1 Pavel, z Boží vůle apoštol (Krista Ježíše), svatým [v Efesu] a věrným v Kristu Ježíši:
2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
3 Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nám požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebeských věcech v Kristu.
4 On si nás v něm vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho (tváří v lásce,
5 když nás podle) zalíbení své vůle předurčil sobě k synovství skrze Ježíše Krista
6 ke chvále slávy jeho milosti, kterou nás obdařil ve svém milovaném Synu.
7 V něm máme vykoupení skrze jeho krev -- odpuštění našich provinění podle bohatství jeho milosti,
8 kterou nás hojně zahrnul ve vší moudrosti a rozumnosti,
9 když nám oznámil tajemství své vůle, jak se mu líbilo a jak si předsevzal,
10 aby (pro správu období, v němž budou naplněny příhodné časy,) uspořádal pod jednu hlavu v Kristu všechny věci: ty na nebesích i ty (na zemi, aby je uspořádal v něm.
11 V něm ) jsme se stali i dědici, když jsme byli předurčeni podle předsevzetí toho, který působí všechno podle rady své vůle,
12 abychom tu byli k chvále jeho slávy, my, kteří jsme již předtím doufali v Krista.
13 V něm i vy, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium své záchrany, a když jste uvěřili, v něm jste byli zapečetěni zaslíbeným Duchem Svatým,
14 jenž je závdavkem našeho (dědictví až do) vykoupení získaného vlastnictví k chvále jeho slávy.
15 Proto i já, když jsem uslyšel o vaší víře v Pánu Ježíši a o lásce ke všem svatým,
16 nepřestávám za vás děkovat, (když se [o vás] zmiňujeme) na svých modlitbách,
17 aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal Ducha moudrosti a zjevení v pravém poznání jeho samého
18 a osvícené oči srdce, abyste věděli, jaká je naděje v jeho povolání, jaké je bohatství slávy jeho dědictví ve svatých
19 a jak nesmírná je velikost jeho moci vůči nám, kteří věříme (v souladu s působením) převahy jeho síly.
20 Tu uplatnil v Kristu, když jej vzkřísil z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích,
21 vysoko nad každou vládu i autoritu i mocnost i panstvo a nad každé jméno, které je jmenováno nejenom v tomto věku, ale i v budoucím.
22 A všechno podřídil pod jeho nohy a dal ho za hlavu nade vším církvi,
23 která je jeho tělem, plností toho, jenž všechno ve všem naplňuje.
1 Také vás vzkřísil, když jste byli mrtví pro svá provinění a pro své hříchy,
2 v nichž jste kdysi žili podle věku tohoto světa, podle vládce mocnosti vzduchu, ducha, který nyní působí (v synech neposlušnosti).
3 Mezi nimi jsme kdysi i my všichni žili v žádostech svého těla, dělali jsme to, co se líbilo tělu a mysli, a tak jsme byli svou přirozeností děti hněvu tak jako ostatní.
4 Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, pro svou velikou lásku, kterou nás miloval,
5 i když jsme byli mrtvi pro svá provinění, obživil nás spolu (s Kristem) -- milostí jste zachráněni --
6 a spolu s ním nás probudil k životu a spolu posadil na nebeských místech v Kristu Ježíši,
7 aby ukázal (v budoucích dobách) oplývající bohatství své milosti v dobrotě k nám v Kristu Ježíši.
8 Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás -- je to Boží dar;
9 není (na základě) skutků, aby se nikdo nechlubil.
10 Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili.
11 Proto pamatujte, že (vy, kdysi pohané) tělem, kteří jste byli nazýváni neobřízka (těmi, kdo si říkali) obřízka -- ta byla lidskou rukou činěna na těle --,
12 že jste byli v tom čase bez Krista, odcizeni společenství Izraele, (bez účasti na smlouvách) zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě.
13 Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteří jste byli kdysi daleko, stali jste se blízkými (v krvi Kristově).
14 Neboť on je náš pokoj; on oboje učinil jedním a zbořil (rozdělující hradbu), ve svém těle zrušil nepřátelství --
15 (Zákon s jeho příkazy a ustanoveními) --, aby v sobě z těch dvou stvořil jednoho nového člověka, učinil pokoj
16 a oba dva usmířil s Bohem v jednom těle skrze kříž, v němž zabil to nepřátelství.
17 Přišel a zvěstoval pokoj vám, kteří jste byli daleko, a pokoj těm, kteří byli blízko,
18 neboť skrze něho (jedni i druzí) máme přístup k Otci v jednom Duchu.
19 Proto již nejste cizinci a přistěhovalci, nýbrž spoluobčané svatých a patříte do Boží rodiny;
20 (byli jste vybudováni) na základě apoštolů a proroků, kde je úhelným kamenem sám Kristus Ježíš,
21 v němž se celá stavba spojuje dohromady a roste ve svatou svatyni v Pánu;
22 v něm (jste i vy všichni spolu budováni) v Boží příbytek v Duchu.
1 Z toho důvodu já, Pavel, (vězeň Krista Ježíše pro vás pohany --
2 pokud) jste vskutku slyšeli o správě Boží milosti, jež mi pro vás byla dána,
3 [že] mi bylo ve zjevení oznámeno tajemství, jak jsem o něm předem krátce napsal.
4 Z toho můžete při čtení poznat, (že rozumím tajemství) Kristovu,
5 které v jiných pokoleních nebylo lidem oznámeno tak, jak to nyní bylo Duchem zjeveno jeho svatým apoštolům a prorokům,
6 že totiž pohané jsou spoludědicové a údy téhož těla a spoluúčastníci toho zaslíbení v Kristu Ježíši skrze evangelium,
7 jehož služebníkem (jsem se stal) podle daru Boží milosti, (která mi byla dána) (v souladu s působením) jeho moci.
8 Mně, nejmenšímu ze všech svatých, byla dána tato milost, abych zvěstoval pohanům Kristovo nevystižitelné bohatství
9 a objasnil [všem], jaká je správa toho tajemství od věků ukrytého v Bohu, jenž všechno stvořil.
10 Skrze církev se tak nyní má stát známou vládám a autoritám v nebesích přerozmanitá Boží moudrost,
11 podle (odvěkého úmyslu, který) uskutečnil v Kristu Ježíši, našem Pánu.
12 (V něm smíme otevřeně) a s důvěrou skrze (jeho víru) přistupovat k Bohu.
13 Proto žádám, abyste neklesali na mysli kvůli mým soužením pro vás, neboť to je vaše sláva.
14 Z toho důvodu (klekám na) kolena před Otcem [našeho Pána Ježíše Krista],
15 po němž má své jméno každá rodina v nebesích i na zemi,
16 aby (vás podle bohatství své slávy posílil mocí) skrze svého Ducha na vnitřním člověku,
17 aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích a abyste byli zakořeněni a založeni v lásce,
18 a tak abyste byli se všemi svatými schopni pochopit, jaká to šíře a délka a výše a hloubka,
19 a poznat Kristovu lásku, která převyšuje poznání, a tak byli naplněni až do vší plnosti Boží.
20 Tomu pak, kdo je mocen podle síly, kterou působí v nás, učinit daleko více nade všechno, co žádáme nebo co si můžeme pomyslet,
21 jemu buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení věčnosti věků! Amen.
1 Prosím vás tedy já, vězeň v Pánu, abyste vedli život hodný toho povolání, (které jste obdrželi),
2 s veškerou pokorou a mírností, s trpělivostí se navzájem snášeli v lásce
3 a usilovali zachovávat jednotu Ducha ve svazku pokoje.
4 Je jedno tělo a jeden Duch, jakož jste byli i povoláni v jedné naději svého povolání;
5 jeden Pán, jedna víra, jeden křest;
6 jeden Bůh a Otec všech, ten (nade všemi, skrze všechny a ve všech [nás]).
7 Ale každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.
8 Proto praví: ‚Vystoupil do výše, (odvedl s sebou zajatce) [a] dal dary lidem.‘
9 Co jiného znamená ‚vystoupil‘, než že [nejprve] i sestoupil (do nejnižších částí země)?
10 Ten, jenž sestoupil, je také ten, jenž vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno.
11 A on dal jedny apoštoly, jiné proroky, některé evangelisty, jiné pastýře a učitele,
12 aby připravili svaté k dílu služby, k vybudování těla Kristova,
13 dokud nedospějeme všichni k jednotě víry a plného poznání Syna Božího, v dospělého muže, v míru postavy Kristovy plnosti,
14 abychom již více nebyli jako děti, zmítáni vlnami a hnáni každým větrem učení v lidské nestálosti, v chytráctví k (nastražené cestě) bludu,
15 nýbrž abychom (byli pravdiví v lásce a rostli) všemi způsoby v toho, který je hlavou, v Krista.
16 Z něho celé tělo, spojované a držené pohromadě (pomocí každého kloubu podpory), která je podle činnosti (a míry) jedné každé části, (bere výživu pro svůj růst) ke svému vybudování v lásce.
17 Toto tedy pravím a dosvědčuji v Pánu, abyste již nežili tak, jako žijí pohané, v marnosti své mysli.
18 Mají zatemněné myšlení a jsou odcizeni od Božího života pro nevědomost, která je v nich kvůli zatvrzelosti jejich srdce.
19 Otupěli a oddali se bezuzdnosti, aby s nenasytností páchali každý druh nečistoty.
20 Vy však jste se (o Kristu takto neučili),
21 pokud jste jej vskutku slyšeli a byli v něm vyučeni tak, jak je pravda v Ježíši,
22 že totiž máte odložit toho starého člověka, který žije podle dřívějšího způsobu života a hyne v klamných žádostech,
23 obnovovat se duchem své mysli
24 a obléknout toho nového člověka, který byl stvořen podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy.
25 Proto odložte lež a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním,‘ neboť jsme údy (téhož těla).
26 ‚Hněvejte se, a nehřešte;‘ slunce ať nezapadá nad vaším hněvem.
27 Nedávejte místo Ďáblu.
28 Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje a dělá [vlastníma] rukama něco dobrého, aby měl co dávat tomu, kdo má nedostatek.
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné slovo, nýbrž (jen takové, které je) dobré k potřebnému budování, aby dalo milost těm, kdo je slyší.
30 A nezarmucujte Ducha Svatého Božího, jímž jste byli zapečetěni ke dni vykoupení.
31 Všechna hořkost, zuřivost, hněv, křik a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností.
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní a (odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) vám.
1 Napodobujte tedy Boha jako milované děti
2 a žijte v lásce, jako i Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť Bohu v příjemnou vůni.
3 Smilstvo ani žádná nečistota nebo chamtivost ať nejsou mezi vámi ani zmiňovány, jak se sluší na svaté.
4 Ani hanebnost, hloupé řeči nebo laškování, což se nesluší; nýbrž raději vzdávejte díky.
5 Neboť toto vězte a znejte, že žádný smilník ani nečistý ani lakomec -- to jest modloslužebník -- nemá dědictví v království Kristově a Božím.
6 Ať vás nikdo nesvádí prázdnými slovy, neboť pro tyto věci přichází Boží hněv na (syny neposlušnosti).
7 Nemějte s nimi tedy nic společného.
8 Kdysi jste byli tmou, ale nyní jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla --
9 ovoce světla je ve veškeré dobrotě, spravedlnosti a pravdě --
10 zkoumejte, co se líbí Pánu,
11 a nemějte žádnou účast na neplodných skutcích tmy, spíše je usvědčujte.
12 Neboť o tom, co se u nich vskrytu děje, je hanba i mluvit.
13 Ale všechno, co je (světlem usvědčováno, je zjevováno),
14 neboť všechno, co je zjevováno, je světlo. Proto praví: ‚Probuď se ty, kdo spíš, a vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.‘
15 Dbejte tedy (pečlivě na to, jak žijete;) nežijte jako nemoudří, ale jako moudří;
16 vykupujte čas, protože dny jsou zlé.
17 Proto nebuďte nerozumní, ale rozumějte, co je Pánova vůle.
18 A neopíjejte se vínem, v němž je prostopášnost, ale (naplňujte se Duchem),
19 mluvíce k sobě v chvalozpěvech, v (oslavných zpěvech) a v [duchovních] písních, svým srdcem zpívajíce Pánu a velebíce ho
20 a vždycky za všechno děkujíce ve jménu našeho Pána Ježíše Krista Bohu a Otci.
21 Podřizujte se jeden druhému v bázni před Kristem:
22 Ženy, [podřizujte se] svým mužům jako Pánu,
23 neboť muž je hlavou ženy, jako je Kristus hlavou církve; on [je] zachráncem těla.
24 Ale jako církev je podřízena Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům.
25 Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev a sám sebe za ni vydal,
26 aby ji posvětil, když ji očistil (vodní koupelí) v slovu,
27 aby sám sobě postavil slavnou církev, která by neměla poskvrny ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá a bezúhonná.
28 Takto jsou povinni [i] muži milovat své ženy jako svá těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
29 Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí je a pečuje o ně, jako i Kristus o církev.
30 Vždyť jsme údy jeho těla, [z jeho masa a z jeho kostí].
31 ‚Proto opustí člověk otce i matku a přilne ke své ženě, a budou ti dva jedno tělo.‘
32 Toto tajemství je veliké; vztahuji je však na Krista a na církev.
33 Ale také jeden každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a žena ať se bojí svého muže.
1 Děti, poslouchejte své rodiče [v Pánu], protože to je spravedlivé.
2 ‚Cti svého otce a matku,‘ to je první přikázání se zaslíbením,
3 ‚aby ti bylo dobře (a abys byl) dlouho živ na zemi.‘
4 A vy, otcové, (nedrážděte své děti k hněvu), ale vychovávejte je v Pánově kázni a napomenutí.
5 Otroci, poslouchejte pozemské pány (s bázní a chvěním,) v upřímnosti srdce jako Krista.
6 Neslužte naoko jako ti, kdo se chtějí zalíbit lidem, ale jako Kristovi otroci, kteří z duše činí Boží vůli;
7 služte ochotně, jako Pánu, a ne jako lidem.
8 Víte, že každý, kdo vykoná něco dobrého, vezme za to odměnu od Pána, ať je to otrok nebo svobodný.
9 A vy, páni, (jednejte s nimi také tak a zanechte) vyhrůžek; vždyť víte, že jejich i váš Pán je v nebesích a že u něho není přijímání osob.
10 Nakonec, [moji bratři,] posilujte se v Pánu a v převaze jeho síly.
11 Oblečte si celou výzbroj Boží, abyste se mohli postavit proti Ďáblovým nástrahám.
12 Neboť náš zápas není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech.
13 Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý vzepřít, všechno vykonat a zůstat stát.
14 Stůjte tedy opásáni na bedrech pravdou, oblečeni v pancíř spravedlnosti,
15 nohy obuté v připravenosti k službě evangelia pokoje;
16 k tomu všemu vezměte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny hořící šípy toho Zlého.
17 A vezměte přilbu záchrany a meč Ducha, jímž je Boží slovo.
18 Každou modlitbou a prosbou se v každý čas modlete duchem a k tomu bděte s veškerou vytrvalostí a prosbou za všechny svaté,
19 i za mne, aby mi bylo dáno slovo, když otevřu ústa, abych směle oznámil tajemství evangelia,
20 pro něž jsem poslem v řetězech, a osmělil se v něm tak, jak mi náleží mluvit.
21 A abyste i vy věděli, co je se mnou a co dělám, všechno vám oznámí Tychikos, milovaný bratr a věrný služebník v Pánu,
22 jehož jsem k vám poslal právě proto, abyste se dověděli, co je s námi, a aby povzbudil vaše srdce.
23 Pokoj bratřím a láska s vírou od Boha Otce a Pána Ježíše Krista.
24 Milost se všemi, kdo milují našeho Pána Ježíše Krista (nepomíjející láskou). [Amen.]