinovo .

³ Na cizozemce naléhat smíš , ale co bude tvého u tvého bratra, musí tvá ruka prominout .

⁴ Jen aby v tobě nebylo nemajetného , vždyť ti Hospodin v zemi, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za dědictví k zaujetí , bude bohatě žehnat,

⁵ budeš-li jen vpravdě poslouchat na hlas Hospodina, svého Boha, abys dbal o vykonávání všeho tohoto rozkazu, jejž ti já dnes rozkazuji.

⁶ Ano, Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná podle toho, co k tobě promluvil, takže budeš na zástavu půjčovat mnohým národům , ty však na zástavu vypůjčovat nebudeš, a budeš vládnout nad mnohými národy, nad tebou však vládnout nebudou.

⁷ Kdykoli v tobě některý z tvých bratrů v některé z bran v tvé zemi, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát , bude nemajetný , nesmíš před svým nemajetným bratrem zpevnit své srdce ani uzavřít svou ruku,

⁸ nýbrž mu svou ruku musíš štědře otevřít a ochotně mu na zástavu půjčit dost na jeho nedostatek , čeho se mu nedostává.

⁹ Dej si na sebe pozor , aby při tvém srdci nebyl ničemný nápad , myšlenka : Přiblížil se sedmý rok, rok promíjení , a tvé oko by se zamračilo na tvého nemajetného bratra a nechtěl bys mu dát; i jal by se proti tobě volat k Hospodinu a na tobě by byl hřích.

¹⁰ Ochotně mu budeš dávat a při tvém dávání mu nebude tvé srdce mrzuté , vždyť pro tuto věc ti Hospodin bude žehnat ve všem tvém díle a ve všem podnikání tvé ruky.

¹¹ Nemajetní ovšem zprostřed země nebudou mizet; proto ti já rozkazuji výrokem: Štědře budeš otvírat svou ruku svému bratru, chudému u tebe a nemajetnému u tebe v tvé zemi.

¹² Kdykoli ti bude prodáván tvůj bratr Hebrej , nebo Hebrejka , pak ti odslouží šest let a v sedmém roce ho ze své blízkosti budeš propouštět svobodna;

¹³ a když ho ze své blízkosti svobodna budeš propouštět , nebudeš ho propouštět s prázdnou;

¹⁴ hojně ho budeš obdarovávat , ze svého drobného dobytka a ze svého mlatu a ze svého lisu mu budeš dávat, čím ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal,

¹⁵ a budeš pamatovat, že jsi byl nevolníkem v zemi Egypta a Hospodin, tvůj Bůh, tě vykoupil; proto ti já dnes rozkazuji tuto věc.

¹⁶ Jestliže však k tobě bude pravit: Nechci z tvé blízkosti odcházet , neboť tě miluje , i tvůj dům, neboť je mu u tebe dobře, stane se ,

¹⁷ že budeš smět vzít bodec a vrazit jej jeho uchem a v dveře, i stane se ti natrvalo nevolníkem; a tak i se svou služebnicí budeš činit.

¹⁸ Při tvém propouštění ho z tvé blízkosti jako svobodna se ti to nebude muset zdát obtížným , vždyť ti za šest let vysloužil dvojnásobek mzdy námezdníka a Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná ve všem, co budeš činit.

¹⁹ Každé prvorozené, jež se bude rodit mezi tvým skotem a mezi tvým drobným dobytkem, samce , budeš posvěcovat Hospodinu, svému Bohu; s prvorozeným svého hovězího dobytčete nesmíš pracovat a prvorozeného svého drobného dobytka nesmíš stříhat;

²⁰ budeš jej jídat rok po roce před tváří Hospodina, svého Boha, v místě , jež Hospodin bude chtít vyvolit , ty i tvůj dům.

²¹ Jestliže však na něm bude vada, bude-li chromý nebo slepý, jakákoli zlá vada, nesmíš jej Hospodinu, svému Bohu, obětovat;

²² smíš jej jíst v svých branách , nečistý a čistý stejně , jako gazelu aneb jako jelena ,

²³ jen jeho krve jíst nesmíš , budeš ji vylévat na zem jako vodu.

16

¹ Třeba dbát měsíce Ávívu k pořádání minutí Hospodina, tvého Boha , neboť v měsíci Ávívu tě Hospodin, tvůj Bůh, v noci vyvedl z Egypta.

² Nazabíjíš tedy minutí Hospodina, tvého Boha , drobného dobytka a skotu, v místě , jež Hospodin bude chtít vyvolit , aby tam dal pobývat svému jménu;

³ nesmíš k němu jíst kynuté, po sedm dní k němu budeš jídat nekvašené chleby, chléb tísně (neboť jsi ze země Egypta vyšel v chvatu), abys na den svého vyjití ze země Egypta pamatoval po všechny dni svého života .

⁴ V celém tvém území se u tebe po sedm dní nesmí ukázat kvas a z masa toho, co navečer v první den budeš zabíjet , nesmí nic zůstat přes noc do jitra.

⁵ Minutí nebudeš smět zabíjet v některé ze svých bran , jež se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát ,

⁶ nýbrž v místě , jež Hospodin, tvůj Bůh, bude chtít vyvolit , aby tam dal pobývat svému jménu, budeš minutí zabíjet , navečer za zacházení slunce, v určený čas tvého vyjití z Egypta.

⁷ A budeš vařit a jíst v místě , v němž Hospodin, tvůj Bůh, bude nacházet zálibu , a za jitra se můžeš otočit a jít k svým stanům.

⁸ Nekvašené chleby budeš jíst po šest dní; a v sedmý den bude slavnostní shromáždění Hospodina, tvého Boha , nesmíš vykonávat zaměstnání .

⁹ Budeš si počítat sedm týdnů: od nasazení srpu v stojatém obilí budeš začínat počítat - sedm týdnů;

¹⁰ pak uspořádáš Hospodinu, svému Bohu, slavnost týdnů; plnou míru dobrovolné oběti , již budeš dávat, podle toho, čím ti Hospodin, tvůj Bůh, bude žehnat,

¹¹ a budeš se před tváří Hospodina, svého Boha, veselit, ty i tvůj syn a tvá dcera i tvůj nevolník a tvá služebnice i Lévíovec , jenž bude v tvých branách , i cizinec a sirotek a vdova, kteří budou vprostřed tebe, v místě , jež Hospodin, tvůj Bůh, bude chtít vyvolit , aby tam dal pobývat svému jménu;

¹² a budeš si vzpomínat, že jsi byl nevolníkem v zemi Egypta, a budeš zachovávat a vykonáš tato ustanovení .

¹³ Po sedm dní si budeš držet slavnost budek , když sklidíš ze svého mlatu a ze svého lisu,

¹⁴ a budeš se o své slavnosti veselit, ty i tvůj syn a tvá dcera i tvůj nevolník a tvá služebnice i Lévíovec a cizinec i sirotek a vdova, kteří budou v tvých branách .

¹⁵ Po sedm dní budeš Hospodinu, svému Bohu, slavit v místě , jež Hospodin bude chtít vyvolit , neboť ti Hospodin, tvůj Bůh, bude žehnat ve vší tvé úrodě a ve všem díle tvých rukou, nechť se tedy věru rozveselíš .

¹⁶ Třikrát v roce se každý tvůj mužský bude ukazovat tváři Hospodina, tvého Boha, v místě , jež bude chtít vyvolit : o slavnosti nekvašených chlebů a o slavnosti týdnů a o slavnosti budek , a nesmíš se tváři Hospodinově ukázat s prázdnou;

¹⁷ každý podle toho, co jeho ruka může darovat , podle požehnání Hospodinova, jež ti udělí .

¹⁸ Ve všech svých branách , jež se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát , si budeš zřizovat soudce a úředníky , ve všech svých kmenech , ať soudí lid spravedlivým soudem .

¹⁹ Nesmíš převracet právo , nesmíš rozlišovat osobu a nesmíš přijímat úplatek, neboť úplatek oslepuje oči moudrých a překrucuje slova spravedlivých;

²⁰ o spravedlnost, o spravedlnost budeš usilovat , abys žil a mohl se zmocnit země, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát .

²¹ Nesmíš si zasazovat ašéru , žádný strom vedle oltáře Hospodina, svého Boha, jejž si budeš zřizovat ,

²² aniž si smíš vztyčovat sloup , což Hospodin, tvůj Bůh, nenávidí.

17

¹ Nesmíš Hospodinu, svému Bohu, obětovat hovězí dobytče ani kus drobného dobytka , na němž bude vada, jakákoli zlá věc, neboť to je Hospodinu, tvému Bohu, ošklivostí .

² Kdykoli bude vprostřed tebe v některé z tvých bran , jež se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát , přistihován muž (nebo žena), jenž bude činit, co je v očích Hospodina, tvého Boha, zlé, přestoupením jeho smlouvy,

³ i odebere se a jme se obsluhovat jiné bohy a klanět se jim, i slunci nebo měsíci nebo čemukoli z osazenstva nebes, což jsem zakázal ,

⁴ což ti bude oznámeno , takže uslyšíš, pak budeš důkladně pátrat , a hle, pravda, řeč se potvrdila - tato ošklivost byla učiněna v Isráélovi!

⁵ Musíš tedy onoho muže nebo onu ženu, kteří tuto zlou věc učinili, vyvést k svým branám , toho muže nebo tu ženu, a zasypeš je kameny, ať umřou.

⁶ Ten, kdo je hoden smrti , bude usmrcován podle výpovědi dvou svědků nebo tří svědků, nesmí být usmrcován podle výpovědi svědka jednoho.

⁷ Ruka svědků bude jako první proti němu k jeho usmrcení a ruka všeho lidu jako následující . Tak zprostřed sebe budeš plenit zlo.

⁸ Kdykoli ti bude nějaká záležitost příliš nesnadná , stran právní věci mezi krví a krví, mezi pří a pří aneb mezi ranou a ranou , záležitosti sporů v tvých branách , pak budeš muset vstát a vystoupíš k místu , v němž Hospodin, tvůj Bůh, bude nacházet zálibu ,

⁹ a přijdeš k lévíovským kněžím a k soudci, jenž bude v ony dni, a budeš se dotazovat , i oznámí ti výrok stran té právní věci ,

¹⁰ i zachováš se podle výpovědi toho výroku , jejž ti budou oznamovat z onoho místa , jež Hospodin bude chtít vyvolit , a budeš dbát o jednání dle všeho, čím tě budou poučovat,

¹¹ budeš jednat podle výpovědi nauky , jíž tě budou poučovat, a podle právního rozhodnutí , jež ti budou říkat, nesmíš se od výroku , jejž ti budou oznamovat , odchýlit vpravo ani vlevo.

¹² A ten , kdo bude jednat ve svévoli , ne s obrácením sluchu ke knězi, jenž tam bude stát k službě Hospodinu, tvému Bohu, nebo k soudci, pak je onen člověk hoden smrti , i budeš plenit zlo z Isráéle;

¹³ to všechen lid bude slyšet, i bude se bát a nebude si již svévolně počínat .

¹⁴ Až budeš moci přijít do země, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát , a zmocnit se jí a usídlit se v ní, a budeš říkat: Chci nad sebou ustanovit krále, jako všechny národy, jež jsou okolo mne ,

¹⁵ musíš ovšem nad sebou ustanovit krále , v němž Hospodin, tvůj Bůh, bude nacházet zálibu ; musíš nad sebou ustanovit krále zprostřed svých bratrů, nebudeš smět nad sebe postavit cizozemce , jenž nebude tvůj bratr.

¹⁶ Jen si nebude smět pořizovat mnoho koní , ať nevede lid zpět do Egypta za účelem pořizování mnohého koňstva , neboť vám Hospodin řekl: Již se nadále nesmíte vracet touto cestou.

¹⁷ Aniž si bude smět brát mnoho žen , ať se neodvrací jeho srdce, aniž si bude smět opatřovat velmi mnoho stříbra a zlata .

¹⁸ A za jeho sedění na trůně jeho kralování se stane , že si na knihu napíše opis tohoto zákona od kněží a Lévíovců ;

¹⁹ ten bude při něm a bude v něm po všechny dni svého života čítat , aby se učil mít Hospodina, svého Boha, v úctě a dbát všech slov tohoto zákona a těchto ustanovení k jich vykonávání,

²⁰ ať se nepozvedne jeho srdce nad jeho bratry a ať se neodchýlí od rozkazu vpravo ani vlevo, aby za svého kralování mohl prodloužit své dni, on i jeho děti vprostřed Isráéle.

18

¹ Lévíovským kněžím, nikomu z kmene Lévího, se nebude dostávat podílu ani dědictví s Isráélem; budou jídat ohnivé oběti Hospodinovy a jeho dědictví ,

² vprostřed jeho bratrů se mu však dědictví dostávat nebude - jeho dědictvím je Hospodin, on, podle toho, co k němu promluvil.

³ A toto bude právem kněží od lidu, od obětujících oběti, ať hovězí dobytče , ať kus drobného dobytka : knězi se tedy dá rameno a čelisti a slez ;

⁴ budeš mu dávat první úrodu svého obilí, svého moštu a svého oleje a první střiž vlny svého drobného dobytka.

⁵ Vždyť v něm našel Hospodin, tvůj Bůh, zálibu nad všechny tvé kmeny , aby stál k službě ve jménu Hospodinově, on a jeho synové, po všechny dni.

⁶ A kdykoli bude přicházet Lévíovec z některé z tvých bran ze všeho Isráéle, kde on pobývá , a přijde ve vší žádostivosti své duše k místu , jež Hospodin bude chtít vyvolit ,

⁷ pak bude sloužit ve jménu Hospodina, svého Boha, jako všichni jeho bratři, Lévíovci , již tam budou stát před tváří Hospodinovou.

⁸ Budou jíst stejný podíl , kromě toho, co prodá po otcích.

⁹ Až ty přijdeš do země, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát , nesmíš se učit činit podle ošklivostí oněch národů.

¹⁰ Nesmí se v tobě najít , kdo by svého syna aneb svou dceru prováděl ohněm , věštec věšteb , předpovídač ani hadač ani čarodějník,

¹¹ ani zaklínač zaklínadlem ani kdo by se dotazoval vyvolavače duchů ani jasnovidec ani kdo by svou pozornost obracel k mrtvým,

¹² neboť každý činící tyto věci je Hospodinu ošklivostí a pro tyto ošklivosti se Hospodin, tvůj Bůh, chystá před tvou tváří je vypudit .

¹³ Budeš plně při Hospodinu, svém Bohu ,

¹⁴ kdežto tyto národy, jež se ty chystáš ovládnout , obracejí sluch k předpovídačům a k věštcům; ty však - Hospodin, tvůj Bůh, ti to nedovolil .

¹⁵ Hospodin, tvůj Bůh, chce pro tebe zprostřed tebe, z tvých bratrů, dát povstat proroku, podobnému mně ; k němu budete obracet sluch -

¹⁶ podle všeho, co jsi od Hospodina, svého Boha, na Chórévu v den sejití vyžádal výrokem: Nechci nadále slyšet hlas Hospodina, mého Boha, aniž chci ještě vidět tento veliký oheň, ať nemusím umřít.

¹⁷ A Hospodin ke mně řekl: Dobře řekli , co promluvili.

¹⁸ Chci pro ně zprostřed jejich bratrů dát povstat proroku, podobnému tobě , a dát v jeho ústa svá slova, i bude k nim mluvit vše, co mu budu rozkazovat.

¹⁹ A stane se , že ten , kdo nebude obracet sluch k mým slovům, jež on v mém jménu bude mluvit - budu to já od něho vyhledávat .

²⁰ Ale prorok, jenž se bude opovažovat mluvit v mém jménu slovo, jež mluvit jsem mu nerozkázal, aneb jenž bude mluvit ve jménu jiných bohů - pak bude onen prorok hoden smrti .

²¹ Jestliže však ve svém srdci budeš říkat : Jak budeme moci poznat slovo, jež nepromluvil Hospodin? -

²² Když bude prorok mluvit ve jménu Hospodinově a to slovo se nebude plnit ani se dostavovat , je to slovo, jež nepromluvil Hospodin, ten prorok promluvil ve svévoli - nemusíš před ním mít strach .

19

¹ Až Hospodin, tvůj Bůh, bude vytínat národy, jejichž zem se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát , a budeš je moci ovládnout je a usídlit se v jejich městech a v jejich domech,

² budeš si muset vprostřed své země, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát k zaujetí jí, vyčlenit tři města,

³ zřídit si cestu a území své země, již ti Hospodin, tvůj Bůh, chce udělit za dědictví , rozdělit na tři. To bude k uprchnutí tam každého, kdo někoho zabije .

⁴ A toto je věc toho, kdo někoho zabije , jenž tam bude smět uprchnout, ať zůstane naživu : Kdo svého bližního udeří bezděky , neboť on k němu od dřívějška neměl nenávisti,

⁵ když snad se svým bližním přijde v les sekat dříví a jeho ruka se rozmáchne sekerou k utětí dřeva a železo se uvolní z topůrka a zasáhne jeho bližního , jenž umře, bude on smět uprchnout do některého z těchto měst, ať zůstane naživu ,

⁶ aby se za tím, jenž zabil , nehnal mstitel krve, neboť jeho srdce je horoucí, a nedostihl ho, neboť cesta je daleká , a neubil mu žití , ač vůči němu není rozsudku smrti, neboť on k němu od dřívějška neměl nenávisti.

⁷ Proto ti já přikazuji výrokem: Musíš si vyčlenit tři města.

⁸ A až Hospodin, tvůj Bůh, bude rozšiřovat tvé území podle toho, co přísahou slíbil tvým otcům, a dá ti celou zem, o níž promluvil, že ji dá tvým otcům,

⁹ jestliže budeš dbát všeho tohoto jeho rozkazu, jejž ti já dnes rozkazuji, k jeho vykonávání, - milovat Hospodina, svého Boha, a chodit po všechny dni po jeho cestách, - pak si budeš moci přidat ještě tři města k těmto třem,

¹⁰ ať vprostřed tvé země, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za dědictví , není prolévána nevinná krev, ať se nedostane krev na tebe.

¹¹ Kdykoli však bude kdo mít k svému bližnímu nenávist a počíhá si na něho a povstane proti němu a ubije mu žití , takže umře, a uprchne do některého z těchto měst,

¹² pak starší jeho města pošlou a dají ho odtamtud vzít a vydají ho v ruku mstitele krve, ať umře;

¹³ tvé oko se nad ním nesmí smilovávat, nýbrž budeš z Isráéle plenit nevinnou krev a bude ti dobře.

¹⁴ Nesmíš posouvat mez svého bližního , již vymezili předkové v tvém dědictví , jež budeš dědit v zemi, kterou se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát k zaujetí jí.

¹⁵ Proti nikomu stran jakékoli nepravosti a stran jakéhokoli prohřešení jakýmkoli hříchem, jímž může hřešit, nebude platné jediné svědectví ; podle výpovědi dvou svědků nebo podle výpovědi tří svědků bude výrok nabývat platnosti .

¹⁶ Kdykoli proti někomu bude povstávat křivdící svědek k vypovídání proti němu o odpadnutí ,

¹⁷ pak stanou ti dva muži, kteří mají rozepři , před tváří Hospodinovou - před tváří kněží a soudců, kteří v oněch dnech budou,

¹⁸ a soudcové se jmou důkladně pátrát , a hle, ten svědek je svědek lživý , vypovídal lež proti svému bratru;

¹⁹ i učiníte mu podle toho, co si umínil učinit svému bratru . Tak zprostřed sebe budeš plenit zlo;

²⁰ to budou slyšet ostatní a budou se bát a nebudou si již nadále vprostřed tebe počínat podle této zlé věci .

²¹ A tvé oko se nesmí smilovávat - žití za žití , oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu.

20

¹ Kdykoli budeš vycházet k boji proti svému nepříteli a uvidíš koně a vozy , lid nad tebe četnější, nesmíš před nimi pociťovat bázeň , neboť je s tebou Hospodin, tvůj Bůh, jenž tě vyvedl ze země Egypta.

² A při vašem nástupu k boji se stane , že přistoupí kněz a promluví k lidu

³ a řekne k nim: Slyš, Isráéli, vy dnes nastupujete k boji proti svým nepřátelům; nechť vaše srdce nemalomyslní a nechť před jejich tváří nepociťujete bázeň a netřesete a neděsíte se,

⁴ neboť ten, jenž s vámi jde za vás bojovat s vašimi nepřáteli, zachránit vás , je Hospodin, váš Bůh.

⁵ A předáci k lidu promluví výrokem: Kdo je ten , jenž zbudoval nový dům a nezasvětil jej? Nechť jde a vrací se k svému domu, aby neumíral v boji , takže by jej zasvěcoval někdo jiný .

⁶ A kdo je ten , jenž vysadil vinici a nezačal jí užívat ? Nechť jde a vrací se k svému domu, aby neumíral v boji , takže by jí začínal užívat někdo jiný .

⁷ A kdo je ten , jenž si zasnoubil ženu a nepojal ji? Nechť jde a vrací se k svému domu, aby neumíral v boji , takže by ji pojímal někdo jiný .

⁸ A předáci dále promluví k lidu a řeknou : Kdo je muž bojácný a malomyslný srdcem? Nechť jde a vrací se k svému domu, ať srdce jeho bratrů netaje jako srdce jeho.

⁹ A až předáci dokončí promlouvání k lidu, stane se , že v čelo lidu postaví velitele vojenských oddílů .

¹⁰ Kdykoli se budeš blížit k městu, abys na ně útočil , pak vůči němu učiníš provolání k míru;

¹¹ a stane se , jestliže ti bude odpovídat mírem a otevře ti, pak se stane, že všechen lid, jenž se v něm najde, ti ti budou k robotě a budou ti sloužit .

¹² Jestliže však s tebou mír nebude chtít uzavřít, nýbrž podnikne s tebou boj , pak proti němu budeš zahajovat obléhání ,

¹³ a když je Hospodin, tvůj Bůh, dá v tvou ruku, budeš všechny mužského pohlaví pobíjet ostřím meče,

¹⁴ jen ženy a drobotinu a dobytek a vše, co ve městě bude, všechen lup z něho, si budeš brát za kořist a budeš jíst lup od svých nepřátel, jejž ti Hospodin, tvůj Bůh, dá.

¹⁵ Tak budeš činit všem městům od tebe velmi dalekým , jež nejsou z měst těchto národů;

¹⁶ jen z měst těchto národností , jež se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za dědictví , nesmíš nechat naživu nic dýchajícího ,

¹⁷ nýbrž je veskrze budeš uvádět v odevzdání , Chittího a Emórího, Kenaaního a Perizzího, Chivvího a Jevúsího , podle toho, co ti Hospodin, tvůj Bůh, rozkázal,

¹⁸ aby vás neučili počínat si podle všech jejich ošklivostí , jež činili svým bohům , takže byste se vůči Hospodinu, svému Bohu, jali hřešit.

¹⁹ Kdykoli budeš v obléhání proti městu po mnoho dní při útoku na ně k jeho opanování , nemusíš ničit jeho stromoví zasekáváním sekery do něho , neboť z něho můžeš jíst, takže je nemusíš vytínat ; což je polní strom člověk, aby se dostal v obležení od tebe?

²⁰ Jen stromoví , o němž budeš vědět, že ono není stromoví poskytující potravu , to můžeš ničit a vytínat a budovat obléhací zařízení proti městu, jež s tebou vede válku , až do jeho pádu .

21

¹ Kdykoli bude na půdě , již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát k zaujetí jí, nalézán zabitý , padlý v poli, - neví se , kdo ho ubil , -

² pak vyjdou tvoji starší a tvoji soudcové a zjistí vzdálenost k městům, jež budou okolo toho zabitého ;

³ a stane se , že město k tomu zabitému nejbližší, totiž starší toho města, vezmou jalovici ze skotu, s níž se nepracovalo , jež netáhla ve jhu,

⁴ a tu jalovici starší onoho města zavedou dolů do drsného údolí , v němž se nepracuje , aniž se seje, a tam, v údolí , zlomí té jalovici vaz.

⁵ A přistoupí kněží, synové Lévího, neboť v nich našel Hospodin, tvůj Bůh, zálibu , aby mu sloužili a aby ve jménu Hospodinově žehnali , a každá rozepře a každá škoda se bude projednávat podle jejich výroku ,

⁶ a všichni starší onoho města, nejbližší k zabitému , budou nad jalovicí, jíž byl v údolí zlomen vaz, mýt své ruce

⁷ a vypovědí a řeknou : Naše ruce neprolily tuto krev a naše oči neviděly ,

⁸ poskytni zadostučinění , Hospodine, svému lidu, Isráélovi, jejž jsi vykoupil, a kéž nedopouštíš nevinnou krev vprostřed svého lidu, Isráéle! Tak bude ta krev vzhledem k nim přikryta

⁹ a ty budeš moci vyplenit zprostřed sebe nevinnou krev, neboť budeš činit, co je v očích Hospodinových správné .

¹⁰ Kdykoli budeš vycházet k boji proti svým nepřátelům a Hospodin, tvůj Bůh, je vydá v tvou ruku a zajmeš z něho zajatce ,

¹¹ a mezi zajatectvem uvidíš ženu zjevem krásnou a zatoužíš po ní a vezmeš si ji za ženu,

¹² pak ji budeš moci uvést doprostřed svého domu; ať ostříhá svou hlavu a upraví své nehty

¹³ a odloží ze sebe šat svého zajetí a posedí v tvém domě, a opláče svého otce a svou matku za celý MĚSÍC ; potom k ní smíš vejít a stát se jejím manželem a ona se ti stane ženou ,

¹⁴ přestaneš-li však v ní mít potěšení , stane se , že ji podle jejího přání budeš smět propustit , ale nikterak ji nesmíš za peníze prodávat, nesmíš s ní zacházet násilně - za to, že jsi ji ponížil .

¹⁵ Kdykoli bude muž mít dvě ženy, jednu milovanou a jednu odstrkovanou , a ony mu porodí syny, milovaná i odstrkovaná , a prvorozeného syna bude mít odstrkovaná ,

¹⁶ pak se v den jeho podílení svých synů tím, co bude mít , stane , že nebude smět prvorozeným učinit syna milované proti synu odstrkované ,

¹⁷ nýbrž za prvorozeného bude muset uznat syna odstrkované , takže mu dá dvojí podíl ze všeho , co se u něho bude nalézat, neboť on je prvotina jeho mužnosti , jemu patří právo prvorozenství.

¹⁸ Kdykoli bude kdo mít syna vzdorovitého a vzpurného , jenž nebude poslušen na hlas svého otce ani na hlas své matky, a ač ho budou napomínat , nebude k nim obracet sluch ,

¹⁹ pak se ho jeho otec a jeho matka budou muset chopit a vyvedou ho k starším jeho města a k bráně jeho místa

²⁰ a řeknou k starším jeho města: Tento náš syn je vzdorovitý a vzpurný , není poslušen na náš hlas, je zhýralec a pijan.

²¹ Všichni lidé jeho města ho tedy zaházejí kameny, ať umře. Tak zprostřed sebe budeš plenit zlo; to všechen Isráél bude slyšet a bude se bát .

²² A kdykoli na někom bude hřích trestný smrtí a on bude usmrcen a pověsíš ho na dřevo ,

²³ nesmí jeho mrtvola na dřevě zůstat přes noc , nýbrž ji v týž den bezpodmínečně musíš pohřbít, neboť pověšený je zlořečením od Boha; a nesmíš znečišťovat půdu , již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za dědictví .

22

¹ Nesmíš vidět zatoulané hovězí dobytče svého bratra nebo kus jeho drobného dobytka a odtáhnout se od nich ; ovšemže je svému bratru musíš přivést zpět ,

² a jestliže ti tvůj bratr nebude blízko aneb ho nebudeš znát , pak je musíš sebrat doprostřed svého domu a zůstane u tebe, než je tvůj bratr bude vyhledávat ; pak mu je budeš moci vrátit.

³ Tak budeš činit i s jeho oslem a tak budeš činit s jeho šatem a tak budeš činit s jakoukoli ztracenou věcí tvého bratra, jež se mu může ztratit a budeš ji nacházet; nesmíš se vyhnout .

⁴ Nesmíš vidět osla tvého bratra nebo jeho hovězí dobytče upadší na cestě a odtáhnout se od nich ; ovšemže je s ním budeš pozvedat.

⁵ Na ženě se nesmí vyskytnout úbor muže , aniž smí muž obléci šat ženy, neboť všichni činící tyto věci jsou ošklivostí Hospodinu, tvému Bohu .

⁶ Kdykoli se tvé tváři po cestě na jakémkoli stromě nebo na zemi bude naskytovat hnízdo ptáka , mláďata nebo vejce , a matka sedící na mláďatech nebo na vejcích, nebudeš brát matku s mláďaty ;

⁷ matku ihned musíš propustit a mláďata si vzít, aby ti bylo dobře, ať můžeš prodloužit své dni.

⁸ Kdykoli budeš budovat nový dům, pak na svou střechu zřídíš zábradlí, ať na svůj dům neuvaluješ krev , kdyby z něho snad někdo padal.

⁹ Svou vinici nesmíš osévat dvojím druhem, aby veškerý užitek , - símě, jež budeš zasévat, i úroda vinice, - nepropadal .

¹⁰ Nesmíš orat hovězím dobytčetem a oslem spolu.

¹¹ Nesmíš obléci nic utkaného ze směsi různé příze , vlny a lnu spolu.

¹² Na čtyři cípy své přikrývky , jíž se budeš přikrývat , si budeš zhotovovat střapce .

¹³ Kdykoli muž bude mít pojatou ženu a vejde k ní a jme se ji nenávidět

¹⁴ a svalovat na ni věci, jež dávají podnět k řečem , a vynášet o ní zlou pověst a říkat: Pojal jsem tuto ženu a přiblížil jsem se k ní a neshledal jsem při ní známek panenství , -

¹⁵ pak vezme otec té dívky, i její matka, a k starším města do brány vynesou známky panenství dívky

¹⁶ a otec dívky k starším řekne : Dal jsem svou dceru za ženu tomuto muži, i jal se nenávidět ji,

¹⁷ a hle, on dal podněty k řečem výrokem: Při tvé dceři jsem neshledal známek panenství - a toto jsou známky panenství mé dcery. A rozestřou tu plachtu před tváří starších města.

¹⁸ Starší onoho města tedy toho muže vezmou a potrestají ho,

¹⁹ totiž ho postihnou pokutou sto šeklů stříbra, jež dají otci té dívky, neboť o panně Isráélově vynesl zlou pověst ; a ona mu bude zůstávat ženou , po všechny své dni ji nebude smět odeslat .

²⁰ Projeví-li se však ta řeč pravdou, že se známky panenství při dívce neshledaly ,

²¹ pak tu dívku vyvedou ke vchodu domu jejího otce a lidé jejího města ji zasypou kameny, ať umře, neboť smilněním v domě svého otce spáchala v Isráélovi bezbožnost . Tak zprostřed sebe budeš plenit zlo.

²² Kdykoli bude moci být přistižen muž ulehnuvší s ženou, manželkou manžela , pak umřou oni oba dva, muž, jenž ulehl s tou ženou, i ta žena; tak z Isráéle budeš plenit zlo.

²³ Kdykoli bude dívka, panna, zasnoubena muži, a ve městě ji najde jiný muž a ulehne s ní,

²⁴ pak je oba musíte vyvést k bráně onoho města a zasypat je kameny, ať umřou; dívku proto, že nekřičela , jsouc ve městě, a muže proto, že ponížil ženu svého bližního . Tak zprostřed sebe budeš plenit zlo.

²⁵ Jestliže však muž nachází zasnoubenou dívku v poli a spáchá ten muž na ní násilí a ulehne s ní, pak ten muž, jenž s ní ulehl, umře samoten

²⁶ a dívce nesmíš učinit nic , dívka nemá hříchu k smrti , neboť jako když někdo povstává proti svému bližnímu a zavraždí mu žití , taková je tato věc,

²⁷ neboť ji muž našel v poli, zasnoubená dívka křičela , ale neměla zachránce .

²⁸ Kdykoli muž nachází dívku, pannu, jež není zasnoubena, a uchvátí ji a ulehne s ní, a budou přistiženi ,

²⁹ pak ten muž, jenž s ní ulehl, dá otci té dívky padesát šeklů stříbra a bude mu za ženu , za to, že ji ponížil , po všechny své dni ji nebude smět odeslat .

³⁰ Nikdo nesmí pojmout ženu svého otce, neboť nesmí odhrnout cíp roucha svého otce.

23

¹ V sejití Hospodinovo nesmí vstoupit rozdrcením pohmožděný ani mající mužský úd uříznutý ;

² v sejití Hospodinovo nesmí vstoupit míšenec , ani jeho desáté pokolení nesmí v sejití Hospodinovo vstoupit.

³ V sejití Hospodinovo nesmí vstoupit Ammóní ani Móáví , ani jejich desáté pokolení nikdy nesmí v sejití Hospodinovo vstoupit

⁴ proto, že vás na cestě nepřivítali s chlebem a s vodou , když jste vyšli z Egypta, a že proti tobě najali Bileáma, syna Beórova z Pethóru v Aram-naharajim k zlořečení tobě,

⁵ ale Hospodinu, tvému Bohu, se nezalíbilo obrátit k Bileámovi sluch , i změnil Hospodin, tvůj Bůh, zlořečení v požehnání, neboť tě Hospodin, tvůj Bůh, miloval .

⁶ Pokud budeš žít , nesmíš vyhledávat jejich blaho ani jejich dobro, nikdy .

⁷ Nesmíš si ošklivit Edómce , neboť on je tvůj bratr; nesmíš si ošklivit Egypťana, neboť jsi byl návštěvníkem v jeho zemi.

⁸ Děti , jež se jim budou rodit, jejich třetí pokolení bude smět vstoupit v sejití Hospodinovo.

⁹ Kdykoli s vojskem budeš vycházet proti svým nepřátelům, pak se musíš chránit před jakoukoli zlou věcí ;

¹⁰ kdykoli mezi vámi bude někdo , kdo v důsledku příhody v noci nebude čist, pak vyjde ven vůči táboru , do středu tábora vstoupit nebude smět ;

¹¹ a za obratu k večeru se stane , že se bude muset vykoupat ve vodě a za zacházení slunce bude do středu tábora smět vstoupit.

¹² A budeš mít místo zevně vůči táboru a tam budeš vycházet ven ;

¹³ a mezi svými nástroji budeš mít rýček a když venku sedneš , stane se , že jím zakopáš a zase přikryješ svůj výmět.

¹⁴ Vždyť vprostřed tvého tábora se prochází Hospodin, tvůj Bůh, k tvému vysvobození a k vystavení tvých nepřátel před tvou tvář , tvůj tábor tedy bude svatý, ať při tobě nevidí nic nestoudného a neodvrátí se od doprovázení tě .

¹⁵ Nevolníka, jenž se z blízkosti svého pána bude utíkat k tobě, nesmíš jeho pánu vydat ;

¹⁶ zůstane s tebou, vprostřed tebe, v místě , jež si bude chtít zvolit v některé z tvých bran , kde mu to bude vyhovovat . Nesmíš mu ubližovat.

¹⁷ Nesmí se vyskytnout chrámová smilnice z Isráélových dcer, aniž se smí vyskytnout chrámový smilník z Isráélových synů;

¹⁸ odměnu nevěstky ani plat psa , při jakémkoli slibu, nesmíš vnášet v dům Hospodina, svého Boha , neboť toto oboje dvoje je ošklivostí Hospodinu, tvému Bohu .

¹⁹ Svému bratru nesmíš ukládat úrok - úrok z peněz , úrok z pokrmu, úrok z žádné věci, již lze úrokovat ;

²⁰ cizozemci úrok ukládat smíš , svému bratru však nebudeš úrok ukládat , aby ti Hospodin, tvůj Bůh, žehnal ve všem podnikání tvé ruky na zemi, kam se ty chystáš vstoupit k zaujetí jí.

²¹ Kdykoli Hospodinu, svému Bohu, budeš slibovat slib, nesmíš meškat splnit jej, neboť Hospodin, tvůj Bůh, jej zajisté bude od tebe vyhledávat a bude na tobě hřích.

²² Jestliže však chceš přestat se slibováním , nebude na tobě hříchu;

²³ výpověď svých rtů musíš dodržet a budeš podle toho, co jsi Hospodinu, svému Bohu, slíbil, obětovat dobrovolnou oběť , o níž jsi svými ústy promluvil.

²⁴ Kdykoli budeš vstupovat do vinice svého bližního , pak se smíš podle svého přání do své sytosti najíst hroznů, ale nesmíš dát do své nádoby .

²⁵ Kdykoli budeš vstupovat v stojaté obilí svého bližního , pak smíš natrhat svou rukou klasů, ale srpem nad stojatým obilím svého bližního nesmíš mávat .

24

¹ Kdykoli muž bude pojímat ženu a stane se jejím manželem , pak se stane : Jestliže bude přestávat v jeho očích nacházet přízeň , neboť při ní shledal něco nestoudného , a napíše jí listinu rozluky, již dá v její ruku, a odešle ji ze svého domu

² a ona z jeho domu vyjde a odejde a dostane se jinému muži

³ a ten následující muž ji vezme v nenávist a napíše jí listinu rozluky, již dá v její ruku, a odešle ji ze svého domu, nebo když ten následující muž, jenž si ji vzal za ženu, umře,

⁴ nebude ji její první manžel , jenž ji odeslal , smět opět pojmout , aby mu byla ženou, poté, co byla učiněna znečištěnou , neboť to je před tváří Hospodinovou ošklivost a nesmíš zem, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za dědictví , svádět k hřešení.

⁵ Kdykoli muž bude mít nově pojatou ženu, nebude muset vycházet ve vojenské službě a nesmí se na něho přicházet s žádnou záležitostí ; bude volný jeden rok pro svůj dům, ať rozveselí ženu , již pojal.

⁶ Nesmí se v zálohu brát žernov ani svrchní mlýnský kámen , neboť pak se v zálohu bere žití .

⁷ Kdykoli bude moci být dopaden člověk kradoucí někoho ze svých bratrů, z dětí Isráélových, jenž s ním naloží násilně aneb ho prodá, pak onen krádce umře ; tak zprostřed sebe budeš plenit zlo.

⁸ Dbej sám sebe stran nákazy malomocenství, musíš velmi dbát o chování podle všeho, čím vás budou poučovat lévíovští kněží; budete dbát o chování podle toho, co jsem vám přikázal.

⁹ Pamatuj, co Hospodin, tvůj Bůh, učinil Mirjámi na cestě, když jste vyšli z Egypta.

¹⁰ Kdykoli budeš svému bližnímu půjčovat půjčku čehokoli , nesmíš vstupovat do jeho domu k zastavení jeho zástavy.

¹¹ Budeš stát venku a ten , jemuž ty budeš půjčovat, bude vynášet zástavu k tobě ven ;

¹² a bude-li on člověk chudý , nesmíš s jeho zástavou ulehnout,

¹³ bezpodmínečně mu za zacházení slunce zástavu musíš vrátit, ať ve svém plášti ulehne a požehná ti; to ti bude před tváří Hospodina, tvého Boha, spravedlností.

¹⁴ Nesmíš odírat chudého a nemajetného námezdníka z tvých bratrů nebo z cizinců u tebe , kteří budou v tvé zemi, v tvých branách ;

¹⁵ jeho mzdu musíš vyplatit v jeho den, aniž nad ním slunce bude zacházet, neboť on je chudý a k tomu on povznáší svou duši ; ať proti tobě nevolá k Hospodinu; pak by na tobě byl hřích.

¹⁶ Otcové nesmějí být usmrcováni za děti , aniž smějí být usmrcovány děti za otce ; budou usmrcováni každý pro hřích svůj.

¹⁷ Nesmíš převracet právo cizince , sirotka, aniž smíš v zálohu vzít roucho vdovy;

¹⁸ a budeš si vzpomínat, že jsi byl nevolníkem v Egyptě a odtamtud tě Hospodin, tvůj Bůh, vykoupil; proto ti já přikazuji vykonávat tuto věc.

¹⁹ Kdykoli budeš na svém poli žnout svou žeň a na poli zapomeneš snop , nesmíš se vracet vzít jej; bude se dostávat cizinci , sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, žehnal ve všem díle tvých rukou.

²⁰ Kdykoli budeš otloukat svou olivu , nesmíš po sobě dooklepávat ; bude se dostávat cizinci , sirotku a vdově.

²¹ Kdykoli budeš očesávat svou vinici, nesmíš po sobě paběrkovat ; bude se dostávat cizinci , sirotku a vdově.

²² A budeš si vzpomínat, že jsi byl nevolníkem v zemi Egypta; proto ti já přikazuji vykonávat tuto věc.

25

¹ Kdykoli mezi muži bude rozepře a oni přistoupí k soudu , a vynesou rozsudek a za spravedlivého uznají spravedlivého a za zlovolného uznají zlovolného,

² pak se stane : Bude-li zlovolný hoden bití , pak ho soudce dá položit a bít ho před svou tváří počtem ran úměrně jeho zlovůli ;

³ smí se udeřit čtyřicetkrát, nesmí se přidat, aby, kdyby se k jeho bití přidával výprask větší nad tyto rány, tím nebyl tvůj bratr před tvýma očima zlehčen .

⁴ Nesmíš nasadit náhubek hovězímu dobytčeti při jeho mlácení .

⁵ Kdykoli budou bratři bydlet spolu a jeden z nich umře a nebude mít syna, nesmí se žena zemřelého dostat cizímu muži ven ; má za ní přijít její švagr a vezme si ji za ženu; tak jí má splnit švagrovskou povinnost

⁶ a stane se , že prvorozený, jehož bude rodit, bude povstávat pro jméno jeho zemřelého bratra, ať jeho jméno není z Isráéle vymazáváno .

⁷ Nebude-li však ten muž nakloněn svou švagrovou pojmout, pak jeho švagrová vystoupí do brány k starším a řekne : Můj švagr odmítá vzbudit svému bratru jméno v Isráélovi, není ochoten splnit mi švagrovskou povinnost .

⁸ Starší jeho města ho tedy povolají a promluví k němu; a postaví-li se a řekne: Nejsem nakloněn pojmout ji,

⁹ přistoupí k němu před očima starších jeho švagrová a stáhne z jeho nohy jeho sandál a naplije v jeho tvář a ujme se slova a řekne : Takto se činí muži, jenž nechce budovat dům svého bratra!

¹⁰ A jeho jméno v Isráélovi bude nazváno Dům toho, jemuž byl stažen sandál.

¹¹ Kdykoli se budou muži spolu navzájem rvát a žena jednoho se přiblíží k vyproštění svého muže z ruky bijícího jej a vztáhne svou ruku a uchopí ho v jeho stydkých místech,

¹² pak její ruku utneš , tvé oko se nesmí smilovávat.

¹³ Nesmíš ve svém váčku mít dvojí závaží , větší a menší;

¹⁴ nesmíš ve svém domě mít dvojí éfu , větší a menší.

¹⁵ Závaží budeš mít řádné a spravedlivé a éfu budeš mít řádnou a spravedlivou, aby se na půdě , již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát , mohly prodloužit tvé dni,

¹⁶ neboť každý činící tyto věci, každý dopouštějící se nepoctivosti , je ošklivostí Hospodinu, tvému Bohu .

¹⁷ Třeba pamatovat, co ti učinil Amálék na cestě, když jsi vyšel z Egypta,

¹⁸ jak tě na tvé cestě potkal a pobil zadní voj mezi vámi , všechny oslabené za tebou, když tys byl vyčerpán a unaven; a on se nebál Boha.

¹⁹ Až ti tedy Hospodin, tvůj Bůh, dá klid ode všech tvých nepřátel ze všech stran v zemi, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za dědictví k zaujetí jí, stane se , že památku Amáléka budeš muset vymazat zpod nebes; nesmíš zapomenout.

26

¹ A až budeš moci přijít do země, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát za dědictví , a zaujmout ji, a usídlíš se v ní, stane se ,

² že budeš muset vzít z první úrody všeho plodu půdy , jejž budeš dopravovat ze své země, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát , a vložit v koš a odebrat se k místu , jež Hospodin, tvůj Bůh, bude chtít vyvolit , aby tam dal pobývat svému jménu,

³ a přijít ke knězi, jenž v oněch dnech bude, a říci k němu: Vyznávám dnes Hospodinu, svému Bohu, že jsem přišel do země, již dát nám Hospodin, náš Bůh, přísahou slíbil našim otcům.

⁴ A kněz ten koš vezme z tvé ruky a uloží jej před oltář Hospodina, tvého Boha;

⁵ i ujmeš se slova a před tváří Hospodina, svého Boha, budeš říkat: Můj otec byl hynoucí Arammí , i sestoupil do Egypta a usadil se tam jako cizinec s málo osobami a stal se tam velikým, mocným a četným národem .

⁶ Egypťané se nám však jali ubližovat a utiskovat nás a uvalovat na nás těžkou nevolnickou práci ;

⁷ i jali jsme se křičet k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin uslyšel náš hlas a uviděl naši bídu a naši námahu a náš útlak

⁸ a vyvedl nás Hospodin z Egypta silnou rukou a napřaženou paží a velikou hrůzou a znameními a zázraky

⁹ a přivedl nás k tomuto místu a dal nám tuto zem, zem přetékající mlékem a medem.

¹⁰ A nyní, hle, jsem přinesl první úrodu plodu půdy , již jsi mi, Hospodine, dal. A uložíš to před tvář Hospodina, svého Boha, a před tváří Hospodina, svého Boha, se pokloníš

¹¹ a budeš se veselit ve všem dobrém , co Hospodin, tvůj Bůh, dal tobě i tvému domu, ty i Lévíovec i cizinec , jenž bude vprostřed tebe.

¹² Kdykoli v třetím roce, roce desátku , budeš moci dokončit odvádění všeho desátku své úrody, jejž budeš dávat Lévíovci , cizinci , sirotku a vdově, ať se v tvých branách najedí a nasytí,

¹³ pak před tváří Hospodina, svého Boha, budeš říkat: Vyklidil jsem, co je posvěceno, ze svého domu a dal jsem i Lévíovci , cizinci , sirotku a vdově podle všeho tvého rozkazu, jak jsi mi rozkázal, z tvých rozkazů jsem žádný nepřestoupil a nezapomněl.

¹⁴ Nepojedl jsem z toho ve svém zármutku a nic z toho jsem nevyklidil jako nečisté , nedal jsem z toho pro mrtvého , uposlechl jsem na hlas Hospodina, svého Boha, učinil jsem podle všeho, co jsi mi rozkázal.

¹⁵ Pohleď dolů ze sídla své svatosti, z nebes, a požehnej svému lidu, Isráélovi, a půdě , již jsi nám dal podle toho, co jsi přísahou slíbil našim otcům, zemi přetékající mlékem a medem.

¹⁶ Tohoto dne ti Hospodin, tvůj Bůh, rozkazuje vykonávat tato ustanovení a předpisy , budeš tedy dbát celým svým srdcem a celou svou duší, abys je vykonával .

¹⁷ Dnes jsi Hospodina pohnul k výroku , že ti bude Bohem a že máš chodit po jeho cestách a dbát jeho ustanovení a jeho rozkazů a jeho předpisů a poslouchat na jeho hlas;

¹⁸ a Hospodin dnes tebe pohnul k výroku , že mu budeš lidem jako zvláštní poklad , podle toho, jak k tobě promluvil, a že budeš dbát všech jeho rozkazů,

¹⁹ aby tě tak učinil vyvýšeným nade všechny národy, jež vytvořil , ke chvále a k věhlasu a k ozdobě , a abys byl lidem svatým Hospodinu, svému Bohu, podle toho, jak promluvil.

27

¹ I přikázal lidu Mojžíš a Isráélovi starší výrokem: Dbej všech rozkazů, jež vám já dnes rozkazuji;

² a v den, kdy budete moci přejít Jordán do země, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát , se stane , že si budeš stavět veliké kameny a omítat je omítkou

³ a psát na ně všechna slova tohoto zákona , až přejdeš , abys vstupoval do země, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát , země přetékající mlékem a medem, podle toho, co Hospodin, Bůh tvých otců, k tobě promluvil.

⁴ A až přejdete Jordán, stane se , že budete stavět tyto kameny, o nichž vám já dnes rozkazuji, na hoře Évalu, a budeš je omítat omítkou ,

⁵ a zbuduješ tam Hospodinu, svému Bohu, oltář, oltář z kamenů; nesmíš nad nimi mávat železem ,

⁶ oltář Hospodinu, svému Bohu, budeš budovat z neporušených kamenů a na něm Hospodinu, svému Bohu, vznášet vzestupné oběti

⁷ a obětovat oběti pokojných hodů , jichž tam pojíš, a budeš se veselit před tváří Hospodina, svého Boha.

⁸ A na ty kameny budeš psát všechna slova tohoto zákona - důkladně vyrývej !

⁹ I promluvil Mojžíš a lévíovští kněží ke všemu Isráélovi výrokem: Mlč a slyš, Isráéli! Tohoto dne jsi byl učiněn lidem patřícím Hospodinu, svému Bohu;

¹⁰ budeš tedy poslouchat na hlas Hospodina, svého Boha, a vykonávat jeho rozkazy a jeho ustanovení , jež ti já dnes rozkazuji.

¹¹ A v onen den rozkázal Mojžíš lidu výrokem:

¹² Tito budou k žehnání lidu stát na hoře Gerizzím, až přejdete Jordán: Šimeón a Léví a Júdá a Jissaschár a Josef a Benjámín;

¹³ a tito budou k zlořečení stát na hoře Éválu: Reúvén, Gád a Áššér a Zevulún, Gád a Naftálí.

¹⁴ A Lévíovci se ujmou slova a řeknou ke všem Isráélovým mužům vysokým hlasem:

¹⁵ Budiž proklet člověk , jenž bude zhotovovat a potají postaví sochu aneb slitinu, ošklivost Hospodinu , dílo rukou řemeslníka ! A odpovědí , všechen lid, a řeknou : Ámén !

¹⁶ Budiž proklet zlehčující svého otce aneb svou matku! A všechen lid řekne : Ámén !

¹⁷ Budiž proklet posouvající mez svého bližního ! A všechen lid řekne : Ámén !

¹⁸ Budiž proklet matoucí slepého na cestě! A všechen lid řekne : Ámén !

¹⁹ Budiž proklet převracející právo cizince , sirotka a vdovy! A všechen lid řekne : Ámén !

²⁰ Budiž proklet ulehnuvší s ženou svého otce, neboť odhrnul cíp roucha svého otce! A všechen lid řekne : Ámén !

²¹ Budiž proklet ulehnuvší s jakýmkoli dobytkem ! A všechen lid řekne : Ámén !

²² Budiž proklet ulehnuvší se svou sestrou, dcerou svého otce aneb dcerou své matky! A všechen lid řekne : Ámén !

²³ Budiž proklet ulehnuvší se svou tchyní! A všechen lid řekne : Ámén !

²⁴ Budiž proklet bijící svého bližního potají ! A všechen lid řekne : Ámén !

²⁵ Budiž proklet beroucí úplatek k ubití žití , nevinné krve! A všechen lid řekne : Ámén !

²⁶ Budiž proklet, kdo nebude dodržovat všechna slova tohoto zákona k vykonávání jich! A všechen lid řekne : Ámén !

28

¹ A budeš-li vpravdě poslouchat na hlas Hospodina, svého Boha, takže budeš dbát o vykonávání všech jeho rozkazů, jež ti já dnes rozkazuji, stane se , že tě Hospodin, tvůj Bůh, učiní vyvýšeným nade všechny národy země

² a přijdou na tebe všechna tato požehnání a dostihnou tě, jestliže budeš na hlas Hospodina, svého Boha, poslouchat:

³ Požehnán budeš ty ve městě a požehnán budeš ty v poli.

⁴ Požehnán bude tvůj plod lůna a plod tvé půdy a plod tvého dobytka , vrh tvého skotu a přírůstky tvého drobného dobytka.

⁵ Požehnán bude tvůj koš a tvá díž.

⁶ Požehnán budeš ty při svém vstupování a požehnán budeš ty při svém vycházení .

⁷ Tvé nepřátele, povstávající proti tobě, bude Hospodin klást poražené před tvou tvář ; jednou cestou budou vůči tobě vycházet a sedmi cestami budou před tvou tváří prchat.

⁸ Hospodin k tobě bude přikazovat požehnání v tvých sýpkách a ve všem podnikání tvé ruky a požehná ti v zemi, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát .

⁹ Hospodin si tě chce ustanovit za lid svatý, podle toho, co ti přísahou slíbil , jestliže budeš dbát rozkazů Hospodina, svého Boha, a chodit po jeho cestách,

¹⁰ takže všechny národnosti země shledají , že nad tebou je vzýváno jméno Hospodinovo , i budou před tebou pociťovat bázeň .

¹¹ A Hospodin ti dá blahobytně oplývat tvým plodem lůna a plodem tvého dobytka a plodem tvé půdy na půdě , již Hospodin tvým otcům přísahou slíbil dát tobě.

¹² Hospodin ti bude otvírat svou blahodárnou pokladnici , nebesa, k dávání deště tvé zemi v jeho čas a k žehnání všemu dílu tvé ruky, takže budeš půjčovat mnohým národům, ty však vypůjčovat nebudeš.

¹³ A Hospodin tě učiní hlavou a ne zadkem a budeš se dostávat jen nahoru a nebudeš se dostávat naspod, jestliže budeš obracet sluch k rozkazům Hospodina, svého Boha, jež ti já dnes rozkazuji, k zachovávání a k vykonávání,

¹⁴ a nebudeš se odvracet od žádného ze slov, jež vám já dnes rozkazuji, napravo ani nalevo, k chození za jinými bohy, k sloužení jim.

¹⁵ Nebudeš-li však poslouchat na hlas Hospodina, svého Boha, k zachovávání a k vykonávání všech jeho rozkazů a jeho ustanovení , jež ti já dnes rozkazuji, stane se , že na tebe přijdou všechna tato zlořečení a dostihnou tě:

¹⁶ Proklet budeš ty ve městě a proklet budeš ty v poli.

¹⁷ Proklet bude tvůj koš a tvá díž.

¹⁸ Proklet bude tvůj plod lůna a plod tvé půdy , vrh tvého skotu a přírůstky tvého drobného dobytka.

¹⁹ Proklet budeš ty při svém vstupování a proklet budeš ty při svém vycházení .

²⁰ Hospodin proti tobě bude vypouštět kletbu , zmatek a spílání ve všem podnikání tvé ruky, jež budeš vykonávat, až do tvého zničení a do tvého rychlého zahynutí následkem zla tvých skutků, neboť jsi mě opustil.

²¹ Hospodin bude působit, že na tobě uvázne mor, až tě docela zapudí z povrchu půdy , kam se ty chystáš vstoupit k zaujetí jí;

²² Hospodin tě bude bít souchotinami a horečkou a rozpálením a rozohněním a mečem a snětí a rzí , i budou tě pronásledovat až do tvého zahynutí .

²³ A tvá nebesa , jež jsou nad tvou hlavou, se stanou mosazí a země, jež je pod tebou, železem;

²⁴ za déšť tvé země bude Hospodin dávat prach a zeminu , z nebes na tebe sestupující až do tvého zničení .

²⁵ Hospodin tě bude klást poraženého před tvář tvých nepřátel; jednou cestou budeš vůči němu vycházet a sedmi cestami budeš před jeho tváří prchat, a staneš se sem tam proháněným po všech královstvích země;

²⁶ a tvé mrtvoly se stanou pokrmem všemu ptactvu nebes a zvěři země a nebude plašícího .

²⁷ Hospodin tě bude bít vředovitostí Egypta a boulemi a svrabem a strupovitostí, jež si nebudeš moci vyhojit.

²⁸ Hospodin tě bude bít šílenstvím a slepotou a pomateností srdce

²⁹ a staneš se o polednách tápajícím jako tápe slepec v temnotě a své cesty nebudeš přivádět ke zdaru, a na všechny dni se staneš jen odíraným a olupovaným a nebude zachránce .

³⁰ Budeš si zasnubovat ženu a bude ji prznit jiný muž; budeš budovat dům a nebudeš v něm bydlet; budeš vysazovat vinici a nebudeš začínat jí užívat .

³¹ Tvé hovězí dobytče bude před tvýma očima utraceno a nebudeš z něho jíst; tvůj osel bude zpřed tvé tváře uloupen a nebude ti vrácen; tvůj drobný dobytek, ovce, budou vydány tvým nepřátelům, ale nebudeš mít zachránce .

³² Tvoji synové budou vydáni, i tvé dcery, jinému lidu před zrakem tvých očí, po celý den po nich prahnoucích , ale tvá ruka nebude při síle .

³³ Plod tvé půdy a všechnu tvou lopotu bude pohlcovat lid, jejž neznáš , takže budeš po všechny své dni jen odírán a zkrušován .

³⁴ I staneš se šíleným z vidění svých očí, jež budeš vidět;

³⁵ Hospodin tě bude bít zlou vředovitostí na kolenou a na stehnech , již si nebudeš moci vyhojit, od chodidla tvé nohy až po tvé témě.

³⁶ Hospodin bude odvádět tebe a tvého krále, jehož budeš mít nad sebou postaveného , mezi národ, jejž neznáš ty ani tvoji otcové, a budeš tam obsluhovat jiné bohy, dřevo a kámen.

³⁷ I budeš mezi všemi národnostmi , kam tě Hospodin bude zahánět, ke zděšení a za přísloví a k posměchu

³⁸ Budeš na pole vynášet mnoho osiva, sklízet však málo, neboť to budou ožírat kobylky ;

³⁹ vinice budeš vysazovat a obdělávat , pít však vína ani obírat nebudeš, neboť to budou pohlcovat červi ;

⁴⁰ olivy budeš mít v celém svém území , olejem se však natírat nebudeš, neboť tvé olivy budou opadávat ;

⁴¹ syny a dcery budeš plodit, nebudou ti však patřit , neboť půjdou v zajetí.

⁴² Všeho tvého stromoví a plodu tvé půdy se bude zmocňovat hmyz .

⁴³ Cizinec , jenž bude vprostřed tebe, bude nad tebe vystupovat výš a výše , ty však budeš sestupovat níže a níže ;

⁴⁴ on ti bude půjčovat a nebudeš ty jemu půjčovat ; on se bude stávat hlavou a ty se budeš stávat zadkem .

⁴⁵ Nuže , všechna tato zlořečení na tebe přijdou a budou tě pronásledovat a stíhat tě až do tvého zničení , neboť jsi neuposlechl na hlas Hospodina, svého Boha, stran dbaní jeho rozkazů a jeho ustanovení , jak ti rozkázal,

⁴⁶ a ona se při tobě stanou trvalým znamením a předmětem údivu .

⁴⁷ Za to, že jsi Hospodina, svého Boha, neobsluhoval v radosti a v pohodě srdce z hojnosti všeho,

⁴⁸ budeš pak obsluhovat své nepřátele, jež Hospodin proti tobě bude vypouštět , v hladu a v žízni a v nahotě a v nedostatku všeho; a na tvou šíji se položí jho ze železa, až do zničení tebe.

⁴⁹ Hospodin na tebe bude přivádět národ z daleka, od konce země, jako by přilétal orel , národ, jehož jazyku nebudeš rozumět ,

⁵⁰ národ sveřepé tváře, jenž nebude šetřit tváře starce, aniž bude milostiv mladíku

⁵¹ a bude pohlcovat plod tvého dobytka a plod tvé půdy až do tvého zničení , jenž ti nebude ponechávat obilí, moštu ani oleje , vrhu tvého skotu ani přírůstků tvého drobného dobytka, až tě vyhubí ;

⁵² a bude ti působit tíseň ve všech tvých branách až do pádu tvých vysokých a opevněných zdí , na něž jsi v celé své zemi spoléhal, ano, bude ti působit tíseň v celé tvé zemi, již ti dal Hospodin, tvůj Bůh.

⁵³ Budeš i pojídat svůj plod lůna, maso svých synů a svých dcer, jež ti Hospodin, tvůj Bůh, dal, v obležení a v sevření , jímž ti tvůj nepřítel bude působit úzkost .

⁵⁴ Muž změkčilý a velmi zhýčkaný mezi vámi - jeho oko se na jeho bratra a na ženu jeho náruče a na zůstatek jeho dětí , jež si bude ponechávat , bude mračit ,

⁵⁵ aby nemusel některému z nich dát z masa svých dětí , jež bude pojídat, protože mu v obležení a v sevření , jímž ti tvůj nepřítel ve všech tvých branách bude působit úzkost , nic nezbylo .

⁵⁶ Změkčilá a zhýčkaná mezi vámi , jež se pro zhýčkanost a pro změkčilost nepokusí postavit chodidlo své nohy na zem - její oko se bude mračit na muže její náruče a na jejího syna a na její dceru

⁵⁷ a na její lůžko , jež bude vycházet zprostřed jejích nohou , a na její děti , jež bude rodit, neboť je v nedostatku všeho v obležení a v sevření , jímž ti tvůj nepřítel v tvých branách bude působit úzkost , bude potají pojídat.

⁵⁸ Nebudeš-li dbát o vykonávání všech slov tohoto zákona , napsaných v této knize, abys měl v úctě toto slavné a hrozné jméno Hospodina, svého Boha,

⁵⁹ pak Hospodin bude zasazovat úžasné rány tobě i rány tvému semeni , rány veliké a stálé a nemoci zlé a stálé ;

⁶⁰ i všechny choroby Egypta, z nichž máš hrůzu , na tebe zpět přivede , ať na tobě uváznou ;

⁶¹ také všelijakou nemoc a všelijakou ránu , o níž není v knize tohoto zákona psáno, - Hospodin je bude na tebe vyvádět až do tvého zničení ,

⁶² takže zbudete v malém počtu osob , místo toho, že jste byli co do množství jako hvězdy nebes, neboť jsi neuposlechl na hlas Hospodina, vašeho Boha.

⁶³ A stane se : Jak se Hospodin nad vámi radoval z působení vám dobra a z rozmnožování vás, tak se bude Hospodin nad vámi radovat z hubení vás a z ničení vás, i budete strženi z povrchu půdy , kam se chystáš vstoupit k zaujetí jí;

⁶⁴ a Hospodin tě rozptýlí mezi všechny národnosti od konce země až po konec země a tam budeš obsluhovat jiné bohy, jichž neznáš ty ani tvoji otcové, dřevo a kámen;

⁶⁵ a mezi oněmi národy nebudeš nacházet klidu, aniž se chodidlu tvé nohy bude dostávat odpočívadla , nýbrž ti tam Hospodin dá srdce rozechvěné a hasnutí očí a strádání duše.

⁶⁶ I stane se tvůj život před tebou visícím a budeš se lekat v noci i za dne a nebudeš v svůj život věřit.

⁶⁷ Za jitra budeš říkat: Kéž by byl večer, a za večera budeš říkat: Kéž by bylo jitro, pro úlek svého srdce, jímž se budeš lekat, a pro vidění svých očí, jež budeš vidět.

⁶⁸ A Hospodin tě zavede zpět do Egypta na lodích cestou, o níž jsem ti řekl: Již ji více nebudeš vidět , a tam se budete svým nepřátelům prodávat za nevolníky a za služky, a kupujícího nebude. -

29

¹ Toto jsou slova smlouvy, již Hospodin Mojžíšovi rozkázal uzavřít s Isráélovými dětmi v zemi Móáva , mimo smlouvu, již s nimi uzavřel na Chórévu.

² A Mojžíš zavolal na všechen Isráél a řekl k nim: Vy jste uviděli vše, co Hospodin před vašima očima v zemi Egypta učinil faraonovi a všem jeho služebníkům a vší jeho zemi ,

³ veliké zkoušky, jež tvé oči uviděly, ona znamení a veliké zázraky,

⁴ ale až po tento den vám Hospodin nedal srdce k poznání a oči k vidění a uši k slyšení.

⁵ I vodil jsem vás po čtyřicet let pustinou; vaše šaty z vás nezchátraly , aniž zchátral tvůj sandál z tvé nohy;

⁶ chleba jste nepojedli, aniž jste se napili vína aneb čehokoli opojného , abyste věděli, že já jsem Hospodin, váš Bůh .

⁷ A přišli jste k tomuto místu ; a vyšel nám vstříc k boji Síchón, král Chešbónu, a Óg, král Bášánu, a porazili jsme je

⁸ a vzali jsme jejich zem a dali jsme ji za dědictví Reúvénímu a Gádímu a polovině kmene Menaššího .

⁹ Budete tedy zachovávat všechna slova této smlouvy a vykonávat je, abyste docházeli prospěchu ve všem , co budete konat.

¹⁰ Vy dnes stojíte, vy všichni , před tváří Hospodina, svého Boha, - vaše hlavy, vaše kmeny , vaši starší, vaši předáci , všichni muži Isráélovi,

¹¹ vaše drobotina, vaše ženy a cizinec u tebe , jenž je uvnitř tvého tábora , od štípajícího tvé dříví po čerpajícího tvou vodu,

¹² k tvému projití v smlouvu Hospodina, tvého Boha, a v jeho přísahu , již Hospodin, tvůj Bůh, s tebou dnes uzavírá

¹³ za účelem ustanovení si tě dnes za lid, i bude ti on Bohem podle toho, co promluvil k tobě, a podle toho, co přísahou slíbil tvým otcům, Abráhámovi, Isákovi a Jákóbovi.

¹⁴ Ne však s vámi, se samotnými vámi, já uzavírám tuto smlouvu a tuto přísahu ,

¹⁵ nýbrž s tím, jenž je zde s námi, stoje dnes před tváří Hospodina, našeho Boha, i s tím, jehož zde dnes s námi není.

¹⁶ Vždyť vy víte , jak jsme bydleli v zemi Egypta a jak jsme prošli středem národů, kde jste prošli,

¹⁷ a uviděli jste jejich ohavnosti , jejich neřádstva , dřevo a kámen, stříbro a zlato, jež u nich je, -

¹⁸ aby mezi vámi nebylo muže nebo ženy nebo čeledi nebo kmene , jehož srdce by se dnes otáčelo od blízkosti Hospodina, našeho Boha, k odejití obsluhovat bohy oněch národů, aby mezi vámi nebylo kořene plodícího žluč a pelyněk ,

¹⁹ takže by se stalo , že by někdo při svém slyšení slov této přísahy se jal i žehnat si výrokem : Povede se mi dobře , třebaže budu chodit v umíněnosti svého srdce, - chtěje tak smést zavlažené s žíznivým ;

²⁰ Hospodin nebude ochoten mu odpustit, nýbrž bude tehdy proti onomu člověku dýmat Hospodinův hněv a jeho žárlivost a spočine na něm veškerá kletba , zapsaná v této knize, a Hospodin jeho jméno vymaže zpod nebes

²¹ a podle všech přísah smlouvy, zapsané v této knize zákona , ho Hospodin k neštěstí odloučí od všech kmenů Isráélových

²² i řekne pozdější pokolení, vaši potomci , již budou povstávat z těch po vás, a cizozemec , jenž bude přicházet z daleké země, když uvidí rány oné země a její neduhy, jež na ni Hospodin uvalil ,

²³ její půdu - samou síru a sůl, spáleniště ; nebude osévána a nebude vynášet a nebude na ní vzcházet žádná bylina , jako podvrácení Sodomy a Gomory, Admy a Cevójim, jež Hospodin ve svém hněvu a ve svém popuzení podvrátil , -

²⁴ tu všechny národy řeknou: Proč Hospodin takto učinil této zemi ? Co znamená toto veliké vzplanutí jeho hněvu?

²⁵ I řeknou: Protože opustili smlouvu Hospodina, Boha svých otců, již s nimi uzavřel , když je vyvedl ze země Egypta,

²⁶ a odešli a jali se obsluhovat jiné bohy a klanět se jim, bohy, jež neznali , jež jim nepřidělil;

²⁷ i vzplál proti oné zemi Hospodinův hněv, takže na ni uvedl veškeré zlořečení, zapsané v této knize,

²⁸ i oderval je Hospodin v hněvu a v popuzení a ve velikém rozhořčení z povrchu jejich půdy a vyhodil je do jiné země, jako tohoto dne .

²⁹ Skryté věci patří Hospodinu, našemu Bohu, zjevené však navždy patří nám a našim dětem k vykonávání všech slov tohoto zákona .

30

¹ Stane se však , až na tebe budou přicházet všechny tyto věci , požehnání a zlořečení, jež jsem předložil tvé tváři, a mezi všemi národy, kam tě Hospodin, tvůj Bůh, zažene , si je opět budeš přivádět na mysl

² a budeš se vracet k Hospodinu, svému Bohu, a poslouchat na jeho hlas podle všeho, co ti já dnes rozkazuji, ty i tvé děti , celým tvým srdcem a celou tvou duší,

³ že Hospodin, tvůj Bůh, odvrátí tvé zajetí a polituje tě a zase tě shromáždí ze všech národností , kam tě Hospodin, tvůj Bůh, rozptýlil.

⁴ Byť byli tvoji zahnaní na konci nebes, bude tě Hospodin, tvůj Bůh, moci shromáždit odtamtud a odtamtud tě vzít

⁵ a bude tě Hospodin, tvůj Bůh, uvádět do země, jíž se tvoji otcové zmocnili , i budeš se jí moci zmocnit a učiní ti dobře a rozmnoží tě nad tvé otce;

⁶ a Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce a srdce tvého semene, takže budeš Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší milovat , v zájmu tvého života .

⁷ A všechny tyto kletby Hospodin, tvůj Bůh, uvede na tvé nepřátele a na tvé nenávistníky, kteří tě pronásledovali ,

⁸ a ty budeš zase poslouchat na hlas Hospodinův a vykonávat všechny jeho rozkazy, jež ti já dnes rozkazuji.

⁹ A Hospodin, tvůj Bůh, ti dá ve všem díle tvé ruky blahobytně oplývat tvým plodem lůna a plodem tvého dobytka a plodem tvé půdy , neboť se Hospodin bude vracet k radosti nad tebou k dobru, jako se radoval nad tvými otci,

¹⁰ když budeš na hlas Hospodina, svého Boha, poslouchat k zachovávání jeho rozkazů a jeho ustanovení , zapsaných v této knize zákona , když se celým svým srdcem a celou svou duší k Hospodinu, svému Bohu, budeš vracet.

¹¹ Vždyť tento rozkaz, jejž ti já dnes rozkazuji, - on není pro tebe příliš nesnadný , aniž je on daleko;

¹² on není v nebesích, aby se muselo říkat: Kdo nám může vystoupit do nebes a přinést nám jej a povědět nám jej , ať jej můžeme vykonávat? -

¹³ aniž je on z druhé strany u moře, aby se muselo říkat: Kdo nám může přejít ke druhé straně moře a přinést nám jej a povědět nám jej , ať jej můžeme vykonávat?

¹⁴ Nýbrž je ti to slovo velmi blízko, v tvých ústech a v tvém srdci, k jeho vykonávání.

¹⁵ Viz, dnes jsem předložil tvé tváři život a dobro i smrt a zlo,

¹⁶ když ti dnes přikazuji milovat Hospodina, svého Boha, a chodit po jeho cestách a dbát jeho rozkazů a jeho ustanovení a jeho předpisů ; ať žiješ a rozmnožíš se a Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná v zemi, kam se ty chystáš vstoupit k zaujetí jí.

¹⁷ Bude-li se však tvé srdce otáčet , takže nebudeš poslouchat a budeš se dávat svést a jmeš se klanět jiným bohům a sloužit jim,

¹⁸ oznamuji vám dnes, že jistotně budete muset zahynout , nebudete moci prodloužit své dni na půdě , kam vstoupit se ty chystáš přejít Jordán k zaujetí jí.

¹⁹ Za svědky proti vám jsem dnes povolal nebesa a zem; předložil jsem tvé tváři život i smrt, požehnání i zlořečení, ať se můžeš rozhodnout pro život , abys žil, ty i tvé símě,

²⁰ v milování Hospodina, svého Boha, v poslouchání na jeho hlas a ve lpění na něm, neboť to je tvůj život a délka tvých dní k bydlení na půdě , již Hospodin přísahou slíbil tvým otcům, Abráhámovi, Isákovi a Jákóbovi, dát jim.

31

¹ Mojžíš se tedy odebral a proslovil tato slova ke všemu Isráélovi;

² i řekl k nim: Já jsem dnes ve věku sta a dvaceti let, nemohu již vycházet ani vstupovat , a Hospodin ke mně řekl: Nesmíš přejít tento Jordán! -

³ Hospodin, tvůj Bůh, on kráčí před tvou tváří; on zpřed tvé tváře bude umět vyhubit tyto národy, i budeš je moci ovládnout ; Jóšua, on kráčí před tvou tváří podle toho, co Hospodin promluvil.

⁴ A Hospodin s nimi učiní podle toho, co učinil se Síchónem a s Ógem , králi Emórího , a s jejich zemí , jež vyhubil ,

⁵ takže je Hospodin vystaví před vaši tvář , i učiníte s nimi podle všeho rozkazu, jak jsem vám rozkázal.

⁶ Buďte silni a buďte odvážní , nechť se nebojíte a nechť se neděsíte před jejich tváří , neboť Hospodin, tvůj Bůh, on, jenž jde s tebou, od tebe nebude ustupovat ani tě opouštět.

⁷ A Mojžíš povolal Jóšuu a řekl k němu před očima všeho Isráéle: Buď silný a buď odvážný , neboť ty tento lid budeš uvádět do země, již Hospodin jejich otcům přísahou slíbil dát jim, a ty je jí jako dědictvím budeš podělovat .

⁸ A Hospodin, on, jenž jde před tvou tváří, on bude s tebou, nebude od tebe ustupovat ani tě opouštět; nechť se nebojíš a nechť se nestrachuješ.

⁹ A Mojžíš tento zákon zapsal a dal jej kněžím, synům Lévího, již nosili skříňku smlouvy Hospodinovy, a všem starším Isráélovým;

¹⁰ a rozkázal jim Mojžíš výrokem: Po uplynutí sedmi let v určený čas roku promíjení , o slavnosti budek ,

¹¹ když přijde všechen Isráél ukázat se před tvář Hospodina, tvého Boha, v místě , jež on bude chtít vyvolit , budeš tento zákon před vším Isráélem předčítat v jejich uši.

¹² Svolej lid, muže i ženy i drobotinu i cizince u tebe , kteří budou v tvých branách , aby slyšeli a aby se učili a měli v úctě Hospodina, vašeho Boha, a dbali o vykonávání všech slov tohoto zákona ;

¹³ i jejich děti , jež jej neznají , budou slyšet a učit se mít v úctě Hospodina, vašeho Boha, po všechny dni, co budete žít na půdě , kam se vy chystáte přejít Jordán k zaujetí jí.

¹⁴ A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Hle, tvé dni se přiblížily k smrti; zavolej Jóšuu a postavte se u stanu setkávání , ať mu mohu dát své rozkazy . Odebral se tedy Mojžíš, i Jóšua, a u stanu setkávání se postavili

¹⁵ a u stanu se ukázal Hospodin v sloupu oblaku, a ten oblakový sloup stanul nad vchodem stanu.

¹⁶ A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Hle tě - již ulehneš se svými otci; a tento lid povstane a odejde smilnit za bohy cizozemců země, kam se on mezi ně chystá vstoupit , a opustí mě a poruší mou smlouvu, již jsem s ním uzavřel .

¹⁷ A v onen den proti němu vzplane můj hněv, takže je budu muset opustit a skrýt před nimi svou tvář, i dospěje k pohlcení a postihnou jej mnohá neštěstí a úzkosti ; a v onen den si řekne : Ne-li proto mě postihla tato neštěstí , že můj Bůh není v mém středu ?

¹⁸ Já však v onen den budu mít svou tvář veskrze skrytu pro všechna zla, jichž napáchal , neboť se otočil k jiným bohům.

¹⁹ Nyní si však napište tuto píseň a nauč jí Isráélovy děti , vlož ji v jejich ústa, aby mi tato píseň byla proti Isráélovým dětem svědkem ,

²⁰ neboť jej budu uvádět na půdu , již jsem přísahou slíbil jeho otcům, přetékající mlékem a medem, takže se nají a nasytí a ztuční a otočí se k jiným bohům a jmou se jim sloužit , a mnou pohrdnou a mou smlouvu poruší .

²¹ Až jej však budou postihovat mnohá neštěstí a úzkosti , stane se , že tato píseň jako svědek vypoví do jeho tváře , - neboť nebude mizet z paměti a z úst jeho semene, - že znám jeho smýšlení , jež utváří dnes, dříve než jej budu uvádět do země, již jsem přísahou slíbil .

²² Mojžíš tedy tuto píseň v onen den napsal a jal se jí Isráélovy děti učit.

²³ A Jóšuovi, synu Núnovu, rozkázal výrokem: Buď silný a buď odvážný , neboť ty budeš Isráélovy děti uvádět do země, již jsem jim přísahou slíbil , a já budu s tebou.

²⁴ A jak Mojžíš dokončil psaní slov tohoto zákona na knihu až do jejich dohotovení , stalo se ,

²⁵ že Mojžíš Lévíovcům , nosícím skříňku smlouvy Hospodinovy, rozkázal výrokem:

²⁶ Vezmi tuto knihu zákona a položte ji ze strany skříňky smlouvy Hospodina, vašeho Boha, i bude tam za svědka proti tobě,

²⁷ neboť já znám tvou vzpurnost a tvou tvrdou šíji - hle, za mého setrvávání naživu s vámi dnes jste byli vzpurní vůči Hospodinu , a což teprve po mé smrti!

²⁸ Svolejte ke mně všechny starší vašich kmenů a své předáky , ať mohu proslovit tato slova v jejich uši a za svědky proti nim povolat nebesa i zem;

²⁹ neboť vím , že po mé smrti budete veskrze zkaženě jednat a odvracet se od cesty, již jsem vám rozkázal, takže vás v posledku dní potká zlo, neboť budete činit, co v očích Hospodinových zlo je, k dráždění ho dílem vašich rukou.

³⁰ A Mojžíš v uši celého Isráélova sejití proslovil všechna slova této písně až do jejich dokončení :

32

¹ Nastavte ucho , nebesa, a promluvím, ať slyšíš, země, výroky mých úst,

² má nauka bude kanout jako déšť, má řeč bude kapat jako rosa, jako mžení na mladý porost a jako pršky na bylinstvo .

³ Ano, budu provolávat jméno Hospodinovo, přiznejte velikost našemu Bohu!

⁴ Skála! Dokonalé je jeho působení, neboť jeho všechny cesty jsou právem , BŮH věrnosti , v němž není křivdy , spravedlivý a upřímný je on.

⁵ Zachovala se k němu zvrhle - ne jeho děti , nýbrž jejich skvrna , pokolení převrácené a pokřivené !

⁶ Zda chcete Hospodinu odplácet takto, lide bezbožný a nemoudrý? Zda on není tvůj Otec, koupivší tě, on, utvořivší tě, jenž tě upevnil?

⁷ Připomeň si dávné dni , uvaž léta pokolení a pokolení , otaž se svého otce, ten ti může oznámit , a svých starších, ti ti mohou říci!

⁸ Při svém podělování národů dědictvím , při svém rozmísťování dětí Ádámových vytyčoval Nejvyšší pomezí národností podle počtu dětí Isráélových,

⁹ neboť podílem Hospodinovým je jeho lid, Jákób je úděl jeho dědictví .

¹⁰ Nacházel jej v zemi pustiny, ano, v prázdnotě vytí pouště , obcházel jej, všímal si ho, choval jej jako zřítelnici svého oka;

¹¹ jako orel vzrušuje své hnízdo , poletuje nad svými orlíčaty , rozpíná svá křídla, bere je , nosí je na své peruti,

¹² vodil jej Hospodin samoten , aniž s ním byl BŮH ciziny .

¹³ Vozil jej po výšinách země, aby se najedl plodin pole, a kojil jej medem ze skaliska a olejem z křemene skály,

¹⁴ smetanou skotu a mlékem drobného dobytka s tukem jehňat a beranů z Bášánu a kozlů , s nejlepším druhem pšenice, a pil jsi krev hroznů , víno.

¹⁵ Ješurún však ztučněl a jal se vyhazovat ; - ztučněl jsi, ztloustl jsi, vytyl jsi, - a zamítl +Boha utvořivšího jej a znevážil skálu své záchrany;

¹⁶ k žárlivosti ho doháněli cizáky , dráždili ho ošklivostmi ,

¹⁷ obětovali démonům , ne +Bohu, bohům - neznali jich, novým, přišli nedávno ; vaši otcové se jich neděsili .

¹⁸ Skála tě zplodila , zapomínáš, a opomenul jsi BOHA porodivšího tě.

¹⁹ To Hospodin uviděl a zavrhl, pro dráždění jeho syny a jeho dcerami ;

²⁰ i řekl: Budu před nimi skrývat svou tvář, budu vidět, jaký bude jejich posledek, vždyť oni jsou pokolení veliké zvrácenosti , děti , v nichž není spolehlivosti .

²¹ Oni mě dohnali mě k žárlivosti ne-BOHEM, vydráždili mě svými nicotnostmi , já je tedy budu k žárlivosti dohánět ne-lidem, dráždit je pošetilým národem,

²² neboť v mém hněvu oheň vzplanul a bude hořet až do nejhlubšího šeólu a pohltí zemi i její výnos a sežehne základy hor.

²³ Budu na ně hromadit neštěstí , vystříleny mít své šípy do nich ,

²⁴ vysátých hladem a stravovaných horečkou a jedovatou nákazou , a budu proti nim vypouštět zub zvěře s jedem plouživců prachu .

²⁵ Na ulici bude sirobu působit meč a v pokojích hrůza, i jinochu i panně, kojenci s šedovlasým .

²⁶ Řekl bych: Musím je smést , odstranit jejich památku zprostřed lidí ,

²⁷ kdybych se neobával dráždění od nepřítele, aby to jejich trapiči nechápali mylně , aby neříkali: Vyvýšila se naše ruka, a ne Hospodin toto vše způsobil.

²⁸ Vždyť oni jsou národ, jemuž není rady , a není v nich rozumnosti .

²⁹ Kéž by zmoudřeli! Pochopili by toto, uvažovali by o svém posledku:

³⁰ Jak by mohl jeden hnát tisíc a dva na útěk obrátit deset tisíc, ne-li proto, že je jejich Skála prodala a Hospodin je vydal na pospas ?

³¹ Vždyť jejich skála není jako naše Skála, sami naši nepřátelé budou rozhodčími !

³² Vždyť jejich réva je z révy Sodomy a z niv Gomory, jejich hrozny jsou hrozny žluči , mají jedovaté trsy ,

³³ jejich víno je jed draků a zkázonosný jed zmijí .

³⁴ Zda to není u mne uloženo , zapečetěno mezi mými zásobami ?

³⁵ Mně patří pomsta a odplata v čas, kdy jejich noha bude klouzat , neboť den jejich zkázy je blízký, a co je pro ně připraveno , přichvátá;

³⁶ ano, Hospodin bude zjednávat právo svému lidu a slitovávat se nad svými nevolníky, když bude vidět, že síla vymizela a je konec zadrženého propuštěného .

³⁷ I řekne: Kde jsou jejich bohové, skála - na ni spoléhali ,

³⁸ jejichž obětí tuk jídali, jejichž tekutých obětí víno pili? Nechť vstávají a pomáhají vám, nechť je to nad vámi ochranou !

³⁹ Vizte nyní, že já - já jsem ON , a se mnou není Boha; já usmrcuji i oživím , zraním a já uzdravuji, a není schopného vyprostit z mé ruky.

⁴⁰ Ano, povznáším svou ruku k nebesům a řeknu: Já jsem život navždy!

⁴¹ Jestliže naostřím svůj blýskavý meč a má ruka bude zasahovat v soudu, budu svým protivníkům splácet pomstou a svým nenávistníkům odplácet;

⁴² své šípy budu opájet krví , zatímco můj meč bude žrát maso, krví zabitých a zajatců, hlavou vládců nepřítele.

⁴³ Rozveselte národy, jeho lid , neboť bude mstít krev svých nevolníků a pomstou splácet svým protivníkům , a zadostučiněním obdaří svou půdu , svůj lid.

⁴⁴ I přišel Mojžíš a proslovil všechna slova této písně v uši lidu, on a Hóšéa , syn Núnův;

⁴⁵ a když Mojžíš proslovování všech těchto slov ke všemu Isráélovi dokončil ,

⁴⁶ řekl k nim: Přiložte své srdce ke všem těmto slovům, jež já dnes proti vám dosvědčuji , jež budete rozkazovat svým dětem , aby dbaly o vykonávání všech slov tohoto zákona .

⁴⁷ Vždyť to pro vás není nicotné slovo , nýbrž je to váš život , a tímto slovem budete moci prodloužit své dni na půdě , kam se vy chystáte přejít Jordán k zaujetí jí.

⁴⁸ A právě v tento den k Mojžíšovi promluvil Hospodin výrokem:

⁴⁹ Vystup na toto pohoří Avárím, na horu Névó, jež je v zemi Móáva , jež je naproti Jeríchu, a viz zem Kenáanu, již se já chystám dát v držbu Isráélovým dětem ,

⁵⁰ a umři na hoře, kam ty se chystáš vystoupit , i budeš muset být připojen k svému lidu , jako umřel Árón, tvůj bratr, na hoře Hóru, a byl k svému lidu připojen ,

⁵¹ protože jste se vprostřed Isráélových dětí proti mně dopustili nedůvěry při vodách rozvaděnosti v Kádéši v pustině Cínu, protože jste mě vprostřed Isráélových dětí neposvětili .

⁵² Ano, budeš tu zem zpřed sebe vidět, nesmíš tam však vstoupit, do země, již se já chystám Isráélovým dětem dát .

33

¹ A toto je požehnání, jímž Mojžíš, Boží muž, požehnal Isráélovým dětem před svou smrtí;

² řekl tedy : Hospodin přišel ze Sínaje a vzešel jim se Séíru, zaskvěl se z hory Páránu a přibyl zprostřed svatých desetitisíců; od jeho pravice - oheň vyhlášky pro ně .

³ Věru miluje zástupy lidu ! Všichni jeho svatí jsou v tvé ruce a oni se přimkli k tvým nohám; smí se brát z tvých slov .

⁴ Mojžíš nám rozkázal zákon , dědictví Jákobova sejití ,

⁵ a stal se v Ješurúnovi králem při shromažďování hlav lidu spolu s Isráélovými kmeny .

⁶ Reúvén nechť žije a neumírá a jeho lidí nechť je nemnoho !

⁷ A toto pro Júdu ; řekl tedy : Slyš, Hospodine, hlas Júdův, a kéž ho přivádíš k jeho lidu, za nějž svýma rukama zápasí ; kéž budeš pomocí od jeho trapičů .

⁸ A o Lévím řekl: Tvé Tummím a tvé Úrím patří muži, tvému zbožnému , jehož jsi vyzkoušel v Masse , měl jsi s ním vádu u vod Merívy ,

⁹ jenž pravil o svém otci, i o své matce: Neviděl jsem ho, a ke svým bratrům nepřihlížel a svých synů neznal , neboť dbali tvé řeči a všímali si tvé smlouvy.

¹⁰ Budou Jákóbovi vštěpovat tvé předpisy a Isráélovi tvůj zákon , budou naproti tvému chřípí klást kouřidlo a na tvůj oltář cele spalovanou oběť .

¹¹ Žehnej, Hospodine, jeho síle , a kéž blahovolně přijímáš působení jeho rukou! Zprorážej kyčle povstalců proti němu a jeho nenávistníků, ať nepovstávají!

¹² O Benjámínovi řekl: Milovaný Hospodinův - v bezpečí bude před ním sídlit ; nad ním bude po celý den rozestírat svá křídla a usídlí se mezi jeho rameny .

¹³ A o Josefovi řekl: Budiž požehnána Hospodinem jeho země, vzácností nebes, rosou , a hlubinou rozkládající se dole

¹⁴ a vzácností úrod slunce a vzácností výhonků měsíců ,

¹⁵ výkvětem prastarých hor a vzácností věčných pahorků ,

¹⁶ a vzácností země a její náplně, a blahovůlí obývajícího keř ; tyto věci nechť připadají hlavě Josefově a temeni zasvěceného zprostřed svých bratrů.

¹⁷ Prvorozený jeho skotu - to je nádhera jemu patřící , jeho rohy - rohy reéma ; jimi bude trkat národnosti , všechny , do posledních končin země. A to jsou desetitisíce Efrájimovy a to jsou tisíce Menaššéovy.

¹⁸ A o Zevulúnovi řekl: Vesel se, Zevulúne, ve svém vycházení , a ty, Jissascháre, v svých stanech!

¹⁹ Budou volat národnosti na hory ; tam budou obětovat oběti spravedlnosti , neboť budou sát nadbytek moří a skryté věci , zahrabané v písku.

²⁰ A o Gádovi řekl: Budiž veleben ten, jenž rozšiřuje Gáda! Usídlil se jako lvice a rozerval paži, ano i témě hlavy,

²¹ a vyhlédl si přední místo , neboť tam je uchováván podíl zákonodárce ; ten přibyl s hlavami lidu, vykonal spravedlnost Hospodinovu a jeho práva s Isráélem.

²² A o Dánovi řekl: Dán, mládě lva, bude vyskakovat z Bášánu.

²³ A o Naftálím řekl: Naftálí, nasycený blahovůlí a plný požehnání Hospodinova, zmocni se západu a jihu .

²⁴ A o Ášérovi řekl: Budiž Ášér požehnán nad syny , nechť je oblíbencem svých bratrů a nechť namáčí svou nohu v oleji;

²⁵ tvé závory - železo a mosaz , a tvůj odpočinek jako tvé dni.

²⁶ Není nikoho jako BŮH Ješurúnův , sjíždějící nebesa při pomáhání tobě a ve své vznešenosti oblaka .

²⁷ Bůh pradávna je příbytkem, a zespod paže věčnosti , on vyžene nepřítele před tvou tváří a řekne : Vyhub !

²⁸ I nastěhuje se Isráél bezpečně , o samotě pramen Jákóbův, do země obilí a moštu, a i jeho nebesa budou vykapávat rosu

²⁹ Blaze ti , Isráéli! Kdo je podoben tobě , lide zachráněný Hospodinem, štítem pomoci tobě , jenž je i mečem tvé vznešenosti ? I budou se ti tvoji nepřátelé lísat a ty budeš šlapat po jejich výšinách .

34

¹ A Mojžíš ze stepí Móáva vystoupil na horu Névó, na témě Pisgy, jež je naproti Jeríchu, a Hospodin mu ukázal všechnu zem, Gileád až po Dán

² i všechen Naftálí a zem Efrájimovu a Menaššéovu a všechnu zem Júdovu až po nejzazší moře

³ a Negev a oblast roviny Jerícha, města palem, až po Cóar.

⁴ A Hospodin k němu řekl: Tuto zem, již jsem přísahou slíbil Abráhámovi, Isákovi a Jákóbovi výrokem: Chci ji dát tvému semeni - dal jsem ti ji tvýma očima uvidět, přejít tam však nesmíš .

⁵ A Mojžíš, nevolník Hospodinův, tam, v zemi Móáva , na příkaz Hospodinův umřel,

⁶ a pohřbil ho v průrvě v zemi Móáva proti Béth-Peóru, ale nikdo po tento den jeho hrob nezná .

⁷ A Mojžíš byl při své smrti ve věku sta a dvaceti let; jeho oko nevyhaslo, aniž prchla jeho životní síla .

⁸ A Isráélovy děti se na třicet dní jaly Mojžíše ve stepích Móáva oplakávat; pak se dni smutečního pláče pro Mojžíše dovršily .

⁹ A Jóšua, syn Núnův, byl naplněn duchem moudrosti, neboť na něho Mojžíš položil své ruce, a Isráélovy děti k němu obrátily sluch , i jali se činit podle toho, co Hospodin Mojžíšovi rozkázal.

¹⁰ Nepovstal však již v Isráélovi prorok jako Mojžíš, jehož by byl Hospodin znal tváří v tvář

¹¹ stran všech znamení a zázraků, jež ho Hospodin poslal vykonat v zemi Egypta na faraonovi a na všech jeho služebnících a na vší jeho zemi,

¹² a stran vší síly ruky a stran vší veliké hrůzy, již Mojžíš před očima všeho Isráéle uskutečnil .