1

¹ I stalo se po smrti Mojžíše, otroka Hospodinova, že Hospodin řekl Jozuovi, synu Núnovu, služebníku Mojžíšovu:

² Mojžíš, můj otrok, zemřel. Nyní tedy vstaň, přejdi tento Jordán, ty a všechen tento lid, do země, kterou jim, synům Izraele, dávám.

³ Každé místo, na které šlápne vaše chodidlo, jsem vám dal, jak jsem to prohlásil před Mojžíšem.

⁴ Od pustiny a tohoto Libanonu až k veliké řece, řece Eufratu, celá (země Chetejců) až k Velikému moři na západ slunce bude vaším územím.

⁵ Nikdo se proti tobě nepostaví po všechny dny tvého života. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout ani tě neopustím.

⁶ (Posilni se a buď odvážný,) protože ty dáš lidu do dědictví tuto zemi, o které jsem přísahal jejich otcům, že jim ji dám.

⁷ Hlavně se posilni a buď velmi odvážný, (abys zachovával a plnil celý zákon,) jak ti přikázal Mojžíš, můj otrok. Neodvrať se od něj napravo ani nalevo, abys (rozumně jednal) všude, kam půjdeš.

⁸ (Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst.) (Budeš nad ním rozjímat ve dne i v noci,) (abys zachovával a konal všechno,) co je v něm zapsáno, protože tehdy (dosáhneš na své cestě úspěchu) a tehdy budeš rozumně jednat.

⁹ Vždyť jsem ti přikázal: Posilni se a buď odvážný, neměj strach a neděs se, protože Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou (všude, kam) půjdeš.

¹⁰ Poté Jozue přikázal správcům lidu:

¹¹ Projděte středem tábora a přikažte lidu: Připravte si zásobu potravin, protože za tři dny budete procházet tímto Jordánem, abyste šli obsadit zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává, abyste ji obsadili.

¹² Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesova pak Jozue řekl:

¹³ Vzpomeňte si na slovo, které vám přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův: Hospodin, váš Bůh, vám dopřává odpočinutí a dá vám tuto zemi.

¹⁴ Vaše ženy, vaše malé děti a vaše stáda zůstanou v zemi, kterou vám dal Mojžíš na druhé straně Jordánu a vy, všichni (udatní hrdinové,) projdete sešikováni před svými bratry a pomůžete jim,

¹⁵ dokud Hospodin nedá odpočinek vašim bratrům tak jako vám a dokud neobsadí také oni zemi, kterou jim dává Hospodin, váš Bůh. Potom se navrátíte do země, kterou jste obsadili vy, a obsadíte, co vám Mojžíš, otrok Hospodinův, dal na druhé straně Jordánu na východu slunce.

¹⁶ Nato Jozuovi odpověděli: Vykonáme vše, jak jsi nám přikázal, a do všeho, do čeho nás pošleš, půjdeme.

¹⁷ Budeme tě poslouchat, (stejně jako) jsme poslouchali Mojžíše; jenom ať je Hospodin, tvůj Bůh, s tebou, tak jako byl s Mojžíšem.

¹⁸ Každý, kdo se bude vzpírat tvým příkazům a neuposlechne tvá slova ve všem, co mu přikážeš, bude usmrcen. Hlavně se posilni a buď odvážný.

2

¹ I poslal Jozue, syn Núnův, ze Šitímu tajně dva zvědy se slovy: Jděte, prohlédněte si tu zemi i Jericho. Šli tedy, přišli do domu prostitutky jménem Rachab a ulehli tam.

² Tu bylo řečeno králi Jericha: Hle, teď v noci sem přišli muži ze synů Izraele, aby proslídili zemi.

³ Jerišský král tedy poslal k Rachabě se slovy: Vyveď ty (příchozí, kteří vstoupili do tvého domu,) protože přišli, aby proslídili celou zemi.

⁴ Ta žena však oba muže vzala a skryla je. Řekla: Ti muži ke mně opravdu přišli, ale nevěděla jsem, odkud jsou.

⁵ Za tmy, když nastal čas zavřít bránu, ti muži odešli. Nevím, kam šli. Rychle je pronásledujte; však je dostihnete.

⁶ Ona je pak vyvedla na střechu a ukryla je mezi snopky lnu, které měla na střeše rozprostřené.

⁷ A ti muži je pronásledovali jordánskou cestou k brodům. Potom, jakmile za nimi pronásledovatelé vyšli, zavřeli bránu.

⁸ Oni ještě ani neulehli, a ona k nim vystoupila na střechu.

⁹ A řekla těm mužům: Poznala jsem, že vám Hospodin dal zemi, že na nás padla hrůza (z vás) a že kvůli vám všichni obyvatelé země (propadli malomyslnosti.)

¹⁰ Vždyť jsme slyšeli, jak před vámi Hospodin nechal vyschnout vody Rákosového moře, když jste vycházeli z Egypta, a co jste udělali dvěma emorejským králům, kteří sídlili na druhé straně Jordánu, Síchonovi a Ógovi; jak jste je zasvětili zkáze.

¹¹ Když jsme to slyšeli, naše srdce se rozplynulo a (nikdo už strachem z vás ani nedýchal,) protože Hospodin, váš Bůh, je Bůh nahoře na nebesích i dole na zemi.

¹² Nuže, přísahejte mi, prosím, při Hospodinu, že když jsem vám prokázala milosrdenství, prokážete také vy milosrdenství domu mého otce a dáte mi spolehlivé znamení.

¹³ A necháte žít mého otce i matku, mé bratry i sestry a (všechno, co jim) patří, a vysvobodíte naše duše od smrti.

¹⁴ Nato jí ti muži odpověděli: Nechť naše duše zemře namísto vás. Pokud nevyzradíte tuto naši úmluvu (a stane se,) že nám Hospodin dá zemi, prokážeme ti milosrdenství a věrnost.

¹⁵ Potom je nechala sestoupit (po provaze) z okna, (protože její dům byl v hradební zdi. Bydlela na hradbách.)

¹⁶ A řekla jim: (Na to pohoří) jděte, ať na vás nenarazí pronásledovatelé. Ukryjete se tam na tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátí, a potom půjdete svou cestou.

¹⁷ Muži jí řekli: Budeme zproštěni této tvé přísahy, kterou jsi nás zapřisáhla, za této podmínky:

¹⁸ Hle, přicházíme do země. Přivážeš provázek z těchto karmínových šňůr do okna, z něhož jsi nás nechala sestoupit, a shromáždíš svého otce, matku, bratry a celý dům svého otce k sobě do domu.

¹⁹ (A krev každého, kdo vyjde ze dveří tvého domu na ulici, spočine na jeho hlavě a my budeme nevinní, ale krev každého, kdo bude s tebou v domě, spočine na naší hlavě,) jestliže na něho dopadne něčí ruka.

²⁰ Jestliže však vyzradíš tuto naši úmluvu, budeme zproštěni tvé přísahy, jíž jsi nás zapřisáhla.

²¹ Nato řekla: Tak to bude, podle vašich slov. Propustila je a oni šli. Potom přivázala do okna karmínový provázek.

²² Tak šli, až došli na to pohoří a zůstali tam tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátili. Ačkoliv pronásledovatelé (prohledali celou cestu,) nikoho nenašli.

²³ Pak se oba muži vrátili. Sestoupili z pohoří, přebrodili se, přišli k Jozuovi, synu Núnovu, a vyprávěli mu o všem, co je potkalo.

²⁴ A řekli Jozuovi: Hospodin vydal do naší ruky celou zemi a také všichni obyvatelé té země z nás (propadli malomyslnosti.)

3

¹ Časně ráno pak Jozue vstal. Vyrazili ze Šitímu a přišli až k Jordánu, on a všichni synové Izraele. Tam přenocovali, dříve nežli se měli přebrodit.

² (Když uplynuly) tři dny, stalo se, že správci prošli středem tábora

³ a přikázali lidu: Jakmile uvidíte truhlu smlouvy Hospodina, svého Boha, a lévijské kněze, kteří ji nesou, i vy vyrazíte ze svého místa a půjdete za ní.

⁴ Avšak mezi tebou a mezi ní bude vzdálenost v míře asi dvou tisíc loket. Nepřibližujte se k ní, abyste tak poznali cestu, po které půjdete, protože po té cestě jste nikdy dříve neprocházeli.

⁵ Jozue pak lidu řekl: Posvěťte se, neboť zítra učiní Hospodin uprostřed vás obdivuhodné věci.

⁶ A kněžím Jozue řekl: Pozdvihněte truhlu smlouvy a přejděte před lidem. I pozdvihli truhlu smlouvy a šli před lidem.

⁷ Nato řekl Hospodin Jozuovi: Tohoto dne tě začnu vyvyšovat v očích celého Izraele, takže poznají, že tak jako jsem byl s Mojžíšem, budu s tebou.

⁸ A ty přikážeš kněžím nesoucím truhlu smlouvy: Jakmile přijdete až k okraji jordánských vod, zastavíte se v Jordánu.

⁹ Jozue pak řekl synům Izraele: Přistupte sem a poslyšte slovo Hospodina, svého Boha.

¹⁰ Jozue dále řekl: Po tomto poznáte, že živý Bůh je uprostřed vás a úplně vám podrobí (Kenaance, Chetejce, Chivejce, Perizejce, Girgašejce i Emorejce a Jebúsejce.)

¹¹ Hle, truhla smlouvy Pána celé země prochází před vámi do Jordánu.

¹² Nuže, vezměte za sebe dvanáct mužů z kmenů Izraele, (po jednom muži za každý kmen.)

¹³ A stane se, jakmile spočinou ve vodách Jordánu chodidla kněží nesoucích truhlu Hospodina, Pána celé země, že se jordánské vody roztrhnou, vody sestupující odshora, a zůstanou stát jako jednolitý val.

¹⁴ A stalo se, když lid (vytáhl ze svých stanů,) aby prošel Jordánem, a kněží nesoucí truhlu smlouvy před lidem

¹⁵ jakmile přišli, nesouce truhlu, až k Jordánu a nohy kněží nesoucích truhlu se namočily na okraji vod (Jordán se rozlil nad celý svůj břeh po všechny dny žní),

¹⁶ tu se zastavily vody, sestupující odshora, povstaly jako jednolitý val velmi daleko od města Adamu, které je poblíž Saretánu, a ty, které odtékají k moři Araby, Solnému moři, se ztratily, ustoupily a lid prošel naproti Jerichu.

¹⁷ Kněží nesoucí truhlu smlouvy Hospodinovy zůstali stát pevně na suché zemi uprostřed Jordánu a všichni Izraelci procházeli po suché zemi, dokud neprošel celý ten národ Jordánem.

4

¹ I stalo se, jakmile prošel celý národ Jordánem, že Hospodin řekl Jozuovi:

² Vyberte si z lidu dvanáct mužů, (po jednom muži z každého kmene,)

³ a přikažte jim: Vyneste si odsud zprostřed Jordánu, ze stanoviště, kde pevně stály nohy kněží, dvanáct kamenů. Vezmete je s sebou a ponecháte je v tábořišti, ve kterém se na noc utáboříte.

⁴ Jozue tedy svolal těch dvanáct mužů, které určil ze synů Izraele, po jednom muži z každého kmene.

⁵ Jozue jim řekl: Projděte před truhlou Hospodina, svého Boha, doprostřed Jordánu a vyzdvihněte si pro vás každý na rameno jeden kámen podle počtu kmenů synů Izraele,

⁶ aby to bylo znamením uprostřed vás. Neboť vaši synové se zítra zeptají: K čemu máte tyto kameny?

⁷ Tehdy jim povíte, jak ustoupily vody Jordánu před truhlou Hospodinovy smlouvy, když procházela Jordánem. Jordánské vody ustoupily a tyto kameny zůstanou na památku pro syny Izraele až na věky.

⁸ Synové Izraele tedy učinili tak, jak Jozue přikázal, a vynesli dvanáct kamenů zprostřed Jordánu, jak to Hospodin vyhlásil před Jozuem, podle počtu kmenů synů Izraele, vzali si je s sebou do tábořiště a ponechali je tam.

⁹ (Jozue postavil dvanáct kamenů uprostřed Jordánu na stanovišti nohou kněží nesoucích truhlu smlouvy.) Zůstaly tam až do tohoto dne.

¹⁰ A kněží nesoucí truhlu stáli uprostřed Jordánu, dokud se nesplnilo každé slovo, které Jozuovi přikázal Hospodin, aby pověděl lidu všechno, co Jozuovi přikázal Mojžíš. Lid (si pospíšil a prošel.)

¹¹ I stalo se, že jakmile přestal procházet všechen lid a prošla Hospodinova truhla a kněží před lidem,

¹² prošli i synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova sešikováni před syny Izraele, jak jim to nakázal Mojžíš.

¹³ Asi čtyřicet tisíc vojenských ozbrojenců prošlo před Hospodinem do boje na jerišské stepi.

¹⁴ V onen den dal Hospodin Jozuovi vzrůst v očích celého Izraele a báli se ho, tak jako se báli Mojžíše po všechny dny jeho života.

¹⁵ Tu Hospodin Jozuovi řekl:

¹⁶ Přikaž kněžím nesoucím truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.

¹⁷ Jozue tedy kněžím přikázal: Vystupte z Jordánu.

¹⁸ Potom se stalo, jakmile kněží nesoucí truhlu Hospodinovy smlouvy vystoupili zprostřed Jordánu a chodidla kněží se dotkla suché země, že se jordánské vody navrátily na své místo a vyšly jako dříve nad celý svůj břeh.

¹⁹ Když lid vystoupil desátého dne (prvního měsíce) z Jordánu, utábořili se v Gilgálu na východním okraji Jericha.

²⁰ Oněch dvanáct kamenů, které vzali z Jordánu, pak Jozue postavil v Gilgálu.

²¹ A synům Izraele řekl: Až se vaši synové zítra zeptají svých otců: Co je tohle za kameny?,

²² oznámíte svým synům: Izrael prošel tímto Jordánem po suchu,

²³ když Hospodin, váš Bůh, před vámi nechal vyschnout jordánské vody, dokud jste neprošli, stejně jako to Hospodin, váš Bůh, učinil s Rákosovým mořem, které nechal vyschnout před námi, dokud jsme neprošli,

²⁴ aby poznaly všechny národy země ruku Hospodinovu, jak je silná, abyste se báli Hospodina, svého Boha, po všechny dny.

5

¹ I stalo se, jakmile uslyšeli všichni emorejští králové, kteří sídlili na západě na druhé straně Jordánu, a všichni králové kenaanští, kteří sídlili u moře, o tom, jak Hospodin nechal vyschnout jordánské vody před syny Izraele, dokud neprošli, že se jejich srdce rozplynulo a před syny Izraele už (byli bez dechu.)

² V onen čas řekl Hospodin Jozuovi: Zhotov si pazourkové nože a znovu, podruhé, obřež syny Izraele.

³ Jozue si tedy zhotovil pazourkové nože a syny Izraele obřezal u Návrší předkožek.

⁴ A toto je důvod, proč je Jozue obřezal: Všechen lid, který vyšel z Egypta, ti, kdo byli mužského pohlaví, všichni bojovníci, zemřeli v pustině na cestě po svém vyjití z Egypta.

⁵ Neboť všichni v tom lidu, který vyšel, byli obřezáni, ale všechen lid zrozený v pustině na cestě, potom, co vyšli z Egypta, ti nebyli obřezáni.

⁶ Synové Izraele totiž po pustině chodili čtyřicet let, až i vymřel celý ten národ, bojovníci, kteří vyšli z Egypta, kteří neuposlechli Hospodina, a jimž se Hospodin zapřísahal, že jim nedovolí spatřit zemi, o níž Hospodin přísahal jejich otcům, že nám ji dá, zemi oplývající mlékem a medem.

⁷ Dal ale povstat jejich synům namísto nich. Ty Jozue obřezal; byli totiž neobřezaní, protože je cestou neobřezávali.

⁸ I stalo se, jakmile byl všechen národ hotov s obřezáváním, že zůstali (na svém místě) v táboře, dokud se nezotavili.

⁹ Tu řekl Hospodin Jozuovi: Dnes jsem od vás odvalil egyptskou potupu. A nazval ono místo jménem Gilgál až do tohoto dne.

¹⁰ Synové Izraele tedy tábořili v Gilgálu a čtrnáctého dne v měsíci slavili večer Velikonoce na jerišských stepích.

¹¹ Od druhého dne Velikonoc jedli z výtěžku země nekvašené chleby a pražené zrní, právě tohoto dne.

¹² Od druhého dne přestala i mana, když jedli z výtěžku té země. Synové Izraele už neměli manu, ale v onom roce jedli z úrody kenaanské země.

¹³ I stalo se, když byl Jozue u Jericha, že pozvedl své oči, rozhlédl se a hle, naproti němu stojí muž a v ruce má tasený meč. Jozue šel k němu a zeptal se ho: Jsi s námi, nebo s našimi protivníky?

¹⁴ On řekl: Ne. Jsem přece velitel Hospodinova zástupu. Právě jsem přišel. Nato Jozue padl tváří k zemi a klaněl se. Zeptal se ho: Co můj Pán promluví ke svému otroku?

¹⁵ Velitel Hospodinova zástupu Jozuovi odpověděl: Zuj si z nohou sandály, neboť místo, na němž stojíš, je svaté. A Jozue tak učinil.

6

¹ Jericho se tehdy zavíralo a bylo uzavřeno před syny Izraele. Nikdo nevycházel ani nevcházel.

² Ale Hospodin Jozuovi řekl: Pohleď, vydal jsem ti do ruky Jericho i jeho krále s udatnými hrdiny.

³ Obejdete tedy město. Všichni bojovníci ať to město jednou obkrouží. Takto to budeš dělat šest dnů.

⁴ A sedm kněží pozdvihne před truhlou sedm beraních rohů. Sedmého dne obejdete město sedmkrát a kněží zatroubí na rohy.

⁵ I stane se, až se táhle zatroubí na beraní roh, jakmile uslyšíte zvuk rohu, že všechen lid spustí velký křik, hradba toho města se na svém místě zhroutí a lid tam vystoupí, každý přímo vpřed.

⁶ Jozue, syn Núnův, tedy svolal kněze a řekl jim: Pozdvihněte truhlu smlouvy. Sedm kněží pak pozdvihne sedm beraních rohů před Hospodinovou truhlou.

⁷ Potom řekl lidu: Jděte a obejděte město a vojsko ať projde před Hospodinovou truhlou.

⁸ I stalo se, jak to Jozue lidu řekl. Sedm kněží nesoucích sedm beraních rohů prošlo před Hospodinem, troubili na rohy a truhla Hospodinovy smlouvy šla za nimi.

⁹ Vojsko šlo před kněžími troubícími na rohy a shromáždění se ubíralo za truhlou, tak šli a troubili na rohy.

¹⁰ Lidu pak Jozue přikázal: Nebudete křičet, ani nenecháte zaznít svůj hlas a z vašich úst nevyjde slovo až do dne, kdy vám řeknu: Křičte. Pak budete křičet.

¹¹ Nechal tehdy obejít Hospodinovu truhlu kolem města jednou dokola. Potom přišli do tábora a přenocovali v táboře.

¹² Jozue časně zrána vstal a kněží pozdvihli Hospodinovu truhlu.

¹³ A sedm kněží nesoucích sedm beraních rohů před Hospodinovou truhlou stále šlo, troubili na rohy a vojsko šlo před nimi. Shromáždění šlo stále za Hospodinovou truhlou, troubíc na rohy.

¹⁴ Druhý den opět město jednou obešli a vrátili se do tábora. Takto si počínali šest dnů.

¹⁵ Sedmého dne pak časně vstali, jakmile vyšla jitřenka, a obcházeli město podle tohoto nařízení sedmkrát. Pouze v onen den obešli město sedmkrát.

¹⁶ I stalo se, když kněží po sedmé zatroubili na rohy, že Jozue řekl lidu: Spusťte křik, protože Hospodin vám město vydal.

¹⁷ A to město bude zasvěceno zkáze pro Hospodina, ono i každý, kdo je v něm. Pouze Rachab, ta prostitutka, zůstane naživu, ona a každý, kdo je s ní v domě, neboť ukryla posly, které jsme poslali.

¹⁸ Hlavně (se ale chraňte před klatbou, ať nevykonáte klatbu, nevezmete z klatby, nevystavíte klatbě) izraelský tábor a neuvalíte na něj zkázu.

¹⁹ A veškeré stříbro, zlato a bronzové a železné nádoby jsou svaté pro Hospodina. Půjde to na Hospodinův poklad.

²⁰ Tu lid spustil křik, zatroubili na rohy a stalo se, jakmile lid uslyšel zvuk rohu, že spustil velký povyk, hradba se zhroutila na svém místě, lid vystoupil do města, každý přímo vpřed, a to město dobyli.

²¹ A zasvětili zkáze ostřím meče všechno, co bylo ve městě, (muže i ženy, mládence i starce i býky, ovce a osly.)

²² Oběma mužům, kteří prozkoumali zemi, pak Jozue řekl: Jděte do domu té prostitutky a vyveďte odtamtud tu ženu a každého, kdo k ní patří, podle toho, co jste jí odpřisáhli.

²³ Ti mládenci, zvědové, tedy vešli a vyvedli Rachabu i jejího otce, matku, bratry a každého, koho měla; všechny její příbuzné vyvedli a ponechali je venku za izraelským táborem.

²⁴ Potom spálili ohněm to město i všechno, co v něm bylo. Pouze stříbro, zlato a bronzové a železné nádoby zanechali na poklad Hospodinova domu.

²⁵ Ale prostitutku Rachabu i dům jejího otce a všechno, co jí patřilo, Jozue nechal žít. Pobývala uprostřed Izraele až do tohoto dne, protože ukryla posly, které Jozue poslal, aby prozkoumali Jericho.

²⁶ I zapřisáhl se Jozue v onen čas: (Prokletý je před Hospodinem) ten muž, který povstane a vystaví toto město Jericho. Na svém prvorozeném položí jeho základy a na svém nejmenším postaví jeho vrata.

²⁷ A Hospodin byl s Jozuem a pověst o něm se rozšířila do celé té země.

7

¹ Synové Izraele se však zpronevěřili věrolomností při klatbě. Akán, syn Karmího, syna Zabdího, syna Zeracha z pokolení Judova, vzal z toho, co bylo zasvěceno zkáze, a Hospodinův hněv vzplanul proti synům Izraele.

² Jozue poslal muže z Jericha do Aje, který leží u Bét-ávenu na východ od Bét-elu, a řekl jim: Vystupte a prozkoumejte tu zemi. Ti muži vystoupili a prozkoumali Aj.

³ Když se vrátili k Jozuovi, řekli mu: Ať netáhne všechen lid. Asi dva tisíce nebo tři tisíce mužů ať vytáhnou a pobijí Aj. (Nevyčerpávej všechen lid, vždyť je jich tam málo.)

⁴ Tehdy tam vytáhly asi tři tisíce mužů z lidu, před muži z Aje však utekli.

⁵ A muži z Aje z nich pobili asi třicet šest mužů; pronásledovali je před branou až k Šebárímu a pobili je na svahu. Srdce lidu se rozplynulo a bylo (jako voda.)

⁶ Tu Jozue roztrhl své roucho a padl tváří k zemi před Hospodinovou truhlou až do večera, on a izraelští starší, a házeli si prach na hlavu.

⁷ A Jozue řekl: (Ach, Panovníku Hospodine,) proč jsi vlastně převedl tento lid přes Jordán? Abys nás vydal do ruky Emorejců k naší záhubě? Kéž bychom se byli odhodlali a zůstali na druhé straně Jordánu.

⁸ Dovol Panovníku, co mám říci potom, co se Izrael (dal na útěk) před svými nepřáteli?

⁹ Až to uslyší Kenaanci a všichni obyvatelé té země, obklíčí nás a vyhladí naše jméno ze země. Co pak učiníš pro své veliké jméno?

¹⁰ Nato Hospodin Jozuovi řekl: Vstaň, proč takhle ležíš na tváři?

¹¹ Izrael zhřešil a přestoupili také mou smlouvu, kterou jsem jim dal. Vzali také z toho, co bylo zasvěceno zkáze, také kradli, také zapírali a uložili to také mezi své věci.

¹² Proto nebudou moci synové Izraele obstát před svými nepřáteli. Obrátí se před svými nepřáteli na útěk, protože se stali klatbou. Už s vámi nebudu, pokud nevyhladíte klatbu ze svého středu.

¹³ Vstaň, posvěť lid a řekneš: Posvěťte se na zítra, protože toto řekl Hospodin, Bůh Izraele: Uprostřed tebe, Izraeli, je to, co je zasvěceno zkáze. Nemůžeš obstát před svými nepřáteli, dokud neodstraníte věc zasvěcenou zkáze ze svého středu.

¹⁴ Budete tedy ráno přistupovat podle svých kmenů a zůstane ten kmen, který Hospodin označí. Bude přistupovat po čeledích a ta čeleď, kterou Hospodin označí, bude přistupovat po rodinách a ta rodina, kterou Hospodin označí, bude přistupovat po mužích.

¹⁵ A kdo bude označen kvůli klatbě, bude spálen ohněm, on i všechno, co mu patří, protože přestoupil Hospodinovu smlouvu a protože se dopustil v Izraeli bláznovství.

¹⁶ Jozue časně ráno vstal a předvedl Izrael podle jeho kmenů. Byl označen kmen Juda.

¹⁷ Předvedl tedy judskou čeleď a označil čeleď Zerachejců. Předvedl čeleď Zerachejců po mužích a označen byl Zabdí.

¹⁸ Pak předvedl jeho rodinu po mužích a označen byl Akán, syn Karmího, syna Zabdího, syna Zeracha z pokolení Judova.

¹⁹ Jozue Akánovi řekl: Můj synu, přiznej přece slávu Hospodinu, Bohu Izraele, vzdej mu chválu a oznam mi konečně, co jsi spáchal. Nezatajuj to přede mnou.

²⁰ Akán Jozuovi odpověděl. Řekl: Proti Hospodinu, Bohu Izraele, jsem opravdu zhřešil já a udělal jsem to a to.

²¹ Uviděl jsem mezi kořistí jeden hezký šineárský plášť, dvě stě šekelů stříbra a jeden zlatý jazyk o váze padesáti šekelů. Dychtil jsem po těch věcech a vzal jsem je. Hle, je to ukryto v zemi uprostřed mého stanu a to stříbro je pod tím.

²² Jozue tedy poslal posly. Běželi do toho stanu a vida: Bylo to ukryto v jeho stanu a stříbro bylo pod tím.

²³ Tak ty věci zprostřed stanu vzali, přinesli je k Jozuovi a ke všem synům Izraele a vysypali je před Hospodinem.

²⁴ Nato Jozue vzal Akána, syna Zerachova, i to stříbro, ten plášť a ten zlatý jazyk i jeho syny a dcery a jeho (skot, osly a brav) i jeho stan a všechno, co mu patřilo. Celý Izrael byl s ním a vyvedli je do údolí Akóru.

²⁵ Jozue řekl: Jakou zkázu jsi uvalil na nás, takovou zkázu uvalí Hospodin v tento den na tebe. Všechen Izrael na něho házel kamení. Spálili je ohněm a ukamenovali je.

²⁶ Potom na něj postavili velkou haldu kamení až do tohoto dne. Hospodin se odvrátil od svého planoucího hněvu; kvůli tomu nazval ono místo jménem údolí Akór až do tohoto dne.

8

¹ Tu řekl Hospodin Jozuovi: Neboj se ani se neděs. Vezmi s sebou všechen (bojeschopný lid) a povstaň, vytáhni proti Aji. Pohleď, vydal jsem do tvé ruky krále Aje, jeho lid, jeho město a jeho zemi.

² A naložíš s Ajem a s jeho králem tak, jak jsi naložil s Jerichem a s jeho králem; pouze kořist z něj a jeho dobytek zaberete pro sebe. Postav si k městu zezadu zálohu.

³ Jozue tedy vstal a s ním i všechen bojeschopný lid, aby táhli na Aj. Jozue vybral třicet tisíc mužů, udatných hrdinů, a v noci je tam poslal.

⁴ Přikázal jim: Hleďte vy, kdo číháte proti městu ze zadní strany města, příliš se od města nevzdalujte. Vy všichni budete připravení.

⁵ A já i všechen lid, který je se mnou, se přiblížíme k městu. Bude to tak, že proti nám vytáhnou jako poprvé a my budeme před nimi utíkat.

⁶ Potom vyjdou za námi, až je i odlákáme od města, protože řeknou: Utíkají před námi tak jako poprvé. A my před nimi budeme utíkat.

⁷ Vy pak povstanete ze zálohy, obsadíte to město a Hospodin, váš Bůh, vám ho vydá do ruky.

⁸ A tehdy, jakmile se města zmocníte, spálíte to město ohněm. Provedete to podle Hospodinova slova. Hleďte, to jsem vám přikázal.

⁹ Jozue je tedy poslal a oni šli do zálohy a usadili se mezi Bét-elem a Ajem na západ od Aje. Jozue oné noci zůstal uprostřed lidu.

¹⁰ Ráno si Jozue přivstal a vykonal přehlídku lidu. Potom k Aji v čele lidu stoupal on sám s izraelskými staršími.

¹¹ I všechen bojeschopný lid, který byl s ním, ti vytáhli a přiblížili se, až se dostali před město, a utábořili se na sever od Aje. Mezi ním a Ajem bylo údolí.

¹² Potom vzal asi pět tisíc mužů a postavil je do zálohy mezi Bét-elem a Ajem na západ od města.

¹³ Lid se rozložil, celý tábor, který byl na sever od města, i jeho zadní voj na západ od města. Jozue oné noci vyšel doprostřed údolí.

¹⁴ I stalo se, jakmile to uviděl král Aje, že si muži města pospíšili, časně vstali a vytáhli Izraeli vstříc do bitvy, on i všechen jeho lid, ke střetnutí před Arabou. On nevěděl, že je proti němu ze zadní strany města záloha.

¹⁵ Když byli Jozue a celý Izrael od nich napadeni, utíkali cestou k pustině.

¹⁶ Tu se shromáždili všichni z lidu, kteří byli v Aji, aby je pronásledovali. Pronásledovali tedy Jozua a byli odříznuti od města.

¹⁷ V Aji a Bét-elu nezůstal jediný muž, který by nevytáhl za Izraelem. Zanechali město otevřené a pronásledovali Izrael.

¹⁸ Tehdy Hospodin Jozuovi řekl: Vztáhni srpáč, který máš ve své ruce, proti Aji, neboť jej vydám do tvé ruky. Jozue tedy vztáhl srpáč, který měl ve své ruce, proti městu.

¹⁹ Nato záloha rychle povstala ze svého místa. Vyběhli, (jakmile vztáhl) svou ruku, přišli do města a obsadili ho, pospíšili si a město zapálili ohněm.

²⁰ Muži z Aje se ohlédli za sebe a hle, uviděli, jak kouř vystoupil z města k nebesům, ale nebylo v jejich silách, aby utíkali tam ani tam. Lid utíkající do pustiny se obrátil proti pronásledovateli.

²¹ Jozue a všechen Izrael viděli, že záloha obsadila město a že z města vystoupil kouř. Vraceli se tedy zpět a pobíjeli muže z Aje.

²² A ti z města jim vyšli naproti, takže byli v sevření Izraele z jedné i z druhé strany. Pobíjeli je, aniž by z nich nechali někoho přežít nebo uniknout.

²³ Krále Aje však chytili živého a přivedli jej k Jozuovi.

²⁴ I stalo se, jakmile Izrael přestal zabíjet veškeré obyvatele Aje na poli v pustině, v níž je pronásledovali (všichni padli ostřím meče, do svého úplného vyhlazení), že se všichni z Izraele vrátili do Aje a vybili ho ostřím meče.

²⁵ V onen den bylo všech padlých (mužů i žen) dvanáct tisíc, všichni lidé z Aje.

²⁶ Jozue nespustil ruku, ve které vztáhl srpáč, dokud nezasvětil zkáze všechny obyvatele Aje.

²⁷ Pouze dobytek a kořist z onoho města zabrali Izraelci pro sebe, podle Hospodinova slova, které Jozuovi přikázal.

²⁸ Jozue Aj spálil a proměnil ho ve věčnou hromadu sutě, spoušť až do tohoto dne.

²⁹ A krále Aje pověsil na dřevo (až do večerního času.) (Když slunce zapadalo,) dal Jozue příkaz, aby jeho mrtvolu sundali z toho stromu, pohodili ji ke vchodu městské brány a postavili na něj velkou haldu kamení až do tohoto dne.

³⁰ Tehdy postavil Jozue oltář pro Hospodina, Boha Izraele, na hoře Ébalu,

³¹ jak to přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův, synům Izraele, jak je napsáno v knize Mojžíšova zákona: Oltář z neporušených kamenů, (které neopracovávalo železo.) I přinesli na něm zápalné oběti pro Hospodina a obětovali pohostinné oběti.

³² A sepsal tam na těch kamenech opis Mojžíšova zákona, který jej zapsal před syny Izraele.

³³ A všechen Izrael i jeho starší, správcové a jeho soudcové při tom stáli z jedné i z druhé strany truhly před lévijskými kněžími nesoucími truhlu Hospodinovy smlouvy, stejně příchozí jako domorodec, polovina z nich směrem k hoře Gerizím a polovina z nich směrem k hoře Ébal, jak to přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův, aby nejprve žehnali izraelskému lidu.

³⁴ Potom vyhlásil veškerá slova zákona, požehnání i kletbu, (tak, jak je to zapsáno) v knize zákona.

³⁵ Nebylo slova ze všech, jež přikázal Mojžíš, které by Jozue nevyhlásil před celým shromážděním Izraele, i ženám, malým dětem a příchozím poutníkům uprostřed nich.

9

¹ I stalo se, jakmile to uslyšeli všichni králové, kteří sídlili na druhé straně Jordánu v pohoří, v podhůří a na celém pobřeží Velikého moře směrem k Libanonu, král chetejský a emorejský, kenaanský, perizejský, chivejský a jebúsejský,

² že (se společně shromáždili,) aby vedli válku s Jozuem a s Izraelem pod jedním velením.

³ Když se obyvatelé Gibeónu doslechli, co Jozue provedl s Jerichem a s Ajem,

⁴ tu také oni jednali chytře, šli a vydávali se za posly. Vzali na své osly opotřebované pytle a opotřebované, popraskané a svazované vinné měchy,

⁵ na nohách měli opotřebované a spravované sandály, na sobě opotřebované pláště a veškerý chléb z jejich zásob byl suchý, (až se drolil.)

⁶ Tak šli k Jozuovi do tábora v Gilgálu a řekli jemu i izraelským mužům: Přišli jsme ze vzdálené země, nyní tedy s námi uzavřete smlouvu.

⁷ Nato izraelští muži Chivejcům odpověděli: Vy možná pobýváte (mezi námi.) Jak s (vámi máme uzavřít) smlouvu?

⁸ Tu řekli Jozuovi: Jsme tví otroci. A Jozue se jich zeptal: Kdo jste a odkud přicházíte?

⁹ Odpověděli mu: Tví otroci přišli z velmi vzdálené země kvůli jménu Hospodina, tvého Boha, neboť jsme uslyšeli zvěst o něm a o všem, co učinil v Egyptě,

¹⁰ a o všem, co učinil dvěma emorejským králům na druhé straně Jordánu, Síchonovi, králi Chešbónu, a Ógovi, králi bášanskému, v Aštarótu.

¹¹ Naši starší i všichni obyvatelé naší země nám tedy řekli: Vezměte (si s sebou) zásobu potravin na cestu, jděte jim naproti a řeknete jim: Jsme vaši otroci, nyní s námi uzavřete smlouvu.

¹² Tento náš chléb jsme s sebou vzali do zásoby ještě horký z našich domů v den, kdy jsme se vydávali na cestu k vám, a nyní hle, vyschl, (jen se drolí.)

¹³ A hle, i tyto vinné měchy, které jsme naplnili jako nové, popraskaly. I tyto naše pláště a naše sandály se obnosily, protože cesta byla velmi dlouhá.

¹⁴ Muži si tedy vzali z jejich zásob, aniž se zeptali na Hospodinův příkaz.

¹⁵ Jozue s nimi dojednal pokoj a uzavřel s nimi smlouvu, že jim daruje život, a předáci obce jim to odpřisáhli.

¹⁶ (Když však uplynuly) tři dny poté, co s nimi uzavřeli smlouvu, stalo se, že se doslechli, že jsou nedaleko od nich a pobývají (mezi nimi.)

¹⁷ Synové Izraele vyrazili a třetího dne přišli k jejich městům. Byla to města Gibeón, Kefíra, Beerót a Kirjat-jearím.

¹⁸ Synové Izraele je však nepobili, neboť jim předáci obce přísahali při Hospodinu, Bohu Izraele, a tak reptali, celá obec, proti těm předákům.

¹⁹ Nato řekli všichni předáci celé obci: My jsme jim přísahali při Hospodinu, Bohu Izraele. Nyní tedy na ně nemůžeme sáhnout.

²⁰ Provedeme s nimi tohle: Zachováme je při životě a nedopadne na nás rozhořčení kvůli přísaze, kterou jsme jim odpřisáhli.

²¹ Předáci jim řekli: Ať zůstanou naživu. I stali se z nich dřevorubci a čerpali vodu pro celou obec, jak jim to předáci nakázali.

²² Jozue na ně zavolal a promluvil k nim: Proč jste nás podvedli? Že prý: Jsme od vás velmi vzdálení. A přitom bydlíte mezi námi.

²³ Nyní jste tedy prokletí a (nepřestanete být otroky,) dřevorubci a nosiči vody pro dům mého Boha.

²⁴ Nato Jozuovi odpověděli. Řekli: Jelikož bylo tvým otrokům dobře známo, co přikázal Hospodin, tvůj Bůh, svému otroku Mojžíšovi, že vám dá celou zemi a že před vámi vyhladí všechny obyvatele té země, proto jsme se hrozně báli před vámi o své duše a provedli jsme tuto věc.

²⁵ Nuže, hle, jsme ve tvé ruce. (Udělej, co je ve tvých očích dobré a správné nám provést.)

²⁶ I naložil s nimi tak a vysvobodil je z ruky synů Izraele, takže je nezabili.

²⁷ Jozue je v onen den nechal těžit dřevo a čerpat vodu pro obec a pro Hospodinův oltář až do tohoto dne na místě, které vybere.

10

¹ Jakmile jeruzalémský král Adonísedek uslyšel, že Jozue dobyl Aj a zasvětil ho zkáze (tak, jak naložil s Jerichem a s jeho králem, tak naložil s Ajem a s jeho králem) a že obyvatelé Gibeónu uzavřeli mír s Izraelem a zůstali mezi nimi, stalo se,

² že se hrozně bál, protože Gibeón bylo velké město, jako jedno z měst královských, a protože bylo větší nežli Aj a všichni jeho muži byli hrdinové.

³ Tu vzkázal Adonísedek, král Jeruzaléma, k chebrónskému králi Hóhamovi, k jarmútskému králi Pirámovi, k lakíšskému králi Jafíovi a k eglónskému králi Debírovi:

⁴ Vystupte ke mně a pomozte mi, ať pobijeme Gibeón, protože uzavřel mír s Jozuem a se syny Izraele.

⁵ Pět emorejských králů se tedy shromáždilo a vytáhli: Král Jeruzaléma, král Chebrónu, král Jarmútu, král Lakíše, král Eglónu, oni a všechna jejich vojska, utábořili se u Gibeónu a bojovali proti němu.

⁶ Tu vzkázali gibeónští muži Jozuovi do tábora v Gilgálu: Nespouštěj svou ruku ze svých otroků. Vystup rychle k nám, zachraň nás a pomoz nám, vždyť se proti nám shromáždili všichni emorejští králové sídlící v pohoří.

⁷ Jozue tedy vytáhl z Gilgálu, on a s ním všechen bojeschopný lid i všichni udatní hrdinové.

⁸ A Hospodin Jozuovi řekl: Neboj se jich, neboť jsem ti je vydal do ruky, nikdo z nich před tebou neobstojí.

⁹ Jozue k nim přišel náhle; celou noc táhl z Gilgálu.

¹⁰ Hospodin je přivedl před Izraelem do zmatku a pobil je v Gibeónu velkou porážkou. Pronásledoval je směrem ke svahu u Bét-chorónu a pobíjel je až do Azeky a Makedy.

¹¹ I stalo se při jejich útěku před Izraelem, když byli na svahu u Bét-chorónu, že na ně (Hospodin svrhl z nebes velké kameny) až do Azeky, a umírali. Těch, kteří zemřeli (prostřednictvím kamenného) krupobití, bylo více než těch, jež zabili synové Izraele mečem.

¹² Jozue tehdy promluvil k Hospodinu, v den, kdy Hospodin vydal Emorejce před syny Izraele, a řekl (před zraky) Izraelců: Zůstaň stát, slunce, v Gibeónu! I ty, měsíci, v údolí Ajalónu!

¹³ Tu slunce zůstalo stát a měsíc se zastavil, dokud se národ nepomstil svým nepřátelům. Což není zapsáno v knize Jašarově: I zastavilo se slunce v polovině nebes a nespěchalo k západu po celý den?

¹⁴ A nebylo dne jako onen den před ním ani po něm, aby Hospodin tak vyslyšel volání člověka, neboť Hospodin bojoval za Izrael.

¹⁵ Potom se vrátil Jozue a s ním celý Izrael do tábora v Gilgálu.

¹⁶ Oněch pět králů tehdy uteklo a ukryli se v Makedě v jeskyni.

¹⁷ Tu bylo Jozuovi oznámeno: Našlo se těch pět králů, jak se skrývají v jeskyni v Makedě.

¹⁸ Jozue nato řekl: Přivalte k ústí té jeskyně velké kameny a určete k ní muže, aby je střežili.

¹⁹ Ale vy neustávejte, pronásledujte své nepřátele, ať jim (zničíte zadní voj.) Nedovolte jim vejít do jejich měst, protože je Hospodin, váš Bůh, vydal do vaší ruky.

²⁰ I stalo se, jakmile je přestal Jozue a synové Izraele (stíhat zdrcující) porážkou až do jejich úplného vyhlazení, že z nich vyvázli někteří, kteří přežili, a dostali se do opevněných měst.

²¹ Pak se vrátili, všechen lid, v pokoji do tábora k Jozuovi v Makedě. Nikdo proti synům Izraele nenaostřil svůj jazyk.

²² Potom Jozue řekl: Otevřete ústí jeskyně a vyveďte ke mně z jeskyně těchto pět králů.

²³ Učinili tak a vyvedli k němu z jeskyně těchto pět králů: Krále jeruzalémského, krále chebrónského, krále jarmútského, krále lakíšského a krále eglónského.

²⁴ I stalo se, jakmile vyvedli k Jozuovi tyto krále, že Jozue zavolal na všechny izraelské muže a řekl vůdcům bojovníků, kteří šli s ním: Přistupte a položte své nohy na šíje těmto králům. Přistoupili tedy a položili své nohy na jejich šíje.

²⁵ Jozue jim řekl: (Nebojte se a neděste se, posilněte se a buďte odvážní,) neboť takto naloží Hospodin se všemi vašimi nepřáteli, s nimiž vedete válku.

²⁶ Potom je Jozue dal zabít, nechal je zemřít a pověsil je na pět kůlů. Byli na těch kůlech pověšení až do večera.

²⁷ I stalo se v době západu slunce, že Jozue dal příkaz, sundali je z těch kůlů a pohodili je do jeskyně, do níž se ukryli, a položili velké kameny na ústí té jeskyně právě až do tohoto dne.

²⁸ V onen den Jozue dobyl i Makedu a vybil ji ostřím meče i s jejím králem. Zasvětil je i všechno živé, co v ní bylo, zkáze. Nenechal nikoho přežít a s králem Makedy naložil tak, jak naložil s jerišským králem.

²⁹ Potom přešel Jozue a celý Izrael s ním z Makedy do Libny a bojoval s Libnou.

³⁰ Také tu Hospodin vydal Izraeli do ruky i s jejím králem. Vybil ostřím meče ji i všechno živé, co v ní bylo. Nenechal v ní nikoho přežít a naložil s jejím králem tak, jak naložil s králem Jericha.

³¹ Pak Jozue a s ním celý Izrael přešel z Libny do Lakíše, utábořil se u něj a bojoval proti němu.

³² Hospodin vydal Izraeli do ruky i Lakíš. Dobyl jej druhého dne a vybil ho ostřím meče i veškerý život, který v něm byl, zcela tak, jak naložil s Libnou.

³³ Tehdy vytáhl Horám, král Gezeru, Lakíši na pomoc, ale Jozue pobil jej i jeho lid, aniž by z něj nechal někoho přežít.

³⁴ Jozue a s ním celý Izrael potom přešel z Lakíše do Eglónu, utábořili se u něj a bojovali proti němu.

³⁵ V onen den jej dobyli a vybili ho ostřím meče. Všechno živé, co v něm bylo, zasvětil v onen den zkáze zcela tak, jak naložil s Lakíšem.

³⁶ Pak Jozue a celý Izrael s ním vytáhl z Eglónu do Chebrónu a bojovali proti němu.

³⁷ A dobyli jej a vybili ho ostřím meče i jeho krále, všechna jeho města a všechno živé, co v něm bylo. Nenechal nikoho přežít, zcela tak, jak naložil s Eglónem, a zasvětil zkáze jej a všechno živé, co v něm bylo.

³⁸ Jozue a celý Izrael s ním se potom obrátil k Debíru a bojoval proti němu.

³⁹ A dobyl jej i s jeho králem a všechna jeho města, vybili je ostřím meče a všechno živé, co v něm bylo, zasvětili zkáze. Nenechal nikoho přežít. Tak, jak naložil s Chebrónem, tak naložil s Debírem a s jeho králem; tak, jak naložil i s Libnou a s jejím králem.

⁴⁰ Tak pobil Jozue celou zemi, pohoří i jih, Šefelu i srázy, a všechny jejich krále. Nenechal nikoho přežít a všechno, co dýchalo, zasvětil zkáze, jak to přikázal Hospodin, Bůh Izraele.

⁴¹ Jozue je vybil od Kádeš-barneje až po Gazu a celou zemi Gošen až do Gibeónu.

⁴² Jozue tak všechny tyto krále a jejich zemi naráz dobyl, protože Hospodin, Bůh Izraele, bojoval za Izrael.

⁴³ Jozue a celý Izrael s ním se pak vrátil do Gilgálu do tábora.

11

¹ I stalo se, jakmile to uslyšel chasórský král Jabín, že vzkázal k madónskému králi Jóbabovi, k šimrónskému králi a k akšáfskému králi

² a ke králům ze severu v pohoří, v Arabě jižně od Kineretu, v podhůří a v Dórských návrších na západě.

³ Kenaanci byli na východě a na západě, Emorejci, Chetejci, Perizejci a Jebúsejci v pohoří a Chivejci pod Chermónem v zemi Mispě.

⁴ Tehdy vytáhli, oni a veškerá jejich vojska s nimi, lid na množství početný jako písek, který je na mořském břehu, i koní a vozby velmi mnoho.

⁵ Všichni tito králové se dohodli, přišli a utábořili se společně u vod Merómu, aby s Izraelem bojovali.

⁶ Tu řekl Hospodin Jozuovi: (Neboj se jich,) neboť já je zítra touto dobou všechny uvrhnu probodené před Izrael. Jejich koně ochromíš a jejich válečné vozy spálíš ohněm.

⁷ Jozue a všechen bojeschopný lid s ním na ně tedy náhle přitáhl k vodám Merómu a napadli je.

⁸ Hospodin je vydal Izraeli do ruky. Pobíjeli je a pronásledovali je až k velkému Sidónu, do Misrefót-majimu a až na pláň Mispu na východě. Pobíjeli je, aniž by z nich nechal někoho přežít.

⁹ A Jozue s nimi naložil podle toho, co mu řekl Hospodin: Jejich koně ochromil a jejich válečné vozy spálil ohněm.

¹⁰ Jozue se v onen čas navrátil zpět, dobyl Chasór a jeho krále zabil mečem, protože Chasór byl předtím hlavou všech těchto království.

¹¹ A pobili všechno živé, co v něm bylo, ostřím meče vykonali klatbu. Nezůstalo naživu nic, co dýchalo; Chasór spálil ohněm.

¹² A všechna města těchto králů a všechny jejich krále Jozue dobyl a vybil je ostřím meče. Zasvětil je zkáze, jak to přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův.

¹³ Izrael ovšem nespálil žádná města, která stojí na hromadě sutě, kromě Chasóru. Pouze ten Jozue spálil.

¹⁴ Všechnu kořist z těchto měst a dobytek jim synové Izraele zabrali. Každého člověka ovšem zabili ostřím meče, až je vyhladili. Neponechali z nich žádného, kdo dýchal.

¹⁵ Jak to přikázal Hospodin svému otroku Mojžíšovi, tak přikázal Mojžíš Jozuovi a Jozue tak učinil. Neubral jediné slovo ze všech, která Hospodin Mojžíšovi přikázal.

¹⁶ A tak Jozue zabral celou tuto zemi: Pohoří a celý Negeb, celou zemi Gošen a Šefelu, Arabu a izraelské pohoří i jeho podhůří.

¹⁷ Od hory Chalak zvedající se k Seíru a až k Baal-gádu v libanonském údolí pod pohořím Chermón. Všechny jejich krále zajal, pobil je a usmrtil.

¹⁸ Jozue vedl se všemi těmito králi válku po mnoho dnů.

¹⁹ Nebylo města, které by se syny Izraele uzavřelo mír, kromě chivejských obyvatel Gibeónu. Všechna je zabrali bojem.

²⁰ Neboť se to stalo od Hospodina, že (posilnil jejich srdce,) aby vyvolali válku s Izraelem, aby na ně uvalil klatbu, (aby pro ně nebylo smilování, aby) je vyhladil, jak to Hospodin přikázal Mojžíšovi.

²¹ V onen čas přišel Jozue a vyhladil Anákovce z pohoří, z Chebrónu, z Debíru, z Anábu, z celého judského pohoří a z celého izraelského pohoří. Jozue je zasvětil zkáze spolu s jejich městy.

²² V zemi synů Izraele nezbyl žádný z Anákovců, zůstali pouze v Gaze, v Gatu a v Ašdódu.

²³ Jozue zabral celou tu zemi podle všech slov, která Hospodin promluvil k Mojžíšovi. Jozue ji předal Izraeli do dědictví, jejich kmenům, podle jejich podílů, a země měla klid od války.

12

¹ A toto jsou králové té země, které synové Izraele pobili a obsadili jejich zemi na druhé straně Jordánu na východě slunce, od (potoka Arnónu až k hoře Chermónu) a celou Arabu na východě:

² Emorejský král Síchon sídlící v Chešbónu vládnoucí od Aróeru, který je na břehu potoka Arnónu, od středu toho údolí a poloviny Gileádu až k potoku Jabok, který tvoří hranici synů Amónových,

³ a od Araby na východ až ke Kineretskému moři a až k moři Araby, Solnému moři, na východ směrem k Bét Ješimótu a z jihu pod srázy Pisgy.

⁴ Dále území bášanského krále Óga ze zbytku Refájců sídlícího v (Aštarótu a v Edreí)

⁵ a vládnoucího nad horou Chermónem, nad Salkou a nad celým Bášanem až ke (gešúrejské a maakatské hranici) a nad polovinou Gileádu k hranici chešbónského krále Síchona.

⁶ Mojžíš, otrok Hospodinův, a synové Izraele je pobili a Mojžíš, otrok Hospodinův, jej dal do vlastnictví Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesova.

⁷ A toto jsou králové země, které Jozue se syny Izraele pobil na druhé straně Jordánu (na západě, od Baal-gádu v libanonském údolí) až k hoře Chalak zvedající se k Seíru. Jozue ji dal izraelským kmenům do vlastnictví podle jejich podílů

⁸ v pohoří a v podhůří, ve stepi a ve srázech, v pustině a na jihu, zemi chetejskou, emorejskou a kenaanskou, perizejskou, chivejskou a jebúsejskou. Tedy:

⁹ Král Jericha jeden, král Aje, jenž leží poblíž Bét-elu, jeden,

¹⁰ král Jeruzaléma jeden, král Chebrónu jeden,

¹¹ král Jarmútu jeden, král Lakíše jeden,

¹² král Eglónu jeden, král Gezeru jeden,

¹³ král Debíru jeden, král Gederu jeden,

¹⁴ král Chormy jeden, král Aradu jeden,

¹⁵ král Libny jeden, král Adulámu jeden,

¹⁶ král Makedy jeden, král Bét-elu jeden,

¹⁷ král Tapúachu jeden, král Cheferu jeden,

¹⁸ král Afeku jeden, král ze Šáronu jeden,

¹⁹ král Mádónu jeden, král Chasóru jeden,

²⁰ král Šimrón Merónu jeden, král Akšáfu jeden,

²¹ král Taanaku jeden, král Megida jeden,

²² král Kedeše jeden, král Jokneámu u Karmelu jeden,

²³ král Dóru na Dórském návrší jeden, král národů z Gilgálu jeden,

²⁴ král Tirsy jeden; všech králů: třicet jedna.

13

¹ Jozue (zestárl a dosáhl pokročilého věku. Hospodin) mu řekl: Ty jsi zestárl, dosáhl jsi pokročilého věku, ale zůstalo ještě velmi mnoho země k obsazení.

² Toto je země, která zůstává: Všechny oblasti Pelištejců a celá oblast gešúrejská;

³ od Šíchoru, který je na čele Egypta, až po území Ekrónu na sever patřící Kenaancům se počítá pět pelištejských vladařů: Obyvatelů Gazy a Ašdóďanů, Aškalóňanů, Gaťanů a Ekróňanů, (a také Avijci.

⁴ Na jihu) pak celá kenaanská země a Meára, která patří Sidóncům, až do Afeku, až k emorejské hranici

⁵ a gebalská země a celý Libanon na východ slunce od Baal-gádu pod horou Chermón, až k Lebo-Chamátu.

⁶ Všichni obyvatelé pohoří od Libanonu až k Misrefót-majimu, všichni Sidónci; já je synům Izraele podrobím. Pouze ji přiděl Izraeli do dědictví, jak jsem ti přikázal.

⁷ Nuže, rozděl tuto zemi do dědictví devíti kmenům a polovině kmene Manasesova.

⁸ S ním přijali Rúbenovci a Gádovci své dědictví, které jim dal Mojžíš na druhé straně Jordánu na východě, jak jim to ustanovil Mojžíš, otrok Hospodinův:

⁹ Od Aróeru, který je na břehu potoka Arnónu, a od města, jež leží uprostřed toho údolí, celou médebskou rovinu až k Díbónu

¹⁰ a všechna města emorejského krále Síchona, který kraloval v Chešbónu, až k hranici synů Amónových

¹¹ a Gileád, gešúrejské a maakatské území, celé pohoří Chermón a celý Bášan až do Salky,

¹² celé království Óga v Bášanu, který kraloval v Aštarótu a v Edreí. Ten zůstal ze zbytku Refájců. Mojžíš je pobil a podrobil si je.

¹³ Synové Izraele si však nepodrobili Gešúrejce a Maakaťany. Gešúr a Maakat tedy pobývá uprostřed Izraele až do tohoto dne.

¹⁴ Pouze kmeni Lévi nedal dědictví. Ohnivé oběti Hospodina, Boha Izraele, to je jeho dědictví, jak to o něm prohlásil.

¹⁵ Mojžíš tedy pokolení synů Rúbenových, jejich čeledím, dal

¹⁶ a dostalo se jim území od Aróeru, který je na břehu potoka Arnónu, i město, které leží uprostřed toho údolí, a celá rovina u Médeby,

¹⁷ Chešbón a všechna jeho města, která jsou v rovině, Díbón, Bamót-baal, Bét-baal-meón

¹⁸ i Jahas, Kedemót a Méfaat,

¹⁹ Kirjatajim, Sibma a Seret-šachar na hoře v údolí,

²⁰ Bét-peór, srázy Pisgy a Bét-ješimót,

²¹ všechna města na náhorní rovině a celé království emorejského krále Síchona, jenž kraloval v Chešbónu, kterého zabil Mojžíš, jej i midjánské předáky Evího, Rekema, Súra, Chúra a Rebu, Síchonovy vazaly sídlící v té zemi.

²² Také Bileáma, syna Beórova, toho věštce, synové Izraele zabili mečem s ostatními probodenými.

²³ Hranicí synů Rúbenových byl Jordán a ostatní hranice. Toto bylo dědictví synů Rúbenových pro jejich čeledi; města a jejich dvorce.

²⁴ Pokolení Gádovu, Gádovým synům, Mojžíš dal pro jejich čeledi

²⁵ a dostalo se jim území Jaezeru a všechna města Gileádu a polovina země synů Amónových až k Aróeru, který je naproti Rabě

²⁶ a od Chešbónu až k výšině Mispy a Betonímu a od Machanajimu až k hranici u Debíru.

²⁷ V údolí dále Bét-rám a Bét-nimra, Sukót a Safón, zbytek království chešbónského krále Síchona, Jordán a hranice až k okraji Kineretského moře na východ za Jordánem.

²⁸ Toto je dědictví synů Gádových pro jejich čeledi, města a jejich dvorce.

²⁹ Mojžíš dal polovině kmene Manasesova a polovině pokolení synů Manasesa se dostalo pro jejich čeledi toto:

³⁰ Jejich území se táhlo od Machanajimu: Celý Bášan, celé království bášanského krále Óga a všechna Jaírova tábořiště, která jsou v Bášanu; šedesát měst.

³¹ A polovina Gileádu, Aštarót a Edreí, města Ógova království v Bášanu pro syny Makíra, syna Manasesova; polovině Makírových synů pro jejich čeledi.

³² Toto jsou území, která Mojžíš přidělil do dědictví v moábských stepích z druhé strany Jordánu u Jericha na východě.

³³ Kmenu Léviho však Mojžíš dědictví nedal. Hospodin, Bůh Izraele, on je jejich dědictvím, jak to o nich prohlásil.

14

¹ A toto jsou území, která zdědili synové Izraele v kenaanské zemi, jež jim přidělili do dědictví kněz Eleazar, Jozue, syn Núnův, a přední otcové pokolení synů Izraele,

² podle losu jejich dědictví, jak to (přikázal Hospodin prostřednictvím Mojžíše,) pro devět a půl pokolení.

³ Neboť Mojžíš dal dědictví dvěma a půl pokolením na druhé straně Jordánu; Lévijcům však uprostřed nich dědictví nedal.

⁴ Synové Josefovi totiž tvořili dvě pokolení: Manases a Efrajim. Lévijcům nedali podíl v zemi, jenom města k bydlení a pastviny pro jejich stáda a pro jejich dobytek.

⁵ Jak to Hospodin přikázal Mojžíšovi, tak synové Izraele učinili a rozdělili si tu zemi.

⁶ Synové Judovi pak přistoupili k Jozuovi v Gilgálu a Kenazejec Káleb, syn Jefunův, mu řekl: Ty znáš to slovo, které promluvil Hospodin k Mojžíšovi, muži Božímu, ohledně mě a ohledně tebe v Kádeš-barneji.

⁷ Bylo mi čtyřicet let, když mě Mojžíš, otrok Hospodinův, poslal z Kádeš-barneje, abych prozkoumal zemi, a já jsem mu přinesl zpět zprávu tak, jak to bylo v mém srdci.

⁸ Moji bratři, kteří vytáhli se mnou, sice rozložili srdce lidu, ale já jsem (šel naplno) za Hospodinem, svým Bohem.

⁹ Tu Mojžíš v onen den přísahal: Cožpak ta země, na kterou šlápla tvá noha, nebude za dědictví pro tebe a pro tvé syny až navěky, protože jsi (šel naplno) za Hospodinem, mým Bohem?

¹⁰ Nuže hle, Hospodin mě nechal žít, jak to prohlásil. Čtyřicet pět let uplynulo od té doby, co Hospodin promluvil toto slovo k Mojžíšovi, když šel Izrael po pustině, a nyní hle, já jsem dnes ve věku osmdesáti pěti let.

¹¹ Ještě dnes jsem tak silný jako v den, kdy mě Mojžíš poslal. Jaká byla moje síla tehdy, taková je moje síla i nyní, do boje i k vycházení a ke vcházení.

¹² Nuže, dej mi toto pohoří, o kterém Hospodin promluvil v onen den, neboť ty jsi v onen den slyšel, že tam jsou Anákovci a velká opevněná města. Snad bude Hospodin se mnou a podrobím si je, jak to Hospodin prohlásil.

¹³ Poté mu Jozue požehnal a dal Chebrón Kálebovi, synu Jefunovu, do dědictví.

¹⁴ Proto se dostal Chebrón Kenazejci Kálebovi, synu Jefunovu, do dědictví až do tohoto dne, protože (šel naplno) za Hospodinem, Bohem Izraele.

¹⁵ Jméno Chebrónu bylo předtím Kirjat-arba. Ten Arba byl největší člověk mezi Anákovci. Země pak měla klid od války.

15

¹ Pro pokolení synů Judových padl los pro jejich čeledi u hranice Edómu a pustiny Sinu na jih, od jižní končiny.

² Dostalo se jim území Negebu od břehu Solného moře, od jazyku obráceného k jihu.

³ Vychází od Negebu k (průsmyku Akrabim,) prochází do Sinu a stoupá od jihu ke Kádeš-barneji, prochází Chesrónem, stoupá k Adáru a stáčí se do Karky.

⁴ Pak prochází do Asmónu, přechází egyptský potok a výběžky hranice dosahují směrem k moři. Toto bude pro vás jižní hranice.

⁵ Hranicí na východ potom bude Solné moře až ke břehu Jordánu a hranice k severní straně půjde od mořského jazyku od jordánského břehu.

⁶ Hranice opět stoupá k Bét-chogle a prochází od severu k Bét-arabě, potom stoupá ke kameni Bohana, syna Rúbenova.

⁷ Hranice dále stoupá k Debíru z údolí Akóru a obrací se na sever ke Gilgálu, naproti Adumímskému svahu, který leží jižně od potoka. Dále prochází k vodám Én-šemeše a její výběžky dosahují k Én-rogelu.

⁸ Hranice dále stoupá údolím Hinómova syna od jihu k jebúsejskému hřebeni, což je Jeruzalém. Potom stoupá k vrcholu hory, která je naproti Hinómovu údolí na západ a která je na okraji údolí Refájců na sever.

⁹ Dále hranice zabočuje od vrcholu té hory k prameni vod Neftóachu a vybíhá k městům pohoří Efrónu a pak zabočuje k Baale, což je Kirjat-jearím.

¹⁰ Hranice se stáčí od Baaly na západ k pohoří Seíru a prochází od severu k úbočí hory Jearímu, což je Kesalón, sestupuje do Bét-šemeše a prochází Timnou.

¹¹ Dále hranice vybíhá k úbočí Ekrónu na sever. Potom zabočuje k Šikerónu, prochází Baalskou horou, vybíhá k Jabneelu a výběžky hranice dosahují směrem k moři.

¹² Západní hranice přechází k Velkému moři a další hranici. Toto je hranice synů Judových ze všech stran pro jejich čeledi.

¹³ A Kálebovi, synu Jefunovu, dal podíl uprostřed synů Judových podle Hospodinova příkazu k Jozuovi, Kirjat-arbu (město Arby, otce Anákova), což je Chebrón.

¹⁴ Káleb odtamtud vyhnal tři syny Anákovy: Šéšaje, Achímana a Talmaje, zplozené Anákem.

¹⁵ Vystoupil odtamtud k obyvatelům Debíru -- jméno Debíru bylo předtím Kirjat-sefer.

¹⁶ Káleb řekl: Kdo přepadne Kirjat-sefer a dobude ho, tomu dám svou dceru Aksu za ženu.

¹⁷ Obsadil ho Otníel, syn (Kenazův, Kálebův bratr.) Dal mu tedy svou dceru Aksu za ženu.

¹⁸ I stalo se, když přišla, že jej navedla, aby žádal od jejího otce pole. Sesedla z osla a Káleb se jí zeptal: (Jaké máš) přání?

¹⁹ Nato řekla: Dej mi požehnání, protože (jsi mě provdal do jižní země,) dej mi vodní nádrže. Dal jí tedy horní i dolní nádrže.

²⁰ Toto je dědictví pokolení synů Judových pro jejich čeledi.

²¹ Města na okraji pokolení synů Judových u edómské hranice na jihu byla: Kabseel, Eder a Jagúr,

²² Kína, Dímóna a Adeáda,

²³ Kedeš, Chasór a Jitnán,

²⁴ Zíf, Telem a Bealót,

²⁵ Chasór-chadata a Kerijót Chesrón, což je Chasór,

²⁶ Amám, Šema a Mólada,

²⁷ Chasar-gada, Chešmón a Bét-pelet,

²⁸ Chasar-šúal, Beer-šeba a Bizjótja,

²⁹ Baala, Ijím a Esem,

³⁰ Eltólad, Kesíl a Chorma,

³¹ Siklag, Madmana a Sansana,

³² Lebaót, Šilchím, Ajin a Rimón; celkem dvacet devět měst a jejich dvorce.

³³ V podhůří: Eštaól, Sorea a Ašna,

³⁴ Zanóach a Én-ganím, Tapúach a Énam,

³⁵ Jarmút a Adulám, Sóko a Azeka,

³⁶ Šaarajim a Adítajim, Gedera a Gederótajim; čtrnáct měst a jejich dvorce.

³⁷ Senan, Chadaša a Migdal-gad,

³⁸ Dilean, Mispa a Jokteel,

³⁹ Lakíš, Boskat a Eglón,

⁴⁰ Kabón, Lachmas a Kitlíš,

⁴¹ Gederót, Bét-dágón, Naama a Makeda; šestnáct měst a jejich dvorce.

⁴² Libna, Eter a Ašan,

⁴³ Jiftách, Ašna a Nesíb,

⁴⁴ Keíla, Akzíb a Maréša; devět měst a jejich dvorce.

⁴⁵ Ekrón, jeho vesnice a jeho dvorce;

⁴⁶ od Ekrónu až k moři vše, co leží poblíž Ašdódu, a jejich dvorce.

⁴⁷ Ašdód se svými vesnicemi a jeho dvorce, Gaza se svými vesnicemi a její dvorce až k egyptskému potoku a Velikému moři a k hranici.

⁴⁸ V pohoří potom Šamír, Jatír a Sóko,

⁴⁹ Dana a Kirjat-sana, což je Debír,

⁵⁰ Anáb, Eštemo a Aním,

⁵¹ Gošen, Cholón a Gílo; jedenáct měst a jejich dvorce.

⁵² Arab, Dúma a Ešeán,

⁵³ Janím, Bét-tapúach a Afeka,

⁵⁴ Chumta, Kirjat-arba, což je Chebrón, a Síor; devět měst a jejich dvorce.

⁵⁵ Maón, Karmel, Zíf a Júta,

⁵⁶ Jizreel, Jokdeám a Zanóach,

⁵⁷ Kajin, Gibea a Timna; deset měst a jejich dvorce.

⁵⁸ Chalchúl, Bét-súr a Gedór,

⁵⁹ Maarat, Bét-anót a Eltekón; šest měst a jejich dvorce.

⁶⁰ Kirjat-baal, což je Kirjat-jearím, a Raba; dvě města a jejich dvorce.

⁶¹ V pustině Bét araba, Midín a Sekaka,

⁶² Nibšán, Ír-melach a Én-gedí; šest měst a jejich dvorce.

⁶³ Ale jebúsejské obyvatele Jeruzaléma si synové Judovi nebyli schopni podrobit, a tak (Jebúsejci pobývali se syny Judovými v Jeruzalémě až do tohoto dne.)

16

¹ Pro syny Josefovy vyšel los od Jordánu u Jericha k jerišským vodám na východě, pustina vystupující od Jericha k bételskému pohoří.

² Dále vychází z Bét-elu do Lúzu a prochází k arkijské hranici do Atarótu.

³ Pak sestupuje na západě k jaflétejské hranici až k hranici Dolního Bét-chorónu a až ke Gezeru a její výběžky dosahují k moři.

⁴ Tak obdrželi dědictví Josefovi synové Manases a Efrajim.

⁵ Synům Efrajimovým připadlo území pro jejich čeledi. Hranice jejich dědictví došla na východ od Atarót-adaru až k Hornímu Bét-chorónu.

⁶ Hranice vybíhá k moři u Mikmetatu od severu, pak se stáčí na východ k Taanat-šílu a prochází jím od východu k Janóachu.

⁷ Od Janóachu sestupuje k Atarótu a k Naaře, zasahuje do Jericha a vybíhá k Jordánu.

⁸ Od Tapúachu jde hranice na západ k potoku Káně a její výběžky dosahují k moři. Toto je dědictví pokolení synů Efrajimových pro jejich čeledi.

⁹ Dále ta města, která byla oddělena pro syny Efrajimovy uprostřed dědictví synů Manasesových, všechna města a jejich dvorce.

¹⁰ Nepodrobili si však Kenaance sídlící v Gezeru a ti Kenaanci pobývali uprostřed Efrajima až do tohoto dne a byli přinuceni sloužit na nucených pracích.

17

¹ Padl i los pro Manasesovo pokolení, neboť je Josefův prvorozený: Pro Makíra, Manasesova prvorozeného, Gileádova otce, on byl totiž bojovník. Připadl mu Gileád a Bášan.

² Dostalo se i na zbývající Manasesovy syny a na jejich čeledi: Na syny Abíezerovy, syny Chelekovy, syny Asríelovy, syny Šekemovy, syny Cheferovy a syny Šemídaovy. Toto jsou potomci Manasesa, syna Josefova, mužského pohlaví, podle svých čeledí.

³ Avšak Selofchad, syn Chefera, syna Gileáda, syna Makíra, syna Manasesova, neměl syny, nýbrž pouze dcery. Toto jsou jména jeho dcer: Machla a Nóa, Chogla, Milka a Tirsa.

⁴ Ty přistoupily před kněze Eleazara, před Jozua, syna Núnova, a před předáky se slovy: Hospodin Mojžíšovi přikázal, aby nám dal dědictví mezi našimi bratry. Dal jim tedy podle Hospodinova příkazu dědictví mezi bratry jejich otce.

⁵ Manasesovi pak připadlo deset dílů, mimo gileádskou a bášanskou zemi, která leží na druhé straně Jordánu,

⁶ protože Manasesovy dcery obdržely dědictví mezi jeho syny a gileádská země připadla zbývajícím Manasesovým synům.

⁷ Manasesova hranice vedla od (Ašer Mikmetatu,) který leží naproti Šekemu, a postupovala napravo k obyvatelům Én-tapúachu.

⁸ Manasesovi patřilo území Tapúachu, ale Tapúach u Manasesovy hranice patřil synům Efrajimovým.

⁹ Hranice dále sestupuje k potoku Káně. Na jih od potoka mezi městy Manasesovými leží další města a ta patří Efrajimovi. Manasesova hranice vede severně od potoka a svými výběžky dosahuje k moři.

¹⁰ Na jihu patří Efrajimovi, na severu patří Manasesovi a jeho hranicí je moře. (Do Ašera zasahují od) severu a do Isachara z východu.

¹¹ Manasesovi pak u Isachara a u Ašera patřil Bét-šeán a jeho vesnice, Jibleám a jeho vesnice, obyvatelé Dóru a jeho vesnic, obyvatelé Én-dóru a jeho vesnic, obyvatelé Taanaku a jeho vesnic a obyvatelé Megida a jeho vesnic, ta tři návrší.

¹² Synové Manasesovi si však tato města nebyli schopni podrobit a Kenaanci si (v této zemi) umínili zůstat.

¹³ Avšak když se stalo, že (se synové Izraele vzmohli a vydali Kenaance na nucené práce, ale úplně si je nepodrobili.)

¹⁴ Synové Josefovi pak promluvili k Jozuovi: Proč jsi nám dal za dědictví jeden los a jeden díl, když jsme početný lid? Až doposud nám Hospodin takto žehnal.

¹⁵ Jozue jim však odpověděl: Pokud jste početný lid, vytáhněte do lesa a vykácíte si ho pro sebe, tam v zemi Perizejců a Refájců, když je pro vás efrajimské pohoří těsné.

¹⁶ Synové Josefovi nato řekli: To pohoří pro nás nebude stačit a v celém kenaanském osídlení v údolní zemi mají železné vozy, ti, kdo jsou v Bét-šeánu a jeho vesnicích, i ti, kdo jsou v údolí Jizreelu.

¹⁷ Jozue odpověděl domu Josefovu, Efrajimovi a Manasesovi: Jsi početný lid a máš velkou sílu; nedostane se ti pouze jeden los.

¹⁸ Vždyť ti bude patřit pohoří. Protože je zalesněné, vykácíš ho a jeho končiny se stanou tvým vlastnictvím, neboť si Kenaance podrobíš, ačkoliv mají železné vozy a i když jsou silní.

18

¹ Pak se shromáždili do Šíla, celá obec synů Izraele, postavili tam stan setkávání a země byla před nimi podmaněna.

² Mezi syny Izraele však zbylo sedm kmenů, kterým nepřidělili jejich dědictví.

³ Tu řekl Jozue synům Izraele: (Jak dlouho) budete otálet, než půjdete obsadit zemi, kterou vám dal Hospodin, Bůh vašich otců?

⁴ Určete si tři muže za každý kmen, abych je mohl poslat. Ať povstanou, projdou skrze zemi, sepíšou o ní zápis podle svého dědictví a přijdou ke mně.

⁵ Pak si ji rozdělí na sedm dílů. Juda zůstane na svém území od jihu a dům Josefův zůstane na svém území od severu.

⁶ Vy rozepíšete tu zemi na sedm dílů a přinesete zápis sem ke mně. Já pro vás vrhnu los zde před Hospodinem, naším Bohem.

⁷ Lévijci totiž nemají mezi vámi podíl, protože jeho dědictvím je Hospodinovo kněžství. Gád, Rúben a polovina kmene Manasesova přijali své dědictví na druhé straně Jordánu na východě, které jim dal Mojžíš, otrok Hospodinův.

⁸ Ti muži povstali a šli. Jozue přikázal těm, kdo odcházeli, aby rozepsali zemi: Jděte, projděte zemí, sepište o ní zápis a vraťte se ke mně. Hodím vám los před Hospodinem tady v Šílu.

⁹ Muži tedy šli, procházeli skrze zemi a rozepsali ji do listiny podle měst po sedmi dílech. Potom přišli k Jozuovi do tábora v Šílu.

¹⁰ Jozue jim v Šílu hodil los před Hospodinem. Jozue tam synům Izraele rozdělil zemi podle jejich podílů.

¹¹ I zvedl se los pokolení synů Benjamínových pro jejich čeledi a území jejich losu vyšlo mezi syny Judovými a syny Josefovými.

¹² Připadla jim hranice na severní straně od Jordánu; hranice pak stoupá od severu k jerišskému hřebeni, dále do pohoří na západ a její výběžky dosahují k betávenské pustině.

¹³ Odtud prochází hranice k Lúzu, k úbočí na jih od Lúzu, což je Bét-el; pak sestupuje k Atarót-adaru proti hoře, která je na jih od Dolního Bét-chorónu.

¹⁴ Hranice dále zabočuje a stáčí se na západní straně k jihu od hory, která je směrem k Bét-chorónu na jih, a její výběžky dosahují ke Kirjat-baalu, což je Kirjat-jearím, město synů Judových. Toto je západní strana.

¹⁵ Jižní strana se potom rozkládá od okraje Kirjat-jearímu, hranice vybíhá na západ a dále vybíhá k prameni vod Neftóachu.

¹⁶ Potom hranice sestupuje k okraji hory, která leží směrem k údolí Hinómova syna, které je v údolí Refájců na severu, pak sestupuje Hinómovým údolím k jebúsejskému hřebeni na jih a sestupuje k Én-rogelu.

¹⁷ Zabočuje od severu a vybíhá k Én-šemeši, dále vybíhá ke Gelílótu, který je proti Adumímskému svahu, a sestupuje ke kameni Bohana, syna Rúbenova.

¹⁸ Prochází k úbočí naproti Arabě na sever a sestupuje do Araby.

¹⁹ Potom hranice prochází k úbočí Bét-chogly na sever a výběžky hranice dosahují k severnímu jazyku Solného moře u jordánského břehu na jihu. Toto je jižní hranice.

²⁰ A Jordán jej ohraničuje na východní straně. Toto je dědictví synů Benjamínových pro jejich čeledi podle svých hranic kolem dokola.

²¹ Pokolení synů Benjamínových a jejich čeledím pak připadla města: Jericho, Bét-chogla a Emek-kesis,

²² Bét-araba, Semárajim a Bét-el,

²³ Avím, Para a Ofra,

²⁴ Kefar-amóní, Ofní a Geba; dvanáct měst a jejich dvorce.

²⁵ Gibeón, Ráma a Beerót,

²⁶ Mispa, Kefíra a Mósa,

²⁷ Rekem, Jirpeel a Tarala,

²⁸ Sela-elef, Jebús, což je Jeruzalém, Gibea a Kirjat; čtrnáct měst a jejich dvorce. Toto je dědictví synů Benjamínových pro jejich čeledi.

19

¹ I vyšel druhý los pro Šimeóna, pro pokolení synů Šimeónových a jejich čeledi. Dostalo se jim dědictví uprostřed dědictví synů Judových.

² Připadla jim do dědictví Beer-šeba, Šeba a Mólada,

³ Chasar-šúal, Bála a Esem,

⁴ Eltólad, Betúl a Chorma,

⁵ Siklag, Bét-markabót a Chasar-súsa,

⁶ Bét-lebaót a Šarúchen; třináct měst a jejich dvorce.

⁷ Ajin, Rimón, Eter a Ašan; čtyři města a jejich dvorce.

⁸ A všechny dvorce, které jsou kolem těchto měst až po Baalat-beer a Ramat-negeb. Toto je dědictví pokolení synů Šimeónových pro jejich čeledi.

⁹ Dědictví synů Šimeónových bylo vzato z dílu synů Judových. Jelikož podíl synů Judových byl pro ně velký, synové Šimeónovi obdrželi dědictví uprostřed jejich dědičného podílu.

¹⁰ I byl vytažen třetí los pro syny Zabulónovy a jejich čeledi. Hranice jejich dědictví dosahovala až k Sarídu.

¹¹ Jejich hranice stoupá na západ k Mareále, zasahuje do Dabešetu a k potoku, který je naproti Jokneámu.

¹² Pak se od Sarídu vrací přímo k východu slunce na území Kislót-táboru, vybíhá k Daberatu a stoupá k Jafíe.

¹³ Odtud prochází přímo na východ do Gat-chéferu a Et-kasínu a vybíhá k Rimónu se zabočením k Néji.

¹⁴ Dále se hranice stáčí od severu k Chanatónu a její výběžky dosahují do údolí Jiftach-elu.

¹⁵ Zahrnuje i Katat, Nahalal, Šimrón, Jidalu a Bét-lechem; dvanáct měst a jejich dvorce.

¹⁶ Toto je dědictví synů Zabulónových pro jejich čeledi: Tato města a jejich dvorce.

¹⁷ Pro Isachara vyšel čtvrtý los, pro syny Isacharovy a jejich čeledi.

¹⁸ Jejich hranice dosahovala do Jizreelu a zahrnovala Kesulót a Šúnem,

¹⁹ Chafarajim, Šíon a Anacharat,

²⁰ Rabít, Kišjón a Ebes,

²¹ Remet, Én-ganím, Én-chada a Bét-pases.

²² Hranice zasahuje do Tábora, Šachasímu a Bét-šemeše a výběžky jejich hranice dosahují k Jordánu; šestnáct měst a jejich dvorce.

²³ Toto je dědictví pokolení synů Isacharových pro jejich čeledi: Města a jejich dvorce.

²⁴ I vyšel pátý los pro pokolení synů Ašerových a jejich čeledi.

²⁵ Jejich hranicí byl: Chelkat a Chalí, Beten a Akšáf,

²⁶ Alamelek, Ameád a Mišál. Hranice zasahuje do Karmelu na západ a do Šíchor-libnátu.

²⁷ Pak se obrací na východ slunce k Bét-dágonu, zasahuje do Zabulóna a do údolí Jiftach-elu na sever, Bét Emeku a Neíelu a vybíhá zleva ke Kabúlu,

²⁸ Ebrónu, Rechóbu, Chamónu a Káně až k velkému Sidónu.

²⁹ Hranice se opět obrací k Rámě a až k opevněnému městu Týru, potom se hranice obrací k Chose a její výběžky dosahují k moři od Chebelu do Akzíbu.

³⁰ Dále Uma, Afek a Rechób; dvacet dva měst a jejich dvorce.

³¹ Toto je dědictví pokolení synů Ašerových pro jejich čeledi: Tato města a jejich dvorce.

³² Pro syny Neftalího vyšel šestý los, pro syny Neftalího a jejich čeledi.

³³ Jejich hranice vede z Chelefu, od dubu v Saananímu, dále přes Adamí-nekeb a Jabneel až k Lakúmu a svými výběžky dosahuje k Jordánu.

³⁴ Pak se hranice obrací na západ k Aznót-táboru, vychází odtud k Chukóku a zasahuje do Zabulóna od jihu, do Ašera zasahuje od západu a do Judy u Jordánu na východu slunce.

³⁵ Zahrnuje i opevněná města: Sidím, Ser a Chamát, Rakat a Kineret,

³⁶ Adamu, Rámu a Chasór,

³⁷ Kedeš, Edreí a Én-chasór,

³⁸ Jirón a Migdal-el, Chorem, Bét-anat a Bét-šemeš; devatenáct měst a jejich dvorce.

³⁹ Toto je dědictví pokolení synů Neftalího pro jejich čeledi: Města a jejich dvorce.

⁴⁰ Pro pokolení synů Danových a pro jejich čeledi vyšel sedmý los.

⁴¹ Hranicí jejich dědictví byla: Sorea, Eštaól a Ír-šemeš,

⁴² Šaalabín, Ajalón a Jitla,

⁴³ Elón, Timna a Ekrón,

⁴⁴ Elteke, Gibetón a Baalat,

⁴⁵ Jehúd, Bené-berak a Gat-rimón,

⁴⁶ dále vody Jarkónu a Rakónu s územím směrem k Jafě.

⁴⁷ (Synové Danovi však přišli o své území.) Synové Danovi tedy vytáhli, bojovali s Lešemem, dobyli jej a vybili ho ostřím meče, obsadili ho, usadili se v něm a nazvali Lešem jménem Dan podle jména Dana, svého otce.

⁴⁸ Toto je dědictví pokolení synů Danových pro jejich čeledi: Tato města a jejich dvorce.

⁴⁹ A dokončili přidělování země do dědictví podle jejích hranic. Jozuovi, synu Núnovu, dali synové Izraele dědictví mezi sebou.

⁵⁰ Na příkaz Hospodinův mu dali město, o které požádal: Timnat-serach v efrajimském pohoří. Vystavěl to město a usadil se v něm.

⁵¹ Toto jsou dědičné podíly, které kněz Eleazar, Jozue, syn Núnův, a předáci rodů pokolením synů Izraele přidělili losem v Šílu před Hospodinem u vchodu do stanu setkávání. Tak dokončili dělení země.

20

¹ I promluvil Hospodin k Jozuovi:

² Promluv k synům Izraele takto: Ustanovte pro sebe útočištná města, o kterých jsem s vámi mluvil prostřednictvím Mojžíše,

³ aby tam utekl (vrah, který zabije člověka nedopatřením, neúmyslně.) Budou vám útočištěm před (krevním mstitelem.)

⁴ Vrah uteče do jednoho z těchto měst, postaví se u vchodu do městské brány a přednese starším onoho města své záležitosti. Poté jej vezmou do města k sobě, poskytnou mu místo a bude pobývat s nimi.

⁵ A když ho bude pronásledovat krevní mstitel, nevydají toho vraha do jeho ruky, protože svého bližního zabil neúmyslně, aniž by ho někdy dříve nenáviděl.

⁶ V onom městě bude bydlet, dokud se nepostaví před shromáždění k soudu, až do smrti velekněze, který bude v oněch dnech. Tehdy se vrah navrátí a přijde do svého města a do svého domu, do města, odkud utekl.

⁷ Tak posvětili Kedeš v Galileji v pohoří neftalíjském, Šekem v pohoří efrajimském a Kirjat-arbu, což je Chebrón, v pohoří judském.

⁸ A na druhé straně Jordánu na východ od Jericha přidělili Beser v pustině na rovině od pokolení Rúbenova, Rámot v Gileádu od pokolení Gádova a Gólan v Bášanu od pokolení Manasesova.

⁹ Toto byla města určená pro všechny syny Izraele i pro příchozího, pobývajícího mezi nimi jako cizinec, aby tam mohl utéci každý, kdo nedopatřením zabil člověka. Nezemře rukou krevního mstitele, dokud se nepostaví před shromáždění.

21

¹ Předáci lévijských rodů přistoupili ke knězi Eleazarovi, k Jozuovi, synu Núnovu, a k předákům rodů pokolení synů Izraele.

² A promluvili k nim v Šílu v kenaanské zemi: (Hospodin přikázal prostřednictvím Mojžíše,) aby nám byla dána města k bydlení a jejich pastviny pro náš dobytek.

³ Synové Izraele tedy dali Lévijcům ze svého dědictví podle Hospodinova příkazu tato města a jejich pastviny:

⁴ Los vyšel čeledím Kehatovců. Synům kněze Árona se dostalo mezi Lévijci pomocí losu třináct měst od pokolení Judova, od pokolení Šimeónova a od pokolení Benjamínova.

⁵ A zbývajícím synům Kehatovým pomocí losu deset měst od čeledí pokolení Efrajimova, od pokolení Danova a od poloviny pokolení Manasesova.

⁶ Synům Geršónovým pomocí losu třináct měst od čeledí pokolení Isacharova, od pokolení Ašerova, od pokolení Neftalího a od poloviny pokolení Manasesova v Bášanu.

⁷ Synům Merarího pro jejich čeledi dvanáct měst od pokolení Rúbenova, od pokolení Gádova a od pokolení Zabulónova.

⁸ Synové Izraelovi přidělili Lévijcům tato města a jejich pastviny pomocí losu, jak to přikázal Hospodin prostřednictvím Mojžíše.

⁹ Od pokolení synů Judových a od pokolení synů Šimeónových jim přidělili tato města, která budou jmenovitě vyhlášena.

¹⁰ Dostala se synům Áronovým z čeledí Kehatovců ze synů Léviho, protože jim padl los nejdříve.

¹¹ Dali jim Kirjat-arbu, město otce Anákova, což je Chebrón, v judském pohoří a jeho pastviny okolo něj.

¹² Pole toho města a jeho dvorce však dali Kálebovi, synu Jefunovu, do jeho vlastnictví.

¹³ Synům kněze Árona dali jako útočištné město pro vraha Chebrón a jeho pastviny, Libnu a její pastviny,

¹⁴ Jatír a jeho pastviny, Eštemóu a její pastviny,

¹⁵ Cholón a jeho pastviny, Debír a jeho pastviny,

¹⁶ Ajin a jeho pastviny, Jutu a její pastviny a Bét-šemeš a jeho pastviny; devět měst od těchto dvou kmenů.

¹⁷ Dále od pokolení Benjamínova: Gibeón a jeho pastviny, Gebu a její pastviny,

¹⁸ Anatót a jeho pastviny a Almón a jeho pastviny; čtyři města.

¹⁹ Všechna města kněží, synů Áronových: Třináct měst a jejich pastviny.

²⁰ Čeledím synů Kehatových, Lévijcům zbývajícím ze synů Kehatových, pak připadla města jejich losu od pokolení Efrajimova.

²¹ Dali jim jako útočištné město pro vraha Šekem a jeho pastviny v efrajimském pohoří, Gezer a jeho pastviny,

²² Kibsajim a jeho pastviny a Bét-chorón a jeho pastviny; čtyři města.

²³ Dále od pokolení Danova: Elteke a jeho pastviny, Gibetón a jeho pastviny,

²⁴ Ajalón a jeho pastviny a Gat-rimón a jeho pastviny; čtyři města.

²⁵ Od poloviny pokolení Manasesova: Taanak a jeho pastviny a Gat-rimón a jeho pastviny; dvě města.

²⁶ Všechna města pro čeledi zbývajících synů Kehatových: Deset a jejich pastviny.

²⁷ Synům Geršónovým z lévijských čeledí od poloviny pokolení Manasesova: Jako útočištné město pro vraha Gólan v Bášanu a jeho pastviny a Beešteru a její pastviny; dvě města.

²⁸ Dále od pokolení Isacharova: Kišjón a jeho pastviny, Daberat a jeho pastviny,

²⁹ Jarmút a jeho pastviny a Én-ganím a jeho pastviny; čtyři města.

³⁰ Dále od pokolení Ašerova: Mišál a jeho pastviny, Abdón a jeho pastviny,

³¹ Chelkat a jeho pastviny a Rechób a jeho pastviny; čtyři města.

³² Dále od pokolení Neftalího: Jako útočištné město pro vraha Kedeš v Galileji a jeho pastviny, Chamót-dór a jeho pastviny a Kartan a jeho pastviny; tři města.

³³ Všechna města Geršónovců pro jejich čeledi: Třináct měst a jejich pastviny.

³⁴ Čeledím synů Merarího, zbývajícím Lévijcům od pokolení Zabulónova: Jokneám a jeho pastviny, Kartu a její pastviny,

³⁵ Dimnu a její pastviny a Nahalal a jeho pastviny; čtyři města.

³⁶ Dále od pokolení Rúbenova: Beser a jeho pastviny, Jahas a jeho pastviny,

³⁷ Kedemót a jeho pastviny a Méfaat a jeho pastviny; čtyři města.

³⁸ Od pokolení Gádova: Jako útočištné město pro vraha Rámot v Gileádu a jeho pastviny, Machanajim a jeho pastviny,

³⁹ Chešbón a jeho pastviny a Jaezer a jeho pastviny; celkem čtyři města.

⁴⁰ Všechna města pro syny Merarího, pro jejich čeledi zbývající z lévijských čeledí: Připadlo jim losem dvanáct měst.

⁴¹ Všech lévijských měst uprostřed vlastnictví synů Izraele: Čtyřicet osm měst a jejich pastviny.

⁴² Tato města budou město jako město a jeho pastviny okolo něho. Tak je tomu se všemi těmito městy.

⁴³ Hospodin tedy dal Izraeli veškerou zemi, o níž přísahal, že ji dá jejich otcům. Obsadili ji a usadili se v ní.

⁴⁴ A Hospodin jim dal odpočinek od jejich okolí podle všeho, o čem přísahal jejich otcům. Nepostavil se proti nim nikdo ze všech jejich nepřátel. Všechny jejich nepřátele jim Hospodin vydal do ruky.

⁴⁵ Nezapadlo nic ze žádného dobrého slova, které promluvil Hospodin k domu izraelskému. Všechno se to naplnilo.

22

¹ Tehdy Jozue svolal Rúbenovce, Gádovce a polovinu pokolení Manasesova.

² Řekl jim: Vy jste zachovávali vše, co vám přikázal Mojžíš, otrok Hospodinův, a uposlechli jste mne ve všem, co jsem vám přikázal já.

³ Neopustili jste své bratry po tyto mnohé dny až dodnes, ale dbali jste na dodržování příkazu Hospodina, svého Boha.

⁴ Nyní dal Hospodin, váš Bůh, odpočinek vašim bratrům, jak to o nich prohlásil. Teď se tedy obraťte a jděte do svých stanů, do země svého vlastnictví, kterou vám dal Mojžíš, otrok Hospodinův, na druhé straně Jordánu.

⁵ Pouze velmi dbejte, abyste konali příkaz a zákon, který vám dal Mojžíš, otrok Hospodinův, abyste milovali Hospodina, svého Boha, a chodili po všech jeho cestách a abyste zachovávali jeho příkazy, přilnuli k němu a sloužili mu celým svým srdcem a celou svou duší.

⁶ Pak jim Jozue požehnal, propustil je a oni odešli ke svým stanům.

⁷ Polovině kmene Manasesova dal tedy Mojžíš území v Bášanu a jeho druhé polovině dal Jozue spolu s jejich bratry území na druhé straně Jordánu směrem na západ. Pak také, když je Jozue propustil k jejich stanům, požehnal jim

⁸ a řekl jim: S mnohými poklady se navraťte ke svým stanům, s velkým množstvím dobytka, se stříbrem, se zlatem, s bronzem, se železem a s velkým množstvím plášťů, rozdělte si kořist po svých nepřátelích se svými bratry.

⁹ Nato se obrátili synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova a odešli od synů Izraele ze Šíla, které je v zemi kenaanské, aby šli do země Gileádu, do země svého vlastnictví, v níž se uchytili na Hospodinův příkaz vydaný prostřednictvím Mojžíše.

¹⁰ Když přišli k jordánským krajům, které leží v kenaanské zemi, postavili tam synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova nad Jordánem oltář, oltář velký na pohled.

¹¹ Tu se synové Izraele doslechli: Hle, synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova postavili oltář směrem ke kenaanské zemi, k jordánským krajům, k protilehlé straně území synů Izraele.

¹² Synové Izraele se to doslechli a shromáždili se, celá obec synů Izraele, do Šíla, aby na ně vytáhli s armádou.

¹³ I poslali synové Izraele k synům Rúbenovým, k synům Gádovým a k polovině kmene Manasesova do země Gileádu Pinchasa, syna kněze Eleazara

¹⁴ a s ním deset předáků, jeden předák za každý otcovský dům, za všechna pokolení Izraele. Byli každý hlavou svého otcovského domu pro izraelské rody.

¹⁵ Přišli k synům Rúbenovým, k synům Gádovým a k polovině kmene Manasesova do země Gileádu a takto s nimi promluvili:

¹⁶ Toto prohlásili všichni, celá Hospodinova pospolitost: Co je tohle za věrolomnost, kterou jste se zpronevěřili Bohu Izraele, abyste se dnes odvrátili od Hospodina, když jste pro sebe zbudovali oltář, abyste se dnes vzbouřili proti Hospodinu?

¹⁷ Cožpak je pro nás málo mít Peórovu zvrácenost, od které jsme nebyli očištěni až do tohoto dne a pro níž se stala pohroma v Hospodinově obci?

¹⁸ A vy se dnes odvrátíte od Hospodina! Stane se, že vy se dnes vzbouříte proti Hospodinu a zítra se on rozhněvá na celou izraelskou obec.

¹⁹ Jestliže je ovšem země vašeho vlastnictví nečistá, přejděte si do země vlastnictví Hospodinova, kde se usídlil příbytek Hospodinův, a uchyťte se mezi námi. Ale nebuřte se proti Hospodinu a nepobuřujte nás tím, že pro sebe stavíte oltář mimo oltář Hospodina, našeho Boha.

²⁰ Cožpak se Akán, syn Zerachův, nezpronevěřil věrolomností při klatbě a na celou izraelskou obec nedopadlo (rozhořčení a ten muž sám nevydechl (kvůli své zvrácenosti) naposled?)

²¹ Nato synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova odpověděli. Promluvili s předáky izraelských rodů:

²² Bůh Bohů Hospodin, Bůh Bohů Hospodin to ví a Izrael ať to pozná: Jestliže jsme ve vzpouře nebo ve věrolomnosti proti Hospodinu, nezachraňuj nás tohoto dne,

²³ abychom pro sebe stavěli oltář a odvrátili se od Hospodina. A jestliže jsme to udělali, abychom na něm přinášeli zápalnou a přídavnou oběť, anebo abychom na něm konali obětní hody pohostinných obětí, to ať Hospodin sám posoudí.

²⁴ Zdalipak jsme však toto neučinili v obavě z toho, že zítra řeknou vaši synové našim synům: Co je vám do Hospodina, Boha Izraele?

²⁵ Hospodin ustanovil Jordán jako hranici mezi námi a mezi vámi, synové Rúbenovi a synové Gádovi; vy nemáte podíl v Hospodinu. A tak odradí vaši synové naše syny, aby se nebáli Hospodina.

²⁶ I řekli jsme si: Učiňme nyní pro sebe to, že vybudujeme oltář, ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod.

²⁷ Neboť bude svědkem mezi námi a vámi a mezi našimi pokoleními po nás, abychom konali službu Hospodinu před jeho obličejem svými zápalnými oběťmi, obětními hody a svými pohostinnými oběťmi. A vaši synové neřeknou zítra našim synům: Vy nemáte podíl v Hospodinu.

²⁸ Řekli jsme si: Když se stane, že to zítra povědí nám a našim pokolením, odpovíme: Podívejte se na napodobeninu Hospodinova oltáře, kterou zhotovili naši otcové ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod, neboť je svědkem mezi námi a vámi.

²⁹ Ať je to od nás vzdáleno, že by se někdo z nás vzbouřil proti Hospodinu a odvrátil se dnes od Hospodina, aby stavěl oltář pro zápalnou oběť, pro přídavnou oběť a pro obětní hod mimo oltář Hospodina, našeho Boha, který je před jeho příbytkem.

³⁰ I vyslechl kněz Pinchas, předáci obce a vůdcové izraelských rodů, kteří byli s ním, slova, která promluvili synové Rúbenovi, synové Gádovi a synové Manasesovi, a v jejich očích to bylo dobré.

³¹ Tu řekl (Pinchas, syn kněze Eleazara,) synům Rúbenovým, synům Gádovým a synům Manasesovým: Dnes jsme poznali, že Hospodin je mezi námi. Když jste se nezpronevěřili Hospodinu touto věrolomností, tehdy jste vysvobodili syny Izraele z Hospodinovy ruky.

³² Potom se vrátil Pinchas, syn kněze Eleazara, a předáci od synů Rúbenových a od synů Gádových ze země Gileádu do země kenaanské k synům Izraele a donesli jim zpět zprávu.

³³ Ta zpráva byla dobrá v očích synů Izraele a synové Izraele dobrořečili Bohu. Neříkali už, že na ně vytáhnou s armádou, aby zničili zemi, ve které synové Rúbenovi a synové Gádovi pobývají.

³⁴ Synové Rúbenovi a synové Gádovi pak oltář pojmenovali, protože je svědkem mezi námi, že Hospodin je Bůh.

23

¹ I stalo se po mnoha dnech poté, co dal Hospodin Izraeli odpočinek od všech jejich okolních nepřátel, že Jozue (zestárl a dosáhl pokročilého věku. )

² Tehdy Jozue svolal celý Izrael, jeho starší, jeho předáky, jeho soudce a jeho správce a řekl jim: Já jsem zestárl a dosáhl jsem pokročilého věku.

³ A vy jste viděli všechno, co učinil Hospodin, váš Bůh, se všemi těmito národy před vámi, neboť Hospodin, váš Bůh, bojoval za vás.

⁴ Pohleďte, předal jsem vám tyto zbylé národy do dědictví pro vaše kmeny od Jordánu a všechny národy, které jsem vyhladil, až k Velikému moři na západ slunce.

⁵ A Hospodin, váš Bůh, on je od vás vypudí, vyžene je před vámi a obsadíte jejich zemi, jak to Hospodin, váš Bůh, o vás prohlásil.

⁶ Velmi se posilněte, abyste zachovávali a konali všechno, co je zapsáno v knize Mojžíšova zákona, abyste se od něj neodvrátili napravo ani nalevo,

⁷ abyste (se nesměšovali s těmito zbylými národy.) Nebudete připomínat jméno jejich bohů, (nenecháte v něm přísahat,) nebudete jim sloužit a nebudete se (jim klanět.)

⁸ Neboť jestliže přilnete k Hospodinu, svému Bohu, jak jste to činili až do tohoto dne

⁹ a Hospodin vám podrobil (velké a mocné národy) a pokud jde o vás, nikdo před vámi až do tohoto dne neobstál,

¹⁰ tak jeden muž z vás bude pronásledovat tisíc, protože Hospodin, váš Bůh, on bojuje za vás, jak to o vás prohlásil.

¹¹ (Budete se tedy mít kvůli svému životu velmi na pozoru,) abyste milovali Hospodina, svého Boha.

¹² Neboť jestliže se opravdu odvrátíte a přilnete ke zbytku těchto národů, těch, kteří zůstali s vámi, spřízníte se s nimi a vejdete k nim a oni k vám,

¹³ jistě poznáte, že Hospodin, váš Bůh, nebude pokračovat v tom, aby tyto národy před vámi podrobil, a budou pro vás pastí a léčkou, bičem na vašich bocích a trny ve vašich očích, dokud se neztratíte z této dobré země, kterou vám dal Hospodin, váš Bůh.

¹⁴ Hle, já dnes odcházím cestou všeho pozemského. Poznáte celým svým srdcem a celou svou duší, že nezapadlo jediné ze všech těch dobrých slov, která o vás prohlásil Hospodin, váš Bůh; všechna se při vás naplnila, nezapadlo z toho jediné slovo.

¹⁵ A stane se, že tak jako se při vás naplnilo každé dobré slovo, které o vás prohlásil Hospodin, váš Bůh, tak při vás Hospodin naplní každé zlé slovo, dokud vás nevyhladí z této dobré země, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dal.

¹⁶ Když budete přestupovat smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou vám přikázal, a půjdete, budete sloužit jiným bohům a budete se jim klanět, tehdy proti vám vzplane Hospodinův hněv a rychle zmizíte z dobré země, kterou vám dal.

24

¹ Jozue pak shromáždil všechny izraelské kmeny do Šekemu a svolal starší Izraele, jeho předáky, jeho soudce a jeho správce a oni se postavili před Bohem.

² Jozue řekl všemu lidu: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši otcové pobývali odedávna na druhé straně řeky Eufratu -- Terach, otec Abrahamův a otec Náchorův -- a sloužili jiným bohům.

³ Vzal jsem vašeho otce Abrahama z druhé strany řeky a provedl jsem jej celou kenaanskou zemí, rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka.

⁴ Izákovi jsem dal Jákoba a Ezaua. Ezauovi jsem dal pohoří Seír, aby je obsadil. Jákob a jeho synové sestoupili do Egypta.

⁵ Poslal jsem Mojžíše a Árona, porazil jsem Egypt tím, co jsem učinil uprostřed něj, a potom jsem vás vyvedl.

⁶ Když jsem vyvedl vaše otce z Egypta, přišli jste k moři a Egypťané vaše otce pronásledovali s vozbou a na koních k Rákosovému moři.

⁷ Když křičeli k Hospodinu, položil mezi tebe a Egypťany temnotu, přivedl na ně moře a přikryl je. Vaše oči viděly, co jsem učinil v Egyptě, a mnoho dnů jste pobývali v pustině.

⁸ Pak jsem vás přivedl do země Emorejců, kteří sídlí na druhé straně Jordánu, bojovali s vámi a vydal jsem vám je do ruky, obsadili jste jejich zemi a vyhladil jsem je před vámi.

⁹ Potom povstal (moábský král Balák, syn Sipórův,) bojoval proti Izraeli, poslal pro Bileáma, syna Beórova, a povolal ho, aby vás proklel.

¹⁰ Nechtěl jsem však Bileáma slyšet, a tak vám stále žehnal a já jsem vás vysvobodil z jeho ruky.

¹¹ Pak jste přešli Jordán a přišli jste k Jerichu. Bojovali proti vám emorejští, perizejští, kenaanští, chetejští, girgašejští, chivejští a jebúsejští občané Jericha a já jsem vám je vydal do ruky.

¹² Poslal jsem před vámi děs a vyhnal je před vámi, dva emorejské krále, nikoli vaším mečem ani vaším lukem.

¹³ Dal jsem vám zemi, ve které ses nenamáhal a města, která jste nestavěli, a usadili jste se v nich. Jíte z vinic a olivových hájů, které jste nesázeli.

¹⁴ Nuže, bojte se Hospodina a služte mu bezúhonně a věrně. Odstraňte bohy, kterým sloužili vaši otcové za řekou a v Egyptě, a služte Hospodinu.

¹⁵ Jestliže je však ve vašich očích nežádoucí, abyste sloužili Hospodinu, vyberte si dnes, komu budete sloužit: Zda bohům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou, nebo zda bohům Emorejců, když sídlíte v jejich zemi. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.

¹⁶ Nato lid odpověděl. Řekl: Ať je to od nás vzdáleno, že bychom opustili Hospodina, abychom sloužili jiným bohům.

¹⁷ Vždyť Hospodin, náš Bůh, je ten, kdo vyvedl nás a naše otce z egyptské země, z domu otroctví, a který učinil před našima očima tato velká znamení a zachoval nás na celé cestě, po které jsme šli, a mezi všemi národy, uprostřed nichž jsme procházeli.

¹⁸ Hospodin od nás vyhnal všechny ty národy a (emorejského obyvatele) té země. Také my budeme sloužit Hospodinu, protože on je náš Bůh.

¹⁹ Tu řekl Jozue lidu: Nebudete schopni sloužit Hospodinu, protože on je svatý Bůh. On je žárlivý Bůh, nesnese vaše přestoupení a vaše hříchy.

²⁰ Když opustíte Hospodina a budete sloužit cizím bohům, odvrátí se a zle s vámi naloží, skoncuje s vámi i poté, co vám prokazoval dobro.

²¹ Ale lid řekl Jozuovi: Nikoli, vždyť budeme sloužit Hospodinu.

²² Jozue tedy řekl lidu: Jste svědky sami proti sobě, že vy jste si vybrali Hospodina, abyste mu sloužili. Oni řekli: Jsme svědky.

²³ Nuže, odstraňte cizí bohy, které máte mezi sebou, a nakloňte své srdce k Hospodinu, Bohu Izraele.

²⁴ A lid Jozuovi řekl: Hospodinu, svému Bohu, budeme sloužit a jeho hlas budeme poslouchat.

²⁵ Jozue v onen den uzavřel s lidem smlouvu a předložil mu v Šekemu (ustanovení a právní) nařízení.

²⁶ Jozue pak zapsal tato slova do knihy Božího zákona, vzal velký kámen a postavil ho tam pod terebint, který stojí v Hospodinově svatyni.

²⁷ Nato Jozue řekl všemu lidu: Hle, tento kámen bude mezi námi na svědectví, protože on slyšel všechny řeči, které s námi Hospodin mluvil. Bude mezi vámi na svědectví, ať nelžete proti svému Bohu.

²⁸ Potom Jozue lid propustil, každého k jeho dědictví.

²⁹ I stalo se po těchto událostech, že Jozue, syn Núnův, otrok Hospodinův, zemřel ve věku sto deseti let.

³⁰ A pohřbili ho na území jeho dědictví v Timnat-serachu, který je v efrajimském pohoří severně od hory Gaaše.

³¹ Izrael sloužil Hospodinu po všechny Jozuovy dny a po všechny dny starších, kteří (Jozua přežili) a kteří znali celé Hospodinovo dílo, jež vykonal pro Izrael.

³² Josefovy kosti, které vynesli synové Izraele z Egypta, pohřbili v Šekemu na dílu pole, který koupil Jákob od synů Chamóra, otce Šekemova, za sto kesít, a dostaly se synům Josefovým do dědictví.

³³ Zemřel i Eleazar, syn Áronův, a pohřbili jej na návrší jeho syna Pinchasa, které mu bylo dáno v efrajimském pohoří.