1 Šimon Petr, otrok a apoštol Ježíše Krista, těm, kdo dostali stejně vzácnou víru jako my spravedlností našeho Boha a Zachránce Ježíše Krista.
2 Milost a pokoj kéž se vám rozhojní v poznání Boha a Ježíše Krista, našeho Pána.
3 Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti skrze poznání toho, který nás povolal [vlastní] slávou a mocí.
4 Tím nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste se skrze ně stali účastníky božské přirozenosti a unikli zkáze, která je ve světě v žádostivosti.
5 A právě proto vynaložte všechno úsilí a doplňte svou víru ctností, ctnost poznáním,
6 poznání sebeovládáním, sebeovládání vytrvalostí, vytrvalost zbožností,
7 zbožnost bratrskou náklonností, bratrskou náklonnost láskou.
8 Máte-li totiž tyto vlastnosti a rozhojňují-li se, způsobí, že nebudete nečinní ani neplodní pro poznání našeho Pána Ježíše Krista.
9 Kdo však tyto vlastnosti nemá, je slepý, krátkozraký; zapomněl, že byl očištěn od svých starých hříchů.
10 Proto se, bratři, tím více snažte upevňovat svoje povolání a vyvolení; neboť (budete-li to činit), nikdy nepadnete.
11 Tak vám bude bohatě poskytnut vstup do věčného království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista.
12 Proto vám hodlám tyto věci stále připomínat, ačkoliv o nich víte a jste utvrzeni v přítomné pravdě.
13 Považuji však za správné probouzet vás tím, že je připomínám, dokud jsem v tomto stanu svého těla.
14 Vím, že složení mého stanu je velice blízko, jak mi to i ukázal náš Pán Ježíš Kristus.
15 Vynasnažím se, abyste si mohli i po mém odchodu toto všechno pokaždé připomínat.
16 Vždyť jsme nenásledovali vymyšlené báje, když jsme vás seznámili s mocí a příchodem našeho Pána Ježíše Krista, ale sami jsme se stali očitými svědky jeho velebnosti.
17 On přijal od Boha Otce čest a slávu, když k němu z velebné slávy zazněl takovýto hlas: ‚Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení.‘
18 A tento hlas, který zazněl z nebe, jsme my slyšeli, když jsme s ním byli na té svaté hoře.
19 A máme ještě pevnější prorocké slovo. Dobře činíte, že se ho držíte jako světla, které svítí v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka nevzejde ve vašich srdcích.
20 Toto především vězte, že žádné proroctví Písma není záležitostí vlastního výkladu.
21 Neboť proroctví nikdy nebylo proneseno z lidské vůle, nýbrž unášeni Duchem Svatým mluvili (lidé poslaní od Boha).
1 V lidu se však také objevovali falešní proroci, jako i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou tajně zavádět zhoubná kacířství a Panovníka, který je vykoupil, budou zapírat. Tím na sebe uvedou rychlou záhubu.
2 A mnozí budou následovat jejich bezuzdnosti a cesta pravdy bude kvůli nim v opovržení.
3 Z hrabivosti budou z vás těžit podvodnými slovy. Ale jejich odsouzení odedávna nezahálí a jejich zhouba nespí.
4 Neboť Bůh neušetřil ani anděly, kteří zhřešili, ale svrhl je do (temných jeskyní) Tartaru a vydal je, aby byli střeženi k soudu.
5 Ani starý svět neušetřil, ale zachoval jen Noeho, hlasatele spravedlnosti, (jednoho z osmi), když uvedl potopu na svět bezbožných.
6 Také města Sodomu a Gomoru obrátil v popel a odsoudil [k zániku] a tím dal varovný příklad budoucím bezbožníkům.
7 Vysvobodil však spravedlivého Lota, sužovaného nezřízeným chováním bezuzdných lidí.
8 Neboť (tím, co viděl i slyšel) ten spravedlivý, když mezi nimi bydlel, těmito bezzákonnými skutky mučil den za dnem svou spravedlivou duši.
9 Pán umí vysvobozovat zbožné ze zkoušky, ale nespravedlivé zachovávat (pro trest) ke dni soudu;
10 a to hlavně ty, kdo jdou za tělem v poskvrňující žádosti a pohrdají autoritou. Drzí opovážlivci, nebojí se tupit (duchovní mocnosti),
11 když ani andělé, ačkoli jsou větší silou a mocí, nevynášejí proti nim [před Pánem] potupný soud.
12 Tito však jako nerozumná zvířata, zrozená jako pouhá přírodní stvoření k lovení a zkáze, se rouhají tomu, co neznají; ve své záhubě také zahynou
13 a dostane se jim [bezpráví jako] mzdy za bezpráví. Za rozkoš považují denní rozmařilost; jsou poskvrnou a hanbou, jak hýří (ve svých klamech), když s vámi hodují.
14 Oči mají plné cizoložství a nenasytné hříchu; lákají neupevněné duše, srdce mají vycvičené v hrabivosti; jsou to děti prokletí.
15 Opustili přímou cestu a zabloudili, dali se na cestu Balaáma, syna Bosorova, který (dal přednost mzdě) za nepravost,
16 ale byl za svůj zlý čin pokárán. Němé tažné zvíře promluvilo lidským hlasem a zabránilo prorokovu šílenství.
17 Tito lidé jsou prameny bez vody a mlhy hnané vichřicí; je pro ně na věky uchována mrákota tmy.
18 Neboť honosně mluví slova marnosti a lákají v žádostech těla výstřednostmi ty, kdo sotva utíkají těm, kteří žijí v bludu.
19 Slibují jim svobodu, ačkoli sami jsou otroky zkázy; vždyť čemu člověk podlehne, tím je zotročen.
20 Jestliže totiž ti, kteří unikli poskvrnám světa poznáním [našeho] Pána a Zachránce Ježíše Krista, se znovu do nich zapletou a podlehnou jim, jsou jejich poslední věci horší než první.
21 Bylo by pro ně lépe, kdyby nepoznali cestu spravedlnosti, než když ji poznali, a odvrátili se od svatého přikázání, které jim bylo předáno.
22 Přihodilo se jim to, co říká toto pravdivé přísloví: ‚Pes se vrátil k vlastnímu vývratku‘ a umytá svině (se opět válí v bahně).
1 Toto vám, milovaní, píšu již druhý list, ve kterém připomínáním probouzím vaši čistou mysl,
2 abyste pamatovali na slova předpověděná svatými proroky a na příkaz Pána a Zachránce, předaný vašimi apoštoly.
3 Především vězte, že v posledních dnech přijdou s posměchem posměvači, (kteří budou žít) podle svých vlastních žádostí
4 a budou říkat: ‚Kde je to zaslíbení jeho příchodu? Od té doby, co zesnuli otcové, všechno zůstává tak, jak to je od počátku stvoření.‘
5 Je jim totiž skryté, neboť to chtějí, že nebesa byla od pradávna a země povstala z vody a skrze vodu slovem Božím,
6 skrze něž také tehdejší svět zahynul, když byl zatopen vodou.
7 A týmž slovem jsou nynější nebesa a země uschovány k ohni a střeženy pro den soudu a záhuby bezbožných lidí.
8 Tato jedna věc ať vám není skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a ‚tisíc let jako jeden den‘.
9 Pán neotálí s naplněním svého zaslíbení, (jak si někteří myslí), nýbrž je k vám shovívavý, nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.
10 Pánův den přijde jako zloděj [v noci]. V něm nebesa s rachotem pominou, prvky se žárem uvolní a země a její činy budou spáleny.
11 Když se toto všechno [takto] rozplyne, jací musíte být ve svatém způsobu života a zbožnosti [vy],
12 kteří očekáváte a urychlujete příchod Božího dne! Kvůli němu se nebesa rozplynou v ohni a prvky se žárem roztaví.
13 Podle jeho zaslíbení očekáváme nová nebesa a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.
14 Proto, milovaní, očekáváte-li tyto věci, vynasnažte se, abyste jím byli nalezeni v pokoji, bez poskvrny a bez úhony.
15 A trpělivost našeho Pána považujte za záchranu, jak vám to napsal i náš milovaný bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána,
16 a jak to napsal i ve všech dalších listech, v nichž o tom mluví. Jsou v nich některé těžko srozumitelné věci, které neučení a neupevnění lidé překrucují, jako i ostatní Písma, ke své vlastní záhubě.
17 Ale vy, milovaní, protože to víte předem, chraňte se, abyste nebyli svedeni bludem bezuzdných lidí a neodpadli od vlastního pevného základu.
18 Rosťte v milosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. Jemu buď sláva i nyní a až do dne věčnosti. [Amen].