1 Ynanymerohpyry moro onenerykõme Jezu poetory tomo, Korĩtopõkomo. Ymaro Soxitene nase sero merory poko. Jakorõme ynororo Jezu enetuputyryke tyya. Ywy ase Pauru. Ritonõpo nymenekahpyryme ase, imehnõ amorepaneme, Jezu Kyrixtu poko.
"2 Ynanymerohpyry moro Korĩtopõkõ neneryme Ritonõpo poetory tõ neneryme, Jezu Kyrixtu enetupuhnanõ neneryme. Toahmase matose eya tymaro oehtohkõme. Imaro toehse matose, Jezu Kyrixtu a tukurãkase oexirykõke, emero Kuesẽkõ Jezu enetupuhnanõ maro, emero pata tõ punero.
"3 Ynara ãko ase Ritonõpo a opoko xine, “Papa kapuaono, kure rokẽ opoetory tõ tyriko. Torẽtyke pyra tyriko toto,” ãko ase. Morara ãko ase Jezu Kyrixtu Kuesẽkomo a roropa, enara.
"4 Kokoro rokẽ kure oritorỹko Ritonõpo mana Tumũkuru Jezu Kyrixtu enetuputyryke oya xine. Naeroro, “Kure mase Papa,” ãko ase Ritonõpo a opoko xine."
5 Kyrixtu maro oexirykõke emero nae exiketõ sã matose. Imaro oexirykõke orẽpyra exĩko matose omi kurã poko imehnõ zururu poko. Otupipyra roropa matose zae ehtoh waro oexirykõke."
6 Kyrixtu poko onetahpyrykõ tonetupuhse oya xine yronymyryme. Naeroro aomipona matose."
7 Emero nae exiketõ sã matose, Ritonõpo zuzenu nekarory emero mapoiatose. Jezu Kyrixtu Kuesẽkõ enehpõko ropa Ritonõpo mana seropõkõ neneryme emero. Aepyry ropa eraximaryme oya xine Ritonõpo zuzenu nekarory mapoiatose."
8 Kokoro rokẽ poremãpyra oritorỹko Ritonõpo mana onenetupuhkehpyra oehtohkõme, tyyrypyhpyke pyra oehtohkõme Kuesẽkõ Jezu Kyrixtu oepyry ropahtao."
9 Zae rokẽ Ritonõpo mana kyya xine. Eya toahmase matose, Tumũkuru marõme oehtohkõme, Jezu Kyrixtu Kuesẽkõ epeme oehtohkõme.
"10 (10-11) Wekyry tomo, Kyroe ekyry tõ juruase opoko xine, õsezusezukurukõ poko. Naeroro ynara kary se ase oya xine, Kuesẽkõ Jezu Kyrixtu poetoryme oexirykõke, oseosezuhpyra ke ehtoko. Osepyno ke ehtoko yronymyryme. Oxisã enetupuhtoko. Oxisã tuaro ehtoko."
11 (-)"
12 Yrome toitoine matose ynara ãko, “Pauru maro rokẽ ase,” ãko. Imehnõ, “Aporu maro rokẽ ase,” ãko. Imehnõ, “Peturu maro rokẽ ase,” ãko roropa. Imehnõ, “Kyrixtu maro rokẽ ase,” ãko. Atae pyra matose, oxiehno exiketõ samo."
13 Mame atae pyra awahtao xine Kyrixtu apiakãko sã matose. Ywy Pauru orihpyra exiase wewe poko omyakãkõme, oorypyrykõ korokatohme. Naeroro, “Pauru poetoryme tõpurihkase ywy,” kara ehtoko. “Kyrixtu poetoryme ase,” kahtoko rokene. Oseosezuhpyra ehtoko.
"14 Morara exiryke tãkye ase oẽpurihkara xine jexihpyry poko. Asakoro rokẽ tõpurihkase ya, Kyrixpu, Kaju, enara rokene,"
15 “Typoe rokẽ tõpurihkase toto Pauru a, typoetoryme,” karyino."
16 Aõ, imepỹ roropa tõpurihkase ya, Extepana, jekyry to maro. Imehnõ tõpurihkase ya ahtao zuaro pyra ase, tuenikehse."
17 Kyrixtu a tonyohse ywy ahno ẽpurihkatohme pyra. Jenyohne typoko imehnõ amorepatohme. Toto amoreparyhtao ya zuaro exikety omiry sã pyra jomiry nexiase. “To! Pauru emese kure imehnõ amorepary poko,” kamexiporyino. Emese kure jomiry ahtao ynara kara mehtory, “Orẽpyra Jezu Kyrixtu mana. Iirypyrymãkõ kurãkary waro kuhse mana. Toorihse toexiryke kukurãkatorỹko mana,” kara mehtory. “Pauru emese kure mana,” mykatory rokẽ otarãme.
"18 “Kyrixtu toxixihmapose wewe pokona kukurãkatohkõme,” kary poko ynara ãko Ritonõpo nukurãkatyamo, “Tyjamitunuru ke Ritonõpo kukurãkatorỹko mana toorihse Jezu exiryke kymyakãkõme,” ãko mã Ritonõpo nukurãkatyamo. Yrome apotoimo htaka ytoketõ ynara ãko, “Oty katoh toorihse nae? Toiparo rokẽ toorihse,” ãko toto ajohpe rokene."
19 Moro poko ynara tymerose Ritonõpo omiryme,
“Zuaro exiketõ mã tyya xine rokẽ zuaro mã toto.
Yrome zuaro pyra toto ripõko ropa ase.
Seropõkomo a tuarohxo mã toto,
yrome ya zuaro pyra toh mana,” 20 Morara exiryke otara ãko zuarohxo exiketõ nae Ritonõpo a? Otara ãko orẽpyra oturuketõ roropa nae? Imehnõ ezuezuhnanõ roropa? Otara ãko toh nae Ritonõpo a? Arypyra, “To! Zuarohxo mã toto,” ãko Ritonõpo onenetupuhpynomo sero nonopõkomo. Yrome Ritonõpo a zuaro pyra mã toto ipunaka. “Zae ynanase Ritonõpo a zuarohxo yna exiryke,” ãko toh mã repe. Azahkuru rokẽ morara ãko mã toto. 21 “Ajohpanorykomo,” ãko Jezu onenetupuhpynõ mã yna omiry poko Jezu enetuputyry poko. “Zuaro pyra matose,” ãko mã toto yna a. “Toiparo rokẽ Jezu toorihse,” ãko mã toto. Yrome Ritonõpo tuarohxo ipunaka. Morara exiryke Jezu onenetupuhpynõ tuaro pyra tyripose, tamoreme xine Ritonõpo waro exisaromepyra toto ehtohme. Yrome Jezu poko oturunohtao rokẽ iirypyrymãkõ kurãkãko ropa mana, Jezu enetuputyryhtao eya xine. Morara tyripose Ritonõpo a."
22 Ynara ãko juteu tomo, “Ritonõpo jamitunuru enepoko yna a zuaro yna ehtohme. Ritonõpo jamitunuru eneporyhtao yna a, aomipona yna exiry,” ãko juteu tõ repe. Mame juteutõkara ynara ãko roropa, “Zuaro pyra yna ehtoh etary se ynanase. Zuarohxo exiketõ omiry etaryhtao yna a Ritonõpo poe aexiry ynanenetuputyry,” ãko mã kyreku tomo."
23 Yrome mokaro sã pyra ynanase. Ynara ãko rokẽ ynanase, “Kyrixtu toorihse, okurãkatohkõme, iirypyryme pyra oehtohkõme,” ãko ynanase. Mame morara karyhtao yna a juteu to netaryme tohne exĩko mã toto. Morararo morara karyhtao kyreku tõ netaryme, “Ajohpe rokẽ moro,” ãko mã toto."
24 Yrome Ritonõpo nymenekatyamo a, “Kyrixtu toxixihmapose wewe pokona kymyakãkõme,” kary zae mana juteu tomo a, juteutõkara a roropa. Eya xine Jezu Kyrixtu Ritonõpo jamitunuru enepõko mana, kukurãkarykohtao. Eya xine zuaro Ritonõpo mana. Morara exiryke Tumũkuru tyrise iirypyrymãkõ pynanohneme."
25 “Ritonõpo zuaro pyra mana,” ãko onenetupuhpynõ repe. Yrome ahno motye zuaro Ritonõpo mana. “Ritonõpo jamihme pyra mana,” ãko roropa onenetupuhpynõ repe. Yrome emero motye jamihme mana. 26 Wenikehpyra ehtoko wekyry tomo, oehtopõpyrykõ poko onymenekara ro awahtao xine. Tuhke pyra mexiatose, zuaro exiketomo. Tuhke pyra mexiatose tamuximãkomo. Tuhke pyra roropa mexiatose tymõkomo ke exiketomo."
27 “Tuaro pyra mokaro mana,” ãko onenetupuhpynomo. Yrome mokaro tymenekase Ritonõpo a typoenõme toto ritohme, tuaro exiketõ hxiropotohme. “Tuisame pyra mokaro,” ãko onenetupuhpynõ roropa. Yrome tymenekase roropa Ritonõpo a, toto typoenõme toto ehtohme tamuximãkõ hxiropotohme roropa."
28 “Mokaro xihpyry,” ãko onenetupuhpynomo. “Otyme kure nahe?” ãko. “Typahsẽme rokẽ mokaro,” ãko roropa toh mã repe. Yrome tonetupuhnanõ tymenekase Ritonõpo a onenetupuhpynõ penetatoh jamitunuru enahkapotohme."
29 Morara tyrise Ritonõpo a kure toexirykõ poko epyrypara ahno ehtohme tõpataka."
30 Mãpyra Ritonõpo a typynanohse matose, Jezu Kyrixtu marõme oehtohkõme. Zuaro toehtoh ekarõko kyya xine mana. “Zae matose ya,” ãko Ritonõpo kyya xine, Jezu a tukurãkase kuexirykõke. Ritonõpo poenõme kure kyriatose. Kukurãkatamitukõ topehmase eya toorikyry ke rahkene."
31 Morara exiryke ynara tymerose Ritonõpo omiryme, “Oepyryparykõ se awahtao xine Kuesẽkõ nyrihpyry poko rokẽ epyrypatoko,” ãko. 1 (1-2) Wekyry tomo, “Imepỹ poko Korĩtopõkõ anamorepara ase, Jezu Kyrixtu poko rokẽ toto amorepãko ase,” ase ukurohtao rokene, ytopyra ro jahtao oya xine. Jezu orikyhpyry poko ãmoreparykõ se nymyry exiase. Naeroro oehsene oya xine jahtao, jomiry tupime pyra nexiase. Jatamorepatopõpyry poko jepyrypary se pyra exiase, “Pauru otyro waro emero,” kara imehnõ ehtohme. Ritonõpo osenetupuhtoh ekarory se exiase oya xine. Zae omi ekarory se exiase. Apitoryme aomiry waro pyra exiatose. Yrome seromaroro jarao mana."
2 (-)"
3 Morara exiryke oya xine toytose jahtao, zehno exikety omiry sã pyra jomiry nexiase. Tykytyky tykase ywy zuno jehtopõpyryke azahkuru se pyra jexiryke Ritonõpo a."
4 Zae omi ekaroase oya xine. Zuaro exiketõ omiry sã pyra jomiry nexiase. Yrome Ritonõpo jamitunuru ke kuamorepatose. Morarame jomiry etaryke oya xine otuarõtanohpoatose Ritonõpo zuzenu, tyjamitunuru eneporyke oya xine."
5 Naeroro Jezu tonetupuhse oya xine, ahno tuarõnory ke pyra, Ritonõpo jamitunuru poe rokẽ Jezu tonetupuhse oya xine. 6 Ritonõpo zuzenu omipona exiketõ maro zuaro exikety sã oturũko ase. Yrome Jezu onenetupuhpynõ zuaro ehtoh sã pyra jomiry mana. Itãhpopãtyã zuaro ehtoh sã pyra roropa mana. Axĩtao rokẽ itãhpopãtyã mana sero nono po."
7 Emero motye zuaro Ritonõpo mana. Aomiry ekarõko ase oya xine zuaro oehtohkõme. Pake tokare pyra Ritonõpo osenetupuhtopõpyry kynexine. “Umũkuru enetupuhnanõ kurãkãko ase aorikyryke toto myakãme. Umũkuru sã exĩko mã toto,” tykase Ritonõpo tyya rokene, sero nono onyripyra ro tahtao. Morara katopõpyry tokare pyra kynexine aporo. Seromaroro jarao mã rahkene."
8 Yrome Ritonõpo osenetupuhtopõpyry waro pyra seropõkõ tuisary tõ kynexine. Zuaro tahtao xine Kuesẽkõ onexixihmapopyra toh exiry wewe pokona. Emero motye Kuesẽkõ kure exiry mana, tuisamehxo exiry, enara."
9 Moro poko ynara tymerose Ritonõpo omiryme, “Tynekarory kurã kurãkãko Ritonõpo mana ekarotohme typyno exiketomo a. Onenepitopyra seropõkõ mana, onetapitopyra roropa, 10 Yrome moro poko kymarokõ tutuarõtanohpose Ritonõpo zuzenu a, Ritonõpo nenetuputyhpyry poko. Tuzenu tonehpose kukurohtaka xine zuaro kuehtohkõme. Emero oneto Ritonõpo zuzenu mana. Ritonõpo osenetupuhtoh waro mana zuaro pyra imehnõ ahtao ro."
11 Kuosenetuputyrykõ waro pyra imehnõ mana. Kymarokõ rokẽ zuaro. Moro saaro Ritonõpo zuzenu rokẽ Ritonõpo osenetuputyry waro mana."
12 Jezu enetupuhnõko sytatose. Naeroro Jezu onenetupuhpynõ zuzenu kukurohtao xine pyra mana. Ritonõpo zuzenu rokẽ tonehpose Ritonõpo a kukurohtaka xine, kuamorepatohkõme, emero inekarohpyry waro kuehtohkõme. 13 Morara exiryke ahno a rokẽ pyra tamorepase ynanase. Ritonõpo zuzenu a tamorepase ynanase. Naeroro kytamurukõ namorepatopõpyry ke pyra imehnõ amorepãko ynanase. Ritonõpo zuzenu namorepatopõpyry ke rokẽ Zuzenu nae exiketõ amorepãko ynanase."
14 Yrome Ritonõpo zuzenu maro pyra exiketõ inekarotyã anapoipyra mã toto onenetupuhpyra toexirykõke. “Otãto tynekarory ekarõko Ritonõpo nae?” ãko mã toto. “Oty katohme moro apoĩko mokaro nae?” ãko roropa toh repe oseya rokene, Ritonõpo zuzenu maro pyra exiketomo. Ynara exiryke, Ritonõpo zuzenu nae exiketõ rokẽ inekarotyã kure exiry enetupuhnõko."
15 Ritonõpo zuzenu nae awahtao xine emero rokẽ toehse ahtao zae ehtoh enetupuhnõko matose. Mame õmirykõ eunopyry se imehnõ ahtao oneunohpyra ekurehnõko mã toto, zae rokẽ oexirykõke."
16 Ynara tymerose Ritonõpo omiryme. “Ritonõpo osenetupuhtopõpyry waro pyra imehnõ mana. Amorepary waro ehsaromepyra roropa mã toto. Tamorepaneke pyra ynororo mana ipunaka. Tamoreme zuaro ynororo,” 1 Wekyry tomo, tomeseke sã oturũko ase oya xine, Jezu enetupuhsenã sã oexirykõke, Ritonõpo zuzenu omipona nymyry pyra oexirykõke roropa. Ritonõpo zuzenu maro nymyry awahtao xine tyoro jotururu exiry oya xine. Yrome aomipona pyra oexirykõke Jezu waro pyra exiketõ zururu sã ourutorỹko ase."
2 Poeto pitiko ahtao suhsu ke auhpãko jẽ mana. Poeto pitiko sã matose Ritonõpo enetuputyry poko. Morara exiryke Ritonõpo omiry tupimãkara rokẽ ekaroase oya xine. Aomiry tupimã onetara mexiatose enetupuhsenã sã oexirykõke. Morararo matose seromaroro. Aomiry tupimã onetara ro matose,"
3 Jezu onenetupuhpynõ sã oexirykõke, Zuzenu maro pyra exiketõ samo. Zumoxike matose. Oseosezuhnõko roropa matose. Morara awahtao xine Jezu onenetupuhpynõ sã matose, Zuzenu maro pyra exiketõ samo. Naeroro tupimã ke ãmorepara xine ase."
4 Ynara ãko toitoine matose, “Pauru marõme rokẽ ase,” ãko. Imehnõ, “Aporu marõme ase,” ãko. Morara karyhtao oya xine oxiehnotokõ sã matose. Jezu onenetupuhpỹnõ sã matose. 5 Yrome tuisame pyra Aporu mana. Tuisame pyra ase roropa. Ritonõpo namotome rokẽ ynanase, Jezu Kyrixtu poko imehnõ amorepananõme. Tamorepase yna a oexirykõke Jezu poetoryme toehse matose. Kuesẽkõ nyrohmanohpotopõpyry poko rokẽ erohnõko ynanase, aomipona."
6 Otyro puhturu arykary sã Kyrixtu ekarory mana. Ywy osemazuhme Kyrixtu ekaroase oya xine. Mame Kyrixtu omiry poko ãmoreparykõ otyro ehxikary sã mana. Aporu toerohse ỹkapo ãmoreparykõ poko Kyrixtu omiry poko. Mame otyro ahtanohponeme Ritonõpo mana. (Moro saaro typoetoryme oriatose Ritonõpo. Ritonõpo rokẽ onenetupuhpynomo a Tumũkuru enetupuhpory waro mana.)"
7 Naeroro Kyrixtu ekaronanõ mã ime nymyry pyra mã toto. Aomiry poko imehnõ amorepananõ roropa ime nymyry pyra mã toto. Ritonõpo rokẽ ime kuhse mana, ipoe enetupuhnanõme toehse kuexirykõke."
8 Oxipãkõ mokaro Kyrixtu ekaronanomo, aomiry poko amorepatõ komo, enara. Imeĩpo typoetory tõ epehmãko Ritonõpo mana, toto erohtamitume. Zae erohketõ epehmãko kure mana. Zae pyrahme sã toerohse ahtao pitiko rokẽ toto epehmãko mana."
9 Ritonõpo tupi sã matose. Tupito esẽ tutupi pyno exiry sã opyno xine Ritonõpo mana. Ritonõpo tupi poko erohketõ sã ynanase Aporu maro. Ãmorepatorỹko ynanase. 10 Tapyi apõ sã Kyrixtu mana. Tapyi apõ kure ahtao epukara tapyi mana jamihme exiryke. Moro sã Kyrixtu mana. Morara exiryke Kyrixtu ynanekaroase oya xine enetupuhtohme oya xine apotoimo htaka ytopyra oehtohkõme. Ritonõpo a tyjamitunuru tokarose ya Kyrixtu ekarotohme onenetupuhpitopynomo a. Kyrixtu ekaroryhtao eya xine tapyi apõ rĩko sã ase. Mame ỹkapo imehnõ mã Kyrixtu omiry poko mokaro amorepãko jesahpyo. Mokaro amorepananõ mã tapyi amonanõ sã mã toto. Kure mã toto, zae imehnõ amoreparyhtao eya xine."
11 Ritonõpo a Jezu Kyrixtu tonehpose xiaro, sero nono pona. Toiro ynororo, imepỹ pyra. Jezu enetuputyryke rokẽ kyya xine Ritonõpo poenõme exĩko sytatose. Ytopyra sytatose apotoimo htaka."
12 Imehnõ amorepananõ mã tapyi amonanõ sã mana. Toitoine tapyi amõko sã mã toto okynã ehtohme, uuru ke te, parata ke te, topu kurã ke roropa sã tyrĩko mã toto. Mokaro sã matose zae imehnõ amoreparyhtao oya xine. Yrome imehnõ mã axĩtaonato sã rokẽ tapyi amõko mã toto, wewe ke te, apuary ke te, paruruary ke, enara. Mokaro sã exĩko sytatose zae pyra imehnõ amoreparyhtao kyya xine."
13 Mame apoto toehse ahtao tapyi zatyry enẽko sytatose. Yrome okynã exikety ke tamose ahtao zahpyra mana. Moro saaro Kyrixtu oehtoh ropa po. Kure imehnõ tamorepase ahtao kyya xine zae toto amorepatopõpyry kyya xine enẽko sytatose. Yrome zae pyra imehnõ tamorepase ahtao kyya xine moro enẽko roropa sytatose, Kyrixtu oepyry ropahtao."
14 Mame tapyi zahpyra ahtao tapyi esẽ tytapyike ro exĩko mana tozehse apoto ahtao. Mokyro saaro zae imehnõ amorepananõ Ritonõpo nekarory kurã apoĩko mã toto toerohtamitukõme."
15 Yrome jatyhpyry esemy tytapyike pyra exĩko, tyahse exiryke. Mokyro saaro azahkuru imehnõ amorepananõ epehpyry kurã anapoipyra mã toto. Mãpyra toto pynanohnõko otarãme Ritonõpo mana apoto htae anymyhpyry samo. 16 Ritonõpo tapyĩ sã matose, Ritonõpo zuzenu okurohtao xine exiryke. Moro waro matose."
17 Ritonõpo tapyĩ kararapyryhtao Ritonõpo mã tytapyĩ ryhmahpõ ryhmãko. Kure Ritonõpo tapyĩ mana. Xihpyryme pyra mana. Kymarokõ Ritonõpo tapyĩme sytatose. Naeroro azahkuru ãmorepananõ wãnohnõko Ritonõpo mana, tytapyĩ kurã ryhmananõ sã toto exiryke. 18 Osenekunohpopyra ehtoko Jezu onenetupuhpynomo a. “Emero zuaro ase,” karyhtao oya xine, moro waro ehtoh irumekatoko, Ritonõpo poe zuaro kuhse oehtohkõme."
19 “Zuarohxo ynanase,” ãko Jezu onenetupuhpynomo. Yrome Ritonõpo ynara ãko eya xine, “Rowohpe matose ipunaka,” ãko. Ynara tymerose Ritonõpo omiryme, “‘Zuarohxo ywy,’ kananõ mã osenekunohnõko rokene zuaro toehtopõpyrykõke. Otupĩko mã toto. Tutũtatohkõ ropa zupĩko sã mã toto,” ãko."
20 Ynara tymerose roropa Ritonõpo omiryme, “Otyme kure Ritonõpo a, ynara kananõ osenetupuhtoh nahe? ‘Imehnõ motye zuarohxo ywy,’ kananõ osenetupuhtoh otyme kure Ritonõpo a? Arypyra ipunaka,” tymerose."
21 Morara exiryke, “Imehnõ motye zuarohxo yna,” kara ehtoko. Seromaroro emero nae exiketõme matose Kyrixtu oesẽkõme exiryke."
22 Ãkorehmanekõme ase Kyrixtu poe, Aporu roropa te, Peturu roropa. Sero nono tõkehko tyrise Ritonõpo a oesarykõme. Orihpyra ro awahtao xine opyno xine mana. Oorikyrykohtao opyno xine ro mana. Seromaroro opyno xine mana. Opyno xine xikehpyra roropa mana."
23 Mame Kyrixtu oesẽkõme mana. Kyrixtu esẽme Ritonõpo mana. Naeroro esẽme sã roropa matose Ritonõpo nyrityã esẽme. 1 Kyrixtu akorehmananõ pyno ehtoh sã yna pyno ehtoko, Ritonõpo omiry ekaronanõme yna exiryke. Tokare pyra Ritonõpo osenetupuhtopõpyry kynexine aporo. Yrome seromaroro tõsenetupuhtopõpyry tokarose yna a zuaro yna ehtohme, ekarotohme ropa imehnomo a."
2 Ynara ãko typoetoke exikety typoetory tomo a, “Imepỹ omipona pyra ehtoko, jomipona rokẽ ehtoko,” ãko. Moro saaro morara ãko Ritonõpo tõmiry ekaronanomo a. Tõmipona toto se ynororo mana."
3 Otara kara ase, “Zae Pauru mana,” karyhtao oya xine. Imehnomo a roropa, “Zae pyra Pauru mana,” karyhtao, otara kara ase. Imehnõ popyra onekaropyra ase. “Zae pyra mã toto,” kara ase. “Zae pyra ase,” kara ase roropa ypoko."
4 Ya zae rokẽ ase. Yrome otarãme jukurãkatopõpyry Ritonõpo a waro pyra imehnõ mana zae jehtoh waro jahtao ro. Yrome Kuesẽkomo a, “Pauru zae mana,” karyhtao, zae nymyry ase."
5 Morara exiryke Kuesẽkõ oehpyra ro ahtao, “Popyra matose Ritonõpo a,” kara ehtoko imehnomo a. Imeĩpo jũme rokẽ kuapiakatorỹko Kuesẽkõ mana, toehse ropa tahtao. Morara ahtao kynyrihpyrykõ enepynỹpo tõ zumakapõko mana, kuosenetupuhtopõpyrykomo, kypenetatopõpyrykomo, enara. Morarame, “Kure mase ya,” ãko Ritonõpo zae exiketomo a. 6 Wekyry tomo, opyno xine jexiryke yna poko kuurutou, ypoko, Aporu poko, enara. Ãmorepatohkõme kuurutou zae oehtohkõme, Ritonõpo omiry omipona oehtohkõme, imehnõ onypyrypara ehtoko. “Mose kure. Mose popyra,” kara ehtoko. Kure rokẽ ehtoko emero a."
7 Oxisã matose imehnõ maro Ritonõpo a. Eya imehnõ motye pyra matose. Ritonõpo nekarohpyryme okyryrykõ mana, emero. Morara exiryke kure oexirykõ poko epyrypara ehtoko, Ritonõpo poe rokẽ kure oexirykõke. 8 Otarãme azahkuru matose ynara ãko, “Otyro se pyra ynanase, emero nae,” ãko matose. “Tymõkomoke ynanase, porehme,” ãko roropa matose repe. Yrome azahkuru matose. Tuisame sã matose tuisame pyra yna ahtao, Aporu maro. Tuisame nymyry awahtao xine tãkye jexiry, amaro xine tuisame ynanexiry roropa."
9 Ynara enetupuhnõko ase, Ritonõpo nymenekatyãme yna ahtao ro imehnõ amorepananõme, tuisame pyra ynanase. Imehnõ namotome sã rokẽ ynanase. Orihketõme sã tyrise ynanase, jarao orihmaposẽ samo emero tonesẽme, kapuaõkõ neneryme, nonopõkõ neneryme, enara."
10 Kyrixtu onenetupuhpynomo a rowohpe ynanase Kyrixtu enetuputyryke yna a. Mãpyra amarokomo Kyrixtu maro oexirykõke tuaro matose toehse. Onenetupuhpynomo a orẽnõko ynanase. Yrome amarokõ orẽpyra matose eya xine. Yna se pyra mã toto. Yrome kure rokẽ oritorỹko mã toto."
11 Emitapãnõko ynanase. Tuna se zehnãko roropa ynanase. Upõpo xihpyryke tõtupohtose ynanase. Typipohse ynanase. Tosake pyra yna exiryke, ytoytõko rokẽ ynanase pata tõ poro."
12 Erohkehpyra ynanase yronymyryme yna napyry epekahtohme. Imehnomo a typoihtose yna ahtao zae rokẽ toto ezuhnõko ynanase. Ynahtomaryhtao eanahtõko rokẽ ynanase."
13 Omi xihpyry ke typoihtose yna ahtao kure rokẽ ezuhnõko ynanase. Typahsẽme sã yna ekarõko imehnõ mana, itumekyhpyry sã yna rĩko mã toto. 14 Ohxirorykõ se pyra ase repe. Morohne ymerono ãmorepatohkõme, opyno xine jexiryke, ypoenõme sã oexirykõke."
15 Ãmorepatõkõ ikuhpỹme tomãse ahtao ro, Kyrixtu omiry poko toiro rokẽ omykõme mana. Tamorepase ya oexirykõke Jezu Kyrixtu tonetupuhse oya xine. Morara exiryke omykõme ase, osemazuhme tamorepase ya oexirykõke."
16 Naeroro ajohpãme sã kypoenohtoko ysã oehtohkõme."
17 Morara exiryke Timoteu aropõko ase oya xine. Umũkurume mana Kuesẽkõ enetuputyryke eya. Tymoise roropa ywy eya. Ipyno ase yronymyryme. Otuarõtanohtorỹko ropa mana zae jehtoh poko Kyrixtu Jezu enetuputyryke ya. Imehnõ amorepatopõpyry poko roropa ya ourutorỹko mana. “Pata tõ punero zae imehnõ amorepãko Pauru mana, zae toto ehtohme tysaaro, Jezu poetory to oximõtohtao,” ãko oya xine mana. 18 Toitoine matose epyrypãko, ytopyra jekaroryke oya xine repe."
19 Yrome Ritonõpo jaropory se ahtao ytõko ase, okynã pyra, oenese xine. Mokaro otururu waro ase. Yrome amaro xine jahtao ywy roro epyrypaketõ nyriry enẽko ase. Otarãme Ritonõpo jamitunuru nae mã toto. Otarãme arypyra mã toto."
20 Ritonõpo enetupuhnõko sytatose kuesẽkõme. Omihpo rokẽ kara moro. Ritonõpo jamitunurume mana."
21 Oty kurehxo oya xine nae? Oorypyrykõ poko ouruse xine jytory kure oya xine nae? Omi kurã ke ouruse xine jytory kure oya xine nae, oeahmase xine? Opyno xine jexiry kure oya xine ahtao oorypyrykõ irumekatoko. 1 “Toiro Korĩtopõ tumy pyty maro toehse mana, Jezu poetoryme tahtao ro,” tykase oehsenã ya. Morara popyra Ritonõpo a. Ritonõpo waro pyra exiketõ roropa morara sã ahtao ihxipỹke exiry tyyrypyrykõ poko."
2 Morara awahtao xine toiparo rokẽ, “Kure ynanase,” ãko matose. Epyrypara ehtoko kure oexirykõ poko. Emynyhmatoko hkoty mokyro rypyry poko. Mame mokyro iirypyryme exikety emynyhmara ahtao tyyrypyry poko Ritonõpo maro oturutoh taka onẽmapopyra ehtoko. Amaro xine õximõtohkõ taka onẽmapopyra ehtoko."
3 Ywy ase, ameke repe. Yrome amaro xine ro ase ukurohtao. Pitiko rokẽ pyra osenetupuhnõko ase roropa opoko xine. “Mokyro popyra Ritonõpo a tyyrypyry poko exiryke,” ãko ase Jezu Kyrixtu poe. Amaro xine jahtao morararo ykary oya xine. Naeroro mokyro maro oximõpyra ehtoko."
4 Mame õximomyrykohtao Jezu Kyrixtu amaro xine mana. Kokoro rokẽ kymaro xine mana, kyjamihtanohtorỹko. Ywy roropa amaro xine sã ase josenetuputyryke opoko xine."
5 Naeroro Jezu jamitunuru poe mokyro iirypyryme aexihpyry a ynara kahtoko, “Joroko tamuru oesẽme mana,” kahtoko eya, tyyrypyry xihpyry se pyra aehtohme ropa. Otarãme orihnõko mana. Yrome tyyrypyry rumekary ropahtao eya orihpyra ro ahtao ipynanohnõko Ritonõpo mana Kuesẽkõ oepyry ropahtao. 6 Toiparo rokẽ, “Kure ynanase,” ãko matose, zae pyra oexirykõke. Ynara zuaro matose, maxihpe aexihpyry ahtao, toiro rokẽ repe, yrome tõximõse ahtao imehnõ maro morararo exĩko mã toto. Moro sã iirypyryme exikety mana. Toiro tyyrypyry poko exikety amaro xine ahtao, okynã pyra imehnõ mã morararo isa exĩko, tyyrypyrykõ poko."
7 Oorypyrykõ irumekatoko emero porehme. Oorypyrykõ poko pyra awahtao xine iirypyryme pyra matose. Tyrisenã sã matose. Pake kaneru mũkuru totapase juteu tomo a toytorykohtao Ejitu poe. Kaneru mũkuru totapase orihpyra tapyitaõkõ ehtohme. Mokyro saaro Jezu toorihse orihpyra kuehtohkõme. Paxikoa riryhtao juteu tomo a, otuhtoh konõtome, atãkyemãko mã toto kaneru mũkuru orihtopõpyry poko tytamurukõ orihpyra ehtohme. Moro saaro wenikehpyra sehtone roropa Jezu orihtopõpyry poko kymyakãkõme, orihpyra kuehtohkõme."
8 Jezu kynorihne kymyakãkõme, orihpyra kuehtohkõme. Naeroro kyyrypyrykõ surumekatone. Kyyrypyrykõ poko pyra sehtone. Zae rokẽ sehtone ipunaka. Imehnõ onenekunohpyra sehtone. Morara kuahtao xine atãkyemãko sytatose Jezu orihtopõpyry poko, juteu tõ atãkyematoh saaro kaneru mũkuru etapatopõpyry poko. 9 Osemazuhme pape ymeroase onenerykõme ynara katohme oya xine, “Osepeme pyra ehtoko nohpo tõ poko exiketõ maro, tynio kuroko imehnõ orutua poko exiketõ maro roropa.”"
10 Ritonõpo waro exipitopyra exiketõ poko morara kara akene. Toipe mokaro iirypyryme. Imehnõ nohpo poko toto, tyamene se mã toto. Ematonãko roropa mã toto. Joroko tõ poko mã toto Ritonõpo myakãme. Mokaro maro se pyra kuahtao xine sero nono rumekary se kuexirykomo."
11 Ynara kary se rokẽ exiase oya xine, “Jezu poetoryme ase,” kananõ mã imehnõ nohpo poko ahtao mokaro maro pyra ehtoko. Tyamene se exiketomo te, joroko tõ eahmananomo Ritonõpo myakãme te, imehnõ kerekeremananomo te, etỹketomo te, imehnõ poko enupunara exiketomo, enara. Mokaro maro pyra ehtoko. Otuhtohpo porohpyra ehtoko toto maro, kary se exiase oya xine. 12 (12-13) Ritonõpo onenetupuhpyra exiketomo a, “Zae pyra matose,” kara ase. Ritonõpo rokẽ toto apiakãko mana imeĩpo. Yrome Jezu waro exiketõ zae pyra ahtao zae pyra toto ehtoh poko enetupuhtoko. Ynara tymerose exiryke Ritonõpo omiryme, “Mokyro iirypyryme aexihpyry aropotoko owinoino xine,” me tymerose. Naeroro iirypyryme aexityã aropotoko owinoino xine. 13 (-)"
1 Atakorõme matose Jezu Kyrixtu enetuputyryke oya xine. Oxiehno toehse awahtao xine imepỹ Jezu poetory maro, terekatu a mokyro anaropyra ehtoko Jezu poetory kara a. Kurehxo imepỹ Jezu poetory a oytorykomo zae ehtoh waro oehtohkõme."
2 Etatoko pahne, Ritonõpo poetoryme kuexirykõke, sero nono enahkaryhtao Jezu onenetupuhpynõ apiakãko sytatose Ritonõpo poe. Tyyrypyrykõ poko exiketõ ekarõko sytatose, zae exiketõ ekarõko roropa sytatose. Morara exiryke oxiehno toehse awahtao xine imepỹ Jezu poetory maro zae ehtoh enetupuhtoko. Ataomirotoko ropa ãmoreme xine."
3 Etatoko pahne, Ritonõpo nenyohtyã kapuaõkõ apiakãko roropa sytatose, zae exiketõ ekarõko sytatose, tyyrypyhpyke exiketõ ekarõko roropa sytatose, enara. Morara ahtao oxiehno toehse kuahtao xine ro zae ehtoh enetuputyry tupime hkopyra kyya xine."
4 Naeroro oxiehno toehse awahtao xine oty katoh zae ehtoh ekaropõko matou Jezu poetory kara a?"
5 Ehxiropyra hmatou? Jezu onenetupuhpynomo a oytorykohtao? Toiro tokoh zuaro exikety amaro xine nah? Oxiehno awahtao xine, eya ytotoko zae ehtoh waro oehtohkõme."
6 Mame oxienonohnõko matose. Imepỹ Jezu poetory hxirõko matose terekatu tõ ẽpataka, Jezu poetory tõ kara a. Zae pyra matose morara awahtao xine. 7 Jezu poetory hxiroryhtao oya xine terekatu ẽpataka Jezu onenetupuhpynõ sã matose ipunaka. Kurehxo oya xine, “Oty kara,” kary, tyhtomase awahtao xine. Kurehxo tomatonanohse awahtao xine roropa, “Oty kara,” kary oya xine."
8 Yrome emỹpõko matose. Imehnõ Jezu poetory ryhmãko matose. Imõkomory ematonanohnõko matose inarohpyry myakãme Jezu poetoryme toto ahtao ro."
9 Etatoko pahne, zuaro matose, tyyrypyrykõ poko exiketõ Ritonõpo esaka ytopyra ekurehnõko mana. Osenekunohpyra ehtoko. Imehnõ nohpo poko exiketõ mã omõpyra Ritonõpo esaka ekurehnõko te, imehnõ orutua poko exiketomo te, orutua kõ roropa oxipoko xihpyry exiketomo te, joroko tõ eahmananõ Ritonõpo myakãme omõpyra mã toto."
10 Omatokomo te, tyamene se exiketomo, etỹketomo te, imehnõ kerekeremananomo, imehnõ ryhmananõ roropa, mokaro mã Ritonõpo nekarory anapoipyra ekurehnõko. Omõpyra mã toto Ritonõpo esaka."
11 Toitoine mokaro sã mexiatose, Jezu onenetupuhpyra ro awahtao xine. Yrome seromaroro Ritonõpo a oorypyrykõ tykorokase mana. Tymenekase matose eya typoenõme oehtohkõme, tõmipona oehtohkõme. “Zae matose ya,” ãko Ritonõpo mana Kuesẽkõ Jezu Kyrixtu enetuputyryke oya xine, Ritonõpo zuzenu kukurohtao xine exiryke roropa. 12 Otarãme ynara ãko matose ya, “Ywy ase Kyrixtu poetoryme. Naeroro emero ipoko jahtao azahkuru pyra ase,” ãko matose. Ỹ, otarãme azahkuru pyra mase repe. Yrome emero hkopyra kure oya xine mana. Azahkuru pyra ahtao ro emero hkopyra ipoko ase yyrypyry a ymykyryino ropa."
13 Imepỹ roropa otarãme ynara ãko, “Tonahsẽ nae sytatose ẽmatohme waku aka. Tuahke sytatose tonahsẽ omõtohme,” ãko. Ỹ, zae ro mana. Yrome imeĩpo asakoro enahkapõko Ritonõpo mana, kynapyrykomo, kuakurukomo, enara. Kuokokõ tyrise Ritonõpo a kyyrypyrykõ poko pyra kuehtohkõme, imepỹ nohpo poko pyra, imepỹ nio poko pyra, orutua kõ poko pyra, enara. Ritonõpo zuzenu esaryme tyrise sytatose Kuesẽkõ omipona kuehtohkõme. Ritonõpo zuzenu omipona pyra kuahtao xine toiparo rokẽ taro sytatose."
14 Kuesẽkõ tõsemãkapose ropa Ritonõpo a aorihxĩpo. Moro saaro kymarokõ ẽsemãkapõko ropa mana toorihse kuahtao xine. Tyjamitunuru ke kuẽsemãkapotorỹko ropa mana. 15 Etatoko pahne, Jezu enetupuhnanõme awahtao xine õkokõ Kyrixtu zokome mana ikyryryme toehse oexirykõke. Morara exiryke imepỹ nohpo poko jahtao popyra ase ipunaka, Kyrixtu zoko aroryke ya mokyro poko. Naeroro imepỹ nohpo poko pyra ehtoko ipunaka."
16 Etatoko pahne, imepỹ nohpo poko tahtao, toiro zoko sã exĩko orutua mana imaro. Ynara tykase Ritonõpo exiryke moro poko, “Mokaro asakoro toiro zoko sã exĩko mã toto,” tykase."
17 Yrome Kuesẽkõ omipona kuahtao xine toiro sã exĩko sytatose imaro, toiro zuzenu maro exĩko sytatose Kyrixtu zuzenu maro. 18 Orutua komo, opyty kara maro pyra ehtoko ipunaka. Xihxi tomo, imepỹ nio maro pyra ehtoko ipunaka. Iirypyry nae tyoro. Ipoko ahtao otarãme kupũkõ onyryhmara repe. Yrome imepỹ nohpo poko awahtao xine opũkõ ryhmãko roropa matose."
19 Wenikehpyra ehtoko, kuokokõ Ritonõpo zuzenu esaryme mana. Kukurohtao xine mã ynororo, kyya xine tokarose Ritonõpo a exiryke. Naeroro opũkõ esẽme pyra matose. Ritonõpo rokẽ oesẽkõme mana."
20 Oorypyrykõ tykorokase Ritonõpo a. Kyrixtu orihtopõpyry ke oorypyrykõ topehmase eya. Morara exiryke tuaro ehtoko kure rokẽ oehtohkõme. Morarame kure rokẽ awahtao xine, “Kure Ritonõpo mana. Emero motye kuhse imehxo mana,” ãko onenetupuhpynõ mã Ritonõpo poko, kure oehtohkõ eneryke tyya xine. 1 Onymerohpyrykõ yneneryme enease. Moro poko ynara mekaropoatose ya, “Yna pytary zae Ritonõpo a nae?” matose. 2 Yrome tuhke iirypyrymãkõ nae. Pytara toh repe imehnõ pyxiã poko toehtohkõme. Popyra mã toto. Morara exiryke kurehxo ya orutua kõ pytary typye toto ehtohme. Morararo nohpo tõ roropa, iniotarykõ kure ya tynioke toto ehtohme emero."
3 Orutua komo, kure ehtoko opyxiãkõ maro. Opyty amaro se ahtao imaro exiko. Opyxiãkõ tymoise oya xine ahtao kure iniome matose. Xihxi tomo, amaro se onio ahtao imaro ehtoko. Oniokõ tymoise oya xine ahtao kure matose."
4 Xihxi tomo, õkokõ esẽme nymyry pyra matose. Tosẽke matose, oniokõ ke. Morararo orutua komo, õkokõ esẽme nymyry pyra matose. Tosẽke matose opyxiãkõ ke."
5 Xihxi tomo, oniokomo a, “Amaro se pyra ase,” kara ehtoko. Morararo orutua komo, “Amaro se pyra ase,” kara ehtoko opyxiãkomo a. Ynara karyhtao oya xine, “Oximaro pyra sehne aporo,” karyhtao oya xine asakororo, yronymyrymehxo Ritonõpo maro õtururukõ poko oehtohkõme, kure. Tuhke pyra onyhtoko oximaro pyra. Imeĩpo oximaro ehtoko ropa imehnõ poko penetara oehtohkõme, iirypyryme oripyra xine joroko tamuru ehtohme. 6 “Opytatoko kẽty,” kara ase, “Oniotatoko kẽty,” kara roropa ase, nohpo tomo a. Opytarykõ se awahtao xine, opytatoko. Zae matose. Xihxi tomo, oniotarykõ se awahtao xine oniotatoko."
7 Tãkye ase typye pyra jehtoh poko. Orutua kõ emero ysã toto ahtao kure ya exiry. Yrome Ritonõpo osenetupuhtoh kypoko xine oxisã pyra mana. Toitoine Ritonõpo poe pytara mã toto. Iirypyryme pyra roropa mã toto. Imehnõ Ritonõpo poe ro pytãko mã toto. Tupime otarãme eya xine exiry typye pyra toto ahtao. Otarãme tyyrypyrykõ poko exiry toto. Naeroro kurehxo Ritonõpo a ipytarykomo tyyrypyrykõ poko pyra toto ehtohme. 8 “Pytara ehtoko,” ãko ase pytara ro exiketomo a. “Niotara ehtoko,” ãko ase niotara ro exiketomo a, pytỹpo tomo a, enara. Kurehxo ya toiroro oexirykomo ysaaro."
9 Yrome typenekehse awahtao xine oniotatoko, opytatoko, enara. Kurehxo Ritonõpo a oerẽnarykomo, popyra openetarykõ poko oexirykomo, tynioke pyra awahtao xine, typye pyra roropa awahtao xine, ãko ase. 10 (10-11) Tynioke exiketomo, oniokõ onurumekara ehtoko. Morara ãko ase Kuesẽkõ omi poe, ypoe rokẽ pyra. Oniokõ rumekaryhtao oya xine imepỹ maro pyra ehtoko. Otarãme oxise exĩko ropa matose oniokõ maro. Morara ahtao oniokõ maro exĩko ropa matose. Morararo typye exiketomo, opyxiãkõ onurumekara ehtoko."
11 (-)"
12 Imehnõ Jezu poetory tomo a ypoe ro ynara ãko ase, Kuesẽkõ nymeropohpyry kara, “Opyxiãkõ Jezu onenetupuhpyra ro ahtao, yrome amaro xine se ro toto ahtao, toto onurumekara ehtoko.”"
13 Morararo matose nohpo tomo. “Oniokõ Jezu onenetupuhpyra ro ahtao, yrome amaro xine se ro toto ahtao, toto onurumekara ehtoko.”"
14 Toto onurumekara awahtao xine kure oniokõ rĩko Ritonõpo mana Jezu onenetupuhpyra toto ahtao ro. Kure toto rĩko Ritonõpo mana opokoino xine amaro xine toto exiryke typyxiãkõ onurumekara toto exiryke. Morararo kure opyxiãkõ rĩko Ritonõpo mana Jezu onenetupuhpyra toto ahtao ro Jezu poetory maro toto exiryke tyniokõ onurumekara toto exiryke. Morara pyra ahtao opoenõkõ Ritonõpo waro pyra exiketõ poenõ sã rokẽ exiry. Yrome kure toto rĩko Ritonõpo mana, typoetory maro toto exiryke."
15 Mame oniokõ Jezu poetory kara ahtao, mame orumekarykõ se toto ahtao, Jezu poetoryme awahtao xine, otara pyra orumekatorỹko mã toto. Opyxiãkõ Jezu poetoryme pyra ahtao, mame orumekarykõ se toto ahtao, Jezu poetoryme oexirykõke, otara pyra orumekatorỹko mã toto. Morarame turumekase awahtao xine opyxiãkomo a, oniokomo a roropa Jezu poetoryme awahtao xine tymyhpokase ropa sã matose. Naeroro, “Jurumekara exiko,” kara ehtoko oniokomo a, opyxiãkomo a roropa. Toto maro oxiehno pyra kuexirykõ se Ritonõpo mana."
16 Naeroro xihxi tomo, oniokõ onurumekara ehtoko. Otarãme opokoino xine onio Jezu enetupuhnõko mã toto. Orutua komo, opyxiãkõ onurumekara ehtoko. Otarãme opokoino xine opyxiãkõ Jezu enetupuhnõko mã toto. 17 Tyjamitunuru ekarõko Ritonõpo kyya xine mana orẽpyra kuehtohkõme inyrohmanohpotoh poko. Naeroro aomipona ehtoko. Toerohtohke mexiatose Jezu enetuputyryhtao oya xine. Moro erohtoh onurumekara ehtoko. Ipoko erohtoko ro. Morararo Jezu poetory tõ amorepãko ase emero pata tõ punero."
18 Tysahkase aexityãme awahtao xine Jezu poetoryme toehse awahtao xine asahkatopõpyry poko torẽtyke pyra ehtoko. Morara matose isahkara awahtao xine Jezu poetoryme toehse awahtao xine esahkapopyra ehtoko."
19 “Jomipona nymyry matou?” ãko rokẽ Ritonõpo kyya xine mana. “Opihpyry mysahkatou?” kara ynororo kyya xine. “Onysahkara ro matou?” kara roropa mana."
20 Toerohtohke mexiatose okohmarykohtao Ritonõpo a typoetoryme oehtohkõme. Morararo ehtoko, oerohtohkõ poko erohtoko ro."
21 Toitoine mexiatose imepỹ namotome tykohmase awahtao xine Ritonõpo a. Otara kara. Oesẽkõ poetoryme erohtoko ro. Yrome tokumẽtasão apoiry waro awahtao xine apoitoko imepỹ namotome rokẽ pyra oehtohkõme."
22 Namoto tõ ytoytõko tamoreme xine pyra. Tosẽkõ omipona rokẽ ytoytõko mã toto. Yrome namoto tõ Jezu poetoryme toehse ahtao namotome pyra sã toehse ropa mã toto. Kuesẽkõ omipona rokẽ toehse mã toto. Mãpyra namotome pyra awahtao xine Kyrixtu enetuputyryhtao oya xine Kyrixtu namotome toehse matose, oesẽkõme toehse aexiryke."
23 Topehke typynanohse matose Ritonõpo a. Naeroro seropõkõ omipona rokẽ pyra ehtoko. Kyrixtu omipona ehtoko."
24 Wekyry tomo, typynanohse awahtao xine Ritonõpo a aomipona toehse mexiatose. Morararo ehtoko, seromaroro. Aomipona exikehpyra ehtoko. Onurumekara ehtoko Ritonõpo maro awahtao xine. 25 Onymerohpyrykõ ae mekaropoatose niotara ro exiketõ poko, pytara ro exiketõ poko roropa. Moro poko jurupyra Kuesẽkõ nexiase. Naeroro, “Kuesẽkõ omi poe ourutorỹko ase,” kara ase. Naeroro typynanohse jexiryke, aomipona roropa jexiryke zae ehtoh enetupuhnõko rokẽ ase. 26 Kyzehnotokõ kyhtomatorỹko mana pitiko rokẽ pyra, Jezu poetory tõ kara. Naeroro typye pyra awahtao xine kurehxo ya morara oexirykomo."
27 Typye awahtao xine opyxiãkõ onurumekara ehtoko. Mãpyra typye pyra awahtao xine pytara ehtoko."
28 Opytarykohtao iirypyryme pyra matose. Morararo tyniokẽkara niotaryhtao iirypyryme pyra mana. Yrome tupimehxo sã exiryke seromaroro morara ãko ase, oetuarimarykõino. 29 Wekyry tomo, okynahkopyra Kyrixtu oehnõko ropa mana. Naeroro typye awahtao xine yronymyryme Kyrixtu nyrohmanohpotoh poko ehtoko typyãkara samo."
30 Morararo oxixikariketomo, emynyhmara exiketõ sã ehtoko, tãkye exiketõ samo. Exianaketomo, atãkyemara sã emynyhmatoko. Osepekahketõme awahtao xine onepekatyhpyrykõ esẽme pyra sã ehtoko."
31 Tymõkomoke exiketyme awahtao xine tỹpokõke pyra sã ehtoko, okynahkopyra sero nono enatyryke. 32 Mõkomo tõkehko apoiry poko oya xine torẽtyke oexirykõ se pyra ase. Typye pyra exiketõ Kuesẽkõ nyrohmanohpotopõpyry a rokẽ tuaro Kuesẽkõ ãkyemapory se toexirykõke."
33 Yrome typye exiketõ tỹpokõke exĩko toto, mõkomo apoiry poko osenetupuhnõko roropa toto typyxiãkõ ãkyemapory se toexirykõke."
34 Asakorõ omipona se exĩko toh mana. Ritonõpo omipona se, typyxiãkõ omipona se, enara toh mana. Atapiakãko sã toh mana. Yrome tyniokãkara Kuesẽkõ nyrohmanohpotopõpyry a rokẽ tuaro. Aomipona se rokẽ mã toto. Tãkye rokẽ tosẽkõ riry se roropa mã toto. Yrome tynioke exiketõ tỹpokõke exĩko, tymõkomorykõ apoiry poko osenetupuhnõko, tyniokõ ãkyemapory se toexirykõke. 35 Morara ãko ase ãkorehmarykõ se jexiryke. Tupimehxo opytarykõ riry se pyra ase repe. Zae oexirykõ se rokẽ ase, Ritonõpo omipona, Kuesẽkõ nyrohmanohpotopõpyry poko oehtohkõme yronymyryme. 36 Asakororo orutua nohpo, enara torẽnarykõ se toehse tahtao xine, yrome ynara karyhtao eya xine, “Oximaro pyra ekurehnõko sytase,” ãko otarãme toh mana. Yrome ynara toto amorepãko ase, otarãme õpenehpyrykõ maro pyra awahtao xine zae pyra exĩko matose. Morara exiryke õpenehpyrykõ se ro awahtao xine yronymyryme oerẽnarykõ kure mana imaro. Iirypyryme pyra matose morara awahtao xine. Kurehxo opytarykomo."
37 Mãpyra imepỹ tamoreme tõsenetupuhxĩpo typytary se pyra toehse tahtao, kure roropa mana. Toiroro se rokẽ tahtao, penetara roropa tahtao nohpo poko, tuaro ynororo, kure roropa ynororo pytara tahtao."
38 Naeroro nohpo maro opytarykohtao kure Ritonõpo a matose. Yrome pytara awahtao xine kurehxo ya matose. 39 Xihxi tomo, tosẽke matose oniokõ orihpyra ro ahtao. Yrome toorihse oniokõ ahtao, oniotary se ropa awahtao xine kure oniotarykõ ropa Jezu poetoryme orutua ahtao rokene."
40 Yrome ynara enetupuhnõko ase, toorihse oniokõ ahtao tãkyehxo mehtory niotara ropa awahtao xine. Ritonõpo zuzenu poe morara enetupuhnõko ase. Naeroro jomiry etatoko. 1 Onymerohpyrykõ ae tõsẽ poko moturupoatose. Joroko tõ zohme tõsẽ rĩko imehnõ mana. Mame morara tyrixĩpo ekamõko mã toto. “Kure mokaro zoh onyry kyya xine nahe?” mekaropoatose. Moro poko oururukõ se ase. “Joroko tõ zoty poko tuaro sytatose. Naeroro otara kara sytatose,” katopõpyry oya xine zae ro repe. Yrome tuaro kuexirykõ poko kuosenetuputyryhtao epyrypãko sytatose tuaro kuehtohkõ poko. Mãpyra imehnõ pyno kuahtao xine toto akorehmãko sytatose orẽpyra toto ehtohme zae ehtoh poko."
2 “Zuaro ase,” kananõ mã zae ehtoh waro pyra mã toto."
3 Yrome typyno exiketõ waro Ritonõpo mana. 4 Morarame tõsẽ rĩko imehnõ mana joroko zohme. Mame moro tõsẽ ekamõko mã toto imehnomo a. Otara ãko sytatou? “Joroko zotỹpyry onõpyra sehtone,” ãko sytatou? Yrome ritõme pyra joroko tõ mana. Ritonõpo myakãme pyra roropa mã toto. Toiro rokẽ Ritonõpo mana. Moro waro sytatose."
5 Sero nonopõkomo a tuhke joroko tõ nae ritõ sã repe. Azahkuru mã toto tuhke ritõ kõ ekaroryke tyya xine, kapuaõkomo nonopõkõ roropa."
6 Yrome kyya xine toiro rokẽ Ritonõpo mana, Kumykomo. Emero Rihpõme mokyro mana. Ipoko ehtohme isene sytatose. Toiro roropa Kuesẽkõ mana, Jezu Kyrixtu. Eya senohne emero tyrise. Ipoe isene sytatose. 7 Yrome emero hkopyra Jezu poetory moro waro mana. Torẽnase toto joroko tõ eahmary poko imehnomo a. Naeroro tõsẽ onyryhtao tyya xine seroaero, “Joroko zotỹpyry mosero,” ãko mã toto, topekahse ahtao Jezu poetory kara a. Zae ehtoh waro hkopyra mã toto. Iirypyryme osekarõko mã toto joroko zotỹpyry onyryhtao tyya xine."
8 Yrome kymarokõ zae Ritonõpo a tõsẽ pokoino pyra. Oty kara Ritonõpo tõsẽ onyryhtao kyya xine, onõpyra kuahtao xine, enara. Oty kara rokẽ Ritonõpo morohne poko. 9 Otarãme zae oya xine moro tõsẽ onyry repe. Yrome otarãme imepyny a, Jezu enetupuhpitone a moro tõsẽ onyry zae pyra mana. Naeroro tomeseke ehtoko Jezu enetupuhpitone tyyrypyry poko onyripopyra oehtohkõme. Eya tõsẽ onyry popyra ahtao moro tõsẽ onõpyra ehtoko roropa."
10 “Oty kara,” ãko matose joroko zotỹpyry onyry poko oya xine. “Joroko tõ Ritonõpo myakãme pyra mã toto. Zuaro ase,” ãko matose. Naeroro omõnõko matose toto tapyĩ taka. Joroko zotỹpyry õnõko matose, awamekaro xine rokene. Morarame zae ehtoh waro hkopyra exikety otarãme oenetorỹko mana. “Zae ya roropa moro tõsẽ onyry,” ãko mana tyya rokene. Yrome zae pyra ro eya, Ritonõpo myakãme joroko ekaroryke eya."
11 Moro tõsẽ onyry oya xine eneryke tyya otarãme tõnõko roropa mana. Morarame tõkehse ahtao emynyhmãko mokyro mana. “Otarãme orihnõko ase iirypyryme jexiryke,” ãko mã repe. Yrome mokyro pynuke roropa Kyrixtu kynorihne, orihpyra aehtohme. Ãkorõme mana Jezu enetuputyryke eya. Yrome emynyhmãko mana iirypyryme tyripose oya xine exiryke."
12 Naeroro mokyro a tõsẽ onyry zae pyra ahtao, “Otuhkose,” kara ehtoko eya. Morara karyhtao oya xine zae pyra matose. Iirypyryme matose Kyrixtu a, ipoetory takorekehkase oya xine exiryke."
13 Iirypyryme imepỹ Jezu poetory riry se pyra ase. Naeroro tõsẽ onyry ya zae pyra ahtao eya, onõpyra ase ipunaka jũme, iirypyryme wekyry tõ riporyino. Morararo ehtoko. Imehnõ Jezu poetory iirypyryme onyripopyra ehtoko, enara. 1 Poetome pyra toehse ase tomesetase roropa ywy. Ritonõpo nymenekahpyryme ase. Tumũkuru poko imehnõ amorepaneme tymenekase ywy. Ywy roro Jezu enease Kuesẽkomo. Aomipona toerohse jexiryke ãmoreparykõ poko ipoetoryme toehse matose."
2 Otarãme imehnomo a Kuesẽkõ nymenekahpyryme pyra ase repe. Yrome matose jenetupuhnõko Jezu nymenekahpyryme imehnõ amorepaneme. Amarokõ roropa Korĩtopõkomo imehnõ tuarõtanohneme matose, amorepatõme Jezu nymenekahpyryme jexiry poko. Tuhkãkõ ynara ãko, “Kuesẽkõ omipona Korĩtopõkõ toehse. Morara exiryke Kyrixtu nymenekahpyryme Pauru enetupuhnõko ase,” ãko. 3 Naeroro ykerekeremaryhtao imehnomo a ynara ãko hano, “Kyrixtu nymenekahpyryme ase imehnõ amorepaneme."
4 Zae nase ya tõsẽ apoiryhtao ya jokuru roropa omi kurã ekarotamitume,” ãko ase eya xine."
5 Imehnõ Kyrixtu nymenekatyã typyxiãkõ maro ytoytõko pata tõ poro Jezu poetoryme toto exiryke. Zae mã toto Ritonõpo a. Kuesẽkõ akorõ morararo typye, Peturu roropa morararo. Mokaro sã jahtao kure jexiry roropa, typye jytoryhtao."
6 Imehnõ Kyrixtu nenyohtyã erohpyra mã toto tytinerũkõ apoiry poko. Omi kurã ekarory poko rokẽ mã toto. Yrome erohnõko ase jemary ke roropa ytinerũ apoiry poko etuarimara jehtohme. Panape roropa ysaaro erohnõko mana. Erohpyra yna ahtao moro poko kure oya xine nae? Ya kure exiry repe."
7 Soutatu tõ ahtao tineru apoĩko mã toto kowenu wino toerohtamitume. Tyoro roropa, tupito esemy, otyro tarykase eya ahtao otyro epery enahnõko ynororo toerohtamitume. Morararo pui esẽ tomo, suhsu euhkaryhtao suhsu apoĩko mã toto tõkurukõme, toky tõ pynanohtamitume. 8 Moro saaro tineru apoiry kyya xine zae mana imehnõ amorepatamitume Ritonõpo omiry poko. Morararo Ritonõpo nymeropohpyry kuamorepatorỹko."
9 Ynara tymerose Moeze a, “Oekykõ arexi panõ puhturu tũtũmãko aepihpykatohme. Morara ahtao ipotyry onymyhpyra ehtoko. Ah notuhno aerohtamitume,” tykase. Yrome kuekykõ pyno rokẽ pyra Ritonõpo kynexine. Enetupuhpotohme morara tymerose eya."
10 Kypyno xine kuhse Ritonõpo mana. Morara exiryke morara tymerose eya. Otyro arykananõ mã ynara osenetupuhnõko, “Imeĩpo otyro epery apoĩko ase ynapyryme,” ãko. Morararo mã osenetupuhnõko otyro epery apoinanõ roropa. Naeroro toerohtamitukõ eraximaryke tyya xine erohnõko mã toto."
11 Toytoytose yna omi kurã ekarory poko oya xine. Otyro puhturu arykane sã ynanexiase tupito arykary pokõ samo. Naeroro tineru apoiryhtao yna a ynaerohtamitume, popyra oya xine nae?"
12 Topehke pyra Ritonõpo omiry kurã ynanekaroase oya xine. Tyoro poko ynanerokuase roropa tineru poko. 13 Etatoko pahne, Ritonõpo maro oturutoh poko erohketõ tynapyrykõ apoĩko mã toto Ritonõpo tapyĩ taka ytoketõ wino. Tynekarorykõ etapananõ tohkõ apoĩko mã toto imehnõ nekarotyamo."
14 Morararo, “Ritonõpo omiry poko imehnõ amorepananõ tynapyrykõ apoiryhtao tynamorepatyã wino kure ya mana,” tykase Kuesẽkõ ya. 15 Mãpyra imehnõ tinerũ anapoipitopyra exiase. “Epehpyry se ase ãmorepatamitukõme,” kapitopyra ase. Morararo moro ynymerohpyry onenerykõme, “Otinerũkõ apoiry se ase,” kara ase. Jorikyry se pyra ase repe. Yrome jorikyry motye kuhse imehnõ tinerũ apoiry se pyra ase omi kurã ekarotamitume. “Pauru tineru se nexiase omi kurã ekarotamitume,” kary etary se pyra ase ipunaka."
16 Epyrypara ase imehnõ amorepary poko ya. “Kure ase imehnõ amoreparyke ya omi kurã poko,” kara ase. Kuesẽkõ omipona rokẽ ase imehnõ amorepãko. Ỹ, etuarimary imehnõ anamorepara jahtao Jezu Kyrixtu poko."
17 Jamoreme jerokuruhtao omi kurã ekarory poko imehnomo a jerohtamitu se jexiry repe. Yrome Ritonõpo omi poe jexiryke jamoreme pyra ase. “Jomiry kurã ekaroko imehnomo a,” tykase Ritonõpo ya exiryke, aomipona rokẽ ase."
18 Morara ahtao otoko jepehpyry nae? Arypyra, tineru se pyra ase jerohtamitume. “Zae matose jepehmaryhtao oya xine ãmorepatamitukõme,” kara ase jetananomo a. Tãkye rokẽ ase topehke pyra imehnõ amorepary poko ya Jezu Kyrixtu poko. Tãkye jehtoh jepehpyryme sã ya mana. 19 Seropõ omi poe pyra ase erohnõko. Yrome emero akorehmaneme toehse ywy. Kyrixtu enetupuhpotohme eya xine, ipoetoryme toto ehtohme."
20 Juteutõkara maro jahtao Moeze omihpyry omipona jehtoh poko torẽtyke pyra ase. Jezu enetuputyryke ya tukurãkase jexiryke. Yrome juteu tõ amoreparyhtao ya omi kurã poko, toto sã Moeze omihpyry omipona exĩko ywy Jezu omiry zehno pyra toto ehtohme. Juteu tomo a Jezu omiry ekaroryhtao ya Moeze omihpyry omipona exĩko ase yronymyryme juteu tõ saaro, Jezu Kyrixtu enetupuhpotohme eya xine."
21 Morararo juteutõkara maro jahtao, mokaro sã Moeze omihpyry poko pyra ase, Jezu Kyrixtu enetupuhpotohme eya xine roropa. Kyrixtu omipona ase. Naeroro Ritonõpo omipona ase roropa."
22 “Jezu Kyrixtu enetuputyry poko ikuhnõko ase,” kananõ maro jahtao mokaro sã exĩko ase toto akorehmatohme, orẽpyrahxo Jezu enetupuhtohme toto a. Imeimehnõ maro jahtao toto sã exĩko ywy Jezu Kyrixtu enetupuhpotohme eya xine. Emero rokẽ poko ase Jezu enetupuhpotohme imehnomo a. 23 Morohne poko ase omi kurã ekarotohme seropõkomo a. Jezu Kyrixtu ekaroryhtao ya kure jetananõ rĩko Ritonõpo mana. Kure jyrĩko roropa mana."
24 Toipe tururume ytoketõ poko ahno, axihxo tururume ytokety waro toehtohkõme. Mame tururume ytoketõ tuhke tururume ytõko. Yrome toiro osemazuhme eporehkãko, axihxo exikety rokene. Ynoro rokẽ epehpyry apoĩko mana. Tãkye exĩko roropa mana. Mokyro sã ehtoko, orẽpyra tururume ytokety samo. Jezu Kyrixtu omipona exikehpyra ehtoko. Mame, “Kure mase,” ãko Kuesẽkõ oya xine mana. Morara kary etaryke oya xine tãkye kuhse exĩko matose, tururume ytokety tãkye exiry motye epehpyry apoiryhtao tyya."
25 Toipe tururume ytoketomo. Kokoro rokẽ tururume ytõko mã toto, orẽpyra toehtohkõme, imehnõ motye toehtohkõme tururume toytotohkõ poko. Mame imehxo exiketyme ahtao, imehxo toehtoh enetupuhpotoh apoĩko mana. Moro imehxo toehtoh, enetupuhpotoh axĩtao rokẽ repe. Yrome Jezu omipona exiketyme kuahtao xine, axĩtao rokẽ pyra Ritonõpo nekarory apoĩko sytatose. Jũme imaro exĩko sytatose."
26 Wazawazame pyra tururume ytokety ytõko toeporehkatohme osemazuhme. Mokyro saaro ase zae rokẽ jehtohme Jezu omipona Ritonõpo nekarory apoitohme ya. Tyoro roropa sã ase. Imepỹ poremãkapone sã ase. Tomeseke sã ynororo poremãpyra toehtohme. Mokyro saaro ase tomeseke Jezu Kyrixtu omipona jehtohme."
27 Imehnomo a ynara asene, “Zae ehtoko Jezu Kyrixtu omipona,” asene. Morara kaxĩpo yyrypyry poko toehse jahtao, ehxirory yronymyryme jomihpyry etahpõkõ neneryme. Morara exiryke yyrypyry poko ypenetaryhtao ya ipoko pyra ase. Emero irumekãko ase Jezu Kyrixtu omipona rokẽ jehtohme, “Popyra mase ya,” kara Jezu ehtohme ya. 1 Wekyry tomo, osenetupuhtoko kytamurukõ poko. Moeze maro toytorykohtao ahno esao pyra toto typynanohse Ritonõpo a. Akurũ zopino toh kynexine. Tahpiremã takuohse roropa eya xine."
2 Mame tuna konõto akuotyryhtao eya xine, Moeze marõme tõpurihkase toto tuna konõto kuao, akurũ ao, enara."
3 Ritonõpo nenehpohpyry kapu ae tonahse eya xine emero porehme."
4 Ritonõpo nekarohpyry tõse roropa eya xine. Topu ae tuna tutũtase, toto okurume. Yrome moro topu Jezu Kyrixtu enetupuhtoh kynexine. Toto maro toytose ynororo."
5 Yrome Ritonõpo zamaro pyra tuhkãkõ kynexine. Morara exiryke toorihse toto ahno esao pyra toytorykohtao. Tõtonẽse toto sapararahme ona poro. 6 Morara tyripose Ritonõpo a kutuarõtanohpotohkõme, zae ehtoh waro kuehtohkõme. Tyyrypyrykõ poko typenetase kytamurukomo. Naeroro mokaro sã pyra sehtone, kyyrypyrykõ poko penetara sehtone ipunaka."
7 Toitoine kytamurukõ joroko tõ poko toehse, Ritonõpo omipona pyra. Otuhtoh konõto tyrise eya xine tynyrityãkõ ẽpataka. Tõsemeikase toto ẽpataka. Ynara tymerose Ritonõpo omiryme pake moro poko, “Typorohse toto tynyrityã ẽpataka. Tõtuhse toto. Eukuru tõse eya xine roropa. Mame towõse ropa toto watohme,” me tymerose. Mokaro sã pyra sehtone, joroko tõ poko pyra sehtone ipunaka."
8 Imehnõ nohpo poko exiry popyra Ritonõpo a mana. Imehnõ orutua poko exiry roropa. Kytamurukõ toitoine nohpo tõ poko toehse ahtao tuhkãkõ toorihse toto, 23 miume toorihse toiro ẽmepyryae rokene. Naeroro imehnõ pyxiã poko pyra sehtone, imehnõ nio tõ poko pyra roropa sehtone."
9 Kytamurukomo a Ritonõpo tyenonohse. Tykerekeremase toto a. Ynara tykase toto Ritonõpo poko, “Kypyno xine Ritonõpo mana. Kuãnohpyra xine mana iirypyryme kuahtao xine ro,” tykase toh repe. Mame tyyrypyrykõ poko toehse ahtao okoi tyripose Ritonõpo a toto esekatohme, tuhke. Naeroro Kuesẽkõ onyenonohpyra sehtone."
10 Ritonõpo poko tãtakirimase kytamurukomo. Naeroro taorihmapose toto Ritonõpo nenyokyhpyry a. Toorihse toto. Naeroro Ritonõpo poko atakirimara sehtone. 11 Morara tyripose Ritonõpo a kytamurukomo a pake zuaro kuehtohkõme. Tymerose roropa tõmipona pyra exiketõ wãnohtopõpyry poko kutuarõtanohtohkõme, kytamurukõ sã pyra kuehtohkõme. Seromaroro sero nono enahsasaka mana. Naeroro pakatokõ Ritonõpo omipona pyra ehtopõpyry sã pyra sehtone. 12 Morara exiryke ynara kara ehtoko, “Iirypyryme pyra ase orẽpyra jexiryke,” kara ehtoko. Ynara rokẽ kahtoko Ritonõpo a, “Kuakorehmako Papa yyrypyry poko pyra jehtohme,” kahtoko Ritonõpo a."
13 Tukuhse awahtao xine ynara zuaro matose imehnõ roropa morararo tyyrypyrykõ poko tukuhse mã toto. Yrome jamihmehxo Ritonõpo mana. Tõmihpyryae ro ãkorehmatorỹko mana tukuhse awahtao xine. “Epo nase,” ãko mana. Okuhnekõ aropõko roropa mana owinoino xine. Jamihme pyra awahtao xine ajamihtanohtorỹko mana oorypyrykõ poko pyra oehtohkõme. Ajamihtanohtorỹko mana oorypyrykõ rumekatohme oya xine. 14 Naeroro wekyry tomo, joroko tõ poko pyra ehtoko ipunaka."
15 Tuaro exiketõme matose ya. Naeroro zae jomiry ehtoh enetupuhtoko."
16 Jezu orihtopõpyry poko wenikehpyra kuehtohkõme oximõnõko sytatose. Mame uwa eukuru poko, “Kure mase Papa,” ãko sytatose Ritonõpo a. Ẽnõko sytatose emero porehme. Kyyrypyrykõ kurikary poko osenetupuhnõko sytatose toxixihmase Jezu exiryke wewe pokona kyyrypyrykõ epehpyryme. Morararo wyi enapyryhtao kyya xine Kyrixtu orihtopõpyry poko osenetupuhnõko sytatose porehme. Oximaro sytatose Jezu Kyrixtu maro. Tyjamitunuru ekarõko roropa mana kyya xine. Moro poko osenetupuhnõko sytatose moro wyi enapyryhtao kyya xine."
17 Oximõme wyi ohnõko sytatose Jezu orihtopõpyry poko osenetuputyry poko, tuhke kuahtao xine ro. Tuhke kymarokõ repe. Yrome Jezu enetuputyryke kyya xine, aomipona toehse roropa kuexirykõke toiro zokome sã sytatose tupuhpyke Jezu ke, kuesẽkõme aexiryke. 18 Juteu tõ poko osenetupuhtoko, Ritonõpo maro oturuketõ poko roropa. Tynekarorykõ etaparyhtao tyya xine tynekarorykõme Ritonõpo a, tõnõko roropa toto. (“Ritonõpo poenõme ynanase,” ãko osenetupuhnõko toto, moro tõsẽ onyryhtao tyya xine.)"
19 Ãmoreparykõ se roropa ase joroko poko. “Joroko tõ kure,” ãko imehnõ mã repe. Yrome Ritonõpo onymyakãmara mã toto. Joroko tõ eahmananõ azahkuru mana. Ynara osenetupuhnõko mã toto, “Tõsẽ ekarõko ase joroko zohme. Naeroro kure ase,” ãko toh mã repe."
20 Yrome etatoko pahne, moro tõsẽ riryhtao joroko zohme, Ritonõpo a moro onekaropyra matose. Joroko tamuru omi poe moro rĩko matose. Yrome joroko tõ poko oexirykõ se pyra ase ipunaka."
21 Mame Jezu orihtopõpyry enetupuhtoh eukuru enyryhtao oya xine Ritonõpo poenõme oexirykõ poko osenetupuhnõko matose. Naeroro ahno nekarohpyry joroko tõ okurume, moro onẽpyra ehtoko ipunaka. Ahno nyrityã ẽpataka eukuru riryhtao joroko okurume, moro onẽpyra ehtoko. Morararo wyi enapyryhtao oya xine Jezu orihtopõpyry poko osenetupuhtohme Ritonõpo poetoryme oehtohkõ poko osenetupuhnõko matose. Naeroro ahno nyrityã zotỹpyry onõpyra ehtoko, joroko tamuru omi poe moro zoty tyrise exiryke."
22 Zumoxike Kuesẽkõ onyripyra sehtone. “Orẽpyra ase Jezu motye,” karyhtao kyya xine joroko tamuru akorehmaneme exĩko sytatose. Mame joroko tamuru akorehmaneme kuahtao xine zumoxike exĩko Kuesẽkõ kypoko xine mana. 23 Ynara ãko imehnõ mã otarãme, “Emero rokẽ poko sytatose Kyrixtu poetoryme kuexirykõke,” ãko toh mã repe. “Yrome emero pyra kure kyya xine mana,” ãko ase. “Emero poko ase Kyrixtu poetoryme jexiryke,” ãko roropa toh mã repe. Yrome emero pyra zae kuehtohkõ poko kuakorehmatorỹko mana."
24 Osepyno rokẽ pyra ehtoko. Imehnõ pyno ehtoko roropa. Kykyryrykõ poko rokẽ kuahtao xine imehnõ motye kuehtohkõme popyra sytatose. 25 (25-26) Ynara ãko Ritonõpo omiry, “Sero nono Ritonõpo kyryryme mana. Seropõkõ roropa emero porehme Ritonõpo nyrityãme mana,” ãko. Naeroro tõsẽ apoiryhtao oya xine emero rokẽ kure mana. “Otarãme mose popyra Ritonõpo a,” kara ehtoko. “Otarãme mose ahno nyrityã ẽpataka tyrise joroko zohme,” kara ehtoko roropa. Topekahse oya xine ahtao imehnomo a kure roropa mana."
26 (-)"
27 Morarame Jezu poetory kara a oeahmarykohtao tytapyĩ taka otuhse oytotohkõme, itapyĩ taka oytorykõ se awahtao xine ytotoko. Mame, “Õty mose,” karyhtao oya xine moro tõsẽ poko onekaropopyra ehtoko. “Mose tokarose nae joroko zohme?” kara ehtoko. “Mose onõpyra ase popyra exiryke Ritonõpo a,” kara ehtoko roropa. Otuhtoko rokẽ rahkene."
28 Yrome ynara karyhtao rokẽ eya xine, “Mose joroko zotỹpyry,” karyhtao oya xine, onõpyra ehtoko morara tykase ekarone exiryke, zae ehtoh poko oexirykõ waro toto ehtohme."
29 Amarokõ tõsẽ onyry poko, oty kara matose, joroko zotỹpyryme ahtao ro. Yrome imehnõ Jezu poetory pokoino onõpyra matose zae pyra moro tõsẽ onyry enetuputyryke eya xine. Otarãme ynara ekaropory se matose, “Oty katohme imepỹ pokoino tõsẽ onõpyra hano? Eya rokẽ moro tõsẽ onyry popyra mana, joroko zotỹpyryme ekaroryke eya."
30 ‘Kure mase Papa. Senohne onekarohpyryme ya,’ ãko ase Ritonõpo a. Naeroro oty katoh imehnõ yna kerekeremãko nae tõsẽ onyry poko yna a? Ritonõpo nekarohpyryme exiryke, ‘Kure mase,’ tykase ywy,” ãko otarãme matose ya. 31 Etatoko pahne, emero poko awahtao xine kure Ritonõpo tyritoko. Tõsẽ onyryhtao oya xine, kure Ritonõpo ritohme tõtoko. Eukuru enyryhtao oya xine kure Ritonõpo ritohme ẽtoko."
32 Kure rokẽ ehtoko juteu tõ maro, juteutõkara maro, Jezu poetory tõ maro roropa, penekehpyra toto ehtohme Jezu enetuputyry poko."
33 Ysã ehtoko. Kure ehtoh rokẽ kuhnõko ase imehnõ maro emero, toto pyno jexiryke. Osepyno hkopyra ase imehnõ emero kure riry se jexiryke, toto pynanohtohme Kyrixtu a. 1 Naeroro kypoenohtoko ysã oehtohkõme. Ywy roropa Kyrixtu poenohnõko ase. 2 Ypoko wenikehpyra matose, ãmorepatopõpyrykõ ya omipona roropa matose. Morara oexirykõ kure mana."
3 Yrome ynara ãmoreparykõ se ase, typye exikety typyty esẽme mana. Kymarokõ emero esẽme Kyrixtu mana. Mame Ritonõpo Kyrixtu esẽme mana."
4 Naeroro oximõme awahtao xine õtururukõ poko Ritonõpo maro, kure orutua kõ tyxapeuke pyra oturũko. Orutua komo, Ritonõpo omiry poko imehnõ amoreparyhtao oya xine, tyxapeuke pyra toto amorepatoko. Tyxapeuke orutua ahtao Kyrixtu poihtõko sã mana. Popyra mana."
5 Yrome nohpo tomo, tuhpõke oturutoko Ritonõpo a oximõme awahtao xine. Imehnõ amoreparyhtao roropa oya xine tuhpõke Ritonõpo omiry poko toto amorepatoko. Tuhpõke pyra awahtao xine oniokõ hxirõko matose. Tuhpõke pyra awahtao xine ehxirõko roropa matose zũsehkahpyry samo."
6 Naeroro tuhpõke se pyra nohpo ahtao, ynara kahtoko eya, “Oũsety isahkapoko roropa,” kahtoko eya. Ynara exiryke, nohpo zũsety tysahkase ahtao aehxirory mana. Naeroro kure tuhpõke nohpo tõ ahtao oximõme awahtao xine, ehxiropyra mã toto."
7 Yrome orutua kõ tyoro. Tuhpõke se pyra orutua komo, tysaaro tyrise exiryke Ritonõpo a. Tõmipona orutua kõ ehtohme tyrise toto Ritonõpo a. Yrome nohpo tõ tyrise tyniokõ omipona ehtohme."
8 Orutua riry se Ritonõpo toehse ahtao nohpo wino onyripyra kynexine. Yrome orutua wino nohpo tyrise eya rahkene."
9 Orutua tyrise eya nohpo tõ pokoino pyra. Yrome nohpo tyrise Ritonõpo a orutua pokoino, orutua akorehmaneme."
10 Naeroro Jezu poetory tõ oximomyryhtao kure nohpo tõ tuhpõke ahtao, toto eneryke Ritonõpo nenyohtyamo a. Tuhpõke toto ahtao tyniokõ omipona toehtohkõ poko ituarõtanohpõko mã toto."
11 Kuesẽkõ maro kuexirykõke toiroro pyra nohpo tõ mana. Morararo orutua komo. Toiroro pyra sytatose. Atakorehmãko sytatose zae kuehtohkõme."
12 Pake ahtao orutua osemazuhme tyrise Ritonõpo a. Mame aoropary zehpyry touse ahtao, nohpo tyrise eya roropa. Seromaroro orutua kõ enurũko nohpo ae. Yrome emero porehme Ritonõpo poe mana. 13 Kure oya xine nae nohpo tõ otururuhtao Ritonõpo maro oximõmãkõ rãnao tuhpõke pyra ahtao? Arypyra, popyra mana."
14 Toipe sytatose. Orutua kõ tũsehke mosã ke ahtao popyra kyya xine mana. Epoihtõko sã mokyro mana kyya xine."
15 Yrome nohpo tõ tũsehke mosã ke ahtao kure rokẽ kyya xine mana. Tũsehke mosã ke ahtao, tuhpõke exikety sã nohpo mana."
16 Tuhpõke pyra nohpo ahtao autururuhtao Ritonõpo maro oximõmãkõ maro popyra mana, ãko ase. Morara ãko ase emero Jezu poetory tomo a emero pata tõ po. Morara ãko ase roropa jezujezukuru se exiketomo a. 17 “Kure rokẽ matose oximõnõko Ritonõpo poko,” kara ase oya xine. Õximomyrykohtao atakorehmara matose yronymyrymehxo Jezu enetuputyry poko. Atakorekehkãko rokẽ matose. Morara popyra ya mana. Naeroro ãmorepatorỹko ase zae ehtoh poko õximomyrykohtao."
18 Ynara ãko imehnõ mana opoko xine, “Korĩtopõkõ tãtapiakase sã mã toto. Oximõnõko ro mã toh repe, yrome oxiehno toto,” ãko. Morara kary ajohpe pyra mana ya."
19 Otarãme atapiakãko matose zae oehtohkõ enetupuhpotohme imehnomo a."
20 Õximomyrykohtao Kuesẽkõ orihtopõpyry poko osenetupuhpyra matose. Õtukurukõ poko rokẽ oximõnõko matose. Oty katohme?"
21 Õtukurukohtao toitoine matose emotyẽkãko. Naeroro imehnõ etyhpyryme exiketõ otuhpyra ekurehnõko, osemazuhme autuhtyã toemotyẽkase exiryke."
22 Morara awahtao xine õximomyrykohtao azahkuru matose ipunaka. Tytapyike matose. Omise awahtao xine otuhtoko atapyĩkõ tao. Ritonõpo maro oturutoh tao zae rokẽ otuhtoko. Moro tao tymõkomokãkara onyhxiropyra ehtoko roropa. Azahkuru awahtao xine õximomyrykohtao, “Kure matose,” kara ase oya xine. 23 Tamorepase ywy Kuesẽkomo a toorihtopõpyry poko wenikehpyra ipoetory tõ ehtohme. Morararo kuamorepatose. Ynara ase oya xine, “Kuesẽkõ Jezu Kyrixtu ewokasasaka ahtao Juta a, wyi apoine."
24 ‘Kure mase Papa kapuaono,’ karyhtao eya, wyi tohkane. Typoetory tomo a ynara tykase ynororo, ‘Sero wyi enapyryhtao oya xine wenikehpyra ehtoko jexixihmapotopõpyry poko wewe pokona. Okurãkatohkõme orihnõko ase,’ tykase."
25 Mame otuhkehxĩpo eukuru tapoise Jezu a. Ynara tykase, ‘Seny õkurukomo. Tõmiry kasenato ekarõko Ritonõpo seropõkomo a jorihtopõpyry pokoino. Topekahse matose ya umunuru ke. Naeroro sẽ enyryhtao oya xine jorihtopõpyry poko osenetupuhtoko,’ tykase."
26 Naeroro Kuesẽkõ oehtohto ropa wyi enapyryhtao oya xine, eukuru enyryhtao roropa oya xine, imehnõ tuarõtanohpõko matose aorihtopõpyry poko kymyakãkõme,” ase oya xine. 27 Naeroro zae pyra awahtao xine ohxirotorỹko Ritonõpo mana, Kuesẽkõ orihtopõpyry poko wenikehpyra ehtoh enapyryhtao oya xine, eukuru enyryhtao roropa oya xine. Iirypyryme oexirykõke ohxirotorỹko Ritonõpo mana, Kuesẽkõ exixihmahpõkõ hxirory samo."
28 Morara exiryke ynara osenetupuhtoko aporo, “Zae rokẽ ytoytõko hano Ritonõpo neneryme?” kahtoko aporo okurohtao xine. Morarame zae awahtao xine rokẽ Kuesẽkõ exixihmatopõpyry poko wenikehpyra ehtoh enahtoko, eukuru ẽtoko, enara. Iirypyryme awahtao xine oorypyrykõ ekarotoko Ritonõpo a ikorokatohme. Moromeĩpo enahtoko, ẽtoko, enara."
29 Kuesẽkõ kynorihne kyyrypyrykõ epehmatohme, Ritonõpo poenõme kuehtohkõme. Moro onenetupuhpyra awahtao xine, aorihtopõpyry poko wenikehpyra ehtoh onenahpyra ehtoko, onẽpyra roropa ehtoko, enara. Awamekaro xine rokẽ moro wyi enapyryhtao oya xine, moro eukuru enyryhtao roropa oya xine awãnohtorỹko Ritonõpo mana, ajoajohpe Kuesẽkõ orihtopõpyry poko wenikehpyra ehtoh enapyryke oya xine."
30 Morara exiryke kure pyra toehse matose. Jamihme pyra roropa toehse matose. Toitoine roropa amaro xine aexityã toorihse mana."
31 Kuesẽkõ orihtopõpyry poko wenikehpyra ehtoh enapyry se awahtao xine ynara osenetupuhtoko aporo, “Iirypyryme hano Ritonõpo a?” kahtoko oseya rokene. Mame tyyrypyhpyke awahtao xine ekarotoko oorypyrykõ Ritonõpo a ikorokatohme ropa. Kyyrypyrykõ tykorokase ahtao Ritonõpo a, “Popyra matose ya,” kara mana kyya xine. Kuãnohpopyra xine roropa mana."
32 Yrome, “Popyra matose ya,” ãko Ritonõpo kyya xine kyyrypyrykõ poko kuahtao xine. Kutuarimapotorỹko roropa mana zomory zuaro kuehtohkõme, kyyrypyrykõ poko pyra kuehtohkõme. Morara kuamorepatorỹko Ritonõpo mana apotoimo htaka omõpyra kuehtohkõme tõmipona pyra exiketõ maro. 33 Morara exiryke wekyry tomo, Kuesẽkõ exixihmatopõpyry poko wenikehpyra ehtoh enahtohme õximomyrykohtao, imehnõ Jezu poetory tõ oepyry eraximatoko aporo. Mame oximõme toehse emero ahtao otuhtoko."
34 Mame omise ro awahtao xine otuhtatoko atapyĩkõ taka, ozehno xine Ritonõpo exiryino awãnohpyra Ritonõpo ehtohme roropa. Tuhke mekaropotone. Morohne poko ourutorỹko ase amaro xine toehse jahtao. 1 Wekyry tomo, ynara matose, “Oty ekarõko Ritonõpo zuzenu nae kyya xihne?” matose pape poko. Naeroro Zuzenu kurã nekarory tõ poko ourutorỹko ase, zae zuaro oehtohkõme."
2 Jezu poetoryme exipitopyra ro awahtao xine joroko tõ eahmary poko mexiatose, Ritonõpo myakãme repe. Yrome opynanopyrykõ waro pyra mokaro mana, ritõ kuhnanõme rokẽ toexirykõke. Toto poko oexirykõke kokoro rokẽ oenekunopyase xine."
3 Yrome seromaroro ynara kananõ nae, “Ritonõpo poe ase senohne rĩko,” kananõ nae mana. Yrome Ritonõpo zuzenu poe toto ahtao, “Jezu popyra mana,” kara toh mana ipunaka. Ritonõpo zuzenu poe ynara ãko mã toto, “Jezu jesẽme mana,” ãko Ritonõpo zuzenu nae exiketõ mana. “Kuesẽkõme mana,” ãko mã toto. Imehnõ mã morara kasaromepyra mã toto. Moro waro awahtao xine Ritonõpo poe oturuketõ nymyry waro matose. Ajohpe exiketõ waro roropa matose. 4 Tuhke rokẽ Ritonõpo zuzenu nekarory tõ kyya xine mana. Yrome toiro rokẽ ekarohpõ mana."
5 Tyotyoro poko tuhke erohnõko sytatose Kuesẽkõ omipona. Yrome toiro rokẽ Kuesẽkõ mana."
6 Tyotyorõ poko emese kure sytatose orẽpyra kuehtohkõme Ritonõpo nyrohmanohpotoh poko. Yrome toiro rokẽ Ritonõpo mana. Ipoe rokẽ emese kure sytatose, tyjamitunuru ekaroryke kyya xine, inyrohmanohpotoh poko kuehtohkõme."
7 Tyjamitunuru ekarõko Ritonõpo kyya xine mana imehnõ Jezu poetory akorehmatohme kyya xine."
8 Tyjamitunuru ekarõko toitoine typoetory tomo a emese kure toto ehtohme zae omi ekarory poko imehnomo a. Imehnomo a tyjamitunuru ekarõko mana emese kure toto ehtohme imehnõ amorepary poko Ritonõpo omiry poko, zuaro toto ehtohme."
9 Imehnomo a tyjamitunuru ekarõko mana yronymyryme Jezu enetupuhtohme eya xine. Imehnomo a tyjamitunuru ekarõko mana kurãkõkara kurãkatohme eya xine."
10 Imehnomo a tyjamitunuru ekarõko Ritonõpo zuzenu mana imehxo Ritonõpo ehtoh enepotohme imehnomo a. Imehnomo a tyjamitunuru ekarõko mana tõmiry ekarotohme imehnomo a. Imehnomo a tyjamitunuru ekarõko mana Ritonõpo zuzenu poe exiketõ waro toto ehtohme, typoe rokẽ ytoytoketõ waro roropa toto ehtohme. Imehnomo a tyjamitunuru ekarõko mana imehnõ omiryae oturutohme. Imehnomo a tyjamitunuru ekarõko mana mokyro zurutopõpyry enetupuhtohme ekarotohme ropa kuomirykõae."
11 Tuhke ekarõko Ritonõpo zuzenu kyya xine mana. Yrome toiro rokẽ ynororo. Tamoreme ekarory se exiryke tyjamitunuru ekarõko kyya xine mana. 12 Kuokokõ tuhke typokõke mana. Moro saaro Kyrixtu enetupuhnanõ tuhke mã toto. Yrome toiro zokome sã sytatose Jezu enetuputyryke kyya xine."
13 Tuhkãkõ Jezu Kyrixtu enetupuhnõko mana. Juteu tomo, juteutõkara roropa enetupuhnõko mã toto. Tosẽke exiketomo, tosẽke pyra exiketõ roropa enetupuhnõko mã toto. Enetuputyryke kyya xine tukurãkase sytatose Ritonõpo zuzenu a Jezu Kyrixtu zokome sã kuehtohkõme. Ritonõpo jamitunuru nae sytatose Zuzenu kukurohtao xine exiryke. 14 Ynara exiryke, toiro rokẽ pyra kuokokõ pokõ mana. Tuhke typokõke mana."
15 Kupupurukõ ynara kara mana, “Tyoro jexiry se ase. Omame se ase,” kara mana. Pupume ro mana, myaro tokorõmero."
16 Morararo kypanarykõ ynara kara mana, “Onume pyra jexiryke zoko pokõme pyra ase,” kara mana. Kuokokõ pokõme ro mana. (Kuokokõ pokõ mã oxikerekeremara mana Ritonõpo netaryme. Tãkye rokẽ mã kehko toerohtohkõ poko.)"
17 Kuokokõ tytororo onume rokẽ ahtao otato pyra sehtory. Morararo paname rokẽ kuokokõ tytororo ahtao eunatara sehtory."
18 Yrome toiro rokẽ pyra kuokokõ pokõ tyrise Ritonõpo a. Tuhke kypokõkõ tyrise eya kuokokõme tytororo kuehtohkõme. Morara tyrise kymarokõ Ritonõpo a tõsenetupuhtopõpyryae ro."
19 Toiro rokẽ kypokõkõ ahtao tokoke pyra sehtory."
20 Yrome zoko pokõ tuhke tyrise toiro tokoke kuehtohkõme. 21 Naeroro kuenurukõ ynara kara mana kuemarykomo a, “Ose pyra ase,” kara mana. Kupuhpyrykõ ynara kara mana kupupurukomo a, “Ose pyra ase,” kara mana. (Moro saaro, “Mose se pyra ase,” kara sehtone imepỹ Jezu poetory poko Jezu Kyrixtu enetuputyryke kyya xine.)"
22 Kuokokõ tyrise Ritonõpo a. Kure pyra kuokokõ pokõ toehse ahtao ise ro sytatose. Oxisã kuokokõ pokõ jamihme se sytatose. Kuokokõ pokõ toiro touse ahtao, etuarimãko sytatose otarãme orihnõko sytatose."
23 Kuokokõ pokõ xihpyry nae sytatose. Kyya xine xihpyryme mã repe. Yrome ipyno ro sytatose. Ehxirõko sytatose kuokokõ pokõ jarao tõsenese ahtao, yrome ipyno ro sytatose."
24 Mãpyra kuokokõ pokõ kure potu kyya xine ahtao, ipoko pyra sytatose kure exiryke. Etatoko pahne, otarãme ehxirõko sytatose xihpyryme kuokokõ pokõ ahtao repe. Yrome Ritonõpo ehxiropyra mana kypyno xine toexiry poko. Kuokokõ pokõ emero tyrise eya kuokokõme."
25 Kuokokõ pokõ tyorõ pokona atapiakara mana. Morohno poko rokẽ mana. Kuokokõ pokõ tuhke roropa repe. Yrome oximaro erohnõko mã kehko toiro tokoke exiryke. Moro saaro atapiakara sehtone. Kuesẽkõ omipona rokẽ sehtone."
26 Mame toiro kuokokõ pokõ jetũ ahtao, tytororo kuokokõ samũ ãko mana. Morararo kure rokẽ kuokokõ pokõ ahtao tytororo samũ kara mana, toiro kuokokõ exiryke. Jezu enetupuhnanõ kuokokõ sã mã toto. Kuepekõ etuarimary eneryhtao kyya xine, emynyhmãko sytatose. Kure kuepekõ riryhtao imehnomo a tãkye sytatose kuepekõ poko. 27 Kymarokõ emero Kyrixtu zoko sã sytatose. Tuhke kuokokõ pokõ tyrise Ritonõpo a kuokokõme. Tõsenetupuhtopõpyryae ro morara tyrise sytatose. Moro sã kymarokõ emero Jezu Kyrixtu zoko sã sytatose. Kyrixtu zoko pokõ sã sytatose."
28 Naeroro Kyrixtu enetupuhnanõ tyrise Ritonõpo a imehnõ akorehmaneme. Apitoryme ynara tykase ynororo, “Umũkuru poko omi kurã ekaronanõme matose,” tykase. Imehnomo a, “Jomiry poko urutõme matose,” tykase. Imehnomo a, “Jenetupuhnanõ amorepaneme matose,” tykase. Imehnomo a, “Yjamitunuru ke ynyripohpyry tyritoko,” tykase. Imehnomo a, “Kurãkõkara ikurãkatoko ropa,” tykase ynororo. Imehnomo a, “Imehnõ akorehmatoko jurumekara toto ehtohme,” tykase. Imehnomo a, “Imehnõ esẽme ehtoko roropa,” tykase. Imehnomo a, “Imehnõ omiryae urutõme ehtoko roropa,” tykase, enara."
29 Emero pyra toitoine rokẽ Ritonõpo nymenekahpyryme mã toto, Tumũkuru poko imehnõ amorepatohme. Toitoine rokẽ urutõme roropa mã toto. Toitoine rokẽ amorepatõkõme mã toto. Toitoine rokẽ Ritonõpo jamitunuru nae mã toto orẽpyra inyrohmanohpotoh ritohme."
30 Toitoine rokẽ kurãkõkara kurãkãko ropa mã toto. Toitoine rokẽ roropa imehnõ omiryae oturũko mã toto. Toitoine rokẽ roropa mokaro nurutopõpyry imehnõ omiryae ekarõko ropa mã toto kuomirykõae."
31 Naeroro Ritonõpo nekarory kurã poko openetatoko. 1 Otarãme imehnõ omiryae jotururu waro ase repe. Otarãme Ritonõpo nenyohtyã omiry waro roropa ase repe. Yrome imehnõ pyno pyra jahtao toiparo rokẽ oturũko ase, panaikato sã rokẽ jotururu exiry, tãtã katoh sã rokene."
2 Otarãme Ritonõpo omi poe aomiry ekarõko ase imehnomo a. Otarãme emero poko zuarohxo ase atamorepaketõ samo. Otarãme imehnõ motye tupimãkõ waro roropa ase. Otarãme Ritonõpo jamitunuru enetuputyryke ya ypy tõ enuẽnapory waro roropa ase repe, yrome imehnõ pyno pyra jahtao otyme kure hano Ritonõpo a? Arypyra ipunaka."
3 Otarãme ymõkomory emero ekarõko ase tymõkomokãkara a. Otarãme, “Oty kara,” ãko ase repe joko zahkary se Jezu waro pyra exiketõ ahtao Jezu enetuputyry ya waro toto ehtohme. Yrome imehnõ pyno pyra jahtao toiparo rokẽ oxiahkapõko ase. Toiparo rokẽ ymõkomory ekarõko ase roropa tymõkomokãkara a. 4 Imehnõ pyno jahtao penekehpyra ase kure toto ehtoh eraximary poko. Kure rokẽ toto rĩko ase. Imehnõ pyno jahtao zumoxike pyra ase toto poko. Osenỹnanohpyra ase. Ypoko oseahmara ase. Epyrypara roropa ase imehnõ motye jehtoh poko."
5 Imehnõ pyno jahtao putu pyra exiketõ sã pyra ase. Zae rokẽ ase. Osepyno rokẽ pyra ase. Yamene se pyra roropa ase. Axi hkopyra imehnõ zehno exĩko ase. Eya xine tyyryhmase jahtao onemetakãmara ase."
6 Imehnõ pyno jahtao atãkyemara ase tyyrypyry poko toehse toto ahtao. Zae toto exiry poko atãkyemãko ase."
7 Imehnõ pyno jahtao penekehpyra ase kure toto ehtoh eraximary poko. “Emero ikurãkary waro Ritonõpo mana,” ãko ase. “Kure toto riry poko onymomohkehpyra sehtone,” ãko. Toto anarypopyra roropa ase, enara. 8 Imehnõ pyno nymyry jahtao jũme toto pyno ase. Ritonõpo zuzenu poe imehnõ amoreparyhtao ya kure repe. Yrome axĩtao rokẽ jomihpyry mana. Ritonõpo zuzenu poe imehnõ omiryae jotururuhtao, moro roropa axĩtao rokẽ mana. Tuaro jahtao roropa tuaro jexiry jũme pyra mana."
9 Seromaroro emero pyra, zokonaka rokẽ zuaro sytatose. Ritonõpo zuzenu poe emero pyra zokonaka rokẽ imehnõ amorepãko sytatose roropa."
10 Yrome Ritonõpo maro toehse kuahtao xine emero waro exĩko sytatose, zokonaka rokẽ pyra. Emero ekarõko roropa sytatose zokonaka rokẽ pyra. Zokonaka rokẽ aehtyã enahketõme mana. 11 Poetome jahtao poeto omiryme jomiry kynexine. Poeto sã tyxitase ywy, toexianase, enara. Poeto sã roropa josenetuputyry kynexine. Yrome seromaroro tuãtase jexiryke poetome jehtopõpyry turumekase ya."
12 Osene xihpyry ae kuosenerykohtao popyra rokẽ osenẽko sytatose. Moro saaro seromaroro pitiko sã rokẽ Ritonõpo poko enetupuhnõko sytatose. Imeĩpo imaro kuahtao xine kure kuhse Ritonõpo enẽko sytatose, osẽpataka rahkene. Seromaroro zokonaka rokẽ zuaro sytatose. Yrome kuaro xine ynororo ipunaka. Imeĩpo zuarohxo exĩko sytatose roropa, kuaro xine Ritonõpo ehtoh samo. 13 Ritonõpo enetupuhnõko sytatose. Imaro kuexirykõ momohnõko roropa sytatose. Imehnõ pyno sytatose, enara. Kure Ritonõpo enetuputyry kyya xine kuesẽkõme. Kure roropa imaro kuexirykõ eraximary kyya xine. Yrome imehnõ pyno kuexirykõ kure kuhse mana. 1 Morara exiryke imehnõ pyno oexirykõ poko openetatoko. Ritonõpo zuzenu nekarory tõ se ehtoko yronymyryme. Ritonõpo omiry ekarory se ehtoko imehnomo a. “Ajamitunuru ekaroko ya õmiry kurã ekarotohme imehnomo a,” kahtoko Ritonõpo a."
2 Imepỹ mã tyorõ omiryae tõtururuhtao kuurupyra xine mana. Ritonõpo a rokẽ oturũko mana, moro omi onetara kuexirykõke. Otarãme Ritonõpo zuzenu poe zae oturũko ynororo repe yrome etananõ onetara mã toto ipunaka."
3 Yrome Ritonõpo omiry ekarone topohme oturũko imehnõ netaryme emero. Kuakorehmatorỹko mana yronymyrymehxo Kuesẽkõ enetupuhtohme kyya xine. Kueanokõ jamihtanohnõko ropa mana orẽpyrahxo kuehtohkõme Ritonõpo omipona. Kuemynyhmatohkõ aropõko mana tãkye ropa kuehtohkõme."
4 Imeimehnõ omiryae oturukety atakorehmãko rokẽ mana. Yrome topohme Ritonõpo omiry ekarone imehnõ Jezu poetory akorehmãko emero itamurumehxo enetupuhtohme eya xine. 5 Ritonõpo zuzenu poe tyorõ omiryae õtururukohtao tãkye pitiko ase. Yrome tãkye kuhse ase opoko xine Ritonõpo poe aomiry ekaroryhtao oya xine imehnomo a. Tyoro omiryae urutõkõ kure roropa toh mã repe. Yrome imotye kuhse Ritonõpo omiry ekaronanõ mana imehnomo a. Tyoro omiryae oururukõ se imepỹ ahtao moro omi waro exikety nae ahtao rokẽ kure mana, aomiry ritohme ropa õmirykõae. Yrome aomiry waro exikety pyra ahtao toiparo rokẽ moro omiryae oturũko mokyro mana."
6 Wekyry tomo ytõko ase oya xine. Amaro xine jahtao tyoro omiryae rokẽ jotururuhtao ãkorehmara xine jexiry onetara oexirykõke. Ritonõpo nenehpohpyry ya ekaroryhtao oya xine ãkorehmatorỹko ase. Zuaro jehtoh roropa ekaroryhtao oya xine, ãkorehmatorỹko ase. Ritonõpo zuzenu poe oururukohtao ãkorehmatorỹko ase. Inamorepatopõpyry roropa ekaroryhtao oya xine ãkorehmatorỹko ase. 7 Rue tõkehko, kapau zehpyry roropa aoaomihtõko sã etone mana. Yrome etory waro pyra exikety ahtao, anaomihtopyra mana etory waro pyra toexiryke."
8 Soutatu tõ kohmatoh popyrahme sã totose ahtao owõpyra soutatu tõ mana. Typyrekõ anapoipyra roropa mã toto ekurehnõko."
9 Morararo tyorõ omiryae rokẽ imehnõ zururuhtao oya xine õmirykõ onetara mana. Onenetupuhpyra roropa mã toto, topohme toto onurupyra oexirykõke. Õmirykõ orexĩto sã rokẽ arypyra exĩko."
10 Kuomirykõ toiro rokẽ pyra mana. Tuhke omi nae seropõkõ mana. Oxisã pyra kuomirykõ mana. Omi waro exiketomo a rokẽ moro omi jarao mana."
11 Yrome imepỹ omiry waro pyra kuahtao xine moro omiryae oturuketõ moẽ patapõkõme kyya xine mana. Morararo kymarokõ eya xine, moẽ patapõkõme sytatose eya xine."
12 Ritonõpo zuzenu nekarory tõ poko penetãko matose. Yrome ijamitunuru ekaropoko orẽpyrahxo oehtohkõme imehnõ akorehmary poko Jezu enetuputyry poko oya xine. 13 Tyoro omiryae õtururukohtao ynara ekaropotoko Ritonõpo a, “Ajamitunuru ekaroko ya Papa, topohme joturutohme jetananomo a toto omiryae,” kahtoko Ritonõpo a."
14 Tyoro omiryae jotururuhtao Ritonõpo a josenetupuhtoh poe pyra ase oturũko. Juzenu rokẽ oturũko Ritonõpo maro."
15 Naeroro ynara ãko ase, Ritonõpo maro oturũko ase juzenu poe roropa repe. Yrome josenetupuhtoh poe roropa oturũko ase Ritonõpo maro. Juzenu poe eremiãko ase Ritonõpo netaryme. Yrome josenetupuhtoh poe roropa eremiãko ase Ritonõpo netaryme."
16 Oximõme awahtao xine ouzenukõ omiryae rokẽ, “Kure mase Ritonõpo,” karyhtao oya xine amaro xine exiketõ, “Ỹ, kure Ritonõpo mã rahkene,” kasaromepyra mã toto, õmirykõ onetara toexirykõke. “Otara ãko mose nae?” ãko rokẽ toto, õmirykõ waro pyra toto exiryke."
17 Otarãme ouzenukõ omiryae, “Kure mase Ritonõpo,” ãko matose repe. Morara kary kure repe. Yrome amaro xine exiketõ anakorehmara matose. 18 Tyotyorõkõ omiryae õtururukõ motye oturũko ase. Moro poko tãkye ase, “Kure mase, Ritonõpo,” ãko ase."
19 Yrome oximõme jahtao imehnõ Jezu poetory tõ maro, tyorõ omiryae jotururu se pyra ase. Jetananõ omiryae rokẽ jotururu se ase toto amorepatohme. Tyorõ omiryae jotururuhtao tuhke omi ekaroryhtao ro onetara etananõ mã ipunaka. Yrome jetananõ omiryae jotururuhtao kurehxo eya xine mana. Tuhke pyra omi ekaroryhtao ro etãko mã toto. Zuaro exĩko mã toto. 20 Wekyry tomo, poeto sã pyra ehtoko õsenetuputyrykõ poko. Ỹ, oorypyrykomo a tuaro pyra ehtoko poetohti samo. Yrome õsenetuputyrykõ poko zuãtatyã sã ehtoko."
21 Ynara tymerose Ritonõpo omiryme, “Tarõkõ zurũko ase, ãko Kuesẽkõ mana. Tyorõ omiryae toto zurũko ase. Moẽ patapõkõ omiryae toto zurũko ase. Yrome morara ahtao ro jomiry onetara exĩko mã toto,” 22 Naeroro tyorõ omiryae oturũko sytatose onenetupuhpynõ tuarõtatohme emero motye Ritonõpo jamitunuru ehtoh poko. Yrome topohme Ritonõpo omiry ekarõko sytatose enetupuhnanomo a toto amorepatohme, jarao sã aomiry ehtohme. (Yrome Jezu onenetupuhpynomo a jarao pyra ro Ritonõpo omiry mana, imehnõ omiryae rokẽ ekaroryhtao eya xine.) 23 Õximomyrykohtao Jezu poetory tomo, otarãme tyotyorõkõ omiryae oturũko matose. Mame otarãme moro taka Jezu poetory kara omõnõko, morara onetapitopyny. “Rowohpe pyrahxo nary keh moxiã nae?” ãko mokyro mana opoko xine."
24 Yrome topohme Ritonõpo omiry ekaroryhtao oya xine, tyyrypyry poko enetupuhnõko mokyro mana õmirykõ etaryke tyya. “Jaropõko roropa Ritonõpo mana apotoimo htaka iirypyryme jexiryke eya,” ãko mã Jezu onenetupuhpyny, topohme õmirykõ etaryke tyya."
25 “Kokoro rokẽ yyrypyry xihpyry poko osenetupuhnõko ase,” ãko mokyro mana oya xine. Mame tosekumuru po porohnõko mana Ritonõpo ẽpataka, “Kure mase Ritonõpo, emero motye mase imehxo,” katohme Ritonõpo a. “Ajohpe pyra Ritonõpo taro mana, amaro xine,” ãko roropa oya xine mana. 26 Wekyry tomo, zae ehtoh poko ãmoreparykõ se ase. Oximõme awahtao xine Ritonõpo poko, atakorehmatoko yronymyrymehxo enetupuhtohme oya xine. Toiro eremiãko Ritonõpo poko. Imepỹ ãmorepatorỹko mana. Imepỹ roropa Ritonõpo poe enetupuhpotoh ekarõko mana. Imepỹ roropa Ritonõpo zuzenu poe tyorõ omiryae oturũko mana. Imepỹ mã mokyro oturutopõpyry rĩko ropa õmirykõae ropa zuaro oehtohkõme. Morohne emero Jezu poetory tõ akorehmaryhtao kure moro mana."
27 Mame tyorõ omiryae tõtururu se exikety nae ahtao, kure asakoro rokẽ oturũko mã toto. Oseruao ahtao kure roropa mana, tuhke pyra exiryke. Ah toiro noturũ aporo. Mame tõtyhkase ynororo ahtao ah imepỹ ropa noturuno, toto omiry waro exikety nae ahtao tyritohme ropa õmirykõae, zuaro emero ehtohme."
28 Yrome toto omiry waro exikety pyra ahtao, õmirykõae toto omiry rine pyra, ah mynyhme rokẽ nexĩ toto oximõtoh tao. Ikurohtao xine rokẽ ah noturũ toto, Ritonõpo maro rokene."
29 Mame Ritonõpo poe aomiry ekaronanõ asakoro ahtao kure. Ah noturũ toto. Oseruao ahtao kure roropa mana. Kure imehnõ mã toto omiry etãko emero porehme, zae toto exiry enetupuhtohme tyya xine."
30 Morarame toiro otururuhtao ro otarãme Ritonõpo mã tõmiry ekarõko imepyny a ekarotohme ropa oximõmãkõ netaryme. Morara ahtao ah mokyro noturukehno Ritonõpo nekarory mokyro a etatohme oya xine."
31 Ritonõpo omiry ekaroryhtao oya xine emero, kure mana, atakomino urutõkõ ahtao rokene. Morara awahtao xine zuaro exĩko matose, atãkyemãko roropa matose, atakorehmãko matose."
32 Ritonõpo zuzenu poe Ritonõpo omiry nae awahtao xine ekarotohme imehnomo a tuaro ro matose. Õtururukõ se awahtao xine rokẽ oturũko matose. Õtururukõ se pyra awahtao xine mynyhme rokẽ matose."
33 Tãkye pyra Ritonõpo mana ajoajohpe typoetory tõ ahtao. Yrome zae rokẽ kuahtao xine kuoximomyrykohtao tãkye mana. 34 ah nohpo tõ mynyhme rokẽ nexĩ toto. Ah nohpo tõ oximõmãkõ onurupyra nexĩ toto. Ynara ãko Moeze nymerohpyry mana, “Nohpo tõ onyripyra ehtoko otuisarykõme,” ãko."
35 Zae pyra mã nohpo tõ õtururu oximõme awahtao xine Ritonõpo poko. “Otara nykã?” kary se nohpo tõ ahtao, ah nekaropõ toto tyniokomo a tytapyĩkõ taka toytose ropa tahtao xine, enara. 36 Zae pyra jomiry oya xine nae? Etatoko pahne, owino xine Ritonõpo omiry exipyra kynexine. Ritonõpo wino toehse. Amarokomo a rokẽ pyra Ritonõpo omiry tokarose kynexine, nonopõkomo a emero porehme aomiry tokarose kynexine. Naeroro, “Yna rokẽ Ritonõpo nekarohpyry nymyry nae,” kara ehtoko."
37 Toitoine matose Ritonõpo omiry ekaronanõme osekarõko. Ritonõpo zuzenu nekarohpyry apoihpome osekarõko roropa matose. Naeroro, “Kuesẽkõ omi poe morara tymerose Pauru a kuamorepatohkõme,” ãko matose."
38 Yrome ynymerohpyry omipona se pyra imepỹ ahtao zae pyra mana. Mokyro omiry onetara ehtoko. Aomipona pyra ehtoko roropa. 39 Wekyry tomo, ynara kahtoko Ritonõpo a, “Ajamitunuru ekaroko ya Papa, zae õmiry ekarotohme imehnomo a,” kahtoko. Mame tyorõ omiryae tõtururu se imepỹ ahtao, “Tyorõ omiryae oturupyra exiko,” kara ehtoko eya."
40 Oximõme awahtao xine Ritonõpo poko tuaro sã rokẽ ehtoko. Zae ehtoh poko rokẽ ehtoko. 1 Wekyry tomo, omi kurã poko osenetupuhtoko. Ynekarohpyry oya xine omi kurã nexiase Jezu Kyrixtu poko. Tonetupuhse oya xine. Aomipona roropa matose seromaroro."
2 Ynekarohpyry oya xine omi kure mana. Kuamorepatosene. Tonetupuhse oya xine exiryke typynanohse matose Ritonõpo a, onurumekara ropa awahtao xine. Yrome turumekase ropa oya xine ahtao toiparo rokẽ tonetupuhse oya xine exiry. 3 Ynetahpyry Jezu Kyrixtu poko ekaroase oya xine. Imehnõ omiry emero motye kuhse kure moro omi mana. Kyrixtu kynorihne kyyrypyrykõ epehpyryme, Ritonõpo omihpyryae ro."
4 Tonẽse oramãka topu aka. Mame tõsemãkase ropa Ritonõpo a asakoro tynyhse ahtao orihpỹme ropa aehtohme, Ritonõpo nymeropohpyryae ro."
5 Mame tõsemãse ropa tahtao toorihxĩpo tõsenepose ropa, Peturu a. Mame tynymenekatyamo a roropa 12mãkomo a tõsenepose ropa ynororo."
6 Mame tuhkãkomo a tymaro ytoytoketomo a tõsenepose ropa, oximõme toto ahtao. 500 motye toh kynexine. Mokaro tuhke Jezu enenanõ orihpyra ro mã toto. Yrome toitoine mokaro toorihse ropa mã toto."
7 Moromeĩpo tõsenepose ropa Tiaku a. Mame tynymenekatyamo a tõsenepose ropa oximõme toto ahtao emero. 8 Mame mokaro a emero tõsenepose ahtao etyhpyryme ya roropa tõsenepose ynororo, imũkepyhpyry emũkuakepyry etyhpyry sã ase, etyhpyryme ya tõsenepose ynororo exiryke."
9 Imehnõ Jezu nymenekatyã osemazuhme mã toto, ymotye tuisame mã toto. Etyhpyryme tymenekase ywy Jezu a typoko imehnõ amorepatohme. Osemazuhme popyra exiase ipunaka. Jezu poetory tõ ryhmase ytoasene. Morara jehtopõpyry poko ehxirõko ase, “Jezu nymenekahpyryme ase,” karyhtao ya."
10 Itamurume ypyno Ritonõpo kynexine iirypyryme jahtao ro. Mame ypyno toexiryke typoetoryme jyriase. Ymenekase roropa, typoko imehnõ amorepatohme. Toiparo rokẽ pyra typynanohse ywy. Orẽpyrahxo toerohse ywy aomipona, imehnõ Jezu nymenekatyã motye, emero porehme. Yrome jamoreme pyra ase erohnõko, Ritonõpo yjamihtanohnõko mana kokoro rokene."
11 Omi kurã ekaroase oya xine. Imehnomo a roropa omi kurã tokarose oya xine. Omi kurã ekaronanõme yna exiry oty kara mana. Yrome ynanekarohpyry kure kuhse mana. Moro omi kurã tonetupuhse oya xine rahkene. 12 Ynara ãko ynanase imehnõ amoreparyhtao, “Kyrixtu tõsemãkase ropa Ritonõpo a, aorihxĩpo,” ãko ynanase. Yrome toitoine matose ynara ãko, “Aorihtyã onẽsemãkara Ritonõpo ekurehnõko,” ãko matose repe. Oty katohme?"
13 Aorihtyã onẽsemãkara ropa Ritonõpo ahtao Kyrixtu roropa ẽsemãpyra ropa exiry."
14 Morara ahtao Kyrixtu onẽsemãkara Ritonõpo ahtao, toiparo rokẽ omi kurã ynanekarory oya xine. Toiparo rokẽ oesẽkõme Jezu menetupuhtory roropa."
15 Morarame ajohpe pyra mokaro ahtao, ajohpe yna omiry exiry. Azahkuru Ritonõpo poko menetupuhtory roropa, ynara karyke yna a, “Kyrixtu tõsemãkase ropa Ritonõpo a,” karyke yna a. Ajohpe pyra mokaro ahtao, aorihtyã onẽsemãkara ropa Ritonõpo ahtao, Kyrixtu roropa onẽsemãkara Ritonõpo exiry."
16 Ynara exiryke, aorihtyã ẽsemãkary ropa waro pyra Ritonõpo ahtao, Kyrixtu roropa onẽsemãkara ropa exiry."
17 Morarame Kyrixtu onẽsemãkara ropa Ritonõpo ahtao toiparo rokẽ menetupuhtory, iirypyryme ro mehtory."
18 Kyrixtu onẽsemãkara ropa Ritonõpo ahtao, Jezu poetory tõ aorihtyã onypynanohpyra ekuretyry Ritonõpo, etuarimatoh tao rokẽ exiry toto."
19 Axĩtao rokẽ, sero po kuahtao xine rokẽ kypyno xine Kyrixtu ahtao, morarame toorihse kuahtao xine kypyno xine pyra Kyrixtu ahtao, imehnõ motye tãkye pyra sehtory. 20 Yrome mokaro ajohpe rokẽ mã toto. Kyrixtu tõsemãkase ropa Ritonõpo a aorihxĩpo, kutuarõtatohkõme, “Imeĩpo ypoetory tõ emero ẽsemãkapõko ropa ase,” katoh zae ehtoh waro kuehtohkõme."
21 Kymarokõ emero orihketõme toehse sytatose orutua pokoino, tyyrypyry poko toehse exiryke. Morararo kuẽsemãkapotorỹko ropa Ritonõpo mana imepỹ orutua pokoino, kure toexiry poko rokẽ exikety pokoino."
22 Orihnõko sytatose emero porehme Atão pakõme kuexirykõke. Mororo saaro Kyrixtu poenõme toehse kuexirykõke kuẽsemãkapotorỹko ropa Ritonõpo mana."
23 Kymarokõ emero ẽsemãkapõko ropa Ritonõpo mana kuẽsemãkapotohkõ toehse ahtao. Kyrixtu osemazuhme tõsemãse ropa. Imeĩpo Kyrixtu omipona exiketõ ẽsemãnõko ropa mã toto Kyrixtu oepyry ropahtao."
24 Ritonõpo se pyra exiketõ jamitunuru enahkapõko Kyrixtu mana, joroko tõkehko, kowenu tõkehko, tuisa tõkehko roropa. Toto jamitunuru enahkapõko mana. Toto omipona pyra seropõkõ rĩko roropa mana. Tumy omipona rokẽ toto rĩko mana. “Emero esẽme mase Papa. Seropõkõ emero õmipona exĩko mana,” ãko mã Kyrixtu Ritonõpo a."
25 Mame tuisa konõtome Kyrixtu exĩko. Zehno exiketõ poremãkapõko Ritonõpo mana. Toto jamitunuru enahkapõko roropa mana. Kyrixtu omipona exĩko mã toto emero."
26 Kuorikyrykõ mã kyzehnotokõ sã mana kyya xine. Kyzehnotokõ zuno sytatose. Kuorikyrykõ zuno roropa sytatose. Emero esẽme toehse Ritonõpo ahtao kuorikyrykõ enahkapõko roropa mana, orihpỹme kuehtohkõme."
27 Ynara tymerose Ritonõpo omiryme, “Imehnõ jamitunuru enahkapõko Ritonõpo mana Kyrixtu omipona toto ehtohme emero porehme,” ãko. Morara karyke Ritonõpo a seropõkõ emero jamitunuru enahkapõko mana Kyrixtu omipona rokẽ toto ehtohme emero. Tyjamitunuru rokẽ onenahkapopyra mana."
28 Morarame sero nonopõkõ Kyrixtu omipona tyrise ahtao Ritonõpo a emero porehme, Kyrixtu osekarõko roropa mana Tumy a. Tumũkuru omipona emero tyrise ahtao Ritonõpo a, ynara ãko Imũkuru eya, “Ywy roropa õmipona rokẽ ase,” ãko Imũkuru Tumy a mana. Mame seropõkõ emero esẽme exĩko Ritonõpo mana, kapuaõkõ esẽme roropa. Jũme toto esẽme exĩko mana. 29 Etatoko pahne, aorihtyã onẽsemãkapopyra Ritonõpo ahtao toiparo rokẽ osẽpurihkapõko matose oepẽpyãkõ myakãme, aorihtyã myakãme. “Aorihtyã onẽsemãkapopyra Ritonõpo mana,” ãko mokaro repe. Ajohpe mã toto. Zae mokaro omiry ahtao toiparo rokẽ osẽpurihkapory toto topẽpyã myakãme, jũme toorihse toto exiryke."
30 Aorihtyã onẽsemãkapopyra Ritonõpo ahtao toiparo rokẽ oriorihnõko ynanase kokoro rokene. Yrome aorihtyã ẽsemãkapõko ropa Ritonõpo mana. Naeroro toiparo rokẽ pyra oriorihnõko sytatose."
31 Wekyry tomo, opoko xine tãkye ase Jezu Kyrixtu omipona oexirykõ poko. Morara ãko ase oya xine kokoro rokẽ orihsasaka jehtoh enetuputyryke ya."
32 Taro Epezu po roropa orikyĩse exiase, kaikuxi tamuru maro atatapoikety samo, yzehnotokõ a jezujezukuruhtao. “Ameke pyra jorikyry mana,” ase roropa repe. Morara exiryke otyme kure jorikyry ya aorihtyã onẽsemãkapopyra ropa Ritonõpo ahtao? Popyra exiry ipunaka. Ynara ãko imehnõ mã repe. “Okynã pyra orihnõko sytatose, oty kara. Naeroro sotuhtone. Eukuru sẽtone,” ãko onenetupuhpynõ mã repe. 33 Tuaro ehtoko osenekunohpopyra oehtohkõme. Tyyrypyrykõ poko exiketõ maro osepeme kuahtao xine zae ehtoh rumekãko sytatose kyyrypyrykõ poko ehtohme roropa, kuepekõ saaro."
34 Toitoine matose Ritonõpo waro pyra. Morara ãko ase ohxirotohkõme. Ajoajohpe oehtohkõ irumekatoko. Zae ehtoh poko osenetupuhtoko. Oorypyrykõ poko pyra ehtoko ipunaka. 35 Otarãme amarokõ ynara ãko ekaropõko matose ya, “Otara aorikyhpyry ẽsemãkapõko ropa Ritonõpo nae? Otara kuokokõ exĩko nahe?” ãko matose roropa."
36 Osenetupuhpynõme sã matose. Otyro puhturu arykãko sytatose nono aka. Morara ahtao rokẽ ẽxihtãko mana, ahtãko mã rahkene."
37 Zoko kara, ipuhturu rokẽ arykãko sytatose nono aka. Tiriikume ahtao, tiriiku puhturu rokẽ arykãko sytatose. Oxinase ahtao oxinase puhturu arykãko sytatose."
38 Ritonõpo rokẽ ipuhturu ẽxihtanohpõko mana, otyro zokome ehtohme. Morarame otyro zoko tahtase ahtao ipuhturu sã pyra mana, tyoro. 39 Sero nonopõkõ pũ oxisã pyra mana. Kupũkõ tyoro mana, onokyro pũ tyoro roropa mana. Torõ tõ pũ tyoro, kana pũ tyoro roropa. 40 Morararo kapu ao tyotyoro exiketõ nae mana. Sero nono po tyotyoro exiketõ nae roropa mana. Kapuaõkõ kure potu mã toto. Sero nonopõkõ kure potu roropa mã toto, yrome oxisã pyra toto kure exiry."
41 Xixi kure potu mana. Nuno kure exiry tyoro mana. Xirikuato kure exiry tyoro roropa mana. Xirikuato tõ roropa kure exiry oxisã pyra mã kehko. 42 Moro saaro exĩko kymarokomo kuokokõ tõsemãkapose ropa ahtao Ritonõpo a. Kuokokõ tonẽse ahtao motaketyme mana. Yrome tõsemãkapose ropa ahtao Ritonõpo a motapỹme exĩko mana."
43 Tonẽse kuokokõ ahtao ixihpyryme mana, jamihme pyra roropa. Yrome tõsemãkapose ropa kuahtao xine kure potu kuokokõ exĩko, jamihme roropa exĩko mana."
44 Tonẽse kuokokõ ahtao aorihtyã ekepyryme rokẽ kuokokõ mana. Yrome tõsemãkapose ropa kuahtao xine kuokokõ tyoro mana. Ritonõpo zuzenu nyrihpyry kuokokõme exĩko mana. Sero nono poro kuahtao xine seropõ zokome kuokokõ mana. Yrome tõsemãkapose ropa kuahtao xine Ritonõpo a, kuokokõ Ritonõpo zuzenu nyrihpyryme exĩko mana."
45 Ynara tymerose Ritonõpo omiryme, “Osemazuhme Atão tyrise Ritonõpo a isene exiketyme, sero po ytoytoketyme,” ãko. Yrome Atão myakã seromato, Ritonõpo zuzenu poe imehnõ orihpỹme tyrĩko mana. Atão myakã esety Jezu Kyrixtu mokyro."
46 Osemazuhme kuokokõ mã seropõ zokome rokẽ mana. Yrome okynã pitiko ahtao imepỹ zoko ekarõko Ritonõpo kyya xine mana. Ritonõpo zuzenu nyrihpyry ekarõko kyya xine mana kuokokõme."
47 Osemazuhme Atão zoko nono ke tyrise Ritonõpo a. Yrome Atão myakãme, Jezu Kyrixtu tyhtose kapu ae."
48 Sero nonopõkõ mã tokoke, nono ke tyrihpyry ke, Atão samo. Yrome Kyrixtu maro exiketõ mã imepỹ zoko apoĩko mã toto toorihse tahtao xine. Jezu Kyrixtu zoko panõ apoĩko mã toto, kapu ae ayhtohpyry zoko panono."
49 Seromaroro nono ke tyrihpyry zoko sã kuokokõ mana emero porehme. Okynã pyra kapu ae ayhtohpyry zoko sã kuokokõ exĩko mana, Kyrixtu zoko sã exĩko. 50 Wekyry tomo, ynara kary se rokẽ ase oya xine. Kupũkõ omõsaromepyra mana Ritonõpo esaka motaketyme kupũkõ exiryke. Kuokokõ mã motaketyme exiryke Ritonõpo maro exisaromepyra mana. 51 Yrome etatoko pahne. Ritonõpo osenetupuhtopõpyry sero kypoko xine. Toitoine kymarokõ orihpyra exĩko. Kytyorõmatorỹko rokẽ Ritonõpo mana axiny."
52 Axĩ pimyhkary sã tyoro exĩko sytatose, rue panõ etoryhtao kapu ao. Moro osetoryhtao aorihtyã ẽsemãkapõko ropa Ritonõpo mana, jũme orihzomopyra toto ehtohme. Mame kymarokõ emero tyorõmãko mana."
53 Seropõkõ zoko orihketyme mana emero porehme. Toorihse ahtao motãko kuokokõ mana. Yrome kuokokõ tyorõmãko Ritonõpo mana, motapỹme ehtohme, jũme orihzomopyra kuehtohkõme."
54 Ynara tymerose Ritonõpo omiryme, “Nonopõkõ orihzomopyra exĩko mana emero esẽme toehse jahtao,” me tymerose. Aomipona exĩko mã toto emero porehme. Orihketõ tyorõmãko Ritonõpo mana orihzomopyra toto ehtohme. Tõmihpyryae ro orihpỹme kyritorỹko mana. 55 “Naeroro kuorikyrykõ zuno pyra sytatose. 56 Orihnõko sytatose emero porehme tyyrypyhpyke kuexirykõke. Kyyrypyrykõ poko zuaro sytatose Ritonõpo nymeropohpyry etaryke kyya xine."
57 Yrome kyyrypyrykõ korokãko Ritonõpo mana, iirypyryme pyra kuehtohkõme. Kyjamihtanohtorỹko mana kyyrypyrykõ poko pyra kuehtohkõme, Kuesẽkõ Jezu Kyrixtu omipona kuexirykõke. Naeroro, “Kure mase,” sykatone eya. 58 Naeroro wekyry tomo, opyno xine ase. Orẽpyra ehtoko Kyrixtu enetuputyry poko. Poremãpyra ehtoko roropa. Kuesẽkõ nyrohmanohpotopõpyry poko erohtoko kokoro rokene. Ritonõpo jamitunuru ke oerokurukohtao toiparo rokẽ pyra matose erohnõko. Moro waro matose. 1 “Yna roropa tineru kurãkary se ynanase aropotohme Ritonõpo poetory tomo a, etuarimaketomo a, Juteapõkomo a,” matose ya onymerohpyrykõ ae. Etatoko pahne, kure otinerũkõ ekarory eya xine. Naeroro otinerũkõ ikurãkatoko. Morara ase roropa Jezu poetory tomo a, Karaxiapõkomo a. Morara ãko roropa ase oya xine."
2 Nomĩkoae rokẽ otinerũkõ apiakatoko ikurãkatohme aporo. Tuhke tineru nae awahtao xine tuhke apiakatoko ikurãkatohme. Tuhke hkopyra tineru nae awahtao xine tuhke hkopyra apiakatoko ikurãkatohme. Mame anapiakahpyrykõ tukurãkase ahtao oya xine toeporehkase jahtao, “Axĩ ke otinerũkõ apiakatoko,” kara ase. Jeporehkary oneraximara ehtoko. Seromaroro otinerũkõ apiakatoko jeporehkary pune."
3 Morarame oya xine toytose jahtao orutua kõ aropõko ase Jerusarẽ pona. Onymenekatyãkõ aropõko ase. Pape merõko ase roropa onekarorykõ poko Jerusarẽpõkõ neneryme. Moro pape arõko mã toto otinerũkõ maro Jerusarẽ pona."
4 Mame jytory kure ahtao ywy roropa ytõko ase toto maro. 5 Ytoytõko ase Masetonia poro. Mame tõtyhkase jahtao jytoytory poko Masetonia po, oya xine ytõko ase."
6 Otarãme okynã se ase amaro xine. Otarãme ikonopory enahkapõko ase. Mame otarãme jakorehmãko matose jytotohme ropa. Aza rokẽ ytõko ropa ase otarãme? Zuaro pyra ase."
7 Axĩtao rokẽ se pyra ase amaro xine. Okynã se ase amaro xine, Kuesẽkõ ise ahtao roropa. 8 Yrome eraximary se ase aporo taro Epezu po. Otarãme otuhtoh konõto eraximãko ase aporo, Pẽtekoxite eraximãko."
9 Tuhke nae taro Ritonõpo omiry etary se exiketomo. Naeroro Ritonõpo omiry poko toto amorepãko ase. Yrome tuhke yzehnotokõ nae roropa. Jakorekehkãko mã toto, Jezu Kyrixtu ekaroryhtao ya. 10 Ysã Timoteu roropa erohnõko Kuesẽkõ omi poe, omi kurã ekarory poko. Naeroro oya xine Timoteu toytose ahtao eahmatoko atapyĩkõ taka. Ipyno ehtoko roropa amaro xine se aehtohme."
11 Timoteu onypoihtopyra ehtoko nuaseme ro aexiry poko. Aepyry ropa eraximãko ase kuekyrykõ maro. Naeroro akorehmatoko kure rokẽ aehtohme ropa ya. Tymõkomoke pyra anaropopyra ropa ehtoko owinoino xine. 12 Tuhke rokẽ ynara asene kuekyrykõ a, Aporo a, “Kure ya oytory Korĩto pona imehnõ Jezu poetory tõ maro, Korĩtopõkõ enese,” asene eya. Yrome seromaroro oya xine ytopyra ynororo aporo. Imeĩpo tỹpokõke hkopyra tahtao toytory se oya xine mã rahkene. 13 Tuaro ehtoko Kyrixtu onurumekapopyra oya xine imehnõ ehtohme. Yronymyryme Kuesẽkõ enetupuhtoko. Zehnotokõ zuno pyra ehtoko. Orẽpyra ehtoko Ritonõpo omipona."
14 Oerohtohkõ poko awahtao xine imehnõ pyno ehtoko roropa. 15 Otarãme Extepana tõ waro matose ipoenõ maro. Extepana tomo a Jezu tonetupuhse osemazuhme Kyrexia po. Yronymyryme Ritonõpo poetory akorehmãko mã toto. Wekyry tomo, etatoko pahne,"
16 mokaro maro ehtoko. Toto omipona ehtoko roropa. Imehnõ roropa toto maro ahtao, toto sã ahtao roropa, mokaro akorehmatoko roropa, isã oehtohkõme Kuesẽkõ omipona toto exiryke. 17 Tãkye ase Extepana tõ oehtopõpyry poko Potunatu maro, Akaiku maro. Jakorehmãko mã toto oesahpyo xine jakorehmara toehse oexirykõke."
18 Jeano ãkyemãko mã toto, awãkyematopõpyrykõ saaro eya xine. Kure mã toto ya. Oya xine roropa kure rokẽ mã toto. 19 Oeahmarykõ se Jezu poetory tõ taro Azia po. “Kure pãna matou?” kary se mã toto oya xine. Akira tõ roropa, Pirixira maro, “Kure pãna matou?” kary se mã toto. Morara kary se Jezu poetory tõ roropa, Akira tõ tapyĩ tao oximõketomo."
20 Jezu poetory tõ tarõkõ emero, “Kure pãna matou?” kary se mã toto, oeahmarykõ se mã toto. 21 Sero pape merõko ase jemary ke ro, “Kure pãna matou? Ywy ase Pauru. 22 Kuesẽkõ se pyra exiketõ wãnohnõko Ritonõpo mana,” ãko ase. 23 Kure oriporykõ se ase Kuesẽkõ Jezu a. 24 Opyno xine ase ipunaka Jezu Kyrixtu tonetupuhse kyya xine exiryke. Enara."
2
onenetupuhpitopyra roropa mã toto Ritonõpo nyrihpyry kurã poko, tynekaroryme typyno exiketomo a,”3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
"
Kyyryhmarykõ zuno pyra roropa sytatose.”16